IRBESARTAN WINTHROP 300 MG 28X300MG Potahované tablety - příbalový leták

1 

PŘÍLOHA I 

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 

2 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 75 mg tablety 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 
Jedna tableta obsahuje irbesartanum 75 mg 
 
Pomocná látka se známým účinkem: 15,37 mg monohydrátu laktosy v 1 tabletě. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Tableta. 
Bílá až téměř bílá, bikonvexní, oválná, na jedné straně se znakem srdce a na druhé straně s vyraženým 
číslem 2771. 
 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1 

Terapeutické indikace 

 
Přípravek Irbesartan Zentiva je indikován k léčbě esenciální hypertenze u dospělých. 
Také je indikován k léčbě onemocnění ledvin u dospělých pacientů s hypertenzí a diabetes mellitus 2. 
typu jako součást antihypertenzního léčebného režimu (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
 
4.2 

Dávkování a způsob podání 

 
Dávkování 
 
Obvyklá doporučená úvodní a udržovací dávka je 150 mg jednou denně, spolu s jídlem anebo bez 
něho. Irbesartan Zentiva v dávce 150 mg jednou denně obvykle zaručí lepší 24-hodinovou kontrolu 
krevního tlaku než v dávce 75 mg. Je však možné uvážit zahájení léčby dávkou 75 mg, zejména u 
hemodialyzovaných pacientů a u pacientů starších než 75 let. 
 
Pacientům, u nichž nedostačuje dávka 150 mg jednou denně, je možné dávku přípravku Irbesartan 
Zentiva zvýšit na 300 mg, anebo je možné přidat jiná antihypertenziva (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
Ukázalo se, že zejména přidání diuretika jako např. hydrochlorothiazidu má v kombinaci s přípravkem 
Irbesartan Zentiva aditivní účinek (viz bod 4.5). 
 
U hypertenzních pacientů s diabetem typu 2 by měla být léčba zahájena dávkou 150 mg irbesartanu 
jednou denně a zvyšována až do 300 mg jednou denně, což je preferovaná udržovací dávka pro léčbu 
ledvinového onemocnění. 
Prospěšnost přípravku Irbesartan Zentiva v léčbě poškození ledvin u hypertenzních pacientů 
s diabetem 2. typu byla prokázána ve studiích, kde byl irbesartan, dle potřeby, podáván spolu s jinými 
antihypertenzivy tak, aby bylo dosaženo požadovaných hodnot krevního tlaku (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 
5.1). 
 
Zvláštní populace 
 
Porucha ledvin: u pacientů s porušenou renální funkcí není úprava dávkování nutná. U pacientů 
léčených dialýzou je třeba zvážit podávání nižších počátečních dávek (75 mg) (viz bod 4.4). 
 

3 

Porucha jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou jater není třeba úprava dávkování. S 
podáním přípravku pacientům s těžkou poruchou jater nejsou klinické zkušenosti. 
 
Starší pacienti: u pacientů starších než 75 let je sice vhodné zvážit možnost zahájit terapii dávkou 
75 mg, úprava dávkování však u starších pacientů obvykle nebývá nutná. 
 
Pediatrická populace: bezpečnost a účinnost přípravku Irbesartan Zentiva u dětí ve věku do 18 let 
nebyla stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodě 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich 
základě nelze doporučit dávkování u dětí. 
 
Způsob podání 
 
Perorální podání. 
 
4.3 

Kontraindikace 

 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6). 
 
Současné užívání přípravku Irbesartan Zentiva s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno 
u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m

2

) (viz body 

4.5 a 5.1) 
 
4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 
Hypovolemie: symptomatická hypotenze, zejména po první dávce, se může objevit u pacientů s 
hypovolemií příp. sodíkovou deplecí po energické terapii diuretiky, po dietě s omezením soli, po 
průjmech nebo zvracení. Tyto stavy by měly být upraveny před podáváním přípravku Irbesartan 
Zentiva. 
 
Renovaskulární hypertenze: u pacientů s bilaterální stenózou renálních arterií, anebo se stenózou 
arterie u jediné funkční ledviny, je zvýšené riziko těžké hypotenze a renální insufiecience, jestliže jsou 
léčeni léčivými přípravky ovlivňujícími renin-angiotensin-aldosteronový systém. U přípravku 
Irbesartan Zentiva tato situace sice není dokumentována; u antagonistů receptoru pro angiotensin-II je 
však třeba podobný účinek předpokládat. 
 
Porucha ledvin a transplantace ledvin: při použití přípravku Irbesartan Zentiva u pacientů s poruchou 
renálních funkcí se doporučuje pravidelně monitorovat hladin draslíku a kreatininu v séru. S 
podáváním přípravku Irbesartan Zentiva pacientům krátce po transplantaci ledvin nejsou zkušenosti. 
 
Hypertenzní pacienti s diabetem typu 2 a ledvinovým onemocněním: účinky irbesartanu na ledvinové 
poruchy a kardiovaskulární příhody nebyly u pacientů s pokročilým onemocněním ledvin ve všech 
skupinách v analýze prováděné během studie jednotné. Zejména se projevily jako méně příznivé u žen 
a jedinců, kteří nebyli bělošské rasy (viz bod 5.1). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) 
Bylo  prokázáno,  že  současné  užívání  inhibitorů  ACE,  blokátorů  receptorů  pro  angiotenzin  II  nebo 
aliskirenu  zvyšuje  riziko  hypotenze,  hyperkalemie  a  snížení  funkce  ledvin  (včetně  akutního  selhání 
ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů 
pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1). 
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem 
specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.  
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s 
diabetickou nefropatií. 
 
Hyperkalemie: jako u jiných léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensin-aldosteronový systém, 
se při léčbě přípravkem Irbesartan Zentiva může objevit hyperkalemie, a to zejména při současné 

4 

poruše ledvin, zjevné proteinurii způsobené diabetickým ledvinovým onemocněním a/nebo selhání 
srdce. U rizikových pacientů se doporučuje pečlivě monitorovat koncentrace draslíku v séru (viz bod 
4.5). 
 
Lithium: kombinace lithia a přípravku Irbesartan Zentiva se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
 
Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie: u pacientů se stenózou 
aortální chlopně, dvojcípé chlopně anebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií, je stejně jako při 
použití jiných vazodilatačních látek, nutná zvláštní opatrnost. 
 
Primární aldosteronismus: obecně vzato, pacienti s primárním aldosteronismem vnereagují na 
antihypertenziva působící inhibicí renin-angiotensinového systému. Podávání přípravku Irbesartan 
Zentiva se proto nedoporučuje. 
 
Všeobecně: u pacientů, jejichž cévní tonus a renální funkce závisí převážně na aktivitě renin-
angiotensin-aldosteronového systému (např. u pacientů s těžkým městnavým srdečním selháním nebo 
u pacientů s renálním onemocněním včetně stenózy renální arterie), vedla léčba inhibitory 
angiontensin konvertujícího enzymu nebo s antagonisty angiontensin-II receptoru k akutní hypotenzi, 
azotemii, oligurii anebo vzácně k akutnímu selhání ledvin (viz bod 4.5). Tak jako po podání jiných 
antihypertenziv, by mohlo nadměrné snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickou srdeční 
chorobou nebo ischemickým cévním onemocněním vyústit v infarkt myokardu nebo cévní mozkovou 
příhodu. 
Jak bylo pozorováno u inhibitorů angiontensin konvertujícího enzymu, irbesartan a jiní antagonisté 
angiotensinu jsou zřetelně méně účinní při snižování krevního tlaku u pacientů černé pleti než u ostatní 
populace patrně z důvodu vyššího výskytu nízkoreninové hypertenze (viz bod 5.1). 
 
Těhotenství: léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství 
zahájena. Pokud není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II považováno za 
nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, 
která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno 
těhotenství, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je 
to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6). 
 
Laktosa: tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnou dědičnou intolerancí galaktosy, 
vrozeným nedostatkem laktázy nebo glukoso-galaktosovou malabsorpcí by tento léčivý přípravek 
neměli užívat. 
 
Pediatrická populace: irbesartan byl studován u dětské populace ve věku 6 až 16 let, avšak současná 
data nejsou dostačující na to, aby podpořila rozšíření použití u dětí, dokud nebudou k dispozici další 
data (viz body 4.8, 5.1 a 5.2). 
 
4.5 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 
Diuretika a jiná antihypertenziva: jiná antihypertenziva mohou zvyšovat hypotenzívní účinky 
irbersartanu; Irbesartan Zentiva však již byl bezpečně podáván spolu s jinými antihypertenzivy, jako 
např. s beta-blokátory, s dlouhodobě účinnými blokátory kalciových kanálů a s thiazidovými diuretiky. 
Předchozí léčení vysokými dávkami diuretik může způsobit hypovolemii a riziko hypotenze při 
zahájení terapie přípravkem Irbesartan Zentiva (viz bod 4.4). 
 
Léčivé přípravky s aliskirenem nebo inhibitory ACE: Data z klinických studií ukázala, že duální 
blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí kombinovaného užívání inhibitorů 
ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích 
účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) 
ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).  
 
Doplňkové podávání draslíku a diuretika šetřící draslík: na základě zkušeností s podáváním jiných 
léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensinový systém by mohlo současné podávání diuretik 

5 

šetřících kalium, látek doplňujících přívod draslíku, solných náhražek obsahujících draslík anebo 
jiných léčivých přípravků, které mohou zvýšit hladiny draslíku v séru (např. heparin) vést k vzestupu 
sérového draslíku, a proto není tato kombinace doporučena (viz bod 4.4). 
 
Lithium: případy reverzibilního zvýšení koncentrací lithia v séru i toxicity lithia byly popsány při 
současném podávání lithia a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotensin. Podobné účinky byly 
zatím velmi vzácně nahlášeny i u irbesartanu. Proto se tato kombinace nedoporučuje (viz bod 4.4). 
Pokud je prokázáno, že je kombinace nezbytná, je doporučeno pečlivě monitorovat hladiny lithia 
v séru. 
 
Nesteroidní protizánětlivé léky: jsou-li antagonisté angiotensinu II podávány společně s nesteroidními 
protizánětlivými přípravky (t.j. selektivními COX-2 inhibitory, kyselinou acetylsalicylovou 
(> 3 g/den) a neselektivními NSAID), antihypertenzní účinek může být oslaben. 
Stejně jako u ACE inhibitorů, současné podávání antagonistů angiotensinu II a NSAID, může 
zvyšovat riziko zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, a vést ke zvýšení 
hladiny draslíku v séru, zvláště u pacientů s již preexistující renální poruchou. Opatrnost vyžaduje 
podání kombinace zvláště u starších osob. Pacienti by měli být přiměřeně hydratováni a mělo by se 
zvážit sledování renálních funkcí při zahájení souběžné léčby i jeho následná periodicita. 
 
Další informace o interakcích irbesartanu: v klinických studiích farmakokinetika irbesartanu není 
hydrochlorothiazidem ovlivněna. Irbesartan je převážně metabolizován CYP2C9 a v menším rozsahu 
glukuronidací. Nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické nebo farmakodynamické 
interakce byl-li irbesartan podáván současně s warfarinem, léčivým přípravkem metabolizovaným 
CYP2C9. Účinky induktorů CYP2C9, jako je rifampicin, na farmakokinetiku irbesartanu nebyly 
vyhodnoceny. Farmakokinetika digoxinu nebyla současným podáváním irbesartanu změněna. 
 
4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 
Těhotenství: 
 
Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz 
bod 4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru 
těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenity při podávání ACE inhibitorů během prvního 
trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné 
kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru 
angiotenzinu II (AIIRAs), pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v 
léčbě AIIRAs není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na 
jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečností profil, pokud jde o 
podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena, léčba pomocí AIIRAs musí být 
ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby. 
 
Je známo, že expozice vůči AIIRAs během druhého a třetího trimestru vede u lidí k fetotoxicitě 
(pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání 
ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz bod 5.3). 
Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru 
těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky. 
Děti, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud 
jde o hypotenzi (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Kojení: 
 
Protože nejsou k dispozici žádné údaje ohledně užívání přípravku Irbesartan Zentiva během kojení, 
Irbesartan Zentiva se nedoporučuje, je vhodnější zvolit jinou léčbu s lepším bezpečnostním profilem 
během kojení, obzvláště během kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte. 
 

6 

Není známo, zda se irbesartan nebo jeho metabolity u lidí vylučují do mateřského mléka. 
Dostupná farmakodynamická/toxikologická data u potkanů prokázala sekreci irbesartanu nebo jeho 
metabolitů do mléka (podrobnější informace viz bod 5.3). 
 
Fertilita 
 
Irbesartan neměl žádný vliv na fertilitu léčených potkanů a jejich potomky až do takových dávek, 
které vyvolávaly první příznaky parentální toxicity (viz bod 5.3). 
 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Na základě 
farmakodynamických vlastností látky však není pravděpodobné, že by irbesartan tuto schopnost 
ovlivnil. Při řízení motorových vozidel a obsluze strojů je třeba vzít v úvahu, že v průběhu terapie se 
mohou objevit závratě a únava. 
 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 
V placebem kontrolovaných studiích u pacientů s hypertenzí se celkový výskyt nežádoucích účinků 
nelišil ve skupině s irbesartanem (56,2%) a ve skupině s placebem (56,5%). Ukončení léčby v 
důsledku jakéhokoliv klinického nebo laboratorního nežádoucího účinku bylo méně časté ve skupině 
pacientů léčených irbesartanem (3,3%) než u pacientů léčených placebem (4,5%). Výskyt nežádoucích 
účinků nebyl závislý na dávce (v doporučeném dávkovacím rozmezí), pohlaví, věku, rase nebo trvání 
léčby. 
 
U diabetických pacientů s hypertenzí s mikroalbuminurií a normálními renálními funkcemi byly 
ortostatické závratě a ortostatická hypertenze hlášeny u 0,5% těchto pacientů (tj.méně časté), což bylo 
častěji než v placebové skupině. 
 
Následující tabulka udává nežádoucí účinky, které byly hlášeny v placebem kontrolovaných 
klinických studiích, v nichž bylo 1 965 pacientů s hypertenzí léčeno irbesartanem. Výrazy označené 
hvězdičkou (*) se vztahují k nežádoucím účinkům, které byly navíc hlášeny u > 2% diabetických 
hypertenzních pacientů, s chronickou renální nedostatečností a se zjevnou proteinurií, a hlášených 
častěji než u placeba.  
 
Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována následovně: 
velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 
až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny 
podle klesající závažnosti. 
 
Také jsou zde uvedeny nežádoucí účinky dodatečně hlášené z postmarketingového sledování. Tyto 
nežádoucí účinky vycházejí ze spontánních hlášení: 
 
Poruchy krve a lymfatického systému 
Není známo:  

trombocytopenie. 

 
Poruchy imunitního systému: 
Není známo: 

hypersenzitivní reakce jako je vyrážka, kopřivka, angioedém. 

 
Poruchy metabolismu a výživy: 
Není známo: 

hyperkalemie 

 
Poruchy nervového systému:  
Časté:  

závratě, ortostatické závratě* 

Není známo: 

vertigo, bolesti hlavy 

7 

Poruchy ucha a labyrintu: 
Není známo: 

tinitus 

 
Srdeční poruchy: 
Méně časté: 

tachykardie 

 
Cévní poruchy: 
Časté: 

ortostatická hypotenze* 

Méně časté: 

návaly horka 

 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: 
Méně časté: 

kašel 

 
Gastrointestinální poruchy: 
Časté: 

nausea/zvracení 

Méně časté: 

průjem, dyspepsie/pyróza 

Není známo: 

poruchy chuti 

 
Poruchy jater a žlučových cest: 
Méně časté:  

žloutenka 

Není známo: hepatitida, abnormální jaterní funkce 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně: 
Není známo: 

leukocytoklastická vaskulitida 

 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Časté: 

muskuloskeletální bolest* 

Není známo: 

bolesti kloubů a svalů (v některých případech spojené se zvýšenými hladinami 
kreatinkinasy v plazmě), svalové křeče 

 
Poruchy ledvin a močových cest: 
Není známo: 

snížená funkce ledvin včetně případů renálního selhání u rizikových pacientů (viz 
bod 4.4) 

 
Poruchy reprodukčního systému a prsu: 
Méně časté: 

sexuální dysfunkce 

 
Celkové poruchy a lokální reakce v místě aplikace: 
Časté: 

únava 

Méně časté: 

bolest na hrudi 

 
Vyšetření: 
Velmi časté: 

Hyperkalemie* se objevila mnohem častěji u diabetických pacientů léčených 
irbesartanem než u pacientů léčených placebem. U diabetických pacientů 
s hypertenzí, s mikroalbuminurií a normální funkcí ledvin se hyperkalemie 
(≥ 5,5 mE/l) objevila u 29,4% pacientů ve skupině s 300 mg irbesartanu a u 22% 
pacientů ve skupině s placebem. U diabetických pacientů s hypertenzí, 
s chronickou renální insuficiencí a zjevnou proteinurií, se objevila hyperkalemie 
(≥ 5,5 mE/l) u 46,3% pacientů ve skupině s irbesartanem a u 26,3% pacientů ve 
skupině s placebem.  

Časté: 

U subjektů léčených irbesartanem byl často (1,7%) pozorován signifikantní vzestup 
plazmatické kreatinkinázy. V žádném případě toto zvýšení nebylo spojeno se 
zjistitelnými klinickými muskuloskeletálními příhodami. 
Pokles hemoglobinu, který nebyl klinicky významný, byl pozorován u 1,7% 
pacientů s hypertenzí a pokročilým diabetickým ledvinným onemocněním léčených 
irbesartanem. 

8 

Pediatrická populace 
V randomizované studii s 318 dětmi a mladistvými s hypertenzí ve věku 6 až 16 let se během 3týdenní 
dvojitě slepé fáze vyskytly tyto nežádoucí účinky: bolesti hlavy (7,9%), hypotenze (2,2%), závratě 
(1,9%) a kašel (0,9%).V 26týdenním otevřeném období této studie nejčastěji zaznamenané 
abnormality laboratorních vyšetření byly vzestup kreatininu (6,5% ) a zvýšené hodnoty CK u 2% 
dětských příjemců. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

 
4.9 

Předávkování 

 
U dospělých osob, které dostávaly irbesartan v dávkách až 900 mg denně po 8 týdnů, se neobjevily 
toxické příznaky. Jako nejpravděpodobnější projev předávkování lze očekávat hypotenzi a tachykardii; 
také by se mohla objevit bradykardie z předávkování. O terapii předávkování přípravkem Irbesartan 
Zentivau nejsou dostupné specifické informace. Pacienta je třeba pečlivě monitorovat a léčení musí 
být symptomatické a podpůrné. Navrhovaná opatření jsou vyvolání zvracení a/nebo laváž žaludku. Při 
léčbě předávkování může být užitečné podání aktivního uhlí. Hemodialýzou se irbesartan neodstraní. 
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 
Farmakoterapeutická skupina: antagonisté angiotensinu-II, samotní. 
ATC kód: C09CA04. 
 
Mechanismus působení: Irbesartan je silně působící, perorálně účinný, selektivní antagonista receptoru 
pro angiotensin-II (receptor typu AT

1

). Předpokládá se, že blokuje veškeré účinky angiotensinu-II 

zprostředkované AT

1

 receptorem, a to bez zřetele ke zdroji anebo způsobu syntézy angiotensinu-II. 

Selektivní antagonické ovlivnění angiotensin-II (AT

1

) receptorů vede ke zvýšení hladin plazmatického 

reninu a angiotensinu-II a ke snížení koncentrace aldosteronu v plazmě. Samotným irbesartanem v 
doporučených dávkách nejsou hladiny draslíku v séru významně ovlivněny. Irbesartan neinhibuje 
ACE (kininázu-II), enzym vytvářející angiotensin-II a také degradující bradykinin na neaktivní 
metabolity. Irbesartan nevyžaduje metabolickou aktivaci, aby byl účinný. 
 
Klinická účinnost: 
 
Hypertenze 
Irbesartan snižuje krevní tlak, srdeční frekvenci mění minimálně. Při podávání jednou denně je snížení 
krevního tlaku závislé na dávce a má tendenci vytvářet plató při dávkách vyšších než 300 mg. Dávky 
150-300 mg jednou denně snižují krevní tlak vleže nabo vsedě v nejnižším bodě účinku (tj. za 
24 hodiny po podání) průměrně o 8-13/5-8 mm Hg (systolický/diastolický) více než placebo. 
Nejvýraznějšího snížení krevního tlaku je dosaženo do 3-6 hodin po podání a hypotenzní účinek se 
udržuje nejméně 24 hodiny. Ještě za 24 hodin po podání doporučovaných dávek dosahoval pokles 
tlaku krve 60-70% maximálního poklesu diastolického a systolického tlaku. Dávka 150 mg podávaná 
jednou denně vedla k podobným minimálním a průměrným 24-hodinovým změnám krevního tlaku 
jako stejná celková dávka rozdělená do dvou jednotlivých denních dávek. 
Hypotenzní účinek přípravku Irbesartan Zentiva je patrný do 1-2 týdnů, maximální efekt se objevuje 
4-6 týdnů po zahájení terapie. Antihypertenzní účinek se udržuje v průběhu dlouhodobé léčby. Po 
ukončení terapie se krevní tlak postupně vrací k původním hodnotám. Rebound-hypertenze nebyla 
pozorována. 
Hypotenzní účinky irbesartanu a thiazidových diuretik jsou additivní. U pacientů, u nichž irbesartan 
sám krevní tlak dostatečně nesnižuje, vyvolá přidání malé dávky hydrochlorothiazidu (12,5 mg) 

9 

jednou denně další snížení krevního tlaku; to v období minima účinku dosahuje ve srovnání s 
placebem 7-10/3-6 mmHg (systolický/diastolický). 
Účinnost přípravku Irbesartan Zentiva není ovlivněna věkem ani pohlavím. Hypertonici černé pleti 
reagují na monoterapii irbesartanem zřetelně slaběji, tak jak je tomu i u ostatních léčivých přípravků 
ovlivňujících renin-angiotensinový systém. Jestliže se irbesartan podává společně s malou dávkou 
hydrochlothiazidu (např. 12,5 mg denně), blíží se reakce černých hypertoniků reakci pacientů bílé 
pleti. 
Irbesartan nemá klinicky významný účinek na hladinu kyseliny močové v séru anebo na vylučování 
kyseliny močové močí. 
 
Pediatrická populace 
Snížení krevního tlaku s cílovými titrovanými dávkami irbesartanu 0,5 mg/kg (nízká), 1,5 mg/kg 
(střední) a 4,5 mg/kg (vysoká) bylo hodnoceno u 318 dětí a mladistvých ve věku 6 až 16 let 
s hypertenzí nebo s rizikem (diabetici, hypertenze v rodinné anamnéze) během 3týdenního období. Po 
třech týdnech průměrné snížení od výchozích hodnot u primární proměnné účinnosti – hodnoty 
systolického tlaku vsedě (SeSBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu -
trough) - bylo 11,7 mmHg (nízká dávka), 9,3 mmHg (střední dávka) a 13,2 mmHg (vysoká dávka). 
Rozdíl mezi těmito dávkami nebyl signifikantní. Korigované průměrné změny hodnoty diastolického 
krevního tlaku v sedě (SeDBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu - 
trough) byly tyto: 3,8 mmHg (nízká dávka), 3,2 mmHg (střední dávka), 5,6 mmHg (vysoká dávka). V 
průběhu dalších dvou týdnů, kdy pacienti byli re-randomizováni buď do skupiny s léčivým 
přípravkem nebo do skupiny s placebem, u pacientů na placebu došlo u ke zvýšení SeSBP o 
2,4 mmHg a SeDBP o 2,0 mmHg ve srovnání se změnami +0,1, resp. -0,3 mmHg u pacientů na všech 
dávkách irbesartanu (viz bod 4.2). 
 
Hypertenze a diabetes typu 2 s renálním onemocněním 
Studie "Irbesartan Diabetic Nephropathy Trial (IDNT)" ukazuje, že irbesartan zpomaluje progresi 
renálního onemocnění u pacientů s chronickou renální nedostatečností a zjevnou proteinurií. IDNT 
byla dvojitě slepá, kontrolovaná studie srovnávající morbiditu a mortalitu u nemocných léčených 
přípravkem Irbesartan Zentiva, amlodipinem a placebem. U 1715 pacientů s hypertenzí a diabetem 
typu 2, proteinurií ≥ 900 mg/den a s hladinou kreatininu v séru mezi 1,0 - 3,0 mg/dl byl hodnocen 
dlouhodobý účinek (průměrně 2,6 roku) přípravku Irbesartan Zentiva na vývoj renálního onemocnění 
a na mortalitu ze všech příčin. Pacientům byly titrovány dávky od 75 mg do udržovací dávky 300 mg 
přípravku Irbesartan Zentiva, od 2,5 mg do 10 mg amlodipinu nebo placebo dle snášenlivosti. Pacienti 
ve všech léčebných skupinách obvykle dostávali mezi 2 a 4 antihypertenzivy (např. diuretika, 
betablokátory, alfablokátory) k dosažení předdefinovaného cílového krevního tlaku ≤ 135/85 mmHg 
nebo snížení systolického tlaku o 10 mmHg, pokud výchozí tlak byl > 160 mmHg. Šedesát procent 
(60%) pacientů ve skupině placeba dosáhlo tohoto cílového krevního tlaku, v irbesartanové skupině to 
bylo 76% a ve skupině s amlodipinem 78%. Irbesartan významně snížil relativní riziko dosažení 
základního kombinovaného cílového parametru, kterým bylo zdvojnásobení sérové hladiny kreatininu, 
konečná fáze renálního onemocnění (ESRD) nebo úmrtí z jakékoliv příčiny. Přibližně 33% pacientů 
ve skupině léčené irbesartanem dosáhlo primárního kombinovaného cílového parametru týkajícího se 
renálních funkcí ve srovnání s 39% pacientů ve skupině s placebem a se 41% pacientů užívajících 
amlodipin [20% snížení relativního rizika proti placebu (p = 0,024) a 23% snížení relativního rizika ve 
srovnání s amlodipinem (p = 0,006)]. Při analýze jednotlivých komponentů

primárního cílového 

parametru nebyl pozorován žádný vliv na celkovou mortalitu, zatímco byl zjištěn pozitivní trend ve 
snížení ESRD a významné snížení zdvojnásobení sérových koncentrací kreatininu. 
 
Byla provedena analýza účinku v podskupinách vytvořených podle pohlaví, rasy, věku, trvání diabetu, 
vstupního krevního tlaku, hladiny kreatininu v séru a albuminurie. U žen a černochů, kteří 
reprezentovali 32%, resp. 26% celkové populace ve studii, nebyl prospěch pro ledviny průkazný, 
ačkoli interval spolehlivosti to nevylučuje. Pro sekundární cílový bod fatálních a nefatálních 
kardiovaskulárních příhod nebyl v rámci celé populace rozdíl mezi dále uvedenými třemi skupinami, 
ačkoli byl vidět zvýšený výskyt nefatálního IM u žen a snížený výskyt nefatálního IM u mužů 
v irbesartanové skupině proti režimu založeném na placebu. Byl pozorován zvýšený výskyt 
nefatálního IM a CMP u žen v irbesartanovém režimu ve srovnání s režimem založeném na 

10 

amlodipinu, zatímco hospitalizace kvůli srdečnímu selhání byla snížena v celé sledované populaci. 
Nicméně, pro tyto nálezy u žen nebylo nalezeno žádné definitivní vysvětlení. 
 
Studie "Effects of Irbesartan on Microalbuminuria in Hypertensive Patients with Type 2 Diabets 
Mellitus (IRMA 2)" ukazuje, že 300 mg irbesartanu zpomaluje vznik zjevné proteinurie u pacientů 
s mikroalbuminurií. IRMA 2 byla placebem kontrolovaná dvojitě slepá studie morbidity na 590 
pacientech s diabetem typu 2, mikroalbuminurií (30-300 mg/den) a normální funkcí ledvin (hladina 
kreatininu v séru ≤ 1,5 mg/dl u mužů a < 1,1 mg/dl u žen). Studie sledovala dlouhodobé účinky 
(2 roky) přípravku Irbesartan Zentiva na rozvoj klinické (zjevné) proteinurie (rychlost vylučování 
albuminu močí (UAER) > 300 mg/den a zvýšení UAER o minimálně 30% ve srovnání s výchozí 
hodnotou). Předdefinovaný cílový krevní tlak byl ≤ 135/85 mmHg. Aby bylo dosaženo cílového 
krevního tlaku, byla dle potřeby přidána další antihypertenziva (vyjma ACE inhibitorů, antagonistů 
receptorů pro angiotensin II a dihydropyridinových vápníkových blokátorů). Zatímco podobného 
krevního tlaku bylo dosaženo ve všech léčených skupinách, méně subjektů ve skupině s 300 mg 
irbesartanu (5,2%) než s placebem (14,9%) nebo se 150 mg irbesartanu (9,7%) dosáhlo cílového 
parametru, kterým byla zjevná proteinurie, čímž bylo prokázáno, že podávání vyšších dávek snižuje 
relativní riziko o 70%, ve srovnání s placebem (p = 0,0004). Doprovodné zlepšení rychlosti 
glomerulární filtrace (GFR) nebylo během prvních tří měsíců léčby pozorováno. Zpomalení progrese 
onemocnění ke klinické proteinurii bylo evidentní již za tři měsíce a pokračovalo celé 2 roky. Regrese 
k normoalbuminurii (< 30 mg/den) byla častější ve skupině s 300 mg přípravku Irbesartan Zentiva 
(34%) než ve skupině s placebem (21%). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) 
Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan 
Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans 
Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem 
receptorů pro angiotenzin II. 
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo 
cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození 
cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a 
diabetickou nefropatií. 
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární 
ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, 
akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností 
jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II. 
Inhibitory ACE ia blokátory receptorů pro angiotensin II. proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií 
užívat současně. 
Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease 
Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem 
ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým 
onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena 
z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda 
byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí 
účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly 
častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině. 
 
5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

 
Po perorálním podání se irbesartan dobře absorbuje: při sledování absolutní biologické dostupnosti 
byly zjištěny hodnoty přibližně 60-80%. Současný příjem potravy biologickou dostupnost irbesartanu 
významně neovlivňuje. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 96%, vazba na buněčné složky 
krve je zanedbatelná. Distribuční objem je 53 - 93 litry. Po perorálním nebo intravenózním podání 

14

C 

irbesartanu se 80-85% radioaktivity v cirkulující plazmě dá přisoudit nezměněnému irbesartanu. 
Irbesartan se metabolizuje v játrech konjugací na glukuronid a oxidací. Hlavní metabolit v krevním 
oběhu je glukuronid irbesartanu (přibližně 6%). Studie in vitro ukazují, že irbesartan se primárně 
oxiduje cytochromem P450, a to enzymem CYP2C9; izoenzym CYP3A4 má zanedbatelný význam. 
 

11 

Irbesartan má lineární farmakokinetiku závislou na dávce, a to v dávkovém rozmezí od 10 do 600 mg. 
Ukázalo se, že po dávkách vyšších než 600 mg (dvojnásobku nejvyšší doporučované dávky) je zvýšení 
absorpce po perorálním podání již menší, než by bylo úměrné dávce; mechanismus tohoto jevu není 
znám. Maximální koncentrace v plazmě je dosaženo za 1,5-2 hodiny po perorálním podání. Celková 
clearance a renální clearance jsou 157-176 resp. 3-3,5 ml/min. Terminální eliminační poločas 
irbesartanu je 11-15 hodin. Rovnovážných koncentrací v plazmě je dosaženo do 3 dnů po zahájení 
terapie při dávkování jednou denně. Při opakovaném podávání jednou denně lze zjistit omezenou 
kumulaci irbesartanu v plazmě (< 20%). V jedné studii byly u hypertoniček zjištěny o něco vyšší 
plazmatické koncentrace irbesartanu než u hypertoniků. Rozdíly v poločase nebo kumulaci irbesartanu 
však nalezeny nebyly. Dávkování pro ženy není třeba upravovat. Hodnoty AUC a C

max

 irbesartanu 

byly také o něco vyšší u starších osob (≥ 65 let) než u osob mladších (18-40 let). Terminální 
eliminační poločas se však signifikantně nelišil. U starších pacientů není třeba dávkování upravovat. 
 
Irbesartan a jeho metabolity se eliminují jednak žlučí, jednak ledvinami. Po perorálním anebo 
intravenózním podání 

14

C irbesartanu lze asi 20% radioaktivity nalézt v moči, zbytek ve stolici. Méně 

než 2% dávky se vyloučí močí jako nezměněný irbesartan. 
 
Pediatrická populace 
Farmakokinetika irbesartanu byla hodnocena u 23 dětí s hypertenzí po podání jedné a opakovaných 
denních dávek irbesartanu (2 mg/kg) až do maximální denní dávky 150 mg po dobu 4 týdnů. U 21 
z těchto 23 dětí bylo možno srovnat farmakokinetiku s dospělými (dvanáct dětí bylo starších než 12 
let, devět dětí mělo mezi 6 až 12 lety). Výsledky ukázaly, že hodnoty C

max, 

 AUC a clearance byly 

srovnatelné s výsledky pozorovanými u dospělých pacientů, kteří dostávali 150 mg irbesartanu denně. 
Po opakovaném dávkování jednou denně byla pozorována omezená akumulace irbesartanu v plazmě 
(18%). 
 
Porucha funkce ledvin: u pacientů s poruchou funkce ledvin anebo u hemodialyzovaných pacientů 
nejsou farmakokinetické parametry irbesartanu významně změněny. Irbesartan se hemodialýzou 
neodstraní. 
 
Porucha funkce jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou jaterní cirhózou nejsou farmakokinetické 
parametry irbesartanu významně změněny. 
U pacientů s těžkou poruchou jater se studie neprováděly. 
 
5.3 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

 
Nebyly nalezeny náznaky abnormálního systémového toxického ovlivnění anebo ovlivnění cílových 
orgánů při použití klinicky relevantních dávek. V neklinických studiích bezpečnosti vyvolaly vysoké 
dávky irbesartanu (≥ 250 mg/kg denně u potkanů a ≥ 100 mg/kg denně u makaků) snížení 
erytrocytárních parametrů (počtů erytrocytů, množství hemoglobinu, hematokritu). Velmi vysoké 
dávky (≥ 500 mg/kg denně) vyvolaly degenerativní změny v ledvinách (např. intersticiální nefritidu, 
distenzi tubulů, bazofilii tubulů, zvýšení koncentrace močoviny a kreatininu v plazmě) u potkanů a 
makaků; tyto změny byly zhodnoceny jako sekundární projevy hypotenzního účinku léčivého 
přípravku, které způsobily snížení renální perfuze. Irbesartan dále vyvolal hyperplazii/hypertrofii 
juxtaglomerulárních buněk (u potkanů v dávkách ≥ 90 mg/kg denně, u makaků v dávkách ≥ 10 mg/kg 
denně). Všechny tyto změny se považují za kauzálně spojené s farmakologickým účinkem irbesartanu. 
Nezdá se, že by pro terapeutické dávkování irbesartanu u lidí byla hyperplazie/hypertrofie renálních 
juxtaglomerulárních buněk jakkoliv relevantní. 
 
Nebyla prokázána mutagenita, klastogenita nebo kancerogenita. 
 
Fertilita a reprodukční chování nebyly ve studiích se samci a samicemi potkanů ovlivněny ani po 
perorálních dávkách irbesartanu vyvolávajících parentální toxicitu (od 50 do 650 mg/kg/den), včetně 
úmrtí při nejvyšší dávce. Nebyly pozorovány žádné významné účinky na počet žlutých tělísek, usazení 
oplodněných vajíček nebo živé plody. Irbesartan neovlivňoval přežití, vývoj ani reprodukci potomků. 
Studie na pokusných zvířatech ukázaly, že radioaktivně značený irbesartan je detekován v plodech 
potkanů a králíků. Irbesartan je vylučován do mateřského mléka kojících samic potkanů.  

12 

 
Studie s irbesartanem u pokusných zvířat ukázaly přechodné toxické účinky (zvětšení kavity 
ledvinných pánviček, hydroureter nebo podkožní edémy) u potkaních fétů, tyto změny se po porodu 
upravily. U králíků byly zjištěny aborty anebo časné resorpce po dávkách vyvolávajících zřetelnou 
maternální toxicitu, včetně úmrtí. Teratogenní účinky u potkanů nebo u králíků zjištěny nebyly. 
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 
6.1 

Seznam pomocných látek 

 
Mikrokrystalická celulosa 
Sodná sůl kroskaramelosy 
Monohydrát laktosy 
Magnesium-stearát  
Koloidní hydratovaný oxid křemičitý 
Předbobtnalý kukuřičný škrob  
Poloxamer 188 
 
6.2 

Inkompatibility 

 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 

Doba použitelnosti 

 
3 roky. 
 
6.4 

Zvláštní opatření pro uchovávání 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 ºC. 
 
6.5 

Druh obalu a obsah balení 

 
Krabičky obsahující 14 tablet v PVC/PVDC/Aluminiovém blistru. 
Krabičky obsahující 28 tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 tablet v PVC/PVDC/ Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 98 tablet v PVC/PVDC/ Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 x 1 tabletu v PVC/PVDC/Aluminiových perforovaných blistrech pro 
jednotlivé dávky. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 

 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
 
7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  

 
sanofi-aventis groupe  
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 

13 

8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/06/376/001-005 
 
 
9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 19. ledna 2007 
Datum posledního prodloužení: 19. ledna 2012 
 
 
10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu/

14 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 150 mg tablety 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 
Jedna tableta obsahuje irbesartanum 150 mg 
 
Pomocná látka se známým účinkem: 30,75 mg monohydrátu laktosy v 1 tabletě. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Tableta. 
Bílá až téměř bílá, bikonvexní, oválná, na jedné straně se znakem srdce a na druhé straně s vyraženým 
číslem 2772. 
 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1 

Terapeutické indikace 

 
Přípravek Irbesartan Zentiva je indikován k léčbě esenciální hypertenze u dospělých. 
Také je indikován k léčbě onemocnění ledvin u dospělých pacientů s hypertenzí a diabetes mellitus 2. 
typu jako součást antihypertenzního léčebného režimu (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
 
4.2 

Dávkování a způsob podání 

 
Dávkování 
 
Obvyklá doporučená úvodní a udržovací dávka je 150 mg jednou denně, spolu s jídlem anebo bez 
něho. Irbesartan Zentiva v dávce 150 mg jednou denně obvykle zaručí lepší 24-hodinovou kontrolu 
krevního tlaku než v dávce 75 mg. Je však možné uvážit zahájení léčby dávkou 75 mg, zejména u 
hemodialyzovaných pacientů a u pacientů starších než 75 let. 
 
Pacientům, u nichž nedostačuje dávka 150 mg jednou denně, je možné dávku přípravku Irbesartan 
Zentiva zvýšit na 300 mg, anebo je možné přidat jiná antihypertenziva (viz body 4.3,4.4, 4.5 a 5.1). 
Ukázalo se, že zejména přidání diuretika jako např. hydrochlorothiazidu má v kombinaci s přípravkem 
Irbesartan Zentiva aditivní účinek (viz bod 4.5). 
 
U hypertenzních pacientů s diabetem typu 2 by měla být léčba zahájena dávkou 150 mg irbesartanu 
jednou denně a zvyšována až do 300 mg jednou denně, což je preferovaná udržovací dávka pro léčbu 
ledvinového onemocnění. 
Prospěšnost přípravku Irbesartan Zentiva v léčbě poškození ledvin u hypertenzních pacientů 
s diabetem 2. typu byla prokázána ve studiích, kde byl irbesartan, dle potřeby, podáván spolu s jinými 
antihypertenzivy tak, aby bylo dosaženo požadovaných hodnot krevního tlaku (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 
5.1). 
 
Zvláštní populace 
 
Porucha ledvin: u pacientů s porušenou renální funkcí není úprava dávkování nutná. U pacientů 
léčených dialýzou je třeba zvážit podávání nižších počátečních dávek (75 mg) (viz bod 4.4). 
 

15 

Porucha jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou jater není třeba úprava dávkování. S 
podáním přípravku pacientům s těžkou poruchou jater nejsou klinické zkušenosti. 
 
Starší pacienti: u pacientů starších než 75 let je sice vhodné zvážit možnost zahájit terapii dávkou 
75 mg, úprava dávkování však u starších pacientů obvykle nebývá nutná. 
 
Pediatrická populace: bezpečnost a účinnost přípravku Irbesartan Zentiva u dětí ve věku do 18 let 
nebyla stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodě 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich 
základě nelze doporučit dávkování u dětí. 
 
Způsob podání 
 
Perorální podání. 
 
4.3 

Kontraindikace 

 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6). 
 
Současné užívání přípravku Irbesartan Zentiva s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno 
u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m

2

) (viz body 

4.5 a 5.1). 
 
4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 
Hypovolemie: symptomatická hypotenze, zejména po první dávce, se může objevit u pacientů s 
hypovolemií příp. sodíkovou deplecí po energické terapii diuretiky, po dietě s omezením soli, po 
průjmech nebo zvracení. Tyto stavy by měly být upraveny před podáváním přípravku Irbesartan 
Zentiva. 
 
Renovaskulární hypertenze: u pacientů s bilaterální stenózou renálních arterií, anebo se stenózou 
arterie u jediné funkční ledviny, je zvýšené riziko těžké hypotenze a renální insufiecience, jestliže jsou 
léčeni léčivými přípravky ovlivňujícími renin-angiotensin-aldosteronový systém. U přípravku 
Irbesartan Zentiva tato situace sice není dokumentována; u antagonistů receptoru pro angiotensin-II je 
však třeba podobný účinek předpokládat. 
 
Porucha ledvin a transplantace ledvin: při použití přípravku Irbesartan Zentiva u pacientů s poruchou 
renálních funkcí se doporučuje pravidelně monitorovat hladin draslíku a kreatininu v séru. S 
podáváním přípravku Irbesartan Zentiva pacientům krátce po transplantaci ledvin nejsou zkušenosti. 
 
Hypertenzní pacienti s diabetem typu 2 a ledvinovým onemocněním: účinky irbesartanu na ledvinové 
poruchy a kardiovaskulární příhody nebyly u pacientů s pokročilým onemocněním ledvin ve všech 
skupinách v analýze prováděné během studie jednotné. Zejména se projevily jako méně příznivé u žen 
a jedinců, kteří nebyli bělošské rasy (viz bod 5.1). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS): 
Bylo  prokázáno,  že  současné  užívání  inhibitorů  ACE,  blokátorů  receptorů  pro  angiotenzin  II  nebo 
aliskirenu  zvyšuje  riziko  hypotenze,  hyperkalemie  a  snížení  funkce  ledvin  (včetně  akutního  selhání 
ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů 
pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1). 
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze  pod dohledem 
specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.  
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s 
diabetickou nefropatií. 
 
Hyperkalemie: jako u jiných léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensin-aldosteronový systém, 
se při léčbě přípravkem Irbesartan Zentiva může objevit hyperkalemie, a to zejména při současné 

16 

poruše ledvin, zjevné proteinurii způsobené diabetickým ledvinovým onemocněním a/nebo selhání 
srdce. U rizikových pacientů se doporučuje pečlivě monitorovat koncentrace draslíku v séru (viz bod 
4.5). 
 
Lithium: kombinace lithia a přípravku Irbesartan Zentiva se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
 
Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie: u pacientů se stenózou 
aortální chlopně, dvojcípé chlopně anebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií, je stejně jako při 
použití jiných vazodilatačních látek, nutná zvláštní opatrnost. 
 
Primární aldosteronismus: obecně vzato, pacienti s primárním aldosteronismem vnereagují na 
antihypertenziva působící inhibicí renin-angiotensinového systému. Podávání přípravku Irbesartan 
Zentiva se proto nedoporučuje. 
 
Všeobecně: u pacientů, jejichž cévní tonus a renální funkce závisí převážně na aktivitě renin-
angiotensin-aldosteronového systému (např. u pacientů s těžkým městnavým srdečním selháním nebo 
u pacientů s renálním onemocněním včetně stenózy renální arterie), vedla léčba inhibitory 
angiontensin konvertujícího enzymu nebo s antagonisty angiontensin-II receptoru k akutní hypotenzi, 
azotemii, oligurii anebo vzácně k akutnímu selhání ledvin. Tak jako po podání jiných antihypertenziv, 
by mohlo nadměrné snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickou srdeční chorobou nebo 
ischemickým cévním onemocněním vyústit v infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu. 
Jak bylo pozorováno u inhibitorů angiontensin konvertujícího enzymu, irbesartan a jiní antagonisté 
angiotensinu jsou zřetelně méně účinní při snižování krevního tlaku u pacientů černé pleti než u ostatní 
populace patrně z důvodu vyššího výskytu nízkoreninové hypertenze (viz bod 5.1). 
 
Těhotenství: léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství 
zahájena. Pokud není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II považováno za 
nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, 
která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno 
těhotenství, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je 
to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6). 
 
Laktosa: tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnou dědičnou intolerancí galaktosy, 
vrozeným nedostatkem laktázy nebo glukoso-galaktosovou malabsorpcí by tento léčivý přípravek 
neměli užívat. 
 
Pediatrická populace: irbesartan byl studován u dětské populace ve věku 6 až 16 let, avšak současná 
data nejsou dostačující na to, aby podpořila rozšíření použití u dětí, dokud nebudou k dispozici další 
data (viz body 4.8, 5.1 a 5.2). 
 
4.5 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 
Diuretika a jiná antihypertenziva: jiná antihypertenziva mohou zvyšovat hypotenzívní účinky 
irbersartanu; Irbesartan Zentiva však již byl bezpečně podáván spolu s jinými antihypertenzivy, jako 
např. s beta-blokátory, s dlouhodobě účinnými blokátory kalciových kanálů a s thiazidovými diuretiky. 
Předchozí léčení vysokými dávkami diuretik může způsobit hypovolemii a riziko hypotenze při 
zahájení terapie přípravkem Irbesartan Zentiva (viz bod 4.4). 
 
Léčivé přípravky s aliskirenem nebo inhibitory ACE: Data z klinických studií ukázala, že duální 
blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí kombinovaného užívání inhibitorů 
ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích 
účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) 
ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Doplňkové podávání draslíku a diuretika šetřící draslík: na základě zkušeností s podáváním jiných 
léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensinový systém by mohlo současné podávání diuretik 
šetřících kalium, látek doplňujících přívod draslíku, solných náhražek obsahujících draslík anebo 

17 

jiných léčivých přípravků, které mohou zvýšit hladiny draslíku v séru (např. heparin) vést k vzestupu 
sérového draslíku, a proto není tato kombinace doporučena (viz bod 4.4). 
 
Lithium: případy reverzibilního zvýšení koncentrací lithia v séru i toxicity lithia byly popsány při 
současném podávání lithia a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotensin. Podobné účinky byly 
zatím velmi vzácně nahlášeny i u irbesartanu. Proto se tato kombinace nedoporučuje (viz bod 4.4). 
Pokud je prokázáno, že je kombinace nezbytná, je doporučeno pečlivě monitorovat hladiny lithia 
v séru. 
 
Nesteroidní protizánětlivé léky: jsou-li antagonisté angiotensinu II podávány společně s nesteroidními 
protizánětlivými přípravky (t.j. selektivními COX-2 inhibitory, kyselinou acetylsalicylovou 
(> 3 g/den) a neselektivními NSAID), antihypertenzní účinek může být oslaben. 
Stejně jako u ACE inhibitorů, současné podávání antagonistů angiotensinu II a NSAID, může 
zvyšovat riziko zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, a vést ke zvýšení 
hladiny draslíku v séru, zvláště u pacientů s již preexistující renální poruchou. Opatrnost vyžaduje 
podání kombinace zvláště u starších osob. Pacienti by měli být přiměřeně hydratováni a mělo by se 
zvážit sledování renálních funkcí při zahájení souběžné léčby i jeho následná periodicita. 
 
Další informace o interakcích irbesartanu: v klinických studiích farmakokinetika irbesartanu není 
hydrochlorothiazidem ovlivněna. Irbesartan je převážně metabolizován CYP2C9 a v menším rozsahu 
glukuronidací. Nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické nebo farmakodynamické 
interakce byl-li irbesartan podáván současně s warfarinem, léčivým přípravkem metabolizovaným 
CYP2C9. Účinky induktorů CYP2C9, jako je rifampicin, na farmakokinetiku irbesartanu nebyly 
vyhodnoceny. Farmakokinetika digoxinu nebyla současným podáváním irbesartanu změněna. 
 
4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 
Těhotenství: 
 
Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz 
bod 4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru 
těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenity při podávání ACE inhibitorů během prvního 
trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné 
kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru 
angiotenzinu II (AIIRAs), pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v 
léčbě AIIRAs není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na 
jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečností profil, pokud jde o 
podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena, léčba pomocí AIIRAs musí být 
ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby. 
 
Je známo, že expozice vůči AIIRAs během druhého a třetího trimestru vede u lidí k fetotoxicitě 
(pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání 
ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz bod 5.3). 
Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru 
těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky. 
Děti, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud 
jde o hypotenzi (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Kojení: 
 
Protože nejsou k dispozici žádné údaje ohledně užívání přípravku Irbesartan Zentiva během kojení, 
Irbesartan Zentiva se nedoporučuje, je vhodnější zvolit jinou léčbu s lepším bezpečnostním profilem 
během kojení, obzvláště během kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte. 
 
Není známo, zda se irbesartan nebo jeho metabolity u lidí vylučují do mateřského mléka. 

18 

Dostupná farmakodynamická/toxikologická data u potkanů prokázala sekreci irbesartanu nebo jeho 
metabolitů do mléka (podrobnější informace viz bod 5.3). 
 
Fertilita 
 
Irbesartan neměl žádný vliv na fertilitu léčených potkanů a jejich potomky až do takových dávek, 
které vyvolávaly první příznaky parentální toxicity (viz bod 5.3). 
 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Na základě 
farmakodynamických vlastností látky však není pravděpodobné, že by irbesartan tuto schopnost 
ovlivnil. Při řízení motorových vozidel a obsluze strojů je třeba vzít v úvahu, že v průběhu terapie se 
mohou objevit závratě a únava. 
 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 
V placebem kontrolovaných studiích u pacientů s hypertenzí se celkový výskyt nežádoucích účinků 
nelišil ve skupině s irbesartanem (56,2%) a ve skupině s placebem (56,5%). Ukončení léčby v 
důsledku jakéhokoliv klinického nebo laboratorního nežádoucího účinku bylo méně časté ve skupině 
pacientů léčených irbesartanem (3,3%) než u pacientů léčených placebem (4,5%). Výskyt nežádoucích 
účinků nebyl závislý na dávce (v doporučeném dávkovacím rozmezí), pohlaví, věku, rase nebo trvání 
léčby. 
 
U diabetických pacientů s hypertenzí s mikroalbuminurií a normálními renálními funkcemi byly 
ortostatické závratě a ortostatická hypertenze hlášeny u 0,5% těchto pacientů (tj.méně časté), což bylo 
častěji než v placebové skupině. 
 
Následující tabulka udává nežádoucí účinky, které byly hlášeny v placebem kontrolovaných 
klinických studiích, v nichž bylo 1 965 pacientů s hypertenzí léčeno irbesartanem. Výrazy označené 
hvězdičkou (*) se vztahují k nežádoucím účinkům, které byly navíc hlášeny u > 2% diabetických 
hypertenzních pacientů, s chronickou renální nedostatečností a se zjevnou proteinurií, a hlášených 
častěji než u placeba.  
 
Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována následovně: 
velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 
až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny 
podle klesající závažnosti. 
 
Také jsou zde uvedeny nežádoucí účinky dodatečně hlášené z postmarketingového sledování. Tyto 
nežádoucí účinky vycházejí ze spontánních hlášení: 
 
Poruchy krve a lymfatického systému 
Není známo:  

trombocytopenie. 

 
Poruchy imunitního systému: 
Není známo: 

hypersenzitivní reakce jako je vyrážka, kopřivka, angioedém. 

 
Poruchy metabolismu a výživy: 
Není známo: 

hyperkalemie 

 
Poruchy nervového systému:  
Časté:  

závratě, ortostatické závratě* 

Není známo: 

vertigo, bolesti hlavy 

 
Poruchy ucha a labyrintu: 
Není známo: 

tinitus 

19 

 
Srdeční poruchy: 
Méně časté: 

tachykardie 

 
Cévní poruchy: 
Časté: 

ortostatická hypotenze* 

Méně časté: 

návaly horka 

 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: 
Méně časté: 

kašel 

 
Gastrointestinální poruchy: 
Časté: 

nausea/zvracení 

Méně časté: 

průjem, dyspepsie/pyróza 

Není známo: 

poruchy chuti 

 
Poruchy jater a žlučových cest: 
Méně časté:  

žloutenka 

Není známo: 

hepatitida, abnormální jaterní funkce 

 
Poruchy kůže a podkožní tkáně: 
Není známo: Leukocytoklastická vaskulitida 
 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Časté: 

muskuloskeletální bolest* 

Není známo: 

bolesti kloubů a svalů (v některých případech spojené se zvýšenými hladinami 
kreatinkinasy v plazmě), svalové křeče 

 
Poruchy ledvin a močových cest: 
Není známo: 

snížená funkce ledvin včetně případů renálního selhání u rizikových pacientů (viz 
bod 4.4) 

 
Poruchy reprodukčního systému a prsu: 
Méně časté: 

sexuální dysfunkce 

 
Celkové poruchy a lokální reakce v místě aplikace: 
Časté: 

únava 

Méně časté: 

bolest na hrudi 

 
Vyšetření: 
Velmi časté: 

Hyperkalemie* se objevila mnohem častěji u diabetických pacientů léčených 
irbesartanem než u pacientů léčených placebem. U diabetických pacientů 
s hypertenzí, s mikroalbuminurií a normální funkcí ledvin se hyperkalemie 
(≥ 5,5 mE/l) objevila u 29,4 % pacientů ve skupině s 300 mg irbesartanu a u 22 % 
pacientů ve skupině s placebem. U diabetických pacientů s hypertenzí, 
s chronickou renální insuficiencí a zjevnou proteinurií, se objevila hyperkalemie 
(≥ 5,5 mE/l) u 46,3% pacientů ve skupině s irbesartanem a u 26,3 % pacientů ve 
skupině s placebem.  

Časté: 

U subjektů léčených irbesartanem byl často (1,7%) pozorován signifikantní vzestup 
plazmatické kreatinkinázy. V žádném případě toto zvýšení nebylo spojeno se 
zjistitelnými klinickými muskuloskeletálními příhodami. 
Pokles hemoglobinu, který nebyl klinicky významný, byl pozorován u 1,7% 
pacientů s hypertenzí a pokročilým diabetickým ledvinným onemocněním léčených 
irbesartanem. 

 
Pediatrická populace 

20 

V randomizované studii s 318 dětmi a mladistvými s hypertenzí ve věku 6 až 16 let se během 3týdenní 
dvojitě slepé fáze vyskytly tyto nežádoucí účinky: bolesti hlavy (7,9%), hypotenze (2,2%), závratě 
(1,9%) a kašel (0,9%).V 26týdenním otevřeném období této studie nejčastěji zaznamenané 
abnormality laboratorních vyšetření byly vzestup kreatininu (6,5% ) a zvýšené hodnoty CK u 2% 
dětských příjemců. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

 
4.9 

Předávkování 

 
U dospělých osob, které dostávaly irbesartan v dávkách až 900 mg denně po 8 týdnů, se neobjevily 
toxické příznaky. Jako nejpravděpodobnější projev předávkování lze očekávat hypotenzi a tachykardii; 
také by se mohla objevit bradykardie z předávkování. O terapii předávkování přípravkem Irbesartan 
Zentivau nejsou dostupné specifické informace. Pacienta je třeba pečlivě monitorovat a léčení musí 
být symptomatické a podpůrné. Navrhovaná opatření jsou vyvolání zvracení a/nebo laváž žaludku. Při 
léčbě předávkování může být užitečné podání aktivního uhlí. Hemodialýzou se irbesartan neodstraní. 
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 
Farmakoterapeutická skupina: antagonisté angiotensinu-II, samotní. 
ATC kód: C09CA04. 
 
Mechanismus působení: Irbesartan je silně působící, perorálně účinný, selektivní antagonista receptoru 
pro angiotensin-II (receptor typu AT

1

). Předpokládá se, že blokuje veškeré účinky angiotensinu-II 

zprostředkované AT

1

 receptorem, a to bez zřetele ke zdroji anebo způsobu syntézy angiotensinu-II. 

Selektivní antagonické ovlivnění angiotensin-II (AT

1

) receptorů vede ke zvýšení hladin plazmatického 

reninu a angiotensinu-II a ke snížení koncentrace aldosteronu v plazmě. Samotným irbesartanem v 
doporučených dávkách nejsou hladiny draslíku v séru významně ovlivněny. Irbesartan neinhibuje 
ACE (kininázu-II), enzym vytvářející angiotensin-II a také degradující bradykinin na neaktivní 
metabolity. Irbesartan nevyžaduje metabolickou aktivaci, aby byl účinný. 
 
Klinická účinnost: 
 
Hypertenze 
Irbesartan snižuje krevní tlak, srdeční frekvenci mění minimálně. Při podávání jednou denně je snížení 
krevního tlaku závislé na dávce a má tendenci vytvářet plató při dávkách vyšších než 300 mg. Dávky 
150-300 mg jednou denně snižují krevní tlak vleže nabo vsedě v nejnižším bodě účinku (tj. za 
24 hodiny po podání) průměrně o 8-13/5-8 mm Hg (systolický/diastolický) více než placebo. 
Nejvýraznějšího snížení krevního tlaku je dosaženo do 3-6 hodin po podání a hypotenzní účinek se 
udržuje nejméně 24 hodiny. Ještě za 24 hodin po podání doporučovaných dávek dosahoval pokles 
tlaku krve 60-70% maximálního poklesu diastolického a systolického tlaku. Dávka 150 mg podávaná 
jednou denně vedla k podobným minimálním a průměrným 24-hodinovým změnám krevního tlaku 
jako stejná celková dávka rozdělená do dvou jednotlivých denních dávek. 
Hypotenzní účinek přípravku Irbesartan Zentiva je patrný do 1-2 týdnů, maximální efekt se objevuje 
4-6 týdnů po zahájení terapie. Antihypertenzní účinek se udržuje v průběhu dlouhodobé léčby. Po 
ukončení terapie se krevní tlak postupně vrací k původním hodnotám. Rebound-hypertenze nebyla 
pozorována. 
Hypotenzní účinky irbesartanu a thiazidových diuretik jsou additivní. U pacientů, u nichž irbesartan 
sám krevní tlak dostatečně nesnižuje, vyvolá přidání malé dávky hydrochlorothiazidu (12,5 mg) 

21 

jednou denně další snížení krevního tlaku; to v období minima účinku dosahuje ve srovnání s 
placebem 7-10/3-6 mmHg (systolický/diastolický). 
Účinnost přípravku Irbesartan Zentiva není ovlivněna věkem ani pohlavím. Hypertonici černé pleti 
reagují na monoterapii irbesartanem zřetelně slaběji, tak jak je tomu i u ostatních léčivých přípravků 
ovlivňujících renin-angiotensinový systém. Jestliže se irbesartan podává společně s malou dávkou 
hydrochlothiazidu (např. 12,5 mg denně), blíží se reakce černých hypertoniků reakci pacientů bílé 
pleti. 
Irbesartan nemá klinicky významný účinek na hladinu kyseliny močové v séru anebo na vylučování 
kyseliny močové močí. 
 
Pediatrická populace 
Snížení krevního tlaku s cílovými titrovanými dávkami irbesartanu 0,5 mg/kg (nízká), 1,5 mg/kg 
(střední) a 4,5 mg/kg (vysoká) bylo hodnoceno u 318 dětí a mladistvých ve věku 6 až 16 let 
s hypertenzí nebo s rizikem (diabetici, hypertenze v rodinné anamnéze) během 3týdenního období. Po 
třech týdnech průměrné snížení od výchozích hodnot u primární proměnné účinnosti – hodnoty 
systolického tlaku vsedě (SeSBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu -
trough) - bylo 11,7 mmHg (nízká dávka), 9,3 mmHg (střední dávka) a 13,2 mmHg (vysoká dávka). 
Rozdíl mezi těmito dávkami nebyl signifikantní. Korigované průměrné změny hodnoty diastolického 
krevního tlaku v sedě (SeDBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu - 
trough) byly tyto: 3,8 mmHg (nízká dávka), 3,2 mmHg (střední dávka), 5,6 mmHg (vysoká dávka). V 
průběhu dalších dvou týdnů, kdy pacienti byli re-randomizováni buď do skupiny s léčivým 
přípravkem nebo do skupiny s placebem, u pacientů na placebu došlo u ke zvýšení SeSBP o 
2,4 mmHg a SeDBP o 2,0 mmHg ve srovnání se změnami +0,1, resp. -0,3 mmHg u pacientů na všech 
dávkách irbesartanu (viz bod 4.2). 
 
Hypertenze a diabetes typu 2 s renálním onemocněním 
Studie "Irbesartan Diabetic Nephropathy Trial (IDNT)" ukazuje, že irbesartan zpomaluje progresi 
renálního onemocnění u pacientů s chronickou renální nedostatečností a zjevnou proteinurií. IDNT 
byla dvojitě slepá, kontrolovaná studie srovnávající morbiditu a mortalitu u nemocných léčených 
přípravkem Irbesartan Zentiva, amlodipinem a placebem. U 1715 pacientů s hypertenzí a diabetem 
typu 2, proteinurií ≥ 900 mg/den a s hladinou kreatininu v séru mezi 1,0 - 3,0 mg/dl byl hodnocen 
dlouhodobý účinek (průměrně 2,6 roku) přípravku Irbesartan Zentiva na vývoj renálního onemocnění 
a na mortalitu ze všech příčin. Pacientům byly titrovány dávky od 75 mg do udržovací dávky 300 mg 
přípravku Irbesartan Zentiva, od 2,5 mg do 10 mg amlodipinu nebo placebo dle snášenlivosti. Pacienti 
ve všech léčebných skupinách obvykle dostávali mezi 2 a 4 antihypertenzivy (např. diuretika, 
betablokátory, alfablokátory) k dosažení předdefinovaného cílového krevního tlaku ≤ 135/85 mmHg 
nebo snížení systolického tlaku o 10 mmHg, pokud výchozí tlak byl > 160 mmHg. Šedesát procent 
(60%) pacientů ve skupině placeba dosáhlo tohoto cílového krevního tlaku, v irbesartanové skupině to 
bylo 76% a ve skupině s amlodipinem 78%. Irbesartan významně snížil relativní riziko dosažení 
základního kombinovaného cílového parametru, kterým bylo zdvojnásobení sérové hladiny kreatininu, 
konečná fáze renálního onemocnění (ESRD) nebo úmrtí z jakékoliv příčiny. Přibližně 33% pacientů 
ve skupině léčené irbesartanem dosáhlo primárního kombinovaného cílového parametru týkajícího se 
renálních funkcí ve srovnání s 39% pacientů ve skupině s placebem a se 41% pacientů užívajících 
amlodipin [20% snížení relativního rizika proti placebu (p = 0,024) a 23% snížení relativního rizika ve 
srovnání s amlodipinem (p = 0,006)]. Při analýze jednotlivých komponentů

primárního cílového 

parametru nebyl pozorován žádný vliv na celkovou mortalitu, zatímco byl zjištěn pozitivní trend ve 
snížení ESRD a významné snížení zdvojnásobení sérových koncentrací kreatininu. 
 
Byla provedena analýza účinku v podskupinách vytvořených podle pohlaví, rasy, věku, trvání diabetu, 
vstupního krevního tlaku, hladiny kreatininu v séru a albuminurie. U žen a černochů, kteří 
reprezentovali 32%, resp. 26% celkové populace ve studii, nebyl prospěch pro ledviny průkazný, 
ačkoli interval spolehlivosti to nevylučuje. Pro sekundární cílový bod fatálních a nefatálních 
kardiovaskulárních příhod nebyl v rámci celé populace rozdíl mezi dále uvedenými třemi skupinami, 
ačkoli byl vidět zvýšený výskyt nefatálního IM u žen a snížený výskyt nefatálního IM u mužů 
v irbesartanové skupině proti režimu založeném na placebu. Byl pozorován zvýšený výskyt 
nefatálního IM a CMP u žen v irbesartanovém režimu ve srovnání s režimem založeném na 

22 

amlodipinu, zatímco hospitalizace kvůli srdečnímu selhání byla snížena v celé sledované populaci. 
Nicméně, pro tyto nálezy u žen nebylo nalezeno žádné definitivní vysvětlení. 
 
Studie "Effects of Irbesartan on Microalbuminuria in Hypertensive Patients with Type 2 Diabets 
Mellitus (IRMA 2)" ukazuje, že 300 mg irbesartanu zpomaluje vznik zjevné proteinurie u pacientů 
s mikroalbuminurií. IRMA 2 byla placebem kontrolovaná dvojitě slepá studie morbidity na 590 
pacientech s diabetem typu 2, mikroalbuminurií (30-300 mg/den) a normální funkcí ledvin (hladina 
kreatininu v séru ≤ 1,5 mg/dl u mužů a < 1,1 mg/dl u žen). Studie sledovala dlouhodobé účinky 
(2 roky) přípravku Irbesartan Zentiva na rozvoj klinické (zjevné) proteinurie (rychlost vylučování 
albuminu močí (UAER) > 300 mg/den a zvýšení UAER o minimálně 30% ve srovnání s výchozí 
hodnotou). Předdefinovaný cílový krevní tlak byl ≤ 135/85 mmHg. Aby bylo dosaženo cílového 
krevního tlaku, byla dle potřeby přidána další antihypertenziva (vyjma ACE inhibitorů, antagonistů 
receptorů pro angiotensin II a dihydropyridinových vápníkových blokátorů). Zatímco podobného 
krevního tlaku bylo dosaženo ve všech léčených skupinách, méně subjektů ve skupině s 300 mg 
irbesartanu (5,2%) než s placebem (14,9%) nebo se 150 mg irbesartanu (9,7%) dosáhlo cílového 
parametru, kterým byla zjevná proteinurie, čímž bylo prokázáno, že podávání vyšších dávek snižuje 
relativní riziko o 70%, ve srovnání s placebem (p = 0,0004). Doprovodné zlepšení rychlosti 
glomerulární filtrace (GFR) nebylo během prvních tří měsíců léčby pozorováno. Zpomalení progrese 
onemocnění ke klinické proteinurii bylo evidentní již za tři měsíce a pokračovalo celé 2 roky. Regrese 
k normoalbuminurii (< 30 mg/den) byla častější ve skupině s 300 mg přípravku Irbesartan Zentiva 
(34%) než ve skupině s placebem (21%). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) 
Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan 
Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans 
Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem 
receptorů pro angiotenzin II. 
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo 
cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození 
cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a 
diabetickou nefropatií. 
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární 
ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, 
akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností 
jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II. 
Inhibitory ACE ia blokátory receptorů pro angiotensin II. proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií 
užívat současně. 
Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease 
Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem 
ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým 
onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena 
z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda 
byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí 
účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly 
častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině. 
 
5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

 
Po perorálním podání se irbesartan dobře absorbuje: při sledování absolutní biologické dostupnosti 
byly zjištěny hodnoty přibližně 60-80%. Současný příjem potravy biologickou dostupnost irbesartanu 
významně neovlivňuje. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 96%, vazba na buněčné složky 
krve je zanedbatelná. Distribuční objem je 53 - 93 litry. Po perorálním nebo intravenózním podání 

14

C 

irbesartanu se 80-85% radioaktivity v cirkulující plazmě dá přisoudit nezměněnému irbesartanu. 
Irbesartan se metabolizuje v játrech konjugací na glukuronid a oxidací. Hlavní metabolit v krevním 
oběhu je glukuronid irbesartanu (přibližně 6%). Studie in vitro ukazují, že irbesartan se primárně 
oxiduje cytochromem P450, a to enzymem CYP2C9; izoenzym CYP3A4 má zanedbatelný význam. 
 

23 

Irbesartan má lineární farmakokinetiku závislou na dávce, a to v dávkovém rozmezí od 10 do 600 mg. 
Ukázalo se, že po dávkách vyšších než 600 mg (dvojnásobku nejvyšší doporučované dávky) je zvýšení 
absorpce po perorálním podání již menší, než by bylo úměrné dávce; mechanismus tohoto jevu není 
znám. Maximální koncentrace v plazmě je dosaženo za 1,5-2 hodiny po perorálním podání. Celková 
clearance a renální clearance jsou 157-176 resp. 3-3,5 ml/min. Terminální eliminační poločas 
irbesartanu je 11-15 hodin. Rovnovážných koncentrací v plazmě je dosaženo do 3 dnů po zahájení 
terapie při dávkování jednou denně. Při opakovaném podávání jednou denně lze zjistit omezenou 
kumulaci irbesartanu v plazmě (< 20%). V jedné studii byly u hypertoniček zjištěny o něco vyšší 
plazmatické koncentrace irbesartanu než u hypertoniků. Rozdíly v poločase nebo kumulaci irbesartanu 
však nalezeny nebyly. Dávkování pro ženy není třeba upravovat. Hodnoty AUC a C

max

 irbesartanu 

byly také o něco vyšší u starších osob (≥ 65 let) než u osob mladších (18-40 let). Terminální 
eliminační poločas se však signifikantně nelišil. U starších pacientů není třeba dávkování upravovat. 
 
Irbesartan a jeho metabolity se eliminují jednak žlučí, jednak ledvinami. Po perorálním anebo 
intravenózním podání 

14

C irbesartanu lze asi 20% radioaktivity nalézt v moči, zbytek ve stolici. Méně 

než 2% dávky se vyloučí močí jako nezměněný irbesartan. 
 
Pediatrická populace 
Farmakokinetika irbesartanu byla hodnocena u 23 dětí s hypertenzí po podání jedné a opakovaných 
denních dávek irbesartanu (2 mg/kg) až do maximální denní dávky 150 mg po dobu 4 týdnů. U 21 
z těchto 23 dětí bylo možno srovnat farmakokinetiku s dospělými (dvanáct dětí bylo starších než 12 
let, devět dětí mělo mezi 6 až 12 lety). Výsledky ukázaly, že hodnoty C

max, 

 AUC a clearance byly 

srovnatelné s výsledky pozorovanými u dospělých pacientů, kteří dostávali 150 mg irbesartanu denně. 
Po opakovaném dávkování jednou denně byla pozorována omezená akumulace irbesartanu v plazmě 
(18%). 
 
Porucha funkce ledvin: u pacientů s poruchou funkce ledvin anebo u hemodialyzovaných pacientů 
nejsou farmakokinetické parametry irbesartanu významně změněny. Irbesartan se hemodialýzou 
neodstraní. 
 
Porucha funkce jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou jaterní cirhózou nejsou farmakokinetické 
parametry irbesartanu významně změněny. 
U pacientů s těžkou poruchou jater se studie neprováděly. 
 
5.3 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

 
Nebyly nalezeny náznaky abnormálního systémového toxického ovlivnění anebo ovlivnění cílových 
orgánů při použití klinicky relevantních dávek. V neklinických studiích bezpečnosti vyvolaly vysoké 
dávky irbesartanu (≥ 250 mg/kg denně u potkanů a ≥ 100 mg/kg denně u makaků) snížení 
erytrocytárních parametrů (počtů erytrocytů, množství hemoglobinu, hematokritu). Velmi vysoké 
dávky (≥ 500 mg/kg denně) vyvolaly degenerativní změny v ledvinách (např. intersticiální nefritidu, 
distenzi tubulů, bazofilii tubulů, zvýšení koncentrace močoviny a kreatininu v plazmě) u potkanů a 
makaků; tyto změny byly zhodnoceny jako sekundární projevy hypotenzního účinku léčivého 
přípravku, které způsobily snížení renální perfuze. Irbesartan dále vyvolal hyperplazii/hypertrofii 
juxtaglomerulárních buněk (u potkanů v dávkách ≥ 90 mg/kg denně, u makaků v dávkách ≥ 10 mg/kg 
denně). Všechny tyto změny se považují za kauzálně spojené s farmakologickým účinkem irbesartanu. 
Nezdá se, že by pro terapeutické dávkování irbesartanu u lidí byla hyperplazie/hypertrofie renálních 
juxtaglomerulárních buněk jakkoliv relevantní. 
 
Nebyla prokázána mutagenita, klastogenita nebo kancerogenita. 
 
Fertilita a reprodukční chování nebyly ve studiích se samci a samicemi potkanů ovlivněny ani po 
perorálních dávkách irbesartanu vyvolávajících parentální toxicitu (od 50 do 650 mg/kg/den), včetně 
úmrtí při nejvyšší dávce. Nebyly pozorovány žádné významné účinky na počet žlutých tělísek, usazení 
oplodněných vajíček nebo živé plody. Irbesartan neovlivňoval přežití, vývoj ani reprodukci potomků. 
Studie na pokusných zvířatech ukázaly, že radioaktivně značený irbesartan je detekován v plodech 
potkanů a králíků. Irbesartan je vylučován do mateřského mléka kojících samic potkanů.  

24 

 
Studie s irbesartanem u pokusných zvířat ukázaly přechodné toxické účinky (zvětšení kavity 
ledvinných pánviček, hydroureter nebo podkožní edémy) u potkaních fétů, tyto změny se po porodu 
upravily. U králíků byly zjištěny aborty anebo časné resorpce po dávkách vyvolávajících zřetelnou 
maternální toxicitu, včetně úmrtí. Teratogenní účinky u potkanů nebo u králíků zjištěny nebyly. 
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 
6.1 

Seznam pomocných látek 

 
Mikrokrystalická celulosa 
Sodná sůl kroskaramelosy 
Monohydrát laktosy 
Magnesium-stearát  
Koloidní hydratovaný oxid křemičitý 
Předbobtnalý kukuřičný škrob  
Poloxamer 188 
 
6.2 

Inkompatibility 

 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 

Doba použitelnosti 

 
3 roky. 
 
6.4 

Zvláštní opatření pro uchovávání 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 ºC. 
 
6.5 

Druh obalu a obsah balení 

 
Krabičky obsahující 14 tablet v PVC/PVDC/Aluminiovém blistru. 
Krabičky obsahující 28 tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 tablet v PVC/PVDC/ Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 98 tablet v PVC/PVDC/ Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 x 1 tabletu v PVC/PVDC/Aluminiových perforovaných blistrech pro 
jednotlivé dávky. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 

 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
 
7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  

 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 

25 

8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/06/376/006-010 
 
 
9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 19. ledna 2007 
Datum posledního prodloužení: 19. ledna 2012 
 
 
10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu/

26 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 300 mg tablety 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 
Jedna tableta obsahuje irbesartanum 300 mg 
 
Pomocná látka se známým účinkem: 61,50 mg monohydrátu laktosy v 1 tabletě. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Tableta. 
Bílá až téměř bílá, bikonvexní, oválná, na jedné straně se znakem srdce a na druhé straně s vyraženým 
číslem 2773. 
 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1 

Terapeutické indikace 

 
Přípravek Irbesartan Zentiva je indikován k léčbě esenciální hypertenze u dospělých. 
Také je indikován k léčbě onemocnění ledvin u dospělých pacientů s hypertenzí a diabetes mellitus 2. 
typu jako součást antihypertenzního léčebného režimu (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
 
4.2 

Dávkování a způsob podání 

 
Dávkování 
 
Obvyklá doporučená úvodní a udržovací dávka je 150 mg jednou denně, spolu s jídlem anebo bez 
něho. Irbesartan Zentiva v dávce 150 mg jednou denně obvykle zaručí lepší 24-hodinovou kontrolu 
krevního tlaku než v dávce 75 mg. Je však možné uvážit zahájení léčby dávkou 75 mg, zejména u 
hemodialyzovaných pacientů a u pacientů starších než 75 let. 
 
Pacientům, u nichž nedostačuje dávka 150 mg jednou denně, je možné dávku přípravku Irbesartan 
Zentiva zvýšit na 300 mg, anebo je možné přidat jiná antihypertenziva (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
Ukázalo se, že zejména přidání diuretika jako např. hydrochlorothiazidu má v kombinaci s přípravkem 
Irbesartan Zentiva aditivní účinek (viz bod 4.5). 
 
U hypertenzních pacientů s diabetem typu 2 by měla být léčba zahájena dávkou 150 mg irbesartanu 
jednou denně a zvyšována až do 300 mg jednou denně, což je preferovaná udržovací dávka pro léčbu 
ledvinového onemocnění. 
Prospěšnost přípravku Irbesartan Zentiva v léčbě poškození ledvin u hypertenzních pacientů 
s diabetem 2. typu byla prokázána ve studiích, kde byl irbesartan, dle potřeby, podáván spolu s jinými 
antihypertenzivy tak, aby bylo dosaženo požadovaných hodnot krevního tlaku (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 
5.1). 
 
Zvláštní populace 
 
Porucha ledvin: u pacientů s porušenou renální funkcí není úprava dávkování nutná. U pacientů 
léčených dialýzou je třeba zvážit podávání nižších počátečních dávek (75 mg) (viz bod 4.4). 
 

27 

Porucha jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou jater není třeba úprava dávkování. S 
podáním přípravku pacientům s těžkou poruchou jater nejsou klinické zkušenosti. 
 
Starší pacienti: u pacientů starších než 75 let je sice vhodné zvážit možnost zahájit terapii dávkou 
75 mg, úprava dávkování však u starších pacientů obvykle nebývá nutná. 
 
Pediatrická populace: bezpečnost a účinnost přípravku Irbesartan Zentiva u dětí ve věku do 18 let 
nebyla stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodě 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich 
základě nelze doporučit dávkování u dětí. 
 
Způsob podání 
 
Perorální podání. 
 
4.3 

Kontraindikace 

 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6). 
 
Současné užívání přípravku Irbesartan Zentiva s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno 
u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m

2

) (viz body 

4.5 a 5.1) 
 
4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 
Hypovolemie: symptomatická hypotenze, zejména po první dávce, se může objevit u pacientů s 
hypovolemií příp. sodíkovou deplecí po energické terapii diuretiky, po dietě s omezením soli, po 
průjmech nebo zvracení. Tyto stavy by měly být upraveny před podáváním přípravku Irbesartan 
Zentiva. 
 
Renovaskulární hypertenze: u pacientů s bilaterální stenózou renálních arterií, anebo se stenózou 
arterie u jediné funkční ledviny, je zvýšené riziko těžké hypotenze a renální insufiecience, jestliže jsou 
léčeni léčivými přípravky ovlivňujícími renin-angiotensin-aldosteronový systém. U přípravku 
Irbesartan Zentiva tato situace sice není dokumentována; u antagonistů receptoru pro angiotensin-II je 
však třeba podobný účinek předpokládat. 
 
Porucha ledvin a transplantace ledvin: při použití přípravku Irbesartan Zentiva u pacientů s poruchou 
renálních funkcí se doporučuje pravidelně monitorovat hladin draslíku a kreatininu v séru. S 
podáváním přípravku Irbesartan Zentiva pacientům krátce po transplantaci ledvin nejsou zkušenosti. 
 
Hypertenzní pacienti s diabetem typu 2 a ledvinovým onemocněním: účinky irbesartanu na ledvinové 
poruchy a kardiovaskulární příhody nebyly u pacientů s pokročilým onemocněním ledvin ve všech 
skupinách v analýze prováděné během studie jednotné. Zejména se projevily jako méně příznivé u žen 
a jedinců, kteří nebyli bělošské rasy (viz bod 5.1). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS): 
Bylo  prokázáno,  že  současné  užívání  inhibitorů  ACE,  blokátorů  receptorů  pro  angiotenzin  II  nebo 
aliskirenu  zvyšuje  riziko  hypotenze,  hyperkalemie  a  snížení  funkce  ledvin  (včetně  akutního  selhání 
ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů 
pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1). 
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem 
specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.  
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s 
diabetickou nefropatií. 
 
Hyperkalemie: jako u jiných léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensin-aldosteronový systém, 
se při léčbě přípravkem Irbesartan Zentiva může objevit hyperkalemie, a to zejména při současné 

28 

poruše ledvin, zjevné proteinurii způsobené diabetickým ledvinovým onemocněním a/nebo selhání 
srdce. U rizikových pacientů se doporučuje pečlivě monitorovat koncentrace draslíku v séru (viz bod 
4.5). 
 
Lithium: kombinace lithia a přípravku Irbesartan Zentiva se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
 
Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie: u pacientů se stenózou 
aortální chlopně, dvojcípé chlopně anebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií, je stejně jako při 
použití jiných vazodilatačních látek, nutná zvláštní opatrnost. 
 
Primární aldosteronismus: obecně vzato, pacienti s primárním aldosteronismem vnereagují na 
antihypertenziva působící inhibicí renin-angiotensinového systému. Podávání přípravku Irbesartan 
Zentiva se proto nedoporučuje. 
 
Všeobecně: u pacientů, jejichž cévní tonus a renální funkce závisí převážně na aktivitě renin-
angiotensin-aldosteronového systému (např. u pacientů s těžkým městnavým srdečním selháním nebo 
u pacientů s renálním onemocněním včetně stenózy renální arterie), vedla léčba inhibitory 
angiontensin konvertujícího enzymu nebo s antagonisty angiontensin-II receptoru k akutní hypotenzi, 
azotemii, oligurii anebo vzácně k akutnímu selhání ledvin (viz bod 4.5). Tak jako po podání jiných 
antihypertenziv, by mohlo nadměrné snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickou srdeční 
chorobou nebo ischemickým cévním onemocněním vyústit v infarkt myokardu nebo cévní mozkovou 
příhodu. 
Jak bylo pozorováno u inhibitorů angiontensin konvertujícího enzymu, irbesartan a jiní antagonisté 
angiotensinu jsou zřetelně méně účinní při snižování krevního tlaku u pacientů černé pleti než u ostatní 
populace patrně z důvodu vyššího výskytu nízkoreninové hypertenze (viz bod 5.1). 
 
Těhotenství: léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství 
zahájena. Pokud není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II považováno za 
nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, 
která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno 
těhotenství, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je 
to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6). 
 
Laktosa: tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnou dědičnou intolerancí galaktosy, 
vrozeným nedostatkem laktázy nebo glukoso-galaktosovou malabsorpcí by tento léčivý přípravek 
neměli užívat. 
 
Pediatrická populace: irbesartan byl studován u dětské populace ve věku 6 až 16 let, avšak současná 
data nejsou dostačující na to, aby podpořila rozšíření použití u dětí, dokud nebudou k dispozici další 
data (viz body 4.8, 5.1 a 5.2). 
 
4.5 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 
Diuretika a jiná antihypertenziva: jiná antihypertenziva mohou zvyšovat hypotenzívní účinky 
irbersartanu; Irbesartan Zentiva však již byl bezpečně podáván spolu s jinými antihypertenzivy, jako 
např. s beta-blokátory, s dlouhodobě účinnými blokátory kalciových kanálů a s thiazidovými diuretiky. 
Předchozí léčení vysokými dávkami diuretik může způsobit hypovolemii a riziko hypotenze při 
zahájení terapie přípravkem Irbesartan Zentiva (viz bod 4.4). 
 
Léčivé přípravky s aliskirenem nebo inhibitory ACE: Data z klinických studií ukázala, že duální 
blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí kombinovaného užívání inhibitorů 
ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích 
účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) 
ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Doplňkové podávání draslíku a diuretika šetřící draslík: na základě zkušeností s podáváním jiných 
léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensinový systém by mohlo současné podávání diuretik 

29 

šetřících kalium, látek doplňujících přívod draslíku, solných náhražek obsahujících draslík anebo 
jiných léčivých přípravků, které mohou zvýšit hladiny draslíku v séru (např. heparin) vést k vzestupu 
sérového draslíku, a proto není tato kombinace doporučena (viz bod 4.4). 
 
Lithium: případy reverzibilního zvýšení koncentrací lithia v séru i toxicity lithia byly popsány při 
současném podávání lithia a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotensin. Podobné účinky byly 
zatím velmi vzácně nahlášeny i u irbesartanu. Proto se tato kombinace nedoporučuje (viz bod 4.4). 
Pokud je prokázáno, že je kombinace nezbytná, je doporučeno pečlivě monitorovat hladiny lithia 
v séru. 
 
Nesteroidní protizánětlivé léky: jsou-li antagonisté angiotensinu II podávány společně s nesteroidními 
protizánětlivými přípravky (t.j. selektivními COX-2 inhibitory, kyselinou acetylsalicylovou 
(> 3 g/den) a neselektivními NSAID), antihypertenzní účinek může být oslaben. 
Stejně jako u ACE inhibitorů, současné podávání antagonistů angiotensinu II a NSAID, může 
zvyšovat riziko zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, a vést ke zvýšení 
hladiny draslíku v séru, zvláště u pacientů s již preexistující renální poruchou. Opatrnost vyžaduje 
podání kombinace zvláště u starších osob. Pacienti by měli být přiměřeně hydratováni a mělo by se 
zvážit sledování renálních funkcí při zahájení souběžné léčby i jeho následná periodicita. 
 
Další informace o interakcích irbesartanu: v klinických studiích farmakokinetika irbesartanu není 
hydrochlorothiazidem ovlivněna. Irbesartan je převážně metabolizován CYP2C9 a v menším rozsahu 
glukuronidací. Nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické nebo farmakodynamické 
interakce byl-li irbesartan podáván současně s warfarinem, léčivým přípravkem metabolizovaným 
CYP2C9. Účinky induktorů CYP2C9, jako je rifampicin, na farmakokinetiku irbesartanu nebyly 
vyhodnoceny. Farmakokinetika digoxinu nebyla současným podáváním irbesartanu změněna. 
 
4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 
Těhotenství: 
 
Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz 
bod 4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru 
těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenity při podávání ACE inhibitorů během prvního 
trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné 
kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru 
angiotenzinu II (AIIRAs), pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v 
léčbě AIIRAs není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na 
jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečností profil, pokud jde o 
podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena, léčba pomocí AIIRAs musí být 
ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby. 
 
Je známo, že expozice vůči AIIRAs během druhého a třetího trimestru vede u lidí k fetotoxicitě 
(pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání 
ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz bod 5.3). 
Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru 
těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky. 
Děti, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud 
jde o hypotenzi (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Kojení: 
 
Protože nejsou k dispozici žádné údaje ohledně užívání přípravku Irbesartan Zentiva během kojení, 
Irbesartan Zentiva se nedoporučuje, je vhodnější zvolit jinou léčbu s lepším bezpečnostním profilem 
během kojení, obzvláště během kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte. 
 

30 

Není známo, zda se irbesartan nebo jeho metabolity u lidí vylučují do mateřského mléka. 
Dostupná farmakodynamická/toxikologická data u potkanů prokázala sekreci irbesartanu nebo jeho 
metabolitů do mléka (podrobnější informace viz bod 5.3). 
 
Fertilita 
 
Irbesartan neměl žádný vliv na fertilitu léčených potkanů a jejich potomky až do takových dávek, 
které vyvolávaly první příznaky parentální toxicity (viz bod 5.3). 
 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Na základě 
farmakodynamických vlastností látky však není pravděpodobné, že by irbesartan tuto schopnost 
ovlivnil. Při řízení motorových vozidel a obsluze strojů je třeba vzít v úvahu, že v průběhu terapie se 
mohou objevit závratě a únava. 
 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 
V placebem kontrolovaných studiích u pacientů s hypertenzí se celkový výskyt nežádoucích účinků 
nelišil ve skupině s irbesartanem (56,2%) a ve skupině s placebem (56,5%). Ukončení léčby v 
důsledku jakéhokoliv klinického nebo laboratorního nežádoucího účinku bylo méně časté ve skupině 
pacientů léčených irbesartanem (3,3%) než u pacientů léčených placebem (4,5%). Výskyt nežádoucích 
účinků nebyl závislý na dávce (v doporučeném dávkovacím rozmezí), pohlaví, věku, rase nebo trvání 
léčby. 
 
U diabetických pacientů s hypertenzí s mikroalbuminurií a normálními renálními funkcemi byly 
ortostatické závratě a ortostatická hypertenze hlášeny u 0,5% těchto pacientů (tj.méně časté), což bylo 
častěji než v placebové skupině. 
 
Následující tabulka udává nežádoucí účinky, které byly hlášeny v placebem kontrolovaných 
klinických studiích, v nichž bylo 1 965 pacientů s hypertenzí léčeno irbesartanem. Výrazy označené 
hvězdičkou (*) se vztahují k nežádoucím účinkům, které byly navíc hlášeny u > 2% diabetických 
hypertenzních pacientů, s chronickou renální nedostatečností a se zjevnou proteinurií, a hlášených 
častěji než u placeba.  
 
Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována následovně: 
velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 
až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny 
podle klesající závažnosti. 
 
Také jsou zde uvedeny nežádoucí účinky dodatečně hlášené z postmarketingového sledování. Tyto 
nežádoucí účinky vycházejí ze spontánních hlášení: 
 
Poruchy krve a lymfatického systému 
Není známo:  

trombocytopenie. 

 
Poruchy imunitního systému: 
Není známo: 

hypersenzitivní reakce jako je vyrážka, kopřivka, angioedém. 

 
Poruchy metabolismu a výživy: 
Není známo: 

hyperkalemie 

 
Poruchy nervového systému:  
Časté:  

závratě, ortostatické závratě* 

Není známo: 

vertigo, bolesti hlavy 

31 

Poruchy ucha a labyrintu: 
Není známo: 

tinitus 

 
Srdeční poruchy: 
Méně časté: 

tachykardie 

 
Cévní poruchy: 
Časté: 

ortostatická hypotenze* 

Méně časté: 

návaly horka 

 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: 
Méně časté: 

kašel 

 
Gastrointestinální poruchy: 
Časté: 

nausea/zvracení 

Méně časté: 

průjem, dyspepsie/pyróza 

Není známo: 

poruchy chuti 

 
Poruchy jater a žlučových cest: 
Méně časté:  

žloutenka 

Není známo: hepatitida, abnormální jaterní funkce 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně: 
Není známo: 

leukocytoklastická vaskulitida 

 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Časté: 

muskuloskeletální bolest* 

Není známo: 

bolesti kloubů a svalů (v některých případech spojené se zvýšenými hladinami 
kreatinkinasy v plazmě), svalové křeče 

 
Poruchy ledvin a močových cest: 
Není známo: 

snížená funkce ledvin včetně případů renálního selhání u rizikových pacientů (viz 
bod 4.4) 

 
Poruchy reprodukčního systému a prsu: 
Méně časté: 

sexuální dysfunkce 

 
Celkové poruchy a lokální reakce v místě aplikace: 
Časté: 

únava 

Méně časté: 

bolest na hrudi 

 
Vyšetření: 
Velmi časté: 

Hyperkalemie* se objevila mnohem častěji u diabetických pacientů léčených 
irbesartanem než u pacientů léčených placebem. U diabetických pacientů 
s hypertenzí, s mikroalbuminurií a normální funkcí ledvin se hyperkalemie 
(≥ 5,5 mE/l) objevila u 29,4% pacientů ve skupině s 300 mg irbesartanu a u 22% 
pacientů ve skupině s placebem. U diabetických pacientů s hypertenzí, 
s chronickou renální insuficiencí a zjevnou proteinurií, se objevila hyperkalemie 
(≥ 5,5 mE/l) u 46,3% pacientů ve skupině s irbesartanem a u 26,3% pacientů ve 
skupině s placebem.  

Časté: 

U subjektů léčených irbesartanem byl často (1,7%) pozorován signifikantní vzestup 
plazmatické kreatinkinázy. V žádném případě toto zvýšení nebylo spojeno se 
zjistitelnými klinickými muskuloskeletálními příhodami. 
Pokles hemoglobinu, který nebyl klinicky významný, byl pozorován u 1,7% 
pacientů s hypertenzí a pokročilým diabetickým ledvinným onemocněním léčených 
irbesartanem. 

32 

Pediatrická populace 
V randomizované studii s 318 dětmi a mladistvými s hypertenzí ve věku 6 až 16 let se během 3týdenní 
dvojitě slepé fáze vyskytly tyto nežádoucí účinky: bolesti hlavy (7,9%), hypotenze (2,2%), závratě 
(1,9%) a kašel (0,9%).V 26týdenním otevřeném období této studie nejčastěji zaznamenané 
abnormality laboratorních vyšetření byly vzestup kreatininu (6,5% ) a zvýšené hodnoty CK u 2% 
dětských příjemců. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

 
4.9 

Předávkování 

 
U dospělých osob, které dostávaly irbesartan v dávkách až 900 mg denně po 8 týdnů, se neobjevily 
toxické příznaky. Jako nejpravděpodobnější projev předávkování lze očekávat hypotenzi a tachykardii; 
také by se mohla objevit bradykardie z předávkování. O terapii předávkování přípravkem Irbesartan 
Zentivau nejsou dostupné specifické informace. Pacienta je třeba pečlivě monitorovat a léčení musí 
být symptomatické a podpůrné. Navrhovaná opatření jsou vyvolání zvracení a/nebo laváž žaludku. Při 
léčbě předávkování může být užitečné podání aktivního uhlí. Hemodialýzou se irbesartan neodstraní. 
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 
Farmakoterapeutická skupina: antagonisté angiotensinu-II, samotní. 
ATC kód: C09CA04. 
 
Mechanismus působení: Irbesartan je silně působící, perorálně účinný, selektivní antagonista receptoru 
pro angiotensin-II (receptor typu AT

1

). Předpokládá se, že blokuje veškeré účinky angiotensinu-II 

zprostředkované AT

1

 receptorem, a to bez zřetele ke zdroji anebo způsobu syntézy angiotensinu-II. 

Selektivní antagonické ovlivnění angiotensin-II (AT

1

) receptorů vede ke zvýšení hladin plazmatického 

reninu a angiotensinu-II a ke snížení koncentrace aldosteronu v plazmě. Samotným irbesartanem v 
doporučených dávkách nejsou hladiny draslíku v séru významně ovlivněny. Irbesartan neinhibuje 
ACE (kininázu-II), enzym vytvářející angiotensin-II a také degradující bradykinin na neaktivní 
metabolity. Irbesartan nevyžaduje metabolickou aktivaci, aby byl účinný. 
 
Klinická účinnost: 
 
Hypertenze 
Irbesartan snižuje krevní tlak, srdeční frekvenci mění minimálně. Při podávání jednou denně je snížení 
krevního tlaku závislé na dávce a má tendenci vytvářet plató při dávkách vyšších než 300 mg. Dávky 
150-300 mg jednou denně snižují krevní tlak vleže nabo vsedě v nejnižším bodě účinku (tj. za 
24 hodiny po podání) průměrně o 8-13/5-8 mm Hg (systolický/diastolický) více než placebo. 
Nejvýraznějšího snížení krevního tlaku je dosaženo do 3-6 hodin po podání a hypotenzní účinek se 
udržuje nejméně 24 hodiny. Ještě za 24 hodin po podání doporučovaných dávek dosahoval pokles 
tlaku krve 60-70% maximálního poklesu diastolického a systolického tlaku. Dávka 150 mg podávaná 
jednou denně vedla k podobným minimálním a průměrným 24-hodinovým změnám krevního tlaku 
jako stejná celková dávka rozdělená do dvou jednotlivých denních dávek. 
Hypotenzní účinek přípravku Irbesartan Zentiva je patrný do 1-2 týdnů, maximální efekt se objevuje 
4-6 týdnů po zahájení terapie. Antihypertenzní účinek se udržuje v průběhu dlouhodobé léčby. Po 
ukončení terapie se krevní tlak postupně vrací k původním hodnotám. Rebound-hypertenze nebyla 
pozorována. 
Hypotenzní účinky irbesartanu a thiazidových diuretik jsou additivní. U pacientů, u nichž irbesartan 
sám krevní tlak dostatečně nesnižuje, vyvolá přidání malé dávky hydrochlorothiazidu (12,5 mg) 

33 

jednou denně další snížení krevního tlaku; to v období minima účinku dosahuje ve srovnání s 
placebem 7-10/3-6 mmHg (systolický/diastolický). 
Účinnost přípravku Irbesartan Zentiva není ovlivněna věkem ani pohlavím. Hypertonici černé pleti 
reagují na monoterapii irbesartanem zřetelně slaběji, tak jak je tomu i u ostatních léčivých přípravků 
ovlivňujících renin-angiotensinový systém. Jestliže se irbesartan podává společně s malou dávkou 
hydrochlothiazidu (např. 12,5 mg denně), blíží se reakce černých hypertoniků reakci pacientů bílé 
pleti. 
Irbesartan nemá klinicky významný účinek na hladinu kyseliny močové v séru anebo na vylučování 
kyseliny močové močí. 
 
Pediatrická populace 
Snížení krevního tlaku s cílovými titrovanými dávkami irbesartanu 0,5 mg/kg (nízká), 1,5 mg/kg 
(střední) a 4,5 mg/kg (vysoká) bylo hodnoceno u 318 dětí a mladistvých ve věku 6 až 16 let 
s hypertenzí nebo s rizikem (diabetici, hypertenze v rodinné anamnéze) během 3týdenního období. Po 
třech týdnech průměrné snížení od výchozích hodnot u primární proměnné účinnosti – hodnoty 
systolického tlaku vsedě (SeSBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu -
trough) - bylo 11,7 mmHg (nízká dávka), 9,3 mmHg (střední dávka) a 13,2 mmHg (vysoká dávka). 
Rozdíl mezi těmito dávkami nebyl signifikantní. Korigované průměrné změny hodnoty diastolického 
krevního tlaku v sedě (SeDBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu - 
trough) byly tyto: 3,8 mmHg (nízká dávka), 3,2 mmHg (střední dávka), 5,6 mmHg (vysoká dávka). V 
průběhu dalších dvou týdnů, kdy pacienti byli re-randomizováni buď do skupiny s léčivým 
přípravkem nebo do skupiny s placebem, u pacientů na placebu došlo u ke zvýšení SeSBP o 
2,4 mmHg a SeDBP o 2,0 mmHg ve srovnání se změnami +0,1, resp. -0,3 mmHg u pacientů na všech 
dávkách irbesartanu (viz bod 4.2). 
 
Hypertenze a diabetes typu 2 s renálním onemocněním 
Studie "Irbesartan Diabetic Nephropathy Trial (IDNT)" ukazuje, že irbesartan zpomaluje progresi 
renálního onemocnění u pacientů s chronickou renální nedostatečností a zjevnou proteinurií. IDNT 
byla dvojitě slepá, kontrolovaná studie srovnávající morbiditu a mortalitu u nemocných léčených 
přípravkem Irbesartan Zentiva, amlodipinem a placebem. U 1715 pacientů s hypertenzí a diabetem 
typu 2, proteinurií ≥ 900 mg/den a s hladinou kreatininu v séru mezi 1,0 - 3,0 mg/dl byl hodnocen 
dlouhodobý účinek (průměrně 2,6 roku) přípravku Irbesartan Zentiva na vývoj renálního onemocnění 
a na mortalitu ze všech příčin. Pacientům byly titrovány dávky od 75 mg do udržovací dávky 300 mg 
přípravku Irbesartan Zentiva, od 2,5 mg do 10 mg amlodipinu nebo placebo dle snášenlivosti. Pacienti 
ve všech léčebných skupinách obvykle dostávali mezi 2 a 4 antihypertenzivy (např. diuretika, 
betablokátory, alfablokátory) k dosažení předdefinovaného cílového krevního tlaku ≤ 135/85 mmHg 
nebo snížení systolického tlaku o 10 mmHg, pokud výchozí tlak byl > 160 mmHg. Šedesát procent 
(60%) pacientů ve skupině placeba dosáhlo tohoto cílového krevního tlaku, v irbesartanové skupině to 
bylo 76% a ve skupině s amlodipinem 78%. Irbesartan významně snížil relativní riziko dosažení 
základního kombinovaného cílového parametru, kterým bylo zdvojnásobení sérové hladiny kreatininu, 
konečná fáze renálního onemocnění (ESRD) nebo úmrtí z jakékoliv příčiny. Přibližně 33% pacientů 
ve skupině léčené irbesartanem dosáhlo primárního kombinovaného cílového parametru týkajícího se 
renálních funkcí ve srovnání s 39% pacientů ve skupině s placebem a se 41% pacientů užívajících 
amlodipin [20% snížení relativního rizika proti placebu (p = 0,024) a 23% snížení relativního rizika ve 
srovnání s amlodipinem (p = 0,006)]. Při analýze jednotlivých komponentů

primárního cílového 

parametru nebyl pozorován žádný vliv na celkovou mortalitu, zatímco byl zjištěn pozitivní trend ve 
snížení ESRD a významné snížení zdvojnásobení sérových koncentrací kreatininu. 
 
Byla provedena analýza účinku v podskupinách vytvořených podle pohlaví, rasy, věku, trvání diabetu, 
vstupního krevního tlaku, hladiny kreatininu v séru a albuminurie. U žen a černochů, kteří 
reprezentovali 32%, resp. 26% celkové populace ve studii, nebyl prospěch pro ledviny průkazný, 
ačkoli interval spolehlivosti to nevylučuje. Pro sekundární cílový bod fatálních a nefatálních 
kardiovaskulárních příhod nebyl v rámci celé populace rozdíl mezi dále uvedenými třemi skupinami, 
ačkoli byl vidět zvýšený výskyt nefatálního IM u žen a snížený výskyt nefatálního IM u mužů 
v irbesartanové skupině proti režimu založeném na placebu. Byl pozorován zvýšený výskyt 
nefatálního IM a CMP u žen v irbesartanovém režimu ve srovnání s režimem založeném na 

34 

amlodipinu, zatímco hospitalizace kvůli srdečnímu selhání byla snížena v celé sledované populaci. 
Nicméně, pro tyto nálezy u žen nebylo nalezeno žádné definitivní vysvětlení. 
 
Studie "Effects of Irbesartan on Microalbuminuria in Hypertensive Patients with Type 2 Diabets 
Mellitus (IRMA 2)" ukazuje, že 300 mg irbesartanu zpomaluje vznik zjevné proteinurie u pacientů 
s mikroalbuminurií. IRMA 2 byla placebem kontrolovaná dvojitě slepá studie morbidity na 590 
pacientech s diabetem typu 2, mikroalbuminurií (30-300 mg/den) a normální funkcí ledvin (hladina 
kreatininu v séru ≤ 1,5 mg/dl u mužů a < 1,1 mg/dl u žen). Studie sledovala dlouhodobé účinky 
(2 roky) přípravku Irbesartan Zentiva na rozvoj klinické (zjevné) proteinurie (rychlost vylučování 
albuminu močí (UAER) > 300 mg/den a zvýšení UAER o minimálně 30% ve srovnání s výchozí 
hodnotou). Předdefinovaný cílový krevní tlak byl ≤ 135/85 mmHg. Aby bylo dosaženo cílového 
krevního tlaku, byla dle potřeby přidána další antihypertenziva (vyjma ACE inhibitorů, antagonistů 
receptorů pro angiotensin II a dihydropyridinových vápníkových blokátorů). Zatímco podobného 
krevního tlaku bylo dosaženo ve všech léčených skupinách, méně subjektů ve skupině s 300 mg 
irbesartanu (5,2%) než s placebem (14,9%) nebo se 150 mg irbesartanu (9,7%) dosáhlo cílového 
parametru, kterým byla zjevná proteinurie, čímž bylo prokázáno, že podávání vyšších dávek snižuje 
relativní riziko o 70%, ve srovnání s placebem (p = 0,0004). Doprovodné zlepšení rychlosti 
glomerulární filtrace (GFR) nebylo během prvních tří měsíců léčby pozorováno. Zpomalení progrese 
onemocnění ke klinické proteinurii bylo evidentní již za tři měsíce a pokračovalo celé 2 roky. Regrese 
k normoalbuminurii (< 30 mg/den) byla častější ve skupině s 300 mg přípravku Irbesartan Zentiva 
(34%) než ve skupině s placebem (21%). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) 
Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan 
Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans 
Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem 
receptorů pro angiotenzin II. 
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo 
cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození 
cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a 
diabetickou nefropatií. 
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární 
ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, 
akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností 
jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II. 
Inhibitory ACE ia blokátory receptorů pro angiotensin II. proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií 
užívat současně. 
Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease 
Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem 
ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým 
onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena 
z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda 
byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí 
účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly 
častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině. 
 
5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

 
Po perorálním podání se irbesartan dobře absorbuje: při sledování absolutní biologické dostupnosti 
byly zjištěny hodnoty přibližně 60-80%. Současný příjem potravy biologickou dostupnost irbesartanu 
významně neovlivňuje. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 96%, vazba na buněčné složky 
krve je zanedbatelná. Distribuční objem je 53 - 93 litry. Po perorálním nebo intravenózním podání 

14

C 

irbesartanu se 80-85% radioaktivity v cirkulující plazmě dá přisoudit nezměněnému irbesartanu. 
Irbesartan se metabolizuje v játrech konjugací na glukuronid a oxidací. Hlavní metabolit v krevním 
oběhu je glukuronid irbesartanu (přibližně 6%). Studie in vitro ukazují, že irbesartan se primárně 
oxiduje cytochromem P450, a to enzymem CYP2C9; izoenzym CYP3A4 má zanedbatelný význam. 
 

35 

Irbesartan má lineární farmakokinetiku závislou na dávce, a to v dávkovém rozmezí od 10 do 600 mg. 
Ukázalo se, že po dávkách vyšších než 600 mg (dvojnásobku nejvyšší doporučované dávky) je zvýšení 
absorpce po perorálním podání již menší, než by bylo úměrné dávce; mechanismus tohoto jevu není 
znám. Maximální koncentrace v plazmě je dosaženo za 1,5-2 hodiny po perorálním podání. Celková 
clearance a renální clearance jsou 157-176 resp. 3-3,5 ml/min. Terminální eliminační poločas 
irbesartanu je 11-15 hodin. Rovnovážných koncentrací v plazmě je dosaženo do 3 dnů po zahájení 
terapie při dávkování jednou denně. Při opakovaném podávání jednou denně lze zjistit omezenou 
kumulaci irbesartanu v plazmě (< 20%). V jedné studii byly u hypertoniček zjištěny o něco vyšší 
plazmatické koncentrace irbesartanu než u hypertoniků. Rozdíly v poločase nebo kumulaci irbesartanu 
však nalezeny nebyly. Dávkování pro ženy není třeba upravovat. Hodnoty AUC a C

max

 irbesartanu 

byly také o něco vyšší u starších osob (≥ 65 let) než u osob mladších (18-40 let). Terminální 
eliminační poločas se však signifikantně nelišil. U starších pacientů není třeba dávkování upravovat. 
 
Irbesartan a jeho metabolity se eliminují jednak žlučí, jednak ledvinami. Po perorálním anebo 
intravenózním podání 

14

C irbesartanu lze asi 20% radioaktivity nalézt v moči, zbytek ve stolici. Méně 

než 2% dávky se vyloučí močí jako nezměněný irbesartan. 
 
Pediatrická populace 
Farmakokinetika irbesartanu byla hodnocena u 23 dětí s hypertenzí po podání jedné a opakovaných 
denních dávek irbesartanu (2 mg/kg) až do maximální denní dávky 150 mg po dobu 4 týdnů. U 21 
z těchto 23 dětí bylo možno srovnat farmakokinetiku s dospělými (dvanáct dětí bylo starších než 12 
let, devět dětí mělo mezi 6 až 12 lety). Výsledky ukázaly, že hodnoty C

max, 

 AUC a clearance byly 

srovnatelné s výsledky pozorovanými u dospělých pacientů, kteří dostávali 150 mg irbesartanu denně. 
Po opakovaném dávkování jednou denně byla pozorována omezená akumulace irbesartanu v plazmě 
(18%). 
 
Porucha funkce ledvin: u pacientů s poruchou funkce ledvin anebo u hemodialyzovaných pacientů 
nejsou farmakokinetické parametry irbesartanu významně změněny. Irbesartan se hemodialýzou 
neodstraní. 
 
Porucha funkce jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou jaterní cirhózou nejsou farmakokinetické 
parametry irbesartanu významně změněny. 
U pacientů s těžkou poruchou jater se studie neprováděly. 
 
5.3 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

 
Nebyly nalezeny náznaky abnormálního systémového toxického ovlivnění anebo ovlivnění cílových 
orgánů při použití klinicky relevantních dávek. V neklinických studiích bezpečnosti vyvolaly vysoké 
dávky irbesartanu (≥ 250 mg/kg denně u potkanů a ≥ 100 mg/kg denně u makaků) snížení 
erytrocytárních parametrů (počtů erytrocytů, množství hemoglobinu, hematokritu). Velmi vysoké 
dávky (≥ 500 mg/kg denně) vyvolaly degenerativní změny v ledvinách (např. intersticiální nefritidu, 
distenzi tubulů, bazofilii tubulů, zvýšení koncentrace močoviny a kreatininu v plazmě) u potkanů a 
makaků; tyto změny byly zhodnoceny jako sekundární projevy hypotenzního účinku léčivého 
přípravku, které způsobily snížení renální perfuze. Irbesartan dále vyvolal hyperplazii/hypertrofii 
juxtaglomerulárních buněk (u potkanů v dávkách ≥ 90 mg/kg denně, u makaků v dávkách ≥ 10 mg/kg 
denně). Všechny tyto změny se považují za kauzálně spojené s farmakologickým účinkem irbesartanu. 
Nezdá se, že by pro terapeutické dávkování irbesartanu u lidí byla hyperplazie/hypertrofie renálních 
juxtaglomerulárních buněk jakkoliv relevantní. 
 
Nebyla prokázána mutagenita, klastogenita nebo kancerogenita. 
 
Fertilita a reprodukční chování nebyly ve studiích se samci a samicemi potkanů ovlivněny ani po 
perorálních dávkách irbesartanu vyvolávajících parentální toxicitu (od 50 do 650 mg/kg/den), včetně 
úmrtí při nejvyšší dávce. Nebyly pozorovány žádné významné účinky na počet žlutých tělísek, usazení 
oplodněných vajíček nebo živé plody. Irbesartan neovlivňoval přežití, vývoj ani reprodukci potomků. 
Studie na pokusných zvířatech ukázaly, že radioaktivně značený irbesartan je detekován v plodech 
potkanů a králíků. Irbesartan je vylučován do mateřského mléka kojících samic potkanů.  

36 

 
Studie s irbesartanem u pokusných zvířat ukázaly přechodné toxické účinky (zvětšení kavity 
ledvinných pánviček, hydroureter nebo podkožní edémy) u potkaních fétů, tyto změny se po porodu 
upravily. U králíků byly zjištěny aborty anebo časné resorpce po dávkách vyvolávajících zřetelnou 
maternální toxicitu, včetně úmrtí. Teratogenní účinky u potkanů nebo u králíků zjištěny nebyly. 
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 
6.1 

Seznam pomocných látek 

 
Mikrokrystalická celulosa 
Sodná sůl kroskaramelosy 
Monohydrát laktosy 
Magnesium-stearát  
Koloidní hydratovaný oxid křemičitý 
Předbobtnalý kukuřičný škrob  
Poloxamer 188 
 
6.2 

Inkompatibility 

 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 

Doba použitelnosti 

 
3 roky. 
 
6.4 

Zvláštní opatření pro uchovávání 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 ºC. 
 
6.5 

Druh obalu a obsah balení 

 
Krabičky obsahující 14 tablet v PVC/PVDC/Aluminiovém blistru. 
Krabičky obsahující 28 tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 tablet v PVC/PVDC/ Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 98 tablet v PVC/PVDC/ Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 x 1 tabletu v PVC/PVDC/Aluminiových perforovaných blistrech pro 
jednotlivé dávky. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 

 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
 
7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  

 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 

37 

8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/06/376/011-015 
 
 
9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 19. ledna 2007 
Datum posledního prodloužení: 19. ledna 2012 
 
 
10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu/

38 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 75 mg potahované tablety. 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNI SLOŽENÍ 

 
Jedna potahovaná tableta obsahuje irbesartanum 75 mg. 
 
Pomocná látka se známým účinkem: 25,50 mg monohydrátu laktosy v jedné potahované tabletě. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Potahovaná tableta. 
Bílá až téměř bílá, bikonvexní, oválná, na jedné straně se znakem srdce a na druhé straně s vyraženým 
číslem 2871. 
 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1 

Terapeutické indikace 

 
Přípravek Irbesartan Zentiva je indikován k léčbě esenciální hypertenze u dospělých. 
Také je indikován k léčbě onemocnění ledvin u dospělých pacientů s hypertenzí a diabetes mellitus 2. 
typu jako součást antihypertenzního léčebného režimu (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
 
4.2 

Dávkování a způsob podání 

 
Dávkování 
 
Obvyklá doporučená úvodní a udržovací dávka je 150 mg jednou denně, spolu s jídlem anebo bez 
něho. Irbesartan Zentiva v dávce 150 mg jednou denně obvykle zaručí lepší 24-hodinovou kontrolu 
krevního tlaku než v dávce 75 mg. Je však možné uvážit zahájení léčby dávkou 75 mg, zejména u 
hemodialyzovaných pacientů a u pacientů starších než 75 let. 
 
Pacientům, u nichž nedostačuje dávka 150 mg jednou denně, je možné dávku přípravku Irbesartan 
Zentiva zvýšit na 300 mg, anebo je možné přidat jiná antihypertenziva (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
Ukázalo se, že zejména přidání diuretika jako např. hydrochlorothiazidu má v kombinaci s přípravkem 
Irbesartan Zentiva aditivní účinek (viz bod 4.5). 
 
U hypertenzních pacientů s diabetem typu 2 by měla být léčba zahájena dávkou 150 mg irbesartanu 
jednou denně a zvyšována až do 300 mg jednou denně, což je preferovaná udržovací dávka pro léčbu 
ledvinového onemocnění. 
Prospěšnost přípravku Irbesartan Zentiva v léčbě poškození ledvin u hypertenzních pacientů 
s diabetem 2. typu byla prokázána ve studiích, kde byl irbesartan, dle potřeby, podáván spolu s jinými 
antihypertenzivy tak, aby bylo dosaženo požadovaných hodnot krevního tlaku (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 
5.1). 
 
Zvláštní populace 
 
Porucha ledvin: u pacientů s porušenou renální funkcí není úprava dávkování nutná. U pacientů 
léčených dialýzou je třeba zvážit podávání nižších počátečních dávek (75 mg) 
(viz bod 4.4). 
 

39 

Porucha jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou jater není třeba úprava dávkování. 
S podáním přípravku pacientům s těžkou poruchou jater nejsou klinické zkušenosti. 
 
Starší pacienti: u pacientů starších než 75 let je sice vhodné zvážit možnost zahájení terapie dávkou 
75 mg, úprava dávkování však obvykle u starších pacientů nebývá nutná. 
 
Pediatrická populace: bezpečnost a účinnost přípravku Irbesartan Zentiva u dětí ve věku do 18 let 
nebyla stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodě 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich 
základě nelze doporučit dávkování u dětí. 
 
Způsob podání 
 
Perorální podání. 
 
4.3 

Kontraindikace 

 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6). 
 
Současné užívání přípravku Irbesartan Zentiva s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno 
u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m

2

) (viz body 

4.5 a 5.1) 
 
4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 
Hypovolemie: symptomatická hypotenze, zejména po první dávce, se může objevit u pacientů 
s hypovolemií příp. sodíkovou deplecí po energické terapii diuretiky, po dietě s omezením soli, po 
průjmech nebo zvracení. Tyto stavy by měly být upraveny před podáváním přípravku Irbesartan 
Zentiva. 
 
Renovaskulární hypertenze: u pacientů s bilaterální stenózou renálních arterií, anebo se stenózou 
arterie u jediné funkční ledviny, je zvýšené riziko těžké hypotenze a renální insuficience, jestliže jsou 
léčeni léčivými přípravky ovlivňujícími renin-angiotensin-aldosteronový systém. U přípravku 
Irbesartan Zentiva tato situace sice není dokumentována, u antagonistů receptoru pro angiotensin-II je 
však třeba podobný účinek předpokládat. 
 
Porucha ledvin a transplantace ledvin: při použití přípravku Irbesartan Zentiva u pacientů s poruchou 
renálních funkcí se doporučuje pravidelně monitorovat hladin draslíku a kreatininu v séru. 
S podáváním přípravku Irbesartan Zentiva pacientům krátce po transplantaci ledvin nejsou zkušenosti. 
 
Hypertenzní pacienti s diabetem typu 2 a ledvinovým onemocněním: účinky irbesartanu na ledvinové 
poruchy a kardiovaskulární příhody nebyly u pacientů s pokročilým onemocněním ledvin ve všech 
skupinách v analýze prováděné během studie jednotné. Zejména se projevily jako méně příznivé u žen 
a jedinců, kteří nebyli bělošské rasy (viz bod 5.1). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS): 
Bylo  prokázáno,  že  současné  užívání  inhibitorů  ACE,  blokátorů  receptorů  pro  angiotenzin  II  nebo 
aliskirenu  zvyšuje  riziko  hypotenze,  hyperkalemie  a  snížení  funkce  ledvin  (včetně  akutního  selhání 
ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů 
pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1). 
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem 
specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.  
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s 
diabetickou nefropatií. 
 
Hyperkalemie: jako u jiných léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensin-aldosteronový 
systém, se při léčbě přípravkem Irbesartan Zentiva může objevit hyperkalemie, a to zejména při 

40 

současné poruše funkce ledvin, zjevné proteinurie způsobené diabetickým ledvinovým onemocněním 
a/nebo selhání srdce. U rizikových pacientů se doporučuje pečlivě monitorovatí koncentrace draslíku 
v séru (viz bod 4.5). 
 
Lithium: kombinace lithia a přípravku Irbesartan Zentiva se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
 
Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie: u pacientů se stenózou 
aortální chlopně, dvojcípé chlopně anebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií je, stejně jako při 
použití jiných vazodilatačních látek, nutná zvláštní opatrnost. 
 
Primární aldosteronismus: obecně vzato, pacienti s primárním aldosteronismem nereagují na 
antihypertenziva působící inhibicí renin-angiotensinového systému. Podávání přípravku Irbesartan 
Zentiva se proto nedoporučuje. 
 
Všeobecně: u pacientů, jejichž cévní tonus a renální funkce závisí převážně na aktivitě renin-
angiotensin-aldosteronového systému (např. u pacientů s těžkým městnavým srdečním selháním nebo 
u pacientů s renálním onemocněním včetně stenózy renální arterie), vedla léčba inhibitory 
angiontensin konvertujícího enzymu nebo antagonisty angiontensin-II receptoru k akutní hypotenzi, 
azotemii, oligurii anebo vzácně k akutnímu selhání ledvin (viz bod 4.5). Tak jako po podání jiných 
antihypertenziv, by mohlo nadměrné snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickou srdeční 
chorobou nebo ischemickým cévním onemocněním vyústit v infarkt myokardu nebo cévní mozkovou 
příhodu. 
Jak bylo pozorováno u inhibitorů angiontensin konvertujícího enzymu, irbesartan a jiní antagonisté 
angiotensinu jsou zřetelně méně účinní při snižování krevního tlaku u pacientů černé pleti než u ostatní 
populace patrně z důvodu vyššího výskytu nízkoreninové hypertenze (viz bod 5.1). 
 
Těhotenství: léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství 
zahájena. Pokud není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II považováno za 
nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, 
která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno 
těhotenství, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je 
to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6). 
 
Laktosa: tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnou dědičnou intolerancí galaktosy, 
vrozeným nedostatkem laktázy nebo glukoso-galaktosové malabsorpce by tento léčivý přípravek 
neměli užívat. 
 
Pediatrická populace: irbesartan byl studován u dětské populace ve věku 6 až 16 let, avšak současná 
data nejsou dostačující na to, aby podpořila rozšíření použití u dětí, dokud nebudou k dispozici další 
data (viz body 4.8, 5.1 a 5.2). 
 
4.5 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 
Diuretika a jiná antihypertenziva: jiná antihypertenziva mohou zvyšovat hypotenzní účinky 
irbersartanu; Irbesartan Zentiva však již byl bezpečně podáván spolu s jinými antihypertenzivy, jako 
např. s beta-blokátory, s dlouhodobě účinnými blokátory kalciových kanálů a s thiazidovými diuretiky. 
Předchozí léčení vysokými dávkami diuretik může způsobit hypovolemii a riziko hypotenze při 
zahájení terapie přípravkem Irbesartan Zentiva (viz  bod 4.4). 
 
Léčivé přípravky s aliskirenem nebo inhibitory ACE: Data z klinických studií ukázala, že duální 
blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí kombinovaného užívání inhibitorů 
ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích 
účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) 
ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).  
 
Doplňkové podávání draslíku a diuretika šetřící draslík: na základě zkušeností s podáváním jiných 
léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensinový systém by mohlo současné podávání diuretik 

41 

šetřících kalium, látek doplňujících přívod draslíku, solných náhražek obsahujících draslík anebo 
jiných léčivých přípravků, které mohou zvýšit hladiny draslíku v séru (např. heparin), vést k vzestupu 
sérového draslíku, a proto není tato kombinace doporučena (viz bod 4.4). 
 
Lithium: případy reverzibilního zvýšení koncentrací lithia v séru i toxicity lithia byly popsány při 
současném podávání lithia a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotensin. Podobné účinky byly 
zatím velmi vzácně nahlášeny i u irbesartanu. Proto se tato kombinace nedoporučuje (viz bod 4.4). 
Pokud je prokázáno, že je kombinace nezbytná, je doporučeno pečlivě monitorovat hladiny lithia 
v séru. 
 
Nesteroidní protizánětlivé léky: jsou-li antagonisté angiotensinu II podávány společně s nesteroidními 
protizánětlivými přípravky (t.j. selektivními COX-2 inhibitory, kyselinou acetylsalicylovou 
(> 3 g/den) a neselektivními NSAID), antihypertenzní účinek může být oslaben. 
Stejně jako u ACE inhibitorů, současné podávání antagonistů angiotensinu II a NSAID, může 
zvyšovat riziko zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, a vést ke zvýšení 
hladiny draslíku v séru, zvláště u pacientů s již preexistující renální poruchou. Opatrnost vyžaduje 
podání kombinace zvláště u starších osob. Pacienti by měli být přiměřeně hydratováni a mělo by se 
zvážit sledování renálních funkcí při zahájení souběžné léčby i jeho následná periodicita. 
 
Další informace o interakcích irbesartanu: v klinických studiích farmakokinetika irbesartanu není 
hydrochlorothiazidem ovlivněna. Irbesartan je převážně metabolizován CYP2C9 a v menším rozsahu 
glukuronidací. Nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické nebo farmakodynamické 
interakce byl-li irbesartan podáván současně s warfarinem, léčivým přípravkem metabolizovaným 
CYP2C9. Účinky induktorů CYP2C9, jako je rifampicin, na farmakokinetiku irbesartanu nebyly 
vyhodnoceny. Farmakokinetika digoxinu nebyla současným podáváním irbesartanu změněna. 
 
4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 
Těhotenství: 
 
Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz 
bod 4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru 
těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenity při podávání ACE inhibitorů během prvního 
trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné 
kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru 
angiotenzinu II (AIIRAs), pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v 
léčbě AIIRAs není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na 
jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečností profil, pokud jde o 
podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena, léčba pomocí AIIRAs musí být 
ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby. 
 
Je známo, že expozice vůči AIIRAs během druhého a třetího trimestru vede u lidí k fetotoxicitě 
(pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání 
ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz bod 5.3). 
Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru 
těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky. 
Děti, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud 
jde o hypotenzi (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Kojení: 
 
Protože nejsou k dispozici žádné údaje ohledně užívání přípravku Irbesartan Zentiva během kojení, 
Irbesartan Zentiva se nedoporučuje, je vhodnější zvolit jinou léčbu s lepším bezpečnostním profilem 
během kojení, obzvláště během kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte. 
 

42 

Není známo, zda se irbesartan nebo jeho metabolity u lidí vylučují do mateřského mléka. 
Dostupná farmakodynamická/toxikologická data u potkanů prokázala sekreci irbesartanu nebo jeho 
metabolitů do mléka (podrobnější informace viz bod 5.3). 
 
Fertilita 
 
Irbesartan neměl žádný vliv na fertilitu léčených potkanů a jejich potomky až do takových dávek, 
které vyvolávaly první příznaky parentální toxicity (viz bod 5.3). 
 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. 
Na základě farmakodynamických vlastností látky však není pravděpodobné, že by irbesartan tuto 
schopnost ovlivnil. Při řízení motorových vozidel a obsluze strojů je třeba vzít v úvahu, že v průběhu 
terapie se mohou objevit závratě a únava. 
 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 
V placebem kontrolovaných studiích u pacientů s hypertenzí se celkový výskyt nežádoucích účinků 
nelišil ve skupině s irbesartanem (56,2%) a ve skupině s placebem (56,5%). Ukončení léčby 
v důsledku jakéhokoliv klinického nebo laboratorního nežádoucího účinku bylo méně časté ve 
skupině pacientů léčených irbesartanem (3,3%) než u pacientů léčených placebem (4,5%). Výskyt 
nežádoucích účinků nebyl závislý na dávce (v doporučeném dávkovém rozmezí), na pohlaví, věku, 
rase nebo na trvání léčby. 
 
U diabetických pacientů s hypertenzí s mikroalbuminurií a normálními renálními funkcemi byly 
ortostatické závratě a ortostatická hypertenze hlášeny u 0,5% těchto pacientů (tj.méně časté), což bylo 
častěji než v placebové skupině. 
 
Následující tabulka udává nežádoucí účinky, které byly hlášeny v placebem kontrolovaných 
klinických studiích, v nichž bylo 1 965 pacientů s hypertenzí léčeno irbesartanem. Výrazy označené 
hvězdičkou (*) se vztahují k nežádoucím účinkům, které byly navíc hlášeny u > 2% diabetických 
hypertenzních pacientů, s chronickou renální nedostatečností a se zjevnou proteinurií, a hlášených 
častěji než u placeba.  
 
Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována následovně: 
velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 
až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny 
podle klesající závažnosti. 
 
Také jsou zde uvedeny nežádoucí účinky dodatečně hlášené z postmarketingového sledování. Tyto 
nežádoucí účinky vycházejí ze spontánních hlášení: 
 
Poruchy krve a lymfatického systému 
Není známo:  

trombocytopenie. 

 
Poruchy imunitního systému: 
Není známo: 

hypersenzitivní reakce jako je vyrážka, kopřivka, angioedém. 

 
Poruchy metabolismu a výživy: 
Není známo: 

hyperkalemie 

 
Poruchy nervového systému:  
Časté:  

závratě, ortostatické závratě* 

Není známo: 

vertigo, bolesti hlavy 

43 

Poruchy ucha a labyrintu: 
Není známo: 

tinitus 

 
Srdeční poruchy: 
Méně časté: 

tachykardie 

 
Cévní poruchy: 
Časté: 

ortostatická hypotenze* 

Méně časté: 

návaly horka 

 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: 
Méně časté: 

kašel 

 
Gastrointestinální poruchy: 
Časté: 

nausea/zvracení 

Méně časté: 

průjem, dyspepsie/pyróza 

Není známo: 

poruchy chuti 

 
Poruchy jater a žlučových cest: 
Méně časté:  

žloutenka 

Není známo: 

hepatitida, abnormální jaterní funkce 

 
Poruchy kůže a podkožní tkáně: 
Není známo: 

leukocytoklastická vaskulitida 

 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Časté: 

muskuloskeletální bolest* 

Není známo: 

bolesti kloubů a svalů (v některých případech spojené se zvýšenými hladinami 
kreatinkinasy v plazmě), svalové křeče 

 
Poruchy ledvin a močových cest: 
Není známo: 

snížená funkce ledvin včetně případů renálního selhání u rizikových pacientů (viz 
bod 4.4) 

 
Poruchy reprodukčního systému a prsu: 
Méně časté: 

sexuální dysfunkce 

 
Celkové poruchy a lokální reakce v místě aplikace: 
Časté: 

únava 

Méně časté: 

bolest na hrudi 

 
Vyšetření 
Velmi časté:  Hyperkalemie* se objevila mnohem častěji u diabetických pacientů léčených 

irbesartanem než u pacientů léčených placebem. U diabetických pacientů s hypertenzí, 
s mikroalbuminurií a normální funkcí ledvin se hyperkalemie (≥ 5,5 mE/l) objevila u 
29,4% pacientů ve skupině s 300 mg irbesartanu a u 22% pacientů ve skupině 
s placebem. U diabetických pacientů s hypertenzí, s chronickou renální insuficiencí a 
zjevnou proteinurií, se objevila hyperkalemie (≥ 5,5 mE/l) u 46,3% pacientů ve skupině 
s irbesartanem a u 26,3% pacientů ve skupině s placebem.  

Časté: 

U subjektů léčených irbesartanem byl často (1,7%) pozorován signifikantní vzestup 
plazmatické kreatinkinázy. V žádném případě toto zvýšení nebylo spojeno se 
zjistitelnými klinickými muskuloskeletálními příhodami. 
Pokles hemoglobinu, který nebyl klinicky významný, byl pozorován u 1,7% pacientů 
s hypertenzí a pokročilým diabetickým ledvinným onemocněním léčených irbesartanem 

 
Pediatrická populace 

44 

V randomizované studii s 318 dětmi a mladistvými s hypertenzí ve věku 6 až 16 let se během 3týdenní 
dvojitě slepé fáze vyskytly tyto nežádoucí účinky: bolesti hlavy (7,9%), hypotenze (2,2%), závratě 
(1,9%) a kašel (0,9%). V 26týdenním otevřeném období této studie nejčastěji zaznamenané 
abnormality laboratorních vyšetření byly vzestup kreatininu (6,5%) a zvýšené hodnoty CK u 2% 
dětských příjemců. 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

 
4.9 

Předávkování 

 
U dospělých osob, které dostávaly po 8 týdnů irbesartan v dávkách až 900 mg denně, se neobjevily 
toxické příznaky. Jako nejpravděpodobnější projev předávkování lze očekávat hypotenzi a tachykardii; 
také by se mohla objevit bradykardie z předávkování. O terapii předávkování přípravkem Irbesartan 
Zentiva nejsou dostupné specifické informace. Pacienta je třeba pečlivě monitorovat a léčení musí být 
symptomatické a podpůrné. Navrhovaná opatření jsou vyvolání zvracení a/nebo laváž žaludku. Při 
léčbě předávkování může být užitečné podání aktivního uhlí. Irbesartan nelze odstranit hemodialýzou. 
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 
Farmakoterapeutická skupina: antagonisté angiotensinu-II, samotní. 
ATC kód: C09CA04. 
 
Mechanismus působení: Irbesartan je silný, perorálně účinný, selektivní antagonista receptoru pro 
angiotensin-II (receptor typu AT

1

). Předpokládá se, že blokuje veškeré účinky angiotensinu-II 

zprostředkované AT

1

 receptorem, bez ohledu na zdroj a způsob syntézy angiotensinu-II. Selektivní 

antagonické ovlivnění angiotensin-II (AT

1

) receptorů vede ke zvýšení hladin plazmatického reninu 

a angiotensinu-II a ke snížení koncentrace aldosteronu v plazmě. Hladiny draslíku v séru nejsou 
samotným irbesartanem v doporučených dávkách významně ovlivněny. Irbesartan neinhibuje ACE 
(kininázu-II), enzym vytvářející angiotensin-II a také degradující bradykinin na neaktivní metabolity. 
Irbesartan, aby byl účinný, nevyžaduje metabolickou aktivaci. 
 
Klinická účinnost: 
 
Hypertenze 
Irbesartan snižuje krevní tlak s minimální změnou srdeční frekvence. Pokles krevního tlaku je závislý 
na velikosti dávky podávané jednou denně s tendencí vytvořit plató při dávkách nad 300 mg. Dávky 
150-300 mg jednou denně snižují krevní tlak vleže nebo vsedě prolongovaně (tj. 24 hodiny po podání) 
průměrně o 8-13/5-8 mm Hg (systolický/diastolický) více než placebo. Nejvýraznějšího snížení 
krevního tlaku je dosaženo do 3-6 hodin po podání a hypotenzní účinek se udržuje nejméně 24 hodiny. 
Ještě za 24 hodin po podání doporučovaných dávek dosahoval pokles tlaku krve 60-70% maximálního 
poklesu diastolického a systolického tlaku. Dávka 150 mg podávaná jednou denně vedla k podobným 
minimálním a průměrným 24-hodinovým změnám krevního tlaku jako stejná celková dávka rozdělená 
do dvou jednotlivých denních dávek. 
Hypotenzní účinek přípravku Irbesartan Zentiva je patrný v průběhu 1-2 týdnů, maximální efekt se 
objevuje 4-6 týdnů po zahájení terapie. Antihypertenzní účinek se udržuje v průběhu dlouhodobé 
léčby. Po ukončení terapie se krevní tlak postupně vrací k původním hodnotám. Reaktivní hypertenze 
nebyla pozorována. 
Hypotenzní účinky irbesartanu a thiazidových diuretik jsou additivní. U pacientů, u nichž irbesartan 
sám krevní tlak dostatečně nesnižuje, vyvolá přidání malé dávky hydrochlorothiazidu (12,5 mg) 
jednou denně další snížení krevního tlaku; dosahujícího 7-10/3-6 mmHg (systolický/diastolický) ve 
srovnání s placebem. 

45 

Účinnost přípravku Irbesartan Zentiva není ovlivněna věkem ani pohlavím. Reakce hypertoniků černé 
pleti na monoterapii irbesartanem je zřetelně slabší, obdobně jako reakce na jiné léčivé přípravky 
ovlivňující renin-angiotensinový systém. Jestliže se irbesartan podává společně s malou dávkou 
hydrochlothiazidu (např. 12,5 mg denně), reakce hypertoniků černé pleti se blíží reakci pacientů pleti 
bílé. 
Irbesartan nemá klinicky významný účinek na hladinu kyseliny močové v séru anebo na vylučování 
kyseliny močové močí. 
 
Pediatrická populace 
Snížení krevního tlaku s cílovými titrovanými dávkami irbesartanu 0,5 mg/kg (nízká), 1,5 mg/kg 
(střední) a 4,5 mg/kg (vysoká) bylo hodnoceno u 318 dětí a mladistvých ve věku 6 až 16 let 
s hypertenzí nebo s rizikem (diabetici, hypertenze v rodinné anamnéze) během 3týdenního období. Po 
třech týdnech průměrné snížení od výchozích hodnot u primární proměnné účinnosti – hodnoty 
systolického tlaku vsedě (SeSBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu -
trough) - bylo 11,7 mmHg (nízká dávka), 9,3 mmHg (střední dávka) a 13,2 mmHg (vysoká dávka). 
Rozdíl mezi těmito dávkami nebyl signifikantní. Korigované průměrné změny hodnoty diastolického 
krevního tlaku v sedě (SeDBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu -
trough) byly tyto: 3,8 mmHg (nízká dávka), 3,2 mmHg (střední dávka), 5,6 mmHg (vysoká dávka). V 
průběhu dalších dvou týdnů, kdy pacienti byli re-randomizováni buď do skupiny sléčivým přípravkem 
nebo do skupiny s placebem, u pacientů na placebu došlo ke zvýšení SeSBP o 2,4 mmHg a SeDBP o 
2,0 mmHg ve srovnání se změnami +0,1, resp. -0,3 mmHg u pacientů na všech dávkách irbesartanu 
(viz bod 4.2). 
 
Hypertenze a diabetes typu 2 s renálním onemocněním 
Studie "Irbesartan Diabetic Nephropathy Trial (IDNT)" ukazuje, že irbesartan zpomaluje progresi 
renálního onemocnění u pacientů s chronickou renální nedostatečností a manifestní proteinurií. IDNT 
byla dvojitě slepá, kontrolovaná studie srovnávající morbiditu a mortalitu u nemocných léčených 
přípravkem Irbesartan Zentiva, amlodipinem a placebem. U 1715 pacientů s hypertenzí a diabetem 
typu 2, proteinurií ≥ 900 mg/den a s hladinou kreatininu v séru mezi 1,0-3,0 mg/dl byl hodnocen 
dlouhodobý účinek (průměrně 2,6 roku) přípravku Irbesartan Zentiva na vývoj renálního onemocnění 
a na mortalitu ze všech příčin. Pacientům byly podávány dávky od 75 mg až po udržovací dávku 
300 mg přípravku Irbesartan Zentiva, od 2,5 mg do 10 mg amlodipinu nebo placebo dle snášenlivosti. 
Pacienti ve všech léčebných skupinách obvykle dostávali 2 až 4 antihypertenzivní látky (např. 
diuretika, betablokátory, alfablokátory) k dosažení stanoveného cílového krevního tlaku 
≤ 135/85 mm Hg nebo snížení systolického tlaku o 10 mmHg, pokud výchozí tlak byl > 160 mm Hg. 
Šedesát procent (60%) pacientů ve skupině placeba dosáhlo tohoto cílového krevního tlaku, zatímco 
v irbesartanové skupině to bylo 76% a ve skupině s amlodipinem 78%. Irbesartan významně snížil 
relativní riziko dosažení základního kombinovaného cílového parametru, kterým bylo dvojnásobné 
zvýšení hladiny sérového kreatininu, konečná fáze renálního onemocnění (ESRD) nebo úmrtí 
z jakékoliv příčiny. Přibližně 33% pacientů ve skupině léčené irbesartanem dosáhlo primárního 
kombinovaného cílového parametru týkajícího se renálních funkcí ve srovnání s 39% pacientů ve 
skupině s placebem a se 41% pacientů užívajících amlodipin [20% snížení relativního rizika proti 
placebu (p = 0,024) a 23% snížení relativního rizika ve srovnání s amlodipinem (p = 0,006)]. Při 
analýze jednotlivých komponentů primárního cílového parametru nebyl pozorován žádný vliv na 
celkovou mortalitu, zatímco byl zjištěn pozitivní trend ve snížení ESRD a významné snížení 
dvojnásobně zvýšených sérových koncentrací kreatininu. 
 
Byla provedena analýza účinku v podskupinách vytvořených podle pohlaví, rasy, věku, trvání diabetu, 
vstupního krevního tlaku, hladiny kreatininu v séru a albuminurie. U žen a černochů, kteří 
reprezentovali 32%, resp. 26% celkové populace ve studii, nebyl prospěch pro ledviny průkazný, 
ačkoli interval spolehlivosti to nevylučuje. Pro sekundární cílový bod fatálních a nefatálních 
kardiovaskulárních příhod nebyl v rámci celé populace rozdíl mezi dále uvedenými třemi skupinami, 
ačkoli byl pozorován zvýšený výskyt nefatálního IM u žen a snížený výskyt nefatálního IM u mužů 
v irbesartanové skupině proti režimu založeném na placebu. Byl pozorován zvýšený výskyt 
nefatálního IM a CMP u žen v irbesartanovém režimu ve srovnání s režimem založeném na 
amlodipinu, zatímco hospitalizace kvůli srdečnímu selhání byla snížena v celé sledované populaci. 
Nicméně, pro tyto nálezy u žen nebylo nalezeno žádné definitivní vysvětlení. 

46 

 
Studie "Účinek irbesartanu na mikroalbuminurii u hypertonických pacientů s diabetem typu 2" 
(IRMA 2) (Effects of Irbesartan on Microalbuminuria in Hypertensive Patients with Type 2 Diabets 
Mellitus) ukazuje, že 300 mg irbesartanu zpomaluje vznik zjevné proteinurie u pacientů 
s mikroalbuminurií. IRMA 2 byla placebem kontrolovaná, dvojitě slepá studie morbidity na 
590 pacientech s diabetem typu 2, mikroalbuminurií (30-300 mg/den) a normální funkcí ledvin 
(hladina kreatininu v séru ≤ 1,5 mg/dl u mužů a < 1,1 mg/dl u žen). Studie sledovala dlouhodobé 
účinky (2 roky) přípravku Irbesartan Zentiva na rozvoj klinické (zjevné) proteinurie (rychlost 
vylučování albuminu močí (UAER) > 300 mg/den a zvýšení v UAER o minimálně 30% ve srovnání 
s výchozí hodnotou). Stanovený cílový krevní tlak byl ≤ 135/85 mm Hg. Aby bylo dosaženo cílového 
krevního tlaku, byla dle potřeby přidána další antihypertenziva (vyjma ACE inhibitorů, antagonistů 
receptorů pro angiotensin II a dihydropyridinových vápníkových blokátorů). Zatímco podobného 
krevního tlaku bylo dosaženo ve všech léčených skupinách, méně subjektů ve skupině s 300 mg 
irbesartanu (5,2%) než s placebem (14,9%) nebo se 150 mg irbesartanu (9,7%) dosáhlo cílového 
parametru, kterým byla zjevná proteinurie, čímž bylo prokázáno, že podávání vyšších dávek snižuje 
relativní riziko o 70%, ve srovnání s placebem (p = 0,0004). Doprovodné zlepšení rychlosti 
glomerulární filtrace (GFR) nebylo během prvních tří měsíců léčby pozorováno. Zpomalení progrese 
onemocnění ke klinické proteinurii bylo evidentní již za tři měsíce a pokračovalo celé 2 roky. Regrese 
k normoalbuminurii (< 30 mg/den) byla častější ve skupině s 300 mg přípravku Irbesartan Zentiva 
(34%) než ve skupině s placebem (21%). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) 
Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan 
Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans 
Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem 
receptorů pro angiotenzin II. 
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo 
cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození 
cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a 
diabetickou nefropatií. 
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární 
ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, 
akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností 
jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II. 
Inhibitory ACE ia blokátory receptorů pro angiotensin II. proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií 
užívat současně. 
Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease 
Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem 
ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým 
onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena 
z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda 
byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí 
účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly 
častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině. 
 
5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

 
Po perorálním podání se irbesartan dobře absorbuje: při sledování absolutní biologické dostupnosti 
byly zjištěny hodnoty přibližně 60-80%. Současný příjem potravy biologickou dostupnost irbesartanu 
významně neovlivňuje. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 96%, vazba na buněčné složky 
krve je zanedbatelná. Distribuční objem je 53-93 litry.Po perorálním nebo intravenózním podání 

14

C irbesartanu se 80-85% radioaktivity v cirkulující plazmě dá přisoudit nezměněnému irbesartanu. 

Irbesartan se metabolizuje v játrech konjugací na glukuronid a oxidací. Hlavní metabolit v krevním 
oběhu je glukuronid irbesartanu (přibližně 6%). Studie in vitro ukazují, že irbesartan se primárně 
oxiduje cytochromem P450, a to enzymem CYP2C9; izoenzym CYP3A4 má zanedbatelný význam. 
 

47 

Irbesartan má lineární farmakokinetiku závislou na dávce, a to v dávkovém rozmezí od 10 do 600 mg. 
Ukázalo se, že po dávkách vyšších než 600 mg (dvojnásobku nejvyšší doporučované dávky) je zvýšení 
absorpce po perorálním podání již menší, než by bylo úměrné dávce; mechanismus tohoto jevu není 
znám. Maximální koncentrace v plazmě je dosaženo za 1,5-2 hodiny po perorálním podání. Celková 
clearance a renální clearance jsou 157-176 resp. 3-3,5 ml/min. Terminální eliminační poločas 
irbesartanu je 11-15 hodin. Rovnovážných koncentrací v plazmě je dosaženo do 3 dnů po zahájení 
terapie při dávkování jednou denně. Při opakovaném podávání jednou denně lze zjistit omezenou 
kumulaci irbesartanu v plazmě (< 20%). Ve studii byly zjištěny o něco vyšší plazmatické koncentrace 
irbesartanu u hypertoniček než u hypertoniků. Rozdíly v poločase nebo kumulaci irbesartanu však 
nalezeny nebyly. Dávkování pro ženy není třeba upravovat. Hodnoty AUC a C

max

 irbesartanu byly 

také o něco vyšší u starších osob (≥ 65 let) než u osob mladších (18-40 let). Terminální eliminační 
poločas se však signifikantně nelišil. U starších pacientů není třeba dávkování upravovat. 
 
Irbesartan a jeho metabolity se eliminují jednak žlučí, jednak ledvinami. Po perorálním anebo 
intravenózním podání 

14

C irbesartanu lze asi 20% radioaktivity nalézt v moči, zbytek ve stolici. Méně 

než 2% dávky se vyloučí močí jako nezměněný irbesartan. 
 
Pediatrická populace 
Farmakokinetika irbesartanu byla hodnocena u 23 dětí s hypertenzí po podání jedné a opakovaných 
denních dávek irbesartanu (2 mg/kg) až do maximální denní dávky 150 mg po dobu 4 týdnů. U 21 
z těchto 23 dětí byla bylo možno srovnat farmakokinetiku s dospělými (dvanáct dětí bylo starších než 
12 let, devět dětí mělo mezi 6 až 12 lety). Výsledky ukázaly, že hodnoty C

max, 

 AUC a clearance byly 

srovnatelné s výsledky pozorovanými u dospělých pacientů, kteří dostávali 150 mg irbesartanu denně. 
Po opakovaném dávkování jednou denně byla pozorována omezená akumulace irbesartanu v plazmě 
(18%). 
 
Porucha funkce ledvin: u pacientů s poruchou funkce ledvin anebo u hemodialyzovaných pacientů 
nejsou farmakokinetické parametry irbesartanu významně změněny. Irbesartan se hemodialýzou 
neodstraní. 
 
Porucha funkce jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou jaterní cirhózou nejsou farmakokinetické 
parametry irbesartanu významně změněny. 
U pacientů s těžkou poruchou jater se studie neprováděly. 
 
5.3 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

 
Nebyly nalezeny známky abnormálního systémového toxického ovlivnění anebo toxického ovlivnění 
cílových orgánů při použití klinicky relevantních dávek. V neklinických studiích bezpečnosti vyvolaly 
vysoké dávky irbesartanu (≥ 250 mg/kg denně u potkanů a ≥ 100 mg/kg denně u makaků) snížení 
erytrocytárních parametrů (počtů erytrocytů, množství hemoglobinu, hematokritu). Velmi vysoké 
dávky (≥ 500 mg/kg denně) vyvolaly degenerativní změny v ledvinách (např. intersticiální nefritidu, 
distenzi tubulů, bazofilii tubulů, zvýšení koncentrace močoviny a kreatininu v plazmě) u potkanů 
a makaků; tyto změny byly zhodnoceny jako sekundární projevy hypotenzních účinků léčivého 
přípravku, které vedly ke snížení renální perfuze. Irbesartan dále vyvolal hyperplazii/hypertrofii 
juxtaglomerulárních buněk (u potkanů v dávkách ≥ 90 mg/kg denně, u makaků v dávkách ≥ 10 mg/kg 
denně). Všechny tyto změny se považují za vyvolané farmakologickým působením irbesartanu. Nezdá 
se, že by pro terapeutické dávkování irbesartanu u lidí byla hyperplazie/hypertrofie renálních 
juxtaglomerulárních buněk jakkoliv relevantní. 
 
Nebyla prokázána mutagenita, klastogenita nebo kancerogenita. 
 
Fertilita a reprodukční chování nebyly ve studiích se samci a samicemi potkanů ovlivněny ani po 
perorálních dávkách irbesartanu vyvolávajících parentální toxicitu (od 50 do 650 mg/kg/den), včetně 
úmrtí při nejvyšší dávce. Nebyly pozorovány žádné významné účinky na počet žlutých tělísek, usazení 
oplodněných vajíček nebo živé plody. Irbesartan neovlivňoval přežití, vývoj ani reprodukci potomků. 
Studie na pokusných zvířatech ukázaly, že radioaktivně značený irbesartan je detekován v plodech 
potkanů a králíků. Irbesartan je vylučován do mateřského mléka kojících samic potkanů.  

48 

 
Studie s irbesartanem na pokusných zvířatech ukázaly přechodné toxické účinky (zvětšení kavity 
ledvinných pánviček, hydroureter nebo podkožní edémy) u potkaních plodů, které se po porodu 
upravily. U králíků byly zjištěny aborty anebo časné resorpce po dávkách vyvolávajících zřetelnou 
maternální toxicitu, včetně úmrtí. Teratogenní účinky u potkanů nebo u králíků zjištěny nebyly. 
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 
6.1 

Seznam pomocných látek 

 
Jádro tablety:  
Monohydrát laktosy 
Mikrokrystalická celulosa 
Sodná sůl kroskaramelosy 
Hypromelosa 
Srážený oxid křemičitý 
Magnesium-stearát. 
 
Potahová vrstva:  
Monohydrát laktosy 
Hypromelosa 
Oxid titaničitý  
Makrogol 3000 
Karnaubský vosk. 
 
6.2 

Inkompatibility 

 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 

Doba použitelnosti 

 
3 roky. 
 
6.4 

Zvláštní opatření pro uchovávání 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 ºC. 
 
6.5 

Druh obalu a obsah balení 

 
Krabičky obsahující 14 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiovém blistru. 
Krabičky obsahující 28 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 30 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 84 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 90 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 98 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 x 1 potahovanou tabletu v PVC/PVDC/Aluminiových perforovaných blistrech 
pro jednotlivé dávky. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 

 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 

49 

 
7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  

 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 
8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/06/376/016-021 
EU/1/06/376/034-035 
 
 
9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 19. ledna 2007 
Datum posledního prodloužení: 19. ledna 2012 
 
 
10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu/

50 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 150 mg potahované tablety. 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNI SLOŽENÍ 

 
Jedna potahovaná tableta obsahuje irbesartanum 150 mg. 
 
Pomocná látka se známým účinkem: 51,00 mg monohydrátu laktosy v jedné potahované tabletě. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Potahovaná tableta. 
Bílá až téměř bílá, bikonvexní, oválná, na jedné straně se znakem srdce a na druhé straně s vyraženým 
číslem 2872. 
 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1 

Terapeutické indikace 

 
Přípravek Irbesartan Zentiva je indikován k léčbě esenciální hypertenze u dospělých. 
Také je indikován k léčbě onemocnění ledvin u dospělých pacientů s hypertenzí a diabetes mellitus 2. 
typu jako součást antihypertenzního léčebného režimu (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
 
4.2 

Dávkování a způsob podání 

 
Dávkování 
 
Obvyklá doporučená úvodní a udržovací dávka je 150 mg jednou denně, spolu s jídlem anebo bez 
něho. Irbesartan Zentiva v dávce 150 mg jednou denně obvykle zaručí lepší 24-hodinovou kontrolu 
krevního tlaku než v dávce 75 mg. Je však možné uvážit zahájení léčby dávkou 75 mg, zejména u 
hemodialyzovaných pacientů a u pacientů starších než 75 let. 
 
Pacientům, u nichž nedostačuje dávka 150 mg jednou denně, je možné dávku přípravku Irbesartan 
Zentiva zvýšit na 300 mg, anebo je možné přidat jiná antihypertenziva (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
Ukázalo se, že zejména přidání diuretika jako např. hydrochlorothiazidu má v kombinaci s přípravkem 
Irbesartan Zentiva aditivní účinek (viz bod 4.5). 
 
U hypertenzních pacientů s diabetem typu 2 by měla být léčba zahájena dávkou 150 mg irbesartanu 
jednou denně a zvyšována až do 300 mg jednou denně, což je preferovaná udržovací dávka pro léčbu 
ledvinového onemocnění. 
Prospěšnost přípravku Irbesartan Zentiva v léčbě poškození ledvin u hypertenzních pacientů 
s diabetem 2. typu byla prokázána ve studiích, kde byl irbesartan, dle potřeby, podáván spolu s jinými 
antihypertenzivy tak, aby bylo dosaženo požadovaných hodnot krevního tlaku (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 
5.1). 
 
Zvláštní populace 
 
Porucha ledvin: u pacientů s porušenou renální funkcí není úprava dávkování nutná. U pacientů 
léčených dialýzou je třeba zvážit podávání nižších počátečních dávek (75 mg) 
(viz bod 4.4). 
 

51 

Porucha jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou jater není třeba úprava dávkování. 
S podáním přípravku pacientům s těžkou poruchou jater nejsou klinické zkušenosti. 
 
Starší pacienti: u pacientů starších než 75 let je sice vhodné zvážit možnost zahájení terapie dávkou 
75 mg, úprava dávkování však obvykle u starších pacientů nebývá nutná. 
 
Pediatrická populace: bezpečnost a účinnost přípravku Irbesartan Zentiva u dětí ve věku do 18 let 
nebyla stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodě 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich 
základě nelze doporučit dávkování u dětí. 
 
Způsob podání 
 
Perorální podání. 
 
4.3 

Kontraindikace 

 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6). 
 
Současné užívání přípravku Irbesartan Zentiva s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno 
u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m

2

) (viz body 

4.5 a 5.1). 
 
4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 
Hypovolemie: symptomatická hypotenze, zejména po první dávce, se může objevit u pacientů 
s hypovolemií příp. sodíkovou deplecí po energické terapii diuretiky, po dietě s omezením soli, po 
průjmech nebo zvracení. Tyto stavy by měly být upraveny před podáváním přípravku Irbesartan 
Zentiva. 
 
Renovaskulární hypertenze: u pacientů s bilaterální stenózou renálních arterií, anebo se stenózou 
arterie u jediné funkční ledviny, je zvýšené riziko těžké hypotenze a renální insuficience, jestliže jsou 
léčeni léčivými přípravky ovlivňujícími renin-angiotensin-aldosteronový systém. U přípravku 
Irbesartan Zentiva tato situace sice není dokumentována, u antagonistů receptoru pro angiotensin-II je 
však třeba podobný účinek předpokládat. 
 
Porucha ledvin a transplantace ledvin: při použití přípravku Irbesartan Zentiva u pacientů s poruchou 
renálních funkcí se doporučuje pravidelně monitorovat hladin draslíku a kreatininu v séru. 
S podáváním přípravku Irbesartan Zentiva pacientům krátce po transplantaci ledvin nejsou zkušenosti. 
 
Hypertenzní pacienti s diabetem typu 2 a ledvinovým onemocněním: účinky irbesartanu na ledvinové 
poruchy a kardiovaskulární příhody nebyly u pacientů s pokročilým onemocněním ledvin ve všech 
skupinách v analýze prováděné během studie jednotné. Zejména se projevily jako méně příznivé u žen 
a jedinců, kteří nebyli bělošské rasy (viz bod 5.1). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS): 
Bylo  prokázáno,  že  současné  užívání  inhibitorů  ACE,  blokátorů  receptorů  pro  angiotenzin  II  nebo 
aliskirenu  zvyšuje  riziko  hypotenze,  hyperkalemie  a  snížení  funkce  ledvin  (včetně  akutního  selhání 
ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů 
pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1). 
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem 
specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.  
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s 
diabetickou nefropatií. 
 
Hyperkalemie: jako u jiných léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensin-aldosteronový 
systém, se při léčbě přípravkem Irbesartan Zentiva může objevit hyperkalemie, a to zejména při 

52 

současné poruše funkce ledvin, zjevné proteinurie způsobené diabetickým ledvinovým onemocněním 
a/nebo selhání srdce. U rizikových pacientů se doporučuje pečlivě monitorovatí koncentrace draslíku 
v séru (viz bod 4.5). 
 
Lithium: kombinace lithia a přípravku Irbesartan Zentiva se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
 
Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie: u pacientů se stenózou 
aortální chlopně, dvojcípé chlopně anebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií je, stejně jako při 
použití jiných vazodilatačních látek, nutná zvláštní opatrnost. 
 
Primární aldosteronismus: obecně vzato, pacienti s primárním aldosteronismem nereagují na 
antihypertenziva působící inhibicí renin-angiotensinového systému. Podávání přípravku Irbesartan 
Zentiva se proto nedoporučuje. 
 
Všeobecně: u pacientů, jejichž cévní tonus a renální funkce závisí převážně na aktivitě renin-
angiotensin-aldosteronového systému (např. u pacientů s těžkým městnavým srdečním selháním nebo 
u pacientů s renálním onemocněním včetně stenózy renální arterie), vedla léčba inhibitory 
angiontensin konvertujícího enzymu nebo antagonisty angiontensin-II receptoru k akutní hypotenzi, 
azotemii, oligurii anebo vzácně k akutnímu selhání ledvin (viz bod 4.5). Tak jako po podání jiných 
antihypertenziv, by mohlo nadměrné snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickou srdeční 
chorobou nebo ischemickým cévním onemocněním vyústit v infarkt myokardu nebo cévní mozkovou 
příhodu. 
Jak bylo pozorováno u inhibitorů angiontensin konvertujícího enzymu, irbesartan a jiní antagonisté 
angiotensinu jsou zřetelně méně účinní při snižování krevního tlaku u pacientů černé pleti než u ostatní 
populace patrně z důvodu vyššího výskytu nízkoreninové hypertenze (viz bod 5.1). 
 
Těhotenství: léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství 
zahájena. Pokud není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II považováno za 
nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, 
která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno 
těhotenství, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je 
to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6). 
 
Laktosa: tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnou dědičnou intolerancí galaktosy, 
vrozeným nedostatkem laktázy nebo glukoso-galaktosové malabsorpce by tento léčivý přípravek 
neměli užívat. 
 
Pediatrická populace: irbesartan byl studován u dětské populace ve věku 6 až 16 let, avšak současná 
data nejsou dostačující na to, aby podpořila rozšíření použití u dětí, dokud nebudou k dispozici další 
data (viz body 4.8, 5.1 a 5.2). 
 
4.5 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 
Diuretika a jiná antihypertenziva: jiná antihypertenziva mohou zvyšovat hypotenzní účinky 
irbersartanu; Irbesartan Zentiva však již byl bezpečně podáván spolu s jinými antihypertenzivy, jako 
např. s beta-blokátory, s dlouhodobě účinnými blokátory kalciových kanálů a s thiazidovými diuretiky. 
Předchozí léčení vysokými dávkami diuretik může způsobit hypovolemii a riziko hypotenze při 
zahájení terapie přípravkem Irbesartan Zentiva (viz  bod 4.4). 
 
Léčivé přípravky s aliskirenem nebo inhibitory ACE: Data z klinických studií ukázala, že duální 
blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí kombinovaného užívání inhibitorů 
ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích 
účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) 
ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Doplňkové podávání draslíku a diuretika šetřící draslík: na základě zkušeností s podáváním jiných 
léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensinový systém by mohlo současné podávání diuretik 

53 

šetřících kalium, látek doplňujících přívod draslíku, solných náhražek obsahujících draslík anebo 
jiných léčivých přípravků, které mohou zvýšit hladiny draslíku v séru (např. heparin), vést k vzestupu 
sérového draslíku, a proto není tato kombinace doporučena (viz bod 4.4). 
 
Lithium: případy reverzibilního zvýšení koncentrací lithia v séru i toxicity lithia byly popsány při 
současném podávání lithia a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotensin. Podobné účinky byly 
zatím velmi vzácně nahlášeny i u irbesartanu. Proto se tato kombinace nedoporučuje (viz bod 4.4). 
Pokud je prokázáno, že je kombinace nezbytná, je doporučeno pečlivě monitorovat hladiny lithia 
v séru. 
 
Nesteroidní protizánětlivé léky: jsou-li antagonisté angiotensinu II podávány společně s nesteroidními 
protizánětlivými přípravky (t.j. selektivními COX-2 inhibitory, kyselinou acetylsalicylovou 
(> 3 g/den) a neselektivními NSAID), antihypertenzní účinek může být oslaben. 
Stejně jako u ACE inhibitorů, současné podávání antagonistů angiotensinu II a NSAID, může 
zvyšovat riziko zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, a vést ke zvýšení 
hladiny draslíku v séru, zvláště u pacientů s již preexistující renální poruchou. Opatrnost vyžaduje 
podání kombinace zvláště u starších osob. Pacienti by měli být přiměřeně hydratováni a mělo by se 
zvážit sledování renálních funkcí při zahájení souběžné léčby i jeho následná periodicita. 
 
Další informace o interakcích irbesartanu: v klinických studiích farmakokinetika irbesartanu není 
hydrochlorothiazidem ovlivněna. Irbesartan je převážně metabolizován CYP2C9 a v menším rozsahu 
glukuronidací. Nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické nebo farmakodynamické 
interakce byl-li irbesartan podáván současně s warfarinem, léčivým přípravkem metabolizovaným 
CYP2C9. Účinky induktorů CYP2C9, jako je rifampicin, na farmakokinetiku irbesartanu nebyly 
vyhodnoceny. Farmakokinetika digoxinu nebyla současným podáváním irbesartanu změněna. 
 
4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 
Těhotenství: 
 
Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz 
bod 4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru 
těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenity při podávání ACE inhibitorů během prvního 
trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné 
kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru 
angiotenzinu II (AIIRAs), pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v 
léčbě AIIRAs není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na 
jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečností profil, pokud jde o 
podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena, léčba pomocí AIIRAs musí být 
ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby. 
 
Je známo, že expozice vůči AIIRAs během druhého a třetího trimestru vede u lidí k fetotoxicitě 
(pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání 
ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz bod 5.3). 
Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru 
těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky. 
Děti, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud 
jde o hypotenzi (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Kojení: 
 
Protože nejsou k dispozici žádné údaje ohledně užívání přípravku Irbesartan Zentiva během kojení, 
Irbesartan Zentiva se nedoporučuje, je vhodnější zvolit jinou léčbu s lepším bezpečnostním profilem 
během kojení, obzvláště během kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte. 
 

54 

Není známo, zda se irbesartan nebo jeho metabolity u lidí vylučují do mateřského mléka. 
Dostupná farmakodynamická/toxikologická data u potkanů prokázala sekreci irbesartanu nebo jeho 
metabolitů do mléka (podrobnější informace viz bod 5.3). 
 
Fertilita 
 
Irbesartan neměl žádný vliv na fertilitu léčených potkanů a jejich potomky až do takových dávek, 
které vyvolávaly první příznaky parentální toxicity (viz bod 5.3). 
 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. 
Na základě farmakodynamických vlastností látky však není pravděpodobné, že by irbesartan tuto 
schopnost ovlivnil. Při řízení motorových vozidel a obsluze strojů je třeba vzít v úvahu, že v průběhu 
terapie se mohou objevit závratě a únava. 
 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 
V placebem kontrolovaných studiích u pacientů s hypertenzí se celkový výskyt nežádoucích účinků 
nelišil ve skupině s irbesartanem (56,2%) a ve skupině s placebem (56,5%). Ukončení léčby 
v důsledku jakéhokoliv klinického nebo laboratorního nežádoucího účinku bylo méně časté ve 
skupině pacientů léčených irbesartanem (3,3%) než u pacientů léčených placebem (4,5%). Výskyt 
nežádoucích účinků nebyl závislý na dávce (v doporučeném dávkovém rozmezí), na pohlaví, věku, 
rase nebo na trvání léčby. 
 
U diabetických pacientů s hypertenzí s mikroalbuminurií a normálními renálními funkcemi byly 
ortostatické závratě a ortostatická hypertenze hlášeny u 0,5% těchto pacientů (tj.méně časté), což bylo 
častěji než v placebové skupině. 
 
Následující tabulka udává nežádoucí účinky, které byly hlášeny v placebem kontrolovaných 
klinických studiích, v nichž bylo 1 965 pacientů s hypertenzí léčeno irbesartanem. Výrazy označené 
hvězdičkou (*) se vztahují k nežádoucím účinkům, které byly navíc hlášeny u > 2% diabetických 
hypertenzních pacientů, s chronickou renální nedostatečností a se zjevnou proteinurií, a hlášených 
častěji než u placeba.  
 
Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována následovně: 
velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 
až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny 
podle klesající závažnosti. 
 
Také jsou zde uvedeny nežádoucí účinky dodatečně hlášené z postmarketingového sledování. Tyto 
nežádoucí účinky vycházejí ze spontánních hlášení: 
 
Poruchy krve a lymfatického systému 
Není známo:  

trombocytopenie. 

 
Poruchy imunitního systému: 
Není známo: 

hypersenzitivní reakce jako je vyrážka, kopřivka, angioedém. 

 
Poruchy metabolismu a výživy: 
Není známo: 

hyperkalemie 

 
Poruchy nervového systému:  
Časté:  

závratě, ortostatické závratě* 

Není známo: 

vertigo, bolesti hlavy 

55 

Poruchy ucha a labyrintu: 
Není známo: 

tinitus 

 
Srdeční poruchy: 
Méně časté: 

tachykardie 

 
Cévní poruchy: 
Časté: 

ortostatická hypotenze* 

Méně časté: 

návaly horka 

 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: 
Méně časté: 

kašel 

 
Gastrointestinální poruchy: 
Časté: 

nausea/zvracení 

Méně časté: 

průjem, dyspepsie/pyróza 

Není známo: 

poruchy chuti 

 
Poruchy jater a žlučových cest: 
Méně časté:  

žloutenka 

Není známo: 

hepatitida, abnormální jaterní funkce 

 
Poruchy kůže a podkožní tkáně: 
Není známo: Leukocytoklastická vaskulitida 
 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Časté: 

muskuloskeletální bolest* 

Není známo: 

bolesti kloubů a svalů (v některých případech spojené se zvýšenými hladinami 
kreatinkinasy v plazmě), svalové křeče 

 
Poruchy ledvin a močových cest: 
Není známo: 

snížená funkce ledvin včetně případů renálního selhání u rizikových pacientů (viz 
bod 4.4) 

 
Poruchy reprodukčního systému a prsu: 
Méně časté: 

sexuální dysfunkce 

 
Celkové poruchy a lokální reakce v místě aplikace: 
Časté: 

únava 

Méně časté: 

bolest na hrudi 

 
Vyšetření 
Velmi časté:  Hyperkalemie* se objevila mnohem častěji u diabetických pacientů léčených 

irbesartanem než u pacientů léčených placebem. U diabetických pacientů s hypertenzí, 
s mikroalbuminurií a normální funkcí ledvin se hyperkalemie (≥ 5,5 mE/l) objevila u 
29,4% pacientů ve skupině s 300 mg irbesartanu a u 22% pacientů ve skupině 
s placebem. U diabetických pacientů s hypertenzí, s chronickou renální insuficiencí a 
zjevnou proteinurií, se objevila hyperkalemie (≥ 5,5 mE/l) u 46,3% pacientů ve skupině 
s irbesartanem a u 26,3% pacientů ve skupině s placebem.  

Časté: 

U subjektů léčených irbesartanem byl často (1,7%) pozorován signifikantní vzestup 
plazmatické kreatinkinázy. V žádném případě toto zvýšení nebylo spojeno se 
zjistitelnými klinickými muskuloskeletálními příhodami. 
Pokles hemoglobinu, který nebyl klinicky významný, byl pozorován u 1,7% pacientů 
s hypertenzí a pokročilým diabetickým ledvinným onemocněním léčených irbesartanem 

 
Pediatrická populace 

56 

V randomizované studii s 318 dětmi a mladistvými s hypertenzí ve věku 6 až 16 let se během 3týdenní 
dvojitě slepé fáze vyskytly tyto nežádoucí účinky: bolesti hlavy (7,9%), hypotenze (2,2%), závratě 
(1,9%) a kašel (0,9%). V 26týdenním otevřeném období této studie nejčastěji zaznamenané 
abnormality laboratorních vyšetření byly vzestup kreatininu (6,5%) a zvýšené hodnoty CK u 2% 
dětských příjemců. 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

 
4.9 

Předávkování 

 
U dospělých osob, které dostávaly po 8 týdnů irbesartan v dávkách až 900 mg denně, se neobjevily 
toxické příznaky. Jako nejpravděpodobnější projev předávkování lze očekávat hypotenzi a tachykardii; 
také by se mohla objevit bradykardie z předávkování. O terapii předávkování přípravkem Irbesartan 
Zentiva nejsou dostupné specifické informace. Pacienta je třeba pečlivě monitorovat a léčení musí být 
symptomatické a podpůrné. Navrhovaná opatření jsou vyvolání zvracení a/nebo laváž žaludku. Při 
léčbě předávkování může být užitečné podání aktivního uhlí. Irbesartan nelze odstranit hemodialýzou. 
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 
Farmakoterapeutická skupina: antagonisté angiotensinu-II, samotní. 
ATC kód: C09CA04. 
 
Mechanismus působení: Irbesartan je silný, perorálně účinný, selektivní antagonista receptoru pro 
angiotensin-II (receptor typu AT

1

). Předpokládá se, že blokuje veškeré účinky angiotensinu-II 

zprostředkované AT

1

 receptorem, bez ohledu na zdroj a způsob syntézy angiotensinu-II. Selektivní 

antagonické ovlivnění angiotensin-II (AT

1

) receptorů vede ke zvýšení hladin plazmatického reninu 

a angiotensinu-II a ke snížení koncentrace aldosteronu v plazmě. Hladiny draslíku v séru nejsou 
samotným irbesartanem v doporučených dávkách významně ovlivněny. Irbesartan neinhibuje ACE 
(kininázu-II), enzym vytvářející angiotensin-II a také degradující bradykinin na neaktivní metabolity. 
Irbesartan, aby byl účinný, nevyžaduje metabolickou aktivaci. 
 
Klinická účinnost: 
 
Hypertenze 
Irbesartan snižuje krevní tlak s minimální změnou srdeční frekvence. Pokles krevního tlaku je závislý 
na velikosti dávky podávané jednou denně s tendencí vytvořit plató při dávkách nad 300 mg. Dávky 
150-300 mg jednou denně snižují krevní tlak vleže nebo vsedě prolongovaně (tj. 24 hodiny po podání) 
průměrně o 8-13/5-8 mm Hg (systolický/diastolický) více než placebo. Nejvýraznějšího snížení 
krevního tlaku je dosaženo do 3-6 hodin po podání a hypotenzní účinek se udržuje nejméně 24 hodiny. 
Ještě za 24 hodin po podání doporučovaných dávek dosahoval pokles tlaku krve 60-70% maximálního 
poklesu diastolického a systolického tlaku. Dávka 150 mg podávaná jednou denně vedla k podobným 
minimálním a průměrným 24-hodinovým změnám krevního tlaku jako stejná celková dávka rozdělená 
do dvou jednotlivých denních dávek. 
Hypotenzní účinek přípravku Irbesartan Zentiva je patrný v průběhu 1-2 týdnů, maximální efekt se 
objevuje 4-6 týdnů po zahájení terapie. Antihypertenzní účinek se udržuje v průběhu dlouhodobé 
léčby. Po ukončení terapie se krevní tlak postupně vrací k původním hodnotám. Reaktivní hypertenze 
nebyla pozorována. 
Hypotenzní účinky irbesartanu a thiazidových diuretik jsou additivní. U pacientů, u nichž irbesartan 
sám krevní tlak dostatečně nesnižuje, vyvolá přidání malé dávky hydrochlorothiazidu (12,5 mg) 
jednou denně další snížení krevního tlaku; dosahujícího 7-10/3-6 mmHg (systolický/diastolický) ve 
srovnání s placebem. 

57 

Účinnost přípravku Irbesartan Zentiva není ovlivněna věkem ani pohlavím. Reakce hypertoniků černé 
pleti na monoterapii irbesartanem je zřetelně slabší, obdobně jako reakce na jiné léčivé přípravky 
ovlivňující renin-angiotensinový systém. Jestliže se irbesartan podává společně s malou dávkou 
hydrochlothiazidu (např. 12,5 mg denně), reakce hypertoniků černé pleti se blíží reakci pacientů pleti 
bílé. 
Irbesartan nemá klinicky významný účinek na hladinu kyseliny močové v séru anebo na vylučování 
kyseliny močové močí. 
 
Pediatrická populace 
Snížení krevního tlaku s cílovými titrovanými dávkami irbesartanu 0,5 mg/kg (nízká), 1,5 mg/kg 
(střední) a 4,5 mg/kg (vysoká) bylo hodnoceno u 318 dětí a mladistvých ve věku 6 až 16 let 
s hypertenzí nebo s rizikem (diabetici, hypertenze v rodinné anamnéze) během 3týdenního období. Po 
třech týdnech průměrné snížení od výchozích hodnot u primární proměnné účinnosti – hodnoty 
systolického tlaku vsedě (SeSBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu -
trough) - bylo 11,7 mmHg (nízká dávka), 9,3 mmHg (střední dávka) a 13,2 mmHg (vysoká dávka). 
Rozdíl mezi těmito dávkami nebyl signifikantní. Korigované průměrné změny hodnoty diastolického 
krevního tlaku v sedě (SeDBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu -
trough) byly tyto: 3,8 mmHg (nízká dávka), 3,2 mmHg (střední dávka), 5,6 mmHg (vysoká dávka). V 
průběhu dalších dvou týdnů, kdy pacienti byli re-randomizováni buď do skupiny sléčivým přípravkem 
nebo do skupiny s placebem, u pacientů na placebu došlo ke zvýšení SeSBP o 2,4 mmHg a SeDBP o 
2,0 mmHg ve srovnání se změnami +0,1, resp. -0,3 mmHg u pacientů na všech dávkách irbesartanu 
(viz bod 4.2). 
 
Hypertenze a diabetes typu 2 s renálním onemocněním 
Studie "Irbesartan Diabetic Nephropathy Trial (IDNT)" ukazuje, že irbesartan zpomaluje progresi 
renálního onemocnění u pacientů s chronickou renální nedostatečností a manifestní proteinurií. IDNT 
byla dvojitě slepá, kontrolovaná studie srovnávající morbiditu a mortalitu u nemocných léčených 
přípravkem Irbesartan Zentiva, amlodipinem a placebem. U 1715 pacientů s hypertenzí a diabetem 
typu 2, proteinurií ≥ 900 mg/den a s hladinou kreatininu v séru mezi 1,0-3,0 mg/dl byl hodnocen 
dlouhodobý účinek (průměrně 2,6 roku) přípravku Irbesartan Zentiva na vývoj renálního onemocnění 
a na mortalitu ze všech příčin. Pacientům byly podávány dávky od 75 mg až po udržovací dávku 
300 mg přípravku Irbesartan Zentiva, od 2,5 mg do 10 mg amlodipinu nebo placebo dle snášenlivosti. 
Pacienti ve všech léčebných skupinách obvykle dostávali 2 až 4 antihypertenzivní látky (např. 
diuretika, betablokátory, alfablokátory) k dosažení stanoveného cílového krevního tlaku 
≤ 135/85 mm Hg nebo snížení systolického tlaku o 10 mmHg, pokud výchozí tlak byl > 160 mm Hg. 
Šedesát procent (60%) pacientů ve skupině placeba dosáhlo tohoto cílového krevního tlaku, zatímco 
v irbesartanové skupině to bylo 76% a ve skupině s amlodipinem 78%. Irbesartan významně snížil 
relativní riziko dosažení základního kombinovaného cílového parametru, kterým bylo dvojnásobné 
zvýšení hladiny sérového kreatininu, konečná fáze renálního onemocnění (ESRD) nebo úmrtí 
z jakékoliv příčiny. Přibližně 33% pacientů ve skupině léčené irbesartanem dosáhlo primárního 
kombinovaného cílového parametru týkajícího se renálních funkcí ve srovnání s 39% pacientů ve 
skupině s placebem a se 41% pacientů užívajících amlodipin [20% snížení relativního rizika proti 
placebu (p = 0,024) a 23% snížení relativního rizika ve srovnání s amlodipinem (p = 0,006)]. Při 
analýze jednotlivých komponentů primárního cílového parametru nebyl pozorován žádný vliv na 
celkovou mortalitu, zatímco byl zjištěn pozitivní trend ve snížení ESRD a významné snížení 
dvojnásobně zvýšených sérových koncentrací kreatininu. 
 
Byla provedena analýza účinku v podskupinách vytvořených podle pohlaví, rasy, věku, trvání diabetu, 
vstupního krevního tlaku, hladiny kreatininu v séru a albuminurie. U žen a černochů, kteří 
reprezentovali 32%, resp. 26% celkové populace ve studii, nebyl prospěch pro ledviny průkazný, 
ačkoli interval spolehlivosti to nevylučuje. Pro sekundární cílový bod fatálních a nefatálních 
kardiovaskulárních příhod nebyl v rámci celé populace rozdíl mezi dále uvedenými třemi skupinami, 
ačkoli byl pozorován zvýšený výskyt nefatálního IM u žen a snížený výskyt nefatálního IM u mužů 
v irbesartanové skupině proti režimu založeném na placebu. Byl pozorován zvýšený výskyt 
nefatálního IM a CMP u žen v irbesartanovém režimu ve srovnání s režimem založeném na 
amlodipinu, zatímco hospitalizace kvůli srdečnímu selhání byla snížena v celé sledované populaci. 
Nicméně, pro tyto nálezy u žen nebylo nalezeno žádné definitivní vysvětlení. 

58 

 
Studie "Účinek irbesartanu na mikroalbuminurii u hypertonických pacientů s diabetem typu 2" 
(IRMA 2) (Effects of Irbesartan on Microalbuminuria in Hypertensive Patients with Type 2 Diabets 
Mellitus) ukazuje, že 300 mg irbesartanu zpomaluje vznik zjevné proteinurie u pacientů 
s mikroalbuminurií. IRMA 2 byla placebem kontrolovaná, dvojitě slepá studie morbidity na 
590 pacientech s diabetem typu 2, mikroalbuminurií (30-300 mg/den) a normální funkcí ledvin 
(hladina kreatininu v séru ≤ 1,5 mg/dl u mužů a < 1,1 mg/dl u žen). Studie sledovala dlouhodobé 
účinky (2 roky) přípravku Irbesartan Zentiva na rozvoj klinické (zjevné) proteinurie (rychlost 
vylučování albuminu močí (UAER) > 300 mg/den a zvýšení v UAER o minimálně 30% ve srovnání 
s výchozí hodnotou). Stanovený cílový krevní tlak byl ≤ 135/85 mm Hg. Aby bylo dosaženo cílového 
krevního tlaku, byla dle potřeby přidána další antihypertenziva (vyjma ACE inhibitorů, antagonistů 
receptorů pro angiotensin II a dihydropyridinových vápníkových blokátorů). Zatímco podobného 
krevního tlaku bylo dosaženo ve všech léčených skupinách, méně subjektů ve skupině s 300 mg 
irbesartanu (5,2%) než s placebem (14,9%) nebo se 150 mg irbesartanu (9,7%) dosáhlo cílového 
parametru, kterým byla zjevná proteinurie, čímž bylo prokázáno, že podávání vyšších dávek snižuje 
relativní riziko o 70%, ve srovnání s placebem (p = 0,0004). Doprovodné zlepšení rychlosti 
glomerulární filtrace (GFR) nebylo během prvních tří měsíců léčby pozorováno. Zpomalení progrese 
onemocnění ke klinické proteinurii bylo evidentní již za tři měsíce a pokračovalo celé 2 roky. Regrese 
k normoalbuminurii (< 30 mg/den) byla častější ve skupině s 300 mg přípravku Irbesartan Zentiva 
(34%) než ve skupině s placebem (21%). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) 
Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan 
Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans 
Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem 
receptorů pro angiotenzin II. 
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo 
cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození 
cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a 
diabetickou nefropatií. 
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární 
ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, 
akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností 
jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II. 
Inhibitory ACE ia blokátory receptorů pro angiotensin II. proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií 
užívat současně. 
Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease 
Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem 
ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým 
onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena 
z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda 
byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí 
účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly 
častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině. 
 
5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

 
Po perorálním podání se irbesartan dobře absorbuje: při sledování absolutní biologické dostupnosti 
byly zjištěny hodnoty přibližně 60-80%. Současný příjem potravy biologickou dostupnost irbesartanu 
významně neovlivňuje. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 96%, vazba na buněčné složky 
krve je zanedbatelná. Distribuční objem je 53-93 litry.Po perorálním nebo intravenózním podání 

14

C irbesartanu se 80-85% radioaktivity v cirkulující plazmě dá přisoudit nezměněnému irbesartanu. 

Irbesartan se metabolizuje v játrech konjugací na glukuronid a oxidací. Hlavní metabolit v krevním 
oběhu je glukuronid irbesartanu (přibližně 6%). Studie in vitro ukazují, že irbesartan se primárně 
oxiduje cytochromem P450, a to enzymem CYP2C9; izoenzym CYP3A4 má zanedbatelný význam. 
 

59 

Irbesartan má lineární farmakokinetiku závislou na dávce, a to v dávkovém rozmezí od 10 do 600 mg. 
Ukázalo se, že po dávkách vyšších než 600 mg (dvojnásobku nejvyšší doporučované dávky) je zvýšení 
absorpce po perorálním podání již menší, než by bylo úměrné dávce; mechanismus tohoto jevu není 
znám. Maximální koncentrace v plazmě je dosaženo za 1,5-2 hodiny po perorálním podání. Celková 
clearance a renální clearance jsou 157-176 resp. 3-3,5 ml/min. Terminální eliminační poločas 
irbesartanu je 11-15 hodin. Rovnovážných koncentrací v plazmě je dosaženo do 3 dnů po zahájení 
terapie při dávkování jednou denně. Při opakovaném podávání jednou denně lze zjistit omezenou 
kumulaci irbesartanu v plazmě (< 20%). Ve studii byly zjištěny o něco vyšší plazmatické koncentrace 
irbesartanu u hypertoniček než u hypertoniků. Rozdíly v poločase nebo kumulaci irbesartanu však 
nalezeny nebyly. Dávkování pro ženy není třeba upravovat. Hodnoty AUC a C

max

 irbesartanu byly 

také o něco vyšší u starších osob (≥ 65 let) než u osob mladších (18-40 let). Terminální eliminační 
poločas se však signifikantně nelišil. U starších pacientů není třeba dávkování upravovat. 
 
Irbesartan a jeho metabolity se eliminují jednak žlučí, jednak ledvinami. Po perorálním anebo 
intravenózním podání 

14

C irbesartanu lze asi 20% radioaktivity nalézt v moči, zbytek ve stolici. Méně 

než 2% dávky se vyloučí močí jako nezměněný irbesartan. 
 
Pediatrická populace 
Farmakokinetika irbesartanu byla hodnocena u 23 dětí s hypertenzí po podání jedné a opakovaných 
denních dávek irbesartanu (2 mg/kg) až do maximální denní dávky 150 mg po dobu 4 týdnů. U 21 
z těchto 23 dětí byla bylo možno srovnat farmakokinetiku s dospělými (dvanáct dětí bylo starších než 
12 let, devět dětí mělo mezi 6 až 12 lety). Výsledky ukázaly, že hodnoty C

max, 

 AUC a clearance byly 

srovnatelné s výsledky pozorovanými u dospělých pacientů, kteří dostávali 150 mg irbesartanu denně. 
Po opakovaném dávkování jednou denně byla pozorována omezená akumulace irbesartanu v plazmě 
(18%). 
 
Porucha funkce ledvin: u pacientů s poruchou funkce ledvin anebo u hemodialyzovaných pacientů 
nejsou farmakokinetické parametry irbesartanu významně změněny. Irbesartan se hemodialýzou 
neodstraní. 
 
Porucha funkce jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou jaterní cirhózou nejsou farmakokinetické 
parametry irbesartanu významně změněny. 
U pacientů s těžkou poruchou jater se studie neprováděly. 
 
5.3 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

 
Nebyly nalezeny známky abnormálního systémového toxického ovlivnění anebo toxického ovlivnění 
cílových orgánů při použití klinicky relevantních dávek. V neklinických studiích bezpečnosti vyvolaly 
vysoké dávky irbesartanu (≥ 250 mg/kg denně u potkanů a ≥ 100 mg/kg denně u makaků) snížení 
erytrocytárních parametrů (počtů erytrocytů, množství hemoglobinu, hematokritu). Velmi vysoké 
dávky (≥ 500 mg/kg denně) vyvolaly degenerativní změny v ledvinách (např. intersticiální nefritidu, 
distenzi tubulů, bazofilii tubulů, zvýšení koncentrace močoviny a kreatininu v plazmě) u potkanů 
a makaků; tyto změny byly zhodnoceny jako sekundární projevy hypotenzních účinků léčivého 
přípravku, které vedly ke snížení renální perfuze. Irbesartan dále vyvolal hyperplazii/hypertrofii 
juxtaglomerulárních buněk (u potkanů v dávkách ≥ 90 mg/kg denně, u makaků v dávkách ≥ 10 mg/kg 
denně). Všechny tyto změny se považují za vyvolané farmakologickým působením irbesartanu. Nezdá 
se, že by pro terapeutické dávkování irbesartanu u lidí byla hyperplazie/hypertrofie renálních 
juxtaglomerulárních buněk jakkoliv relevantní. 
 
Nebyla prokázána mutagenita, klastogenita nebo kancerogenita. 
 
Fertilita a reprodukční chování nebyly ve studiích se samci a samicemi potkanů ovlivněny ani po 
perorálních dávkách irbesartanu vyvolávajících parentální toxicitu (od 50 do 650 mg/kg/den), včetně 
úmrtí při nejvyšší dávce. Nebyly pozorovány žádné významné účinky na počet žlutých tělísek, usazení 
oplodněných vajíček nebo živé plody. Irbesartan neovlivňoval přežití, vývoj ani reprodukci potomků. 
Studie na pokusných zvířatech ukázaly, že radioaktivně značený irbesartan je detekován v plodech 
potkanů a králíků. Irbesartan je vylučován do mateřského mléka kojících samic potkanů.  

60 

 
Studie s irbesartanem na pokusných zvířatech ukázaly přechodné toxické účinky (zvětšení kavity 
ledvinných pánviček, hydroureter nebo podkožní edémy) u potkaních plodů, které se po porodu 
upravily. U králíků byly zjištěny aborty anebo časné resorpce po dávkách vyvolávajících zřetelnou 
maternální toxicitu, včetně úmrtí. Teratogenní účinky u potkanů nebo u králíků zjištěny nebyly. 
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 
6.1 

Seznam pomocných látek 

 
Jádro tablety:  
Monohydrát laktosy 
Mikrokrystalická celulosa 
Sodná sůl kroskaramelosy 
Hypromelosa 
Srážený oxid křemičitý 
Magnesium-stearát. 
 
Potahová vrstva:  
Monohydrát laktosy 
Hypromelosa 
Oxid titaničitý  
Makrogol 3000 
Karnaubský vosk. 
 
6.2 

Inkompatibility 

 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 

Doba použitelnosti 

 
3 roky. 
 
6.4 

Zvláštní opatření pro uchovávání 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 ºC. 
 
6.5 

Druh obalu a obsah balení 

 
Krabičky obsahující 14 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiovém blistru. 
Krabičky obsahující 28 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 30 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 84 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 90 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 98 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 x 1 potahovanou tabletu v PVC/PVDC/Aluminiových perforovaných blistrech 
pro jednotlivé dávky. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 

 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 

61 

 
7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  

 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 
8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/06/376/022-027 
EU/1/06/376/036-037 
 
 
9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 19. ledna 2007 
Datum posledního prodloužení: 19. ledna 2012 
 
 
10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu/

62 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 300 mg potahované tablety. 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNI SLOŽENÍ 

 
Jedna potahovaná tableta obsahuje irbesartanum 300 mg. 
 
Pomocná látka se známým účinkem: 102,00 mg monohydrátu laktosy v jedné potahované tabletě. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Potahovaná tableta. 
Bílá až téměř bílá, bikonvexní, oválná, na jedné straně se znakem srdce a na druhé straně s vyraženým 
číslem 2873. 
 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1 

Terapeutické indikace 

 
Přípravek Irbesartan Zentiva je indikován k léčbě esenciální hypertenze u dospělých. 
Také je indikován k léčbě onemocnění ledvin u dospělých pacientů s hypertenzí a diabetes mellitus 2. 
typu jako součást antihypertenzního léčebného režimu (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
 
4.2 

Dávkování a způsob podání 

 
Dávkování 
 
Obvyklá doporučená úvodní a udržovací dávka je 150 mg jednou denně, spolu s jídlem anebo bez 
něho. Irbesartan Zentiva v dávce 150 mg jednou denně obvykle zaručí lepší 24-hodinovou kontrolu 
krevního tlaku než v dávce 75 mg. Je však možné uvážit zahájení léčby dávkou 75 mg, zejména u 
hemodialyzovaných pacientů a u pacientů starších než 75 let. 
 
Pacientům, u nichž nedostačuje dávka 150 mg jednou denně, je možné dávku přípravku Irbesartan 
Zentiva zvýšit na 300 mg, anebo je možné přidat jiná antihypertenziva (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
Ukázalo se, že zejména přidání diuretika jako např. hydrochlorothiazidu má v kombinaci s přípravkem 
Irbesartan Zentiva aditivní účinek (viz bod 4.5). 
 
U hypertenzních pacientů s diabetem typu 2 by měla být léčba zahájena dávkou 150 mg irbesartanu 
jednou denně a zvyšována až do 300 mg jednou denně, což je preferovaná udržovací dávka pro léčbu 
ledvinového onemocnění. 
Prospěšnost přípravku Irbesartan Zentiva v léčbě poškození ledvin u hypertenzních pacientů 
s diabetem 2. typu byla prokázána ve studiích, kde byl irbesartan, dle potřeby, podáván spolu s jinými 
antihypertenzivy tak, aby bylo dosaženo požadovaných hodnot krevního tlaku (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 
5.1). 
 
Zvláštní populace 
 
Porucha ledvin: u pacientů s porušenou renální funkcí není úprava dávkování nutná. U pacientů 
léčených dialýzou je třeba zvážit podávání nižších počátečních dávek (75 mg) 
(viz bod 4.4). 
 

63 

Porucha jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou jater není třeba úprava dávkování. 
S podáním přípravku pacientům s těžkou poruchou jater nejsou klinické zkušenosti. 
 
Starší pacienti: u pacientů starších než 75 let je sice vhodné zvážit možnost zahájení terapie dávkou 
75 mg, úprava dávkování však obvykle u starších pacientů nebývá nutná. 
 
Pediatrická populace: bezpečnost a účinnost přípravku Irbesartan Zentiva u dětí ve věku do 18 let 
nebyla stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodě 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich 
základě nelze doporučit dávkování u dětí. 
 
Způsob podání 
 
Perorální podání. 
 
4.3 

Kontraindikace 

 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6). 
 
Současné užívání přípravku Irbesartan Zentiva s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno 
u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m

2

) (viz body 

4.5 a 5.1). 
 
4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 
Hypovolemie: symptomatická hypotenze, zejména po první dávce, se může objevit u pacientů 
s hypovolemií příp. sodíkovou deplecí po energické terapii diuretiky, po dietě s omezením soli, po 
průjmech nebo zvracení. Tyto stavy by měly být upraveny před podáváním přípravku Irbesartan 
Zentiva. 
 
Renovaskulární hypertenze: u pacientů s bilaterální stenózou renálních arterií, anebo se stenózou 
arterie u jediné funkční ledviny, je zvýšené riziko těžké hypotenze a renální insuficience, jestliže jsou 
léčeni léčivými přípravky ovlivňujícími renin-angiotensin-aldosteronový systém. U přípravku 
Irbesartan Zentiva tato situace sice není dokumentována, u antagonistů receptoru pro angiotensin-II je 
však třeba podobný účinek předpokládat. 
 
Porucha ledvin a transplantace ledvin: při použití přípravku Irbesartan Zentiva u pacientů s poruchou 
renálních funkcí se doporučuje pravidelně monitorovat hladin draslíku a kreatininu v séru. 
S podáváním přípravku Irbesartan Zentiva pacientům krátce po transplantaci ledvin nejsou zkušenosti. 
 
Hypertenzní pacienti s diabetem typu 2 a ledvinovým onemocněním: účinky irbesartanu na ledvinové 
poruchy a kardiovaskulární příhody nebyly u pacientů s pokročilým onemocněním ledvin ve všech 
skupinách v analýze prováděné během studie jednotné. Zejména se projevily jako méně příznivé u žen 
a jedinců, kteří nebyli bělošské rasy (viz bod 5.1). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS): 
Bylo  prokázáno,  že  současné  užívání  inhibitorů  ACE,  blokátorů  receptorů  pro  angiotenzin  II  nebo 
aliskirenu  zvyšuje  riziko  hypotenze,  hyperkalemie  a  snížení  funkce  ledvin  (včetně  akutního  selhání 
ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů 
pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1). 
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem 
specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.  
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s 
diabetickou nefropatií. 
 
Hyperkalemie: jako u jiných léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensin-aldosteronový 
systém, se při léčbě přípravkem Irbesartan Zentiva může objevit hyperkalemie, a to zejména při 

64 

současné poruše funkce ledvin, zjevné proteinurie způsobené diabetickým ledvinovým onemocněním 
a/nebo selhání srdce. U rizikových pacientů se doporučuje pečlivě monitorovatí koncentrace draslíku 
v séru (viz bod 4.5). 
 
Lithium: kombinace lithia a přípravku Irbesartan Zentiva se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
 
Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie: u pacientů se stenózou 
aortální chlopně, dvojcípé chlopně anebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií je, stejně jako při 
použití jiných vazodilatačních látek, nutná zvláštní opatrnost. 
 
Primární aldosteronismus: obecně vzato, pacienti s primárním aldosteronismem nereagují na 
antihypertenziva působící inhibicí renin-angiotensinového systému. Podávání přípravku Irbesartan 
Zentiva se proto nedoporučuje. 
 
Všeobecně: u pacientů, jejichž cévní tonus a renální funkce závisí převážně na aktivitě renin-
angiotensin-aldosteronového systému (např. u pacientů s těžkým městnavým srdečním selháním nebo 
u pacientů s renálním onemocněním včetně stenózy renální arterie), vedla léčba inhibitory 
angiontensin konvertujícího enzymu nebo antagonisty angiontensin-II receptoru k akutní hypotenzi, 
azotemii, oligurii anebo vzácně k akutnímu selhání ledvin (viz bod 4.5). Tak jako po podání jiných 
antihypertenziv, by mohlo nadměrné snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickou srdeční 
chorobou nebo ischemickým cévním onemocněním vyústit v infarkt myokardu nebo cévní mozkovou 
příhodu. 
Jak bylo pozorováno u inhibitorů angiontensin konvertujícího enzymu, irbesartan a jiní antagonisté 
angiotensinu jsou zřetelně méně účinní při snižování krevního tlaku u pacientů černé pleti než u ostatní 
populace patrně z důvodu vyššího výskytu nízkoreninové hypertenze (viz bod 5.1). 
 
Těhotenství: léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství 
zahájena. Pokud není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II považováno za 
nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, 
která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno 
těhotenství, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je 
to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6). 
 
Laktosa: tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnou dědičnou intolerancí galaktosy, 
vrozeným nedostatkem laktázy nebo glukoso-galaktosové malabsorpce by tento léčivý přípravek 
neměli užívat. 
 
Pediatrická populace: irbesartan byl studován u dětské populace ve věku 6 až 16 let, avšak současná 
data nejsou dostačující na to, aby podpořila rozšíření použití u dětí, dokud nebudou k dispozici další 
data (viz body 4.8, 5.1 a 5.2). 
 
4.5 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 
Diuretika a jiná antihypertenziva: jiná antihypertenziva mohou zvyšovat hypotenzní účinky 
irbersartanu; Irbesartan Zentiva však již byl bezpečně podáván spolu s jinými antihypertenzivy, jako 
např. s beta-blokátory, s dlouhodobě účinnými blokátory kalciových kanálů a s thiazidovými diuretiky. 
Předchozí léčení vysokými dávkami diuretik může způsobit hypovolemii a riziko hypotenze při 
zahájení terapie přípravkem Irbesartan Zentiva (viz  bod 4.4). 
 
Léčivé přípravky s aliskirenem nebo inhibitory ACE: Data z klinických studií ukázala, že duální 
blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí kombinovaného užívání inhibitorů 
ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích 
účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) 
ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).  
 
Doplňkové podávání draslíku a diuretika šetřící draslík: na základě zkušeností s podáváním jiných 
léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotensinový systém by mohlo současné podávání diuretik 

65 

šetřících kalium, látek doplňujících přívod draslíku, solných náhražek obsahujících draslík anebo 
jiných léčivých přípravků, které mohou zvýšit hladiny draslíku v séru (např. heparin), vést k vzestupu 
sérového draslíku, a proto není tato kombinace doporučena (viz bod 4.4). 
 
Lithium: případy reverzibilního zvýšení koncentrací lithia v séru i toxicity lithia byly popsány při 
současném podávání lithia a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotensin. Podobné účinky byly 
zatím velmi vzácně nahlášeny i u irbesartanu. Proto se tato kombinace nedoporučuje (viz bod 4.4). 
Pokud je prokázáno, že je kombinace nezbytná, je doporučeno pečlivě monitorovat hladiny lithia 
v séru. 
 
Nesteroidní protizánětlivé léky: jsou-li antagonisté angiotensinu II podávány společně s nesteroidními 
protizánětlivými přípravky (t.j. selektivními COX-2 inhibitory, kyselinou acetylsalicylovou 
(> 3 g/den) a neselektivními NSAID), antihypertenzní účinek může být oslaben. 
Stejně jako u ACE inhibitorů, současné podávání antagonistů angiotensinu II a NSAID, může 
zvyšovat riziko zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, a vést ke zvýšení 
hladiny draslíku v séru, zvláště u pacientů s již preexistující renální poruchou. Opatrnost vyžaduje 
podání kombinace zvláště u starších osob. Pacienti by měli být přiměřeně hydratováni a mělo by se 
zvážit sledování renálních funkcí při zahájení souběžné léčby i jeho následná periodicita. 
 
Další informace o interakcích irbesartanu: v klinických studiích farmakokinetika irbesartanu není 
hydrochlorothiazidem ovlivněna. Irbesartan je převážně metabolizován CYP2C9 a v menším rozsahu 
glukuronidací. Nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické nebo farmakodynamické 
interakce byl-li irbesartan podáván současně s warfarinem, léčivým přípravkem metabolizovaným 
CYP2C9. Účinky induktorů CYP2C9, jako je rifampicin, na farmakokinetiku irbesartanu nebyly 
vyhodnoceny. Farmakokinetika digoxinu nebyla současným podáváním irbesartanu změněna. 
 
4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 
Těhotenství: 
 
Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz 
bod 4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru 
těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenity při podávání ACE inhibitorů během prvního 
trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné 
kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru 
angiotenzinu II (AIIRAs), pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v 
léčbě AIIRAs není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na 
jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečností profil, pokud jde o 
podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena, léčba pomocí AIIRAs musí být 
ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby. 
 
Je známo, že expozice vůči AIIRAs během druhého a třetího trimestru vede u lidí k fetotoxicitě 
(pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání 
ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz bod 5.3). 
Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru 
těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky. 
Děti, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud 
jde o hypotenzi (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Kojení: 
 
Protože nejsou k dispozici žádné údaje ohledně užívání přípravku Irbesartan Zentiva během kojení, 
Irbesartan Zentiva se nedoporučuje, je vhodnější zvolit jinou léčbu s lepším bezpečnostním profilem 
během kojení, obzvláště během kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte. 
 

66 

Není známo, zda se irbesartan nebo jeho metabolity u lidí vylučují do mateřského mléka. 
Dostupná farmakodynamická/toxikologická data u potkanů prokázala sekreci irbesartanu nebo jeho 
metabolitů do mléka (podrobnější informace viz bod 5.3). 
 
Fertilita 
 
Irbesartan neměl žádný vliv na fertilitu léčených potkanů a jejich potomky až do takových dávek, 
které vyvolávaly první příznaky parentální toxicity (viz bod 5.3). 
 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. 
Na základě farmakodynamických vlastností látky však není pravděpodobné, že by irbesartan tuto 
schopnost ovlivnil. Při řízení motorových vozidel a obsluze strojů je třeba vzít v úvahu, že v průběhu 
terapie se mohou objevit závratě a únava. 
 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 
V placebem kontrolovaných studiích u pacientů s hypertenzí se celkový výskyt nežádoucích účinků 
nelišil ve skupině s irbesartanem (56,2%) a ve skupině s placebem (56,5%). Ukončení léčby 
v důsledku jakéhokoliv klinického nebo laboratorního nežádoucího účinku bylo méně časté ve 
skupině pacientů léčených irbesartanem (3,3%) než u pacientů léčených placebem (4,5%). Výskyt 
nežádoucích účinků nebyl závislý na dávce (v doporučeném dávkovém rozmezí), na pohlaví, věku, 
rase nebo na trvání léčby. 
 
U diabetických pacientů s hypertenzí s mikroalbuminurií a normálními renálními funkcemi byly 
ortostatické závratě a ortostatická hypertenze hlášeny u 0,5% těchto pacientů (tj.méně časté), což bylo 
častěji než v placebové skupině. 
 
Následující tabulka udává nežádoucí účinky, které byly hlášeny v placebem kontrolovaných 
klinických studiích, v nichž bylo 1 965 pacientů s hypertenzí léčeno irbesartanem. Výrazy označené 
hvězdičkou (*) se vztahují k nežádoucím účinkům, které byly navíc hlášeny u > 2% diabetických 
hypertenzních pacientů, s chronickou renální nedostatečností a se zjevnou proteinurií, a hlášených 
častěji než u placeba.  
 
Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována následovně: 
velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 
až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny 
podle klesající závažnosti. 
 
Také jsou zde uvedeny nežádoucí účinky dodatečně hlášené z postmarketingového sledování. Tyto 
nežádoucí účinky vycházejí ze spontánních hlášení: 
 
Poruchy krve a lymfatického systému 
Není známo:  

trombocytopenie. 

 
Poruchy imunitního systému: 
Není známo: 

hypersenzitivní reakce jako je vyrážka, kopřivka, angioedém. 

 
Poruchy metabolismu a výživy: 
Není známo: 

hyperkalemie 

 
Poruchy nervového systému:  
Časté:  

závratě, ortostatické závratě* 

Není známo: 

vertigo, bolesti hlavy 

67 

Poruchy ucha a labyrintu: 
Není známo: 

tinitus 

 
Srdeční poruchy: 
Méně časté: 

tachykardie 

 
Cévní poruchy: 
Časté: 

ortostatická hypotenze* 

Méně časté: 

návaly horka 

 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: 
Méně časté: 

kašel 

 
Gastrointestinální poruchy: 
Časté: 

nausea/zvracení 

Méně časté: 

průjem, dyspepsie/pyróza 

Není známo: 

poruchy chuti 

 
Poruchy jater a žlučových cest: 
Méně časté:  

žloutenka 

Není známo: 

hepatitida, abnormální jaterní funkce 

 
Poruchy kůže a podkožní tkáně: 
Není známo: 

leukocytoklastická vaskulitida 

 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Časté: 

muskuloskeletální bolest* 

Není známo: 

bolesti kloubů a svalů (v některých případech spojené se zvýšenými hladinami 
kreatinkinasy v plazmě), svalové křeče 

 
Poruchy ledvin a močových cest: 
Není známo: 

snížená funkce ledvin včetně případů renálního selhání u rizikových pacientů (viz 
bod 4.4) 

 
Poruchy reprodukčního systému a prsu: 
Méně časté: 

sexuální dysfunkce 

 
Celkové poruchy a lokální reakce v místě aplikace: 
Časté: 

únava 

Méně časté: 

bolest na hrudi 

 
Vyšetření 
Velmi časté:  Hyperkalemie* se objevila mnohem častěji u diabetických pacientů léčených 

irbesartanem než u pacientů léčených placebem. U diabetických pacientů s hypertenzí, 
s mikroalbuminurií a normální funkcí ledvin se hyperkalemie (≥ 5,5 mE/l) objevila u 
29,4% pacientů ve skupině s 300 mg irbesartanu a u 22% pacientů ve skupině 
s placebem. U diabetických pacientů s hypertenzí, s chronickou renální insuficiencí a 
zjevnou proteinurií, se objevila hyperkalemie (≥ 5,5 mE/l) u 46,3% pacientů ve skupině 
s irbesartanem a u 26,3% pacientů ve skupině s placebem.  

Časté: 

U subjektů léčených irbesartanem byl často (1,7%) pozorován signifikantní vzestup 
plazmatické kreatinkinázy. V žádném případě toto zvýšení nebylo spojeno se 
zjistitelnými klinickými muskuloskeletálními příhodami. 
Pokles hemoglobinu, který nebyl klinicky významný, byl pozorován u 1,7% pacientů 
s hypertenzí a pokročilým diabetickým ledvinným onemocněním léčených irbesartanem 

 
Pediatrická populace 

68 

V randomizované studii s 318 dětmi a mladistvými s hypertenzí ve věku 6 až 16 let se během 3týdenní 
dvojitě slepé fáze vyskytly tyto nežádoucí účinky: bolesti hlavy (7,9%), hypotenze (2,2%), závratě 
(1,9%) a kašel (0,9%). V 26týdenním otevřeném období této studie nejčastěji zaznamenané 
abnormality laboratorních vyšetření byly vzestup kreatininu (6,5%) a zvýšené hodnoty CK u 2% 
dětských příjemců. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

 
4.9 

Předávkování 

 
U dospělých osob, které dostávaly po 8 týdnů irbesartan v dávkách až 900 mg denně, se neobjevily 
toxické příznaky. Jako nejpravděpodobnější projev předávkování lze očekávat hypotenzi a tachykardii; 
také by se mohla objevit bradykardie z předávkování. O terapii předávkování přípravkem Irbesartan 
Zentiva nejsou dostupné specifické informace. Pacienta je třeba pečlivě monitorovat a léčení musí být 
symptomatické a podpůrné. Navrhovaná opatření jsou vyvolání zvracení a/nebo laváž žaludku. Při 
léčbě předávkování může být užitečné podání aktivního uhlí. Irbesartan nelze odstranit hemodialýzou. 
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 
Farmakoterapeutická skupina: antagonisté angiotensinu-II, samotní. 
ATC kód: C09CA04. 
 
Mechanismus působení: Irbesartan je silný, perorálně účinný, selektivní antagonista receptoru pro 
angiotensin-II (receptor typu AT

1

). Předpokládá se, že blokuje veškeré účinky angiotensinu-II 

zprostředkované AT

1

 receptorem, bez ohledu na zdroj a způsob syntézy angiotensinu-II. Selektivní 

antagonické ovlivnění angiotensin-II (AT

1

) receptorů vede ke zvýšení hladin plazmatického reninu 

a angiotensinu-II a ke snížení koncentrace aldosteronu v plazmě. Hladiny draslíku v séru nejsou 
samotným irbesartanem v doporučených dávkách významně ovlivněny. Irbesartan neinhibuje ACE 
(kininázu-II), enzym vytvářející angiotensin-II a také degradující bradykinin na neaktivní metabolity. 
Irbesartan, aby byl účinný, nevyžaduje metabolickou aktivaci. 
 
Klinická účinnost: 
 
Hypertenze 
Irbesartan snižuje krevní tlak s minimální změnou srdeční frekvence. Pokles krevního tlaku je závislý 
na velikosti dávky podávané jednou denně s tendencí vytvořit plató při dávkách nad 300 mg. Dávky 
150-300 mg jednou denně snižují krevní tlak vleže nebo vsedě prolongovaně (tj. 24 hodiny po podání) 
průměrně o 8-13/5-8 mm Hg (systolický/diastolický) více než placebo. Nejvýraznějšího snížení 
krevního tlaku je dosaženo do 3-6 hodin po podání a hypotenzní účinek se udržuje nejméně 24 hodiny. 
Ještě za 24 hodin po podání doporučovaných dávek dosahoval pokles tlaku krve 60-70% maximálního 
poklesu diastolického a systolického tlaku. Dávka 150 mg podávaná jednou denně vedla k podobným 
minimálním a průměrným 24-hodinovým změnám krevního tlaku jako stejná celková dávka rozdělená 
do dvou jednotlivých denních dávek. 
Hypotenzní účinek přípravku Irbesartan Zentiva je patrný v průběhu 1-2 týdnů, maximální efekt se 
objevuje 4-6 týdnů po zahájení terapie. Antihypertenzní účinek se udržuje v průběhu dlouhodobé 
léčby. Po ukončení terapie se krevní tlak postupně vrací k původním hodnotám. Reaktivní hypertenze 
nebyla pozorována. 
Hypotenzní účinky irbesartanu a thiazidových diuretik jsou additivní. U pacientů, u nichž irbesartan 
sám krevní tlak dostatečně nesnižuje, vyvolá přidání malé dávky hydrochlorothiazidu (12,5 mg) 

69 

jednou denně další snížení krevního tlaku; dosahujícího 7-10/3-6 mmHg (systolický/diastolický) ve 
srovnání s placebem. 
Účinnost přípravku Irbesartan Zentiva není ovlivněna věkem ani pohlavím. Reakce hypertoniků černé 
pleti na monoterapii irbesartanem je zřetelně slabší, obdobně jako reakce na jiné léčivé přípravky 
ovlivňující renin-angiotensinový systém. Jestliže se irbesartan podává společně s malou dávkou 
hydrochlothiazidu (např. 12,5 mg denně), reakce hypertoniků černé pleti se blíží reakci pacientů pleti 
bílé. 
Irbesartan nemá klinicky významný účinek na hladinu kyseliny močové v séru anebo na vylučování 
kyseliny močové močí. 
 
Pediatrická populace 
Snížení krevního tlaku s cílovými titrovanými dávkami irbesartanu 0,5 mg/kg (nízká), 1,5 mg/kg 
(střední) a 4,5 mg/kg (vysoká) bylo hodnoceno u 318 dětí a mladistvých ve věku 6 až 16 let 
s hypertenzí nebo s rizikem (diabetici, hypertenze v rodinné anamnéze) během 3týdenního období. Po 
třech týdnech průměrné snížení od výchozích hodnot u primární proměnné účinnosti – hodnoty 
systolického tlaku vsedě (SeSBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu -
trough) - bylo 11,7 mmHg (nízká dávka), 9,3 mmHg (střední dávka) a 13,2 mmHg (vysoká dávka). 
Rozdíl mezi těmito dávkami nebyl signifikantní. Korigované průměrné změny hodnoty diastolického 
krevního tlaku v sedě (SeDBP), měřené v nejnižším bodě účinku (na konci dávkovacího intervalu -
trough) byly tyto: 3,8 mmHg (nízká dávka), 3,2 mmHg (střední dávka), 5,6 mmHg (vysoká dávka). V 
průběhu dalších dvou týdnů, kdy pacienti byli re-randomizováni buď do skupiny sléčivým přípravkem 
nebo do skupiny s placebem, u pacientů na placebu došlo ke zvýšení SeSBP o 2,4 mmHg a SeDBP o 
2,0 mmHg ve srovnání se změnami +0,1, resp. -0,3 mmHg u pacientů na všech dávkách irbesartanu 
(viz bod 4.2). 
 
Hypertenze a diabetes typu 2 s renálním onemocněním 
Studie "Irbesartan Diabetic Nephropathy Trial (IDNT)" ukazuje, že irbesartan zpomaluje progresi 
renálního onemocnění u pacientů s chronickou renální nedostatečností a manifestní proteinurií. IDNT 
byla dvojitě slepá, kontrolovaná studie srovnávající morbiditu a mortalitu u nemocných léčených 
přípravkem Irbesartan Zentiva, amlodipinem a placebem. U 1715 pacientů s hypertenzí a diabetem 
typu 2, proteinurií ≥ 900 mg/den a s hladinou kreatininu v séru mezi 1,0-3,0 mg/dl byl hodnocen 
dlouhodobý účinek (průměrně 2,6 roku) přípravku Irbesartan Zentiva na vývoj renálního onemocnění 
a na mortalitu ze všech příčin. Pacientům byly podávány dávky od 75 mg až po udržovací dávku 
300 mg přípravku Irbesartan Zentiva, od 2,5 mg do 10 mg amlodipinu nebo placebo dle snášenlivosti. 
Pacienti ve všech léčebných skupinách obvykle dostávali 2 až 4 antihypertenzivní látky (např. 
diuretika, betablokátory, alfablokátory) k dosažení stanoveného cílového krevního tlaku 
≤ 135/85 mm Hg nebo snížení systolického tlaku o 10 mmHg, pokud výchozí tlak byl > 160 mm Hg. 
Šedesát procent (60%) pacientů ve skupině placeba dosáhlo tohoto cílového krevního tlaku, zatímco 
v irbesartanové skupině to bylo 76% a ve skupině s amlodipinem 78%. Irbesartan významně snížil 
relativní riziko dosažení základního kombinovaného cílového parametru, kterým bylo dvojnásobné 
zvýšení hladiny sérového kreatininu, konečná fáze renálního onemocnění (ESRD) nebo úmrtí 
z jakékoliv příčiny. Přibližně 33% pacientů ve skupině léčené irbesartanem dosáhlo primárního 
kombinovaného cílového parametru týkajícího se renálních funkcí ve srovnání s 39% pacientů ve 
skupině s placebem a se 41% pacientů užívajících amlodipin [20% snížení relativního rizika proti 
placebu (p = 0,024) a 23% snížení relativního rizika ve srovnání s amlodipinem (p = 0,006)]. Při 
analýze jednotlivých komponentů primárního cílového parametru nebyl pozorován žádný vliv na 
celkovou mortalitu, zatímco byl zjištěn pozitivní trend ve snížení ESRD a významné snížení 
dvojnásobně zvýšených sérových koncentrací kreatininu. 
 
Byla provedena analýza účinku v podskupinách vytvořených podle pohlaví, rasy, věku, trvání diabetu, 
vstupního krevního tlaku, hladiny kreatininu v séru a albuminurie. U žen a černochů, kteří 
reprezentovali 32%, resp. 26% celkové populace ve studii, nebyl prospěch pro ledviny průkazný, 
ačkoli interval spolehlivosti to nevylučuje. Pro sekundární cílový bod fatálních a nefatálních 
kardiovaskulárních příhod nebyl v rámci celé populace rozdíl mezi dále uvedenými třemi skupinami, 
ačkoli byl pozorován zvýšený výskyt nefatálního IM u žen a snížený výskyt nefatálního IM u mužů 
v irbesartanové skupině proti režimu založeném na placebu. Byl pozorován zvýšený výskyt 
nefatálního IM a CMP u žen v irbesartanovém režimu ve srovnání s režimem založeném na 

70 

amlodipinu, zatímco hospitalizace kvůli srdečnímu selhání byla snížena v celé sledované populaci. 
Nicméně, pro tyto nálezy u žen nebylo nalezeno žádné definitivní vysvětlení. 
 
Studie "Účinek irbesartanu na mikroalbuminurii u hypertonických pacientů s diabetem typu 2" 
(IRMA 2) (Effects of Irbesartan on Microalbuminuria in Hypertensive Patients with Type 2 Diabets 
Mellitus) ukazuje, že 300 mg irbesartanu zpomaluje vznik zjevné proteinurie u pacientů 
s mikroalbuminurií. IRMA 2 byla placebem kontrolovaná, dvojitě slepá studie morbidity na 
590 pacientech s diabetem typu 2, mikroalbuminurií (30-300 mg/den) a normální funkcí ledvin 
(hladina kreatininu v séru ≤ 1,5 mg/dl u mužů a < 1,1 mg/dl u žen). Studie sledovala dlouhodobé 
účinky (2 roky) přípravku Irbesartan Zentiva na rozvoj klinické (zjevné) proteinurie (rychlost 
vylučování albuminu močí (UAER) > 300 mg/den a zvýšení v UAER o minimálně 30% ve srovnání 
s výchozí hodnotou). Stanovený cílový krevní tlak byl ≤ 135/85 mm Hg. Aby bylo dosaženo cílového 
krevního tlaku, byla dle potřeby přidána další antihypertenziva (vyjma ACE inhibitorů, antagonistů 
receptorů pro angiotensin II a dihydropyridinových vápníkových blokátorů). Zatímco podobného 
krevního tlaku bylo dosaženo ve všech léčených skupinách, méně subjektů ve skupině s 300 mg 
irbesartanu (5,2%) než s placebem (14,9%) nebo se 150 mg irbesartanu (9,7%) dosáhlo cílového 
parametru, kterým byla zjevná proteinurie, čímž bylo prokázáno, že podávání vyšších dávek snižuje 
relativní riziko o 70%, ve srovnání s placebem (p = 0,0004). Doprovodné zlepšení rychlosti 
glomerulární filtrace (GFR) nebylo během prvních tří měsíců léčby pozorováno. Zpomalení progrese 
onemocnění ke klinické proteinurii bylo evidentní již za tři měsíce a pokračovalo celé 2 roky. Regrese 
k normoalbuminurii (< 30 mg/den) byla častější ve skupině s 300 mg přípravku Irbesartan Zentiva 
(34%) než ve skupině s placebem (21%). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) 
Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan 
Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans 
Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem 
receptorů pro angiotenzin II. 
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo 
cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození 
cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a 
diabetickou nefropatií. 
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární 
ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, 
akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností 
jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II. 
Inhibitory ACE ia blokátory receptorů pro angiotensin II. proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií 
užívat současně. 
Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease 
Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem 
ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým 
onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena 
z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda 
byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí 
účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly 
častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině. 
 
5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

 
Po perorálním podání se irbesartan dobře absorbuje: při sledování absolutní biologické dostupnosti 
byly zjištěny hodnoty přibližně 60-80%. Současný příjem potravy biologickou dostupnost irbesartanu 
významně neovlivňuje. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 96%, vazba na buněčné složky 
krve je zanedbatelná. Distribuční objem je 53-93 litry.Po perorálním nebo intravenózním podání 

14

C irbesartanu se 80-85% radioaktivity v cirkulující plazmě dá přisoudit nezměněnému irbesartanu. 

Irbesartan se metabolizuje v játrech konjugací na glukuronid a oxidací. Hlavní metabolit v krevním 
oběhu je glukuronid irbesartanu (přibližně 6%). Studie in vitro ukazují, že irbesartan se primárně 
oxiduje cytochromem P450, a to enzymem CYP2C9; izoenzym CYP3A4 má zanedbatelný význam. 

71 

 
Irbesartan má lineární farmakokinetiku závislou na dávce, a to v dávkovém rozmezí od 10 do 600 mg. 
Ukázalo se, že po dávkách vyšších než 600 mg (dvojnásobku nejvyšší doporučované dávky) je zvýšení 
absorpce po perorálním podání již menší, než by bylo úměrné dávce; mechanismus tohoto jevu není 
znám. Maximální koncentrace v plazmě je dosaženo za 1,5-2 hodiny po perorálním podání. Celková 
clearance a renální clearance jsou 157-176 resp. 3-3,5 ml/min. Terminální eliminační poločas 
irbesartanu je 11-15 hodin. Rovnovážných koncentrací v plazmě je dosaženo do 3 dnů po zahájení 
terapie při dávkování jednou denně. Při opakovaném podávání jednou denně lze zjistit omezenou 
kumulaci irbesartanu v plazmě (< 20%). Ve studii byly zjištěny o něco vyšší plazmatické koncentrace 
irbesartanu u hypertoniček než u hypertoniků. Rozdíly v poločase nebo kumulaci irbesartanu však 
nalezeny nebyly. Dávkování pro ženy není třeba upravovat. Hodnoty AUC a C

max

 irbesartanu byly 

také o něco vyšší u starších osob (≥ 65 let) než u osob mladších (18-40 let). Terminální eliminační 
poločas se však signifikantně nelišil. U starších pacientů není třeba dávkování upravovat. 
 
Irbesartan a jeho metabolity se eliminují jednak žlučí, jednak ledvinami. Po perorálním anebo 
intravenózním podání 

14

C irbesartanu lze asi 20% radioaktivity nalézt v moči, zbytek ve stolici. Méně 

než 2% dávky se vyloučí močí jako nezměněný irbesartan. 
 
Pediatrická populace 
Farmakokinetika irbesartanu byla hodnocena u 23 dětí s hypertenzí po podání jedné a opakovaných 
denních dávek irbesartanu (2 mg/kg) až do maximální denní dávky 150 mg po dobu 4 týdnů. U 21 
z těchto 23 dětí byla bylo možno srovnat farmakokinetiku s dospělými (dvanáct dětí bylo starších než 
12 let, devět dětí mělo mezi 6 až 12 lety). Výsledky ukázaly, že hodnoty C

max, 

 AUC a clearance byly 

srovnatelné s výsledky pozorovanými u dospělých pacientů, kteří dostávali 150 mg irbesartanu denně. 
Po opakovaném dávkování jednou denně byla pozorována omezená akumulace irbesartanu v plazmě 
(18%). 
 
Porucha funkce ledvin: u pacientů s poruchou funkce ledvin anebo u hemodialyzovaných pacientů 
nejsou farmakokinetické parametry irbesartanu významně změněny. Irbesartan se hemodialýzou 
neodstraní. 
 
Porucha funkce jater: u pacientů s mírnou až středně těžkou jaterní cirhózou nejsou farmakokinetické 
parametry irbesartanu významně změněny. 
U pacientů s těžkou poruchou jater se studie neprováděly. 
 
5.3 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

 
Nebyly nalezeny známky abnormálního systémového toxického ovlivnění anebo toxického ovlivnění 
cílových orgánů při použití klinicky relevantních dávek. V neklinických studiích bezpečnosti vyvolaly 
vysoké dávky irbesartanu (≥ 250 mg/kg denně u potkanů a ≥ 100 mg/kg denně u makaků) snížení 
erytrocytárních parametrů (počtů erytrocytů, množství hemoglobinu, hematokritu). Velmi vysoké 
dávky (≥ 500 mg/kg denně) vyvolaly degenerativní změny v ledvinách (např. intersticiální nefritidu, 
distenzi tubulů, bazofilii tubulů, zvýšení koncentrace močoviny a kreatininu v plazmě) u potkanů 
a makaků; tyto změny byly zhodnoceny jako sekundární projevy hypotenzních účinků léčivého 
přípravku, které vedly ke snížení renální perfuze. Irbesartan dále vyvolal hyperplazii/hypertrofii 
juxtaglomerulárních buněk (u potkanů v dávkách ≥ 90 mg/kg denně, u makaků v dávkách ≥ 10 mg/kg 
denně). Všechny tyto změny se považují za vyvolané farmakologickým působením irbesartanu. Nezdá 
se, že by pro terapeutické dávkování irbesartanu u lidí byla hyperplazie/hypertrofie renálních 
juxtaglomerulárních buněk jakkoliv relevantní. 
 
Nebyla prokázána mutagenita, klastogenita nebo kancerogenita. 
 
Fertilita a reprodukční chování nebyly ve studiích se samci a samicemi potkanů ovlivněny ani po 
perorálních dávkách irbesartanu vyvolávajících parentální toxicitu (od 50 do 650 mg/kg/den), včetně 
úmrtí při nejvyšší dávce. Nebyly pozorovány žádné významné účinky na počet žlutých tělísek, usazení 
oplodněných vajíček nebo živé plody. Irbesartan neovlivňoval přežití, vývoj ani reprodukci potomků. 

72 

Studie na pokusných zvířatech ukázaly, že radioaktivně značený irbesartan je detekován v plodech 
potkanů a králíků. Irbesartan je vylučován do mateřského mléka kojících samic potkanů.  
 
Studie s irbesartanem na pokusných zvířatech ukázaly přechodné toxické účinky (zvětšení kavity 
ledvinných pánviček, hydroureter nebo podkožní edémy) u potkaních plodů, které se po porodu 
upravily. U králíků byly zjištěny aborty anebo časné resorpce po dávkách vyvolávajících zřetelnou 
maternální toxicitu, včetně úmrtí. Teratogenní účinky u potkanů nebo u králíků zjištěny nebyly. 
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 
6.1 

Seznam pomocných látek 

 
Jádro tablety:  
Monohydrát laktosy 
Mikrokrystalická celulosa 
Sodná sůl kroskaramelosy 
Hypromelosa 
Srážený oxid křemičitý 
Magnesium-stearát. 
 
Potahová vrstva:  
Monohydrát laktosy 
Hypromelosa 
Oxid titaničitý  
Makrogol 3000 
Karnaubský vosk. 
 
6.2 

Inkompatibility 

 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 

Doba použitelnosti 

 
3 roky. 
 
6.4 

Zvláštní opatření pro uchovávání 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 ºC. 
 
6.5 

Druh obalu a obsah balení 

 
Krabičky obsahující 14 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiovém blistru. 
Krabičky obsahující 28 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 30 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 84 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 90 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 98 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Aluminiových blistrech. 
Krabičky obsahující 56 x 1 potahovanou tabletu v PVC/PVDC/Aluminiových perforovaných blistrech 
pro jednotlivé dávky. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 

73 

6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 

 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
 
7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  

 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 
8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/06/376/028-033 
EU/1/06/376/038-039 
 
 
9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 19. ledna 2007 
Datum posledního prodloužení: 19. ledna 2012 
 
 
10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu/

74 

PŘÍLOHA II 

A. 

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA 
PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 
 

B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

 
C. 

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

 
D. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA 
BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO 
PŘÍPRAVKU 

75 

A. 

VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

 
Název a adresa výrobců odpovědných za propouštění šarží 
 
Sanofi Winthrop Industrie 
1 rue de la Vierge 
Ambarès & Lagrave 
F-33565 Carbon Blanc Cedex 
Francie 
 
Sanofi Winthrop Industrie 
30-36 Avenue Gustave Eiffel, BP 7166 
F-37071 Tours Cedex 2 
Francie 
 
Chinoin Private Co. Ltd. 
Lévai u.5. 
2112 Veresegyhaz 
Mad'arsko 
 
Sanofi-Aventis, S.A. 
Ctra. C-35 (La Batlloria-Hostalric), km. 63.09 
17404 Riells i Viabrea (Girona) 
Španělsko 
 
V příbalové informaci k léčivému přípravku musí být uveden název a adresa výrobce odpovědného za 
propouštění dané šarže. 
 
 
B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

 
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. 
 
C. 

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE  



Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti 

 
Držitel rozhodnutí o registraci předkládá pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti pro 
tento léčivý přípravek v souladu s požadavky uvedenými v seznamu referenčních dat Unie 
(seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odst. 7 směrnice 2001/83/ES a zveřejněném na 
evropském webovém portálu pro léčivé přípravky. 
Cyklus PSURů přípravku Irbesartan Zentiva je v souladu s referenčním přípravkem APROVEL, 
pokud není specifikováno jinak. 
 
 
D. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ 
LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 



Plán řízení rizik (RMP) 

 
Neuplatňuje se. 

76 

PŘÍLOHA III 

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

77 

A. OZNAČENÍ NA OBALU 

78 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 
VNĚJŠÍ OBAL 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 75 mg tablety 
irbesartanum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
1 tableta obsahuje irbesartanum 75 mg. 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
Pomocné látky: obsahuje také monohydrát laktosy. 
 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
14 tablet 
28 tablet 
56 tablet 
56 x 1 tableta 
98 tablet 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

 
Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 
 

79 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 
 
11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

 
EU/1/06/376/001 - 14 tablet 
EU/1/06/376/002 - 28 tablet 
EU/1/06/376/003 - 56 tablet 
EU/1/06/376/004 - 56 x 1 tableta 
EU/1/06/376/005 - 98 tablet 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
č.š.: 
 
 
14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 
16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 
Irbesartan Zentiva 75 mg 

80 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 75 mg tablety 
irbesartanum 
 
 
2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
5. 

JINÉ 

 
14 - 28 - 56 - 98 tablet: 
Po 
Út 
St 
Čt 
Pá 
So 
Ne 
 
56 x 1 tableta: 

81 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 
VNĚJŠÍ OBAL 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 150 mg tablety 
irbesartanum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
1 tableta obsahuje irbesartanum 150 mg. 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
Pomocné látky: obsahuje také monohydrát laktosy. 
 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
14 tablet 
28 tablet 
56 tablet 
56 x 1 tableta 
98 tablet 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

 
Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 
 

82 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 
 
11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

 
EU/1/06/376/006 - 14 tablet 
EU/1/06/376/007 - 28 tablet 
EU/1/06/376/008 - 56 tablet 
EU/1/06/376/009 - 56 x 1 tableta 
EU/1/06/376/010 - 98 tablet 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
č.š.: 
 
 
14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 
16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 
Irbesartan Zentiva 150 mg 

83 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 150 mg tablety 
irbesartanum 
 
 
2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
5. 

JINÉ 

 
14 - 28 - 56 - 98 tablet: 
Po 
Út 
St 
Čt 
Pá 
So 
Ne 
 
56 x 1 tableta: 

84 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 
VNĚJŠÍ OBAL 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 300 mg tablety 
irbesartanum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
1 tableta obsahuje irbesartanum 300 mg. 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
Pomocné látky: obsahuje také monohydrát laktosy. 
 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
14 tablet 
28 tablet 
56 tablet 
56 x 1 tableta 
98 tablet 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

 
Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 
 

85 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 
 
11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

 
EU/1/06/376/011 - 14 tablet 
EU/1/06/376/012 - 28 tablet 
EU/1/06/376/013 - 56 tablet 
EU/1/06/376/014 - 56 x 1 tableta 
EU/1/06/376/015 - 98 tablet 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
č.š.: 
 
 
14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 
16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 
Irbesartan Zentiva 300 mg 

86 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 300 mg tablety 
irbesartanum 
 
 
2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
5. 

JINÉ 

 
14 - 28 - 56 - 98 tablet: 
Po 
Út 
St 
Čt 
Pá 
So 
Ne 
 
56 x 1 tableta: 

87 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  
VNĚJŠÍ OBAL 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 75 mg potahované tablety 
Irbesartanum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
1 potahovaná tableta obsahuje irbesartanum 75 mg. 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
Pomocné látky: obsahuje také monohydrát laktosy. 
 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
14 tablet 
28 tablet 
30 tablet 
56 tablet 
56 x 1 tableta 
84 tablet 
90 tablet 
98 tablet 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

 
Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 

88 

 
10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 
 
11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

 
EU/1/06/376/016 - 14 tablet 
EU/1/06/376/017 - 28 tablet 
EU/1/06/376/034 - 30 tablet 
EU/1/06/376/018 - 56 tablet 
EU/1/06/376/019 - 56 x 1 tableta 
EU/1/06/376/020 - 84 tablet 
EU/1/06/376/035 - 90 tablet 
EU/1/06/376/021 - 98 tablet 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
č.š.: 
 
 
14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 
16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 
Irbesartan Zentiva 75 mg 

89 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 75 mg tablety 
irbesartanum 
 
 
2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
5. 

JINÉ 

 
14 - 28 - 56 - 84 - 98 tablet: 
Po 
Út 
St 
Čt 
Pá 
So 
Ne 
 
30 - 56 x 1 - 90 tableta: 

90 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  
VNĚJŠÍ OBAL 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 150 mg potahované tablety 
Irbesartanum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
1 potahovaná tableta obsahuje irbesartanum 150 mg. 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
Pomocné látky: obsahuje také monohydrát laktosy. 
 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
14 tablet 
28 tablet 
30 tablet 
56 tablet 
56 x 1 tableta 
84 tablet 
90 tablet 
98 tablet 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

 
Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 

91 

 
10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 
 
11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

 
EU/1/06/376/022 - 14 tablet 
EU/1/06/376/023 - 28 tablet 
EU/1/06/376/036 - 30 tablet 
EU/1/06/376/024 - 56 tablet 
EU/1/06/376/025 - 56 x 1 tableta 
EU/1/06/376/026 - 84 tablet 
EU/1/06/376/037 - 90 tablet 
EU/1/06/376/027 - 98 tablet 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
č.š.: 
 
 
14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 
16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 
Irbesartan Zentiva 150 mg 

92 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 150 mg tablety 
irbesartanum 
 
 
2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
5. 

JINÉ 

 
14 - 28 - 56 - 84 - 98 tablet: 
Po 
Út 
St 
Čt 
Pá 
So 
Ne 
 
30 - 56 x 1 - 90 tableta: 

93 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  
VNĚJŠÍ OBAL 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 300 mg potahované tablety 
Irbesartanum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
1 potahovaná tableta obsahuje irbesartanum 300 mg. 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
Pomocné látky: obsahuje také monohydrát laktosy. 
 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
14 tablet 
28 tablet 
30 tablet 
56 tablet 
56 x 1 tableta 
84 tablet 
90 tablet 
98 tablet 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

 
Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 

94 

 
10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 
 
11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

 
EU/1/06/376/028 - 14 tablet 
EU/1/06/376/029 - 28 tablet 
EU/1/06/376/038 - 30 tablet 
EU/1/06/376/030 - 56 tablet 
EU/1/06/376/031 - 56 x 1 tableta 
EU/1/06/376/032 - 84 tablet 
EU/1/06/376/039 - 90 tablet 
EU/1/06/376/033 - 98 tablet 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
č.š.: 
 
 
14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 
16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 
Irbesartan Zentiva 300 mg 

95 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Irbesartan Zentiva 300 mg tablety 
irbesartanum 
 
 
2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
sanofi-aventis groupe 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
5. 

JINÉ 

 
14 - 28 - 56 - 84 - 98 tablet: 
Po 
Út 
St 
Čt 
Pá 
So 
Ne 
 
30 - 56 x 1 - 90 tableta: 
 

96 

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

97 

Příbalová informace: informace pro uživatele 

Irbesartan Zentiva 75 mg tablety 

irbesartanum 

 
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje. 


Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 



Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 



Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy. 

 

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo zdravotní 
sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této 
příbalové informaci. Viz bod 4. 

 
Co naleznete v této příbalové informaci  
1. 

Co je Irbesartan Zentiva a k čemu se používá 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost než začnete Irbesartan Zentiva užívat 

3. 

Jak se Irbesartan Zentiva užívá 

4. 

Možné nežádoucí účinky 

5. 

Jak přípravek Irbesartan Zentiva uchovávat 

6. 

Obsah balení a další informace 

 
 
1. 

Co je Irbesartan Zentiva a k čemu se používá 

 
Irbesartan Zentiva patří do skupiny léků známých jako antagonisté receptoru pro angiotensin-II. 
Angiotensin-II je látka vytvářená v těle, která se váže na receptory v krevních cévách a vyvolá zúžení 
cév. To vede ke zvýšení krevního tlaku. Irbesartan Zentiva zabraňuje vazbě angiotensinu-II na tyto 
receptory, tím způsobí, že se krevní cévy rozšíří a krevní tlak sníží. Irbesartan Zentiva zpomaluje 
snížení funkce ledvin u pacientů s vysokým krevním tlakem a cukrovkou (diabetem) typu 2. 
 
Irbesartan Zentiva se užívá u dospělých pacientů 
  k léčbě vysokého krevního tlaku (esenciální hypertenze) 
  k ochraně ledvin u pacientů s vysokým krevním tlakem, s cukrovkou (diabetem) typu 2 a 

s laboratorními známkami zhoršené funkce ledvin. 

 
 
2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Irbesartan Zentiva užívat 

 
Neužívejte přípravek Irbesartan Zentiva 


jestliže jste alergický(á) na irbesartan nebo kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou 
v bodě 6). 

 

jestliže jste po 3. měsíci těhotenství (vyvarujte se raději také užívání přípravku Irbesartan 
Zentiva v časném těhotenství – viz bod Těhotenství) 

 

jestliže trpíte cukrovkou nebo poruchou funkce ledvin a jste léčen(a) přípravkem ke snížení 
krevního tlaku obsahujícím aliskiren. 

 
Upozornění a opatření 
Informujte svého lékaře před užitím přípravku Irbesartan Zentiva, pokud se Vás týká některé z 
následujících upozornění: 


trpíte-li nadměrným zvracením nebo průjmy 



máte-li problémy s ledvinami 



máte-li problémy se srdcem 

 

užíváte-li přípravek Irbesartan Zentiva pro diabetické ledvinové onemocnění. V tomto případě 
Váš lékař může provádět pravidelné krevní testy, zejména kvůli měření hladiny draslíku v krvi v 
případě špatné funkce ledvin 

 

máte-li podstoupit jakoukoli operaci nebo máte-li dostat anestetika 

98 

 

pokud užíváte některý z následujících přípravků používaných k léčbě vysokého krevního tlaku: 

o  inhibitor ACE (například enalapril, lisinopril, ramipril), a to zejména pokud máte 

problémy s ledvinami související s diabetem.  

o  aliskiren. 

 
Váš lékař může v pravidelných intervalech kontrolovat funkci ledvin, krevní tlak a množství 
elektrolytů (např. draslíku) v krvi. 
 
Viz také informace v bodě: „Neužívejte přípravek Irbesartan Zentiva“. 
 
Musíte sdělit svému lékaři, pokud se domníváte, že jste (nebo můžete být) těhotná. Podávání přípravku 
Irbesartan Zentiva se nedoporučuje v časném těhotenství a nesmí být podáván, pokud jste po 3. měsíci 
těhotenství, protože v tomto stádiu může způsobit závažná poškození dítěte (viz bod Těhotenství). 
 
Děti a dospívající 
Tento léčivý přípravek se nemá dětem ani dospívajícím podávat, protože bezpečnost a účinnost nebyla 
ještě stanovena. 
 
Další léčivé přípravky a Irbesartan Zentiva 
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době 
užíval(a), nebo které možná budete užívat. 
 
Možná bude nutné, aby Váš lékař změnil Vaši dávku a/nebo udělal jiná opatření:  
Pokud užíváte inhibitory ACE nebo aliskiren (viz také informace v bodě „Neužívejte přípravek 
Irbesartan Zentiva“ a „Upozornění a opatření“).  
 
Bude u Vás potřeba zkontrolovat krevní testy, užíváte-li: 
 

draslíkové doplňky 

 

náhražky soli obsahující draslík 

 

draslík šetřící léky (jako jsou určitá diuretika) 

 

léky obsahující lithium. 

 
Účinek irbesartanu může být snížen, jestliže užíváte určité léky proti bolestem, zvané nesteroidní 
protizánětlivé léky. 
 
Irbesartan Zentiva s jídlem a pitím 
Irbesartan Zentiva může být užíván s jídlem nebo bez jídla. 
 
Těhotenství a kojení 
Těhotenství 
Musíte sdělit svému lékaři, pokud se domníváte, že jste (nebo můžete být) těhotná. Lékař Vám 
obvykle poradí, abyste přestala užívat Irbesartan Zentiva dříve, než otěhotníte, nebo jakmile si budete 
jistá, že jste těhotná a poradí Vám užívání jiného léku místo přípravku Irbesartan Zentiva. Podávání 
přípravku Irbesartan Zentiva se v časném těhotenství nedoporučuje a nesmí být podáván po 3. měsíci 
těhotenství, protože pokud je užíván po 3. měsíci těhotenství, může způsobit závažné poškození dítěte. 
 
Kojení 
Sdělte svému lékaři, pokud kojíte nebo pokud se chystáte začít kojit. Irbesartan Zentiva se 
nedoporučuje pro kojící matky a lékař pro Vás může zvolit jiný způsob léčby, pokud si přejete kojit, 
obzvláště, jestliže Vaše dítě je novorozenec nebo se narodilo předčasně. 
 
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů 
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. 
Není pravděpodobné, že by Irbesartan Zentiva ovlivňoval schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 
V průběhu léčby vysokého krevního tlaku se někdy mohou objevit závratě nebo únava. Pokud tyto 
projevy pociťujete, promluvte si se svým lékařem dříve, než budete řídit nebo obsluhovat stroje. 
 

99 

Přípravek Irbesartan Zentiva obsahuje laktosu. Řekl-li Vám Váš lékař, že trpíte nesnášenlivostí 
některých cukrů (např. laktosy), obraťte se na svého lékaře předtím, než začnete tento lék užívat. 
 
 
3. 

Jak se Irbesartan Zentiva užívá 

 
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se 
svým lékařem nebo lékárníkem. 
 
Způsob podání 
Irbesartan Zentiva je určen k perorálnímu podání. Polykejte tablety s dostatečným množstvím 
tekutiny (např. sklenicí vody). Irbesartan Zentiva můžete užívat s jídlem nebo bez jídla. Měl(a) byste 
se snažit užívat svoji denní dávku každý den vždy ve stejnou dobu. Je důležité, abyste v užívání 
přípravku Irbesartan Zentiva pokračoval(a), dokud Váš lékař neurčí jinak. 
 
 

Pacienti s vysokým krevním tlakem 
Obvyklá dávka přípravku je 150 mg jednou denně (dvě tablety denně). V závislosti na reakci 
krevního tlaku může být dávka později zvýšena na 300 mg (čtyři tablety denně). 

 
 

Pacienti s vysokým krevním tlakem a s cukrovkou (diabetem) typu 2 s onemocněním 
ledvin 
U pacientů s vysokým tlakem a cukrovkou (diabetem) typu 2 je k léčbě souvisejícího 
onemocnění ledvin doporučeno užívat 300 mg (čtyři tablety denně) jednou denně. 

 
Lékař může doporučit nižší dávku, zvláště při zahájení léčby u pacientů, kteří se podrobují 
hemodialýze nebo u pacientů starších než 75 let. 
 
Maximálního účinku na snížení krevního tlaku by mělo být dosaženo 4-6 týdnů od zahájení léčby. 
 
Použití u dětí a dospívajících 
Irbesartan Zentiva by neměl být podáván dětem do 18 let. Požije-li několik tablet dítě, kontaktujte 
ihned svého lékaře. 
 
Jestliže jste užil(a) více přípravku Irbesartan Zentiva, než jste měl(a) 
Pokud jste náhodně užil(a) příliš mnoho tablet, kontaktujte ihned svého lékaře. 
 
Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Irbesartan Zentiva 
Vynecháte-li náhodou dávku, vezměte si další dávku jako obvykle. Nezdvojnásobujte následující 
dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. 
 
Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo 
lékárníka. 
 
 
4. 

Možné nežádoucí účinky 

 
Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého. 
Některé tyto nežádoucí účinky mohou být závažné a mohou vyžadovat lékařskou péči. 
 
Stejně jako u podobných léků, byly u pacientů užívajících irbesartan zaznamenány vzácné případy 
alergických kožních reakcí (vyrážka, kopřivka) a lokalizované otoky obličeje, rtů a/nebo jazyka. 
Máte-li podezření, že u Vás dochází k rozvoji takové reakce nebo začnete-li být dušný(á), přestaňte 
přípravek Irbesartan Zentiva užívat a ihned vyhledejte lékařskou pomoc. 
 
Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována podle následujících kritérií: 
Velmi časté: mohou postihovat více než 1 z 10 pacientů  

100 

Časté: mohou postihovat až 1 z 10 pacientů  
Méně časté: mohou postihovat až 1 ze 100 pacientů 
 
Nežádoucí účinky hlášené v průběhu klinických studií u pacientů léčených přípravkem Irbesartan 
Zentiva byly: 
 

Velmi časté (mohou postihovat více než 1 z 10 pacientů): jestliže trpíte na vysoký krevní tlak a 
máte cukrovku (diabetes) typu 2 s onemocněním ledvin, krevní testy mohou ukázat zvýšené 
hladiny draslíku. 

 
 

Časté (mohou postihovat až 1 z 10 pacientů): závratě, pocit na zvracení/zvracení, únava a krevní 
testy mohou ukázat zvýšené hladiny enzymu, který je ukazatelem svalové a srdeční funkce 
(enzym kreatinkináza). U pacientů s vysokým krevním tlakem a cukrovkou (diabetem) typu 2 
s onemocněním ledvin byly také hlášeny závratě při přechodu do vzpřímené polohy z polohy 
vleže či vsedě, nízký krevní tlak při přechodu do vzpřímené polohy z polohy vleže či vsedě, 
bolesti kloubů a svalů a snížené hladiny proteinu v červených krvinkách (hemoglobinu). 

 
 

Méně časté (mohou postihovat až 1 ze 100 pacientů): zvýšení tepové frekvence, návaly 
horka/zrudnutí, kašel, průjem, poruchy trávení/pálení žáhy, sexuální dysfunkce (problémy se 
sexuální výkonností), bolest na prsou. 

 
Některé nežádoucí účinky byly hlášeny po uvedení přípravku Irbesartan Zentiva na trh. Nežádoucí 
účinky, u nichž četnost výskytu není známa, jsou: pocit točení hlavy, bolesti hlavy, poruchy chuti, 
zvonění v uších, svalové křeče, bolesti kloubů a svalů, snížení počtu krevních destiček, abnormální 
jaterní funkce, zvýšení hladiny draslíku v krvi, zhoršení funkce ledvin a zánět drobných cév postihující 
převážně kůži (stav známý jako leukocytoklastická vaskulitida). Byly také hlášeny méně časté případy 
žloutenky (zežloutnutí kůže a/nebo bělma očí). 
 
Hlášení nežádoucích účinků 
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli 
nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři 
nebo lékárníkovi. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému 
hlášení nežádoucích účinků uvedeného v 

Dodatku V

. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět 

k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku. 
 
 
5. 

Jak přípravek Irbesartan Zentiva uchovávat 

 
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. 
 
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na krabičce a blistru za EXP. 
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. 
 
Neuchovávejte při teplotě nad 30 °C. 
 
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 
prostředí. 
 
 
6. 

Obsah balení a další informace 

 
Co přípravek Irbesartan Zentiva obsahuje 


Léčivou látkou je irbesartan. Jedna tableta přípravku Irbesartan Zentiva 75 mg obsahuje 75 mg 
irbesartanu. 

 

Pomocnými látkami jsou mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy, monohydrát 
laktosy, magnesium-stearát, koloidní hydratovaný oxid křemičitý, předbobtnalý kukuřičný 
škrob, poloxamer 188. 

101 

 
Jak přípravek Irbesartan Zentiva vypadá a co obsahuje toto balení 
Tablety přípravku Irbesartan Zentiva 75 mg jsou bílé až téměř bílé, bikonvexní, oválné, na jedné 
straně se znakem srdce a na druhé straně s vyraženým číslem 2771. 
 
Tablety přípravku Irbesartan Zentiva 75 mg jsou dodávány v blistrech, balení se 14, 28, 56 nebo 98 
tabletami. K dispozici jsou také jednodávková blistrová balení obsahující 56 x 1 tabletu určená 
k dodání nemocnicím. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
Držitel rozhodnutí o registraci: 
sanofi-aventis groupe 
54, rue La Boétie 
F-75008 Paris - Francie 
 
Výrobce 
SANOFI WINTHROP INDUSTRIE 
1, rue de la Vierge 
Ambarès & Lagrave 
F-33565 Carbon Blanc Cedex - Francie 
 
SANOFI WINTHROP INDUSTRIE 
30-36 Avenue Gustave Eiffel, BP 7166 
F-37071 Tours Cedex 2 - Francie 
 
Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci. 
 
België/Belgique/Belgien 
Sanofi Belgium 
Tél/Tel: +32 (0)2 710 54 00 
 

Lietuva 
UAB sanofi-aventis Lietuva 
Tel: +370 5 2755224 
 

България 
sanofi-aventis Bulgaria EOOD 
Тел.: +359 (0)2 970 53 00 
 

Luxembourg/Luxemburg 
Sanofi Belgium  
Tél/Tel: +32 (0)2 710 54 00 (Belgique/Belgien) 
 

Česká republika 
sanofi-aventis, s.r.o. 
Tel: +420 233 086 111 
 

Magyarország 
 SANOFI-AVENTIS Zrt. 
Tel.: +36 1 505 0050 
 

Danmark 
sanofi-aventis Denmark A/S 
Tlf: +45 45 16 70 00 
 

Malta 
Sanofi Malta Ltd. 
Tel: +356 21493022 
 

Deutschland 
Zentiva Pharma GmbH  
Tel.: +49(0)180 20 200 10 
 

Nederland 
sanofi-aventis Netherlands B.V. 
Tel: +31 (0)182 557 755 
 

Eesti 
sanofi-aventis Estonia OÜ 
Tel: +372 627 34 88 
 

Norge 
sanofi-aventis Norge AS 
Tlf: +47 67 10 71 00 
 

Ελλάδα 
sanofi-aventis AEBE 
Τηλ: +30 210 900 16 00 
 

Österreich 
sanofi-aventis GmbH 
Tel: +43 1 80 185 – 0 
 

102 

España 
sanofi-aventis, S.A. 
Tel: +34 93 485 94 00 
 

Polska 
sanofi-aventis Sp. z o.o. 
Tel.: +48 22 280 00 00 
 

France 
sanofi-aventis France 
Tél: 0 800 222 555 
Appel depuis l’étranger : +33 1 57 63 23 23 
 

Portugal 
Sanofi - Produtos Farmacêuticos, Lda 
Tel: +351 21 35 89 400 
 

Hrvatska 
sanofi-aventis Croatia d.o.o. 
Tel: +385 1 600 34 00 
 

România 
Sanofi Romania SRL 
Tel: +40 (0) 21 317 31 36 
 

Ireland 
sanofi-aventis Ireland Ltd. T/A SANOFI 
Tel: +353 (0) 1 403 56 00 
 

Slovenija 
sanofi-aventis d.o.o. 
Tel: +386 1 560 48 00 
 

Ísland 
Vistor hf. 
Sími: +354 535 7000 
 

Slovenská republika 
sanofi-aventis Pharma Slovakia s.r.o. 
Tel: +421 2 33 100 100 
 

Italia 
Sanofi S.p.A. 
Tel: 800 536389 
 

Suomi/Finland 
Sanofi Oy 
Puh/Tel: +358 (0) 201 200 300 
 

Κύπρος 
sanofi-aventis Cyprus Ltd. 
Τηλ: +357 22 871600 
 

Sverige 
Sanofi AB 
Tel: +46 (0)8 634 50 00 
 

Latvija 
sanofi-aventis Latvia SIA 
Tel: +371 67 33 24 51 
 

United Kingdom 
Sanofi 
Tel: +44 (0) 845 372 7101 
 

 
Tato příbalová informace byla naposledy revidována 
 
Podrobné informace o tomto přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro 
léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu/ 
 

103 

 Příbalová informace: informace pro uživatele 

Irbesartan Zentiva 150 mg tablety 

irbesartanum 

 
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje. 


Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 



Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 



Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy. 

 

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo zdravotní 
sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této 
příbalové informaci. Viz bod 4. 

 
Co naleznete v této příbalové informaci  
1.