Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Hormonální léky

OMNITROPE 1,3 MG/ML 1X(1,5MG+1,13ML) Prášek pro inj. roztok - diskuze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě

Kód výrobku: 66081

Více informací

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

Podobné produkty od stejného výrobce

Podrobné informace

Informace o produktu

Výrobce:	SANDOZ s.r.o.
Kód výrobku:	66081
Kód EAN:
Kód SÚKL:	26136
Držitel rozhodnutí:	SANDOZ s.r.o.

Přípravek Omnitrope slouží k těmto účelům Léčba dětí - s poruchou růstu v důsledku nedostatečné sekrece růstového hormonu (GH); - s poruchou růstu spojenou s Turnerovým syndromem; - s poruchou růstu spojenou s chronickou renální nedostatečností (CRI); - s poruchou růstu (aktuální hodnota směrodatné odchylky (SDS) tělesné výšky < -2,5 a upravená hodnota SDS podle rodičů < -1) u dětí malého vzrůstu, které se narodily malé vzhledem ke gestačnímu věku (SGA) se směrodatnou odchylkou (SD) porodní hmotnosti nebo délky menší než -2, které nevykázaly vyrovnání růstu (hodnota SDS rychlosti růstu (HV) < 0 během posledního roku) do věku 4 let ani později; - s Praderové-Williho syndromem (PWS) ke zlepšení tělesného růstu a stavby těla; diagnóza PWS musí být potvrzena příslušnými genetickými testy. Substituce růstového hormonu u dospělých s potvrzeným výrazným nedostatkem růstového hormonu (GHD), který vznikl v dětství nebo v dospělosti.

Příbalový leták

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Omnitrope 1,3

mg/ml prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Po rekonstituci 1

injekční lahvička obsahuje somatropinum* 1,3 mg (odpovídá 4 IU) v 1 ml.

* produkovaný v Escherichia coli technologií rekombinantní DNA

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem
Prášek je bílý

Rozpouštědlo je čiré a bezbarvé

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Kojenci, děti a dospívající

Porucha růstu způsobená nedostatečnou sekrecí růstového hormonu (growth hormone deficiency,
GHD).
-

Porucha růstu spojená s Turnerovým syndromem.

Porucha růstu spojená s chronickou ledvinovou nedostatečností.

Poruc

ha růstu (aktuální hodnota směrodatné odchylky (SDS) tělesné výšky < -2,5 a upravená

hodnota SDS podle rodičů < -1) u dětí/dospívajících malého vzrůstu, které se narodily malé

vzhledem ke gestačnímu věku (SGA) s porodní hmotností a/nebo délkou pod -2 směrodatné

odchylky (SD), které nevykázaly vyrovnání růstu (catch-up) (hodnota SDS rychlosti růstu (HV)
<

0 během posledního roku) do věku 4 let ani později.

Praderův-Williho syndrom (PWS), ke zlepšení tělesného růstu a stavby těla. Diagnóza PWS by

měla být potvrzena příslušným genetickým testem.

Dospělí
-

Substituční léčba dospělých s výrazným nedostatkem růstového hormonu.

Začátek v dospělosti: Pacienti, kteří měli závažný nedostatek růstového hormonu spojený
s

nedostatky více hormonů jako následek prokázaného hypotalamického nebo hypofyzárního

onemocnění a kteří měli nedostatek nejméně jednoho hormonu hypofýzy, s výjimkou

prolaktinu. Tito pacienti by měli podstoupit vhodný dynamický test k diagnóze nebo vyloučení

nedostatku růstového hormonu.

Začátek v dětství: Pacienti, kteří měli nedostatek růstového hormonu v dětství způsobený

kongenitálními, genetickými, získanými nebo idiopatickými případy. U pacientů se začátkem

GHD v dětství by se mělo opakovat vyhodnocení sekreční kapacity růstového hormonu po

ukončení longitudinálního růstu. U pacientů se zvýšenou pravděpodobností perzistentního

GHD, tj. s kongenitální příčinou nebo sekundárním GHD z důvodu hypotalamického nebo

hypofyzárního onemocnění nebo inzultu, se za dostatečný průkaz hlubokého GHD považuje
koncentr

ace inzulinu podobného růstového faktoru-I (IGF-I) SDS < -2 při léčbě růstovým

hormonem po dobu alespoň 4 týdnů.

U všech ostatních pacientů je třeba provést zkoušku IGF-I a jeden stimulační test růstového hormonu.

4.2

Dávkování a způsob podání

Diagnózu a l

éčbu somatropinem by měli zahájit a sledovat lékaři s odpovídající kvalifikací a

zkušenostmi s

diagnózou a léčbou pacientů s poruchami růstu.

Dávkování

Pediatrická populace

Dávkování a doba podávání by měly být individuální.

Porucha růstu způsobená nedostatečnou sekrecí růstového hormonu u pediatrických pacientů
Obvyklá dávka je 0,025 - 0,035

mg/kg těl. hm. denně nebo 0,7 - 1,0 mg/m

povrchu těla denně. Byly

použity i vyšší dávky.

Pokud nedostatek GHD z dětství přetrvává do puberty, musí se v léčbě pokračovat až do dosažení

úplného somatického vývoje (např. stavba těla, kostní masa). Pro účely sledování je dosažení hodnoty
maximální kostní masy definované jako T skóre > -1 (tj. standardizováno na normální hodnotu kostní

masy dospělého měřeno duální rentgenovou absorpciometrií se zřetelem na pohlaví a rasu) jedním z

terapeutických cílů během přechodné periody. Pomůcka k dávkování u dospělých viz část níže.

Praderův-Williho syndrom (PWS), ke zlepšení tělesného růstu a stavby těla u pediatrických pacientů
Obvyklá dávka je 0,035

mg/kg těl. hm. denně nebo 1,0 mg/m

povrchu těla denně. Denní dávka

2,7

mg by neměla být překročena. Léčbu nelze aplikovat u dětí, jejichž rychlost růstu je nižší než 1 cm

ročně a u nichž jsou téměř uzavřeny epifýzy.

Porucha růstu způsobená Turnerovým syndromem
Obvyklá dávka je 0,045 - 0,050

mg/kg těl. hm. denně nebo 1,4 mg/m

povrchu těla denně.

Porucha růstu při chronické ledvinné nedostatečnosti
Obvyklá dávka je 0,045 - 0,050

mg/kg těl. hm. denně (1,4 mg/m

povrchu těla denně). Pokud je

rychlost růstu příliš pomalá, možná bude zapotřebí i vyšších dávek. Po šesti měsících bude možná
nutné provést úpravu dávkování (viz bod 4.4).

Porucha růstu u dětí/dospívajících malého vzrůstu, které se narodily malé vzhledem ke gestačnímu

věku (SGA)
Obvyká dávka je 0,035

mg/kg těl. hm. denně (1 mg/m

povrchu těla denně) do dosažení konečné

tělesné výšky (viz bod 5.1). Pokud je po roce léčby hodnota SDS rychlosti růstu nižší než + 1, léčba by

měla být přerušena. Léčba by měla být dále přerušena, pokud je rychlost růstu < 2 cm ročně a, je-li

nutné ověření, kostní věk je > 14 let (u dívek) nebo > 16 let (u hochů) podle stavu uzavření

epifyzeálních štěrbin.

Doporučené dávkování u pediatrických pacientů

Indikace

Denní dávka v mg/kg

tělesné hmotnosti

Denní dávka v mg/m

povrchu těla

Nedostatek růstového hormonu

0,025 - 0,035

0,7 - 1,0

Praderův-Williho syndrom

0,035

1,0

Turnerův syndrom

0,045 - 0,050

1,4

Chronická renální nedostatečnost

0,045 - 0,050

1,4

Děti/dospívající narozené/í malé/í vzhledem
ke gest

ačnímu věku (SGA)

0,035

1,0

Dospělí pacienti s nedostatkem růstového hormonu

U pacientů, kteří pokračují v léčbě růstovými hormony po GHD v dětství je doporučená počáteční
dávka 0,2 – 0,5

mg denně. Dávka by měla být postupně zvyšována nebo snižována podle

individuálních potřeb pacienta určených podle koncentrace IGF-I.

U pacientů se začátkem GHD v dospělosti je třeba léčbu zahájit nízkou dávkou, 0,15 - 0,3 mg denně.

Dávka by měla být postupně zvyšována podle individuálních potřeb pacienta určených podle
koncentrace IGF-I.

obou případech je cílem léčby dosažení koncentrace insuline-like growth faktoru (IGF-I) v rozmezí

SDS od průměru přepočteného podle věku. Pacientům s normální koncentrací IGF-I na počátku

léčby by měl být podáván růstový hormon do dosažení hladiny IGF-I v horní části normálního

referenčního rozmezí, hodnota však nesmí být vyšší než 2 SDS. Klinická odpověď a nežádoucí účinky

mohou být rovněž vodítkem pro titraci dávky. Bylo zjištěno, že existují pacienti s GHD, u kterých se
koncentrace IGF-

I neznormalizuje, i když je klinická odpověď dobrá, a proto nepotřebují zvyšovat

dávky.

Udržovací dávka vzácně přesáhne 1,0 mg denně. U žen může být třeba vyššího dávkování než

u mužů, u mužů se v průběhu léčby objevuje zvýšená senzitivita IGF-I. Z toho vyplývá riziko

nedostatečného dávkování u žen, zejména u pacientek užívajících perorální substituční terapii

estrogeny, a riziko nadměrné léčby u mužů. Přesné dávkování růstového hormonu by proto mělo být
kontrolováno každých 6

měsíců. Vzhledem ke klesající fyziologické tvorbě růstového hormonu

věkem, může být nutné snížit dávkování.

Zvláštní populace

Starší pacienti

U pacientů starších 60 let by měla být léčba zahájena dávkou 0,1 – 0,2 mg denně a měla by se pomalu

zvyšovat podle individuálních potřeb pacienta. Měla by být podávána minimální účinná dávka.

Udržovací dávka u těchto pacientů vzácně přesáhne 0,5 mg denně.

Způsob podání

Injekci je zapotřebí podávat subkutánně a místo vpichu měnit, aby se zabránilo lipoatrofii.

Návod k použití a zacházení s p

řípravkem je uveden v bodě 6.6.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Somatropin nesmí být užíván, je-

li prokázáno aktivní nádorové onemocnění. Intrakraniální nádory

nes

mí být aktivní a před zahájením léčby GH musí být onkologická léčba dokončena. Je-li prokázán

růst nádoru, léčba se musí přerušit.

Somatropin nesmí být užíván k podpoře růstu u dětí s uzavřenými epifýzami.

Pacienti s těžkým akutním onemocněním s komplikacemi po operaci na otevřeném srdci, operaci

břišní dutiny, vícečetným poraněním, akutním respiračním selháním nebo podobných stavech nesmí

být somatropinem léčeni (informace týkající se pacientů léčených substituční léčbou viz bod 4.4).

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Maximální doporučená denní dávka se nesmí překračovat (viz bod 4.2).

Inzulinová senzitivita

Somatropin může snižovat senzitivitu na inzulin. U pacientů s diabetem může být nutné provést

úpravu dávky inzulinu po zahájení léčby somatropinem. Pacienty s diabetem, glukózovou intolerancí

nebo dalšími rizikovými faktory je třeba během léčby somatropinem podrobněji sledovat.

Funkce štítné žlázy

Růstový hormon zvyšuje extratyreoidální konverzi T4 na T3, která může vést ke snížení koncentrace

T4 a zvýšení koncentrace T3 v séru. Přičemž u zdravých osob zůstávají periferní hladiny hormonů

štítné žlázy v referenčních rozmezích. U jedinců se subklinickým hypotyreoidismem by mohlo

teoreticky dojít k vyvinutí hypotyreoidismu. Je proto vhodné sledovat funkci štítné žlázy u všech

pacientů. U pacientů s hypopituitarismem na standardní substituční terapii se musí sledovat

potenciální účinek léčby růstovým faktorem na funkci štítné žlázy.

Je-

li nedostatek růstového hormonu následkem léčby maligního onemocnění, je doporučeno sledovat

příznaky relapsu malignity. U pediatrických pacientů, kteří přežili zhoubné onemocnění, bylo hlášeno

zvýšené riziko nádorového onemocnění u těch, kteří byli po prvním nádorovém onemocnění léčeni
somatropinem. Z

těchto sekundárních nádorových onemocnění byly nejčastější intrakraninální nádory,

zvláště meningeomy, u pacientů léčených ozařováním hlavy pro první nádorové onemocnění.

U pacientů s endokrinními poruchami včetně nedostatku růstového hormonu se častěji než u celkové
po

pulace může vyskytnout epifyzeolýza kyčle. Pacienti, u kterých se objeví kulhání během léčby

somatropinem, musí být klinicky vyšetřeni.

Benigní intrakraniální hypertenze

V případech silných nebo opakovaných bolestí hlavy, poruch vizu, nevolnosti a/nebo zvracení je

doporučena fundoskopie ke zjištění edému papily. V případě potvrzení edému papily je třeba zvážit

diagnózu benigní intrakraniální hypertenze a případně přerušit léčbu růstovým hormonem. V současné

době není dostatek důkazů pro doporučení pokračování léčby růstovým hormonem u pacientů

léčených pro intrakraniální hypertenzi. V případě opětovného zahájení léčby je třeba pečlivě sledovat

příznaky intrakraniální hypertenze.

Leukémie

U malého počtu pacientů s nedostatkem růstového hormonu byl hlášen výskyt leukémie, někteří z nich

byli léčeni somatropinem. Neexistuje však důkaz, že by se výskyt leukémie zvýšil u příjemců

růstového faktoru bez přítomnosti predispozičních faktorů.

Protilátky

Malé procento pacientů může vytvářet protilátky proti přípravku Omnitrope. Přípravek Omnitrope

způsobuje zvýšenou tvorbu protilátek u přibližně 1 % pacientů. Vazebná kapacita těchto protilátek je

nízká a nemá tedy žádný účinek na rychlost růstu. Testování protilátek na somatropin by se mělo
provést u každého pacienta s n

evysvětlitelným nedostatkem odpovědi na léčbu.

Starší pacienti
Z

kušenosti s léčbou pacientů starších 80 let jsou omezené. Starší osoby mohou být citlivější na účinky

přípravku Omnitrope, a proto mohou být náchylnější ke vzniku nežádoucích účinků.

Akutní on

emocnění v kritickém stavu

Účinky somatropinu na vyléčení byly zkoumány ve dvou studiích kontrolovaných placebem
zahrnujících 522

dospělých pacientů v kritickém stavu trpících komplikacemi po operaci na otevřeném

srdci, břišní operaci, vícečetném traumatu nebo akutním respiračním selhání. Mortalita byla vyšší u

pacientů léčených denní dávkou 5,3 nebo 8 mg somatropinu v porovnání s pacienty, kteří užívali
placebo, a to 42 % proti 19

%. Na základě těchto informací nesmí být tato skupina pacientů

somatropinem

léčena. Není dostatek dostupných údajů o bezpečnosti substituční terapie somatropinem

u pacientů s akutním těžkým onemocněním; v tomto případě je třeba zvážit potenciální přínos léčby

proti možnému riziku. U všech pacientů, u kterých se objeví jiná nebo podobná akutní těžká

onemocnění, je třeba zvážit potenciální přínos léčby somatropinem proti možnému riziku.

Pediatrická populace

Pankreatitida

Ačkoli je vzácná, měla by být pankreatitida zvažována u dětí léčených somatropinem, u nichž se

objevila bolest břicha.

Praderův-Williho syndrom

U pacientů s PWS je třeba léčbu vždy kombinovat s nízkokalorickou dietou.

Byly hlášeny případy úmrtí spojených s užíváním růstového hormonu u dětí s PWS, které měly jeden

nebo více z následujících rizikových faktorů: těžká obezita (pacienti, u kterých poměr hmotnost/výška

přesahuje 200 %), předchozí výskyt respiračních poruch nebo spánková apnoe nebo nezjištěná infekce

dýchacích cest. Pacienti s PWS a nejméně jedním z těchto rizikových faktorů mohou být ohroženi
více.

Pacienti

s PWS by před zahájením léčby somatropinem měli být vyšetřeni na výskyt obstrukce horních

cest dýchacích, spánkové apnoe nebo infekce dýchacích cest.

Jestliže se při vyšetření dýchacích potíží objeví patologické nálezy, musí být dítě odesláno k ORL
(ušní,

nosní, krční) odborníkovi, aby zde vyléčili respirační onemocnění ještě před zahájením léčby

růstovým hormonem.

Spánkovou apnoe je nutné před zahájením léčby růstovým hormonem vyšetřit pomocí odpovídajících

metod, např. polysomnografie, nebo oxymetrie během noci a v případě podezření na spánkovou apnoe
pacienty sledovat.

Jestliže během léčby somatropinem pacienti vykazují známky obstrukce horních cest dýchacích

(včetně nástupu nebo zvýšeného chrápání), je nutné léčbu přerušit a provést nové hodnocení ENT.

Všichni pacienti s

PWS by měli být vyšetřeni na spánkovou apnoe, a je-li podezření na spánkovou

apnoe, měli by být kontrolováni. U pacientů je třeba sledovat příznaky infekcí dýchacích cest, které je

nutné co nejdříve diagnostikovat a razantně léčit.

Všich

ni pacienti s PWS by před léčbou a během léčby růstovým hormonem měli účinně kontrolovat

svoji tělesnou hmotnost.

Pacienti s PWS trpí obvykle skoliózou. Skolióza může progredovat u kteréhokoli dítěte v průběhu

rychlého růstu. Příznaky rozvoje skoliózy je třeba během léčby sledovat.

Zkušenosti s dlouhodobou léčbou dospělých a pacientů s PWS jsou omezené.

Malí vzhledem ke gestačnímu věku

U dětí/dospívajících malého vzrůstu, které se narodily malé vzhledem ke gestačnímu věku (SGA), je

třeba před zahájením léčby vyloučit jiné medicínské důvody nebo terapie, které by mohly vysvětlit

poruchu růstu.

U SGA dětí/dospívajících je doporučeno stanovit nalačno hladinu inzulinu a krevní glukózy před

zahájením léčby a poté kontrolovat jednou za rok. U pacientů se zvýšeným rizikem onemocnění

diabetes mellitus (např. rodinnou anamnézou diabetu, obezity, těžké inzulinové rezistence, acanthosis

nigricans) je třeba provést orální test tolerance glukózy (oGTT). V případě zjevného diabetu nesmí být

růstový hormon podáván.

U SGA

dětí/dospívajících je doporučeno změřit hladinu IGF-I před zahájením léčby a poté dvakrát

ročně. Překročí-li při opakovaných měřeních hladiny IGF-I hodnotu +2 SD v porovnání s referenčními

hodnotami pro daný věk a pubertální stav, je třeba vzít v úvahu poměr IGF-I/IGFBP-3 a posoudit
úpravu dávek.

Zkušenosti se zahájením léčby u SGA pacientů těsně před začátkem puberty jsou omezené. Není proto

doporučeno zahajovat léčbu před nástupem puberty. Zkušenosti s léčbou pacientů se Silverovým-
Russelovým syndromem jsou omezené.

Pokud je léčba růstovým hormonem u SGA dětí/dospívajících ukončena před dosažením konečné

výšky, může dojít k mírné ztrátě výškového přírůstku získaného léčbou.

Chronická renální insuficience

Při chronické renální insuficienci má být před zahájením léčby funkce ledvin nižší než 50 % normální

hodnoty. Porucha růstu má být ověřena sledováním růstu po dobu jednoho roku před zahájením

terapie. Během tohoto období má být nasazena konzervativní léčba renální insuficience (zahrnující
kontrolu acidózy,

hyperparatyreózy a nutričního stavu) a měla by být udržována i během léčby.

Při transplantaci ledvin má být léčba přerušena.

Zatím nejsou k dispozici žádné údaje o konečné výšce pacientů s chronickou renální insuficiencí

léčených přípravkem Omnitrope.

4.5

Interakce s

jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Souběžná léčba glukokortikoidy může potlačovat u přípravků obsahujících somatropin účinek na

podporu růstu. Je tedy nutné, aby se u pacientů léčených glukokortikoidy jejich růst sledoval velmi
pe

člivě za účelem vyhodnocení dopadů léčby glukokortikoidy na růst.

Údaje z

interakční studie u dospělých pacientů s nedostatkem růstového hormonu ukazují, že podávání

somatropinu může zvýšit clearance látek metabolizovaných izoenzymy cytochromu P450. Zvláště

může být zvýšena clearance látek metabolizovaných cytochromem P 450 3A4 (např. pohlavních

steroidů, kortikosteroidů, antikonvulziv a cyklosporinu), která vede k nižším hladinám těchto látek v

krvi. Klinický význam této skutečnosti není znám.
Viz také bod

4.4, který obsahuje informace týkající se diabetes mellitus a onemocnění štítné žlázy, a

bod

4.2, který obsahuje informace o perorální substituční terapii estrogeny.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání somatropinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie

reprodukční toxicity na zvířatech jsou nedostatečné (viz bod 5.3). Podávání somatropinu se
v

těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje.

Kojení

U přípravků s obsahem somatropinu nebyly provedeny žádné klinické studie u kojících žen. Není

známo, zda se somatropin vylučuje do mateřského mléka, ale absorpce neporušeného proteinu z

trávicího traktu novorozence je krajně nepravděpodobná. Při podávání přípravku Omnitrope ženám,

které kojí, je proto třeba opatrnosti.

Fertilita

Studie hodnotící fertilitu u přípravku Omnitrope nebyly provedeny.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Omnitrope

nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Pro pacienty s nedostatkem růstového hormonu je charakteristický objemový deficit extracelulární

tekutiny. Po zahájení léčby somatropinem je tento deficit rychle upraven. U dospělých pacientů jsou
obvyk

lé nežádoucí účinky související se zadržováním tekutin, například periferní edém,

muskuloskeletální ztuhlost, artralgie, myalgie a parestézie. Tyto nežádoucí účinky jsou zpravidla

mírné až středně závažné, vznikají v prvních měsících léčby a ustupují spontánně nebo po snížení
dávky.

Výskyt těchto nežádoucích účinků souvisí s podávanou dávkou a věkem pacientů a může být nepřímo

úměrný věku pacientů při nástupu nedostatku růstového hormonu. U pediatrických pacientů jsou

takové nežádoucí účinky vzácné.

Omnitro

pe vedl u přibližně 1 % pacientů ke zvýšené tvorbě protilátek. Vazebná kapacita těchto

protilátek byla nízká a s jejich tvorbou nebyly spojeny žádné klinické změny, viz bod 4.4.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Tabulky 1-

6 obsahují nežádoucí účinky seřazené podle názvů třídy orgánového systému a frekvence

pomocí následující konvence: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100, < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000,
<

1/100); vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů

nel

ze určit) pro každé uvedené onemocnění.

Klinické studie u dětí s GHD

Tabulka 1

Dlouhodobá léčba dětí s poruchou růstu v důsledku nedostatečné sekrece růstového hormonu

Třída
orgánového
systému

Velmi

časté

≥ 1/10

Časté

≥ 1/100 až
<1/10

Méně časté

≥ 1/1 000 až
<1/100

Vzácné

≥
1/10 000
až
<1/1 000

Velmi
vzácné
<1/10 000

Není známo
(z dostupných

údajů nelze

určit)

Novotvary
benigní, maligní

a blíže neurčené
(zahrnující cysty
a polypy)

Leukémie†

Poruchy
metabolismu a
výživy

Diabetes mellitus
typu 2

Poruchy
nervového
systému

Parestézie*

Benigní
intrakraniální
hypertenze

Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a

pojivové tkáně

Artralgie*

Myalgie*

Muskuloskeletální
ztuhlost*

Celkové
poruchy a

reakce v místě
aplikace

Reakce v

místě
injekce

Periferní edém*

Vyšetření

Snížení hladiny
kortizolu v krvi

‡

*Obecně jsou tyto nežádoucí účinky mírné až středně závažné, objevují se během prvních měsíců

léčby a odeznívají spontánně nebo při snížení dávky. Výskyt těchto nežádoucích účinů souvisí
s

podávanou dávkou, věkem pacientů a možná nepřímo úměrně souvisel s věkem pacientů v době

nástupu deficitu růstového hormonu.

$ Byly hlášeny přechodné reakce v místě podání injekce u dětí.

‡ Klinický význam není znám.

† Hlášeny u dětí s deficitem růstového hormonu léčených somatropinem, avšak výskyt zřejmě

odpovídá výskytu u dětí bez deficitu růstového hormonu.

Klinické studie u dětí s Turnerovým syndromem

Tabulka 2

Dlouhodobá léčba dětí s poruchou růstu v důsledku Turnerova syndromu

Třída
orgánového
systému

Velmi

časté

≥ 1/10

Časté

≥ 1/100
až <1/10

Méně časté

≥ 1/1 000
až <1/100

Vzácné

≥
1/10 000
až
<1/1 000

Velmi
vzácné
<1/10 000

Není známo
(z dostupných

údajů nelze

určit)

Novotvary
benigní, maligní

a blíže neurčené
(zahrnující
cysty a polypy)

Leukémie†

Poruchy
metabolismu a
výživy

Diabetes mellitus
typu 2

Poruchy
nervového
systému

Parestézie*

Benigní
intrakraniální
hypertenze

Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a

pojivové tkáně

Artralgie*

Myalgie*

Muskuloskeletální
ztuhlost*

Celkové
poruchy a

reakce v místě
aplikace

Periferní edém*

Reakce v místě
injekce

Vyšetření

Snížení hladiny
kortizolu v krvi

‡

*Obecně jsou tyto nežádoucí účinky mírné až středně závažné, objevují se během prvních měsíců

léčby a odeznívají spontánně nebo při snížení dávky. Výskyt těchto nežádoucích účinků souvisí
s

podávanou dávkou, věkem pacientů a možná nepřímo úměrně souvisel s věkem pacientů v době

nástupu deficitu růstového hormonu.

$ Byly hlášeny přechodné reakce v místě podání injekce u dětí.

‡ Klinický význam není znám.

† Hlášeny u dětí s deficitem růstového hormonu léčených somatropinem, avšak výskyt zřejmě

odpovídá výskytu u dětí bez deficitu růstového hormonu.

Klinické studie u dětí s chronickou renální insuficiencí

Tabulka 3

Dlouhodobá léčba dětí s poruchou růstu v důsledku chronické renální insuficience

Třída
orgánového
systému

Velmi

časté

≥ 1/10

Časté

≥ 1/100
až <1/10

Méně časté

≥ 1/1 000
až <1/100

Vzácné

≥
1/10 000
až
<1/1 000

Velmi
vzácné
<1/10 000

Není známo
(z dostupných

údajů nelze

určit)

Novotvary
benigní, maligní

a blíže neurčené
(zahrnující
cysty a polypy)

Leukémie†

Poruchy
metabolismu a
výživy

Diabetes mellitus
typu 2

Poruchy
nervového
systému

Parestézie*

Benigní
intrakraniální
hypertenze

Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a

pojivové tkáně

Artralgie*

Myalgie*

Muskuloskeletální
ztuhlost*

Celkové
poruchy a

reakce v místě
aplikace

Reakce v

místě
injekce

Periferní edém*

Vyšetření

Snížení hladiny
kortizolu v krvi

‡

*Obecně jsou tyto nežádoucí účinky mírné až středně závažné, objevují se během prvních měsíců

léčby a odeznívají spontánně nebo při snížení dávky. Výskyt těchto nežádoucích účinků souvisí
s

podávanou dávkou, věkem pacientů a možná nepřímo úměrně souvisel s věkem pacientů v době

nástupu defic

itu růstového hormonu.

$ Byly hlášeny přechodné reakce v místě podání injekce u dětí.

‡ Klinický význam není znám.

† Hlášeny u dětí s deficitem růstového hormonu léčených somatropinem, avšak výskyt zřejmě

odpovídá výskytu u dětí bez deficitu růstového hormonu.

Klinické studie u dětí s SGA

Tabulka 4

Dlouhodobá léčba dětí s poruchou růstu v důsledku toho, že se narodily malé vzhledem ke

gestačnímu věku

Třída
orgánového
systému

Velmi

časté

≥ 1/10

Časté

≥ 1/100
až <1/10

Méně časté

≥ 1/1 000
až <1/100

Vzácné

≥
1/10 000
až
<1/1 000

Velmi
vzácné
<1/10 000

Není známo
(z dostupných

údajů nelze

určit)

Novotvary
benigní, maligní

a blíže neurčené
(zahrnující
cysty a polypy)

Leukémie†

Poruchy
metabolismu a
výživy

Diabetes mellitus
typu 2

Poruchy
nervového
systému

Parestézie*

Benigní
intrakraniální
hypertenze

Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a

pojivové tkáně

Artralgie*

Myalgie*

Muskuloskeletální
ztuhlost*

Celkové
poruchy a

reakce v místě
aplikace

Reakce v

místě
injekce

Periferní edém*

šetření

Snížení hladiny
kortizolu v krvi

‡

*Obecně jsou tyto nežádoucí účinky mírné až středně závažné, objevují se během prvních měsíců

léčby a odeznívají spontánně nebo při snížení dávky. Výskyt těchto nežádoucích účinků souvisí
s podávanou dávkou,

věkem pacientů a možná nepřímo úměrně souvisel s věkem pacientů v době

nástupu deficitu růstového hormonu.

$ Byly hlášeny přechodné reakce v místě podání injekce u dětí.

‡ Klinický význam není znám.

† Hlášeny u dětí s deficitem růstového hormonu léčených somatropinem, avšak výskyt zřejmě

odpovídá výskytu u dětí bez deficitu růstového hormonu.

Klinické studie u PWS

Tabulka 5

Dlouhodobá léčba a zlepšení tělesné stavby u dětí s poruchou růstu v důsledku Praderova-
Williho syndromu

Třída
orgánového
systému

Velmi

časté

≥ 1/10

Časté

≥ 1/100 až
<1/10

Méně

časté

≥ 1/1 000
až <1/100

Vzácné

≥
1/10 000
až
<1/1 000

Velmi
vzácné
<1/10 000

Není známo
(z dostupných

údajů nelze

určit)

Novotvary
benigní,
maligní a blíže

neurčené
(zahrnující
cysty a polypy)

Leukémie†

Poruchy
metabolismu a
výživy

Diabetes mellitus
typu 2

Poruchy
nervového
systému

Parestézie*

Benigní
intrakraniální
hypertenze

Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a

pojivové tkáně

Artralgie*

Myalgie*

Muskuloskeletální
ztuhlost*

Celkové
poruchy a

reakce v místě
aplikace

Periferní
edém*

Reakce v místě
injekce

Vyšetření

Snížení hladiny
kortizolu v krvi

‡

*Obecně jsou tyto nežádoucí účinky mírné až středně závažné, objevují se během prvních měsíců

léčby a odeznívají spontánně nebo při snížení dávky. Výskyt těchto nežádoucích účinků souvisí
s

podávanou dávkou, věkem pacientů a možná nepřímo úměrně souvisel s věkem pacientů v době

nástupu deficitu růstového hormonu.

$ Byly hlášeny přechodné reakce v místě podání injekce u dětí.

‡ Klinický význam není znám.

† Hlášeny u dětí s deficitem růstového hormonu léčených somatropinem, avšak výskyt zřejmě

odpovídá výskytu u dětí bez deficitu růstového hormonu.

Klinické studie u dospělých s GHD

Tabulka 6

Substituční léčba u dospělých s deficitem růstového hormonu

Třída
orgánového
systému

Velmi

časté

≥ 1/10

Časté

≥ 1/100 až <1/10

Méně

časté

≥ 1/1 000
až <1/100

Vzácné

≥
1/10 000
až
<1/1 000

Velmi
vzácné
<1/10 000

Není známo
(z dostupných

údajů nelze

určit)

Poruchy
metabolismu a
výživy

Diabetes
mellitus typu 2

Poruchy
nervového
systému

Parestézie*

Syndrom
karpálního tunelu

Benigní
intrakraniální
hypertenze

Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a

pojivové tkáně

Artralgie*

Myalgie*

Muskuloskeletální
ztuhlost*

Celkové
poruchy a
reakce v mí

stě

aplikace

Periferní
edém*

Reakce v

místě injekce

Vyšetření

Snížení
hladiny
kortizolu v
krvi

‡

*Obecně jsou tyto nežádoucí účinky mírné až středně závažné, objevují se během prvních měsíců

léčby a odeznívají spontánně nebo při snížení dávky. Výskyt těchto nežádoucích účinků souvisí
s

podávanou dávkou, věkem pacientů a možná nepřímo úměrně souvisel s věkem pacientů v době

nástupu deficitu růstového hormonu.

$ Byly hlášeny přechodné reakce v místě podání injekce u dětí.

‡ Klinický význam není znám.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Snížené hladiny kortizolu v séru

Bylo popsáno, že somatropin snižuje hladiny kortizolu v séru, pravděpodobně ovlivněním

proteinových nosičů nebo zvýšením jaterní clearance. Klinický význam těchto zjištění je omezen. Před

zahájením léčby přípravkem Omnitrope je přesto nutné optimalizovat substituční terapii
kortikosteroidy.

Praderův-Williho syndrom

poregistrační zkušenosti byly popsány vzácné případy úmrtí u pacientů postižených

Praderovým-

Williho syndromem léčených somatropinem, ačkoli příčinná souvislost nebyla

prokázána.

Leukémie

Případy leukémie (vzácné nebo velmi vzácné) byly hlášeny u pediatrických pacientů s nedostatkem

růstového hormonu léčených somatropinem a byly uvedeny v poregistračních zkušenostech. Nejsou

však žádné důkazy o zvýšeném riziku leukémie bez predispozičních faktorů, jako je ozáření mozku
nebo hlavy.

Sklouznutí hlavice femorální epifýzy a Legg-Calvé-Perthesova nemoc

U dětí léčených růstovým hormonem bylo hlášeno sklouznutí hlavice femorální epifýzy a Legg-Calvé-

Perthesova nemoc. Sklouznutí hlavice femorální epifýzy se vyskytuje častěji při endokrinních
poruchách a Legg-Calvé-

Perthesova nemoc je častější u malé postavy. Není však známo, zda jsou tyto

patologické stavy častější při léčbě somatropnem či nikoliv. Jejich diagnóza by měla být zvážena u

dítěte s diskomfortem nebo bolestí v kyčli či kolenu.

Další nežádoucí účinky léku

Další nežádoucí účinky léku mohou být považovány za účinek lékové skupiny somatropinu, jako je

možná hyperglykémie způsobená sníženou citlivostí na inzulín, snížená hladina volného tyroxinu a
benigní intrakraniální hypertenze.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích

účinků uvedeného v

Dodatku V

4.9

Předávkování

Příznaky:

Akutní předávkování může zpočátku vést k hypoglykémii a následně k hyperglykémii.

Dlouhodobé předávkování může způsobit příznaky odpovídající účinkům nadbytku lidského

růstového hormonu.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina:

Hormony předního laloku hypofýzy a analoga, ATC kód: H01AC01.

Omnitrope

je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem („biosimilar“). Podrobná informace je

k dispozici na webových stránkách

Evropské agentury pro léčivé přípravky

http://www.ema.europa.eu

Mechanizmus účinku

Somatropin je účinný hormon důležitý pro metabolismus tuků, sacharidů a bílkovin. U dětí s

neadekvátní tvorbou endogenního růstového hormonu stimuluje somatropin lineární růst a zvyšuje

rychlost růstu. Somatropin zvyšuje zadržování dusíku, stimuluje růst kosterního svalstva a mobilizuje

tělesný tuk a tím u dospělých i dětí udržuje normální stavbu těla. Na somatropin reaguje zvláště

útrobní tuková tkáň. Kromě zvýšené lipolýzy snižuje somatropin ukládání triacylglycerolů do zásob

tělesného tuku. Sérová koncentrace IGF-I (růstového faktoru podobného inzulinu-I) a IGFBP3 (IGF-
vazebného protei

nu 3) je somatropinem zvýšena. Dále byly prokázány následující účinky:

Farmakodynamické účinky

Metabolismus tuků
Somatropin indukuje jaterní receptory LDL-

cholesterolu a ovlivňuje profil lipidů a lipoproteinů v séru.

Obecně vede podávání somatropinu pacientům s nedostatkem růstového hormonu ke snížení hladiny

LDL a apolipoproteinu B v séru. Může být také pozorováno snížení celkové hladiny cholesterolu v
séru.

Metabolismus sacharidů

Somatropin zvyšuje hladinu inzulinu, hladina glukózy v krvi nalačno se však obvykle nemění. Děti s

hypopituitarismem mohou mít nalačno hypoglykémii. Tento stav je somatropinem odstraněn.

Metabolismus vody a minerálů

Nedostatek růstového hormonu je spojen se sníženým objemem plazmy a extracelulární tekutiny. Obě
hodnoty se po zaháj

ení léčby somatropinem rychle zvýší. Somatropin indukuje zadržování sodíku,

draslíku a fosforu.

Metabolismus kostí

Somatropin stimuluje přestavbu kostí. Dlouhodobé podávání somatropinu pacientům s nedostatkem

růstového hormonu trpícím osteopenií způsobuje zvýšení obsahu kostních minerálů a hustoty kostí v
nosných místech.

Fyzická výkonnost

Po dlouhodobé léčbě somatropinem dojde ke zlepšení svalové síly a fyzické výkonnosti. Somatropin

zvyšuje také srdeční výkon, tento mechanismus však musí být teprve objasněn. K uvedenému účinku

může přispívat pokles periferní vaskulární rezistence.

Klinická účinnost a bezpečnost

V klinických studiích u dětí/dospívajících malého vzrůstu, které se narodily malé vzhledem ke

gestačnímu věku, byly k léčbě používány dávky 0,033 a 0,067 mg/kg těl. hm. denně až do dosažení

konečné výšky. U 56 pacientů, kteří byli nepřetržitě léčeni a dosáhli již (téměř) konečné výšky, byla

zaznamenána průměrná změna + 1,90 SDS (0,033 mg/kg těl. hm. denně) a + 2,19 SDS (0,067 mg/kg

těl. hm. denně) proti výšce na počátku léčby. Literární data týkající se neléčených dětí/dospívajících,

které se narodily malé vzhledem ke gestačnímu věku a nedošlo u nich k rychlému spontánnímu

vyrovnání, uvádějí pozdější růst 0,5 SDS. Údaje o dlouhodobé bezpečnosti jsou dosud omezené.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Biologická dostupnost somatropinu podávaného subkutánně je přibližně 80 % u zdravých osob i

pacientů s nedostatkem růstového hormonu. Subkutánní dávka 5 mg prášku pro přípravu injekčního
roztoku s roz

pouštědlem Omnitrope způsobí u zdravých dospělých osob plazmatické hodnoty C

max

71 ± 24

µg/l (průměr ± SD) a medián hodnoty t

max

4 hodiny (rozsah 2 až 8 hodin).

Eliminace

Průměrný terminální poločas po intravenózním podání somatropinu u dospělých s nedostatkem

růstového hormonu je přibližně 0,4 hodiny. Po subkutánním podání prášku pro přípravu injekčního

roztoku s rozpouštědlem Omnitrope je však dosaženo poločasu 3 hodiny. Zjištěný rozdíl vzniká

pravděpodobně v důsledku pomalé absorpce v místě vpichu po subkutánním podání.

Zvláštní populace

Absolutní biologická dostupnost somatropinu po subkutánním podání je zřejmě u mužů a žen
podobná.

Informace o farmakokinetických vlastnostech somatropinu u geriatrických a pediatrických pacientů, u

různých ras a u pacientů s ledvinnou, jaterní nebo srdeční nedostatečností zatím nejsou k dispozici
nebo nejsou kompletní.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích prováděných s přípravkem Omnitrope týkajících se subakutní toxicity a lokální tolerance
nebyl

y pozorovány žádné klinicky relevantní účinky.

V jiných studiích prováděných se somatropinem týkajících se celkové toxicity, lokální tolerance a

reprodukční toxicity nebyly pozorovány žádné klinicky relevantní účinky.

Studie genotoxicity prováděné se somatropiny in vitro a in vivo, které se týkaly genových mutací a
indukce chromozomálních aberací, byly negativní.

V jedné studii in vitro

provedené u lymfocytů odebraných pacientům po dlouhodobé léčbě

somatropinem a po přidání radiomimetického léku bleomycinu byla zjištěna zvýšená chromozomální

fragilita. Klinický význam tohoto zjištění není jasný.

V jiné studii provedené se somatropinem nebylo u lymfocytů pacientů, kteří dlouhodobě užívali

somatropin, zjištěno žádné zvýšení chromozomálních abnormalit.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Prášek:
glycin

heptahydrát hydrogenfosforečnanu disodného

dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného

Rozpouštědlo pro přípravu injekčního roztoku:
voda na injekci

6.2

Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k di

spozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými

léčivými přípravky.

6.3

Doba použitelnosti

2 roky.

Doba použitelnosti po rekonstituci

Po rekonstituci je z mikrobiologického hlediska doporučeno okamžité použití. Stabilita přípravku v
originálním obalu pro použití však byla prokázána po dobu až 24

hodin při teplotě +2°C až +8°C.

Uchovávejte a přepravujte chlazené (2°C - 8°C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte v původním

obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Neotevřené injekční lahvičky

Uchovávejte a převážejte chlazené (2°C - 8°C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte v původním obalu,

aby byl přípravek chráněn před světlem.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po otevření před použitím jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Prášek v injekční lahvičce (ze skla typu I) se zátkou (z butylkaučuku laminovanou fluorovým

kaučukem) s jistícím (hliníkovým) proužkem a uzávěrem (z fialového polypropylenu, typu flip-off) a
1 ml rozpouš

tědla v injekční lahvičce (ze skla typu I) se zátkou (z chlorobutylového elastomeru

laminovanou fluorovým kaučukem) s jistícím proužkem (lakovaný hliník) a uzávěrem (z bílého
polypropylenu, typu flip-off).
Velikost balení: 1

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Přípravek Omnitrope 1,3 mg/ml je dodáván v injekční lahvičce obsahující účinnou látku ve formě

prášku a s rozpouštědlem v injekční lahvičce na jedno použití. Každá injekční lahvička musí být

rekonstituována pouze přiloženým rozpouštědlem.

Rekonstituovaný roztok musí být aplikován pomocí sterilní injekční stříkačky na jedno použití.

V následující části je uveden obecný postup aplikace přípravku. Rekonstituce se musí provádět v

souladu s ověřenými zásadami, zejména co se týče asepse.

Je potřeba umýt si ruce.

Odstraňte z lahviček ochranný plastový uzávěr.

Horní část lahvičky je vhodné otřít antiseptickým roztokem, aby nedošlo ke kontaminaci
obsahu.

Pomocí sterilní injekční stříkačky na jedno použití (např. stříkačky o objemu 2 ml) a jehly (např.

o rozměrech 0,33 mm x 12,7 mm) odeberte všechno rozpouštědlo z lahvičky.

Uchopte lahvičku s práškem, vpíchněte jehlu gumovou zátkou a vstříkněte rozpouštědlo pomalu

do lahvičky. Tekutina by měla stékat po stěně lahvičky, aby nedocházelo k tvorbě pěny.

Mírným krouživým pohybem prášek v lahvičce úplně rozpusťte. Netřepejte lahvičkou, mohlo

by to způsobit denaturaci léčivé látky.

Pokud je roztok kalný nebo obsahuje částice, nesmí být použit. Obsah lahvičky musí být po

rekonstituci čirý a bezbarvý.

Otočte lahvičku dnem vzhůru a pomocí další sterilní injekční stříkačky na jedno použití

vhodných rozměrů (např. stříkačky o objemu 1 ml) a injekční jehly (např. o rozměrech 0,25 mm
x 8

mm) odeberte do injekční stříkačky o něco více roztoku, než je potřebná dávka. Odstraňte z

injekční stříkačky vzduchové bubliny. Upravte množství roztoku ve stříkačce na správnou
dávku.

Očistěte místo vpichu lihovým tamponem a aplikujte přípravek Omnitrope subkutánní injekcí.

Roztok je určen k jednorázovému použití. Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být
zlikvidován v souladu s místními požadavky.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz GmbH
Biochemiestr. 10
A-6250 Kundl
Rakousko

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

EU/1/06/332/001

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 12. dubna 2006
Datum posledního prodloužení registrace: 12. dubna 2011

10.

DATUM REVIZE TEXTU

<{MM.RRRR}>

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Omnitrope 5

mg/ml prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Po rekonstituci jedna injekční lahvička obsahuje somatropinum* 5 mg (odpovídá 15 IU) v 1 ml.

* produkovaný v Escherichia coli technologií rekombinantní DNA

Pomocná látka/pomocné látky se známým účinkem:
Po rekonstituci jeden ml obsahuje 15 mg benzylalkoholu

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem
Prášek je bílý

Rozpouštědlo je čiré a bezbarvé

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Kojenci, děti a dospívající

Porucha růstu způsobená nedostatečnou sekrecí růstového hormonu (growth hormone deficiency,
GHD).
-

Porucha růstu spojená s Turnerovým syndromem.

Porucha růstu spojená s chronickou ledvinovou nedostatečností.

Porucha růstu (aktuální hodnota směrodatné odchylky (SDS) tělesné výšky < -2,5 a upravená

hodnota SDS podle rodičů < -1) u dětí/dospívajících malého vzrůstu, které se narodily malé

vzhledem ke gestačnímu věku (SGA) s porodní hmotností a/nebo délkou pod -2 směrodatné
odchylky (SD), které ne

vykázaly vyrovnání růstu (catch-up) (hodnota SDS rychlosti růstu (HV)

0 během posledního roku) do věku 4 let ani později.

Praderův-Williho syndrom (PWS), ke zlepšení tělesného růstu a stavby těla. Diagnóza PWS by

měla být potvrzena příslušným genetickým testem.

Dospělí
-

Substituční léčba dospělých s výrazným nedostatkem růstového hormonu.

Začátek v dospělosti: Pacienti, kteří měli závažný nedostatek růstového hormonu spojený
s

nedostatky více hormonů jako následek prokázaného hypotalamického nebo hypofyzárního

onemocnění a kteří měli nedostatek nejméně jednoho hormonu hypofýzy, s výjimkou

prolaktinu. Tito pacienti by měli podstoupit vhodný dynamický test k diagnóze nebo vyloučení

nedostatku růstového hormonu.

Začátek v dětství: Pacienti, kteří měli nedostatek růstového hormonu v dětství způsobený

kongenitálními, genetickými, získanými nebo idiopatickými případy. U pacientů se začátkem

GHD v dětství by se mělo opakovat vyhodnocení sekreční kapacity růstového hormonu po

ukončení longitudinálního růstu. U pacientů se zvýšenou pravděpodobností perzistentního

GHD, tj. s kongenitální příčinou nebo sekundárním GHD z důvodu hypotalamického nebo

hypofyzárního onemocnění nebo inzultu, se za dostatečný průkaz hlubokého GHD považuje

koncentrace inzulinu podobného růstového faktoru-I (IGF-I) SDS < -2 při léčbě růstovým

hormonem po dobu alespoň 4 týdnů.

U všech ostatních pacientů je třeba provést zkoušku IGF-I a jeden stimulační test růstového hormonu.

4.2

Dávkování a způsob podání

Diagnózu a léčbu somatropinem by měli zahájit a sledovat lékaři s odpovídající kvalifikací a
zkušenostmi s

diagnózou a léčbou pacientů s poruchami růstu.

Dávkování

Pediatrická populace

Dávkování a doba podávání by měly být individuální.

Porucha růstu způsobená nedostatečnou sekrecí růstového hormonu u pediatrických pacientů
Obvyklá dávka je 0,025 - 0,035

mg/kg těl. hm. denně nebo 0,7 - 1,0 mg/m

povrchu těla denně. Byly

použity i vyšší dávky.

Pokud nedostatek GHD z dětství přetrvává do puberty, musí se v léčbě pokračovat až do dosažení
úplného som

atického vývoje (např. stavba těla, kostní masa). Pro účely sledování je dosažení hodnoty

maximální kostní masy definované jako T skóre > -1 (tj. standardizováno na normální hodnotu kostní

masy dospělého měřeno duální rentgenovou absorpciometrií se zřetelem na pohlaví a rasu) jedním z

terapeutických cílů během přechodné periody. Pomůcka k dávkování u dospělých viz část níže.

Praderův-Williho syndrom (PWS), ke zlepšení tělesného růstu a stavby těla u pediatrických pacientů
Obvyklá dávka je 0,035

mg/kg těl. hm. denně nebo 1,0 mg/m

povrchu těla denně. Denní dávka

2,7

mg by neměla být překročena. Léčbu nelze aplikovat u dětí, jejichž rychlost růstu je nižší než 1 cm

ročně a u nichž jsou téměř uzavřeny epifýzy.

Porucha růstu způsobená Turnerovým syndromem
Obvyklá dávka je 0,045 - 0,050

mg/kg těl. hm. denně nebo 1,4 mg/m

povrchu těla denně.

Porucha růstu při chronické ledvinné nedostatečnosti
Obvyklá dávka je 0,045 - 0,050

mg/kg těl. hm. denně (1,4 mg/m

povrchu těla denně). Pokud je

rychlost růstu příliš pomalá, možná bude zapotřebí i vyšších dávek. Po šesti měsících bude možná
nutné provést úpravu dávkování (viz bod 4.4).

Porucha růstu u dětí/dospívajících malého vzrůstu, které se narodily malé vzhledem ke gestačnímu

věku (SGA)
Obvyká dávka je 0,035

mg/kg těl. hm. denně (1 mg/m

povrchu těla denně) do dosažení konečné

tělesné výšky (viz bod 5.1). Pokud je po roce léčby hodnota SDS rychlosti růstu nižší než + 1, léčba by

měla být přerušena. Léčba by měla být dále přerušena, pokud je rychlost růstu < 2 cm ročně a, je-li

nutné ověření, kostní věk je > 14 let (u dívek) nebo > 16 let (u hochů) podle stavu uzavření

epifyzeálních štěrbin.

Doporučené dávkování u pediatrických pacientů

Indikace

Denní dávka v mg/kg

tělesné hmotnosti

Denní dávka v mg/m

povrchu těla

Ned

ostatek růstového hormonu

0,025 - 0,035

0,7 - 1,0

Praderův-Williho syndrom

0,035

1,0

Turnerův syndrom

0,045 - 0,050

1,4

Chronická renální nedostatečnost

0,045 - 0,050

1,4

Děti/dospívající narozené/í malé/í vzhledem

ke gestačnímu věku (SGA)