Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Protiinfekční léky na předpis » Léky na předpis na virovou infekci organismu

KALETRA 80 MG/20 MG 5X60ML Roztok - recenze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 25912

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

Podobné produkty od stejného výrobce

 
Podrobné informace
Příbalový leták
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Informace o produktu

Výrobce: Abbott Laboratories, s.r.o.
Kód výrobku: 25912
Kód EAN:
Kód SÚKL: 25801
Držitel rozhodnutí: Abbott Laboratories, s.r.o.
Kdy se má Kaletra používat Přípravek Kaletra je určen pro dospělé a děti ve věku 2 let a starší nakažené virem HIV, který způsobuje AIDS. Váš lékař vám předepsal přípravek Kaletra, aby bylo možné ovlivnit infekci HIV. Kaletra to činí tím, že zpomaluje šíření infekce ve vašem organismu. Přípravek Kaletra je určen k použití v kombinaci s dalšími protivirovými léky. Váš lékař určí, které léky jsou pro vás nejlepší.

Příbalový leták

  

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

PŘÍLOHA I 

 

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 

 

 
1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Kaletra (80 mg + 20 mg)/ml perorální roztok 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 
Jeden 

ml přípravku Kaletra, perorální roztok obsahuje lopinavirum 80 mg spolu s ritonavirum 20 mg 

pro optimální farmakokinetiku. 
 
Pomocné látky 

se známým účinkem:  

Jeden ml roztoku obsahuje 356,3 mg ethanolu (42,4 % v/v), 168,8 mg tekutého hydrolyzovaného 

kukuřičného škrobu, 152,7 mg propylenglykolu (15,3 %) (viz bod 4.3), 10,2 mg 
hydrogenricinomakrogolu 2000 a 4,1 mg draselné soli acesulfamu (viz bod 4.4). 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Perorální roztok 
 

Světle žlutě až oranžově zbarvený roztok. 
 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1 

Terapeutické indikace 

 
Kaletra je indikována v kombinaci s 

dalšími antiretrovirovými přípravky pro léčbu infekcí vyvolaných 

virem lidské imunodeficience (HIV-

1) dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 14 dnů. 

 

pacientů, kteří už byli léčeni inhibitorem proteázy, má volba přípravku Kaletra vycházet ze znalosti 

individuální virové rezistence a z informací o 

předchozí terapii v pacientově anamnéze (viz body 4.4 a 

5.1). 
 
4.2 

Dávkování a způsob podání 

 

Kaletra by měla být předepisována pouze lékaři se zkušeností s léčbou HIV infekce. 
 
Dávkování 
 
D

ospělí a dospívající  

D

oporučená dávka přípravku Kaletra je 5 ml perorálního roztoku (400/100 mg) dvakrát denně 

současně s jídlem. 
 

Pediatrická populace ve věku od 14 dnů  
 
Pro co 

nejpřesnější dávkování u dětí na základě tělesného povrchu nebo tělesné hmotnosti je 

doporučenou možností přípravek ve formě perorálního roztoku. Avšak pokud se u dítěte s tělesnou 
hmotností do 40 kg nebo s BSA* 

(Body Surface Area, tělesný povrch) od 0,5 do 1,4 m

2

, které je 

schopno polykat tablety, jeví přechod na pevnou perorální formu jako nezbytný, lze použít přípravek 
Kaletra 100 mg/25 mg tablety

. Dávku přípravku Kaletra pro dospělé (400/100 mg dvakrát denně) 

mohou užívat děti s tělesnou hmotností od 40 kg nebo vyšší, nebo s BSA vyšší než 1,4 m

2

. Tablety 

přípravku Kaletra se užívají perorálně a musí být polykány vcelku, bez kousání, půlení nebo drcení. 

Viz také Souhrn údajů o přípravku Kaletra 100 mg/25 mg potahované tablety. 
 

Je třeba zvážit celkové množství alkoholu a propylenglykolu obsažené ve všech lécích, které mají být 
k

ojeným dětem podány, a to včetně přípravku Kaletra, perorální roztok, aby nedošlo k toxickému 

účinku vyvolanému těmito pomocnými látkami (viz bod 4.4). 
 

Doporučené dávkování u pediatrických pacientů ve věku od 14 dnů do 6 měsíců 
 

Pokyny pro dávkování u pediatrické populace 

V

ěk 2 týdny až 6 měsíců 

Dle t

ělesné hmotnosti 

(mg/kg) 

Dle t

ělesného povrchu 

(mg/m

2

)* 

Frekvence 

16/4 mg/kg 

(odpovídá 0,2 ml/kg) 

300/75 mg/m

(odpovídá 3,75 ml/m

2

Dvakrát denně s jídlem 

Tělesný povrch lze vypočítat podle následující rovnice 

BSA (m

2

) = 

√(výška (cm) x tělesná hmotnost (kg)/3600) 

 

pacientů mladších 6 měsíců se přípravek Kaletra nedoporučuje podávat v kombinaci s efavirenzem 

nebo nevirapinem. 
 

Doporučené dávkování u pediatrických pacientů ve věku od 6 měsíců do 18 let 
 
B

ez současného podávání efavirenzu nebo nevirapinu 

 
Následující tabulka obsahuje pokyny pro dávkování 

přípravku Kaletra, perorální roztok založeném na 

tělesné hmotnosti a BSA. 
 

Pokyny pro dávkování u pediatrické populace 

založené na tělesné hmotnosti* 

V

ěk > 6 měsíců až 18 let 

Tělesná hmotnost (kg) 

Dávka perorálního roztoku 

dvakrát denně  

(dávka v mg/kg) 

Objem perorálního roztoku 

dvakrát denně s jídlem 

(80 mg lopinaviru/20 mg 

ritonaviru na ml)** 

7 až < 15 kg 

7 až 10 kg 

> 10 až < 15 kg 

12/3 mg/kg 

 

1,25 ml 
1,75 ml 

≥ 15 až 40 kg 

15 až 20 kg 

> 20 až 25 kg 
> 25 až 30 kg 
> 30 až 35 kg 
> 35 až 40 kg 

10/2,5 mg/kg 

 

2,25 ml 
2,75 ml 
3,50 ml 
4,00 ml 
4,75 ml 

≥ 40 kg 

Viz doporučení dávkování pro dospělé. 

doporučení pro dávkování na základě tělesné hmotnosti je založeno na omezených údajích 

** 

objem (ml) perorálního roztoku představuje průměrnou dávku pro dané rozmezí hmotnosti 

 

Doporučené dávkování u dětí – dávka 230/57,5 mg/m

V

ěk > 6 měsíců až < 18 let 

Tělesný povrch* (m

2

) 

Dávka perorálního roztoku 

dvakrát denně (dávka v mg) 

0,25 

0,7 ml (57,5/14,4 mg) 

0,40 

1,2 ml (96/24 mg) 

0,50 

1,4 ml (115/28,8 mg) 

0,75 

2,2 ml (172,5/43,1 mg) 

0,80 

2,3 ml (184/46 mg) 

1,00 

2,9 ml (230/57,5 mg) 

1,25 

3,6 ml (287,5/71,9 mg) 

1,3 

3,7 ml (299/74,8 mg) 

1,4 

4,0 ml (322/80,5 mg) 

1,5 

4,3 ml (345/86,3 mg) 

1,75 

5 ml (402,5/100,6 mg) 

Tělesný povrch lze vypočítat podle následující rovnice 

BSA 

(m

2

) = √(výška (cm) x 

tělesná hmotnost (kg)/3600) 

 

Současná terapie: efavirenz nebo nevirapin 
 
Dávka 230/57,5 mg/m

2

 

může být u některých dětí nedostatečná, je-li podávána současně 

s nevirapinem nebo efavirenzem. U 

těchto pacientů je třeba dávku přípravku Kaletra zvýšit na 

300/75 mg/m

2

. Nepřekračujte doporučenou dávku 533/133 mg nebo 6,5 ml dvakrát denně. 

 

Děti mladší 14 dnů a nedonošení novorozenci 

Přípravek Kaletra, perorální roztok nelze podat novorozencům před dosažením postmenstruačního 

věku (první den poslední menstruace matky před porodem plus doba po narození) 42 týdnů a 

postnatálního věku alespoň 14 dnů (viz bod 4.4). 
 
Porucha funkce jater 

pacientů s infekcí HIV, kteří mají mírné až středně těžké jaterní poškození, byl pozorován vzestup 

expozice lopinaviru přibližně o 30 %. Nepředpokládá se však, že by měl klinický význam (viz bod 
5.2). Nejsou k dispozici údaje o pacientech s 

těžkým jaterním poškozením. Těmto pacientům se nesmí 

přípravek Kaletra podávat (viz bod 4.3). 
 
Porucha funkce ledvin  
Vzhledem k tomu, že renální clearance lopinaviru a ritonaviru je zanedbatelná, nelze u 

pacientů 

poruchou funkce ledvin očekávat zvýšení plazmatických koncentrací. Jelikož jsou lopinavir a 

ritonavir ve v

ysoké míře vázány na proteiny, není pravděpodobné, že by mohly být ve větší míře 

odstraněny hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou. 
 

Způsob podání 
 

Přípravek Kaletra se podává perorálně a vždy by měl být podán spolu s jídlem (viz bod 5.2). Dávku je 

třeba podat pomocí kalibrované 2ml nebo 5ml stříkačky pro perorální dávkování nejlépe odpovídající 

předepsanému objemu. 
 
4.3 

Kontraindikace 

 

Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. 
 

Těžká jaterní insuficience. 
 
Kaletra obsahuje lopinavir a ritonavir, což jsou inhibitory izoformy CYP3A cytochromu P450. 
Kaletra 

se nesmí

 

podávat společně s léčivými přípravky, jejichž clearance je vysoce závislá na 

CYP3A a jejichž vysoké plazmatické koncentrace mají souvislost se vznikem závažných a/nebo život 

ohrožujících příhod. Jedná se o tyto léčivé přípravky: 
 

Skupina léčivých 

přípravků 

Léčivý přípravek ve 

skupině 

Zdůvodnění 

Zvýšení hladin současně užívaného léčivého přípravku 
Antagonisté alfa

1

-

adrenoreceptorů 

Alfuzosin 

Zvýšení konce

ntrací alfuzosinu může 

vést k 

závažné hypotenzi. Současné 

podávání spolu s alfuzosinem je 
kontraindikováno (viz bod 4.5). 

Antianginózní přípravky 

Ranolazin 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
ranolazinu, 

což může zvýšit možné 

riziko závažných a/nebo život 
ohrožujících reakcí (viz bod 4.5). 

Antiarytmika 

Amiodaron, dronedaron 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
amiodaronu a dronedaronu. Z tohoto 

důvodu je zvýšeno riziko arytmií či 

jiných závažných nežádoucích účinků 
(viz bod 4.5). 

Antibiotika 

Kyselina fusidová 

Zvýšení plazmatických koncentrací 

kyseliny fusidové. Současné podávání 
s kyselinou fusidovou je 
kontraindikováno v indikaci 
dermatologických infekcí (viz bod 4.5). 

Cytostatika 

Venetoklax 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
venetoklaxu. Zvýšení rizika syndromu 

nádorového rozpadu na začátku léčby a 

během úvodní titrační fáze (viz bod 
4.5). 

Antiuratika 

Kolchicin 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
kolchicinu. Možné riziko vzniku 
vážných a/nebo život ohrožujících 

účinků u pacientů s poruchou funkce 
ledvin a/nebo jater (viz body 4.4 a 4.5) 

Antihistaminika 

Astemizol, terfenadin 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
astemizolu a terfenadinu. Z tohoto 

důvodu stoupá riziko závažných arytmií 

těchto přípravků (viz bod 4.5). 

Antipsychotika/neuroleptika  Lurasidon 

Zvýšení plazmatických koncentrací 

lurasidonu, což může zvýšit možné 
riziko závažných a/nebo život 
ohrožujících reakcí (viz bod 4.5). 

Pimozid 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
pimozidu. Z 

tohoto důvodu stoupá 

riziko závažných hematologických 
abnormalit nebo jiných závažných 

nežádoucích účinků tohoto přípravku 
(viz bod 4.5). 

Kvetiapin 

Zvýšené plazmatické koncentrace 
kvetiapinu, které mohou vést ke 

kómatu. Současné užití s kvetiapinem je 
kontraindikováno (viz bod 4.5). 

Námelové alkaloidy 

Dihydroergotamin, 
ergonovin, ergotamin, 
methylergotamin 

Zvýšení plazmatických koncentrací 

námelových alkaloidů vedoucí k akutní 

námelové toxicitě, včetně vazospasmu a 
ischemie (viz bod 4.5). 

Prokinetika 

Cisaprid 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
cisapridu. Z 

tohoto důvodu se zvyšuje 

riziko závažných arytmií u tohoto 

přípravku (viz bod 4.5). 

Přímo působící antivirotika 
proti viru hepatitidy C 

Elbasvir/grazoprevir 

Zvýšené riziko vzestupu hladiny 
alaninaminotransferázy (ALT) (viz bod 
4.5). 

Ombitasvir/paritaprevir/ 
ritonavir s nebo bez 
dasabuviru 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
paritapreviru, z 

toho důvodu zvýšené 

riziko vzestupu hladiny 
alaninaminotransferázy (ALT) (viz bod 
4.5). 

Inhibitory HMG Co-A 
reduktázy 

Lovastatin, simvastatin 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
lovastatinu a simvastatinu, z tohoto 

důvodu je zvýšeno riziko myopatie 

včetně rhabdomyolýzy (viz bod 4.5). 

Inhibitory fosfodiesterázy 
(PDE5) 

Avanafil 

Zvýšené plazmatické koncentrace 
avanafilu (viz body 4.4 a 4.5). 

Sildenafil 
 

Užití sildenafilu je kontraindikováno 
pouze v 

případě, že je užit k léčbě 

arteriální plicní hypertenze. Dochází ke 
zvýšení plazmatických koncentrací 
sildenafilu. Z 

tohoto důvodu stoupá 

riziko možných nežádoucích účinků 
spojených s podáním sildenafilu (které 
zahrnují hypotenzi a synkopu). Pro 
informace o 

současném podávání se 

sildenafilem u 

pacientů s erektilní 

dysfunkcí viz body 4.4 a 4.5. 

Vardenafil 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
vardenafilu (viz body 4.4 a 4.5). 

Sedativa/hypnotika 

Perorálně podaný 
midazolam, triazolam 

Zvýšení plazmatických koncentrací 

perorálně podaného midazolamu a 
triazolamu. Z 

tohoto důvodu vzrůstá 

riziko extrémní sedace a útlumu 
dýchání, spojené s 

těmito přípravky. Pro 

upozornění, týkající se parenterálně 
podaného midazolamu viz bod 4.5. 

Léčivé přípravky snižující hladiny lopinaviru/ritonaviru 

Rostlinné přípravky 

Třezalka tečkovaná 

U rostlinných přípravků obsahujících 

třezalku tečkovanou (Hypericum 
perforatum
) existuje riziko snížení 
plazmatických koncentrací lopinaviru a 
ritonaviru, a tím i snížení jejich 
klinického 

účinku (viz bod 4.5). 

 

Přípravek Kaletra, perorální roztok je kontraindikován u dětí mladších 14 dnů, těhotných žen, 

pacientů s hepatálním nebo renálním selháním a u pacientů léčených disulfiramem nebo 
metronidazolem vzhledem k možnému riziku toxicity pomocné látky propylenglykolu (viz bod 4.4). 
 
4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 

Pacienti se současně probíhajícím jiným onemocněním 
 
Porucha funkce jater 
B

ezpečnost a účinnost přípravku Kaletra u pacientů s výraznými prvotními poruchami jater nebyla 

stanovena. Kaletra je kontraindikována u 

pacientů s těžkým postižením jater (viz bod 4.3). Pacienti 

chronickou hepatitidou B a C, kteří jsou léčeni kombinovanou antiretrovirovou léčbou, mají zvýšené 

riziko závažných a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích účinků. V případě souběžně 

probíhající antivirové léčby pro hepatitidu B nebo C odkazujeme na příslušné informace o přípravku 

týkající se daných léčivých přípravků. 
 
Pacienti s preexistující poruchou funkce jater, jako je chronická aktivní he

patitis, mají při 

kombinované antiretrovirové terapii zvýšenou frekvenci poruch funkce jater a musí být proto 
sledováni podle standardní praxe. Pokud se u 

těchto pacientů objeví zhoršení onemocnění jater, musí 

se zvážit přerušení nebo ukončení léčby. 
 
U je

dinců infikovaných pouze virem HIV-1 a u jedinců léčených z důvodu postexpoziční profylaxe se 

do 7 dní po zahájení léčby lopinavirem/ritonavirem v kombinaci s jinými antiretrovirotiky objevily 
zvýšené hladiny aminotransferáz s nebo bez výšení hladin bilirubinu. V 

některých případech byla 

porucha funkce jater vážná. 
 

Je třeba zajistit vhodné laboratorní vyšetření před zahájením léčby lopinavirem/ritonavirem a 

průběhu celé léčby pacienty pečlivě monitorovat. 

 
Porucha funkce ledvin 
Protože renální clearance 

lopinaviru a ritonaviru je zanedbatelná, nelze očekávat zvýšené plazmatické 

koncentrace u 

pacientů s renálním postižením. Protože lopinavir a ritonavir se vysoce vážou na 

bílkoviny, je nepravděpodobné, že by byly tyto látky účinně odstraňovány hemodialýzou nebo 
peritoneální dialýzou. 
 
Hemofilie 

pacientů s hemofilií A a B léčených inhibitory proteázy byly popsány případy zvýšeného krvácení 

včetně spontánních kožních hematomů a hemartróz. Některým pacientům byla podána další dávka 
faktoru VIII. U více než p

oloviny hlášených případů se pokračovalo v léčbě inhibitory proteázy, 

případně se léčba opět zahájila, pokud byla přerušena. Uvádí se kauzální vztah, i když mechanismus 

účinku není objasněn. Pacienti s hemofilií si proto mají být vědomi možnosti zvýšeného krvácení. 

 
Pankreatitida 

pacientů léčených přípravkem Kaletra, včetně nemocných s hypertriacylglycerolemií, byly hlášeny 

případy pankreatitidy. Většina těchto pacientů měla v anamnéze pankreatitidu a/nebo současně užívali 

léčivé přípravky, které mají souvislost s pankreatitidou. Výrazné zvýšení triacylglycerolů je rizikový 
faktor rozvoje pankreatitidy. Pacienti v 

pokročilé fázi onemocnění HIV mohou mít riziko zvýšených 

hladin 

triacylglycerolů a pankreatitidy. 

 
Na pankreatitidu je nutno pomýšlet, pokud kli

nické příznaky (nauzea, zvracení, bolesti břicha) nebo 

laboratorní nálezy (jako je zvýšená hladina lipázy nebo amylázy v 

séru) budí na toto onemocnění 

podezření. Pacienty s uvedenými příznaky je zapotřebí vyšetřit

 

a v 

případě stanovení diagnózy 

pankreatiti

dy léčbu přípravkem Kaletra přerušit (viz bod 4.8). 

 

Imunorestituční zánětlivý syndrom 

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (combination antiretroviral therapy, CART) se 

pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na 

asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo 

zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních 

týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, 

generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou Pneumocystis 
jiroveci

. Jakékoli příznaky zánětu by měly být vyhodnoceny a v případě potřeby by měla být zahájena 

příslušná léčba. 
 
V souvislosti s imunitní rekonstitucí 

byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je 

Gravesova choroba); doba do jejich výskytu je však více variabilní, tyto poruchy se mohou objevit 

průběhu mnoha měsíců od zahájení léčby. 

 
Osteonekróza 

Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální (zahrnující používání kortikosteroidů, konzumaci 

alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly případy osteonekrózy hlášeny 

především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici kombinované 

antiretrovirové terapii (CART). Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud 

zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají pohybové potíže. 
 
Prodloužení PR intervalu 
Bylo prokázáno, že lopinavir/ritonavir 

způsobuje u některých zdravých dospělých subjektů mírné 

asymptomatické prodloužení PR intervalu. U 

pacientů s přítomným strukturálním onemocněním srdce 

a preexistujícími abnormalitami převodního systému nebo u pacientů, užívajících léky, o nichž se ví, 
že 

způsobují prodloužení PR intervalu (jako je verapamil nebo atazanavir), byly při užívání 

kombinace lopinavir/ritonavir hlášeny vzácné případy atroventrikulární blokády 2. nebo 3. stupně. 

těchto pacientů musí být přípravek Kaletra užíván s opatrností (viz bod 5.1). 

 

Tělesná hmotnost a metabolické parametry 

průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů 

a glukózy v 

krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. 

lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti 

není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba 

sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby. 
 
Lékové interakce 
 
Kaletra obsahuje lopinavir a ritonavir, což jsou inhibitory izoformy CYP3A cytochromu P450. 

Kaletra pravděpodobně zvyšuje plazmatické koncentrace léčivých přípravků, které jsou primárně 
metabolizovány CYP3A. Toto zvýše

ní plazmatické koncentrace přípravků současně podávaných 

přípravkem Kaletra může zvýšit nebo prodloužit jejich terapeutické a nežádoucí účinky (viz body 

4.3 a 4.5). 

 
Silné inhibitory CYP3A4, jako jsou inhibitory proteáz, mohou zvýšit expozici bedachilinu, což m

ůže 

zvýšit 

riziko nežádoucích účinků spojených s bedachilinem. Je proto třeba se kombinaci bedachilinu 

s lopinavirem/ritonavirem vyhnout. 

Nicméně v případě, že přínos léčby převáží nad rizikem, je nutno 

dbát 

při společném podávání bedachilinu s lopinavirem/ritonavirem opatrnosti. Je doporučeno častější 

monitorování elektrokardiogramu a aminotransferáz (viz bod 4.4 a viz SmPC bedachilinu). 
 

Současné užívání delamanidu se silným inhibitorem CYP3A (jako lopinavir/ritonavir) může zvýšit 
expozici k metabolitu delamanidu, což bylo spojováno s prodloužením QTc intervalu. Proto v 

případě, 

že je společné podávání delamanidu s lopinavirem/ritonavirem považováno za nutné, je doporučeno 

během celého léčebného období velmi časté monitorování EKG (viz bod 4.5 a viz SmPC pro 
delamanid). 
 

U pacientů léčených kolchicinem a silnými inhibitory CYP3A, jako je ritonavir, byly hlášeny život 
ohrožující a fatální lékové interakce. U 

pacientů s poruchou funkce ledvin a/nebo jater je současné 

podání kolchicinu kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.5). 
 

Kombinace přípravku Kaletra s: 

tadalafilem, pokud je indikován k 

léčbě arteriální plicní hypertenze, se nedoporučuje (viz bod 

4.5); 

˗ 

riocigvátem 

se nedoporučuje (viz bod 4.5); 

˗ 

vorapaxarem 

se nedoporučuje (viz bod 4.5); 

kyselinou fusidovou u 

osteoartikulárních infekcí se nedoporučuje (viz bod 4.5); 

salmeterolem se nedoporučuje (viz bod 4.5); 

rivaroxabanem se nedoporučuje (viz bod 4.5). 

 

Kombinace přípravku Kaletra s atorvastatinem se nedoporučuje. Pokud je podání atorvastatinu 
p

ovažováno za zcela nezbytné, je vhodné podat nejnižší možnou dávku atorvastatinu a pečlivě 

sledovat bezpečnost přípravku. Pokud se Kaletra užívá současně s rosuvastatinem, je nutná rovněž 

opatrnost a zvážení snížení dávek. Pokud je indikována léčba inhibitorem HMG-CoA reduktázy, 

doporučuje se pravastatin nebo fluvastatin (viz bod 4.5).  
 
PDE5 inhibitory 

Obzvláštní pozornosti je zapotřebí, pokud je sildenafil nebo tadalafil předepsán k léčbě erektilní 
dysfunkce u 

pacientů užívajících přípravek Kaletra. Při souběžném podávání přípravku Kaletra 

těmito léčivými přípravky lze očekávat podstatný vzestup jejich koncentrací, což může být spojeno 

rozvojem nežádoucích účinků, jako je hypotenze, synkopa, zrakové změny a prolongovaná erekce 

(viz bod 4.5). Souběžné podávání avanafilu nebo vardenafilu s lopinavirem/ritonavirem je 

kontraindikováno (viz bod 4.3). Souběžné podávání sildenafilu, předepsaného k léčbě plicní arteriální 
hypertenze, spolu s 

přípravkem Kaletra je kontraindikováno (viz body 4.3). 

 

Mimořádnou pozornost je třeba věnovat při léčbě přípravkem Kaletra a léčivými přípravky, o nichž je 
známo, že indukují prodloužení intervalu QT, jako jsou: chlorfenamin, chinidin, erythromycin, 

klarithromycin. Současné užívání těchto léků s přípravkem Kaletra může vést ke zvýšení jejich 
koncentrací a v 

důsledku toho k následnému zvýšení kardiálních nežádoucích účinků. V preklinických 

studiích byly hlášeny kardiální nežádoucí účinky při podávání přípravku Kaletra. Proto nemohou být 

současné době potenciální kardiální účinky přípravku Kaletra vyloučeny (viz body 4.8 a 5.3). 

 

Současné podávání přípravku Kaletra spolu s rifampicinem se nedoporučuje. V kombinaci 

přípravkem Kaletra způsobuje rifampicin velký pokles koncentrací lopinaviru, což může vést 

k významnému poklesu terapeu

tického účinku ritonaviru. Adekvátní expozice 

ritonavirem/lopinavirem může být dosaženo při užití vyšších dávek přípravku Kaletra, což je ovšem 
spojeno s vyšším rizikem hepatální a gastrointestinální toxicity. Z 

tohoto důvodu je třeba se 

současnému podávání vyhnout, pokud to není zcela jednoznačně nutné (viz bod 4.5). 
 

10 

Souběžné podávání přípravku Kaletra a flutikasonu nebo jiných glukokortikoidů, které jsou 
metabolizovány izoenzymem CYP3A4, jako jsou budesonid a triamcinolon, 

se nedoporučuje, pokud 

m

ožný přínos léčby nepřeváží riziko vzniku systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů, včetně 

Cushingova syndromu a adrenální suprese (viz bod 4.5). 
 
Jiné 
 

Pacienti, kteří užívají perorální roztok, zejména ti s renálním postižením nebo se sníženou schopností 
metab

olizovat propylenglykol (např. osoby asijského původu), mají být monitorováni z hlediska 

nežádoucích účinků, které mají potenciální souvislost s toxicitou propylenglykolu (např. křeče, stupor, 
tachykardie, hyperosmolarita, laktátová acidóza, nefrotoxicita, hemolýza) (viz bod 4.3). 
 

Kaletra neléčí HIV infekci nebo AIDS. Přestože se prokázalo, že efektivní virová suprese 

antiretrovirovou léčbou významně snižuje riziko sexuálního přenosu, nelze vyloučit reziduální riziko. 

Je nutno dodržet opatření k zabránění přenosu v souladu s národními doporučeními. U osob 

užívajících přípravek Kaletra může dojít ke vzniku infekcí nebo dalších onemocnění souvisejících 

HIV onemocněním nebo AIDS. 

 

Kromě propylenglykolu, jak bylo popsáno výše, přípravek Kaletra, perorální roztok obsahuje ethanol 
(42 

% v/v), který je potenciálně škodlivý u pacientů s jaterním onemocněním, alkoholismem, 

epilepsií, po poranění mozku nebo s onemocněním mozku a rovněž u těhotných žen a dětí. Může 

měnit nebo zvyšovat účinky jiných léků. Kaletra, perorální roztok obsahuje až 0,8 g fruktózy v jedné 

dávce, pokud se užívá podle doporučeného dávkování. To může být nevhodné u pacientů s hereditární 
intolerancí fruktózy. Kaletra, perorální roztok obsahuje až 0,3 g glycerolu v jedné dávce. Pouze po 

neúmyslném požití vysokých dávek může glycerol způsobit bolesti hlavy a gastrointestinální obtíže. 
Navíc hydrogenricinomakrogol 2000 a draslík, které obsahuje Kaletra, perorální roztok, mohou 

způsobit po neúmyslném požití velkých dávek gastrointestinální potíže. Pozornost musí být věnována 

pacientům s dietou s nízkým obsahem draslíku. 
 
Obzvláštní riziko toxicity v souvislosti s množstvím alkoholu a propylenglykolu obsažených 

přípravku Kaletra, perorální roztok 

 

Zdravotničtí pracovníci si mají být vědomi toho, že přípravek Kaletra, perorální roztok je vysoce 

koncentrovaný a obsahuje 42,2 % alkoholu (v/v) a 15,3 % propylenglykolu (w/v). Jeden ml přípravku 
Kaletra, perorální roztok obsahuje 356,3 mg alkoholu a 152,7 mg propylenglykolu. 
 
Obzvláštní pozornost 

je třeba věnovat přesnému výpočtu dávky přípravku Kaletra, pořadí 

předepisování léčivých přípravků, podávání informací a instrukcí k dávkování, aby se minimalizovalo 
riziko chyb v 

medikaci a předávkování. Toto je zejména důležité u kojenců a malých dětí. 

 

Je třeba vzít v úvahu celková množství alkoholu a propylenglykolu, obsažených ve všech léčivých 

přípravcích, které jsou kojencům podávány, z důvodu zamezení toxických účinků, spojených s těmito 
pomocnými látkami. U 

kojenců je třeba pečlivě sledovat možné toxické účinky spojené s přípravkem 

Kaletra, perorální roztok, které zahrnují hyperosmolaritu s nebo bez laktátové acidózy, renální 

toxicitu, depresi CNS (centrálního nervového systému) (včetně stuporu, kómatu a apnoe), záchvaty, 

hypotonii, srdeční arytmie a změny na EKG a hemolýzu. V postmarketingovém období byly hlášeny 

život ohrožující případy kardiální toxicity (včetně kompletního atrioventrikulárního bloku, 
bradykardie a kardiomyopatie), laktátové acidózy, akutního renálního selhání, deprese CNS a 
resp

iračních komplikací vedoucích až k úmrtí, a to zejména u nedonošených novorozenců, jimž byl 

přípravek Kaletra, perorální roztok podáván (viz body 4.3 a 4.9). 
 

Na základě nálezů z pediatrické klinické studie (kde pozorované expozice byly přibližně o 35 % 
u AUC

12 

a 75 % u C

min

 nižší než u 

dospělých) by mladší děti ve věku od 14 dnů do 3 měsíců mohly 

mít suboptimální expozici s 

možným rizikem neadekvátní virologické suprese a nebezpečí vzniku 

rezistence (viz bod 5.2). 
 

11 

Protože 

přípravek Kaletra, perorální roztok obsahuje alkohol, jeho podávání polyuretanovými 

sondami se kvůli možné inkompatibilitě nedoporučuje. 
 
4.5 

Interakce s 

jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 
Kaletra obsahuje lopinavir a ritonavir, které in vitro inhibují izoformu CYP3A cytochromu P450. 

Současné podávání přípravku Kaletra a léků, které jsou metabolizovány hlavně cestou CYP3A, může 

vést ke zvýšeným plazmatickým koncentracím těchto léků, což by mohlo zvýšit nebo prodloužit jejich 

terapeutické a nežádoucí účinky. Kaletra neinhibuje cytochrom CYP2D6, CYP2C9, CYP2C19, 
CYP2E1, CYP2B6 nebo CYP1A2 v klinicky významných koncentracích (viz bod 4.3). 
 
Bylo prokázáno, že Kaletra in vivo 

indukuje svůj vlastní metabolismus a zvyšuje biotransformaci 

některých léků metabolizovaných enzymy cytochromu P450 (včetně CYP2C9 a CYP2C19) a 

glukuronidací. To může vést ke snížení plazmatických koncentrací a potenciálnímu poklesu účinnosti 

současně podávaných léčivých přípravků. 
 

Léčivé přípravky, které jsou kontraindikovány speciálně vzhledem k očekávané závažnosti interakce a 

kvůli možnosti vzniku závažných nežádoucích účinků jsou uvedeny v bodu 4.3. 
 
Známé a teoreticky možné interakce s 

vybranými antiretrovirotiky a neantiretrovirovými léčivými 

přípravky jsou vypsány v tabulce níže. 
 
Tabulka interakcí 
 
I

nterakce mezi přípravkem Kaletra a souběžně podávanými léčivými přípravky jsou vypsány v tabulce 

níže (zvýšení je označeno symbolem „↑“, snížení jako „↓“, beze změn jako „↔“, jednou denně „QD“, 

dvakrát denně „BID“ a třikrát denně jako „TID“). 
 
Není-li uved

eno jinak, níže uvedené studie byly prováděny s doporučenou dávkou 

lopinaviru/ritonaviru (tedy 400/100 mg dvakrát denně). 
 

Souběžně podávané 

léčivo podle 

terapeutických skupin 

Vliv na hladiny léčiva 

 

Geometrický průměr změny (%) 

u AUC, C

max

, C

min 

 

Mechanismus interakce 

Klinické doporučení ohledně 

souběžného podávání 

přípravkem Kaletra 

Antiretrovirová léčiva 
Nukleosidové/Nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy (NRTIs)   
Stavudin, lamivudin 

Lopinavir: 

↔ 

 

Není nutná úprava dávky. 

Abakavir, zidovudin 
 
 

Abakavir, zidovudin: 
koncentrace mohou být sníženy 

důsledku zvýšení glukuronizace 

lopinavirem/ritonavirem. 

Klinický význam snížených 
koncentrací abakaviru a zidovudinu 
není znám. 

Tenofovir, 300 mg QD 
  
 

Tenofovir: 

AUC: ↑ 32% 
C

max

: ↔ 

C

min

: ↑ 51% 

 
Lopinavir: 

↔ 

Není nutná úprava dávky. 
Vyšší koncentrace tenofoviru 

mohou znásobit nežádoucí účinky 
spojené s podáváním tenofoviru, 

včetně renálních poruch. 

12 

Nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTIs) 

 

Efavirenz, 600 mg QD 
 
 

Lopinavir: 

AUC: ↓ 20% 
C

max

: ↓ 13% 

C

min

: ↓ 42% 

Dávkování přípravku Kaletra 

tablety by měly být zvýšeno na 

500/125 mg dvakrát denně, je-li 

podáván současně s efavirenzem. 

Efavirenz, 600 mg QD 
 
(Lopinavir/ritonavir 
500/125 mg BID) 

Lopinavir: ↔ 
(vztaženo na dávky 400/100 mg 
BID 

užívané samostatně) 

Nevirapin, 200 mg BID 
 
 

Lopinavir: 

AUC: ↓ 27% 
C

max

: ↓ 19% 

C

min

: ↓ 51% 

Dávkování přípravku Kaletra 

tablety by mělo být zvýšeno na 

500/125 mg dvakrát denně, je-li 

podáván současně s nevirapinem.  

Etravirin 
 
(Lopinavir/ritonavir 
tablety 400/100 mg BID) 

Etravirin: 
AUC: 

↓ 35% 

C

min

: ↓ 45%  

C

max

: ↓ 30% 

 
Lopinavir : 
AUC: 

↔  

C

min

: ↓ 20% 

C

max

: ↔ 

Není nutná úprava dávkování. 

Rilpivirin 
 
(Lopinavir/ritonavir 
tobolky 400/100 mg 
BID) 

Rilpivirin: 
AUC: 

↑ 52%  

C

min

: ↑ 74%  

C

max

: ↑ 29% 

 
Lopinavir: 
AUC: 

↔ 

C

min

: ↓ 11%  

C

max

: ↔  

 

(inhibice enzymů CYP3A) 

Současné užití přípravku Kaletra 
s rilpivirinem 

způsobuje zvýšení 

plazmatických koncentrací 

rilpivirinu, nicméně úprava 
dávkování není nutná. 

Antagonisté HIV CCR5 
Maravirok 

Maravirok: 

AUC: ↑ 295% 
C

max

↑ 97% 

důvodu inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem 

Dávkování maraviroku má být 

sníženo na 150 mg dvakrát denně, 
pokud je užíván spolu s 

přípravkem 

Kaletra v dávce 400/100 mg 

dvakrát denně. 

Inhibitory integrázy 
Raltegravir 

Raltegravir:  

AUC: ↔ 
C

max

: ↔ 

C

12

: ↓ 30% 

Lopinavir: ↔ 

Úprava dávkování není nutná. 

13 

Souběžné užívání s jinými inhibitory HIV proteázy (PI) 

Podle současných doporučených léčebných postupů se duální terapie proteázovými inhibitory obecně 

nedoporučuje. 
Fosamprenavir/ ritonavir 
(700/100 mg BID)  
 
(Lopinavir/ritonavir 
400/100 mg BID) 
 
nebo  
 
Fosamprenavir (1400 mg 
BID) 
 
(Lopinavir/ritonavir 
533/133 mg BID) 
 
 

Fosamprenavir: 
Koncentrace amprenaviru jsou 

signifikantně sníženy.  
 
 

 

Souběžné podávání zvýšených 
dávek fosamprenaviru (1400 mg 
BID) spolu s 

přípravkem Kaletra 

(533/133 

mg BID) pacientům, kteří 

již byli dříve proteázovými 

inhibitory léčeni, vedlo při tomto 
kombinovaném režimu, ve srovnání 
se standardními dávkami 
fosamprenaviru/ritonaviru, k vyšší 
incidenci gastrointestinálních 
nežádoucí

ch účinků a ke zvýšení 

hladin 

triacylglycerolů, aniž by 

zároveň byla zvýšena virologická 

účinnost. Souběžné užívání těchto 

léčivých přípravků se 

nedoporučuje. 

Indinavir, 600 mg BID 
 
 

Indinavir:  

AUC: ↔ 
C

min

: ↑ 3,5krát 

C

max

: ↓ 

(vztaženo k dávce indinaviru 
800 

mg TID užívané samostatně) 

Lopinavir: ↔ 
(vztaženo k historickému srovnání) 

Vhodné dávky, s ohledem na 

bezpečnost a účinnost, nebyly 
stanoveny. 

Sachinavir  
1000 mg BID 

Sachinavir: ↔  

Není nutná úprava dávky. 

Tipranavir/ritonavir 
(500/100 mg BID) 

Lopinavir: 

AUC: ↓ 55% 
C

min

: ↓ 70% 

C

max

: ↓ 47% 

Souběžné užívání těchto léčivých 

přípravků se nedoporučuje. 

Antacida 
Omeprazol (40 mg QD)  
  

Omeprazol: ↔ 
 

Lopinavir: ↔ 

Není nutná úprava dávky. 

Ranitidin (150 mg 
jednorázová dávka) 

Ranitidin: ↔ 

Není nutná úprava dávky. 

Antagonisté alfa

1

 

adrenoreceptorů 

Alfuzosin 

Alfuzosin: 

Předpokládá se nárůst koncentrací 
alfuzosinu z 

důvodu inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra a alfuzosinu je 
kontraindikováno (viz bod 4.3), 

jelikož může dojít ke zvýšení 
toxicity navozené alfuzosinem, 

včetně hypotenze. 

Analgetika 
Fentanyl 

Fentanyl: 

Zvýšené riziko nežádoucích účinků 
(útlum dýchání, sedace) z 

důvodu 

zvýšení plazmatických koncentrací 

důsledku inhibice CYP3A4 

lopinavirem/ritonavirem. 

Pokud je fentanyl podáván 

současně s přípravkem Kaletra, 

doporučuje se pečlivě sledovat 

nežádoucí účinky (zvláště útlum 
dýchání a též sedaci). 

Antianginózní přípravky 
Ranolazin 

Předpokládá se nárůst koncentrací 

Současné podávání přípravku 

14 

ranolazinu z 

důvodu inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Kaletra s ranolazinem je 
kontraindikováno (viz bod 4.3). 

Antiarytmika 
Amiodaron, dronedaron 

Amiodaron, dronedaron: Možnost 
zvýšení koncentrací v 

důsledku 

inhibice CYP3A4 
lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra spolu s amiodaronem nebo 
dronedaronem je kontraindikováno 
(viz bod 4.3), 

jelikož může dojít ke 

zvýšení rizika arytmií nebo jiných 
závažných nežádoucích 

účinků. 

Digoxin 
 
 

Digoxin: 
Plazmatické koncentrace mohou 
být zvýšeny v 

důsledku inhibice P-

glykoproteinu 
lopinavirem/ritonavirem. Zvýšené 

hladiny digoxinu mohou časem 
klesat s tím, jak se vyvíjí indukce 
P-gp. 
 

V případě souběžného podávání 

přípravku Kaletra a digoxinu je 

zapotřebí opatrnosti a, je-li to 
možné, je vhodné monitorovat 
terapeutické hladiny digoxinu. 

Zvláštní opatrnosti je zapotřebí při 

předepisování přípravku Kaletra 

pacientům užívajícím digoxin, 

neboť zde lze díky akutnímu 

inhibičnímu efektu ritonaviru na P-

gp očekávat signifikantní vzestup 

hladin digoxinu. Lze předpokládat, 
že 

zahájení léčby digoxinem 

pacientů, kteří již přípravek 

Kaletra užívají, vede 

pravděpodobně k nižšímu vzestupu 
koncentrací digoxinu. 

Bepridil, systémově 
podaný lidokain a 
chinidin  

Bepridil, systémově podaný 
lidokain, chinidin:  
Koncentrace mohou být zvýšeny, 

pokud jsou užívány souběžně 
s lopinavirem/ritonavirem.  

Je zapotřebí opatrnosti a je-li to 

možné, doporučuje se i sledování 

terapeutických hladin léčiv. 

Antibiotika 
Klarithromycin 

Klarithromycin:  
Mírný vzestup AUC 

klarithromycinu lze očekávat 
v d

ůsledku inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem.  
 

U pacientů s renálním postižením 
(CrCL < 30 ml/min) je vhodné 
zvážit snížení dávek 
klarithromycinu (viz bod 4.4). 

Při 

současném podávání 

klarithromycinu a přípravku 

Kaletra pacientům s poruchou 
funkce ledvin a jater, je nutno 
postupovat s opatrností. 

Antikancerogenní léčiva 
Afatinib 
 
(Ritonavir 200 mg 

dvakrát denně) 
 

Afatinib: 

AUC: ↑  
C

max

: ↑ 

 

Rozsah zvýšení závisí na době 
podávání ritonaviru. 
 
Vzhledem k BCRP (Breast 
Cancer Resistance 
Protein/ABCG2) a akutní 
inhibici P-gp 
lopinavirem/ritonavirem. 

Opatrnosti je zapotřebí při společném 
podávání afatinibu s 

přípravkem 

Kaletra. Doporučení pro úpravu 
viz SmPC pro afatinib. Sledujte 

nežádoucí účinky vztahující se 
k afatinibu. 

Ceritinib 

Sérové koncentrace mohou být 

Opatrnosti je zapotřebí při společném 

15 

 

zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A a P-gp 
lopinavirem/ritonavirem. 

podávání ceritinibu s 

přípravkem 

Kaletra. Doporučení pro úpravu 
dávkování naleznete v SmPC pro 

ceritinib. Sledujte nežádoucí účinky 
vztahující se k ceritinibu. 

Většina inhibitorů 
tyrosinkinázy, jako je 
dasatinib a 
nilotinib,vinkristin, 
vinblastin 

Většina inhibitorů tyrosinkinázy 
jako je dasatinib a nilotinib, také 
vinkristin a vinblastin: 
Riziko zvýšení výskytu 

nežádoucích účinků z důvodu 
vyšších sérových koncentrací 

důsledku inhibice CYP3A4 

lopinavirem/ritonavirem. 

Je zapotřebí pečlivě sledovat 
snášenlivost 

těchto 

antikancerogenních léčiv. 

Venetoklax 

V důsledku inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem, což vede ke 
zvýšenému riziku syndromu 

nádorového rozpadu na začátku léčby 

a během úvodní titrační fáze (viz bod 
4.3 a SmPC pro venetoklax). 
 

U pacientů, kteří dokončili úvodní 

titrační fázi a jsou na stálé denní dávce 
venetoklaxu, snižte dávku venetoklaxu 

nejméně o 75 %, pokud je použit se 
silnými inhibitory CYP3A (informace 
o dávkování viz SmPC pro 

venetoklax). Pacienti mají být pečlivě 

sledováni pro příznaky související 
s toxicitou venetoklaxu. 

Antikoagulancia 
Warfarin 
 
 
 

Warfarin: 
Koncentrace mohou být 

ovlivněny, pokud je užíván 

souběžně 
s lopinavirem/ritonavirem 

důsledku indukce CYP2C9. 

Doporučuje se monitorovat INR 
(international normalised ratio). 
 

Rivaroxaban 
 
(Ritonavir v dávce 
600 

mg dvakrát denně) 

Rivaroxaban:  

AUC: ↑ 153% 
C

max

: ↑ 55% 

Z důvodu inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Současné užívání rivaroxabanu a 

přípravku Kaletra může zvýšit 

expozici rivaroxabanu, což může vést 
ke zvýšení rizika krvácení. Podávání 
rivaroxabanu se u 

pacientů, kteří 

sou

časně užívají přípravek Kaletra, 

nedoporučuje (viz bod 4.4). 

Vorapaxar 
 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v d

ůsledku inhibice 

CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Souběžné podávání vorapaxaru 

přípravkem Kaletra se nedoporučuje 

(viz bod 4.4 a viz SmPC pro 
vorapaxar). 

16 

Antikonvulsiva 
Fenytoin 
 

Fenytoin: 
Koncentrace v ustáleném stavu 

byly mírně sníženy v důsledku 
indukce CYP2C9 a CYP2C19 
lopinavirem/ritonavirem. 
 
Lopinavir:  
Koncentrace jsou sníženy 

důsledku indukce CYP3A 

fenytoinem. 
 

Opatrnosti je zapotřebí při podávání 
fenytoinu spolu s 

přípravkem Kaletra. 

 
Je vhodné sledovat hladiny fenytoinu, 
je-li podáván spolu s 

přípravkem 

Kaletra. 
 

Pokud je přípravek Kaletra podáván 

souběžně s fenytoinem, dávky 

přípravku Kaletra může být nutné 
zvýšit. Úprava dávkování nebyla 
hodnocena v klinické praxi. 

Karbamazepin a 
fenobarbital  

Karbamazepin: 
Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 
 
Lopinavir: 
Koncentrace mohou být sníženy 

důsledku indukce CYP3A 

karbamazepinem a 
fenobarbitalem. 
 

Opatrnosti je zapotřebí při podávání 

karbamazepinu či fenobarbitalu 

souběžně s přípravkem Kaletra. 
 
Je vhodné sledovat hladiny 
karbamazepinu a fenobarbitalu, pokud 
jsou podávány spolu s 

přípravkem 

Kaletra. 
 

Pokud je přípravek Kaletra podáván 
s

ouběžně s karbamazepinem či 

fenobarbitalem, může být nutné zvýšit 

dávky přípravku Kaletra. Úprava 
dávkování nebyla hodnocena 
v klinické praxi. 

Lamotrigin a valproát 

Lamotrigin:  

AUC: ↓ 50% 
C

max

↓ 46% 

C

min

↓ 56% 

 

Z důvodu indukce glukuronizace 
lamotriginu. 
 

Valproát: ↓ 

U pacientů je třeba sledovat možný 
pokles 

účinku valproátu, pokud jsou 

přípravek Kaletra a kyselina valproová 

nebo valproát podávány současně. 
 

Pacienti, kteří začínají nebo končí 

léčbou přípravkem Kaletra, pokud 

současně užívají udržovací dávku 
lamotriginu: 

Dávky lamotriginu může být potřeba 
zvýšit, pokud je k 

léčbě přidán 

přípravek Kaletra, nebo naopak snížit, 

pokud přípravek Kaletra vysazen. 

toho důvodu je třeba sledovat 

plazmatické hladiny lamotriginu, 

zejména před zahájením a v průběhu 

prvních 2 týdnů léčby přípravkem 
Kaletra, nebo naopak 2 týdny po jeho 

vysazení, aby bylo zřejmé, zda je 
úprava dávky lamotr

iginu potřebná. 

 

Pacienti, kteří v současné době 

přípravek Kaletra užívají a začínají 

léčbou lamotriginem: Úprava 

dávkování nad 

rámec doporučovaného 

postupného stupňování dávek 
lamotriginu není nutná. 

17 

Antidepresiva a anxiolytika 
Trazodon, jednorázová 
dávka 
 
(Ritonavir, 200 mg BID) 
 

Trazodon: 
AUC: 

↑ 2,4krát 

 

Po souběžném podání trazodonu 
a ritonaviru byly pozorovány 
tyto nežádouc

í účinky: nauzea, 

závratě, hypotenze a synkopa.  

Není známo, zda kombinace 

přípravku 

Kaletra 

způsobuje podobné zvýšení 

expozice trazodonu. Tato kombinace 

by měla být podávána s opatrností, je 

také třeba zvážit snížení dávek 
trazodonu. 

Antimykotika 
Ketokonazol a 
itrakonazol 

Ketokonazol, itrakonazol:  
Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem.  

Vysoké dávky ketokonazolu a 
itrakonazolu (> 200 mg/den) se 

nedoporučují. 

Vorikonazol 

Vorikonazol:  
Koncentrace mohou být sníženy. 
 

Je vhodné vyhnout se souběžnému 
podávání vorikonazolu a nízkých 
dávek ritonaviru (100 mg BID), jež 

obsahuje přípravek Kaletra, pokud 

vyhodnocení poměru přínos/riziko 
u pacienta podání vorikonazolu 

neodůvodní. 

Léčiva k léčbě dny 
Kolchicin, jednorázová 
dávka 
 
(Ritonavir 200 mg 

dvakrát denně) 

Kolchicin:  
AUC: 

↑ 3krát 

C

max

: ↑ 1,8krát 

Z důvodu inhibice P-gp a/nebo 
CYP3A4 ritonavirem. 

Současné podávání přípravku Kaletra 
spolu s kolchicinem u 

pacientů 

s poruchou funkce ledvin a/nebo jater 
je kontraindikováno z 

důvodu 

možného zvýšení neuromuskulární 
toxicity asociované s kolchicinem 

(včetně rhabdomyolýzy) (viz body 4.3 
a 4.4). U 

pacientů s normální funkcí 

ledvin nebo jater se doporučuje 
snížení dávky kolchicinu nebo 

přerušení léčby kolchicinem, pokud je 
nutná 

léčba přípravkem Kaletra. Další 

informace naleznete v informaci 

přípravku pro kolchicin. 

Antihistaminika 
Astemizol, terfenadin 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku Kaletra 
a astemizolu a terfenadinu je 

kontraindikováno, protože může 
zvyšovat riziko závažných arytmií 

způsobených těmito látkami (viz bod 
4.3). 

Antiinfektiva 
Kyselina fusidová 

Kyselina fusidová: 
Koncentrace mohou být zvýšeny 

důvodu inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku Kaletra 
spolu s kyselinou fusidovou je 
kontraindikováno v dermatologických 
indikacích z 

důvodu zvýšeného rizika 

nežádoucích účinků asociovaných 
s kyselinou fusidovou, zejména 
rhabdomyolýzy (viz bod 4.3). Pokud 
je užita u osteoartikulárních infekcí, 

kdy je současné podávání nezbytné, 

pak se důrazně doporučuje důkladné 
klinické sledování výskytu 

18 

neuromuskulárních nežádoucích 

účinků (viz bod 4.4). 

Antimykobakteriální léčiva 
Bedachilin 
(jednorázová dávka) 
 
(Lopinavir/ritonavir 
400/100 mg BID, 
opakovaná dávka) 

Bedachilin: 
AUC: 

↑ 22% 

C

max

↔ 

 

Může být pozorován výraznější 

účinek na plazmatické expozice 
bedach

ilinu při delším společném 

podávání 
s lopinavirem/ritonavirem. 
 
Je to p

ravděpodobně způsobeno 

inhibicí CYP3A4 
lopinavirem/ritonavirem. 

Vzhledem k riziku nežádoucích 

účinků souvisejících s bedachilinem 

je třeba se vyhnout kombinaci 
bedachilinu s 

přípravkem Kaletra. 

Pokud 

přínos převáží nad rizikem, je 

nutno dbát při společném podávání 
bedachilinu s 

přípravkem Kaletra 

opatrnosti. 

Je doporučeno častější 

monitorování elektrokardiogramu a 
aminotransferáz (viz bod 4.4 a viz 
SmPC bedachilinu). 

Delamanid (100 mg BID)  
 
(Lopinavir/ritonavir 
400/100 mg BID) 

Delamanid: 
AUC: 

↑ 22% 

 
DM-6705 (aktivní metabolit 
delamanidu): 
AUC: 

↑ 30% 

 

Může být pozorován výraznější 

účinek na expozici DM-6705 při 

delším společném podávání 
s lopinavirem/ritonavirem. 

Pokud je společné podávání 
delamanidu s 

přípravkem Kaletra 

považováno za nezbytné, je vzhledem 
k riziku prodloužení QTc intervalu 
spojenému s DM-

6705 doporučeno 

během celého období léčby 

delamanidem velmi časté 
monitorování EKG (viz bod 4.4 a viz 
SmPC pro delamanid). 

Rifabutin, 150 mg QD 
 

Rifabutin (mateřská látka a 
aktivní 25-O-desacetylový 
metabolit):  

AUC: ↑ 5,7krát 
C

max

: ↑ 3,5krát  

 
 

Pokud je rifabutin podáván současně 

přípravkem Kaletra, je doporučeno 

jej podávat v dávce 150 mg 3krát 

týdně v předem určených dnech 

(např. pondělí-středa-pátek). 

Doporučuje se se zvýšenou 
pozorností sledovat, zda nedochází 

rozvoji nežádoucích účinků 

souvisejících s 

rifabutinem, včetně 

neutropenie a uveitidy, z 

důvodu 

očekávaného zvýšení expozice 
rifabutinu. U 

pacientů, kteří 

netolerují dávky 150 mg 3krát týdně, 

se doporučuje další snížení dávek 

rifabutinu na 150 mg dvakrát týdně 

předem určených dnech. Je třeba 

vzít v úvahu, že dávka 150 mg 

dvakrát týdně nemusí zajistit 
optimální expozici rifabutinu, což 
s sebou nese riziko vzniku rezistence 

rifamycinovým antibiotikům a 

riziko selhání léčby. U přípravku 

Kaletra není úprava dávek potřeba. 

Rifampicin 

Lopinavir: 

Může se dojít k výraznému 
snížení koncentrací lopinaviru 

důsledku indukce CYP3A 

rifampicinem. 

Souběžné podávání přípravku Kaletra 

rifampicinem se nedoporučuje, 

neboť může dojít k výraznému 
poklesu koncentrací lopinaviru a tím 
i poklesu 

terapeutického účinku 

19 

 

lopinaviru. Upravené dávkování 

přípravku Kaletra na 400 mg/400 mg 
(tedy Kaletra 400/100 mg + ritonavir 

300 mg) dvakrát denně 

kompenzovalo indukční účinek 
rifampicinu na CYP 3A4. Takováto 

úprava dávkování však může být 
spojena se zvýšením ALT/AST a 
zvýšenou incidencí 
gastrointestinálních poruch. Z tohoto 

důvodu je potřeba se této kombinaci 

vyhnout, pokud to není nezbytně 

nutné. Jestliže je však souběžné 

podávání těchto látek považováno za 

nezbytné, lze dávku přípravku 
Kaletra, zvýšenou na 400 mg/400 mg 

dvakrát denně, podávat pouze za 

pečlivého sledování bezpečnosti a 

terapeutického účinku léčiva. Dávky 

přípravku Kaletra mohou být 

titrovány směrem vzhůru teprve poté, 

co byla léčba rifampicinem zahájena 
(viz bod 4.4). 

Antipsychotika 
Lurasidon 

Kvůli inhibici CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem je 

očekáváno zvýšení koncentrací 
lurasidonu. 

Současné podávání s lurasidonem je 
kontraindikováno (viz bod 4.3). 

Pimozid 

V důsledku inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem je 

očekáváno zvýšení koncentrace 
pimozidu. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra a pimozidu je 

kontraindikováno, protože může 
zvýšit riziko závažných 
hematologických abnormalit nebo 

závažných nežádoucích účinků 

způsobených touto látkou (viz bod 
4.3). 

Kvetiapin 

Kvůli inhibici CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem je 

očekáváno zvýšení koncentrací 
kvetiapinu.  

Současné podávání přípravku 
Kaletra a kvetiapinu je 

kontraindikováno, protože může 
zvýšit toxicitu spojenou 
s kvetiapinem. 

Benzodiazepiny 
Midazolam 
 

Midazolam podaný perorálně:  

AUC: ↑ 13krát  

Midazolam podaný parenterálně: 

AUC: ↑ 4krát 

důsledku inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem 
 
 

Přípravek Kaletra nesmí být podáván 

současně s perorálně podaným 
midazolamem (viz bod 4.3), zatímco 

při současném podání přípravku 
Kaletra spolu s 

parenterálně 

podaným midazolamem je zapotřebí 

opatrnosti. Pokud je přípravek 

Kaletra podáván souběžně 

parenterálně podaným 

midazolamem, je zapotřebí takto 

učinit na jednotce intenzívní péče 

(JIP) nebo podobném zařízení, které 

zajistí důkladné klinické 

20 

monitorování a 

vhodnou lékařskou 

péči v případě útlumu dýchání 
a/nebo prodloužení sedace. Je 
vhodné zvážit úpravu dávek 

midazolamu, zvláště tehdy, je-li 
podána více než jednorázová dávka 
midazolamu. 

Agonisté beta

2

 

adrenoreceptorů (dlouhodobě působící) 

Salmeterol 

Salmeterol: 

Předpokládá se zvýšení 
koncentrací z 

důvodu inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem 

Současné podání může vést ke 
zvýšení rizika kardiovaskulárních 

nežádoucích účinků asociovaných se 

salmeterolem, včetně prodloužení 
QT, palpitací a sinusové tachykardie. 

tohoto důvodu se současné 

podávání přípravku Kaletra spolu se 

salmeterolem nedoporučuje (viz bod 
4.4). 

Blokátory kalciových kanálů 
Felodipin, nifedipin, a 
nikardipin 

Felodipin, nifedipin, nikardipin: 
Koncentrace mohou být zvýšeny 

důsledku inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem. 

Doporučuje se klinické sledování 

terapeutického účinku a nežádoucích 

účinků, pokud jsou tato léčiva 

podávána souběžně s přípravkem 
Kaletra. 

Kortikosteroidy 
Dexamethason 

Lopinavir: 
Koncentrace mohou být sníženy 

důsledku indukce CYP3A 

dexamethasonem. 

Doporučuje se klinické sledování 

antivirového účinku, pokud jsou tato 

léčiva podávána souběžně 

přípravkem Kaletra. 

Inhalační, injekční nebo 
intranazální flutikason-
propionát,  
budesonid, triamcinolon 

Flutikason-propionát, 
50 

mikrogramů intranazálně 4krát 

denně: 
Plazmatické koncentrace 

↑ 

Hladiny kortisolu ↓ 86 %  
 

Větší účinky lze očekávat, pokud je 
flutikason-propionát inhalován. 

Systémové účinky kortikosteroidů, 

včetně Cushingova syndromu a 
adrenální suprese, byly hlášeny 
u p

acientů léčených ritonavirem a 

inhalačním nebo intranazálně 
podaným flutikason-propionátem. 

Ty se rovněž mohou vyskytovat při 

léčbě jinými kortikosteroidy 
metabolizovanými cestou P450 3A, 

např. budesonidem a 
triamcinolonem. Z 

tohoto důvodu se 

souběžné podávání přípravku 

Kaletra a těchto glukokortikoidů 

nedoporučuje, pokud možný přínos 

léčby nepřeváží riziko vzniku 

systémových nežádoucích účinků 

léčby kortikosteroidy (viz bod 4.4). 
Je nutné zvážit snížení dávky 

glukokortikoidu a současně pečlivě 
sledovat mís

tní a celkové účinky, 

nebo použít glukokortikoidy, které 
nejsou metabolizovány CYP3A4 

(např. beklometason). Navíc je 

možné, že při vysazování 

glukokortikoidů bude nutné jejich 

21 

dávku snižovat jen velmi pozvolna 
(po delší dobu než obvykle). 

Inhibitory fosphodiesterázy (PDE5) 
Avanafil (ritonavir 600 
mg BID) 

Avanafil: AUC je zvýšena 13krát 

kvůli inhibici CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Užití avanafilu s 

přípravkem Kaletra 

je kontraindikováno (viz bod 4.3). 

Tadalafil  
 
 

Tadalafil: 

AUC: ↑ 2krát 

V důsledku inhibice CYP3A4 
lopinavirem/ritonavirem. 
 

Užití při léčbě arteriální plicní 
hypertenze: 

Současné podávání přípravku 
Kaletra se sildenafilem je 
kontraindikováno (viz bod 4.3). 

Současné podávání přípravku 
Kaletra s tadalafilem se 

nedoporučuje. 
 

Užití při léčbě erektilní dysfunkce:  
Zvláštní opatrnosti, zejména zvýšené 
sledování možných nežádoucích 

účinků včetně hypotenze, synkopy, 
zrakových poruch a prolongované 

erekce, je zapotřebí při 

předepisování sildenafilu nebo 

tadalafilu pacientům, kteří užívají 

přípravek Kaletra (viz bod 4.4). 

Pokud jsou tato léčiva podávána 

souběžně s přípravkem Kaletra, 

nesmí dávky sildenafilu překročit 
25 mg za 48 hodin a dávky tadalafilu 
10 mg za 72 hodin.  

Sildenafil 
 
 

Sildenafil:  

AUC: ↑ 11krát 

V důsledku inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 
 

Vardenafil  
 
 

Vardenafil: 

AUC: ↑ 49krát  

V důsledku inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Užití vardenafilu s 

přípravkem 

Kaletra je kontraindikováno (viz bod 
4.3). 
 

Námelové alkaloidy 
Dihydroergotamin, 
ergometrin, ergotamin, 
methylergometrin 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 

Kaletra a námelových alkaloidů je 

kontraindikováno, protože může 
vést k 

akutní námelové toxicitě, 

včetně vazospasmu a ischemie (viz 
bod 4.3). 

Prokinetika 
Cisaprid 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra a cisapridu je 

kontraindikováno, protože může 
zvýšit riziko závažných arytmií 

způsobených touto látkou (viz bod 
4.3). 

Přímo působící antivirotika proti viru hepatitidy C 
Elbasvir/grazoprevir 
(50/200 mg QD) 

Elbasvir: 
AUC: 

↑ 2,71krát 

C

max

↑ 1,87krát 

C

24

↑ 3,58krát 

 
Grazoprevir: 
AUC: 

↑ 11,86krát 

Současné podávání 
elbasviru/grazopreviru 

přípravkem Kaletra je 

kontraindikováno (viz bod 4.3). 

22 

C

max

↑ 6,31krát 

C

24

↑ 20,70krát 

 
(kombinace mechanism

ů včetně 

inhibice CYP3A) 
 
Lopinavir: 

↔ 

Ombitasvir/paritaprevir/ 
ritonavir + dasabuvir 
 
(25/150/100 mg QD + 
400 mg BID) 
 
Lopinavir/ritonavir  
400/100 mg BID 

Ombitasvir: 

↔  

 
Paritaprevir: 
AUC: 

↑ 2,17krát 

C

max

↑ 2,04krát 

C

trough

↑ 2,36krát 

 
(inhibice CYP3A/efluxních 

transportérů) 
 
Dasabuvir: 

↔ 

 
Lopinavir: 

↔ 

Současné podávání je 
kontraindikováno. 
 
Lopinavir/ritonavir 800/200 mg QD 
byly podávány s ombitasvirem/ 
paritaprevirem/ritonavirem s nebo 

bez dasabuviru. Účinek na DAA a 
lopinavir byl podobný tomu, který 

byl pozorován při podávání 
lopinaviru/ritonaviru 400/100 mg 
BID (viz bod 4.3). 
 

Ombitasvir/paritaprevir/ 
ritonavir 
 
(25/150/100 mg QD) 
 
Lopinavir/ritonavir 
400/100 mg BID 

Ombitasvir: 

↔ 

 
Paritaprevir: 
AUC: 

↑ 6,10krát 

C

max

↑ 4,76krát 

C

trough

↑ 12,33krát 

 
(inhibice CYP3A/efluxních 

transportérů) 
 
Lopinavir: 

↔ 

Inhibitory HCV proteázy 
Boceprevir v dávce 
800 

mg třikrát denně  

 

Boceprevir: 

AUC: ↓ 45% 
C

max

: ↓ 50% 

C

min

↓ 57% 

 
Lopinavir: 

AUC: ↓ 34% 
C

max

: ↓ 30% 

C

min

: ↓ 43% 

Současné podávání přípravku 
Kaletra s boceprevirem se 

nedoporučuje. 

Simeprevir 200 mg denně 
(ritonavir 100 mg BID) 

Simeprevir: 
AUC: 

↑ 7,2krát 

C

max

↑ 4,7krát 

C

min

↑ 14,4krát 

Současné podávání přípravku 
Kaletra a simepreviru se 

nedoporučuje. 

Telaprevir v dávce 
750 

mg třikrát denně 

Telaprevir:  

AUC: ↓ 54% 
C

max

: ↓ 53% 

C

min

: ↓ 52% 

 

Lopinavir: ↔ 

Současné podávání přípravku 
Kaletra s telaprevirem se 

nedoporučuje. 

23 

Rostlinné přípravky 

Třezalka tečkovaná 
(Hypericum perforatum) 

Lopinavir: 
Koncentrace mohou být sníženy 

důsledku indukce CYP3A 

rostlinným přípravkem 

obsahujícím třezalku tečkovanou.  
 

Rostlinné přípravky s obsahem 

třezalky tečkované se nesmí podávat 
v kombinaci s lopinavirem a 
ritonavirem. Pokud již pacient 

třezalku tečkovanou užívá, musí její 

užívání ukončit a pokud je možné, je 
vhodné zkontrolovat virové hladiny. 
Hladiny lopinaviru a ritonaviru 

mohou po vysazení třezalky 

tečkované stoupat. Může být potřeba 

upravit dávky přípravku Kaletra. 

Indukční účinek může přetrvávat po 

dobu nejméně 2 týdnů po ukončení 

léčby třezalkou tečkovanou (viz bod 
4.3). Z 

tohoto důvodu může být 

přípravek Kaletra bezpečně nasazen 

až po 2 týdnech od vysazení třezalky 

tečkované.  

Imunosupresiva 
Cyklosporin, sirolimus 
(rapamycin), a 
takrolimus 

Cyklosporin, sirolimus 
(rapamycin), takrolimus:  
Koncentrace mohou být zvýšeny 

důsledku inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem. 

Doporučuje se častější monitorování 
terapeutických koncentrací, dokud se 
plazmatické 

hladiny těchto léčiv 

nestabilizují. 

Přípravky snižující hladinu lipidů 
Lovastatin a simvastatin 

Lovastatin, simvastatin: 
Výrazný vzestup plazmatických 
koncentrací v 

důsledku inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Protože zvýšené koncentrace 

inhibitorů HMG-CoA reduktázy 
m

ohou způsobovat myopatii, včetně 

rhabdomyolýzy, kombinovat tyto 

léčivé přípravky s přípravkem 
Kaletra je kontraindikováno (viz bod 
4.3). 

Atorvastatin 

Atorvastatin: 

AUC: ↑ 5,9krát  
C

max

:

 

↑ 4,7krát 

V důsledku inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Kombinov

at přípravek Kaletra 

atorvastatinem se nedoporučuje. 

Pokud se podávání atorvastatinu jeví 
jako zcela nezbytné, mají být 
podávány nejnižší možné dávky 

atorvastatinu a pečlivě sledována 

bezpečnost léčby (viz bod 4.4).  

Rosuvastatin, 20 mg QD 
 

Rosuvastatin: 

AUC: ↑ 2krát  
C

max

: ↑ 5krát 

Ačkoli je rosuvastatin přes 
CYP3A4 metabolizován ve velmi 

malé míře, bylo pozorováno 
zvýšení jeho plazmatických 
koncentrací. Mechanismus této 

interakce může pramenit 

inhibice transportních proteinů. 

Je zapotřebí opatrnosti a zvážit 

snížení dávek, pokud je přípravek 

Kaletra užíván současně 
s rosuvastatinem (viz bod 4.4). 

24 

Fluvastatin nebo 
pravastatin 

Fluvastatin, pravastatin:  

Neočekávají se klinicky 
významné interakce. 
Pravastatin není metabolizován 
CYP450. 

Fluvastatin je částečně 
metabolizován CYP2C9. 

Pokud je léčba HMG-CoA 
reduktázovými inhibitory 

indikována, doporučuje se 
fluvastatin nebo pravastatin. 

Opioidy 
Buprenorfin, 16 mg QD 

Buprenorfin: 

↔ 

 

Není nutná úprava dávky. 

Methadon 
 

Methadon: 

 

 

Doporučuje se sledování 
plazmatických koncentrací 
methadonu. 

Perorální kontraceptiva 
Ethinylestradiol 

Ethinylestradiol: ↓ 
 

V případě souběžného podávání 

přípravku Kaletra spolu 
s kontraceptivy s obsahem 
ethinylestradiolu (bez ohledu na 

lékovou formu kontracepce, např. 
perorální nebo náplast), musí být 

použity další, doplňkové, 

antikoncepční metody. 

Přípravky k odvykání kouření 
Bupropion 

Buproprion a jeho aktivní 
metabolit, hydroxybupropion: 
AUC a C

max

 

↓ ~50%  

 

Tento účinek může být způsoben 
indukcí metabolismu bupropionu. 
 

Pokud 

je současné podávání 

přípravku Kaletra spolu 
s bupropionem považováno za 
nevyhnutelné, je 

zapotřebí takto 

učinit pouze za klinického sledování 

účinku bupropionu a nepřekračovat 

doporučené dávkování, a to i přes 
pozorovanou indukci. 

Vazodilatátory 
Bosentan 

Lopinavir/ritonavir: 
Plazmatické koncentrace 
lopinaviru/ritonaviru mohou být 
sníženy v 

důsledku indukce 

CYP3A4 bosentanem. 
 
Bosentan:  

AUC: ↑ 5krát  
C

max

: ↑ 6krát 

Při zahájení léčby C

min

: ↑ 

bosentanu přibližně 48krát. 

Důvodem je inhibice CYP3A4 
lopinavirem/ritonavirem. 

Opatrnosti je zapotřebí při 

současném podávání přípravku 
Kaletra spolu s bosentanem.  

Pokud je přípravek Kaletra podáván 

současně s bosentanem, je třeba 

sledovat účinek anti-HIV terapie a 

pacienty je třeba úzce sledovat pro 
možnou toxicitu bosentanu, 

obzvláště v průběhu prvního týdne 

současného podávání. 

Riocigvát 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A a P-gp

 

lopinavirem/ritonavirem. 

Souběžné podávání riocigvátu 

přípravkem Kaletra se 

nedoporučuje (viz bod 4.4 a viz 
SmPC pro riocigvát). 

Jiné léčivé přípravky 

Na základě známých metabolických profilů se neočekávají klinicky signifikantní interakce mezi 

přípravkem Kaletra a dapsonem, trimethoprim/sulfamethoxazolem, azithromycinem nebo 
flukonazolem. 
 

25 

4.6 

Fertilita, 

těhotenství a kojení 

 

Těhotenství 

Dle obecných směrnic musí lékař v případě, že se rozhodne užít antiretrovirotikum k léčbě infekce 
HIV u 

těhotných žen a snížit tak riziko vertikálního přenosu HIV na novorozence, vzít v úvahu údaje 

ze studií na zvířatech i z klinické zkušenosti u těhotných žen, aby mohl vyhodnotit jeho bezpečnost 
pro plod. 
 
Lopinavir/ritonavir byl hodnocen u 

více než 3000 žen během těhotenství, včetně více než 1000 žen 

během prvního trimestru. 
 
Dle zkušeností z 

období po uvedení přípravku na trh, vycházejících z Registru těhotných žen léčených 

antiretrovirotiky (Antiretroviral Pregnancy Registry), který byl založen v lednu 1989 a zahrnuje více 
než sledovaných 1000 

žen, jimž byl podáván přípravek Kaletra v průběhu prvního trimestru, nebylo 

hlášeno zvýšení rizika vrozených vad v 

důsledku expozice přípravku. Prevalence vrozených vad po 

expozici lopinaviru v kterémkoli trimestru je srovnatelná s prevalencí pozorovanou v obecné 
populaci. U vrozených vad nebyl pozorován žádný faktor, který by nazna

čoval společnou etiologii. 

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Vzhledem k výše uvedeným údajům 
není riziko malformací u 

člověka pravděpodobné. Pokud je to klinicky nutné, může být lopinavir 

během těhotenství použit. 
 
Kojení 
Ve 

studiích na potkanech bylo zjištěno, že se lopinavir vylučuje do mléka. Není známo, zda se 

přípravek vylučuje do lidského mateřského mléka. Dle obecných směrnic se doporučuje, aby matky 

infikované virem HIV za žádných okolností nekojily své děti, aby nedošlo k přenosu HIV infekce. 
 
Fertilita 

Studie na zvířatech neprokázaly vliv na fertilitu. Údaje o vlivu lopinaviru/ritonaviru na fertilitu 

člověka nejsou k dispozici. 

 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny. Pacienty je třeba 
informovat o tom, že v 

průběhu léčby přípravkem Kaletra byly hlášeny případy nevolnosti (viz bod 

4.8). 
 
Kaletra, 

perorální roztok obsahuje přibližně 42 % v/v ethanolu. 

 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 
a. S

ouhrn údajů o profilu bezpečnosti 

 

Bezpečnost přípravku Kaletra byla zkoušena u více než 2600 pacientů v klinických studiích fáze II-
IV, z 

nichž více než 700 užívalo dávku 800/200 mg (6 tobolek nebo 4 tablety) jednou denně. Kromě 

nukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy (NRTIs) byl v některých studiích spolu s přípravkem 
Kaletra také podáván efavirenz nebo nevirapin. 
 

Nejčastějšími nežádoucími účinky souvisejícími s léčbou přípravkem Kaletra v průběhu klinických 

studií byly průjem, nausea, zvracení, hypertriglyceridémie a hypercholesterolémie. Průjem, nausea a 

zvracení se mohou objevit na začátku léčby, zatímco hypetriglyceridémie a hypercholesterolémie se 

mohou objevit později. Z důvodu výskytu nežádoucích účinků souvisejících s léčbou 7 % subjektů ve 
studiích fáze II-

IV předčasně ze studie vystoupilo. 

 

Je důležité upozornit, že byly hlášeny případy pankreatitidy u pacientů užívajících přípravek Kaletra, 

a to včetně pacientů, u kterých došlo k rozvoji hypertriacylglycerolemie. Dále byly při užívání 
p

řípravku Kaletra hlášeny vzácné případy prodloužení intervalu PR (viz bod 4.4). 

26 

 

b. Tabulka, obsahující výčet nežádoucích účinků 
 

Nežádoucí účinky z klinických studií a postmarketingového sledování u dospělých a pediatrických 

pacientů: 
 
Byly hlášeny násled

ující příhody, jež byly zhodnoceny jako nežádoucí účinky. V jednotlivých 

skupinách frekvencí jsou uvedeny všechny hlášené účinky středně závažné až závažné intenzity, bez 

ohledu na individuální hodnocení kauzality. Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových 

systémů. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti: velmi 

časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10, méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100) a není známo (z dostupných 

údajů nelze určit). 
 

Nežádoucí účinky, u nichž je u frekvence uvedeno “Není známo”, byly hlášeny po uvedení přípravku 
na trh. 
 

Nežádoucí účinky v klinických studiích a po uvedení přípravku na trh u dospělých pacientů 

Třídy orgánových systémů 

Frekvence 

Nežádoucí účinek 

Infekce a infestace 

Velmi časté 

Infekce horních cest dýchacích 
 

Časté 

Infekce dolních cest dýchacích, kožní infekce 

včetně zánětu podkožní tkáně (flegmona - 
cellulitis), folikulitidy a furunklu 

Poruchy krve a lymfatického 
systému 

Časté 
 

Anémie, leukopenie, neutropenie, 
lymfadenopatie 

Poruchy imunitního systému 

Časté 

Hypersenzitivita včetně vyrážky a angioedému 
 

Méně časté 

Imunurestituční zánětlivý syndrom 

Endokrinní poruchy 

Méně časté 

Hypogonadismus 

Poruchy metabolismu a výživy 

Časté 

Poruchy glykémie včetně diabetes mellitus, 
hypertriglyceridémie, hypercholesterolémie, 
snížení hmotnosti, snížení chuti k jídlu 
 

Méně časté  

Zvýšení hmotnosti, zvýšení chuti k jídlu 

Psychiatrické poruchy 

Časté 

Úzkost 
 

Méně časté 

Abnormální sny, snížení libida 

Poruchy nervového systému 

Časté 

Bo

lesti hlavy (včetně migrény), neuropatie 

(včetně periferní neuropatie), závratě, 
nespavost 
 

Méně časté 

Cévní mozková příhoda, křeče, dysgeusie, 
ageusie, tremor 

Poruchy oka 

Méně časté 

Poruchy vizu 

Poruchy ucha a labyrintu 

Méně časté 

Tinitus, vertigo 

Sr

deční poruchy 

Méně časté 

Aterosklerotické komplikace jako je infarkt 
myokardu, atrioventrikulární blok, insuficience 

trikuspidální chlopně 

Cévní poruchy 

Časté 

Hypertenze 
 

Méně časté 

Hluboká žilní trombóza 

Gastrointestinální poruchy 

Velmi časté 

Průjem, nauzea 
 

Časté 

Pankreatitida

1

, zvracení, gastroesofageální 

refluxní choroba, gastroenteritida a kolitida, 

27 

bolesti břicha (v epi a hypogastriu), distenze 

břicha, dyspepsie, hemoroidy, flatulence 
 

Méně časté 

Gastrointestinální krvácení včetně 
gastrointest

inálního vředu, duodenitida, 

gastritida a krvácení z rekta, stomatitida a afty 
v ústech, inkontinence stolice, zácpa, sucho 
v ústech 

Poruchy jater a žlučových cest 

Časté 

Hepatitida zahrnující zvýšení AST, ALT a 
GGT 
 

Méně časté 

Steatóza jater, hepatomegalie, cholangoitida, 
hyperbilirubinémie 
 

Není známo 

Žloutenka 

Poruchy kůže a podkožní tkáně 

Časté 

V

yrážka včetně makulopapulózní vyrážky, 

dermatitida/rash včetně ekzému a seborhoické 

dermatitidy, noční pocení, pruritus 
 

Méně časté 

Alopecie, kapilaritida, vaskulitida 
 

Není známo 

Stevens-

Johnsonův syndrom, erythema 

multiforme 

Poruchy svalové a kosterní 

soustavy a pojivové tkáně 

Časté 

Myalgie, muskuloskeletární bolesti včetně 
artralgie a bolesti v zádech, svalové poruchy 
jako slabost a spasmy 
 

Méně časté 

Rhabdomyolýza, osteonekróza 

Poruchy ledvin a močových cest  Méně časté 

Snížení clearance kreatininu, nefritida, 
hematurie 

Poruchy reprodukčního systému 
a prsu 

Časté 

Erektilní dysfunkce, poruchy menstruace - 
amenorea, menoragie 

Celkové poruchy a reakce 

místě aplikace 

Časté 

Únava včetně astenie 

1

 

Viz bod 4.4, Pankreatitida a Zvýšení hladin lipidů 

 

c. Popis vybraných nežádoucích účinků 
 

U pacientů užívajících ritonavir a inhalační nebo intranazálně podávaný flutikason-propionát byl 
hlášen výskyt Cushi

ngova syndromu; tento účinek se může také objevit u jiných kortikosteroidů 

metabolizovaných cestou P450 3A, např. budenosidu (viz bod 4.4 a 4.5).  
 

Při podávání inhibitorů proteázy, zejména v kombinaci s nukleosidovými inhibitory reverzní 
transkriptázy, by

lo hlášeno zvýšení kreatinfosfokinázy (CPK), myalgie, myozitida a vzácně 

rhabdomyolýza. 
 
Metabolické parametry 

Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi (viz 
bod 4.4). 
 

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (CART) se u pacientů infikovaných HIV s těžkou 

imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 

infekce. Byla hlášena také autoimunitní onemocnění (jako je Gravesova choroba); avšak doba do 
jejich nástupu je více variabilní, mohou se vyskytnout v 

průběhu mnoha měsíců od zahájení léčby (viz 

bod 4.4). 

28 

 

Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory, 

pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobém podávání kombinované antiretrovirové terapii 

(CART). Jejich frekvence není známa (viz bod 4.4). 
 
d. Pediatrické populace 
 

dětí ve věku od 14 dnů je bezpečnostní profil přípravku podobný jako u dospělých (viz tabulka 

v oddílu b). 
 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 

účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

 
4.9 

Předávkování 

 
Dosud jsou jen omezené zkušenosti s 

akutním předávkováním přípravkem Kaletra. 

 

Bylo hlášeno předávkování přípravkem Kaletra, perorální roztok (i s fatálním zakončením). 

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny v souvislosti s neúmyslným předávkováním 

nedonošených novorozenců: kompletní atrioventrikulární blok, kardiomyopatie, laktátová acidóza a 

akutní renální selhání. 
 

Nežádoucí klinické příznaky u psů byly slinění, zvracení a průjem/abnormální stolice. Příznaky 
intoxikace, které byly pozorovány u 

myší, potkanů nebo psů, byly snížená aktivita, ataxie, tělesná 

sešlost, dehydratace a tremor. 
 

Na léčbu předávkování přípravkem Kaletra neexistuje specifické antidotum. Léčba předávkování 

přípravkem Kaletra spočívá v obecných podpůrných opatřeních včetně monitorování vitálních známek 
a observace klinického stavu pacienta. Je-

li to indikováno, odstraníme nevstřebanou léčivou látku 

vyvoláním zvracení nebo výplachem žaludku. K 

odstranění nevstřebané léčivé látky lze též použít 

aktivního uhlí. Vzhledem k 

tomu, že se Kaletra silně váže na bílkoviny, je nepravděpodobné, že by 

dialýza významně prospěla při odstraňování léčivé látky. 
 
Hemodialýzou je však v 

případě předávkování přípravkem Kaletra, perorální roztok možno odstranit 

jak alkohol, tak i propylenglykol. 
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 
Farmakoterapeutická skupina: antivirotika pro systémové užití, antivirotika k 

léčbě infekce HIV, 

kombinace, ATC kód: J05AR10 
 

Mechanismus účinku  

Antivirový účinek přípravku Kaletra je dán lopinavirem. Lopinavir je inhibitor HIV-1 a HIV-2 
proteáz. Inh

ibice HIV proteázy brání štěpení gag-pol polyproteinu, které vede k tvorbě nezralého, 

neinfekčního viru. 
 
Projevy na elektrokardiogramu  
QTcF interval byl hodnocen v 

randomizované, placebem a léčivou látkou (moxifloxacin v dávce 

400 

mg denně) kontrolované zkřížené studii u 39 zdravých dospělých jedinců; přičemž bylo ve Dni 3 

provedeno 10 měření v rozmezí 12 hodin. Maximální průměrné odchylky QTcF intervalu (při 95% 

29 

horní hranici spolehlivosti) byly u 

pacientů užívajících placebo 3,6 v porovnání s 6,3 u pacientů, 

užívajících dávku LPV/r 400/100 mg dvakrát denně a 13,1 u placeba v porovnání s 15,8 u pacientů, 

užívajících supraterapeutické dávky LPV/r 800/200 mg dvakrát denně. Indukované prodloužení QRS 
intervalu z 6 ms na 9,5 ms spolu s vysokými dávkami lopinaviru/ritonaviru (800/200 mg dvakrát 

denně) přispívá k prodloužení QT. Tyto dva dávkovací režimy vedly ve Dni 3 k expozicím, jež byly 

přibližně 1,5 a 3krát vyšší než ty, jež byly v ustáleném stavu pozorovány při doporučeném dávkování 
LPV/r jednou nebo dvakr

át denně. U žádného ze subjektů nedošlo ke zvýšení QTcF o ≥ 60 ms oproti 

výchozímu stavu nebo k 

překročení QTcF intervalu nad potenciální klinicky významnou hranici 

500 ms. 
 
Mírné prodloužení PR intervalu bylo také pozorováno u 

subjektů užívajících lopinavir/ritonavir ve 

stejné studii ve Dni 3. Maximální PR interval dosahoval 286 ms, současně nebyla pozorována žádná 

srdeční blokáda druhého nebo třetího stupně (viz bod 4.4). 
 
Antivirová aktivita in vitro 
Antivirová aktivita lopinaviru in vitro proti laborato

rním i klinickým kmenům HIV byla hodnocena 

akutně infikovaných linií lymfoblastů a lymfocytů periferní krve. Bez přítomnosti lidského séra byla 

průměrná IC

50

 

lopinaviru proti pěti různým laboratorním kmenům HIV-1 19 nM. Průměrná IC

50

 

lopinaviru proti HIV-1

IIIB

 v 

buňkách MT4 byla 17 nM při absenci, respektive 102 nM při přítomnosti 

50 

% lidského séra. Při absenci lidského séra byla průměrná IC

50

 lopinaviru 6,5 

nM oproti řadě 

klinických izolátů HIV-1. 
 
Rezistence 
 
In 

vitro selekce rezistentních kmenů 

In vitro byly selektovány izoláty HIV-1 se sníženou citlivostí na lopinavir. HIV-1 byl pasážován in 
vitro
 s lopinavirem samotným a s lopinavirem spolu s ritonavirem v 

koncentracích představujících šíři 

plazmatických koncentrací, které byly pozorovány během léčby přípravkem Kaletra. Genotypická a 

fenotypická analýza virů selektovaných při těchto pasážích naznačuje, že přítomnost ritonaviru 

těchto koncentracích neovlivňuje měřitelně selekci virů rezistentních na lopinavir. Celkově 

charakterizace in vitro fenotypi

cké zkřížené rezistence mezi lopinavirem a ostatními inhibitory 

proteázy naznačuje, že snížená citlivost na lopinavir korelovala úzce se sníženou citlivostí na ritonavir 
a indinavir, avšak nekorelovala úzce se sníženou citlivostí na amprenavir, sachinavir a nelfinavir. 
 
Analýza rezistence u ARV-

naivních pacientů 

V klinických studiích s 

omezeným počtem analyzovaných izolátů nebyl rozvoj rezistence k lopinaviru 

pozorován u 

dříve neléčených pacientů, kteří při vstupu do studie nevykazovali významnou rezistenci 

vůči proteázovým inhibitorům. Další informace naleznete v níže uvedeném detailním popisu 
klinických studií. 
 
Analýza rezistence u 

pacientů se zkušeností s léčbou PI 

Selekce rezistentních kmenů na lopinavir byla u pacientů, u nichž selhala předchozí terapie 

proteázovým inhibitorem, popsána díky rozboru longitudinálních izolátů, získaných od 19 subjektů se 
zkušeností s 

léčbou proteázovým inhibitorem ve 2 studiích fáze II a jedné studie fáze III, u kterých 

došlo buď k inkompletní virologické supresi, nebo k opětovnému pomnožení viru po předchozí 

odpovědi na přípravek Kaletra, a kteří vykazovali narůstající in vitro rezistenci mezi stavem výchozím 

a stavem po opětovném pomnožení viru (definována jako vznik nových mutací nebo 2násobná změna 
ve fenotypické citlivosti k 

lopinaviru). Vzrůstající rezistence byla nejčastější u subjektů, u kterých 

výchozí izoláty vykazovaly závažné mutace asociované s proteázovým inhibitorem, avšak jejich 

citlivost na lopinavir ve výchozím stavu byla méně než 40násobně snížená. Mutace V82A, I54V a 

M46I se objevovaly nejčastěji. Byly také pozorovány mutace L33F, I50V a V32I v kombinaci 

I47V/A. Na těchto 19 izolátech lze vidět 4,3násobný vzestup IC

50 

ve srovnání s výchozími izoláty 

(z 6,2 na 43krát ve srovnání s divokým typem viru). 
 
Genotypické koreláty snížené fenotypické citlivosti na lopinavir u 

virů selektovaných jinými 

inhibitory proteázy byla hodnocena antivirová aktivita lopinaviru in vitro proti 112 klinickým 

30 

izolátům získaných od pacientů, u kterých selhala léčba jedním nebo více inhibitory proteázy. V rámci 

tohoto panelu byly zjištěny následující mutace HIV proteázy, které měly vztah ke snížené citlivosti na 
lopinavir in vitro: L10F/I/R/V, K20M/R, L24I, M46I/L, F53L, I54L/T/V, L63P, A71I/L/T/V, 

V82A/F/T, 184V a L90M. Střední EC

50 

lopinaviru proti izolátům s mutacemi v počtu 0-3, 4-5, 6-7 a 

8-10 u výše uvedených poloh aminokyselin byl 0,8; 2,7; 13,5 a 44,0x vyšší než EC

50

 proti divokému 

typu HIV. Všech 16 

virů, které vykazovaly více než 20násobnou změnu citlivosti, obsahovalo mutace 

na polohách aminokyselin 10, 54, 63 plus 82 a/nebo 84. Navíc obsahovaly medián 3 mutací 
aminokyselin v polohách 20, 24, 46, 53, 71 a 90. Mimo mutací popsaných výše byly u 

izolátů, 

získaných po opětovném pomnožení viru, vykazujících sníženou citlivost na lopinavir, pozorovány 
také mutace V32I a I47A, a to u 

pacientů se zkušeností s léčbou proteázovým inhibitorem, kteří byli 

léčeni přípravkem Kaletra, a u pacientů léčených přípravkem Kaletra, u kterých došlo k reboundu 

(opětovnému pomnožení viru), vykazujících sníženou citlivost na lopinavir, pozorovány také mutace 
I47A a L76V. 
 

Závěry týkající se relevance určitých mutací nebo mutačních vzorců se mohou při získání dalších 

údajů dále měnit, pro analýzu výsledků rezistenčních testů se proto doporučuje seznámit se vždy se 

současnými interpretacemi. 
 
Antivirová aktivita 

přípravku Kaletra u pacientů, u nichž selhala terapie inhibitory proteázy 

Klinická významnost snížené citlivosti na lopinavir in vitro byla studována hodnocením virologické 

odpovědi na léčbu přípravkem Kaletra, pokud jde o výchozí genotyp a fenotyp, u 56 pacientů, u nichž 

selhala předchozí léčba řadou inhibitorů proteázy. EC

50

 lopinaviru proti 56 výchozím virovým 

izolátům byla 0,6–96x vyšší než EC

50 

proti divokému typu HIV. Po 48 

týdnech léčby přípravkem 

Kaletra, efavirenzem a nukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy byla pozorována nálož 
plazmatické HIV RNA 

≤ 400 kopií/ml u 93 % (25/27), 73 % (11/15) a 25 

% (2/8) pacientů, a to při 

snížené výchozí citlivosti na lopinavir < 10x, 10-40x a > 40x. U 91 % (21/23), 71 % (15/21) a 33 % 

(2/6) pacientů byla pozorována virologická odpověď s mutacemi v počtu 0–5, 6–7 a 8–10 z výše 

uvedených mutací HIV proteázy, které měly vztah ke snížené citlivosti na lopinavir in vitro. Protože 
tito pacienti nebyl

i předtím vystaveni ani přípravku Kaletra, ani efavirenzu, část této odpovědi může 

být přičtena antivirové účinnosti efavirenzu, a to zejména u pacientů, u kterých se vyskytuje virus 

vysoce rezistentní na lopinavir. Studie neobsahovala kontrolní větev pacientů, kteří neužívali 

přípravek Kaletra. 
 

Zkřížená rezistence 
P

ůsobení jiných proteázových inhibitorů vůči izolátům, díky němuž se u pacientů se zkušeností 

léčbou proteázovými inhibitory po léčbě přípravkem Kaletra vyvinula vzrůstající rezistence na 

lopinavir: 

Přítomnost zkřížené rezistence na jiné proteázové inhibitory byla zkoumána u 18 izolátů, 

získaných po opětovném pomnožení viru, které vykazovaly vývin rezistence na lopinavir v průběhu 
3 studií fáze II a jedné studie fáze III s 

přípravkem Kaletra u pacientů se zkušeností s léčbou 

proteázovým inhibitorem. Průměrné zvýšení IC

50

 lopinaviru bylo u 

těchto 18 výchozích izolátů 

6,9násobné a u 

izolátů, získaných po opětovném pomnožení viru 63násobné, v porovnání s divokým 

typem viru. Obecně lze říci, že izoláty, získané po opětovném pomnožení viru buď zůstávaly beze 

změn (byly-li zkříženě rezistentní ve výchozím stavu), nebo se u nich vyvinula významná zkřížená 
rezistence na indinavir, sachinavir a atazanavir. Byl zaznamenán mírný pokles v 

aktivitě amprenaviru 

průměrným vzestupem IC

50 

od 3,7násobného vzestupu u 

výchozích izolátů do 8násobného vzestupu 

izolátů, získaných po pomnožení viru. Izoláty s nezměněnou citlivostí na tipranavir vykazovaly 

průměru 1,9násobné zvýšení IC

50

 u 

výchozích izolátů a 1,8násobné zvýšení IC

50

 u 

izolátů, získaných 

po opětovném pomnožení viru, ve srovnání s divokým typem viru. Pro další informace ohledně 

užívání tipranaviru, včetně genotypických známek odpovědi na léčbu na lopinavir rezistentní infekce 
HIV-1 odkazujeme na souhrn 

údajů o přípravku Aptivis. 

 
Klinické výsledky 
V kontrolovaných studiích s 

přípravkem Kaletra trvajících 48 až 360 týdnů byly sledovány účinky 

přípravku Kaletra (v kombinaci s dalšími antiretrovirotiky) na biologické markery (plazmatické 
hladiny HIV RNA a 

počet CD4+ T-buněk). 

 

31 

Užití u 

dospělých osob 

 

Pacienti, kteří dosud nebyli léčeni antiretrovirotiky 
 
Studie M98-

863 byla randomizovaná, dvojitě zaslepená studie s 653 pacienty, dosud neléčenými 

antiretrovirotiky, ve které se hodnotila léčba přípravkem Kaletra (400/100 mg dvakrát denně) ve 
srovnání s kombinací nelfinaviru (750 

mg třikrát denně) se stavudinem a lamivudinem. Střední 

výchozí počet CD4+ T-buněk byl 259 buněk/mm

(rozmezí: 2 až 949 buněk/mm

3

) a střední výchozí 

plazmatická koncentrace HIV-1 RNA byla 4,9 log

10

 kopií/ml (rozmezí: 2,6 až 6,8 log

10

 kopií/ml).  

 
Tabulka 1 
 

Výsledky v týdnu 48: studie M98-863 

 

Kaletra (N=326) 

Nelfinavir (N=327) 

HIV RNA 

< 400 kopií/ml* 

75 % 

63 % 

HIV RNA 

< 50 kopií/ml*† 

67 % 

52 % 

Střední zvýšení počtu CD4+ T-

buněk (buňky/mm

3

) oproti 

výchozí hodnotě 

207 

195 

* intent to treat analýza (analýza podle původního léčebného závěru), v níž se pacienti s chybějícími 

hodnotami považují za případy s virologickým selháním  
† p<0,001 
 
Sto 

třináct pacientů léčených nelfinavirem a 74 pacientů léčených lopinavirem/ritonavirem mělo při 

léčbě od 24. do 96. týdne nálož HIV RNA vyšší než 400 kopií/ml. Z těchto pacientů byly u 96 

pacientů léčených nelfinavirem a 51 pacientů léčených lopinavirem/ritonavirem získány izoláty, které 
bylo možno p

omnožit pro testování rezistence. Rezistence vůči nelfinaviru, jež je definována 

přítomností D30N nebo L90M mutace proteázy, byla pozorována u 41 z 91 pacientů (43 %). 

Rezistence vůči lopinaviru, jež je definována přítomností jakékoli primární mutace nebo mutace 
aktivního místa proteázy (viz výše), byla pozorována u 0 z 

51 pacientů (0 %). Chybění rezistence vůči 

lopinaviru bylo potvrzeno fenotypovou analýzou. 
 

Přetrvávající virologická odpověď na léčbu přípravkem Kaletra (v kombinaci s nukleosidovými/ 
nukle

otidovými inhibitory reverzní transkriptázy) byla rovněž pozorována v malé studii fáze II 

(M97-

720) během 360 týdnů léčby. V této studii bylo původně léčeno 100 pacientů přípravkem 

Kaletra (včetně 51 pacientů, jež užívali dávku 400/100 mg dvakrát denně, a 49 pacientů na dávce 
200/100 

mg dvakrát denně nebo 400/200 mg dvakrát denně). Všichni pacienti byli v období mezi 48. 

a 72. 

týdnem převedeni do otevřené fáze studie, kdy užívali přípravek Kaletra v dávce 400/100 mg 

dvakrát denně. Třicet devět pacientů (39 %) studii ukončilo, včetně 16 (16 %) pacientů, kteří ze studie 
vystoupili z 

důvodu nežádoucích účinků, přičemž v jednom z těchto případů došlo k úmrtí pacienta. 

Studii dokončilo 61 pacientů (35 pacientů dostávalo v průběhu studie doporučenou dávku 400/100 mg 

dvakrát denně). 
 
Tabulka 2 
 

Výsledky v týdnu 360: studie M97-720 

 

Kaletra (N=100) 

HIV RNA 

< 400 kopií/ml 

61 % 

HIV RNA 

< 50 kopií/ml 

59 % 

Střední zvýšení počtu CD4+ T-buněk (buňky/mm

3

) oproti výchozí 

hodnotě  

501 

 

průběhu 360 týdnů léčby byly genotypové analýzy virových izolátů úspěšně provedeny u 19 z 28 

pacientů s potvrzenou náloží HIV RNA vyšší než 400 kopií/ml, přičemž nebyla odhalena žádná 

32 

primární mutace nebo mutace aktivního místa proteázy (aminokyseliny na pozicích 8, 30, 32, 46, 47, 
48, 50

, 52, 84 a 90) nebo fenotypová rezistence vůči inhibitoru proteázy. 

 

Pacienti, kteří již byli léčeni antiretrovirotiky 
 
M97-

765 byla randomizovaná, dvojitě zaslepená studie, která hodnotila přípravek Kaletra ve dvou 

dávkovacích hladinách (400/100 mg dvakrá

t denně a 400/200 mg dvakrát denně) spolu s nevirapinem 

(200 

mg dvakrát denně) a dvěma nukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy u 70 pacientů, kteří 

již byli léčeni jedním inhibitorem proteázy, avšak dosud nebyli léčeni nenukleosidovými inhibitory 

reverzní transkriptázy. Střední výchozí počet CD

4

 

buněk byl 349 buněk/mm

3

 (rozptyl 

72-807 

buněk/mm

3

) a střední výchozí plazmatická HIV-1 RNA byla 4,0 log

10

 kopií/ml (rozptyl 

2,9-5,8 log

10

 kopií/ml). 

 
Tabulka 3 
 

Výsledky v týdnu 24: studie M97-765 

 

Kaletra 400/100 mg 

(N=36) 

HIV RNA 

< 400 kopií/ml (ITT)* 

75 % 

HIV RNA 

< 50 kopií/ml (ITT)* 

58 % 

Střední zvýšení počtu CD4+ T-buněk (buňky/mm

3

) oproti výchozí 

hodnotě  

174 

* intent to treat analýza, v níž se pacienti s 

chybějícími hodnotami považují za případy s virologickým 

selháním 
 
M98-

957 byla randomizovaná, otevřená studie, která hodnotila přípravek Kaletra ve dvou 

dávkovacích hladinách (400/100 

mg dvakrát denně a 533/133 mg dvakrát denně) spolu s efavirenzem 

(600 

mg jednou denně) a nukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy u 57 pacientů, kteří již byli 

léčeni více inhibitory proteázy, avšak dosud nebyli léčeni nenukleosidovými inhibitory reverzní 
transkriptázy. Mezi 24. a 48. týdnem byli pacienti randomizovaní pro dávku 400/100 

mg převedeni na 

dávku 533/133 

mg. Střední výchozí počet CD

4

 

buněk byl 220 buněk/mm

3

 (rozptyl 

13-1030 

buněk/mm

3

). 

 
Tabulka 4 
 

Výsledky v týdnu 48: studie M98-957 

 

Kaletra (N=100) 

HIV RNA 

< 400 kopií/ml* 

65 % 

Střední zvýšení počtu CD4+ T-buněk (buňky/mm

3

) oproti výchozí 

hodnot

ě  

94 

* intent to treat analýza, v níž se se pacienti s 

chybějícími hodnotami považují za případy 

s virologickým selháním 
 
Užití v pediatrii 
 
M98-

940 byla otevřená studie, která hodnotila tekutou formu přípravku Kaletra u 100 dětských 

pacientů, kteří dosud nebyli léčeni antiretrovirotiky (44 %), nebo již antiretrovirotiky léčeni byli 
(56 %). Žádný z 

pacientů dosud nedostával nenukleosidový inhibitor reverzní transkriptázy. Pacienti 

byli randomizováni do skupin, kde dostávali 230 mg lopinaviru/57,5 mg ritonaviru na m

2

, nebo 

300 mg lopinaviru/75 mg ritonaviru na m

2

. Pacienti dosud neléčeni antiretrovirotiky dostávali ještě i 

nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy. Pacienti, kteří již byli léčeni antiretrovirotiky, 
dostávali nevirapin a až dva nukleosi

dové inhibitory reverzní transkriptázy. Po třech týdnech léčby 

byla u 

každého pacienta hodnocena bezpečnost, účinnost a farmakokinetický profil těchto dvou 

dávkovacích režimů. Poté pokračovali všichni pacienti v léčbě dávkou 300/75 mg na m

2

. Průměrný 

věk pacientů byl 5 let (rozptyl 6 měsíců až 12 let), z toho 14 nemocných bylo mladších než 2 roky a 

33 

pacientů bylo ve věku 1 roku nebo méně než 1 rok. Průměrný výchozí počet CD4+ T-buněk byl 

838 

buněk/mm

3

 

a průměrná výchozí plazmatická HIV-1 RNA byla 4,7 log

10

 kopií/ml. 

 
Tabulka 5 
 

Výsledky v týdnu 48: studie M98-940* 

 

V minulosti 

antiretrovirot

iky neléčení 

(N=44) 

V minulosti léčení 

antiretrovirotiky 

(N=100) 

HIV RNA 

< 400 kopií/ml 

84 % 

75 % 

Střední zvýšení počtu CD4+ T-buněk 

(buňky/mm

3

) oproti výchozí hodnot

ě 

404 

284 

* intent to treat analýza, v níž se se pacienti s 

chybějícími hodnotami považují za případy 

s virologickým selháním 
 

Studie P1030 byla otevřeným hodnocením zjišťujícím dávku, posuzujícím farmakokinetický profil, 

snášenlivost, bezpečnost a účinnost přípravku Kaletra, perorální roztok v dávce 300 mg 
lopinaviru/75 mg ritonaviru na m

dvakrát denně plus 2 NRTIs u kojenců s infekcí HIV-1 ve věku 

≥ 14 dnů až < 6 měsíců. Při zahájení studie byl medián (rozmezí) HIV-1 RNA 6,0 (4,7–7,2) log

10

 

kopií/ml a medián (rozmezí) CD4+T-procentuálního množství 

buněk byl 41 (16–59). 

 
Tabulka 6 
 

Výsledky v týdnu 24: studie P1030 

 

Věk: ≥ 14 dnů 

až < 

6 týdnů 

(N=10) 

Věk: ≥ 6 týdnů 

až < 

6 měsíců 

(N=21) 

HIV RNA < 400 kopií/ml* 

70 % 

48 % 

Medián 

počtu CD4+ T-buněk 

(buňky/mm

3

) oproti výchozí hodnotě 

–1 % (95% CI: –10, 18) 

(n=6) 

+ 4 % (95% CI: –1, 9) 

(n=19) 

* p

odíl subjektů, které měly HIV-1 < 400 kopií/ml a zůstaly léčeny v rámci studie 

 
Studie P1060 byla randomizovaným kontrolovaným hodnocením terapie nevirapinem v porovnání 
s lopinavirem/ritonavirem u 

subjektů ve věku 2 až 36 měsíců. Tyto subjekty měly infekci HIV-1 

během těhotenství byly (kohorta I) a nebyly (kohorta II) vystaveny působení nevirapinu jako 

prevence přenosu infekce z matky na dítě. Kombinace lopinavir/ritonavir byla podávána dvakrát 

denně v dávce 16/4 mg/kg u subjektů ve věku 2 měsíce až < 6 měsíců, v dávce 12/3 mg/kg u subjektů 

ve věku ≥ 6 měsíců a o hmotnosti < 15 kg, v dávce 10/2,5 mg/kg u subjektů ve věku ≥ 6 měsíců a 

hmotnosti ≥ 15 kg až < 40 kg, nebo v dávce 400/100 mg u subjektů o hmotnosti ≥ 40 kg. Dávky 

u terapie nevirapinem byly 160–200 mg/m

2

 

jednou denně po dobu 14 dnů, pak 160–200 mg/m

2

 

každých 12 hodin. V 

obou léčebných ramenech byl podáván zidovudin 180 mg/m

2

 každých 12 hodin a 

lamivudin 4 mg/kg každých 12 hodin. Medián doby sledování byl 48 

týdnů v kohortě I a 72 týdnů 

kohortě II. Medián věku při vstupu do studie byl 0,7 roku, medián počtu CD4 T-buněk byl 

1 147 

buněk/mm

3

, medián množství CD4 T-

buněk byl 19 % a medián hodnoty HIV-1 RNA 

byl> 750 000 kopií/ml. U 13 

subjektů s virovým selháním ve skupině lopinavir/ritonavir, u nichž byly 

k dispozici údaje o 

rezistenci, nebyla zjištěna rezistence na lopinavir/ritonavir. 

 

34 

Tabulka 7 
 

Výsledky v týdnu 24: studie P1060 

 

Kohorta I 

Kohorta II  

 

lopinavir/ritonavir 

(N=82) 

nevirapin 

(N=82) 

lopinavir/ritonavir 

(N=140) 

nevirapin 

(N=147) 

Virologické 
selhání* 

21,7 % 

39,6 % 

19,3 % 

40,8 % 

* definováno jako potvrzená hladina HIV-1 RNA v 

plasmě > 400 kopií/ml ve 24. týdnu nebo vzestup 

virové nálože (virologický rebound) > 4 

000 kopií/ml po 24. týdnu. Celková četnost selhání 

kombinující rozdíly v 

léčbě ve věkových skupinách, vážená přesností odhadu v každé věkové skupině  

p=0,015 (kohorta I); p<0,001 (kohorta II) 
 

Studie CHER byla randomizovaná, otevřená studie srovnávající 3 strategie léčby (odloženou léčbu, 

časnou léčbu po dobu 40 týdnů nebo časnou léčbu po dobu 96 týdnů) u dětí s perinatálně získanou 
infekcí HIV-

1. Při léčbě byl podáván zidovudin plus lamivudin plus 300 mg lopinaviru/75 mg 

ritonaviru na m

2

 d

vakrát denně až do věku 6 měsíců, pak 230 mg lopinaviru/57,5 mg ritonaviru na m

2

 

dvakrát denně. Nebyly hlášeny žádné případy selhání připisované toxicitě omezující léčbu. 
 
Tabulka 8 
 

Poměr rizik pro úmrtí nebo selhání terapie první linie ve vztahu 

k odlože

né léčbě ART: studie CHER 

 

Rameno 40 týdnů (N=13) 

Rameno 96 týdnů (N=13) 

Poměr rizik pro úmrtí nebo 
selhání terapie* 

 

0,319 

 

0,332 

* s

elhání je definováno jako klinická, imunologická progrese onemocnění, virologické selhání nebo 

toxicita omezující ART 
p

=0,0005 (rameno 40 týdnů); p<0,0008 (rameno 96 týdnů) 

 
5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

 
Farmakokinetické vlastnosti lopinaviru podávaného spolu s ritonavirem byly hodnoceny u zdravých 

dospělých dobrovolníků a u pacientů s HIV infekcí. Mezi těmito dvěma skupinami nebyly pozorovány 
žádné zásadní rozdíly. Lopinavir je v 

podstatě zcela metabolizován cytochromem CYP3A. Ritonavir 

inhibuje metabolismus lopinaviru a tím zvyšuje plazmatické hladiny lopinaviru. Ve studiích vede 
podávání 

přípravku Kaletra v dávce 400/100 mg dvakrát denně k průměrným ustáleným plazmatickým 

koncentracím lopinaviru, které jsou 15-20x vyšší než hladiny ritonaviru u 

pacientů infikovaných HIV. 

Plazmatické hladiny ritonaviru tvoří méně než 7 % hladin, ke kterým došlo po podání ritonaviru 
v dávce 600 

mg dvakrát denně. Antivirová EC

50

 pro lopinavir in vitro 

je přibližně 10x nižší než pro 

ritonavir. Antivirový účinek přípravku Kaletra je tedy způsoben lopinavirem. 
 
Absorpce  
Opakované podávání 

přípravku Kaletra v dávce 400/100 mg dvakrát denně po dobu 2 týdnů bez 

omezení jídla vedlo k 

průměrné ± SD vrcholové plazmatické koncentraci lopinaviru (C

max

12,3 ± 5,4 

μg/ml, ke které došlo zhruba po 4 hodinách po podání. Průměrná minimální koncentrace 

ustáleném stavu před ranní dávkou byla 8,1 ± 5,7 μg/ml. AUC lopinaviru při dvanáctihodinovém 

intervalu dávkování činila v průměru 113,2 ± 60,5 μg.hod/ml. Absolutní biologická dostupnost 
lopinaviru ve farmaceutické formulaci s ritonavirem nebyla u lidí stanovena. 
 

Účinek potravy na perorální absorpci  
Bylo prokázáno, že Kaletra, 

měkké tobolky a roztok jsou biologicky ekvivalentní, pokud se neužívají 

nalačno (středně tučné jídlo). Podání jedné dávky 400/100 mg přípravku Kaletra měkké tobolky se 

středně tučným jídlem (500–682 kcal, 22,7-25,1 % kalorií tvořil tuk) vedlo k průměrnému vzestupu 
AUC lopinaviru o 48 % a C

max

 o 23 %, a to v závislosti na jídle. U 

přípravku Kaletra, perorální roztok 

35 

činilo odpovídající zvýšení AUC lopinaviru 80 % a C

max

 54 

%. Podání přípravku Kaletra měkké 

tobolky s jídlem obsahujícím velké množství tuku (872 kcal, 55,8 % kalorií pocházelo z tuku) zvýšilo 
AUC lopinaviru o 96 % a C

max

 o 43 

%, zatímco při podání perorálního roztoku došlo ke zvýšení AUC 

o 130 % a C

max

 o 56 %. Kaletra se má podávat s jídlem, aby bylo dosaženo zvýšení biologické 

dostupnosti a minimalizace variability. 
 
Distribuce  

ustáleném stavu je přibližně 98–99 % lopinaviru vázáno na sérové bílkoviny. Lopinavir se váže na 

alfa-1 kyselý glykoprotein (AAG) a na albumin, vyšší afinitu má však na AAG. V rovnovážném stavu 
je 

vazba lopinaviru na bílkoviny stálá při koncentracích pozorovaných při podávání 400/100 mg 

přípravku Kaletra dvakrát denně a je srovnatelná u zdravých osob i u HIV pozitivních pacientů. 
 
Biotransformace 
Pokusy in vitro s 

lidskými jaterními mikrosomy naznačují, že lopinavir se metabolizuje zejména 

oxidací. Lopinavir je výrazně metabolizován cestou hepatálního cytochromového systému P450, 

téměř výhradně izoenzymem CYP3A. Ritonavir je silný inhibitor CYP3A, který inhibuje 
metabolismus lopinaviru, a proto zvyšuje plazmatické hladiny lopinaviru. Studie u lidí 

14

C-

značeným lopinavirem prokázala, že 89 % plazmatické radioaktivity po jedné dávce 400/100 mg 

přípravku Kaletra bylo způsobeno mateřskou léčivou látkou. U lidí bylo identifikováno nejméně 
13 oxidativních 

metabolitů lopinaviru. Hlavním metabolitem s antivirovou aktivitou je epimerický pár 

4-oxo a 4-

hydroxy metabolitu, ten však tvoří jen nepatrné množství celkové plazmatické radioaktivity. 

Bylo prokázáno, že ritonavir indukuje metabolické enzymy, což má za následek indukci vlastního 

metabolismu a pravděpodobně indukci metabolismu lopinaviru. Koncentrace lopinaviru před podáním 
další dávky klesají po opakovaném podání v 

čase a stabilizují se zhruba za 10 dní až 2 týdny. 

 

Vylučování  
Po podání dávky 400/100 mg 

14

C-

lopinaviru/ritonaviru lze zjistit přibližně 10,4 ± 2,3 % podané dávky 

14

C-lopinaviru v 

moči a 82,6 ± 2,5 % ve stolici. V moči se vyskytuje přibližně 2,2 % a ve stolici 

19,8 % podaného lopinaviru v 

nezměněné formě. Po opakovaném podávání se močí vyloučí méně než 

3 % dávky lopinaviru v 

nezměněné formě. Účinný poločas lopinaviru (poměr vrcholové a minimální 

hladiny) při dvanáctihodinovém intervalu podávání je v průměru 5-6 hodin a zřejmá perorální 
clearance (CL/F) lopinaviru je 6-7 l/hod. 
 
Zvláštní skupin

y pacientů 

 
Pediatrické populace 
Údaje z klinických studií u 

dětí mladších 2 let zahrnují farmakokinetiku přípravku Kaletra 

podávaného v dávce 300/75 mg/m

2

 

dvakrát denně celkem u 31 pediatrického pacienta ve věku od 14 

dnů do 6 měsíců. Farmakokinetika přípravku Kaletra podávaného v dávce 300/75 mg/m

2

 dvakrát 

denně s nevirapinem a 230/57,5 mg/m

2

 

dvakrát denně samotného byla studována u 53 pediatrických 

pacientů ve věku od 6 měsíců do 12 let. Průměrné hodnoty (SD) ze studií jsou uvedeny v následující 
tabulce. 

Při dávkovacím režimu 230/57,5 mg/m

2

 

přípravku Kaletra dvakrát denně bez nevirapinu a 

300/75 mg/m

2

 

dvakrát denně s nevirapinem byly zjištěny plazmatické koncentrace lopinaviru obdobné 

jako koncentrace při podávání dávky 400/100 mg přípravku Kaletra dvakrát denně bez nevirapinu 

dospělým osobám. 
 

36 

C

max

 (

µg/ml) 

C

min

 (

µg/ml) 

AUC

12

 (

µgh/ml) 

Kohorta věku 

≥ 14 dnů až < 6 týdnů (N=9):

 

5,17 (1,84) 

1,40 (0,48) 

43,39 (14,80) 

Kohorta věku 

≥ 6 týdnů až < 6 měsíců (N=18):

 

9,39 (4,91) 

1,95 (1,80) 

74,50 (37,87) 

Kohor

ta věku 

≥ 6 měsíců až < 12 roků (N=53):

 

8,2 (2,9)

a

 

3,4 (2,1)

a

 

72,6 (31,1)

a

 

10,0 (3,3)

b

 

3,6 (3,5)

b

 

85,8 (36,9)

b

 

Dospělí

c 

12,3 (5,4) 

8,1 (5,7) 

113,2 (60,5) 

a.  Kaletra, perorální roztok 230/57,5 mg/m

2

 

dvakrát denně bez nevirapinu 

b.  Kaletra, perorální roztok 300/75 mg/m

2

 

dvakrát denně s nevirapinem 

c.  Kaletra, potahované tablety 400/100 

mg dvakrát denně v ustáleném stavu 

 

Pohlaví, rasa a věk  
Farmakokinetika 

přípravku Kaletra nebyla studována u starších osob. U dospělých pacientů nebyly 

pozorovány farmakokinetické rozdíly z 

hlediska věku a pohlaví. Farmakokinetické rozdíly v závislosti 

na rase nebyly zjištěny. 
 
Porucha funkce ledvin 
Farmakokinetika 

přípravku Kaletra nebyla studována u pacientů s renální insuficiencí. Protože však 

renální clearance lopinaviru je zanedbatelná, u 

pacientů s renální insuficiencí se pokles celkové 

tělesné clearance neočekává. 
 
Porucha funkce jater  

Ve studii sledující účinek opakovaných dávek lopinaviru/ritonaviru v dávce 400/100 mg dvakrát 

denně byl porovnáván ustálený stav farmakokinetických parametrů lopinaviru u pacientů 
infikovaných HIV s 

mírným až středně těžkým poškozením jater a pacientů infikovaných HIV, kteří 

měli normální funkci jater. Byl pozorován omezený vzestup celkové koncentrace lopinaviru přibližně 
o 30 

%, což zřejmě nemá klinický význam (viz bod 4.2). 

 
5.3 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

 
Studie toxicity po opakovaném podávání u 

hlodavců a psů určily hlavní cílové orgány, jako jsou játra, 

ledviny, štítná žláza, slezina a cirkulující erytrocyty. Změny v játrech naznačují buněčný edém 
s fokální degenerací. Zatímco expozice vyvolávající tyto zm

ěny byla srovnatelná nebo nižší než 

klinická expozice u lidí, dávky u 

zvířat byly více než 6x větší, než jsou doporučované klinické dávky. 

U myší byla prokázána mírná tu

bulární degenerace ledvin při nejméně dvojnásobné expozici léku, než 

je doporučováno u lidí; u potkanů a psů nebyly ledviny poškozeny. Snížená hladina sérového 

thyroxinu vedla ke zvýšenému uvolňování TSH s následnou folikulární buněčnou hypertrofií ve štítné 

žláze potkanů. Tyto změny byly reverzibilní při ukončení podávání léčivé látky a nebyly přítomny 

myší a psů. Coombs negativní anisocytóza a poikilocytóza byly pozorovány u potkanů, nikoli však 

u myší nebo u 

psů. Zvětšení sleziny s histiocytózou bylo pozorováno u potkanů, nikoli však 

ostatních živočišných druhů. Zvýšení sérového cholesterolu bylo zjištěno u hlodavců, ale ne u psů, 

triacylglyceroly byly zvýšeny pouze u myší. 
 
Ve studiích in vitro byly klonované lidské draslíkové kanály srdce (HERG) inhibovány o 30 % 
nejvyššími testovanými koncentracemi lopinaviru/ritonaviru, což odpovídá vystavení 7x vyšším 
celkovým koncentracím lopinaviru v 

plazmě a 15x vyšším volným vrcholovým koncentracím 

lopinaviru v 

plazmě, než kterých bylo dosaženo u lidí při maximální doporučené terapeutické dávce. 

Oproti tomu, při podobných koncentracích lopinaviru/ritonaviru nebylo prokázáno žádné zpoždění 
repolarizace v 

srdečních Purkyňových vláknech psů. Nižší koncentrace lopinaviru/ritonaviru nevedly 

významné blokádě draslíkového proudu (HERG). Studie tkáňové distribuce prováděné u potkanů 

neukazovaly na významnou retenci léčivé látky v srdci; 72hodinová AUC v srdci tvořila přibližně 

37 

50 

% zjištěné plazmatické AUC. Je proto rozumné předpokládat, že koncentrace lopinaviru v srdci 

nebudou významně vyšší než plazmatické koncentrace. 
 

psů byly na elektrokardiogramu pozorovány prominující vlny U spolu s prodlouženým intervalem 

PR a bradykardií. Předpokládá se, že tyto účinky byly způsobeny elektrolytovou dysbalancí. 
 
Klinický výz

nam těchto předklinických dat není znám, avšak potenciální účinky tohoto přípravku na 

srdce u 

lidí nelze vyloučit (viz body 4.4 a 4.8). 

 

potkanů byla při podávání dávek toxických pro matku pozorována embryotoxicita (ztráta březosti, 

snížená životnost plo

dů, pokles tělesné váhy plodů, zvýšená frekvence odchylek kostry) a toxicita při 

postnatálním vývoji (pokles přežívání mláďat). Systémová expozice lopinaviru/ritonaviru v dávkách 

toxických pro matku a toxických pro vývoj mláděte byla nižší než zamýšlená terapeutická expozice 
léku u lidí. 
 
Dlouhodobé studie na myších sledující kancerogenitu lopinaviru/ritonaviru odhalily negenotoxickou, 

mitogenní indukci jaterních nádorů, která obecně představuje malé riziko výskytu nádorového bujení 
u lidí. Ve studiích kancerogenity u 

potkanů nebyly zjištěny žádné nálezy svědčící pro vznik nádorů. 

celé řadě testů in vitro in vivo včetně Amesova rozboru bakteriální reverzní mutace, myšího 

lymfomu, testu myšího jadérka a rozboru chromozomálních aberací lidských lymfocytů však nebylo 

zjištěno, že by lopinavir/ritonavir byl mutagenní nebo klastogenní. 
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 
6.1 

Seznam pomocných látek 

 
Perorální roztok obsahuje: 
bezvodý ethanol (42 % v/v), 

tekutý hydrolyzovaný kukuřičný škrob, 
propylenglykol, 

čištěná voda, 
glycerol, 
povidon, 

glycyrrhizové korigens chuti (směs amonium-glycyrrhizátu a glycerolu), 
vanilkové aroma (obsahuje kyselinu parahydroxybenzoovou, parahydroxybenzaldehyd, kyselinu 
vanilovou, vanilin, piperonal, ethylvanilin), 
hydrogenricinomakrogol 2000, 
aroma cukrové vaty (obsahuje ethylmaltol, ethylvanilin, acetoin, dihydrokumarin, propylenglykol), 

draselná sůl acesulfamu,  

sodná sůl sacharinu, 
chlorid sodný, 
silice máty peprné, 
natrium-citrát, 
kyselina citronová, 
levomenthol. 
 
6.2 

Inkompatibility 

 

Neuplatňuje se. 
 
6.3 

Doba použitelnosti 

 
2 roky 
 

38 

6.4 

Zvláštní opatření pro uchovávání 

 
Uchovávejte v 

chladničce (2 °C–8 °C). 

Uchovávání během užívání léku: Pokud není přípravek uchováván v chladničce, uchovává se při 

teplotě do 25 °C. Nespotřebovaný zbytek po 42 dnech (6 týdnech) zlikvidujte. Doporučujeme, abyste 

si na obal léku napsal(a) datum, kdy byl přípravek vyndán z chladničky. 
 
6.5 

Druh obalu a velikost balení 

 

Přípravek Kaletra, perorální roztok je dodáván v jantarově zbarvených vícedávkových lahvičkách 
z polyethylentereftalátu (PET) o objemu 60 ml. 

Přípravek Kaletra, perorální roztok je k dispozici ve dvou velikostech balení: 

120 ml (2 

lahvičky po 60 ml) s dvěma 2ml stříkačkami se stupnicí po 0,1 ml 

Pro objemy menší než 2 ml. 

Pro větší objemy je k dispozici alternativní balení. 

300 ml (5 

lahviček po 60 ml) s pěti 5ml stříkačkami se stupnicí po 0,1 ml 

Pro objemy 

větší než 2 ml. Pro menší objemy je k dispozici alternativní balení. 

 
6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 

 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
 
7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
AbbVie Ltd 
Maidenhead 
SL6 4UB 
Velká Británie 
 
 
8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/01/172/003 
EU/1/01/172/009 
 
 
9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 

Datum první registrace: 20. března 2001 
Datum posledního prodlouže

ní: 20. března 2011 

 
 
10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

 

{MM/RRRR} 
 
Další informace o tomto 

léčivém přípravku naleznete na webových stránkách Evropské lékové 

agentury http://www.ema.europa.eu 

39 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Kaletra 200 mg/50 mg potahované tablety 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lopinavirum 200 mg spolu s ritonavirum 50 mg pro optimální 
farmakokinetiku. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Potahovaná tableta 
 
Tablety žluté barvy s vyraženými údaji - 

[Abbott logo] a „KA“. 

 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1 

Terapeutické indikace 

 
Kaletra je indikována v kombinaci s 

dalšími antiretrovirovými přípravky pro léčbu infekcí vyvolaných 

virem lidské imunodeficience (HIV-1) 

dospělých, dospívajících a dětí starších 2 let. 

 

pacientů, kteří už byli léčeni inhibitorem proteázy, by měla volba Kaletry vycházet ze znalosti 

individuální virové rezistence a z informací o 

předchozí terapii v pacientově anamnéze (viz body 4.4 a 

5.1). 
 
4.2 

Dávkování a způsob podání 

 

Kaletra by měla být předepisována pouze lékaři se zkušeností s léčbou HIV infekce. 
 

Tablety přípravku Kaletra musí být polykány vcelku, bez kousání, půlení nebo drcení. 
 
Dávkování 
 
D

ospělí a dospívající  

S

tandardní doporučená dávka přípravku Kaletra je 400/100 mg (dvě 200/50 mg tablety) dvakrát denně 

současně s jídlem nebo nalačno. U dospělých pacientů lze v případě, kdy se podávání jednou denně 
jeví jako nutné k 

zajištění dodržování léčby pacientem, užívat přípravek Kaletra v jedné denní dávce 

800/200 mg (čtyři 200/50 mg tablety) spolu s jídlem nebo nalačno. Užívání přípravku v jedné denní 

dávce by mělo být vyhrazeno pro ty dospělé pacienty, u kterých bylo zjištěno pouze pár mutací 
spojených s užíváním inhibitoru proteázy (PI) (tj. s 

méně než třemi mutacemi způsobujícími rezistenci 

vůči inhibitorům proteázy, dle výsledků klinické studie, viz bod 5.1 pro celkový popis populace), 

přičemž je nutno vzít v úvahu riziko nižší schopnosti udržet virologickou supresi (viz bod 5.1) a vyšší 

riziko průjmů (viz bod 4.8) ve srovnání s doporučovaným standardním podáváním dvou denních 

dávek. Pro pacienty, kteří mají potíže s polykáním, je k dispozici perorální roztok. Instrukce 
o dávkování naleznete v 

Souhrnu údajů o přípravku pro přípravek Kaletra perorální roztok. 

 

Děti (ve věku 2 let a starší) 
D

ávka přípravku Kaletra tablety, která je určena pro dospělé (400/100 mg dvakrát denně), může být 

použita u 

dětí s hmotností 40 kg a vyšší nebo velikostí tělesného povrchu* větší než 1,4 m

2

. Pro užití 

dětí s tělesnou hmotností nižší než 40 kg nebo velikostí tělesného povrchu v rozmezí 0,5 až 1,4 m

2

40 

které jsou schopny polykat tablety, odkazujeme na instrukce o dávkování v 

Souhrnu údajů o přípravku 

Kaletra 100 mg/25 mg potahované tablety. Pro použití u 

dětí, které nejsou schopny polykat tablety, 

odkazujeme na Souhrn údajů o přípravku pro přípravek Kaletra perorální roztok. Na základě aktuálně 
dostupných 

údajů, které jsou k dispozici, nemá být přípravek Kaletra v režimu jednou denně 

u pediatrických pacie

ntů podáván (viz bod 5.1). 

 

* Tělesný povrch lze vypočítat podle následující rovnice: 
 

Tělesný povrch (m

2

) = √(výška (cm) x 

tělesná hmotnost (kg)/3600) 

 

Děti mladší 2 let 
B

ezpečnost a účinnost přípravku Kaletra u dětí ve věku do 2 let nebyla ještě stanovena. V současnosti 

dostupné údaje jsou popsány v 

bodě 5.2, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení ohledně 

dávkování. 
 

Současně podávaná léčiva: Efavirenz nebo nevirapin 
 

Následující tabulka uvádí pokyny pro dávkování přípravku Kaletra tablety v závislosti na tělesném 
povrchu, je-li u 

dětí užíván v kombinaci s efavirenzem nebo nevirapinem. 

 

Pokyny pro dávkování u 

dětí při současném podávání efavirenzu nebo nevirapinu 

Tělesný povrch (m

2

Doporučené dávky lopinaviru/ritonaviru (v mg) 

při podávání dvakrát denně. 

 

Adekvátních dávek lze dosáhnout při užití obou 

sil přípravku Kaletra tablety: 100/25mg a 200/50 

mg.* 

≥ 0,5 až < 0,8 

200/50 mg 

≥ 0,8 až < 1,2 

300/75 mg 

≥ 1,2 až < 1,4 

400/100 mg 

≥ 1,4 

500/125 mg 

* Tablety přípravku Kaletra nesmí být kousány, půleny nebo drceny. 
 
Porucha funkce jater 

pacientů s infekcí HIV, kteří mají mírné až středně těžké jaterní poškození, byl pozorován vzestup 

expozice lopinaviru přibližně o 30%. Nepředpokládá se však, že by měl klinický význam (viz bod 
5.2). Nejsou k dispozici údaje o pacientech s 

těžkým jaterním poškozením. Těmto pacientům se nesmí 

přípravek Kaletra podávat (viz bod 4.3). 
 
Porucha funkce ledvin 
Vzhledem k tomu, že renální clearance lopinaviru a ritonaviru je zanedbatelná, nelze u 

pacientů 

s poruchou 

funkce ledvin očekávat zvýšení plazmatických koncentrací. Jelikož jsou lopinavir a 

ritonavir ve vysoké míře vázány na proteiny, není pravděpodobné, že by mohly být ve větší míře 

odstraněny hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou. 
 

Těhotenství a poporodní období 

•  Úprava dávkování 

lopinaviru/ritonaviru během těhotenství a v poporodním období není 

vyžadována. 

• 

Podávání lopinaviru/ritonaviru jednou denně není u těhotných žen doporučeno vzhledem 

nedostatku farmakokinetických a klinických údajů. 

 

Způsob podání 
 

Tablety přípravku Kaletra se podávají perorálně a musí být polykány vcelku, bez kousání, půlení nebo 

drcení. Přípravek Kaletra může být podán s jídlem nebo nalačno. 

41 

 
4.3 

Kontraindikace 

 

Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. 
 

Těžká jaterní insuficience. 
 
Kaletra obsahuje lopinavir a ritonavir, což jsou inhibitory izoformy CYP3A cytochromu P450. 
Kaletra 

se nesmí

 

podávat společně s léčivými přípravky, jejichž clearance je vysoce závislá na 

CYP3A a jejichž vysoké plazmatické koncentrace mají souvislost se vznikem závažných a/nebo život 

ohrožujících příhod. Jedná se o tyto léčivé přípravky: 
 

Skupina léčivých 

přípravků 

Léčivý přípravek ve 

skupině 

Zdůvodnění 
 

Zvýšení hladin současně užívaného léčivého přípravku 
Antagonisté alfa

1

-

adrenoreceptorů 

Alfuzosin 

Zvýšení koncentrací alfuzosinu může 
vést k 

závažné hypotenzi. Současné 

podávání spolu s alfuzosinem je 
kontraindikováno (viz bod 4.5). 

Antianginózní přípravky 

Ranolazin 

Zvýšení plasmatických koncentrací 
ranolazinu, c

ož může zvýšit možné 

riziko závažných a/nebo život 
ohrožujících reakcí (viz bod 4.5). 

Antiarytmika 

Amiodaron, dronedaron 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
amiodaronu a dronedaronu. Z tohoto 

důvodu je zvýšeno riziko arytmií či 
jiných závažných nežádoucích 

účinků 

(viz bod 4.5). 

Antibiotika 

Kyselina fusidová 

Zvýšení plazmatických koncentrací 

kyseliny fusidové. Současné podávání 
s kyselinou fusidovou je 
kontraindikováno v indikaci 
dermatologických infekcí (viz bod 4.5). 

Cytostatika 

Venetoklax 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
venetoklaxu. Zvýšení rizika syndromu 

nádorového rozpadu na začátku léčby a 

během úvodní titrační fáze (viz bod 
4.5). 

Antiuratika 

Kolchicin 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
kolchicinu. Možné riziko vzniku 
vážných a/nebo život ohrožujících 

účinků u pacientů s poruchou funkce 
ledvin a/nebo jater (viz body 4.4 a 4.5) 

Antihistaminika 

Astemizol, terfenadin 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
astemizolu a terfenadinu. Z tohoto 

důvodu stoupá riziko závažných arytmií 

těchto přípravků (viz bod 4.5). 

Antipsychotika/neuroleptik

Lurasidon 

Zvýšení plazmatických koncentrací 

lurasidonu, což může zvýšit možné 
riziko závažných a/nebo život 
ohrožujících reakcí (viz bod 4.5). 

Pimozid 
 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
pimozidu. Z 

tohoto důvodu stoupá 

riziko závažných hematologických 
abnormalit nebo jiných závažných 

42 

nežádoucích účinků tohoto přípravku 
(viz bod 4.5). 

Kvetiapin 

Zvýšené plazmatické koncentrace 
kvetiapinu, které mohou vést ke 

kómatu. Současné užití s kvetiapinem je 
kontraindikováno (viz bod 4.5). 

Námelové alkaloidy 

Dihydroergotamin, 
ergonovin, ergotamin, 
methylergotamin 

Zvýšení plazmatických koncentrací 

námelových alkaloidů vedoucí k akutní 

námelové toxicitě, včetně vazospasmu a 
ischemie (viz bod 4.5). 

Prokinetika 

Cisaprid 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
cisapridu. Z 

tohoto důvodu se zvyšuje 

riziko závažných arytmií u tohoto 

přípravku (viz bod 4.5). 

Přímo působící antivirotika 
proti viru hepatitidy C 

Elbasvir/grazoprevir 

Zvýšené riziko vzestupu hladiny 
alaninaminotransferázy (ALT) (viz bod 
4.5). 

Ombitasvir/paritaprevir/ 
ritonavir s nebo bez 
dasabuviru 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
paritapreviru, z 

toho důvodu zvýšené 

riziko vzestupu hladiny 
alaninaminotransferázy (ALT) (viz bod 
4.5). 

Inhibitory HMG Co-A 
reduktázy 

Lovastatin, simvastatin 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
lovastatinu a simvastatinu, z tohoto 

důvodu je zvýšeno riziko myopatie 

včetně rhabdomyolýzy (viz bod 4.5). 

Inhibitory fosfodiesterázy 
(PDE5) 

Avanafil 
 

Zvýšené plazmatické koncentrace 
avanafilu (viz body 4.4 a 4.5). 

Sildenafil 
 

Užití sildenafilu je kontraindikováno 
pouze v 

případě, že je užit k léčbě 

arteriální plicní hypertenze. Dochází ke 
zvýšení plazmatických koncentrací 
sildenafilu. Z 

tohoto důvodu stoupá 

riziko možných nežádoucích účinků 
spojených s podáním sildenafilu (které 
zahrnují hypotenzi a synkopu). Pro 
informace o 

současném podávání se 

sildenafilem u 

pacientů s erektilní 

dysfunkcí viz body 4.4 a 4.5. 

Vardenafil 

Zvýšení plazmatických koncentrací 
vardenafilu (viz body 4.4 a 4.5). 

Sedativa/hypnotika 

Per

orálně podaný 

midazolam, triazolam 

Zvýšení plazmatických koncentrací 

perorálně podaného midazolamu a 
triazolamu. Z 

tohoto důvodu vzrůstá 

riziko extrémní sedace a útlumu 
dýchání, spojené s 

těmito přípravky. Pro 

upozornění, týkající se parenterálně 
podaného midazolamu viz bod 4.5. 

Léčivé přípravky snižující hladiny lopinaviru/ritonaviru 

Rostlinné přípravky 

Třezalka tečkovaná 

U rostlinných přípravků obsahujících 

třezalku tečkovanou (Hypericum 
perforatum
) existuje riziko snížení 
plazmatických koncentrací lopinaviru a 
ritonaviru, a tím i snížení jejich 

klinického účinku (viz bod 4.5). 

43 

 
4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 

Pacienti se současně probíhajícím jiným onemocněním 
 
Porucha funkce jater 
B

ezpečnost a účinnost přípravku Kaletra u pacientů s výraznými primárními poruchami funkce jater 

nebyla stanovena. Kaletra je kontraindikována u 

pacientů s těžkým postižením jater (viz bod 4.3). 

Pacienti s 

chronickou hepatitidou B a C, kteří jsou léčeni kombinovanou antiretrovirovou léčbou, mají 

zvýšené riziko 

závažných a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích účinků. V případě souběžně 

probíhající antivirové léčby pro hepatitidu B nebo C odkazujeme na příslušné informace o přípravku 

týkající se daných léčivých přípravků. 
 
Pacienti s preexistující poruchou 

funkce jater, jako je chronická aktivní hepatitis, mají při 

kombinované antiretrovirové terapii zvýšenou frekvenci poruch funkce jater a musí být proto 
sledováni podle standardní praxe. Pokud se u 

těchto pacientů objeví zhoršení onemocnění jater, musí 

se 

zvážit přerušení nebo ukončení léčby. 

 

U jedinců infikovaných pouze virem HIV-1 a u jedinců léčených z důvodu postexpoziční profylaxe se 

do 7 dní po zahájení léčby lopinavirem/ritonavirem v kombinaci s jinými antiretrovirotiky objevily 
zvýšené hladiny aminotransferáz s nebo bez výšení hladin bilirubinu. V 

některých případech byla 

porucha funkce jater vážná. 
 

Je třeba zajistit vhodné laboratorní vyšetření před zahájením léčby lopinavirem/ritonavirem a 

průběhu celé léčby pacienty pečlivě monitorovat. 

 
Porucha funkce ledvin  
P

rotože renální clearance lopinaviru a ritonaviru je zanedbatelná, nelze očekávat zvýšené plazmatické 

koncentrace u 

pacientů s renálním postižením. Protože lopinavir a ritonavir se vysoce vážou na 

bílkoviny, je nepravděpodobné, že by byly tyto látky účinně odstraňovány hemodialýzou nebo 
peritoneální dialýzou. 
 
Hemofilie  

pacientů s hemofilií A a B léčených inhibitory proteázy byly popsány případy zvýšeného krvácení 

včetně spontánních kožních hematomů a hemartróz. Některým pacientům byla podána další dávka 
faktoru VIII. U 

více než poloviny hlášených případů se pokračovalo v léčbě inhibitory proteázy, 

případně se léčba opět zahájila, pokud byla přerušena. Uvádí se kauzální vztah, i když mechanismus 

účinku není objasněn. Pacienti s hemofilií si proto mají být vědomi možnosti zvýšeného krvácení. 
 
Pankreatitida 

pacientů léčených Kaletrou, včetně nemocných s hypertriacylglycerolemií, byly hlášeny případy 

pankreatitidy. Většina těchto pacientů měla v anamnéze pankreatitidu a/nebo současně užívali léčivé 

přípravky, které mají souvislost s pankreatitidou. Výrazné zvýšení triacylglycerolů je rizikový faktor 
rozvoje pankreatitidy. Pacienti v 

pokročilé fázi onemocnění HIV mohou mít riziko zvýšených hladin 

triacylglycerolů a pankreatitidy. 
 
Na pankrea

titidu je nutno pomýšlet, pokud klinické příznaky (nauzea, zvracení, bolesti břicha) nebo 

laboratorní nálezy (jako je zvýšená hladina lipázy nebo amylázy v 

séru) budí na toto onemocnění 

podezření. Pacienty s uvedenými příznaky je zapotřebí vyšetřit

 

a v 

případě stanovení diagnózy 

pankreatitidy léčbu Kaletrou přerušit (viz bod 4.8). 
 

Imunorestituční zánětlivý syndrom 

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (combination antiretroviral therapy, CART) se 

pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na 

asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo 

zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních 

44 

týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, 

generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou Pneumocystis 
jiroveci

. Jakékoli příznaky zánětu by měly být vyhodnoceny a v případě potřeby by měla být zahájena 

příslušná léčba. 
 
V souvislosti s imunitní rekonstitucí 

byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je 

Gravesova choroba); doba do jejich výskytu je však více variabilní, tyto poruchy se mohou objevit 

průběhu mnoha měsíců od zahájení léčby. 

 
Osteonekróza 

Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální (zahrnující používání kortikosteroidů, konzumaci 

alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly případy osteonekrózy hlášeny 

především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici kombinované 

antiretrovirové terapii (CART). Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud 

zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají pohybové potíže. 
 
Prodloužení PR intervalu 
Bylo prokázáno

, že lopinavir/ritonavir způsobuje u některých zdravých dospělých subjektů mírné 

asymptomatické prodloužení PR intervalu. U 

pacientů s přítomným strukturálním onemocněním srdce 

a preexistujícími abnormalitami převodního systému nebo u pacientů, užívajících léky,o nichž se ví, 

že způsobují prodloužení PR intervalu (jako je verapamil nebo atazanavir), byly při užívání 

kombinace lopinavir/ritonavir hlášeny vzácné případy atroventrikulární blokády 2. nebo 3. stupně. 

těchto pacientů musí být přípravek Kaletra užíván s opatrností (viz bod 5.1). 

 

Tělesná hmotnost a metabolické parametry 

průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů 

a glukózy v 

krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. 

lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti 

není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba 

sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby. 
 
Lékové interakce 
 
Kaletra obsahuje lopinavir a ritonavir, což jsou inhibitory izoformy CYP3A cytochromu P450. 

Kaletra pravděpodobně zvyšuje plazmatické koncentrace léčivých přípravků, které jsou primárně 
metaboli

zovány CYP3A. Toto zvýšení plazmatické koncentrace přípravků současně podávaných 

Kaletrou může zvýšit nebo prodloužit jejich terapeutické a nežádoucí účinky (viz body 4.3 a 4.5). 

 
Silné inhibitory CYP3A4, jako jsou inhibitory proteáz, mohou zvýšit expozici bedach

ilinu, což může 

zv

ýšit riziko nežádoucích účinků spojených s bedachilinem. Je proto třeba se kombinaci bedachilinu 

lopinavirem/ritonavirem vyhnout. Nicméně v případě, že přínos léčby převáží nad rizikem, je nutno 

dbát při společném podávání bedachilinu s lopinavirem/ritonavirem opatrnosti. Je doporučeno častější 
monitorování elektrokardiogramu a aminotransferáz (viz bod 4.4 a viz SmPC bedachilinu). 
 

Současné užívání delamanidu se silným inhibitorem CYP3A (jako lopinavir/ritonavir) může zvýšit 
expozici k metabolitu delamanidu, což bylo spojováno s prodloužením QTc intervalu. Proto v 

případě, 

že je společné podávání delamanidu s lopinavirem/ritonavirem považováno za nutné, je doporučeno 

během celého léčebného období velmi časté monitorování EKG (viz bod 4.5 a viz SmPC pro 
delamanid). 
 

U pacientů léčených kolchicinem a silnými inhibitory CYP3A, jako je ritonavir, byly hlášeny život 
ohrožující a fatální lékové interakce. U 

pacientů s poruchou funkce ledvin a/nebo jater je současné 

podání kolchicinu kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.5). 
 

45 

Kombinace přípravku Kaletra s: 

tadalafilem, pokud je indikován k 

léčbě arteriální plicní hypertenze, se nedoporučuje (viz bod 

4.5); 

˗ 

riocigvátem 

se nedoporučuje (viz bod 4.5); 

˗ 

vorapaxarem 

se nedoporučuje (viz bod 4.5); 

kyselinou fusidovou u 

osteoartikulárních infekcí se nedoporučuje (viz bod 4.5); 

salmeterolem se nedoporučuje (viz bod 4.5); 

rivaroxabanem se nedoporučuje (viz bod 4.5). 

 

Kombinace přípravku Kaletra s atorvastatinem se nedoporučuje. Pokud je podání atorvastatinu 

považováno za zcela nezbytné, je vhodné užít nejnižší možnou dávku atorvastatinu a pečlivě sledovat 

bezpečnost přípravku. Pokud se Kaletra užívá současně s rosuvastatinem, je nutná rovněž opatrnost a 
zvážení snížení dávek. Pokud je indikována 

léčba inhibitorem HMG-CoA reduktázy, doporučuje se 

pravastatin nebo fluvastatin (viz bod 4.5). 
 
PDE5 inhibitory 

Obzvláštní pozornosti je zapotřebí, pokud je sildenafil nebo tadalafil předepsán k léčbě erektilní 
dysfunkce u 

pacientů užívajících přípravek Kaletra. Při souběžném podávání přípravku Kaletra 

těmito léčivými přípravky lze očekávat podstatný vzestup jejich koncentrací, což může být spojeno 

rozvojem nežádoucích účinků, jako je hypotenze, synkopa, zrakové změny a prolongovaná erekce 

(viz bod 4.5)

. Souběžné podávání avanafilu nebo vardenafilu s lopinavirem/ritonavirem je 

kontraindikováno (viz bod 4.3). Souběžné podávání sildenafilu, předepsaného k léčbě plicní arteriální 
hypertenze, spolu s 

přípravkem Kaletra je kontraindikováno (viz body 4.3). 

 
Mi

mořádnou pozornost je třeba věnovat při léčbě Kaletrou a léčivými přípravky, o nichž je známo, že 

indukují prodloužení intervalu QT, jako jsou: chlorfenamin, chinidin, erythromycin, klarithromycin. 

Současné užívání těchto léků s Kaletrou může vést ke zvýšení jejich koncentrací a v důsledku toho 

následnému zvýšení kardiálních nežádoucích účinků. V preklinických studiích byly hlášeny 

kardiální nežádoucí účinky při podávání Kaletry. Proto nemohou být v současné době potenciální 

kardiální nežádoucí účinky Kaletry vyloučeny (viz body 4.8 a 5.3). 
 

Současné podávání přípravku Kaletra spolu s rifampicinem se nedoporučuje. V kombinaci s Kaletrou 

způsobuje rifampicin velký pokles koncentrací lopinaviru, což může vést k významnému poklesu 
ter

apeutického účinku lopinaviru. Adekvátní expozice ritonavirem/lopinavirem může být dosaženo při 

užití vyšších dávek přípravku Kaletra, což je ovšem spojeno s vyšším rizikem hepatální a 
gastrointestinální toxicity. Z 

tohoto důvodu je třeba se současnému podávání vyhnout, pokud to není 

zcela jednoznačně nutné (viz bod 4.5). 
 

Souběžné podávání přípravku Kaletra a flutikasonu nebo jiných glukokortikoidů, které jsou 
metabolizovány izoenzymem CYP3A4, jako jsou budesonid a triamcinolon

, se nedoporučuje, pokud 

možný přínos léčby nepřeváží riziko vzniku systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů, včetně 
Cushingova syndromu a adrenální suprese (viz bod 4.5). 
 
Jiné 
 

Kaletra neléčí HIV infekci nebo AIDS. Přestože se prokázalo, že efektivní virová suprese 

antiretrovirovou léčbou významně snižuje riziko sexuálního přenosu, nelze vyloučit reziduální riziko. 

Je nutno dodržet opatření k zabránění přenosu v souladu s národními doporučeními. 

osob užívajících přípravek Kaletra může dojít ke vzniku infekcí nebo dalších onemocnění 

souvisejících s HI

V onemocněním nebo AIDS. 

 
4.5 

Interakce s 

jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 
Kaletra obsahuje lopinavir a ritonavir, které in vitro inhibují izoformu CYP3A cytochromu P450. 

Současné podávání Kaletry a léků, které jsou metabolizovány hlavně cestou CYP3A, může vést ke 

zvýšeným plazmatickým koncentracím těchto léků, což by mohlo zvýšit nebo prodloužit jejich 

46 

terapeutické a nežádoucí účinky. Kaletra neinhibuje cytochrom CYP2D6, CYP2C9, CYP2C19, 
CYP2E1, CYP2B6 nebo CYP1A2 v klinicky významných koncentracích (viz bod 4.3). 
 
Bylo prokázáno, že Kaletra in vivo 

indukuje svůj vlastní metabolismus a zvyšuje biotransformaci 

některých léků metabolizovaných enzymy cytochromu P450 (včetně CYP2C9 a CYP2C19) a 

glukuronidací. To může vést ke snížení plazmatických koncentrací a potenciálnímu poklesu účinnosti 

současně podávaných léčivých přípravků. 
 
Známé a teoreticky možné interakce s 

vybranými antiretrovirotiky a neantiretrovirovými léčivými 

přípravky jsou vypsány v tabulce níže. 
 
Tabulka interakcí 
 
Interakce m

ezi přípravkem Kaletra a souběžně podávanými léčivými přípravky jsou vypsány v tabulce 

níže (zvýšení je označeno symbolem „↑“, snížení jako „↓“, beze změn jako „↔“, jednou denně „QD“, 

dvakrát denně „BID“ a třikrát denně jako „TID“). 
 
Není-li uvedeno jinak, 

níže uvedené studie byly prováděny s doporučenou dávkou 

lopinaviru/ritonaviru (tedy 400/100 mg dvakrát denně). 
 

Souběžně podávané 

léčivo podle 
terapeutických skupin  
 
 

Vliv na hladiny léčiva 
 

Geometrický průměr změny (%) 
u AUC, C

max

, C

min 

 
Mechanismus interakce 

Klinické doporučení ohledně 

souběžného podávání 

přípravkem Kaletra 

Antiretrovirová léčiva 
Nukleosidové/Nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy (NRTIs)   
Stavudin, lamivudin 

Lopinavir: 

↔ 

 

Není nutná úprava dávky. 

Abakavir, zidovudin 
 
 

Abakavir, zidovudin: 
koncentrace mohou být sníženy 

důsledku zvýšení glukuronizace 

lopinavirem/ritonavirem. 

Klinický význam snížených 
koncentrací abakaviru a zidovudinu 
není znám. 

Tenofovir, 300 mg QD 
 

Tenofovir: 

AUC: ↑ 32% 
C

max

: ↔ 

C

min

: ↑ 51% 

 
Lopinavir: 

↔ 

Není nutná úprava dávky. 
Vyšší koncentrace tenofoviru 

mohou znásobit nežádoucí účinky 
spojené s podáváním tenofoviru, 

včetně renálních poruch. 

Nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTIs) 

 

Efavirenz, 600 mg QD 
 
 

Lopinavir: 

AUC: ↓ 20% 
C

max

↓ 13% 

C

min

: ↓ 42% 

Dávkování přípravku Kaletra tablety 

by měly být zvýšeno na 500/125 mg 

dvakrát denně, je-li podáván 

současně s efavirenzem. 

Přípravek Kaletra nesmí být 

podáván jednou denně při 
kombinaci s efavirenzem. 

Efavirenz, 600 mg QD 
 
(Lopinavir/ritonavir 
500/125 mg BID) 

Lopinavir: 

↔ 

(vztaženo na dávky 400/100 mg 

BID užívané samostatně) 

47 

Nevirapin, 200 mg BID 
 

Lopinavir: 

AUC: ↓ 27% 
C

max

: ↓ 19% 

C

min

: ↓ 51% 

Dávkování přípravku Kaletra tablety 

by mělo být zvýšeno na 500/125 mg 

dvakrát denně, je-li podáván 

současně s nevirapinem.  

Přípravek Kaletra nesmí být 

podáván jednou denně při 
kombinaci s nevirapinem. 

Etravirin 
 
(Lopinavir/ritonavir 
tablety 400/100 mg 
BID) 

Etravirin: 
AUC: 

↓ 35% 

C

min

: ↓ 45%  

C

max

: ↓ 30% 

 
Lopinavir : 
AUC: 

↔  

C

min

: ↓ 20% 

C

max

: ↔ 

Není nutná úprava dávkování. 

Rilpivirin 
 
(Lopinavir/ritonavir 
tobolky 400/100 mg 
BID) 

Rilpivirin: 
AUC: 

↑ 52%  

C

min

: ↑ 74%  

C

max

: ↑ 29% 

 
Lopinavir: 
AUC: 

↔ 

C

min

: ↓ 11%  

C

max

: ↔  

 

(inhibice enzymů CYP3A) 

Současné užití Kaletry s rilpivirinem 

způsobuje zvýšení plazmatických 

koncentrací rilpivirinu, nicméně 
úprava dávkování není nutná. 

Antagonisté HIV CCR5 
Maravirok 

Maravirok: 

AUC: ↑ 295% 
C

max

: ↑ 97% 

Z důvodu inhibice CYP3A 
lovpinavirem/ritonavirem 

Dávkování maraviroku má být 

sníženo na 150 mg dvakrát denně, 
pokud je užíván spolu s 

přípravkem 

Kaletra v dávce 400/100 mg dvakrát 

denně. 

Inhibitory integrázy 
Raltegravir 

Raltegravir:  

AUC: ↔ 
C

max

: ↔ 

C

12

: ↓ 30% 

Lopinavir: ↔ 

Úprava dávkování není nutná. 

48 

Souběžné užívání s jinými inhibitory HIV proteázy (PI) 

Podle současných doporučených léčebných postupů se duální terapie proteázovými inhibitory obecně 

nedoporučuje. 
Fosamprenavir/ 
ritonavir (700/100 mg 
BID)  
 
(Lopinavir/ritonavir 
400/100 mg BID) 
 
nebo  
 
Fosamprenavir (1400 
mg BID) 
 
(Lopinavir/ritonavir 
533/133 mg BID) 
 
 

Fosamprenavir: 
Koncentrace amprenaviru jsou 

signifikantně sníženy.  
 
 

 

Souběžné podávání zvýšených 
dávek fosamprenaviru (1400 mg 
BID) spolu s 

přípravkem Kaletra 

(533/133 

mg BID) pacientům, kteří 

již byli dříve proteázovými 

inhibitory léčeni, vedlo při tomto 
kombinovaném režimu, ve srovnání 
se standardními dávkami 
fosamprenaviru/ritonaviru, k vyšší 
incidenci gastrointestinálních 

nežádoucích účinků a ke zvýšení 
hladin 

triacylglycerolů, aniž by 

zároveň byla zvýšena virologická 

účinnost. Souběžné užívání těchto 

léčivých přípravků se nedoporučuje. 

Přípravek Kaletra nesmí být 

podáván jednou denně při 
kombinaci s amprenavirem. 

Indinavir, 600 mg BID 
 
 

Indinavir:  

AUC: ↔ 
C

min

: ↑ 3.5-fold 

C

max

: ↓ 

(vztaženo k dávce indinaviru 
800 

mg TID užívané samostatně) 

Lopinavir: 

↔ 

(vztaženo k historickému srovnání) 

Vhodné dávky, s ohledem na 

bezpečnost a účinnost, nebyly 
stanoveny. 

Sachinavir  
1000 mg BID 

Sachinavir: 

↔  

Není nutná úprava dávky. 

Tipranavir/ritonavir 
(500/100 mg BID) 

Lopinavir: 

AUC: ↓ 55% 
C

min

: ↓ 70% 

C

max

: ↓ 47% 

Souběžné užívání těchto léčivých 

přípravků se nedoporučuje. 

Antacida 
Omeprazol (40 mg QD)  
 

Omeprazol: 

↔ 

 
Lopinavir: 

↔ 

Není nutná úprava dávky. 

Ranitidin (150 mg 
jednorázová dávka) 

Ranitidin: 

↔ 

Není nutná úprava dávky. 

Antagonisté alfa

1

 adrenorecepto

rů 

Alfuzosin 

Alfuzosin: 

Předpokládá se nárůst koncentrací 
alfuzosinu z 

důvodu inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra a alfuzosinu je 
kontraindikováno (viz bod 4.3) , 

jelikož může dojít ke zvýšení 
toxicity navozené alfuzosinem, 

včetně hypotenze. 

Analgetika 
Fentanyl 

Fentanyl: 

Zvýšené riziko nežádoucích účinků 
(útlum dýchání, sedace) z 

důvodu 

zvýšení plazmatických koncentrací 

důsledku inhibice CYP3A4 

lopinavirem/ritonavirem. 

Pokud je fentanyl podáván současně 

přípravkem Kaletra, doporučuje se 

pečlivě sledovat nežádoucí účinky 

(zvláště útlum dýchání a též sedaci). 

49 

Antianginózní přípravky 
Ranolazin 

Předpokládá se nárůst koncentrací 
ranolazinu z 

důvodu inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra s ranolazinem je 
kontraindikováno (viz bod 4.3). 

Antiarytmika 
Amiodaron, dronedaron 

Amiodaron, dronedaron: Možnost 
zvýšení koncentrací v 

důsledku 

inhibice CYP3A4 
lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra spolu s amiodaronem nebo 
dronedaronem je kontraindikováno 

(viz bod 4.3), jelikož může dojít ke 
zvýšení rizika arytmií nebo jiných 

závažných nežádoucích účinků. 

Digoxin 
 
 

Digoxin: 
Plazmatické koncentrace mohou 
být zvýšeny v 

důsledku inhibice P-

glykoproteinu 
lopinavirem/ritonavirem. Zvýšené 

hladiny digoxinu mohou časem 
klesat s tím, jak se vyvíjí indukce 
P-gp. 
 
 

V případě souběžného podávání 

přípravku Kaletra a digoxinu je 

zapotřebí opatrnosti a, je-li to 
možné, je vhodné monitorovat 
terapeutické hladiny digoxinu. 
Zvláštní opatrn

osti je zapotřebí při 

předepisování přípravku Kaletra 

pacientům užívajícím digoxin, 

neboť zde lze díky akutnímu 

inhibičnímu efektu ritonaviru na P-

gp očekávat signifikantní vzestup 

hladin digoxinu. Lze předpokládat, 

že zahájení léčby digoxinem 

pacientů, kteří již přípravek 

Kaletra užívají, vede pravděpodobně 
k nižšímu vzestupu koncentrací 
digoxinu. 

Bepridil, systémově 
podaný lidokain a 
chinidin  

Bepridil, systémově podaný 
lidokain, chinidin:  
Koncentrace mohou být zvýšeny, 

pokud jsou užívány souběžně 
s lopinavirem/ritonavirem.  

Je zapotřebí opatrnosti a je-li to 

možné, doporučuje se i sledování 

terapeutických hladin léčiv. 

Antibiotika 
Klarithromycin 

Klarithromycin:  
Mírný vzestup AUC 

klarithromycinu lze očekávat 

důsledku inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem.  
 

U pacientů s renálním postižením 
(CrCL < 30 ml/min) je vhodné 
zvážit snížení dávek klarithromycinu 

(viz bod 4.4). Při současném 
podávání klarithromycinu a 

přípravku Kaletra pacientům 
s poruchou funkce ledvin a jater, je 
nutno postupovat s opatrností. 

Antikancerogenní léčiva 
Afatinib 
 
(Ritonavir 200 mg 

dvakrát denně) 
 

Afatinib: 

AUC: ↑  
C

max

: ↑ 

 

Rozsah zvýšení závisí na době 
podávání ritonaviru. 
 
Vzhledem k BCRP (Breast Cancer 
Resistance Protein/ABCG2) a 
akutní inhibici P-gp 
lopinavirem/ritonavirem. 

Opatrnosti je zapotřebí při 

společném podávání afatinibu 

přípravkem Kaletra. Doporučení 

pro úpravu viz SmPC pro afatinib. 

Sledujte nežádoucí účinky 
vztahující se k afatinibu. 

Ceritinib 

Sérové koncentrace mohou být 

Opatrnosti je zapotřebí při 

50 

 

zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A a P-gp 
lopinavirem/ritonavirem. 

společném podávání ceritinibu 

přípravkem Kaletra. Doporučení 

pro úpravu dávkování naleznete 
v SmPC pro ceritinib. Sledujte 

nežádoucí účinky vztahující se 
k ceritinibu. 

Většina inhibitorů 
tyrosinkinázy, jako je 
dasatinib a nilotinib, 
vinkristin, vinblastin 

Věšina inhibitory tyrosinkinázy 
jako je dasatinib a nilotinib, také 
vinkristin a vinblastin: 

Riziko zvýšení nežádoucích účinků 

důvodu vyšších sérových 

koncentrací v 

důsledku inhibice 

CYP3A4 lopinavirem/ritonavirem. 

Je zapotřebí pečlivě sledovat 

snášenlivost těchto 

antikancerogenních léčiv. 

Venetoklax 

V důsledku inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem, což vede 
ke zvýšenému riziku syndromu 

nádorového rozpadu na začátku 

léčby a během úvodní titrační fáze 
(viz bod 4.3 a SmPC pro 
venetoklax). 
 

U pacientů, kteří dokončili úvodní 

titrační fázi a jsou na stálé denní 
dávce venetoklaxu, snižte dávku 
venetoklaxu nejm

éně o 75 %, pokud 

je použit se silnými inhibitory 
CYP3A (informace o dávkování viz 
SmPC pro venetoklax). Pacienti 

mají být pečlivě sledováni pro 

příznaky související s toxicitou 
venetoklaxu. 

Antikoagulancia 
Warfarin 
 
 
 

Warfarin: 
Koncentrace mohou být ovl

ivněny, 

pokud je užíván souběžně 
s lopinavirem/ritonavirem 

důsledku indukce CYP2C9. 

Doporučuje se monitorovat INR 
(international normalised ratio). 
 

Rivaroxaban 
 
(Ritonavir v dávce 
600 

mg dvakrát denně) 

Rivaroxaban:  

AUC: ↑ 153%  
C

max

: ↑ 55% 

Z důvodu inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Současné užívání rivaroxabanu a 

přípravku Kaletra může zvýšit 

expozici rivaroxabanu, což může 
vést ke zvýšení rizika krvácení. 
Podávání rivaroxabanu se 

pacientů, kteří současně užívají 

přípravek Kaletra, nedoporučuje (viz 
bod 4.4). 

Vorapaxar 
 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Souběžné podávání vorapaxaru 

přípravkem Kaletra se 

nedoporučuje (viz bod 4.4 a viz 
SmPC pro vorapaxar). 

51 

Antikonvulsiva 
Fenytoin 
 

Fenytoin: 
Koncentrace v ustáleném stavu 

byly mírně sníženy v důsledku 
indukce CYP2C9 a CYP2C19 
lopinavirem/ritonavirem. 
 
Lopinavir:  
Koncentrace jsou sníženy 

důsledku indukce CYP3A 

fenytoinem. 
 

Opatrnosti je zapotřebí při podávání 
fenytoinu spolu s 

přípravkem 

Kaletra. 
 
Je vhodné sledovat hladiny 
fenytoinu, je-li podáván spolu 

přípravkem Kaletra. 

 

Pokud je přípravek Kaletra podáván 

souběžně s fenytoinem, dávky 

přípravku Kaletra může být nutné 
zvýšit. Úprava dávkování nebyla 
hodnocena v klinické praxi.  

Přípravek Kaletra nesmí být podáván 

jednou denně při kombinaci 
s fenytoinem. 

Karbamazepin a 
fenobarbital  

Karbamazepin: 
Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 
 
Lopinavir: 
Koncentrace mohou být sníženy 

důsledku indukce CYP3A 

karbamazepinem a fenobarbitalem. 
 

Opatrnosti je zapotřebí při podávání 

karbamazepinu či fenobarbitalu 

souběžně s přípravkem Kaletra. 
 
Je vhodné sledovat hladiny 
karbamazepinu a fenobarbitalu, 
pokud jsou podávány spolu 

přípravkem Kaletra. 

 
Pok

ud je přípravek Kaletra podáván 

souběžně s karbamazepinem či 

fenobarbitalem, může být nutné 

zvýšit dávky přípravku Kaletra. 
Úprava dávkování nebyla hodnocena 
v klinické praxi. 

Přípravek Kaletra nesmí být podáván 

jednou denně při kombinaci 
s karbamazepinem a fenobarbitalem. 

52 

Lamotrigin a valproát 

Lamotrigin:  

AUC: ↓ 50% 
C

max

↓ 46% 

C

min

↓ 56% 

 

Z důvodu indukce glukuronizace 
lamotriginu. 
 

Valproát: ↓ 

U pacientů je třeba sledovat možný 

pokles účinku valproátu, pokud jsou 

přípravek Kaletra a kyselina 
valproová nebo valproát podávány 

současně. 
 

Pacienti, kteří začínají nebo končí 

léčbou přípravkem Kaletra, pokud 

současně užívají udržovací dávku 
lamotriginu: 

Dávky lamotriginu může být potřeba 
zvýšit, pokud je k 

léčbě přidán 

přípravek Kaletra, nebo naopak 
snížit

, pokud přípravek Kaletra 

vysazen. Z 

toho důvodu je třeba 

sledovat plazmatické hladiny 

lamotriginu, zejména před zahájením 
a v 

průběhu prvních 2 týdnů léčby 

přípravkem Kaletra, nebo naopak 2 
týdny po jeho vysazení, aby bylo 

zřejmé, zda je úprava dávky 
lamo

triginu potřebná. 

 

Pacienti, kteří v současné době 

přípravek Kaletra užívají a začínají 

léčbou lamotriginem: Úprava 

dávkování nad rámec 

doporučovaného postupného 

stupňování dávek lamotriginu není 
nutná. 

Antidepresiva a anxiolytika 
Trazodon, jednorázová 
dávka 
 
(Ritonavir, 200 mg BID) 
 

Trazodon: 
AUC: 

↑ 2,4krát 

 

Po souběžném podání trazodonu a 
ritonaviru byly pozorovány tyto 

nežádoucí účinky: nauzea, závratě, 
hypotenze a synkopa.  

Není známo, zda kombinace 

přípravku Kaletra způsobuje 
podobné zvýšení expozice 

trazodonu. Tato kombinace by měla 
být podávána s opatrností, je také 

třeba zvážit snížení dávek 
trazodonu. 

Antimykotika 
Ketokonazol a 
itrakonazol 

Ketokonazol, itrakonazol:  
Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem.  

Vysoké dávky ketokonazolu a 
itrakonazolu (> 200 mg/den) se 

nedoporučují. 

Vorikonazol 

Vorikonazol:  
Koncentrace mohou být sníženy. 
 

Je vhodné vyhnout se souběžnému 
podávání vorikonazolu a nízkých 
dávek ritonaviru (100 mg BID), jež 

obsahuje přípravek Kaletra, pokud 
vyh

odnocení poměru přínos/riziko 

u pacienta podání vorikonazolu 

neodůvodní. 

53 

Léčiva k léčbě dny 
Kolchicin, jednorázová 
dávka 
 
(Ritonavir 200 mg 

dvakrát denně) 

Kolchicin:  
AUC: 

↑ 3krát 

C

max

: ↑ 1,8krát 

Z důvodu inhibice P-gp a/nebo 
CYP3A4 ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra spolu s kolchicinem 

pacientů s poruchou funkce ledvin 

a/nebo jater je kontraindikováno 

důvodu možného zvýšení 

neuromuskulární toxicity 
asociované s 

kolchicinem (včetně 

rhabdomyolýzy) (viz body 4.3 a 
4.4). U 

pacientů s normální funkcí 

ledvin nebo jater se doporučuje 
snížení dávky kolchicinu nebo 

přerušení léčby kolchicinem, pokud 

je nutná léčba Kaletrou. Další 
informace naleznete v informaci 

přípravku pro kolchicin. 

Antihistaminika 
Astemizol, terfenadin 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra a astemizolu a terfenadinu je 

kontraindikováno, protože může 
zvyšovat riziko závažných arytmií 

způsobených těmito látkami (viz 
bod 4.3). 

Antiinfektiva 
Kyselina fusidová 

Kyselina fusidová: 
Koncentrace mohou být zvýšeny 

důvodu inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra spolu s kyselinou fusidovou 
je kontraindikováno 
v dermatologických indikacích 

důvodu zvýšeného rizika 

nežádoucích účinků asociovaných 
s kyselinou fusidovou, zejména 
rhabdomyolýzy (viz bod 4.3). Pokud 
je užita u osteoartikulárních infekcí, 

kdy je současné podávání nezbytné, 

pak se důrazně doporučuje důkladné 
klinické sledování výskytu 
neuromuskulárních nežádoucích 

účinků (viz bod 4.4). 

Antimykobakteriální léčiva 
Bedachilin 
(jednorázová dávka) 
 
(Lopinavir/ritonavir 
400/100 mg BID, 
opakovaná dávka) 

Bedachilin: 
AUC: 

↑ 22% 

C

max

↔ 

 

Může být pozorován výraznější 

účinek na plazmatické expozice 

bedachilinu při delším společném 
podávání 
s lopinavirem/ritonavirem. 
 

Je to pravděpodobně způsobeno 
inhibicí CYP3A4 
lopinavirem/ritonavirem. 

Vzhledem k riziku nežádoucích 

účinků souvisejících s bedachilinem 

je třeba se vyhnout kombinaci 
bedachilinu s 

přípravkem Kaletra. 

Pokud přínos převáží nad rizikem, je 

nutno dbát při společném podávání 
bedachilinu s 

přípravkem Kaletra 

opatrnosti. Je doporučeno častější 
monitorování elektrokardiogramu a 
aminotransferáz (viz bod 4.4 a viz 
SmPC bedachilinu). 

54 

Delamanid (100 mg 
BID)  
 
(Lopinavir/ritonavir 
400/100 mg BID) 

Delamanid: 
AUC: 

↑ 22% 

 
DM-6705 (aktivní metabolit 
delamanidu): 
AUC: 

↑ 30% 

 

Může být pozorován výraznější 

účinek na expozici DM-6705 při 

delším společném podávání 
s lopinavirem/ritonavirem. 

Pokud je sp

olečné podávání 

delamanidu s 

přípravkem Kaletra 

považováno za nezbytné, je 
vzhledem k riziku prodloužení QTc 
intervalu spojenému s DM-6705 

doporučeno během celého období 

léčby delamanidem velmi časté 
monitorování EKG (viz bod 4.4 a 
viz SmPC pro delamanid). 

Rifabutin, 150 mg QD 
 

Rifabutin (mateřská látka a aktivní 
25-O-desacetylový metabolit):  

AUC: ↑ 5,7krát 
C

max

: ↑ 3,5krát  

 

Pokud je rifabutin podáván současně 

přípravkem Kaletra, je doporučeno 

jej podávat v dávce 150 mg 3krát 

týdně v předem určených dnech 

(např. pondělí-středa-pátek). 

Doporučuje se se zvýšenou 
pozorností sledovat, zda nedochází 

rozvoji nežádoucích účinků 

souvisejících s 

rifabutinem, včetně 

neutropenie a uveitidy, z 

důvodu 

očekávaného zvýšení expozice 
rifabutinu. U 

pacientů, kteří 

netolerují dávky 150 mg 3krát 

týdně, se doporučuje další snížení 
dávek rifabutinu na 150 mg dvakrát 

týdně v předem určených dnech. Je 

třeba vzít v úvahu, že dávka 150 mg 

dvakrát týdně nemusí zajistit 
optimální expozici rifabutinu, což 
s sebou nese riziko vzniku 
rezistence k rifamycinovým 

antibiotikům a riziko selhání léčby. 

přípravku Kaletra není úprava 

dávek potřeba. 

55 

Rifampicin 

Lopinavir: 

Může se dojít k výraznému snížení 
koncentrací lopinaviru v 

důsledku 

indukce CYP3A rifampicinem. 
 

Souběžné podávání přípravku 
Kaletra s rifampicinem se 

nedoporučuje, neboť může dojít 
k výraznému poklesu koncentrací 
lopinaviru a tím i poklesu 

terapeutického účinku lopinaviru. 

Upravené dávkování přípravku 
Kaletra na 400 mg/400 mg (tedy 
Kaletra 400/100 mg + ritonavir 
300 mg) dva

krát denně 

kompenzovalo indukční účinek 
rifampicinu na CYP 3A4. Takováto 

úprava dávkování však může být 
spojena se zvýšením ALT/AST a 
zvýšenou incidencí 
gastrointestinálních poruch. 

tohoto důvodu je potřeba se této 

kombinaci vyhnout, pokud to není 
nezbyt

ně nutné. Jestliže je však 

souběžné podávání těchto látek 
považováno za nezbytné, lze dávku 

přípravku Kaletra, zvýšenou na 
400 mg/400 

mg dvakrát denně, 

podávat pouze za pečlivého 

sledování bezpečnosti a 

terapeutického účinku léčiva. Dávky 

přípravku Kaletra mohou být 

titrovány směrem vzhůru teprve 

poté, co byla léčba rifampicinem 
zahájena (viz bod 4.4). 

Antipsychotika 
Lurasidon 

Kvůli inhibici CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem je 

očekáváno zvýšení koncentrací 
lurasidonu. 

Současné podávání s lurasidonem je 
kontraindikováno (viz bod 4.3). 

Pimozid 

V důsledku inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem je 

očekáváno zvýšení koncentrace 
pimozidu. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra a pimozidu je 

kontraindikováno, protože může 
zvýšit riziko závažných 
hematologických abnormalit nebo 

závažných nežádoucích účinků 

způsobených touto látkou (viz bod 
4.3). 

Kvetiapin 

Kvůli inhibici CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem je 

očekáváno zvýšení koncentrací 
kvetiapinu.  

Současné podávání Kaletry a 
kvetiapinu je kontraindikováno, 

protože může zvýšit toxicitu 
spojenou s kvetiapinem. 

Benzodiazepiny 
Midazolam 
 

Midazolam podaný perorálně:  

AUC: ↑ 13krát  

Midazolam podaný parenterálně: 

AUC: ↑ 4krát 

V důsledku inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem 
 

Přípravek Kaletra nesmí být 

podáván současně s perorálně 
podaným midazolamem (viz bod 

4.3), zatímco při současném podání 

přípravku Kaletra spolu 

parenterálně podaným 

midazolamem je zapotřebí 

56 

opatrnosti. Pokud je přípravek 

Kaletra podáván souběžně 

parenterálně podaným 

midazolamem, je zapotřebí takto 

učinit na jednotce intenzívní péče 

(JIP) nebo podobném zařízení, které 

zajistí důkladné klinické 

monitorování a vhodnou lékařskou 

péči v případě útlumu dýchání 
a/nebo prodloužení sedace. Je 
vhodné zvážit úpravu dávek 

midazolamu, zvláště tehdy, je-li 
podána více než jednorázová dávka 
midazolamu. 

Agonisté beta

2

 

adrenoreceptorů (dlouhodobě působící) 

Salmeterol 

Salmeterol: 

Předpokládá se zvýšení koncentrací 

důvodu inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem 

Současné podání může vést ke 
zvýšení rizika kardiovaskulárních 

nežádoucích účinků asociovaných se 

salmeterolem, včetně prodloužení 
QT, palpitací a sinusové 
tachykardie. Z 

tohoto důvodu se 

současné podávání přípravku 
Kaletra spolu se salmeterolem 

nedoporučuje (viz bod 4.4). 

Blokátory kalciových kanálů 
Felodipin, nifedipin, a 
nikardipin 

Felodipin, nifedipin, nikardipin: 
Koncentrace mohou být zvýšeny 

důsledku inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem. 

Doporučuje se klinické sledování 

terapeutického účinku a 

nežádoucích účinků, pokud jsou tato 

léčiva podávána souběžně 

přípravkem Kaletra. 

Kortikosteroidy 
Dexamethason 

Lopinavir: 
Koncentrace mohou být sníženy 

důsledku indukce CYP3A 

dexamethasonem. 

Doporučuje se klinické sledování 

antivirového účinku, pokud jsou tato 

léčiva podávána souběžně 

přípravkem Kaletra. 

I

nhalační, injekční nebo 

intranazální flutikason-
propionát, budesonid, 
triamcinolon 

Flutikason-propionát, 
50 

mikrogramů intranazálně 4krát 

denně: 
Plazmatické koncentrace 

↑ 

Hladiny kortisolu ↓ 86 %  
 

Větší účinky lze očekávat, pokud je 
flutikason-propionát inhalován. 

Systémové účinky kortikosteroidů, 

včetně Cushingova syndromu a 
adrenální suprese, byly hlášeny 

pacientů léčených ritonavirem a 

inhalačním nebo intranazálně 
podaným flutikason-propionátem. 

Ty se rovněž mohou vyskytovat při 

léčbě jinými kortikosteroidy 
metabolizovanými cestou P450 3A, 

např. budesonidem a 
triamcinolonem. Z 

tohoto důvodu se 

souběžné podávání přípravku 

Kaletra a těchto glukokortikoidů 

nedoporučuje, pokud možný přínos 

léčby nepřeváží riziko vzniku 

systémových nežádoucích účinků 

léčby kortikosteroidy (viz bod 4.4). 
Je nutné zvážit snížení dávky 

57 

glukokortikoidu a současně pečlivě 

sledovat místní a celkové účinky, 
nebo použít glukokortikoidy, které 
nejsou metabolizovány CYP3A4 

(např. beklometason). Navíc je 

možné, že při vysazování 
glukok

ortikoidů bude nutné jejich 

dávku snižovat jen velmi pozvolna 
(po delší dobu než obvykle). 

Inhibitory fosphodiesterázy (PDE5) 
Avanafil (ritonavir 600 
mg BID) 

Avanafil: AUC je zvýšena 13krát 

kvůli inhibici CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Užití avanafilu s Kaletrou je 
kontraindikováno (viz bod 4.3). 

Tadalafil  
 
 

Tadalafil: 

AUC: ↑ 2krát 

V důsledku inhibice CYP3A4 
lopinavirem/ritonavirem. 
 

Užití při léčbě arteriální plicní 
hypertenze: 

Současné podávání přípravku 
Kaletra se sildenafilem je 
kontraindikováno (viz bod 4.3). 

Současné podávání přípravku 
Kaletra s tadalafilem se 

nedoporučuje. 
 

Užití při léčbě erektilní dysfunkce:  
Zvláštní opatrnosti, zejména 
zvýšené sledování možných 

nežádoucích účinků včetně 
hypotenze, synkopy, zrakových 
poruch a prolongované erekce, je 

zapotřebí při předepisování 
sildenafilu nebo tadalafilu 

pacientům, kteří užívají přípravek 
Kaletra (viz bod 4.4). Pokud jsou 

tato léčiva podávána souběžně 

přípravkem Kaletra, nesmí dávky 

sildenafilu překročit 25 mg za 48 
hodin a dávky tadalafilu 10 mg za 
72 hodin.  

Sildenafil 
 
 

Sildenafil:  

AUC: ↑ 11krát 

V důsledku inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 
 

Vardenafil  
 
 

Vardenafil: 

AUC: ↑ 49krát  

V důsledku inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Užití vardenafilu s 

přípravkem 

Kaletra je kontraindikováno (viz 
bod 4.3). 
 

Námelové alkaloidy 
Dihydroergotamin, 
ergometrin, ergotamin, 
methylergometrin 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 

Kaletra a námelových alkaloidů je 
kon

traindikováno, protože může 

vést k 

akutní námelové toxicitě, 

včetně vazospasmu a ischemie (viz 
bod 4.3). 

Prokinetika 
Cisaprid 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Současné podávání přípravku 
Kaletra a cisapridu je 

kontraindikováno, protože může 
zvýšit riziko závažných arytmií 

způsobených touto látkou (viz bod 
4.3). 

58 

Přímo působící antivirotika proti viru hepatitidy C 
Elbasvir/grazoprevir 
(50/200 mg QD) 

Elbasvir: 
AUC: 

↑ 2,71krát 

C

max

↑ 1,87krát 

C

24

↑ 3,58krát 

 
Grazoprevir: 
AUC: 

↑ 11,86krát 

C

max

↑ 6,31krát 

C

24

↑ 20,70krát 

 
(kombinace mechanism

ů včetně 

inhibice CYP3A) 
 
Lopinavir: 

↔ 

Současné podávání 
elbasviru/grazopreviru s 

přípravkem 

Kaletra je kontraindikováno (viz 
bod 4.3). 

Ombitasvir/paritaprevir/
ritonavir + dasabuvir 
 
(25/150/100 mg QD + 
400 mg BID) 
 
Lopinavir/ritonavir  
400/100 mg BID 

Ombitasvir: 

↔  

 
Paritaprevir: 
AUC: 

↑ 2,17krát 

C

max

↑ 2,04krát 

C

trough

↑ 2,36krát 

 
(inhibice CYP3A/efluxních 

transportérů) 
 
Dasabuvir: 

↔ 

 
Lopinavir: 

↔ 

Současné podávání je 
kontraindikováno. 
 
Lopinavir/ritonavir 800/200 mg QD 
byly podávány s ombitasvirem/ 
paritaprevirem/ritonavirem s nebo 

bez dasabuviru. Účinek na DAA a 
lopinavir byl podobný tomu, který 

byl pozorován při podávání 
lopinaviru/ritonaviru 400/100 mg 
BID (viz bod 4.3). 
 

Ombitasvir/paritaprevir/ 
ritonavir 
 
(25/150/100 mg QD) 
 
Lopinavir/ritonavir 
400/100 mg BID 

Ombitasvir: 

↔ 

 
Paritaprevir: 
AUC: 

↑ 6,10krát 

C

max

↑ 4,76krát 

C

trough

↑ 12,33krát 

 
(inhibice CYP3A/efluxních 

transportérů) 
 

Lopinavir: ↔ 

Inhibitory HCV proteázy 
Boceprevir v dávce 
800 

mg třikrát denně  

 

Boceprevir: 

AUC: ↓ 45% 
C

max

: ↓ 50% 

C

min

: ↓ 57% 

 
Lopinavir: 

AUC: ↓ 34% 
C

max

: ↓ 30% 

C

min

: ↓ 43% 

Současné podávání přípravku 
Kaletra s boceprevirem se 

nedoporučuje. 

Simeprevir 200 mg 

denně (ritonavir 100 mg 
BID) 

Simeprevir: 
AUC: 

↑ 7,2krát 

C

max

↑ 4,7krát 

C

min

↑ 14,4krát 

Současné podávání přípravku 
Kaletra a simepreviru se 

nedoporučuje. 

Telaprevir v dávce 
750 

mg třikrát denně 

Telaprevir:  

AUC: ↓ 54% 

Současné podávání přípravku 
Kaletra s telaprevirem se 

59 

C

max

: ↓ 53% 

C

min

: ↓ 52% 

 

Lopinavir: ↔ 

nedoporučuje. 

Rostlinné přípravky 

Třezalka tečkovaná 
(Hypericum perforatum) 

Lopinavir: 
Koncentrace mohou být sníženy 

důsledku indukce CYP3A 

rostlinným přípravkem obsahujícím 

třezalku tečkovanou.  
 

Rostlinné přípravky s obsahem 

třezalky tečkované se nesmí podávat 
v kombinaci s lopinavirem a 
ritonavirem. Pokud již pacient 

třezalku tečkovanou užívá, musí její 

užívání ukončit a pokud je možné, je 
vhodné zkontrolovat virové hladiny. 
Hladiny lopinaviru a ritonaviru 
mohou 

po vysazení třezalky 

tečkované stoupat. Může být potřeba 

upravit dávky přípravku Kaletra. 

Indukční účinek může přetrvávat po 

dobu nejméně 2 týdnů po ukončení 

léčby třezalkou tečkovanou (viz bod 
4.3). Z 

tohoto důvodu může být 

přípravek Kaletra bezpečně nasazen 

až po 2 týdnech od vysazení třezalky 

tečkované.  

Imunosupresiva 
Cyklosporin, sirolimus 
(rapamycin), a 
takrolimus 

Cyklosporin, sirolimus 
(rapamycin), takrolimus:  
Koncentrace mohou být zvýšeny 

důsledku inhibice CYP3A 

lopinavirem/ritonavirem. 

Doporu

čuje se častější monitorování 

terapeutických koncentrací, dokud 

se plazmatické hladiny těchto léčiv 
nestabilizují. 

Přípravky snižující hladinu lipidů 
Lovastatin a simvastatin 

Lovastatin, simvastatin: 
Výrazný vzestup plazmatických 
koncentrací v 

důsledku inhibice 

CYP3A lopinavirem/ritonavirem. 

Protože zvýšené koncentrace 

inhibitorů HMG-CoA reduktázy 

mohou způsobovat myopatii, včetně 
rhabdomyolýzy, kombinovat tyto 

léčivé přípravky s přípravkem 
Kaletra je kontraindikováno (viz 
bod 4.3). 

Atorvastatin 

Atorvastatin: 

AUC: ↑ 5,9krát  
C

max

:

 

↑ 4,7krát 

V důsledku inhibice CYP3A 
lopinavirem/ritonavirem. 

Kombinovat přípravek Kaletra 

atorvastatinem se nedoporučuje. 

Pokud se podávání atorvastatinu jeví 
jako zcela nezbytné, mají být 
podávány nejnižší možné dávky 
atorvas

tatinu a pečlivě sledována 

bezpečnost léčby (viz bod 4.4).  

Rosuvastatin, 20 mg QD 
 

Rosuvastatin: 

AUC: ↑ 2krát  
C

max

: ↑ 5krát 

Ačkoli je rosuvastatin přes 
CYP3A4 metabolizován ve velmi 

malé míře, bylo pozorováno 
zvýšení jeho plazmatických 
koncentrací. Mechanismus této 

interakce může pramenit z inhibice 

transportních proteinů. 

Je zapotřebí opatrnosti a zvážit 

snížení dávek, pokud je přípravek 

Kaletra užíván současně 
s rosuvastatinem (viz bod 4.4). 

60 

Fluvastatin nebo 
pravastatin 

Fluvastatin, pravastatin:  

Neočekávají se klinicky významné 
interakce. 
Pravastatin není metabolizován 
CYP450. 

Fluvastatin je částečně 
metabolizován CYP2C9. 

Pokud je léčba HMG-CoA 
reduktázovými inhibitory 

indikována, doporučuje se 
fluvastatin nebo pravastatin. 

Opioidy 
Buprenorfin, 16 mg QD 

Buprenorfin: 

↔ 

 

Není nutná úprava dávky. 

Methadon 
 

Methadon: 

 

 

Doporučuje se sledování 
plazmatických koncentrací 
methadonu. 

Perorální kontraceptiva 
Ethinylestradiol 

Ethinylestradiol: ↓ 
 

V případě souběžného podávání 

přípravku Kaletra spolu 
s kontraceptivy s obsahem 
ethinylestradiolu (bez ohledu na 

lékovou formu kontracepce, např. 
perorální nebo náplast), musí být 

použity další, doplňkové, 

antikoncepční metody. 

Přípravky k odvykání kouření 
Bupropion 

Buproprion a jeho aktivní 
metabolit, hydroxybupropion: 
AUC a C

max

 

↓ ~50%  

 

Tento účinek může být způsoben 
indukcí metabolismu bupropionu. 
 

Pokud je současné podávání 

přípravku Kaletra spolu 
s bupropionem považováno za 
nevyhnutelné, je 

zapotřebí takto 

učinit pouze za klinického sledování 

účinku bupropionu a nepřekračovat 

doporučené dávkování, a to i přes 
pozorovanou indukci. 

Vazodilatátory 
Bosentan 

Lopinavir/ritonavir: 
Plazmatické koncentrace 
lopinaviru/ritonaviru mohou být 
sníženy v 

důsledku indukce 

CYP3A4 bosentanem. 
 
Bosentan:  

AUC: ↑ 5krát  
C

max

: ↑ 6krát 

Při zahájení léčby C

min

: ↑ 

bosentanu přibližně 48krát. 

Důvodem je inhibice CYP3A4 
lopinavirem/ritonavirem. 

Opatrnosti je zapotřebí při 

současném podávání přípravku 
Kaletra spolu s bosentanem.  

Pokud je přípravek Kaletra podáván 

současně s bosentanem, je třeba 

sledovat účinek anti-HIV terapie a 

pacienty je třeba úzce sledovat pro 
možnou toxicitu bosentanu, 

obzvláště v průběhu prvního týdne 

současného podávání. 

Riocigvát 

Sérové koncentrace mohou být 
zvýšeny v 

důsledku inhibice 

CYP3A

 

a P-gp 

lopinavirem/ritonavirem. 

Souběžné podávání riocigvátu 

přípravkem Kaletra se 

nedoporučuje (viz bod 4.4 a viz 
SmPC pro riocigvát). 

Jiné léčivé přípravky 

Na základě známých metabolických profilů se neočekávají klinicky signifikantní interakce mezi 

přípravkem Kaletra a dapsonem, trimethoprim/sulfamethoxazolem, azithromycinem nebo 
flukonazolem. 

 

61 

4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 

Těhotenství 

Dle obecných směrnic musí lékař v případě, že se rozhodne užít antiretrovirotikum k léčbě infekce 
HIV u 

těhotných žen a snížit tak riziko vertikálního přenosu HIV na novorozence, vzít v úvahu údaje 

ze studií na zvířatech i z klinické zkušenosti u těhotných žen, aby mohl vyhodnotit jeho bezpečnost 
pro plod. 
 
Lopinavir/ritonavir byl hodnocen u 

více než 3000 žen během těhotenství, včetně více než 1000 žen 

během prvního trimestru. 
 
Dle zkušeností z 

období po uvedení přípravku na trh, vycházejících z Registru těhotných žen léčených 

antiretrovirotiky (Antiretroviral Pregnancy Registry), který byl založen v lednu 1989 a zahrnuje více 
než sledovaných 1000 

žen, jimž byl podáván přípravek Kaletra v průběhu prvního trimestru, nebylo 

hlášeno zvýšení rizika vrozených vad v 

důsledku expozice přípravku. Prevalence vrozených vad po 

expozici lopinaviru v kterémkoli trimestru je srovnatelná s prevalencí pozorovanou v obecné 
populaci. U 

vrozených vad nebyl pozorován žádný faktor, který by naznačoval společnou etiologii. 

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Vzhledem k výše uvedeným údajům 
není riziko malformací u 

člověka pravděpodobné. Pokud je to klinicky nutné, může být lopinavir 

během těhotenství použit. 
 
Kojení 

Ve studiích na potkanech bylo zjištěno, že se lopinavir vylučuje do mléka. Není známo, zda se 

přípravek vylučuje do lidského mateřského mléka. Dle obecných směrnic se doporučuje, aby matky 

infikované virem HIV za žádných okolností nekojily své děti, aby nedošlo k přenosu HIV infekce. 
 
Fertilita 

Studie na zvířatech neprokázaly vliv na fertilitu. Údaje o vlivu lopinaviru/ritonaviru na fertilitu 

člověka nejsou k dispozici. 

 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny. Pacienty je třeba 
informovat o tom, že v 

průběhu léčby přípravkem Kaletra byly hlášeny případy nevolnosti (viz bod 

4.8). 
 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 

a. Souhrn údajů o profilu bezpečnosti 
 

Bezpečnost Kaletry byla zkoušena u více než 2600 pacientů v klinických studiích fáze II-IV, z nichž 

více než 700 užívalo dávku 800/200 mg (6 tobolek nebo 4 tablety) jednou denně. Kromě 
nukl

eosidových inhibitorů reverzní transkriptázy (NRTIs) byl v některých studiích spolu s přípravkem 

Kaletra podáván efavirenz nebo nevirapin. 
 

Nejčastějšími nežádoucími účinky souvisejícími s léčbou přípravkem Kaletra v průběhu klinických 

studií byly průjem, nausea, zvracení, hypertriglyceridémie a hypercholesterolémie. Riziko vzniku 

průjmů může být při podávání přípravku Kaletra v jedné denní dávce vyšší. Průjem, nausea a zvracení 

se mohou objevit na začátku léčby, zatímco hypetriglyceridémie a hypercholesterolémie se mohou 

objevit později. Z důvodu výskytu nežádoucích účinků souvisejících s léčbou 7 % subjektů ve 
studiích fáze II-

IV předčasně ze studie vystoupilo. 

 

Je důležité upozornit, že byly hlášeny případy pankreatitidy u pacientů užívajících Kaletru, a to včetně 

pacientů, u kterých došlo k rozvoji hypertriacylglycerolemie. Dále byly při užívání Kaletry hlášeny 

vzácné případy prodloužení intervalu PR (viz bod 4.4). 
 

62 

b. Tabulka, obsahující výčet nežádoucích účinků 
 

Nežádoucí účinky z klinických studií a postmarketingového sledování u dospělých a pediatrických 

pacientů: 
 

Byly hlášeny následující příhody, jež byly zhodnoceny jako nežádoucí účinky. V jednotlivých 

skupinách frekvencí jsou uvedeny všechny hlášené účinky středně závažné až závažné intenzity, bez 

ohledu na individuální hodnocení kauzality. Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových 

systémů. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti: velmi 

časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100) a není známo (z 

dostupných údajů nelze určit). 
 

Nežádoucí účinky, u nichž je u frekvence uvedeno “Není známo”, byly hlášeny po uvedení přípravku 
na trh. 
 

 

Nežádoucí účinky v klinických studiích a po uvedení přípravku na trh u dospělých pacientů 

 

Třídy orgánových systémů 

Frekvence 

Nežádoucí účinek 

 

Infekce a infestace 

Velmi časté 

Infekce horních cest dýchacích 

 

Časté 

Infekce dolních cest dýchacích, kožní infekce 

včetně zánětu podkožní tkáně (flegmona - 
cellulitis), folikulitidy a furunklu 

 

Poruchy krve a lymfatického 
systému 

Časté 
 

Anémie, leukopenie, neutropenie, 
lymfadenopatie 
 

Poruchy imunitního systému 

Časté 

Hypersenzitivita včetně vyrážky a angioedému 
 

Méně časté 

Imunurestituční zánětlivý syndrom 

Endokrinní poruchy 

Méně časté 

Hypogonadismus 
 

Poruchy metabolismu a výživy 

Časté 

Poruchy glykémie včetně diabetes mellitus, 
hypertriglyceridémie, hypercholesterolémie, 
snížení hmotnosti, snížení chuti k jídlu 
 

Méně časté  

Zvýšení hmotnosti, zvýšení chuti k jídlu 
 

Psychiatrické poruchy 

Časté 

Úzkost 
 

Méně časté 

Abnormální sny, snížení libida 
 

Poruchy nervového systému 

Časté 

Bolesti hlavy (včetně migrény), neuropatie 

(včetně periferní neuropatie), závratě, 
nespavost 
 

Méně časté 

Cévní mozková příhoda, křeče, dysgeusie, 
ageusie, tremor 
 

Poruchy oka 

Méně časté 

Poruchy vizu 
 

Poruchy ucha a labyrintu 

Méně časté 

Tinitus, vertigo 
 

63 

Srdeční poruchy 

Méně časté 

Aterosklerotické komplikace jako je infarkt 
myokardu, atrioventrikulární blok, insuficience 

trikuspidální chlopně  
 

Cévní poruchy 

Časté 

Hypertenze 
 

Méně časté 

Hluboká žilní trombóza 
 

Gastrointestinální poruchy 

Velmi časté 

Průjem, nauzea 
 

Časté 

Pankreatitida

1

, zvracení, gastroesofageální 

refluxní choroba, gastroenteritida a kolitida, 

bolesti břicha (v epi a hypogastriu), distenze 

břicha, dyspepsie, hemoroidy, flatulence 
 

Méně časté 

Gastrointestinální krvácení včetně 

gastrointestinálního vředu, duodenitida, 
gastritida a krvácení z rekta, stomatitida a afty 
v ústech, inkontinence stolice, zácpa, sucho 
v ústech 
 

Poruchy jater a žlučových cest 

Časté 

Hepatitida zahrnující zvýšení AST, ALT a 
GGT 
 

Méně časté 

Steatóza jater, hepatomegalie, cholangoitida, 
hyperbilirubinémie 
 

Není známo 

Žloutenka 
 

Poruchy kůže a podkožní tkáně 

Časté 

V

yrážka včetně makulopapulózní vyrážky, 

dermatitida/ra

sh včetně ekzému a seborhoické 

dermatitidy, noční pocení, pruritus 
 

Méně časté 

Alopecie, kapilaritida, vaskulitida 
 

Není známo 

Stevens-

Johnsonův syndrom, erythema 

multiforme 
 

Poruchy svalové a kosterní 

soustavy a pojivové tkáně 

Časté 

Myalgie, muskulos

keletární bolesti včetně 

artralgie a bolesti v zádech, svalové poruchy 
jako slabost a spasmy 
 

Méně časté 

Rhabdomyolýza, osteonekróza 
 

Poruchy ledvin a močových cest  Méně časté 

Snížení clearance kreatininu, nefritida, 
hematurie 
 

Poruchy reprodukčního systému 
a prsu 

Časté 

Erektilní dysfunkce, poruchy menstruace - 
amenorea, menoragie 
 

Celkové poruchy a reakce 

místě aplikace 

Časté 

Únava včetně astenie 
 

1

Viz bod 4.4, Pankreatitida a Zvýšení hladin lipidů 

 

64 

c. Popis vybraných nežádoucích účinků 
 

U pacientů užívajících ritonavir a inhalační nebo intranazálně podávaný flutikason-propionát byl 

hlášen výskyt Cushingova syndromu; tento účinek se může také objevit u jiných kortikosteroidů 

metabolizovaných cestou P450 3A, např. budenosidu (viz bod 4.4 a 4.5).  
 

Při podávání inhibitorů proteázy, zejména v kombinaci s nukleosidovými inhibitory reverzní 

transkriptázy, bylo hlášeno zvýšení kreatinfosfokinázy (CPK), myalgie, myozitida a vzácně 
rhabdomyolýza. 
 
Metabolické parametry 

Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi (viz 
bod 4.4). 
 

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (CART) se u pacientů infikovaných HIV s těžkou 

imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 

infekce. Byla hlášena také autoimunitní onemocnění (jako je Gravesova choroba); avšak doba do 
jejich nástupu je více variabilní, mohou se vyskytnout v 

průběhu mnoha měsíců od zahájení léčby (viz 

bod 4.4). 
 

Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory, 

pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobém podávání kombinované antiretrovirové 

terapie (CART). Jejich frekvence není známa (viz bod 4.4). 
 

d. Pediatričtí pacienti 
 

dětí ve věku 2 let a starších je bezpečnostní profil přípravku podobný jako u dospělých (viz tabulka 

v oddílu b). 
 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 

účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

 
4.9 

Předávkování 

 
Dosud jsou jen omezené zkušenosti s 

akutním předávkováním Kaletrou. 

 

Nežádoucí klinické příznaky u psů byly slinění, zvracení a průjem/abnormální stolice. Příznaky 
intoxikace, které byly pozorovány u 

myší, potkanů nebo psů, byly snížená aktivita, ataxie, tělesná 

sešlost, dehydratace a tremor. 
 

Na léčbu předávkování Kaletrou neexistuje specifické antidotum. Léčba předávkování Kaletrou 

spočívá v obecných podpůrných opatřeních včetně monitorování vitálních známek a observace 
klinického stavu pacienta. Je-

li to indikováno, odstraníme nevstřebanou léčivou látku vyvoláním 

zvracení nebo výplachem žaludku. K 

odstranění nevstřebané léčivé látky lze též použít aktivního uhlí. 

Vzhledem k tomu, že se Kaletra sil

ně váže na bílkoviny, je nepravděpodobné, že by dialýza významně 

prospěla při odstraňování léčivé látky. 
 
 

65 

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 
Farmakoterapeutická skupina: antivirotika pro systémové užití, antivirotika k 

léčbě infekce HIV, 

kombinace, ATC kód: J05AR10 
 

Mechanismus účinku 

Antivirový účinek přípravku Kaletra je dán lopinavirem. Lopinavir je inhibitor HIV-1 a HIV-2 

proteáz. Inhibice HIV proteázy brání štěpení gag-pol polyproteinu, které vede k tvorbě nezralého, 
neinfe

kčního viru. 

 
Projevy na elektrokardiogramu 
QTcF interval byl hodnocen v 

randomizované, placebem a léčivou látkou (moxifloxacin v dávce 

400 

mg denně) kontrolované zkřížené studii u 39 zdravých dospělých jedinců; přičemž bylo ve Dni 3 

provedeno 10 měření v rozmezí 12 hodin. Maximální průměrné odchylky QTcF intervalu (při 95% 
horní hranici spolehlivosti) byly u 

pacientů užívajících placebo 3,6 v porovnání s 6,3 u pacientů, 

užívajících dávku LPV/r 400/100 mg dvakrát denně a 13,1 u placeba v porovnání s 15,8 u pacientů, 

užívajících supraterapeutické dávky LPV/r 800/200 mg dvakrát denně. Indukované prodloužení QRS 
intervalu z 6 ms na 9,5 ms spolu s vysokými dávkami lopinaviru/ritonaviru (800/200 mg dvakrát 

denně) přispívá k prodloužení QT. Tyto dva dávkovací režimy vedly ve Dni 3 k expozicím, jež byly 

přibližně 1,5 a 3krát vyšší než ty, jež byly v ustáleném stavu pozorovány při doporučeném dávkování 

LPV/r jednou nebo dvakrát denně. U žádného ze subjektů nedošlo ke zvýšení QTcF o ≥ 60 ms oproti 
výchozímu stavu nebo k 

překročení QTcF intervalu nad potenciální klinicky významnou hranici 500 

ms. 
 
Mírné prodloužení PR intervalu bylo také pozorováno u 

subjektů užívajících lopinavir/ritonavir ve 

stejné studii ve Dni 3. Maximální PR interval dosahoval 286 ms, současně nebyla pozorována žádná 

srdeční blokáda druhého nebo třetího stupně (viz bod 4.4). 
 
Antivirová aktivita in vitro 
Antivirová aktivita lopinaviru in vitro 

proti laboratorním i klinickým kmenům HIV byla hodnocena 

akutně infikovaných linií lymfoblastů a lymfocytů periferní krve. Bez přítomnosti lidského séra byla 

průměrná IC

50

 

lopinaviru proti pěti různým laboratorním kmenům HIV-1 19 nM. Průměrná IC

50

 

lopinaviru proti HIV-1

IIIB

 v 

buňkách MT4 byla 17 nM při absenci, respektive 102 nM při přítomnosti 

50% lidského s

éra. Při absenci lidského séra byla průměrná IC

50

 lopinaviru 6,5 

nM oproti řadě 

klinických izolátů HIV-1. 
 
Rezistence 
 
In 

vitro selekce rezistentních kmenů 

In vitro byly selektovány izoláty HIV-1 se sníženou citlivostí na lopinavir. HIV-1 byl pasážován in 
vitro
 s lopinavirem samotným a s lopinavirem spolu s ritonavirem v 

koncentracích představujících šíři 

plazmatických koncentrací, které byly pozorovány během léčby Kaletrou. Genotypická a fenotypická 

analýza virů selektovaných při těchto pasážích naznačuje, že přítomnost ritonaviru v těchto 

koncentracích neovlivňuje měřitelně selekci virů rezistentních na lopinavir. Celkově charakterizace in 
vitro
 

fenotypické zkřížené rezistence mezi lopinavirem a ostatními inhibitory proteázy naznačuje, že 

snížená citlivost na lopinavir korelovala úzce se sníženou citlivostí na ritonavir a indinavir, avšak 
nekorelovala úzce se sníženou citlivostí na amprenavir, sachinavir a nelfinavir. 
 
Analýza rezistence u ARV-

naivních pacientů 

V klinických studiích s 

omezeným počtem analyzovaných izolátů nebyl rozvoj rezistence vůči 

lopinaviru pozorován u 

dříve neléčených pacientů, kteří při vstupu do studie nevykazovali významnou 

rezistenci vůči proteázovým inhibitorům. Další informace naleznete v níže uvedeném detailním 
popisu klinických studií. 
 

66 

Analýza rezistence u 

pacientů se zkušeností s léčbou PI 

Selekce rezistentních kmenů na lopinavir byla u pacientů, u nichž selhala předchozí terapie 

proteázovým inhibitorem, popsána díky rozboru longitudinálních izolátů, získaných od 19 subjektů se 
zkušeností s 

léčbou proteázovým inhibitorem ve 2 studiích fáze II a jedné studie fáze III, u kterých 

došlo buď k inkompletní virologické supresi, nebo k opětovnému pomnožení viru po předchozí 

odpovědi na přípravek Kaletra, a kteří vykazovali narůstající in vitro rezistenci mezi stavem výchozím 

a stavem po opětovném pomnožení viru (definována jako vznik nových mutací nebo 2násobná změna 
ve fenotypické citlivosti k 

lopinaviru). Vzrůstající rezistence byla nejčastější u subjektů, u kterých 

výchozí izoláty vykazovaly závažné mutace asociované s proteázovým inhibitorem, avšak jejich 

citlivost na lopinavir ve výchozím stavu byla méně než 40násobně snížená. Mutace V82A, I54V a 

M46I se objevovaly nejčastěji. Byly také pozorovány mutace L33F, I50V a V32I v kombinaci 

I47V/A. Na těchto 19 izolátech lze vidět 4,3násobný vzestup IC

50 

ve srovnání s výchozími izoláty 

(z 6,2 na 43krát ve srovnání s divokým typem viru). 
 
Genotypické koreláty snížené fenotypické citlivosti na lopinavir u 

virů selektovaných jinými 

inhibitory proteázy byla hodnocena antivirová aktivita lopinaviru in vitro proti 112 klinickým 

izolátům získaných od pacientů, u kterých selhala léčba jedním nebo více inhibitory proteázy. V rámci 

tohoto panelu byly zjištěny následující mutace HIV proteázy, které měly vztah ke snížené citlivosti na 
lopinavir in vitro: L10F/I/R/V, K20M/R, L24I, M46I/L, F53L, I54L/T/V, L63P, A71I/L/T/V, 

V82A/F/T, 184V a L90M. Střední EC

50 

lopinaviru proti izolátům s mutacemi v počtu 0 - 3, 4 - 5, 6 - 7 

a 8 - 10 u výše uvedených poloh aminokyselin byl 0,8; 2,7; 13,5 a 44,0x vyšší než EC

50

 proti 

divokému typu HIV. Všech 16 

virů, které vykazovaly více než 20násobnou změnu citlivosti, 

obsahovalo mutace na polohách aminokyselin 10, 54, 63 plus 82 a/nebo 84. Navíc obsahovaly medián 
3 mutací aminokyselin v polohách 20, 24, 46, 53, 71 a 90. Mimo mutací popsaných výše byly 

izolátů, získaných po opětovném pomnožení viru, vykazujících sníženou citlivost na lopinavir, 

pozorovány také mutace V32I a I47A, a to u 

pacientů se zkušeností s léčbou proteázovým 

inhibitorem, kteří byli léčeni přípravkem Kaletra, a u pacientů léčených přípravkem Kaletra, u kterých 
došlo k 

reboundu (opětovnému pomnožení viru), vykazujících sníženou citlivost na lopinavir, 

pozorovány také mutace I47A a L76V. 
 

Závěry týkající se relevance určitých mutací nebo mutačních vzorců se mohou při získání dalších 

údajů dále měnit, pro analýzu výsledků rezistenčních testů se proto doporučuje seznámit se vždy se 

současnými interpretacemi. 
 
Antivirová aktivita Kaletry u 

pacientů, u nichž selhala terapie inhibitory proteázy 

Klinická významnost snížené citlivosti na lopinavir in vitro byla studována hodnocením virologické 

odpovědi na léčbu Kaletrou, pokud jde o výchozí genotyp a fenotyp, u 56 pacientů, u nichž selhala 

předchozí léčba řadou inhibitorů proteázy. EC

50

 lopinaviru proti 56 

výchozím virovým izolátům byla 

0,6-96x vyšší než EC

50 

proti divokému typu HIV. Po 48 

týdnech léčby Kaletrou, efavirenzem a 

nukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy byla pozorována nálož plazmatické HIV RNA 

≤ 400 kopií/ml u 

93% (25/27), 73% (11/15) a 25% (2/8) pacientů, a to při snížené výchozí citlivosti 

na lopinavir < 10x, 10-40x a > 40x. U 

91% (21/23), 71% (15/21) a 33% (2/6) pacientů byla 

pozorována virologická odpověď s mutacemi v počtu 0-5, 6-7 a 8-10 z výše uvedených mutací HIV 

proteázy, které měly vztah ke snížené citlivosti na lopinavir in vitro. Protože tito pacienti nebyli 

předtím vystaveni ani Kaletře, ani efavirenzu, část této odpovědi může být přičtena antivirové 

účinnosti efavirenzu, a to zejména u pacientů, u kterých se vyskytuje virus vysoce rezistentní na 

lopinavir. Studie neobsahovala kontrolní větev pacientů, kteří neužívali Kaletru. 
 

Zkřížená rezistence 
P

ůsobení jiných proteázových inhibitorů vůči izolátům, díky němuž se u pacientů se zkušeností 

léčbou proteázovými inhibitory po léčbě přípravkem Kaletra vyvinula vzrůstající rezistence na 

lopinavir: 

Přítomnost zkřížené rezistence na jiné proteázové inhibitory byla zkoumána u 18 izolátů, 

získaných po opětovném pomnožení viru, které vykazovaly vývin rezistence na lopinavir v průběhu 
3 studií fáze II a jedné studie fáze III s 

přípravkem Kaletra u pacientů se zkušeností s léčbou 

proteázovým inhibitorem. Průměrné zvýšení IC

50

 lopinaviru bylo u 

těchto 18 výchozích izolátů 

6,9násobné a u 

izolátů, získaných po opětovném pomnožení viru 63násobné, v porovnání s divokým 

67 

typem viru. Obecně lze říci, že izoláty, získané po opětovném pomnožení viru buď zůstávaly beze 

změn (byly-li zkříženě rezistentní ve výchozím stavu), nebo se u nich vyvinula významná zkřížená 
rezistence na indinavir, sachinavir a atazanavir. Byl zaznamenán mírný pokles v 

aktivitě amprenaviru 

průměrným vzestupem IC

50 

od 3,7násobného vzestupu u 

výchozích izolátů do 8násobného vzestupu 

izolátů, získaných po pomnožení viru. Izoláty s nezměněnou citlivostí na tipranavir vykazovaly 

průměru 1,9násobné zvýšení IC

50

 u 

výchozích izolátů a 1,8násobné zvýšení IC

50

 u 

izolátů, získaných 

po opětovném pomnožení viru, ve srovnání s divokým typem viru. Pro další informace ohledně 
užívání tipranaviru

, včetně genotypických známek odpovědi na léčbu na lopinavir rezistentní infekce 

HIV-

1 odkazujeme na souhrn údajů o přípravku Aptivis.

 

 

Klinické výsledky 
V kontrolovaných studiích s 

přípravkem Kaletra trvajících 48 až 360 týdnů byly sledovány účinky 

přípravku Kaletra (v kombinaci s dalšími antiretrovirotiky) na biologické markery (plazmatické 

hladiny HIV RNA a počet CD4+ T-buněk). 
 
Užití u 

dospělých osob 

 

Pacienti, kteří dosud nebyli léčeni antiretrovirotiky 
 
Studie M98-

863 byla randomizovaná, dvojitě zaslepená studie s 653 pacienty, dosud neléčenými 

antiretrovirotiky, ve které se hodnotila léčba Kaletrou (400/100 mg dvakrát denně) ve srovnání 
s kombinací nelfinaviru (750 

mg třikrát denně) se stavudinem a lamivudinem. Střední výchozí počet 

CD4+ T-

buněk byl 259 buněk/mm

(rozmezí: 2 až 949 buněk/mm

3

) a střední výchozí plazmatická 

koncentrace HIV-1 RNA byla 4,9 log

10

 kopií/ml (rozmezí: 2,6 až 6,8 log

10

 kopií/ml).  

 
Tabulka 1 
 

Výsledky v týdnu 48: Studie M98-863 

 

Kaletra (N=326) 

Nelfinavir (N=327) 

HIV RNA 

< 400 kopií/ml* 

75% 

63% 

HIV RNA 

< 50 kopií/ml*† 

67% 

52% 

Střední zvýšení počtu CD4+ T-

buněk (buňky/mm

3

) oproti 

výchozí hodnotě 

207 

195 

* intent to treat analýza (analýza podle původního léčebného závěru), v níž se pacienti s chybějícími 
hodnotami považují za 

případy s virologickým selháním  

† p<0,001 
 
Sto 

třináct pacientů léčených nelfinavirem a 74 pacientů léčených lopinavirem/ritonavirem mělo při 

léčbě od 24. do 96. týdne nálož HIV RNA vyšší než 400 kopií/ml. Z těchto pacientů byly u 96 

pacientů léčených nelfinavirem a 51 pacientů léčených lopinavirem/ritonavirem získány izoláty, které 

bylo možno pomnožit pro testování rezistence. Rezistence vůči nelfinaviru, jež je definována 

přítomností D30N nebo L90M mutace proteázy, byla pozorována u 41 z 91 pacientů (43%). 

Rezistence vůči lopinaviru, jež je definována přítomností jakékoli primární mutace nebo mutace 
aktivního místa proteázy (viz výše), byla pozorována u 0 z 

51 pacientů (0%). Chybění rezistence 

k lopinaviru bylo potvrzeno fenotypovou analýzou. 
 
Studie M05-

730 byla randomizovaná otevřená multicentrická studie srovnávající léčbu přípravkem 

Kaletra v 

dávce 800/200 mg jednou denně spolu s tenofovirem DF a emtricitabinem v porovnání 

léčbou přípravkem Kaletra v dávce 400/100 mg dvakrát denně spolu s tenoforvirem DF a 

emtricitabinem u 

644 pacientů bez předchozí antiretrovirotické léčby. Vzhledem k farmakokinetické 

interakci mezi přípravkem Kaletra a tenofovirem (viz bod 4.5) nemusí výsledky této studie 

jednoznačně platit při použití jiných režimů s přípravkem Kaletra. Pacienti byli randomizováni 

poměru 1:1 na ty, kteří užívali buď přípravek Kaletra v dávce 800/200 mg jednou denně (n=333) 

nebo v 

dávce 400/100 mg dvakrát denně (n=333). Další stratifikace v každé ze skupin byla 1:1 

68 

(tablety versus měkké tobolky). Pacientům byl přípravek podáván buď ve formě tablet nebo měkkých 

tobolek po dobu 8 týdnů, po této době všichni pacienti přešli na formu tablet jednou denně nebo 

dvakrát denně po zbytek studie. Pacienti užívali emtricitabin v dávce 200 mg jednou denně a tenofovit 

DF 300 mg jednou denně. Protokolem definovaná rovnocennost dávkování jednou denně v porovnání 

dávkováním dvakrát denně byla prokázána, pokud dolní hranice 95% intervalu spolehlivosti (CI) pro 

rozdíl v 

poměru subjektů odpovídajících na léčbu (režim jednou denně minus režim dvakrát denně) 

vyloučila -12% v týdnu 48. Střední věk pacientů zahrnutých do studie byl 39 let (rozmezí: 19 až 71 

let); 75% tvořila kavkazská (europoidní) rasa a 78% pacientů byli muži. Střední výchozí počet CD4+ 
T-

buněk činil 216 buněk/mm

3

 

(rozmezí: 20 až 775 buněk/mm

3

) a střední výchozí plazmatická 

koncentrace HIV-1 RNA byla 5,0 log

10

 kopií/ml (rozmezí 1,7 až 7,0 log

10

 kopií/ml). 

 
Tabulka 2 
 

Virologická odpověď subjektů studie v týdnu 48 a 96 

 

Týden 48 

Týden 96 

 

1x denně 

2x den

ně 

Rozdíl 

[95% CI] 

1x denně 

2x denně 

Rozdíl 

[95% CI] 

NC= selhání 

257/333 

 

(77,2%) 

 

251/331 

 

(75,8%) 

1,3 % 

 

[-5,1, 7,8] 

216/333 

 

(64,9%) 

229/331 

 

(69,2%) 

-4,3% 

 

[-11,5, 2,8] 

Pozorované 
hodnoty 

257/295 

 

(87,1%) 

 

250/280 

 

(89,3%) 

-2,2% 

 

[-7,4, 3,1] 

216/247 

 

(87,4%) 

229/248 

 

(92,3%) 

-4,9% 

 

[-10,2, 0,4] 

Střední zvýšení 

počtu CD4+ T-

buněk 

(buňky/mm

3

oproti výchozí 

hodnotě 

186 

198 

 

238 

254 

 

 

Během 96 týdnů byly získány výsledky testů genotypové rezistence od 25 pacientů ze skupiny, 

užívající přípravek Kaletra jednou denně a 26 pacientů ze skupiny užívající přípravek Kaletra dvakrát 

denně, kteří měli nekomplentní virologickou odpověď. Ve skupině léčené jednou denně nevykazoval 

žádný pacient rezistenci vůči lopinaviru a ve skupině léčené dvakrát denně byl 1 pacient s výraznou 

výchozí rezistencí vůči proteázovým inhibitorům, který vykazoval navíc i rezistenci vůči lopinaviru. 
 

Přetrvávající virologická odpověď na léčbu Kaletrou (v kombinaci s nukleosidovými/nukleotidovými 
inhibitory reverzní transkriptázy) byla ro

vněž pozorována v malé studii fáze II (M97-720) během 360 

týdnů léčby. V této studii bylo původně léčeno 100 pacientů přípravkem Kaletra (včetně 51 pacientů, 
jež užívali dávku 400/100 

mg dvakrát denně, a 49 pacientů na dávce 200/100 mg dvakrát denně nebo