Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Léky na předpis léčba nádorových onemocnění

ENBREL 25 MG 24X0.5ML/25MG-PS Injekční roztok - recenze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 72939

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

Podobné produkty od stejného výrobce

 
Podrobné informace
Příbalový leták
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Informace o produktu

Výrobce: WYETH EUROPA LTD., BERKSHIRE
Kód výrobku: 72939
Kód EAN:
Kód SÚKL: 27909
Držitel rozhodnutí: WYETH EUROPA LTD., BERKSHIRE
U dospělých (věk 18 let a více) se může Enbrel použít k léčení středně těžkého až těžkého revmatoidního zánětu kloubů (revmatoidní artritida), lupénkového revmatického zánětu kloubů (psoriatická artritida), závažné ankylozující spondylitidy (Bechtěrevova nemoc) a středně těžké až těžké lupénky (psoriáza) - ve všech případech obvykle pokud běžně používané léčebné postupy nebyly dostatečně účinné nebo nejsou pro Vás vhodné. U revmatoidní artritidy se Enbrel obvykle používá v kombinaci s methotrexátem, i když se může použít také samotný, jestliže léčení methotrexátem pro Vás není vhodné. Enbrel použitý samostatně nebo v kombinaci s methotrexátem může zpomalit poškození kloubů, způsobené revmatoidní artritidou, a zlepšit Vaši schopnost provádět normální denní činnosti. U dětí a dospívajících (věk 4-17 let) se může Enbrel použít k léčení dětského zánětu kloubů neznámé příčiny, postihujícího více kloubů (polyartikulární juvenilní idiopatická artritida) pokud lék nazývaný methotrexát nebyl dostatečně účinný nebo nebyl pro dítě vhodný. Enbrel není účinný v léčení Wegenerovy granulomatózy, vzácného zánětlivého onemocnění. Informujte lékaře, máte-li vy nebo dítě ve vaší péči Wegenerovu granulomatózu.

Příbalový leták

1

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

2

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

ENBREL 25 mg prášek pro injekční roztok

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna lahvička obsahuje etanerceptum 25 mg.

Etanercept je fúzní protein lidského receptoru p 75 tumor nekrotizujícího faktoru a Fc proteinu, 
vyráběný technologií rekombinace DNA v expresním systému ovárií čínského křečíka (CHO). 
Etanercept je dimer chimerického proteinu, vzniklého genetickým inženýrstvím, který vzniká 
spojením extracelulární vazebné domény lidského receptoru 2 tumor nekrotizujícího faktoru 
(TNFR2/p75) s Fc oblastí lidského IgG1. Tato Fc složka obsahuje pantovou oblast, CH

a CH

3  

regiony 

ale nemá CH

region IgG1. Etanercept obsahuje 934 aminokyselin a má molekulovou hmotnost 

přibližně 150 kilodaltonů. Specifická aktivita etanerceptu je 1,7x10

6

jednotek/mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční roztok (prášek pro injekci).

Prášek je bílý.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Revmatoidní artritida
Enbrel v kombinaci s methotrexátem je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní revmatoidní 
artritidy u dospělých v případech, kdy po podání jiných chorobu modifikujících léků včetně 
methotrexátu (pokud není kontraindikován), nebylo dosaženo adekvátní terapeutické odpovědi.

Enbrel může být podáván jako monoterapie v případě intolerance methotrexátu nebo pokud je 
pokračující léčba methotrexátem nevhodná.

Enbrel je také indikován k léčbě závažné aktivní a progresivní revmatoidní artritidy u dospělých, kteří 
nebyli předtím léčeni methotrexátem.

Enbrel použitý samostatně nebo v kombinaci s methotrexátem prokázal rentgenologicky měřitelné 
snížení míry progrese poškození kloubů a fyzické funkční zlepšení.

Juvenilní idiopatická artritida
Léčba  polyartritidy  (positivní  či  negativní revmatoidní faktor)  a  rozvinuté oligoartritidy u  dětí  a 
dospívajících ve věku od 2 let, u nichž nebylo dosaženo adekvátní odpovědi na léčbu methotrexátem, 
nebo u nichž methotrexát nebyl tolerován. 
Léčba  psoriatické  artritidy  u  dospívajících  ve  věku  od  12  let,  u nichž  nebylo  dosaženo  adekvátní 
odpovědi na léčbu methotrexátem, nebo u nichž methotrexát nebyl tolerován.

Léčba artritidy spojené s entesitidou u dospívajících ve věku od 12 let, u nichž nebylo dosaženo 
adekvátní odpovědi na konvenční léčbu nebo u nichž konvenční léčba nebyla tolerována.

Přípravek Enbrel nebyl studován u dětí mladších než 2 roky.

3

Psoriatická artritida
Léčení aktivní a progresivní psoriatické artritidy u dospělých v případech, kdy po předchozím podání 
jiných chorobu modifikujících léků nebylo dosaženo adekvátní terapeutické odpovědi. Enbrel prokázal 
fyzické funkční zlepšení u pacientů s psoriatickou artritidou a rentgenologicky měřitelné snížení míry 
progrese poškození periferních kloubů u pacientů se symetrickými polyartikulárními podtypy choroby.

Axiální spondylartritidy

Ankylozující spondylitida (AS)
Léčení dospělých se závažnou aktivní ankylozující spondylitidou, jestliže nebylo dosaženo adekvátní 
odpovědi konvenční léčbou.

Radiograficky neprokazatelná axiální spondylartritida
Léčba dospělých se závažnou radiograficky neprokazatelnou axiální spondylartritidou s objektivními 
známkami zánětu indikovanými zvýšenou hladinou C-reaktivního proteinu (CRP) a/nebo prokázanými 
při zobrazení magnetickou rezonancí (MR), kteří měli nedostatečnou odpověď na nesteroidní 
antirevmatika (NSAID-nonsteroidal anti-inflammatory drugs).

Ložisková psoriáza
Léčení dospělých se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou, kteří neodpovídají na jinou 
celkovou terapii zahrnující cyklosporin, methotrexát nebo psoralen a ultrafialové světlo A (PUVA) 
(viz bod 5.1), nebo tato terapie je pro ně kontraindikována, nebo ji netolerují.

Ložisková psoriáza u dětí
Léčení chronické těžké ložiskové psoriázy u dětí a dospívajících ve věku od 6 let, kteří neodpovídají 
dostatečně na léčbu nebo netolerují jinou celkovou terapii nebo fototerapii.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčení přípravkem Enbrel má být zahájeno a prováděno pod dohledem lékaře specializovaného na 
diagnostikování a léčbu revmatoidní artritidy, juvenilní idiopatické artritidy, psoriatické artritidy, 
ankylozující spondylitidy, radiograficky neprokazatelné axiální spondylartritidy, ložiskové psoriázy 
nebo ložiskové psoriázy u dětí. Pacienti léčení přípravkem Enbrel mají dostat pohotovostní kartu 
pacienta.

Přípravek Enbrel je k dispozici v silách 10, 25 a 50 mg.

Dávkování

Revmatoidní artritida
Doporučenou dávku představuje 25 mg přípravku Enbrel podaného 2x týdně. Alternativně 50 mg 
podaných jednou týdně bylo stanoveno jako bezpečné a účinné (viz bod 5.1).

Psoriatická artritida, ankylozující spondylitida a radiograficky neprokazatelná axiální 
spondylartritida
Doporučená dávka je 25 mg přípravku Enbrel podaná 2x týdně, nebo 50 mg podaných jednou týdně. 

Dostupné údaje naznačují, že u všech výše uvedených indikací je klinické odpovědi obvykle dosaženo 
v průběhu 12 týdnů léčby. Je třeba pečlivě zvážit pokračování léčby u pacienta, který na ni během této 
doby nevykazuje odpověď.  

Ložisková psoriáza
Doporučená dávka je 25 mg přípravku Enbrel podaná 2x týdně nebo 50 mg podaná jednou týdně. 
Alternativně může být podáváno 50 mg 2x týdně až 12 týdnů a dále, je-li to nezbytné, dávka 25 mg 2x 
týdně nebo 50 mg jednou týdně. Léčení přípravkem Enbrel má pokračovat až do dosažení remise, až 
po dobu 24 týdnů. U některých dospělých pacientů může být vhodné pokračování v terapii po 24 
týdnech (viz bod 5.1). U pacientů, kteří nevykazují odpověď po 12 týdnech, má být léčení ukončeno.

4

Je-li indikována opakovaná léčba, má se dodržet výše uvedená délka léčení. Dávka má být 25 mg 2x 
týdně nebo 50 mg jednou týdně. 

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin a jater
Nevyžaduje se úprava dávek.

Starší osoby
Nevyžaduje se žádná úprava dávek. Dávkování a způsob podávání jsou stejné jako u dospělých ve 
věku od 18 do 64 let.

Pediatrická populace

Juvenilní idiopatická artritida 
Doporučená dávka je 0,4 mg/kg (až do maximální dávky 25 mg) ve formě subkutánní injekce 
podávaná 2x týdně v intervalu 3–4 dny mezi dávkami nebo 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) 
podávaná 1x týdně. U pacientů, kteří nevykazují žádnou odpověď po 4 měsících, má být terapie 
ukončena.

Pro  podávání  dětem  s JIA  s hmotností  nižší  než  25  kg  může  být  vhodnější  síla  10  mg  v  injekční 
lahvičce.

Nebyly provedeny žádné formální klinické studie u dětí ve věku 2 až 3 let. Limitované bezpečnostní 
údaje z registru pacientů však naznačují, že bezpečnostní profil u dětí ve věku 2 až 3 let je podobný 
jako u dospělých a dětí ve věku 4 let a starších, pokud je podávána jednou týdně subkutánně dávka 0,8 
mg/kg (viz bod 5.1).

U  dětí  mladších  2  let v indikaci  juvenilní  idiopatická  artritida  není  zpravidla  užití  přípravku  Enbrel 
aplikovatelné.

Ložisková psoriáza u dětí (věk 6 let a starší)
Doporučená dávka je 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) jednou týdně až po dobu 24 týdnů.
U pacientů, kteří nevykazují žádnou odpověď po 12 týdnech, by měla být terapie ukončena.

Pokud je indikováno opakované léčení přípravkem Enbrel, má se postupovat podle výše uvedených 
pokynů o délce terapie. Podává se dávka 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) jednou týdně.

U dětí mladších 6 let v indikaci ložiskové psoriázy není zpravidla užití přípravku Enbrel aplikovatelné.

Způsob podání

Přípravek Enbrel je podáván subkutánní injekcí. Enbrel prášek pro přípravu injekčního roztoku musí 
být před použitím rozpuštěn v 1 ml rozpouštědla (viz bod 6.6).

Úplný návod na přípravu a podání rozpuštěného přípravku Enbrel je k dispozici v příbalové informaci, 
bod 7 „Návod k přípravě a podání injekce přípravku Enbrel“.

4.3

Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku obsaženou v přípravku uvedenou 
v bodě 6.1.

Sepse nebo riziko sepse.

Léčba přípravkem Enbrel nesmí být zahájena u pacientů s aktivní infekcí včetně chronických a
lokálních infekcí.

5

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

K lepší dohledatelnosti biologických léčivých přípravků je nutné přehledně zaznamenat (nebo uvést) 
do pacientovy dokumentace název podávaného přípravku a číslo šarže..

Infekce
Pacienti mají být vyšetřeni na infekce před zahájením, v průběhu a po ukončení léčení přípravkem 
Enbrel, přičemž je třeba brát v úvahu, že průměrný poločas vylučování etanerceptu je přibližně 70 
hodin (rozmezí 7-300 hodin).

Při používání přípravku Enbrel byly pozorovány závažné infekce, sepse, tuberkulóza a oportunní 
infekce, včetně invazivních plísňových infekcí, listerióza a legionelóza (viz bod 4.8). Příčinou těchto 
infekcí byly bakterie, mykobakterie, plísně, viry a parazité (včetně protozoí). V některých případech, 
obzvláště u plísňových a dalších oportunních infekcí, nebyly tyto infekce rozpoznány, což vedlo 
k opožděnému nasazení příslušné léčby a někdy k úmrtí. Při vyšetření pacientů na přítomnost infekce 
je třeba brát v úvahu riziko pacienta vzhledem k významným oportunním infekcím (např. expozice 
endemickým mykózám).

Pacienty, u kterých se v průběhu podávání přípravku Enbrel rozvine infekce, je třeba přísně 
monitorovat. Jestliže se u pacienta rozvíjí závažná infekce, má být přípravek Enbrel vysazen.
Bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel nebyla u pacientů s chronickými infekcemi hodnocena. Lékaři 
mají pečlivě zvažovat podání přípravku Enbrel pacientům, kteří mají v anamnéze opakované nebo 
chronické infekce nebo trpí stavy, které mohou vytvářet dispozici k infekcím, např. pokročilý nebo 
špatně kompenzovaný diabetes.

Tuberkulóza
U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly hlášeny případy aktivní tuberkulózy včetně miliární a 
extrapulmonální tuberkulózy.

Před zahájením léčení musí být všichni pacienti vyšetřeni na aktivní a inaktivní (latentní) tuberkulózu. 
Toto vyšetření by mělo obsahovat podrobnou lékařskou anamnézu a osobní anamnézu tuberkulózy, 
možný předchozí kontakt s tuberkulózou a předchozí a/nebo současnou imunosupresivní terapii. U 
všech pacientů musí být (v souladu s lokálními doporučeními) provedeny vhodné screeningové testy, 
tj. tuberkulinový kožní test a rentgen hrudníku. Doporučuje se zaznamenat výsledky těchto vyšetření 
do pohotovostní karty pacienta. Předepisující lékařům se připomíná riziko falešně negativních 
výsledků tuberkulinových testů, zvláště u pacientů těžce nemocných nebo se sníženou imunitou.

Při pozitivní diagnóze aktivní tuberkulózy se nesmí terapie přípravkem Enbrel zahájit. Pokud je 
diagnostikována inaktivní (latentní) tuberkulóza, antituberkulózní léčba latentní tuberkulózy musí být 
zahájena před začátkem terapie přípravkem Enbrel a v souladu s místními doporučeními. V takovém 
případě je třeba velmi pečlivě zhodnotit poměr přínosu/rizika terapie přípravkem Enbrel.

Všechny pacienty je třeba informovat, že pokud se během nebo po ukončení léčby přípravkem Enbrel 
objeví známky/příznaky naznačující tuberkulózu (např. přetrvávající kašel, chřadnutí/ztráta hmotnosti, 
zvýšená teplota), mají vyhledat lékařskou pomoc.

Reaktivace hepatitidy B
U pacientů, kteří byli v minulosti infikováni virem hepatitidy B (HBV) a léčeni souběžně antagonisty 
TNF včetně přípravku Enbrel, byla hlášena reaktivace hepatitidy B. Patří sem i zprávy o reaktivaci 
hepatitidy B u pacientů, kteří byli anti-HBc pozitivní, avšak HBsAg negativní.Před zahájením léčby 
přípravkem Enbrel se musí u pacientů provést test na infekci HBV. U pacientů s pozitivním 
výsledkem testu na infekci HBV se doporučuje konzultace s lékařem, který je odborníkem v léčbě
hepatitidy B. Při podávání přípravku Enbrel pacientům, kteří byli v minulosti infikováni HBV, je třeba 
opatrnosti. Tito pacienti musí být po celou dobu léčby a několik týdnů po jejím ukončení sledováni na 
známky a příznaky aktivní infekce HBV. Nejsou k dispozici dostatečné údaje o léčbě HBV 
infikovaných pacientů antivirovou terapií společně s terapií antagonisty TNF. U pacientů, u nichž 

6

dojde k rozvoji infekce HBV, by se měla léčba přípravkem Enbrel ukončit a zahájit léčba účinnou 
antivirovou terapií spolu s vhodnou podpůrnou léčbou.

Zhoršení hepatitidy C
U pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo hlášeno zhoršení hepatitidy C. Enbrel má být podáván 
s opatrností u pacientů s hepatitidou C v anamnéze.

Současná léčba s anakinrou
Současné podávání přípravku Enbrel s anakinrou bylo spojeno se zvýšeným rizikem závažných infekcí 
a s neutropenií ve srovnání s podáváním samotného přípravku Enbrel. Tato kombinace neprokázala 
zvýšení klinického prospěchu. Proto se současné podávání přípravku Enbrel s anakinrou nedoporučuje 
(viz bod 4.5 a 4.8).

Současná léčba s abataceptem
V klinických studiích vedlo současné podávání abataceptu a přípravku Enbrel ke zvýšené incidenci 
závažných nežádoucích příhod. Tato kombinace neprokázala lepší klinický benefit; takové použití se 
nedoporučuje (viz bod 4.5).

Alergické reakce
Běžně byly pozorovány alergické reakce spojené s podáváním přípravku Enbrel. Při používání 
přípravku Enbrel alergické reakce zahrnovaly angioedém a kopřivku, jakož i závažné reakce. 
Vyskytne-li se závažná alergická nebo anafylaktická reakce, léčení přípravkem Enbrel má být 
okamžitě přerušeno a má být zahájena adekvátní terapie.

Imunosuprese
Protože TNF ovlivňuje protizánětlivý proces a moduluje buněčnou imunitní odpověď, je možné, že
antagonisté TNF, včetně přípravku Enbrel, ovlivní přirozenou ochranu proti infekcím a malignitám. 
Ve studii se 49 dospělými pacienty s revmatoidní artritidou léčenou přípravkem Enbrel nebylo 
pozorováno žádné potlačení opožděné přecitlivělosti nebo hladiny imunoglobulinů nebo změny počtu 
efektorových buněčných populací.

U dvou pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou se rozvinula infekce varicely se známkami a 
příznaky aseptické meningitidy, která byla vyléčena bez následků. Pacienti s výraznou expozicí viru
varicely musí dočasně přerušit léčení přípravkem Enbrel a je třeba u nich zvážit profylaktickou léčbu
imunoglobulinem proti varicella zoster.

Bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel u pacientů se sníženou imunitou nebyla hodnocena.

Maligní nádory a lymfoproliferativní onemocnění

Solidní a hematopoetické maligní nádory (s vyloučením karcinomů kůže)
V postmarketingovém období se vyskytla hlášení o různých nádorových onemocněních (včetně 
karcinomu prsu, plic a lymfomu) (viz bod 4.8). 

V kontrolovaných částech klinických studií s antagonisty TNF bylo u pacientů léčených antagonisty 
TNF pozorováno více případů lymfomů než u kontrolních pacientů. Jejich výskyt však byl vzácný a 
období sledování pacientů léčených placebem bylo kratší než u pacientů, léčených antagonisty TNF. 

Po uvedení přípravku na trh byly u pacientů léčených antagonisty TNF hlášeny případy leukémie. 
Zvýšené riziko vzniku lymfomu a leukémie je u pacientů s revmatoidní artritidou při dlouhotrvajícím 
průběhu a vysoké aktivitě zánětlivého onemocnění předpokládané, což komplikuje odhad rizika.

Na základě současného stavu znalostí nelze u pacientů léčených antagonisty TNF vyloučit možné 
riziko rozvoje lymfomů, leukémie či jiných hematopoetických nebo solidních malignit Při zvažování 
terapie antagonisty TNF u pacientů s maligním nádorovým onemocněním v anamnéze nebo při 
zvažování pokračování léčby u pacientů, u kterých se rozvine maligní nádor, je třeba zvýšené 
opatrnosti. 

7

Zhoubná nádorová onemocnění, některá končící úmrtím, byla po uvedení přípravku na trh hlášena u 
dětí, dospívajících a mladých dospělých (do 22 let) léčených antagonisty TNF (zahájení terapie ≤ 18 
let), včetně přípravku Enbrel. Lymfomy tvořily přibližně polovinu případů. Ostatní případy 
představovaly různé typy malignit a zahrnovaly vzácné, s imunosupresí typicky spojené malignity. 
Riziko rozvoje malignit u dětí a dospívajících léčených antagonisty TNF nelze vyloučit.

Karcinomy kůže 
U pacientů léčených antagonisty TNF, včetně přípravku Enbrel, byly hlášeny případy melanomu a 
nemelanomového karcinomu kůže (NMSC). U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly
v postmarketingovém období velmi zřídka hlášeny případy Merkelova buněčného karcinomu. U všech 
pacientů, zejména u těch s rizikovými faktory pro vznik karcinomu kůže, se doporučuje pravidelné 
vyšetření kůže.

Ze společných výsledků kontrolovaných klinických studií bylo pozorováno více případů NMSC 
u pacientů léčených přípravkem Enbrel v porovnání s kontrolními pacienty, obzvláště u pacientů 
s psoriázou. 

Očkování 
Současně s přípravkem Enbrel nesmí být podávány živé vakcíny. Údaje o sekundárním přenosu 
infekce živými vakcínami u pacientů léčených přípravkem Enbrel nejsou k dispozici.
Ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované randomizované klinické studii na dospělých pacientech s 
psoriatickou artritidou 184 pacientů dostalo ve 4. týdnu také multivalentní pneumokokovou 
polysacharidovou vakcínu. V této studii většina pacientů s psoriatickou artritidou, kteří dostávali  
Enbrel, byla schopna vykázat účinnou imunitní odpověď B 

 lymfocytů na pneumokokovou 

polysacharidovou vakcínu, ale titry byly v úhrnu mírně nižší, přičemž několik pacientů mělo 
dvojnásobně vyšší titry v porovnání s pacienty, kteří nedostávali Enbrel. Klinický význam tohoto jevu
není známý.

Tvorba autoprotilátek
Léčení přípravkem Enbrel může vést k tvorbě autoprotilátek (viz bod 4.8).

Hematologické reakce
U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly vzácně zjištěny případy pancytopenie a velmi vzácně 
případy aplastické anemie, některé s fatálním koncem. Pozornost musí být věnována pacientům 
léčeným přípravkem Enbrel, kteří mají v anamnéze krevní dyskrazii. Všichni pacienti léčení 
přípravkem Enbrel a rodiče/pečovatelé musí být upozorněni, aby neprodleně vyhledali lékařskou 
pomoc v případě rozvoje známek a příznaků připomínajících krevní dyskrazii nebo infekci (např. 
přetrvávání horečky, bolest v krku, podlitiny, krvácení, bledost). Tito pacienti musí být bezodkladně 
vyšetřeni, včetně vyšetření úplného krevního obrazu; při potvrzení krevní dyskrazie musí být Enbrel 
vysazen.

Neurologické poruchy 
Vzácně byly u pacientů léčených přípravkem Enbrel zaznamenány demyelinizační poruchy CNS (viz 
bod 4.8). Dodatečně byly vzácně hlášeny případy periferní demyelinizační polyneuropatie (včetně 
syndromu Guillain-Barré, chronické zánětlivé demyelinizační polyneuropatie, demyelinizační 
polyneuropatie a multifokální neuropathie motoneuronů). Přestože nebyly provedeny klinické studie 
podávání přípravku Enbrel pacientům s roztroušenou sklerózou, klinické studie jiných antagonistů 
TNF u pacientů s roztroušenou sklerózou prokázaly zvýšení aktivity onemocnění. Při zvažování 
podávání přípravku Enbrel pacientům se stávající nebo nově objevenou demyelinizační poruchou,
nebo pacientům, u nichž je možno uvažovat o zvýšeném riziku rozvoje demyelinizační poruchy, je 
třeba pečlivě vyhodnotit možná rizika a výhody terapie, včetně neurologického posouzení. 

Kombinovaná terapie
Ve dvouleté kontrolované klinické studii u pacientů s revmatoidní artritidou nevedla kombinace 
přípravku Enbrel a methotrexátu k neočekávaným bezpečnostním nálezům, a bezpečnostní profil 
přípravku Enbrel byl při podávání v kombinaci s methotrexátem podobný profilům zaznamenaným ve 

8

studiích, kde byl podáván samotný Enbrel nebo samotný methotrexát. Dlouhodobé klinické studie na 
stanovení bezpečnosti podání této kombinace stále probíhají. Dlouhodobá bezpečnost podávání 
přípravku Enbrel v kombinaci s jinými chorobu modifikujícími léky (DMARD) nebyla sledována.
Použití přípravku Enbrel při terapii psoriázy v kombinaci s jinými způsoby celkové léčby nebo 
s fototerapií nebylo studováno.

Renální a jaterní nedostatečnost
Na základě farmakokinetických údajů (viz bod 5. 2.) není potřeba upravovat dávku u pacientů s 
renální nebo hepatální nedostatečností. Klinické zkušenosti s těmito pacienty jsou omezené.

Městnavé srdeční selhání
Lékaři musí být opatrní při používání přípravku Enbrel u pacientů s městnavým srdečním selháním. 
Existují postmarketingové zprávy o zhoršení městnavého srdečního selhání s identifikovatelnými 
vyvolávajícími faktory i bez nich u pacientů užívajících přípravek Enbrel. Vzácně (< 0,1 %) byly také 
hlášeny případy nového nástupu městnavého srdečního selhání, a to včetně městnavého srdečního 
selhání u pacientů bez známého preexistujícího kardiovaskulárního onemocnění. Někteří z těchto 
pacientů byli mladší 50 let. Dvě rozsáhlé klinické studie hodnotící podávání přípravku Enbrel při 
léčení městnavého srdečního selhání byly předčasně ukončeny z důvodu nedostatečné účinnosti. Údaje
z jedné z těchto studií, i když nepřesvědčivé, naznačují možnou tendenci ke zhoršení městnavého 
srdečního selhání u pacientů léčených přípravkem Enbrel.   

Alkoholická hepatitida
V randomizované placebem kontrolované studii fáze II bylo 48 hospitalizovaných pacientů léčeno 
přípravkem Enbrel nebo placebem pro středně těžkou až těžkou alkoholickou hepatitidu. Enbrel nebyl 
účinný a míra mortality po 6 měsících byla u pacientů léčených přípravkem Enbrel signifikantně vyšší. 
Proto se Enbrel nesmí podávat pacientům k léčbě alkoholické hepatitidy. Lékaři musí být opatrní při 
podávání přípravku Enbrel pacientům, kteří mají také středně těžkou až těžkou alkoholickou 
hepatitidu.

Wegenerova granulomatóza
Placebem kontrolovaná studie, v níž bylo 89 dospělých pacientů léčeno přípravkem Enbrel a 
standardní terapií (zahrnující cyklofosfamid nebo methotrexát a glukokortikoidy) v průměru po dobu
25 měsíců, neprokázala účinnost přípravku Enbrel při léčení Wegenerovy granulomatózy. U pacientů 
léčených přípravkem Enbrel byl signifikantně vyšší výskyt různých typů malignit (jiných než kožních) 
než v kontrolní skupině. Enbrel se nedoporučuje k léčení Wegenerovy granulomatózy.

Hypoglykémie u pacientů s léčbou diabetu
U pacientů léčených antidiabetiky byly po zahájení léčby přípravkem Enbrel hlášeny případy 
hypoglykémie. U některých z těchto pacientů bylo nutné snížit dávky antidiabetik.

Zvláštní populace

Starší osoby
U pacientů ve věku 65 let a starších, kterým byl podáván přípravek Enbrel, ve srovnání s mladšími 
pacienty, ve studiích fáze 3 u revmatoidní artritidy, psoriatické artritidy a ankylozující spondylitidy, 
nebyly pozorovány žádné celkové rozdíly v nežádoucích účincích, závažných nežádoucích účincích a 
závažných infekcích. Léčbě starších pacientů musí být však věnována zvýšená pozornost, zvláště pak 
s důrazem na výskyt infekcí.

Pediatrická populace

Očkování
Doporučuje se, aby pediatričtí pacienti absolvovali všechna očkování podle platných očkovacích 
schémat pokud možno před zahájením terapie přípravkem Enbrel (viz Očkování uvedené výše).

Zánětlivé onemocnění střev (IBD) a uveitida u pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA)
U pacientů s JIA léčených přípravkem Enbrel byly hlášeny případy IBD a uveitidy (viz bod 4.8).  

9

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současná léčba s anakinrou
U dospělých pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou, byla pozorována vyšší 
četnost závažných infekcí ve srovnání s pacienty léčenými samotným přípravkem Enbrel nebo 
samotnou anakinrou (starší data).

Navíc ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii dospělých pacientů na základní léčbě
methotrexátem, byla u pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou pozorována vyšší 
četnost závažných infekcí (7 %) a neutropenie než u pacientů, léčených samotným přípravkem Enbrel 
(viz bod 4.4 a 4.8). Enbrel v kombinaci s anakinrou neprokázal zvýšení klinického prospěchu, a proto 
se nedoporučuje.

Současná léčba s abataceptem
V klinických studiích vedlo současné podávání abataceptu a přípravku Enbrel ke zvýšené incidenci 
závažných nežádoucích příhod. Tato kombinace neprokázala lepší klinický benefit; takové použití se 
nedoporučuje (viz bod 4.4).

Současná léčba se sulfasalazinem
V klinické studii na dospělých pacientech, kteří dostávali pevně stanovené dávky sulfasalazinu, ke 
kterým byl přidán Enbrel, zaznamenali statisticky významný pokles průměrného počtu bílých krvinek 
ve srovnání se skupinou, léčenou buď samotným přípravkem Enbrel nebo samotným sulfasalazinem. 
Klinický význam této interakce není známý. Při zvažování kombinované terapie se sulfasalazinem 
musí být lékaři opatrní.

Žádné interakce
V klinických studiích při podávání přípravku Enbrel s glukokortikoidy, salicyláty (kromě 
sulfasalazinu), nesteroidními antirevmatiky (NSAID), analgetiky nebo methotrexátem nebyly 
pozorovány žádné interakce. Pokyny ohledně vakcinace viz bod 4.4 Očkování.

Žádné klinicky významné farmakokinetické interakce nebyly pozorovány ve studiích 
s methotrexátem, digoxinem ani s warfarinem.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku musí být upozorněny, aby v průběhu léčby a 3 týdny po ukončení léčby 
přípravkem Enbrel používaly vhodnou antikoncepci k zabránění otěhotnění.

Těhotenství
Toxikologické studie na potkanech a králících neodhalily žádné poškození plodu nebo narozených 
mláďat etanerceptem. Vyšší frekvence závažných vrozených vad byla pozorována v observační studii 
porovnávající těhotenství vystavená etanerceptu během prvního trimestru s těhotenstvími 
nevystavenými etanerceptu či jiným antagonistům TNF (adjustovaný poměr šancí [odds ratio] 2,4, 
95% CI: 1,0–5,5). Nejčastěji hlášené typy závažných vrozených vad se shodovaly s těmi nejčastěji 
hlášenými u běžné populace a nebyl identifikován žádný zvláštní obraz abnormalit. Studie nezjistila 
vyšší míru spontánního potratu, porodu mrtvého plodu nebo menších malformací. Podávání přípravku 
Enbrel během těhotenství se nedoporučuje. 

Etanercept prostupuje placentou a byl zjištěn v séru novorozenců narozených pacientkám léčeným 
během těhotenství přípravkem Enbrel. Klinický dopad této skutečnosti není znám, u novorozenců však 
může existovat zvýšené riziko infekce. Podávání živé vakcíny novorozencům po dobu 16 týdnů od 
poslední dávky přípravku Enbrel matce se obecně nedoporučuje.

10

Kojení
Bylo hlášeno, že se etanercept po subkutánním podání vylučuje do mateřského mléka. U kojících 
potkanů se etanercept po subkutánním podání vylučoval do mléka a objevil se v séru mláďat. Protože 
imunoglobuliny mohou být společně s mnoha dalšími léčivy vylučovány do mateřského mléka, musí
lékař rozhodnout na základě posouzení prospěchu kojení pro dítě a prospěchu léčby pro matku, zda 
přerušit kojení nebo přerušit podávání přípravku Enbrel. 

Fertilita
Preklinické údaje o perinatální a postnatální toxicitě etanerceptu a o jeho účincích na plodnost a 
celkovou reprodukční schopnost nejsou k dispozici.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny.

4.8

Nežádoucí účinky 

Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou reakce v místě aplikace (jako jsou bolest, otoky, 
svědění, zarudnutí a krvácení v místě vpichu), infekce (např. infekce horních cest dýchacích, zánět 
průdušek, infekce močového měchýře a kožní infekce), alergické reakce, tvorba autoprotilátek, 
svědění a horečka.

U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly také hlášeny závažné nežádoucí účinky. Antagonisté 
TNF, jako je přípravek Enbrel, působí na imunitní systém a jejich podávání může ovlivnit přirozenou 
ochranu organismu proti infekcím a vzniku malignit. Závažné infekce postihují méně než 1 ze 100 
pacientů léčených přípravkem Enbrel. Hlášení zahrnovala fatální a život ohrožující infekce a sepsi.

U pacientů léčených přípravkem Enbrel se také vyskytla hlášení o různých typech malignit včetně 
karcinomu prsu, plic a lymfatických uzlin (lymfom). 

Byly také hlášeny případy závažných hematologických, neurologických a autoimunitních reakcí. Mezi 
ně také patří vzácná hlášení pancytopenie a velmi vzácného výskytu aplastické anemie. Při podávání 
přípravku Enbrel se objevily vzácně, respektive velmi vzácně, případy centrální a periferní 
demyelinizace. Vzácně byly hlášeny případy lupusu, s lupusem souvisejících onemocnění
a vaskulitidy.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující seznam nežádoucích účinků je založen na zkušenostech z klinických studií a 
postmarketingových zkušenostech u dospělých.

Ve skupinách tříděných podle orgánových systémů jsou nežádoucí účinky uvedeny vedle označení 
jejich frekvence (počtu pacientů, u nichž se tato reakce očekává) na základě těchto kategorií: 
Velmi časté (

1/10); časté (1/100 až 1/10); méně časté (1/1 000 až 1/100); vzácné 

(

1/10 000 až 1/1 000); velmi vzácné (1/10 000); četnost neznámá (z dostupných údajů nelze určit).

11

Třída 
orgánových 
systémů

Velmi časté
≥ 1/10

Časté
≥ 1/100
až < 1/10

Méně časté
≥ 1/1 000 až 
< 1/100

Vzácné
≥ 1/10 000 až 
< 1/1 000

Velmi vzácné
< 1/10 000

Četnost 
neznámá 
(z dostupných 
údajů nelze 
určit)

Infekce a 
infestace

Infekce 
(včetně 
infekce
horních cest 
dýchacích, 
bronchitidy, 
cystitidy, 
infekce
kůže)*

Závažné infekce 
(včetně pneumonie, 
celulitidy,
bakteriální 
artritidy, sepse a 
parazitárních 
infekcí)*

Tuberkulóza, 
oportunní 
infekce (včetně 
invazivních 
plísňových, 
protozoálních, 
bakteriálních, 
atypických 
mykobakteriálníc
h, virových 
infekcí a 
legionelózy)*

Reaktivace 
hepatitidy B, 
listerióza

Novotvary 
benigní, maligní 
a blíže neurčené 
(včetně cyst a 
polypů)

Nemelanomový 
karcinom kůže* 
(viz bod 4.4)

Maligní

melanom (viz 
bod 4.4), 
lymfom, 
leukémie

Merkelův 
buněčný 
karcinom (viz 
bod 4.4)

Poruchy krve a 
lymfatického 
systému

Trombocytopenie, 
anemie, 
leukopenie, 
neutropenie

pPancytopenia*

Aplastická 
anemie*

Hemofagocytuj
ící histiocytóza 
(syndrom 
aktivace 
makrofágů)*

Poruchy 
imunitního 
systému

Alergické reakce 
(viz poruchy 
kůže a podkožní 
tkáně), tvorba 
autoprotilátek*

Vaskulitida (včetně 
vaskulitidy s 
pozitivními anti-
neutrofilními 
cytoplazmatickými 
protilátkami)

Závažné 
alergické/anafyla
ktické reakce 
(včetně 
angioedému, 
bronchospasmu), 
sarkoidóza

Zhoršení 
příznaků 
dermatomyositi
dy

Poruchy 
nervového 
systému 

Demyelinizace 
CNS 
připomínající 
roztroušenou 
sklerózu nebo 
lokalizované 
demyelinizační 
stavy, jako např. 
zánět n. opticus 
nebo 
transverzální 
myelitida (viz 
bod 4.4), 
periferní 
demyelinizační 
stavy včetně 
syndromu 
Guillain-Barré, 
chronické
zánětlivé
demyelinizační 
polyneuropatie, 
demyelinizační 
polyneuropatie 
a multifokální 
neuropathie 
motoneuronů 
(viz bod 4.4), 
záchvat

12

Třída 
orgánových 
systémů

Velmi časté
≥ 1/10

Časté
≥ 1/100
až < 1/10

Méně časté
≥ 1/1 000 až 
< 1/100

Vzácné
≥ 1/10 000 až 
< 1/1 000

Velmi vzácné
< 1/10 000

Četnost 
neznámá 
(z dostupných 
údajů nelze 
určit)

Poruchy oka

Uveitida, skleritida

Srdeční poruchy

Zhoršení 
městnavého 
srdečního selhání 
(viz bod 4.4)

Nový nástup 
městnavého 
srdečního selhání 
(viz bod 4.4)

Respirační, 
hrudní a 
mediastinální 
poruchy 

Intersticiální 
plicní
onemocnění 
(včetně 
pneumonitidy a 
plicní fibrózy)*

Poruchy jater a 
žlučových cest 

Zvýšené hladiny 
jaterních enzymů*

Autoimunitní 
hepatitida*

Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 

Pruritus, vyrážka

Angioedém, 
psoriáza (včetně 
nově začínající 
nebo zhoršující se a 
pustulózní, 
zejména dlaní a 
chodidel), 
kopřivka, 
psoriatiformní 
vyrážka

Stevensonův-
Johnsonův 
syndrom, kožní 
vaskulitida 
(včetně 
hypersenzitivní
vaskulitidy), 
erythema 
multiforme

Toxická 
epidermální 
nekrolýza

Poruchy svalové 
a kosterní 
soustavy a 
pojivové tkáně

Kožní lupus 
erythematodes, 
subakutní kožní 
lupus 
erythematodes, 
lupus-like 
syndrom

Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace

Reakce v 
místě 
injekce 
(včetně 
krvácení, 
podlitin, 
erytému, 
svědění, 
bolesti, 
otoku)*

Pyrexie

 Viz Popis vybraných nežádoucích účinků níže

.

13

Popis vybraných nežádoucích účinků

Maligní nádory a lymfoproliferativní onemocnění 
V klinických studiích zahrnujících 4114 pacientů s revmatoidní artritidou léčených přípravkem Enbrel 
přibližně až 6 let, včetně 231 pacientů léčených přípravkem Enbrel v kombinaci s methotrexátem 
ve dvouroční aktivním komparátorem kontrolované studii, bylo zjištěno sto dvacet devět (129) nových 
maligních nádorů různých typů. Zjištěná míra incidence v těchto studiích byla podobná očekávané 
incidenci v obdobném vzorku běžné populace. V klinických studiích zahrnujících 240 pacientů s 
psoriatickou artritidou, léčených přípravkem Enbrel přibližně 2 roky byly hlášeny celkem 2 malignity. 
V klinických studiích zahrnujících 351 pacientů s ankylozující spondylitidou trvající déle než 2 roky 
bylo u pacientů léčených přípravkem Enbrel hlášeno 6 malignit. Ve skupině 2 711 pacientů 
s ložiskovou psoriázou léčených přípravkem Enbrel bylo ve dvojitě zaslepených a otevřených 
klinických studiích v trvání až 2,5 roku hlášeno 30 maligních nádorů a 43 nemelanomových 
karcinomů kůže.

V klinických studiích zahrnujících 7 416 pacientů s revmatoidní artiritidou, psoriatickou artritidou, 
ankylozující spondylitidou a psoriázou, léčených přípravkem Enbrel bylo celkem hlášeno 18 
lymfomů.

Zprávy o různých maligních nádorech (včetně karcinomu prsu, plic a lymfomu) byly rovněž získány v 
postmarketingovém období (viz bod 4.4). 

Reakce v místě aplikace injekce
Ve srovnání s placebem měli pacienti s revmatickými chorobami léčení přípravkem Enbrel 
signifikantně vyšší incidenci reakcí v místě aplikace injekce (36 % versus 9 %). Lokální reakce byly 
pozorovány obvykle během prvního měsíce podávání. Přetrvávaly v průměru přibližně 3–5 dnů. 
Většina lokálních reakcí po injekci přípravku Enbrel nevyžadovala léčbu. Pacienti, kteří byli léčeni, 
dostali převážně lokální léčbu, například kortikosteroidy, nebo perorálně antihistaminika. Dodatečně 
se u některých pacientů rozvinula opožděná reakce v posledním místě aplikace se současným 
projevem reakce v předchozím místě aplikace. Tyto reakce byly všeobecně přechodného rázu a po 
odléčení se neopakovaly.

V kontrolovaných studiích u pacientů s ložiskovou psoriázou se rozvinula v průběhu prvních 12 týdnů 
lokální reakce v místě injekce u 13,6 % pacientů léčených přípravkem Enbrel v porovnání s 3,4% 
pacientů léčených placebem.

Závažné infekce
V placebem kontrolovaných studiích nebyla pozorována zvýšená incidence vážných infekcí (fatálních, 
život ohrožujících nebo vyžadujících hospitalizaci nebo podání intravenózních antibiotik). Závažné 
infekce se vyskytly u 6,3% pacientů s revmatoidní artritidou, léčených přípravkem Enbrel až po dobu 
48 měsíců. Tyto zahrnovaly absces (různě lokalizovaný), bakteriémii, bronchitidu, bursitidu, 
celulitidu, cholecystitidu, průjem, divertikulitidu, endokarditidu (suspektní), gastroenteritidu, 
hepatitidu B, herpes zoster, bércové vředy, infekce dutiny ústní, osteomyelitidu, otitidu, peritonitidu, 
pneumonii, pyelonefritidu, sepsi, septickou artritidu, sinusitidu, infekce kůže, vředy na kůži, infekce 
močových cest, vaskulitidu a infekce ran. Ve dvouleté aktivním komparátorem kontrolované studii, 
kde byli pacienti léčeni buď jenom přípravkem Enbrel, nebo jenom methotrexátem, nebo přípravkem 
Enbrel v kombinaci s methotrexátem, byl podíl vážných infekcí v léčených skupinách podobný. Nelze 
však vyloučit, že by kombinace přípravku Enbrel s methotrexátem mohla být spojena se zvýšením 
podílu infekcí. 

V placebem kontrolovaných studiích trvajících až 24 týdnů nebyl u pacientů s ložiskovou psoriázou 
léčených přípravkem Enbrel a pacientů léčených placebem pozorován rozdíl v četnosti infekcí.
Závažné infekce u pacientů léčených přípravkem Enbrel zahrnovaly celulitidu, gastroenteritidu, 
pneumonii, cholecystitidu, osteomyelitidu, gastritidu, apendicitidu, streptokokovou fasciitidu, 
myositidu, septický šok, divertikulitidu a absces. Ve dvojitě zaslepených i otevřených studiích u 
pacientů s psoriatickou artritidou byla u jednoho pacienta hlášena závažná infekce (pneumonie).

14

Během používání přípravku Enbrel byly hlášeny závažné a fatální infekce; zjištěné patogeny 
zahrnovaly bakterie, mykobaktérie (včetně tuberkulózy), viry a plísně. Některé z nich se objevily v 
průběhu několika týdnů po zahájení terapie u pacientů s revmatoidní artritidou, kteří současně měli 
takové choroby jako např. diabetes, městnavé srdeční selhání, aktivní nebo chronickou infekci v 
anamnéze (viz bod 4.4). Terapie přípravkem Enbrel může zvýšit mortalitu u pacientů se sepsí.

V souvislosti s podáváním přípravku Enbrel byly hlášeny oportunní infekce, včetně invazivních 
plísňových, parazitálních (zahrnující protozoální), virových (zahrnující herpes zoster), bakteriálních 
(zahrnující Listerie Legionelly) a atypických mykobakteriálních infekcí. V souhrnných údajích 
získaných z klinických studií byla celková incidence oportunních infekcí u 15 402 subjektů léčených 
přípravkem Enbrel 0,09%. Míra četnosti vzhledem k expozici byla 0,06 příhod na 100 pacient-roků. 
V postmarketingovém používání tvořily invazivní plísňové infekce přibližně polovinu všech hlášených 
případů oportunních infekcí v celosvětovém měřítku. Nejčastěji hlášené invazivní plísňové infekce 
zahrnovaly CandiduPneumocystis, Aspergillus Histoplasmu. U pacientů, kteří prodělali oportunní 
infekce, činily invazivní plísňové infekce více než polovinu fatálních případů. Většinu případů
s fatálním zakončením tvořili pacienti s pneumonií vyvolanou Pneumocystis, nespecifickými 
systémovými plísňovými infekcemi a aspergilózou (viz bod 4.4).

Autoprotilátky
Vzorky séra léčených dospělých pacientů byly v několika časových obdobích testovány na 
autoprotilátky. U pacientů s revmatoidní artritidou bylo z hlediska hodnocení antinukleárních 
protilátek (ANA) zjištěno, že ve skupině pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo vyšší procento 
pacientů (11 %) s nově vyvinutými pozitivními protilátkami (

1:40) než ve skupině léčené placebem 

(5 %). Vyšší procento pacientů s nově vyvinutými protilátkami proti anti-dvouvláknové DNA bylo 
také stanoveno radioimunoesejí (15 % pacientů léčených přípravkem Enbrel versus 4 % v placebové 
skupině) a stanovením Crithidia luciliae esejí (3 % pacientů léčených přípravkem Enbrel ve srovnání s 
0 % ve skupině placeba). Podobně se v porovnání s pacienty léčenými placebem zvýšil ve skupině 
pacientů léčených přípravkem Enbrel počet nemocných s nově vyvinutými antikardiolipinovými 
protilátkami. Vliv dlouhodobé terapie přípravkem Enbrel na rozvoj autoimunních onemocnění není 
znám.

Vzácně se u některých pacientů, včetně pacientů s pozitivním revmatoidním faktorem, vyskytly 
případy vzniku autoprotilátek ve spojení s lupus-like syndromem nebo exantémem, které klinicky a 
biopticky odpovídají subakutnímu kožnímu lupusu nebo diskoidnímu lupusu.

Pancytopenie a aplastická anemie
V postmarketingových hlášeních existují případy pancytopenie a aplastické anemie, některé z nich s 
fatálním koncem (viz bod 4.4).

Intersticiální plicní onemocnění
V kontrolovaných klinických studiích etanerceptu byla u všech indikací frekvence (procento případů) 
intersticiálního plicního onemocnění u pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby 
methotrexátem 0,06 % (četnost „vzácné“). V kontrolovaných klinických studiích, které povolovaly 
souběžnou léčbu etanerceptem a methotrexátem, byla frekvence (procento případů) intersticiálního 
plicního onemocnění 0,47 % (četnost „méně časté“). V postmarketingových hlášeních bylo 
zaznamenáno intersticiální onemocnění plic (včetně pneumonitidy a plicní fibrózy), některá z nich 
byla fatální.

Současná léčba s anakinrou
Ve studiích byla u dospělých pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou pozorována 
vyšší četnost závažných infekcí než u pacientů léčených samotným přípravkem Enbrel, a u 2 % 
pacientů (3 ze 139) došlo k neutropenii (absolutní počet neutrofilů pod 1000/mm

3

). U jednoho 

pacienta s neutropenií se rozvinula celulitida, která byla zvládnuta hospitalizací (viz bod 4.4 a 4.5).

Zvýšené hladiny jaterních enzymů
V dvojitě zaslepených obdobích kontrolovaných klinických studií etanerceptu byla u všech indikací 
frekvence (procento případů) nežádoucích účinků v podobě zvýšené hladiny jaterních enzymů u 

15

pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby methotrexátem 0,54 % (četnost „méně časté“). V 
dvojitě zaslepených obdobích kontrolovaných klinických studií, které povolovaly souběžnou léčbu 
etanerceptem a methotrexátem byla frekvence (procento případů) nežádoucích účinků v podobě 
zvýšené hladiny jaterních enzymů 4,18 % (četnost „časté“).

Autoimunitní hepatitida
V kontrolovaných klinických studiích etanerceptu byla u všech indikací frekvence (procento případů) 
autoimunitní hepatitidy u pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby methotrexátem 0,02 % 
(četnost „vzácné“). V kontrolovaných klinických studiích, které povolovaly souběžnou léčbu 
etanerceptem a methotrexátem, byla frekvence (procento případů) autoimunitní hepatitidy 0,24 % 
(četnost „méně časté“).

Pediatrická populace

Nežádoucí účinky u dětských pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou
Nežádoucí účinky u dětských pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou byly obdobné, co do typu a 
frekvence, jako u dospělých pacientů. Rozdíly a další speciální úvahy jsou diskutovány v následujících 
odstavcích.

Infekce pozorované v klinických studiích u pacientů ve věku 2 – 18 let s juvenilní idiopatickou 
artritidou byly obecně lehkého až středně těžkého typu a odpovídaly infekcím běžně pozorovaným u 
ambulantních pacientů dětské populace. Hlášené závažné nežádoucí účinky zahrnovaly plané 
neštovice se známkami a příznaky aseptické meningitidy, vyléčené bez následků (viz také bod 4.4), 
apendicitidu, gastroenteritidu, deprese/poruchy osobnosti, kožní vředy, ezofagitidu/gastritidu, septický 
šok vyvolaný streptokokem skupiny A, diabetes mellitus 1. typu, infekce měkkých tkání a pooperační 
infekce ran. 

V jedné studii 43 z 69 dětí (tj. 62%) s juvenilní idiopatickou artritidou ve věku 4 – 17 let prodělalo
infekci v průběhu tříměsíčního léčení přípravkem Enbrel (část I otevřené fáze), frekvence a závažnost 
infekcí byla podobná jako u 58 pacientů, kteří dokončili 12 měsíční otevřené pokračovací terapie. 
Druhy a poměr nežádoucích účinků (NÚ) u pacientů s idiopatickou juvenilní artritidou byly podobné 
těm, které byly pozorovány ve studiích podávání přípravku Enbrel u dospělých pacientů s revmatoidní 
artritidou a většinou byly mírné. Závažné nežádoucí účinky byly hlášeny častěji u 69 pacientů s 
juvenilní idiopatickou artritidou léčenou po 3 měsíce přípravkem Enbrel než u 349 dospělých pacientů 
s revmatoidní artritidou. Zahrnovaly bolesti hlavy (19 % pacientů, tj. 1,7 NÚ/pac./rok), nevolnost (9 
%, tj. 1,0 NÚ/pac./rok), bolest břicha (19 %, 0,74 NÚ/pac./rok) a zvracení (13 %, 0,74 NÚ/pac./rok).

V klinických studiích s juvenilní idiopatickou artritidou byla 4 hlášení syndromu aktivace makrofágů.

Z postmarketingových zdrojů byly hlášeny případy zánětlivého onemocnění střev a uveitidy u 
pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou léčených přípravkem Enbrel včetně velmi malého počtu 
případů indikujících vyprovokování nemoci positivní stimulací (viz bod 4.4).

Nežádoucí účinky u dětských pacientů s ložiskovou psoriázou
Ve studii trvající 48 týdnů s 211 dětmi ve věku od 4 do 17 let s ložiskovou psoriázou u dětí byly 
hlášeny podobné nežádoucí účinky jako v předchozích studiích u dospělých s ložiskovou psoriázou.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v

Dodatku V

.

4.9

Předávkování

V průběhu klinického hodnocení léčení revmatoidní artritidy nebyla pozorována toxicita limitující 
dávku. Nejvyšší hodnocená dávka byla zátěžová intravenózní dávka 32 mg/m

2

, po níž následovala 

16

subkutánní dávka 16 mg/ m

2

podávaná 2x týdně. Jeden pacient s revmatoidní artritidou si omylem 

aplikoval subkutánně 62 mg přípravku Enbrel 2x týdně po dobu 3 týdnů bez nežádoucích účinků. Není 
známo žádné antidotum přípravku Enbrel.

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α)
ATC kód: L04AB01

Tumor nekrotizující faktor (TNF) je dominantním cytokinem v zánětlivém procesu revmatoidní 
artritidy. Zvýšené hladiny TNF byly také nalezeny v synovii a psoriatických placích u pacientů s 
psoriatickou artritidou a v séru i synoviální tkáni u pacientů s ankylozující spondylitidou. U ložiskové 
psoriázy vede infiltrace zánětlivými buňkami, včetně T-lymfocytů, ke zvýšení hladin TNF 
v psoriatických lézích v porovnání s jeho hladinami v nezasažené kůži. Etanercept je kompetitivním 
inhibitorem vazby TNF na jeho buněčné povrchové receptory, čímž inhibuje biologickou aktivitu 
TNF. TNF a lymfotoxin jsou pro-zánětlivé cytokiny, které se vážou ke dvěma odlišným povrchovým 
buněčným receptorům: TNF receptor p55 (55 kilodaltonů) a p75 (75 kilodaltonů). Oba TNF receptory 
se přirozeně vyskytují buď jako membránově vázané nebo ve volné formě. Volné TNF receptory jsou 
považovány za regulátory biologické aktivity TNF. 

TNF a lymfotoxin existují převážně jako homotrimery, jejichž biologická aktivita je závislá na 
zkříženém navázání (cross-linking) na TNF receptory vázané na povrchu buněk. Dimery volných 
receptorů jako je etanercept mají vyšší afinitu k TNF než monomerní receptory a jsou zjevně 
silnějšími kompetitivními inhibitory vazby TNF na jeho buněčné receptory. Navíc použití Fc regionu 
imunoglobulinu jako spojujícího elementu v konstrukci dimerického receptoru mu dodává delší 
poločas v séru.

Mechanismus účinku
Většina patologických procesů v kloubu s revmatoidní artritidou a ankylozující spondylitidou anebo 
v kůži u ložiskové psoriázy je ovlivňována prozánětlivými molekulami, které jsou součástí procesů 
řízených TNF. Má se za to, že mechanismus účinku etanerceptu je kompetitivní inhibice vazby TNF 
na jeho povrchové buněčné receptory, vytvoření biologicky neaktivního TNF a tím zabránění buněčné 
odpovědi. Etanercept může také ovlivňovat buněčné odpovědi řízené dalšími molekulami, které jsou 
indukovány prostřednictvím TNF (např. cytokiny, adhezivní molekuly nebo proteinázy).

Klinická účinnost a bezpečnost
Tato část popisuje údaje ze čtyř randomizovaných kontrolovaných studií u dospělých s revmatoidní 
artritidou, z jedné studie u dospělých s psoriatickou artritidou, z jedné studie u dospělých s 
ankylozující spondylitidou, z jedné studie u dospělých s radiograficky neprokazatelnou axiální 
spondylartritidou, ze čtyř studií u dospělých s ložiskovou psoriázou, ze tří studií u pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou a z jedné studie u dětských pacientů s ložiskovou psoriázou.

Dospělí pacienti s revmatoidní artritidou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena v randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované 
klinické studii. Studie hodnotila 234 dospělých pacientů s aktivní revmatoidní artritidou, u nichž 
selhala předchozí terapie minimálně jedním, ale ne více než čtyřmi chorobu modifikujícími léky 
(DMARD). Přípravek Enbrel v dávkách 10 mg nebo 25 mg nebo placebo byly 2x týdně subkutánně
podávány po dobu 6 po sobě jdoucích měsíců. Výsledky této kontrolované studie byly vyjádřeny v 
procentech zlepšení revmatoidní artritidy s použitím kritérií odpovědi podle ACR (American College 
of Rheumatology). 

Odpověď ACR 20 a 50 byly vyšší u pacientů léčených přípravkem Enbrel po dobu 3 a 6 měsíců než u 
pacientů léčených placebem (ACR 20: Enbrel 62 % a 59 %, placebo 23 % a 11 % po 3 a 6 měsících; 

17

ACR 50: Enbrel 41 % a 40 %, placebo 8 % a 5 % po 3 a 6 měsících; p

0,01Enbrel vs. placebo ve 

všech časových úsecích pro obě odpovědi ARC 20 a ACR 50). 

Přibližně u 15 % pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo dosaženo odpovědi ACR 70 ve 3. a 6.
měsíci ve srovnání s méně než 5 % pacientů ve skupině léčené placebem. Ve skupině léčené 
přípravkem Enbrel se klinická odpověď obyčejně dostavila během 1-2 týdnů od zahájení a téměř vždy 
k ní došlo do 3 měsíců. Byla pozorována závislost na dávce: výsledky léčení 10 mg přípravku Enbrel 
byly uprostřed mezi placebem a dávkou 25 mg. Výsledky léčby přípravkem Enbrel byly signifikantně 
lepší než podávání placeba ve všech ukazatelích kritérií ACR, jakož i v dalších ukazatelích aktivity 
revmatoidní artritidy, které nebyly součástí hodnocení odpovědi na léčbu dle ACR, jako např. ranní 
ztuhlost. V průběhu klinického hodnocení pacienti každé 3 měsíce vyplňovali dotazník zdravotního 
hodnocení (HAQ), který zahrnoval otázky na invaliditu, vitalitu, duševní zdraví, celkový zdravotní 
stav a oblasti zdravotního stavu, které mají spojitost s artritidou. U pacientů léčených přípravkem 
Enbrel došlo po 3 a 6 měsících ke zlepšení ve všech oblastech hodnocených v dotazníku ve srovnání s 
kontrolní skupinou.  

Po ukončení podávání přípravku Enbrel se příznaky artritidy objevily znovu všeobecně do jednoho 
měsíce. Výsledky otevřené studie prokázaly, že opětovné zahájení podávání terapie po přerušení, 
trvajícím až 24 měsíců, vedlo ke stejné výsledné odpovědi, jaké bylo dosaženo u pacientů, kterým byl 
přípravek Enbrel podáván bez přerušení. V otevřené studii dlouhodobého podávání přípravku Enbrel 
bez přerušení byla pozorována přetrvávající odpověď po dobu až  10 let.

Účinnost přípravku Enbrel byla porovnávána s methotrexátem v randomizované, aktivním 
komparátorem kontrolované studii, mající jako primární kritérium hodnocení zaslepené radiografické 
hodnocení u 632 dospělých pacientů s aktivní revmatoidní artritidou (trvání kratší než 3 roky), kteří 
předtím nebyli nikdy léčeni methotrexátem. Enbrel byl podáván subkutánně v dávkách 10 nebo 25 mg 
2

 týdně po dobu až 24 měsíců. Dávky methotrexátu byly zvyšovány od 7,5 mg/týden až maximálně 

na 20 mg/týden po dobu prvních 8 týdnů studie a pokračovaly až 24 měsíců. Klinické zlepšení, včetně
nástupu účinku do 2 týdnů při dávkách přípravku Enbrel 25 mg, bylo podobné tomu, jež bylo 
pozorováno u předchozích studií, a přetrvávalo až 24 měsíců. Při zahájení měli pacienti střední stupeň 
neschopnosti s průměrným skóre HAQ 1,4–1,5. Léčba přípravkem Enbrel 25 mg vedla po 12 měsících 
k podstatnému zlepšení a k dosažení normálního skóre HAQ (méně než 0,5) u 44 % pacientů. Tento 
přínos přetrvával ve 2. roce studie. 

V této studii byly radiograficky vyhodnoceny strukturální změny kloubů a byly vyjádřeny jako změna 
TSS (Total Sharp Score) a jeho komponent, tj. skóre erozí a Joint Space Narrowing (JSN) Score. 
Radiogramy rukou/zápěstí a nohou byly hodnoceny při zahájení, po 6, 12 a 24 měsících. Enbrel v 
dávce 10 mg měl konzistentně nižší účinek na strukturální poškození než dávka 25 mg. Ve skóre erozí 
byl po 12 a 24 měsících Enbrel v dávce 25 mg  signifikantně lepší než methotrexát. Rozdíly mezi 
přípravkem Enbrel v dávce 25 mg a methotrexátem v TSS a JSN nebyly statisticky významné.
Výsledky jsou znázorněny na následujícím grafu. 

18

RADIOGRAFICKÁ PROGRESE: POROVNÁNÍ PŘÍPRAVKU ENBREL vs. 
METHOTREXÁT U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU V TRVÁNÍ DO 3 LET 

C

ha

ng

fr

om

 B

as

e

lin

e

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

MTX

Enbrel 25 mg

12 Months

24 Months

TSS

Erosions

JSN

TSS

Erosions

JSN

1.3

0.8

0.9

0.4*

0.4 0.4

2.2

1.2

1.3

0.6*

0.9

0.6

*p < 0.05

V jiné dvojitě zaslepené randomizované studii kontrolované aktivním komparátorem na 682 dospělých 
pacientech s aktivní revmatoidní artritidou, v trvání od 6 měsíců do 20 let (průměrně 5 let), kteří měli 
méně než uspokojivou odpověď nejméně na jedno chorobu modifikující antirevmatikum (DMARD), 
jiné než methotrexát, byla porovnávána klinická účinnost, bezpečnost a radiografický vývoj u pacientů 
léčených buď samotným přípravkem Enbrel (2x týdně 25 mg), nebo samotným methotrexátem (7,5 –
20 mg za týden, střední dávka 20 mg) nebo kombinací Enbrel a methotrexát. 

Pacienti léčení kombinací Enbrel a methotrexát měli signifikantně vyšší odpovědi ACR 20, ACR 50 a 
ACR 70 a zlepšení ve skóre DAS a HAQ po 24 i po 52 týdnech než pacienti ve skupinách léčených 
monoterapií jedné z látek (výsledky jsou uvedeny v tabulce níže). Signifikantní výhody pro přípravek 
Enbrel v kombinaci s methotrexátem v porovnání s monoterapií přípravkem Enbrel a monoterapií 
methotrexátem byly pozorovány také po 24 měsících.

12 měsíců

24 měsíců

Z

m

ěn

od

 p

át

ho

 s

ta

vu

eroze

eroze

19

VÝSLEDKY KLINICKÉ ÚČINNOSTI PO 12 MĚSÍCÍCH:  POROVNÁNÍ LÉČENÍ 
PŘÍPRAVKEM ENBREL vs. METHOTREXÁT vs. ENBREL V KOMBINACI S
METHOTREXÁTEM U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU V TRVÁNÍ 
OD 6 MĚSÍCŮ DO 20 LET

Hodnocený ukazatel

Methotrexát

(n = 228)

Enbrel

(n = 223)

Enbrel +

Methotrexát

(n = 231)

Odpovědi ACR

a

ACR 20

58,8%

65,5%

74,5% 

†,

ACR 50

36,4%

43,0%

63,2% 

†,

ACR 70

16,7%

22,0%

39,8% 

†,

DAS

Základní skóre

b

5,5

5,7

5,5

Skóre v 52. týdnu

b

3,0

3,0

2,3

†,

Remise

c

14%

18%

37%

†,

HAQ

Základní

1,7

1,7

1,8

52. týden

1,1

1,0

0,8

†,

a: Pacienti, kteří nedokončili 12 měsíců ve studii, byli považováni za na léčbu neodpovídající.
b: Hodnoty DAS představují střední hodnoty.
c: Remise je definována jako DAS <1,6
Párové porovnání p-hodnot: † = p < 0,05 k porovnání  Enbrel + methotrexát vs. methotrexát a 

 = p < 0,05 k porovnání Enbrel + methotrexát vs. Enbrel

Radiografický vývoj po 12 měsících byl ve skupině léčené přípravkem Enbrel signifikantně nižší než 
ve  skupině  léčené  methotrexátem,  zatímco  kombinovaná  terapie  byla  ve  zpomalení  radiografického 
vývoje signifikantně lepší než obě monoterapie (viz obrázek níže).

20

RADIOGRAFICKÁ PROGRESE: POROVNÁNÍ ENBREL vs. METHOTREXÁT vs.  
ENBREL V KOMBINACI S METHOTREXÁTEM U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ 
ARTRITIDOU V TRVÁNÍ OD 6 MĚSÍCŮ DO 20 LET (12 MĚSÍČNÍ VÝSLEDKY)

C h
an
ge 
fro
m  
B a
seli
ne

- 1.0

- 0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

3.0

M eth o trex ate

E nbrel 

E n b re l +  M ethotrexate

2.8 0

0.5 2*

- 0.5 4

† , 

1.6 8

0.2 1*

- 0.3 0

1.1 2

0.3 2

- 0.2 3

† , 

T S S

 E ro ze

J S N

Párové  porovnání  p-hodnot:  *  =  p  <  0,05  k  porovnání  Enbrel  vs. 
methotrexát,  †  =  p  <  0,05  k  porovnání  Enbrel  +  methotrexát  vs. 
methotrexát  a 

 =  p  <  0,05  k  porovnání  Enbrel  +  methotrexát  vs. 

Enbrel.

Signifikantní výhody pro přípravek Enbrel v kombinaci s methotrexátem v porovnání s monoterapií 
přípravkem Enbrel a monoterapií methotrexátem byly pozorovány také po 24 měsících. Obdobně 
signifikantní výhody pro monoterapii přípravkem Enbrel v porovnání s monoterapií methotrexátem 
byly pozorovány také po 24 měsících. 

V analýze, v níž všichni pacienti, kteří z jakéhokoli důvodu ze studie odešli, byli považováni za 
pacienty s progresí, bylo ve skupině pacientů léčených přípravkem Enbrel v kombinaci s 
methotrexátem po dobu 24 měsíců vyšší procento pacientů bez progrese (změna TSS = 0,5) v 
porovnání se skupinou léčenou samotným přípravkem Enbrel a samotným methotrexátem (62%, 50% 
a 36%, p

0,05). Rozdíl mezi monoterapií přípravkem Enbrel a monoterapií methotrexátem byl také 

signifikantní (p

0,05). Mezi pacienty, kteří dokončili celých 24 měsíců léčení ve studii, byly podíly 

pacientů bez progrese v jednotlivých skupinách 78%, 70% a 61%.

Bezpečnost a účinnost 50 mg přípravku Enbrel (2 subkutánní injekce po 25 mg) podaných jednou 
týdně byly vyhodnoceny ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii na 420 pacientech s 
aktivní revmatoidní artritidou. V této studii 53 pacientů dostávalo placebo, 214 pacientů dostávalo 50 
mg přípravku Enbrel jednou týdně a 153 pacientů dostávalo 25 mg přípravku Enbrel 2x týdně. Profil 
bezpečnosti a účinnosti těchto dvou léčebných režimů přípravku Enbrel byly porovnatelné v 8. týdnu v 
ovlivnění známek a příznaků revmatoidní artritidy; údaje z 16. týdne ukázaly komparabilitu (non-
inferiorita) těchto dvou režimů.

Dospělí pacienti s psoriatickou artritidou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem 
kontrolované studii na 205 pacientech s psoriatickou artritidou. Pacienti byli ve věku mezi 18 a 70 lety 
a měli aktivní psoriatickou artritidu (minimálně 3 oteklé klouby a minimálně 3 bolestivé klouby) 
nejméně v některé z následujících forem: (1) Distální interfalangeální postižení (DIP);
(2) Polyartikulární artritida (absence revmatoidních uzlíků a přítomnost psoriázy);
(3) Arthritis mutilans; (4) Asymetrická psoriatická artritida; (5) Ankylóza podobná spondylitidě.

Z

m

ěn

od

 p

át

ho

 s

ta

vu

methotrexát

methotrexát

21

Pacienti také měli psoriatická ložiska o minimálním průměru 2 cm a větším. Pacienti byli předtím 
léčeni nesteroidními antirevmatiky (86 %), DMARD (80 %) a kortikosteroidy (24 %). Pacienti, kteří 
byli současně léčeni methotrexátem (alespoň 2 měsíce), mohli pokračovat při stabilním dávkování 

25 mg/týden. Dávky 25 mg přípravku Enbrel (podloženo studiemi na stanovení dávek na pacientech s 
revmatoidní artritidou) nebo placebo byly podávány subkutánně 2x týdně po dobu 6 měsíců. Na konci 
dvojitě zaslepené studie mohli pacienti vstoupit do rozšířené dlouhodobé otevřené studie v celkové 
délce až 2 roky.

Klinické odpovědi byly vyjádřeny jako % pacientů, u nichž bylo dosaženo odpovědi ACR 20, 50 a 70 
a % pacientů se zlepšením podle kritérií odpovědi u psoriatické artritidy (PsARC). Souhrn výsledků 
ukazuje následující tabulka:

ODPOVĚDI PACIENTŮ S PSORIATICKOU ARTRITIDOU V PLACEBEM 

KONTROLOVANÉ STUDII

Procento pacientů
Placebo

Enbrel

a

Odpověď psoriatické artritidy 

n = 104

n = 101

ACR 20
     3. měsíc

15

59

b

     6. měsíc

13

50

b

ACR 50
     3. měsíc

4

38

b

     6. měsíc

4

37

b

ACR 70
     3. měsíc

0

11

b

     6. měsíc

1

9

c

PsARC
     3. měsíc

31

72

b

     6. měsíc

23

70

b

a:  25 mg přípravku Enbrel 2x týdně s.c.
b:  p < 0,001, Enbrel versus placebo
c:  p < 0,01, Enbrel versus placebo

U pacientů s psoriatickou artritidou léčených přípravkem Enbrel, byla klinická odpověď zřejmá od 
první návštěvy (po 4 týdnech) a přetrvávala po 6 měsíců léčení. Enbrel byl signifikantně lepší než 
placebo ve všech charakteristikách aktivity onemocnění (p

0,001) a odpovědi na samotnou léčbu 

přípravkem Enbrel a na společné podávání přípravku Enbrel s methotrexátem byly podobné. Kvalita
života pacientů s psoriatickou artritidou byla vždy hodnocena za použití HAQ indexu invalidity. Skóre 
indexu invalidity se signifikantně zlepšilo ve všech hodnocených obdobích u pacientů s psoriatickou 
artritidou léčených přípravkem Enbrel ve srovnání s pacienty léčenými placebem (p

0,001). 

Ve studii u pacientů s psoriatickou artritidou byly hodnoceny radiografické změny. Radiogramy rukou 
a zápěstí byly pořízeny při zahájení a po 6, 12 a 24 měsících. Hodnoty upraveného TSS po 12 
měsících jsou uvedeny v následující tabulce. V analýze, ve které všichni pacienti, z jakéhokoli důvodu 
vyřazení ze studie, byli považováni za pacienty s progresí, bylo po 12 měsících ve skupině léčené 
přípravkem Enbrel vyšší procento pacientů bez progrese (změna TSS 

 0,5), než ve srovnávací 

skupině léčené placebem (73% vs. 47%, p 

 0,001). Účinek přípravku Enbrel na radiografickou 

progresi přetrvával u pacientů, kteří pokračovali v léčení během druhého roku. Zpomalení poškození 
periferních kloubů bylo pozorováno u pacientů se symetrickým polyartikulárním kloubním 
postižením.

22

STŘEDNÍ HODNOTA (SE) ROČNÍ ZMĚNY VÝCHOZÍCH HODNOT V CELKOVÉM
SHARPOVĚ SKÓRE

Placebo

Etanercept

Doba

(n = 104)

(n = 101)

12 měsíců

1.00 (0.29)

-0.03 (0.09)

a

SE = standardní chyba  
a. p = 0,0001.  

Léčení přípravkem Enbrel vedlo k fyzickému funkčnímu zlepšení ve dvojitě zaslepené etapě studie a 
tento přínos přetrvával po dobu dlouhodobější expozice až po 2 roky.

Pro nízký počet pacientů ve studii není dostatečný průkaz účinnosti přípravku Enbrel u pacientů 
s chorobou podobnou ankylozující spondylitidě a s mutilující artritidou doprovázející psoriatické 
artropatie.

U pacientů s psoriatickou artritidou nebyla provedena žádná studie pro použití dávkovacího režimu 50 
mg jednou týdně. Průkaz účinnosti pro dávkovací režim jedenkrát týdně byl u této populace pacientů 
založen na údajích ze studie u pacientů s ankylozující spondylitidou.

Dospělí pacienti s ankylozující spondylitidou
Účinnost přípravku Enbrel u ankylozující spondylitidy byla hodnocena ve 3 randomizovaných, dvojitě 
zaslepených studiích, porovnávajících podávání přípravku Enbrel 25 mg dvakrát týdně s placebem. 
Celkem bylo zařazeno 401 pacientů s ankylozující spondylitidou, z nichž 203 bylo léčeno přípravkem 
Enbrel. Nejrozsáhlejší z těchto studií (n=277) zahrnovala pacienty ve věku od 18 do 70 let, kteří měli 
aktivní ankylozující spondylitidu definovanou na základě stupnice „visual analog scale“ (VAS) se 
skóre 

 30 u průměrné délky trvání a intenzity ranní ztuhlosti a VAS skóre  30 u nejméně dvou ze tří 

následujících parametrů: pacientovo celkové hodnocení; průměr VAS hodnot pro noční bolest zad a 
celkovou bolest zad; průměr 10 u otázek ze stupnice „Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index“ 
(BASFI). Pacienti léčení DMARD, NSAID nebo kortikosteroidy mohli pokračovat v jejich podávání 
ve stabilních dávkách. Do studie nebyli zařazeni pacienti s úplnou ankylózou páteře. 138 pacientům 
byla podávána dávka 25 mg přípravku Enbrel (na základě studií pro stanovení dávky u pacientů s 
revmatoidní artritidou) nebo placeba subkutánně 2x týdně po dobu 6 měsíců. 

Primárním měřítkem účinnosti (ASAS 20) bylo zlepšení o 20 a více % v alespoň 3 ze 4 domén 
(pacientovo celkové hodnocení, bolest zad, BASFI a zánět) „Assessment in Ankylosing Spondylitis 
(ASAS) a žádné zhoršení ve zbývající doméně. U ASAS 50 a 70 odpovědí byla pro 50 procentní, resp. 
70 procentní zlepšení použita stejná kritéria. 

Léčba přípravkem Enbrel ve srovnání s placebem vedla k signifikantnímu zlepšení v ASAS 20, ASAS 
50 a ASAS 70 již 2 týdny po zahájení terapie.

23

ODPOVĚDI PACIENTŮ S ANKYLOZUJÍCÍ 
SPONDYLITIDOU V PLACEBEM KONTROLOVANÉ 
STUDII

Procento pacientů

Odpověď ankylozující 
spondylitidy  

Placebo

N = 139

Enbrel

N = 138

ASAS 20 

2 týdny

22

46

a

3 měsíce

27

60

a

6 měsíců 

23

58

a

ASAS 50

2 týdny

7

24

a

3 měsíce

13

45

a

6 měsíců 

10

42

a

ASAS 70 

2 týdny

2

12

b

3 měsíce

7

29

b

6 měsíců 

5

28

b

a: p<0,001, Enbrel versus placebo
b: p = 0,002, Enbrel versus placebo

U pacientů s ankylozující spondylitidou léčenými přípravkem Enbrel byla zřetelná klinická odpověď v 
době první návštěvy (2 týdny) a přetrvávala po dobu 6 měsíců terapie. Klinická odpověď byla 
podobná jak u pacientů léčených při zahájení dalšími léčivy, tak u těch, kteří žádnou další terapii 
nedostávali.

Obdobné výsledky byly zjištěny i ve dvou menších studiích u pacientů s ankylozující spondylitidou.

Ve čtvrté studii, která byla dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná, byly hodnoceny bezpečnost a 
účinnost 50 mg přípravku Enbrel (dvě s.c. injekce po 25 mg) podaných jednou týdně a 25 mg 
přípravku Enbrel podaných dvakrát týdně 356 pacientům s aktivní ankylozující spondylitidou. Profily 
bezpečnosti a účinnosti dávkovacích režimů 50 mg jednou týdně a 25 mg dvakrát týdně byly podobné.

Dospělí pacienti s radiograficky neprokazatelnou axiální spondylartritidou
Účinnost přípravku Enbrel u pacientů s radiograficky neprokazatelnou axiální spondylartritidou (nr-
AxSpa) byla hodnocena v randomizované, 12 týdenní, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované 
studii. Studie hodnotila 215 dospělých pacientů (modifikovaná populace určená k léčbě „intent-to-
treat“) s aktivním onemocněním nr-AxSpa (ve věku 18 až 49 let), definovaných jako pacienti, kteří 
splňovali kritéria klasifikace ASAS pro axiální spondylartritidu, avšak nesplňovali modifikovaná New 
York kritéria pro AS. Dále se vyžadovalo, aby měli pacienti nedostatečnou odpověď nebo intoleranci 
na dvě či více NSAID. V dvojitě zaslepeném období dostávali pacienti přípravek Enbrel v dávce 
50 mg týdně nebo placebo po dobu 12 týdnů. Primárním měřítkem účinnosti (ASAS 40) bylo 40% 
zlepšení v alespoň třech ze čtyř domén ASAS a žádné zhoršení ve zbývající doméně. Po dvojitě 
zaslepeném období následovalo nezaslepené období, během něhož všichni pacienti dostávali přípravek 
Enbrel v dávce 50 mg týdně až po dalších 92 týdnů. Při zahájení a ve 12. a 104. týdnu se provedlo 
zobrazení sakroiliakálního kloubu a páteře pomocí MR ke zhodnocení zánětu.

V porovnání s placebem vedla léčba přípravkem Enbrel k statisticky významnému zlepšení v ASAS 
40, ASAS 20 a ASAS 5/6. Významné zlepšení bylo pozorováno také u ASAS částečná remise a 
BASDAI 50. Výsledky z 12. týdne jsou uvedeny v tabulce níže.

24

Odpověď z hlediska účinnosti v placebem kontrolované studii nr-AxSpa: Procento pacientů, 

kteří dosáhli cílových parametrů

Dvojitě zaslepené klinické odpovědi 
v 12. týdnu 

Placebo

N=106 až 109*

Enbrel

N=103 až 105*

ASAS** 40

15,7

32,4

b

ASAS 20

36,1

52,4

c

ASAS 5/6

10,4

33,0

a

ASAS částečná remise

11,9

24,8

c

BASDAI***50

23,9

43,8

b

*Někteří pacienti neposkytli úplné údaje pro každý cílový parametr
**ASAS=Assessments in Spondyloarthritis International Society
***Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index
a: p<0,001, b:<0,01 a c:<0,05, v daném pořadí, mezi přípravkem Enbrel a placebem

V 12. týdnu došlo u pacientů užívajících přípravek Enbrel k statisticky významnému zlepšení skóre 
SPARCC (Spondyloarthritis Research Consortium of Canada) u sakroiliakálního kloubu (SIJ), na 
základě měření pomocí zobrazení MR. Upravená průměrná změna od výchozí hodnoty činila 3,8 u 
pacientů léčených přípravkem Enbrel (n=95) oproti 0,8 u pacientů léčených placebem (n=105) 
(p<0,001). V týdnu 104 byla průměrná změna od výchozí hodnoty ve skóre SPARCC na základě 
měření pomocí zobrazení MR u všech pacientů užívajících přípravek Enbrel 4,64 u SIJ (n=153) a 1,40 
u páteře (n= 154). 

Přípravek Enbrel vykazoval statisticky významně větší zlepšení oproti placebu za období od zahájení 
studie do 12. týdne u většiny hodnocení kvality života souvisejících se zdravím a tělesnými funkcemi, 
včetně BASFI (Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index), EuroQol 5D Overall Health State 
Score a SF-36 Physical Component Score.

Klinická odpověď u pacientů s onemocněním nr-AxSpa, kterým byl podáván přípravek Enbrel, byla
zjevná při první návštěvě (2 týdny) a přetrvala po celou dobu 2leté léčby. Zlepšení kvality života 
související se zdravím a tělesnými funkcemi rovněž přetrvala po celou dobu 2leté léčby. Údaje 
z těchto 2 let neukázaly žádná nová bezpečnostní zjištění. V týdnu 104 progredovalo 8 pacientů do 
stupně 2 bilaterálního skóre RTG páteře podle modifikovaných Newyorských kritérií, svědčící pro 
axiální formu spondyloartropatie.

Dospělí pacienti s ložiskovou psoriázou
Enbrel se doporučuje podávat pacientům definovaným v bodu 4.1. Pacienti „bez léčebné odpovědi“ 
jsou v cílové populaci definováni nedostatečnou odpovědí (PASI 

 50 nebo PGA méně než dobrý), 

nebo zhoršením nemoci v průběhu léčení, pokud byli léčení minimálně třemi nejvýznamnějšími 
dostupnými způsoby celkové terapie, a dostávali přiměřené dávky po dostatečnou dobu k vyhodnocení 
odpovědi.

Účinnost přípravku Enbrel v porovnání s jinými způsoby celkové terapie u pacientů se středně těžkou 
až těžkou psoriázou (reagující na jiné způsoby celkové terapie) nebyla ve studiích vyhodnocována 
přímo porovnáním přípravku Enbrel s jinými způsoby celkovými terapiemi. Místo toho byly 
vyhodnoceny bezpečnost a účinnost ve čtyřech randomizovaných dvojitě zaslepených, placebem 
kontrolovaných studiích. Primárním kritériem účinnosti ve všech čtyřech studiích byl podíl pacientů 
v každé léčebné skupině, kteří dosáhli po 12 týdnech PASI 75 (tj. minimálně 75% zlepšení ve skóre 
Psoriasis Area and Severity Index oproti výchozí hodnotě).

Studie 1 byla studií 2. fáze klinického hodnocení u pacientů ve věku 

 18 let s aktivní, ale klinicky 

stabilní, ložiskovou psoriázou na ploše 

 10 % povrchu těla (BSA). 112 pacientů bylo randomizováno 

do skupiny, která dostávala dávku 25 mg přípravku Enbrel (n = 57) nebo placebo (n = 55) 2x týdně po 
dobu 24 týdnů. 

Studie 2 hodnotila 652 pacientů s chronickou ložiskovou psoriázou při použití stejných zařazovacích 
kritérií jako studie 1 spolu s minimální psoriatickou plochou a indexem závažnosti (PASI) 10 při 
screeningu. Enbrel byl podáván po dobu 6 po sobě jdoucích měsíců v dávkách 25 mg 1 x týdně, 25 mg 

25

2x týdně nebo 50 mg 2x týdně. V období prvních 12 týdnů dvojitě zaslepené terapie dostávali pacienti 
placebo nebo jednu z výše uvedených dávek přípravku Enbrel. Po 12 týdnech léčení začali dostávat 
pacienti v placebové skupině zaslepený přípravek Enbrel (25 mg 2x týdně); pacienti v aktivně 
léčených skupinách pokračovali až do 24. týdne v dávkách podle skupin, do nichž byli původně 
randomizováni.

Studie 3 hodnotila 583 pacientů a měla stejná zařazovací kritéria jako studie 2. Pacienti v této studii 
dostávali po dobu 12 týdnů 2x týdně přípravek Enbrel v dávkách 25 mg, nebo 50 mg, nebo placebo. 
Potom po dobu následujících 24 týdnů dostávali všichni pacienti nezaslepený přípravek Enbrel 
v dávkách 25 mg 2x týdně.

Studie 4 hodnotila 142 pacientů a měla podobná zařazovací kritéria jako studie 2 a 3. Pacienti v této 
studii dostávali po dobu 12 týdnů jednou týdně dávku 50 mg přípravku Enbrel nebo placebo, a potom 
po dobu následujících 12 týdnů dostávali všichni pacienti nezaslepený přípravek Enbrel v dávce 50 mg 
jednou týdně.

Ve studii 1 měla skupina léčená přípravkem Enbrel signifikantně vyšší podíl pacientů s klinickou 
odpovědí PASI 75 ve 12. týdnu (30 %) v porovnání se skupinou léčenou placebem (2 %) (p 

 0,0001). 

Po 24 týdnech dosáhlo PASI 75 56 % pacientů ve skupině léčené přípravkem Enbrel, v porovnání s 5 
% pacientů, léčených placebem. Klíčové výsledky studií 2,3 a 4 jsou uvedeny níže.

ODPOVĚDI PACIENTŮ S PSORIÁZOU VE STUDIÍCH 2, 3 A 4

Odpově

ď (%)

------------------Studie 2-----------------

---------------Studie 3---------

----

---------------Studie 4-------

------

Placeb

o

------------Enbrel-----------

Placeb

o

--------Enbrel-----

--

Placeb

o

-------Enbrel----

--

25 mg 

2xtýdně

50 mg 

2xtýdně

25 mg

2xtýdn

ě

50 mg

2xtýdn

ě

50 mg 

1xtýdn

ě

50 

mg 

1xtýd

n = 166

týden 

12

n = 162

týden 

12

n = 162

týden 

24

a

n = 164

týden 

12

n = 164

týden 

24

a

n = 193

týden 

12

n = 196

týden 

12

n = 196

týden 

12

n = 46

týden 

12

n = 96

týden 

12

n = 

90

týden 

24

a

PASI 
50, %

14

58*

70

74*

77

9

64*

77*

9

69*

83

PASI 
75, %

4

34*

44

49*

59

3

34*

49*

2

38*

71

DSGA

b

čistá, 
nebo 
téměř 
čistá, %

5

34*

39

49*

55

4

39*

57*

4

39*

64

*p 

 0,0001 porovnáváno s placebem 

a.  Ve studii 2 a 4 nebylo ve 24. týdnu provedeno statistické porovnání s placebem, protože skupina původně 
léčená placebem začala dostávat od 13. do 24. týdne Enbrel v dávce 25 mg 2x týdně nebo 50 mg jednou týdně.
b.  Dermatologist Static Global Assessment. Čistá nebo téměř čistá je definována jako 0 nebo 1 
na stupnici 0 až 5.

U pacientů s ložiskovou psoriázou, kteří dostávali Enbrel, byly zjevné signifikantní odpovědi 
v porovnání s placebem v době první kontroly (2 týdny) a přetrvávaly po 24 týdnů léčení.

Studie 2 měla také období po vysazení terapie, kdy bylo léčení ukončeno ve 24. týdnu u pacientů, kteří 
dosáhli zlepšení PASI minimálně o 50 %. U pacientů byl sledován výskyt rebound fenoménu (PASI 

150 % od úvodní hodnoty) a doba do relapsu (definován jako ztráta nejméně poloviny zlepšení 
dosaženého ve 24. týdnu v porovnání s úvodní hodnotou). V období po ukončení léčení se symptomy 

26

psoriázy postupně vrátily s průměrnou dobou 3 měsíce do relapsu onemocnění. Nebyl pozorován 
rebound fenomén ani závažné nežádoucí příhody spojené s psoriázou. Existují některé důkazy 
podporující prospěšnost opakované terapie přípravkem Enbrel u pacientů, kteří od počátku odpovídají 
na léčení.

Ve studii 3 si většina pacientů (77 %), kteří byli původně randomizováni do skupiny léčené 50 mg 
přípravku Enbrel 2x týdně a měli od 12. týdne snížené dávky na 25 mg 2x týdně, udržela odpověď 
PASI 75 do 36. týdne. U pacientů léčených po celou dobu studie dávkami 25 mg 2x týdně, se mezi 12. 
a 36. týdnem odpověď PASI 75 postupně zlepšovala.

Ve studii 4 měla přípravkem Enbrel léčená skupina pacientů vyšší podíl pacientů s PASI 75 ve 12. 
týdnu (38 %), v porovnání s placebem léčenou skupinou (2%) (p<0,0001). U pacientů léčených po 
celou dobu studie dávkami 50 mg jednou týdně, se odpověď i nadále zlepšovala a ve 24. týdnu dosáhla 
u 71% PASI 75.

V dlouhodobých otevřených studiích (až 34 měsíců), v nichž byl Enbrel podáván nepřetržitě, byly 
udrženy klinické odpovědi a bezpečnost byla srovnatelná s krátkodobými studiemi.

Analýza údajů z klinických studií neprokázala žádné charakteristiky základního onemocnění, které by 
napomohly klinikům ve výběru nejvhodnější možnosti dávkování (přerušované nebo kontinuální). 
Proto musí být výběr přerušované nebo kontinuální terapie založen na lékařském posouzení a na 
individuálních potřebách pacienta.

Protilátky proti přípravku Enbrel
V séru některých osob léčených etanerceptem byly zjištěny protilátky proti etanerceptu. Všechny tyto 
protilátky byly non-neutralizační a jejich výskyt byl zpravidla dočasný. Zdá se, že mezi vznikem 
protilátek, klinickou odpovědí ani nežádoucími účinky není žádná souvislost.

U pacientů léčených schválenými dávkami etanerceptu v klinických studiích po dobu až 12 měsíců byl 
kumulativní výskyt protilátek proti etanerceptu přibližně následující: 6% pacientů s revmatoidní 
artritidou, 7,5%  pacientů s psoriatickou artritidou, 2% pacientů s ankylozující spondylitidou, 7% 
pacientů s psoriázou, 9,7 % dětských pacientů s ložiskovou psoriázou a 4,8 % pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou. 

Podíl osob, u kterých se vyvinuly protilátky proti etanerceptu v dlouhodobých klinických studiích 
(trvajících až 3,5 roku), se s časem podle očekávání zvyšoval. Přesto však vzhledem k jejich 
přechodnému charakteru byla u pacientů s revmatoidní artritidou a psoriázou incidence protilátek 
zjištěných v každém hodnoceném okamžiku typicky méně než 7%. 

V dlouhodobé studii u pacientů s psoriázou, ve které pacienti dostávali 50 mg etanerceptu dvakrát 
týdně po dobu 96 týdnů, byl v každém hodnoceném okamžiku pozorován výskyt protilátek do 
přibližně 9%.

Pediatrická populace

Dětští pacienti s juvenilní idiopatickou artritidou
Bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena ve studii sestávající ze dvou částí u 69 dětí 
s polyartikulárním průběhem juvenilní idiopatické artritidy, které měly různé typy nástupu juvenilní 
idiopatické artritidy (polyartritida, oligoartritida, systémová artritida). Do studie byli zařazeni pacienti 
od 4 do 17 let se středně těžkou až těžkou aktivní juvenilní idiopatickou artritidou s polyartikulárním 
průběhem, refrakterní na nebo netolerující léčbu methotrexátem, kteří nadále dostávali stabilní dávku 
jednoho nesteroidního antirevmatika a/nebo  prednisonu (

0,2 mg/kg/den nebo maximálně 10 mg). V 

části I dostávali všichni pacienti přípravek Enbrel v dávce 0,4 mg/kg (max. 25 mg v dávce) s.c. 2x 
týdně. V části II byli pacienti s klinickou odpovědí v devadesátém dni randomizováni, a buď zůstali na 
přípravku Enbrel nebo dostávali placebo po dobu 4 měsíců a byli hodnoceni pro znovuvzplanutí 
nemoci. Odpovědi byly posuzovány podle měřítka ACR Pedi 30, charakterizované jako zlepšení o 

30 % ve třech a více ze šesti základních kriterií JRA a zhoršení o 

 30 % maximálně u jednoho ze šesti 

27

základních kriterií JRA, zahrnujících počet aktivních kloubů, omezení pohybu, celkové hodnocení 
lékařem a pacientem/rodičem, funkční vyšetření a rychlost sedimentace erytrocytů. Vzplanutí nemoci 
bylo definováno jako zhoršení o 

 30 % ve třech ze šesti základních kriterií JRA a zlepšení o  30 % u 

nejvýše jednoho ze šesti základních kriterií JRA a přítomnost nejméně 2 aktivních kloubů.

V části I této studie vykázalo 51 z 69 pacientů (74 %) klinickou odpověď a vstoupilo do části II. 
V části II bylo pozorováno vzplanutí nemoci u 6 z 25 pacientů (24 %) pokračujících v léčbě 
přípravkem Enbrel ve srovnání s 20 z 26 pacientů (77 %), kteří dostávali placebo (p=0,007). Od 
zahájení části II uplynulo ve skupině léčené přípravkem Enbrel průměrně 

116 dnů do znovuvzplanutí 

nemoci a u pacientů v placebové skupině průměrně 28 dnů. Z pacientů, u kterých byla zaznamenána 
klinická odpověď v 90. dni a kteří vstoupili do pokračovací fáze II, se část z těch zůstávajících na 
terapii přípravkem Enbrel od 3. do 7. měsíce dále zlepšovala, zatímco ti, kteří dostávali placebo, 
nezaznamenali zlepšení. 

V otevřené pokračovací studii zaměřené na bezpečnost bylo léčeno přípravkem Enbrel 58 dětských 
pacientů z výše uvedené studie (ve věku od 4 let v době zařazení) po dobu 10 let. Míra závažných 
nežádoucích příhod a závažných infekcí se dlouhodobou expozicí nezvýšila.

Dlouhodobá bezpečnost přípravku Enbrel v monoterapii (n=103), přípravku Enbrel s methotrexátem 
(n=294) nebo methotrexátu v monoterapii (n=197) byla hodnocena po dobu až 3 let v registru 594 dětí 
s juvenilní idiopatickou artritidou ve věku 2 až 18 let, z nichž 39 bylo ve věku 2 až 3 let. Celkově byly 
častěji hlášeny infekce u pacientů léčených etanerceptem ve srovnání se samotným methotrexátem 
(3,8% vs. 2%) a infekce související s použitím etanerceptu byly závažnějšího charakteru. 

V jiné otevřené jednoramenné studii bylo léčeno přípravkem Enbrel v dávce 0,8 mg/kg (až do 
maximální dávky 50 mg) podávané jednou týdně po dobu 12 týdnů, 60 pacientů s rozšířenou 
oligoartritidou (15 pacientů ve věku od 2 do 4 let, 23 pacientů ve věku od 5 do 11 let a 22 pacientů ve 
věku od 12 do 17 let)), 38 pacientů s artritidou spojenou s entesitidou (ve věku od 12 do 17 let) a 29 
pacientů s psoriatickou artritidou (ve věku od 12 do 17 let). V každé z těchto subtypů JIA většina 
pacientů vyhověla ACR Pedi 30 kriteriím a prokázala zlepšení klinického stavu splněním 
sekundárních cílů studie - jako je počet citlivých kloubů a celkové hodnocení stavu lékařem. 
Bezpečnostní profil byl konzistentní s výsledky předchozích JIA studií.

Nebyly provedeny studie hodnotící účinek pokračování léčby přípravkem Enbrel u pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou, u nichž nedošlo ke klinické odpovědi do 3 měsíců od zahájení léčení 
přípravkem Enbrel. Navíc nebyly provedeny studie hodnotící účinek ukončení nebo snížení 
doporučené dávky přípravku Enbrel po jeho dlouhodobém používání u pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou.

Dětští pacienti s ložiskovou psoriázou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena v randomizované dvojitě zaslepené, placebem 
kontrolované studii u 211 dětských pacientů ve věku od 4 do 17 let se středně těžkou až těžkou 
ložiskovou psoriázou (definovanou sPGA skórem ≥ 3, zahrnujících ≥10% BSA a PASI ≥ 12). Vybraní 
pacienti měli v anamnéze fototerapii nebo celkovou terapii, nebo neodpovídali dostatečně na topickou 
terapii.

Pacienti dostávali Enbrel 0,8 mg/kg (až do 50 mg) nebo placebo jednou týdně po 12 týdnů. Ve 12. 
týdnu mělo pozitivní odpověď účinnosti (tj. PASI 75) více pacientů randomizovaných do skupiny 
léčené přípravkem Enbrel než randomizovaných do skupiny léčené placebem.

28

Výsledky studie u ložiskové psoriázy dětí po 12 týdnech 

Enbrel

0,8 mg/kg jednou 

týdně

(N = 106)

Placebo

(N = 105)

PASI 75, n (%)

60 (57%)

a

12 (11%)

PASI 50, n (%)

79 (75%)

a

24 (23%)

sPGA “čistý” nebo “minimální”, n (%)

56 (53%)

a

14 (13%)

Zkratky: sPGA-statické celkové lékařské hodnocení
a. p < 0,0001 v porovnání s placebem

Po 12týdenní dvojitě zaslepené léčebné periodě dostávali všichni pacienti přípravek Enbrel 0,8 mg/kg 
(až do 50 mg) jednou týdně po dobu dalších 24 týdnů. V průběhu otevřené periody byly pozorovány 
podobné odpovědi jako ve dvojitě zaslepené periodě.

V průběhu randomizované periody vysazení léku signifikantně více pacientů přerandomizovaných do 
skupiny léčené placebem zaznamenalo relaps choroby (ztráta odpovědi PASI 75) v porovnání 
s pacienty přerandomizovanými do skupiny léčené přípravkem Enbrel. Při pokračujícím léčením 
odpovědi přetrvávaly až po 48 týdnů.

Dlouhodobá  bezpečnost  a účinnost  přípravku  Enbrel v  dávce  0,8  mg/kg  (až  do  50  mg)  podávaného 
jednou týdně byla hodnocena v otevřené rozšířené studii na 181 pediatrických subjektech s ložiskovou 
psoriázou  v celkové  délce  až  2  roky  následující  po  výše  uvedené  48  týdenní  studii.  Dlouhodobé 
zkušenosti  s  užíváním  přípravku  Enbrel  byly  obecně  srovnatelné  s  původní  48  týdenní  studií  a 
neukázaly žádná nová bezpečnostní zjištění. 

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Hodnoty etanerceptu v séru byly určovány metodou enzymatické imunoanalýzy (ELISA), která může 
detekovat ELISA-reaktivní degradační produkty, jakož i původní látku. 

Absorpce
Etanercept je pomalu absorbován z místa subkutánní injekce a po jednotlivé dávce dosahuje 
maximální koncentrace přibližně po 48 hodinách. Absolutní biologická dostupnost je 76 %. Při 
dávkování 2x týdně se očekávají ustálené koncentrace, které jsou přibližně dvakrát tak vysoké než 
koncentrace zjištěné po jednotlivé dávce. Průměrná maximální sérová koncentrace po podání 
jednotlivé subkutánní dávky 25 mg přípravku Enbrel zdravým dobrovolníkům dosahovala 1,65 

 0,66 

g/ml a plocha pod křivkou byla 235  96,6 g . hod/ml. 

Profily středních hodnot koncentrací v ustáleném stavu u pacientů s revmatoidní artritidou, léčených 
50 mg přípravku Enbrel jednou týdně (n=21) vs. 25 mg Enbrel 2x týdně (n=16) byly C 

max

2,4 mg/l vs. 

2,6 mg/l, C

min

byly 1,2 mg/l vs. 1,4 mg/l a parciální AUC byla 297 mgh/l vs. 316 mgh/l. V otevřené 

jednodávkové dvourežimové zkřížené studii na zdravých dobrovolnících byl shledán etanercept 
podávaný v jednotlivé injekci 50 mg/ml bioekvivalentním se dvěma jednotlivými injekcemi po 25 
mg/ml podanými současně.  
   
V populační farmakokinetické analýze pacientů s ankylozující spondylitidou byly ustálené stavy AUC

etanerceptu 466 

g*h/ml pro 50 mg Enbrel jednou týdně (N=154) a 474 g*h/ml pro 25 mg Enbrel 

dvakrát týdně (N=148). 

Distribuce
Závislost koncentrace etanerceptu na čase zobrazuje biexponenciální křivka. Celkový distribuční 
objem etanerceptu je 7,6 l, zatímco distribuční objem v ustáleném stavu je 10,4 l. 

29

Eliminace
Etanercept je pomalu vylučován z organismu. Poločas vylučování je dlouhý, přibližně 70 hodin. 
Clearance je u pacientů s revmatoidní artritidou přibližně 0,066 l/hod., tj. o něco nižší než hodnota 
0,11 l/hod. pozorovaná u zdravých dobrovolníků. Navíc farmakokinetika přípravku Enbrel u pacientů 
s revmatoidní artritidou, u pacientů s ankylozující spondylitidou a u pacientů s ložiskovou psoriázou je 
podobná.

Není zjevný rozdíl ve farmakokinetice u žen a mužů.

Linearita
Závislost na dávce nebyla formálně hodnocena, ale v dávkovém rozmezí není zřejmé nasycení 
clearance.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin
I když po podání radioaktivně značeného etanerceptu zdravým dobrovolníkům i pacientům byla 
radioaktivita vylučována močí, u pacientů s akutním renálním selháním nebyla pozorována zvýšená 
koncentrace etanerceptu. Renální porucha by tedy neměla vyžadovat změnu dávkování. 

Porucha funkce jater
U pacientů s akutním jaterním selháním nebyla pozorována zvýšená koncentrace etanerceptu. Jaterní 
porucha by tedy neměla vyžadovat změnu dávkování. 

Starší osoby
Vliv pokročilého věku na koncentrace etanerceptu v séru byl zkoumán populační farmakokinetickou 
analýzou. Clearance a objem zjištěné u pacientů ve věku od 65 do 87 let byly podobné hodnotám 
stanoveným u pacientů, kteří byli mladší než 65 let.

Pediatrická populace

Dětští pacienti s juvenilní idiopatickou artritidou
V klinické studii byl Enbrel podáván 69 pacientům (ve věku od 4 do 17 let) s polyartikulárním 
průběhem juvenilní idiopatické artritidy v dávce 0,4 mg/kg 2x týdně po dobu 3 měsíců. Profily sérové 
koncentrace byly podobné těm, které byly zjištěny u dospělých pacientů s revmatoidní artritidou. 
Nejmladší děti (4 roky) měly sníženou clearance (zvýšily clearance, když normalizovaly svoji 
hmotnost) ve srovnání se staršími dětmi (12 let) a s dospělými. Simulace dávkování naznačuje, že 
zatímco starší děti (od 10 do 17 let) mají hladiny v séru bližší hladinám, které byly stanoveny u 
dospělých, mladší děti mají hladiny zřetelně nižší.

Dětští pacienti s ložiskovou psoriázou
Dětským pacientům s ložiskovou psoriázou (věk od 4 do 17 let) byl podáván etanercept 0,8 mg/kg (až 
do maximální dávky 50 mg za týden) jednou týdně až po dobu 48 týdnů. Střední hodnoty sérových
koncentrací v ustáleném stavu byly od 1,6 do 2,1 μg/ml v týdnech 12, 24 a 48. Tyto střední hodnoty 
koncentrací u dětských pacientů s ložiskovou psoriázou byly podobné koncentracím pozorovaným u 
pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (léčených 0,4 mg/kg etanerceptu dvakrát týdně až do 
maximální dávky 50 mg za týden). Tyto střední koncentrace byly podobné jako u dospělých pacientů 
s ložiskovou psoriázou léčenou 25 mg etanerceptu dvakrát týdně.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

V toxikologických studiích s přípravkem Enbrel nebyla zjevná žádná dávku limitující toxicita ani 
toxicita v cílových orgánech. Podle výsledků celé řady studií in vitro in vivo je přípravek Enbrel 
považován za negenotoxický. Studie karcinogenity a standardní hodnocení fertility a postnatální 
toxicity nebyly s přípravkem Enbrel provedeny v důsledku zjištění vzniku neutralizujících protilátek u 
hlodavců.

30

Přípravek Enbrel nevyvolal úmrtí ani zjevné příznaky toxicity u myší nebo potkanů po podání 
jednotlivé dávky 2000 mg/kg subkutánně nebo jednotlivé dávky 1000 mg/kg intravenózně.

Přípravek Enbrel nevykazoval toxicitu limitující velikost dávky nebo orgánovou toxicitu u opic druhu 
cynomolgus po podávání 2x týdně subkutánně po 4 nebo 26 po sobě jdoucích týdnů v dávce 15 mg/kg, 
což vedlo k sérovým koncentracím podle velikosti plochy pod křivkou více než 27x vyšším než 
zjištěným u lidí po doporučené dávce 25 mg.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Prášek
Mannitol (E421) 
Sacharosa 
Trometamol

6.2  Inkompatibility

Vzhledem k absenci studií kompatibility nesmí být tento přípravek mísen s jinými léčivými přípravky.

6.3

Doba použitelnosti

4 roky

Chemická a fyzikální stabilita po naředění byla prokázána na dobu 6 hodin při teplotě do 25 ºC.
Z mikrobiologického hlediska má být rozpuštěný přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, 
doba uchovávání přípravku a podmínky před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by 
neměla být delší než 6 hodin při teplotě do 25 ºC, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a 
validovaných aseptických podmínek.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2 ºC – 8 ºC). Chraňte před mrazem.

Přípravek Enbrel lze jednorázově po dobu až čtyř týdnů uchovávat při teplotě maximálně do 25 ºC; 
po této době nesmí být znovu uchováván v chladu (v chladničce). Přípravek Enbrel musí být 
zlikvidován, pokud není použit do čtyř týdnů po vyjmutí z chladničky. 

Podmínky uchovávání rozpuštěného léčivého přípravku viz bod 6.3.

6.5

Druh obalu a obsah balení

Injekční lahvička z bezbarvého skla (typ I, 4 ml) s pryžovou zátkou, hliníkovým uzávěrem a krytkou z 
plastické hmoty. Krabička obsahuje 4 injekční lahvičky přípravku Enbrel a 8 alkoholových tamponů. 

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 

Návod k použití a zacházení
Enbrel se před použitím rozpustí v l ml vody pro přípravu injekcí a podá se subkutánní injekcí. Enbrel 
neobsahuje žádnou antibakteriální látku, a proto má být připravený roztok podán co nejdříve, 
nejpozději však do 6 hodin po rozpuštění. Roztok má být čirý a bezbarvý až světle žlutý, bez kousků, 
vloček nebo mechanických částic. V lahvičce může zůstat bílá pěna – to je normální. Enbrel by se 
neměl použít, pokud se veškerý bílý prášek nerozpustí do 10 min. Pokud se to stane, použijte jinou 
lahvičku.

31

Úplný návod na přípravu, podání a opakované použití rozpuštěného přípravku Enbrel je k dispozici 
v příbalové informaci, bod 7 „Návod k přípravě a podávání injekcí přípravku Enbrel“.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.

7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer Limited  
Ramsgate Road  
Sandwich   
Kent CT13 9NJ 
Velká Británie

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/99/126/002

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3. února 2000
Datum posledního prodloužení registrace: 3. února 2010

10.  DATUM REVIZE TEXTU 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky

http://www.ema.europa.eu

.

32

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

ENBREL 25 mg prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna lahvička obsahuje etanerceptum 25 mg.

Etanercept je fúzní protein lidského receptoru p 75 tumor nekrotizujícího faktoru a Fc proteinu, 
vyráběný technologií rekombinace DNA v expresním systému ovárií čínského křečíka (CHO). 
Etanercept je dimer chimerického proteinu, vzniklého genetickým inženýrstvím, který vzniká 
spojením extracelulární vazebné domény lidského receptoru 2 tumor nekrotizujícího faktoru 
(TNFR2/p75) s Fc oblastí lidského IgG1. Tato Fc složka obsahuje pantovou oblast, CH

a CH

3  

regiony 

ale nemá CH

region IgG1. Etanercept obsahuje 934 aminokyselin a má molekulovou hmotnost 

přibližně 150 kilodaltonů. Specifická aktivita etanerceptu je 1,7x10

6

jednotek/mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok (prášek pro injekci).

Prášek je bílý. Rozpouštědlo je čirá bezbarvá tekutina.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Revmatoidní artritida
Enbrel v kombinaci s methotrexátem je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní revmatoidní 
artritidy u dospělých v případech, kdy po podání jiných chorobu modifikujících léků včetně 
methotrexátu (pokud není kontraindikován), nebylo dosaženo adekvátní terapeutické odpovědi.

Enbrel může být podáván jako monoterapie v případě intolerance methotrexátu nebo pokud je 
pokračující léčba methotrexátem nevhodná.

Enbrel je také indikován k léčbě závažné aktivní a progresivní revmatoidní artritidy u dospělých, kteří 
nebyli předtím léčeni methotrexátem.

Enbrel použitý samostatně nebo v kombinaci s methotrexátem prokázal rentgenologicky měřitelné 
snížení míry progrese poškození kloubů a fyzické funkční zlepšení.

Juvenilní idiopatická artritida
Léčba polyartritidy (positivní či negativní revmatoidní faktor) a rozvinuté oligoartritidy u dětí a 
dospívajících ve věku od 2 let, u nichž nebylo dosaženo adekvátní odpovědi na léčbu methotrexátem, 
nebo u nichž methotrexát nebyl tolerován. 

Léčba psoriatické artritidy u dospívajících ve věku od 12 let, u nichž nebylo dosaženo adekvátní 
odpovědi na léčbu methotrexátem, nebo u nichž methotrexát nebyl tolerován.

Léčba artritidy spojené s entesitidou u dospívajících ve věku od 12 let, u nichž nebylo dosaženo 
adekvátní odpovědi na konvenční léčbu nebo u nichž konvenční léčba nebyla tolerována.

Přípravek Enbrel nebyl studován u dětí mladších než 2 roky.

33

Psoriatická artritida
Léčení aktivní a progresivní psoriatické artritidy u dospělých v případech, kdy po předchozím podání 
jiných chorobu modifikujících léků nebylo dosaženo adekvátní terapeutické odpovědi. Enbrel prokázal 
fyzické funkční zlepšení u pacientů s psoriatickou artritidou a rentgenologicky měřitelné snížení míry 
progrese poškození periferních kloubů u pacientů se symetrickými polyartikulárními podtypy choroby.

Axiální spondylartritidy

Ankylozující spondylitida (AS)
Léčení dospělých se závažnou aktivní ankylozující spondylitidou, jestliže nebylo dosaženo adekvátní 
odpovědi konvenční léčbou.

Radiograficky neprokazatelná axiální spondylartritida
Léčba dospělých se závažnou radiograficky neprokazatelnou axiální spondylartritidou s objektivními 
známkami zánětu indikovanými zvýšenou hladinou C-reaktivního proteinu (CRP) a/nebo prokázanými 
při zobrazení magnetickou rezonancí (MR), kteří měli nedostatečnou odpověď na nesteroidní 
antirevmatika (NSAID-nonsteroidal anti-inflammatory drugs).

Ložisková psoriáza
Léčení dospělých se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou, kteří neodpovídají na jinou 
celkovou terapii zahrnující cyklosporin, methotrexát nebo psoralen a ultrafialové světlo A (PUVA) 
(viz bod 5.1), nebo tato terapie je pro ně kontraindikována, nebo ji netolerují.

Ložisková psoriáza u dětí
Léčení chronické těžké ložiskové psoriázy u dětí a dospívajících ve věku od 6 let, kteří neodpovídají 
dostatečně na léčbu nebo netolerují jinou celkovou terapii nebo fototerapii.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčení přípravkem Enbrel má být zahájeno a prováděno pod dohledem lékaře specializovaného na 
diagnostikování a léčbu revmatoidní artritidy, juvenilní idiopatické artritidy, psoriatické artritidy, 
ankylozující spondylitidy, radiograficky neprokazatelné axiální spondylartritidy, ložiskové psoriázy 
nebo ložiskové psoriázy u dětí. Pacienti léčení přípravkem Enbrel mají dostat pohotovostní kartu 
pacienta.

Přípravek Enbrel je k dispozici v silách 10, 25 a 50 mg.

Dávkování

Revmatoidní artritida
Doporučenou dávku představuje 25 mg přípravku Enbrel podaného 2x týdně. Alternativně 50 mg 
podaných jednou týdně bylo stanoveno jako bezpečné a účinné (viz bod 5.1).

Psoriatická artritida, ankylozující spondylitida a radiograficky neprokazatelná axiální 
spondylartritida
Doporučená dávka je 25 mg přípravku Enbrel podaná 2x týdně nebo 50 mg podaných jednou týdně. 

Dostupné údaje naznačují, že u všech výše uvedených indikací je klinické odpovědi obvykle dosaženo 
v průběhu 12 týdnů léčby. Je třeba pečlivě zvážit pokračování léčby u pacienta, který na ni během této 
doby nevykazuje odpověď.  

Ložisková psoriáza
Doporučená dávka je 25 mg přípravku Enbrel podaná 2x týdně nebo 50 mg podaná jednou týdně. 
Alternativně může být podáváno 50 mg 2x týdně až 12 týdnů a dále, je-li to nezbytné, dávka 25 mg 2x 
týdně nebo 50 mg jednou týdně. Léčení přípravkem Enbrel má pokračovat až do dosažení remise, až 

34

po dobu 24 týdnů. U některých dospělých pacientů může být vhodné pokračování v terapii po 24 
týdnech (viz bod 5.1). U pacientů, kteří nevykazují odpověď po 12 týdnech, má být léčení ukončeno.
Je-li indikována opakovaná léčba, má se dodržet výše uvedená délka léčení. Dávka má být 25 mg 2x 
týdně nebo 50 mg jednou týdně. 

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin a jater
Nevyžaduje se úprava dávek.

Starší osoby
Nevyžaduje se žádná úprava dávek. Dávkování a způsob podávání jsou stejné jako u dospělých ve 
věku od 18 do 64 let.

Pediatrická populace

Juvenilní idiopatická artritida 
Doporučená dávka je 0,4 mg/kg (až do maximální dávky 25 mg) ve formě subkutánní injekce 
podávaná 2x týdně v intervalu 3–4 dny mezi dávkami nebo 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) 
podávaná 1x týdně. U pacientů, kteří nevykazují žádnou odpověď po 4 měsících, má být terapie 
ukončena.

Pro podávání dětem s JIA s hmotností nižší než 25 kg může být vhodnější síla 10 mg v injekční 
lahvičce.

Nebyly provedeny žádné formální klinické studie u dětí ve věku 2 až 3 let. Limitované bezpečnostní 
údaje z registru pacientů však naznačují, že bezpečnostní profil u dětí ve věku 2 až 3 let je podobný 
jako u dospělých a dětí ve věku 4 let a starších, pokud je podávána jednou týdně subkutánně dávka 0,8 
mg/kg (viz bod 5.1).

U  dětí  mladších  než  2  roky v indikaci  juvenilní  idiopatická  artritida  není  zpravidla  užití přípravku 
Enbrel aplikovatelné.

Ložisková psoriáza u dětí (věk 6 let a starší)
Doporučená dávka je 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) jednou týdně až po dobu 24 týdnů. U 
pacientů, kteří nevykazují žádnou odpověď po 12 týdnech, má být terapie ukončena.

Pokud je indikováno opakované léčení přípravkem Enbrel, má se postupovat podle výše uvedených 
pokynů o délce terapie. Podává se dávka 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) jednou týdně.

U dětí mladších 6 let v indikaci ložiskové psoriázy není zpravidla užití přípravku Enbrel aplikovatelné.

Způsob podání
Přípravek Enbrel je podáván subkutánní injekcí. Enbrel prášek pro přípravu injekčního roztoku musí 
být před použitím rozpuštěn v 1 ml rozpouštědla (viz bod 6.6).

Úplný návod na přípravu a podání rozpuštěného přípravku Enbrel je k dispozici v příbalové informaci, 
bod 7 „Návod k přípravě a podání injekce přípravku Enbrel“.

4.3

Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku obsaženou v přípravku uvedenou 
v bodě 6.1.

Sepse nebo riziko sepse.

35

Léčba přípravkem Enbrel nesmí být zahájena u pacientů s aktivní infekcí včetně chronických a 
lokálních infekcí.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

K lepší dohledatelnosti biologických léčivých přípravků je nutné přehledně zaznamenat (nebo uvést) 
do pacientovy dokumentace název podávaného přípravku a číslo šarže.

Infekce
Pacienti mají být vyšetřeni na infekce před zahájením, v průběhu a po ukončení léčení přípravkem 
Enbrel, přičemž je třeba brát v úvahu, že průměrný poločas vylučování etanerceptu je přibližně 70 
hodin (rozmezí 7-300 hodin).

Při používání přípravku Enbrel byly pozorovány závažné infekce, sepse, tuberkulóza a oportunní 
infekce, včetně invazivních plísňových infekcí, listerióza a legionelóza (viz bod 4.8). Příčinou těchto 
infekcí byly bakterie, mykobakterie, plísně,viry a parazité (včetně protozoí). V některých případech, 
obzvláště u plísňových a dalších oportunních infekcí, nebyly tyto infekce rozpoznány, což vedlo 
k opožděnému nasazení příslušné léčby a někdy k úmrtí. Při vyšetření pacientů na přítomnost infekce 
je třeba brát v úvahu riziko pacienta vzhledem k významným oportunním infekcím (např. expozice 
endemickým mykózám).

Pacienty, u kterých se v průběhu podávání přípravku Enbrel rozvine infekce, je třeba přísně 
monitorovat. Jestliže se u pacienta rozvíjí závažná infekce, musí být přípravek Enbrel vysazen. 
Bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel nebyla u pacientů s chronickými infekcemi hodnocena. Lékaři 
mají pečlivě zvažovat podání přípravku Enbrel pacientům, kteří mají v anamnéze opakované nebo 
chronické infekce nebo trpí stavy, které mohou vytvářet dispozici k infekcím, např. pokročilý nebo 
špatně kompenzovaný diabetes.

Tuberkulóza
U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly hlášeny případy aktivní tuberkulózy včetně miliární a 
extrapulmonální tuberkulózy.

Před zahájením léčení musí být všichni pacienti vyšetřeni na aktivní a inaktivní (latentní) tuberkulózu. 
Toto vyšetření by mělo obsahovat podrobnou lékařskou anamnézu a osobní anamnézu tuberkulózy, 
možný předchozí kontakt s tuberkulózou a předchozí a/nebo současnou imunosupresivní terapii. U 
všech pacientů musí být (v souladu s lokálními doporučeními) provedeny vhodné screeningové testy -
tj. tuberkulinový kožní test a rentgen hrudníku. Doporučuje se zaznamenat výsledky těchto vyšetření 
do pohotovostní karty pacienta. Předepisující lékařům se připomíná riziko falešně negativních 
výsledků tuberkulinových testů, zvláště u pacientů těžce nemocných nebo se sníženou imunitou.

Při pozitivní diagnóze aktivní tuberkulózy se nesmí terapie přípravkem Enbrel zahájit. Pokud je 
diagnostikována inaktivní (latentní) tuberkulóza, antituberkulózní léčba latentní tuberkulózy musí být 
zahájena před začátkem terapie přípravkem Enbrel a v souladu s místními doporučeními. V takovém 
případě je třeba velmi pečlivě zhodnotit poměr přínosu/rizika terapie přípravkem Enbrel.

Všechny pacienty je třeba informovat, že pokud se během nebo po ukončení léčby přípravkem Enbrel 
objeví známky/příznaky naznačující tuberkulózu (např. přetrvávající kašel, chřadnutí/ztráta hmotnosti, 
zvýšená teplota), mají vyhledat lékařskou pomoc.

Reaktivace hepatitidy B
U pacientů, kteří byli v minulosti infikováni virem hepatitidy B (HBV) a léčeni souběžně antagonisty 
TNF včetně přípravku Enbrel, byla hlášena reaktivace hepatitidy B. Patří sem i zprávy o reaktivaci 
hepatitidy B u pacientů, kteří byli anti-HBc pozitivní, avšak HBsAg negativní. Před zahájením léčby 
přípravkem Enbrel se musí u pacientů provést test na infekci HBV. U pacientů s pozitivním 
výsledkem testu na infekci HBV se doporučuje konzultace s lékařem, který je odborníkem v léčbě 
hepatitidy B. Při podávání přípravku Enbrel pacientům, kteří byli v minulosti infikováni HBV, je třeba 
opatrnosti. Tito pacienti musí být po celou dobu léčby a několik týdnů po jejím ukončení sledováni na 

36

známky a příznaky aktivní infekce HBV. Nejsou k dispozici dostatečné údaje o léčbě HBV 
infikovaných pacientů antivirovou terapií společně s terapií antagonisty TNF. U pacientů, u nichž 
dojde k rozvoji infekce HBV, by se měla léčba přípravkem Enbrel ukončit a zahájit léčba účinnou 
antivirovou terapií spolu s vhodnou podpůrnou léčbou.

Zhoršení hepatitidy C
U pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo hlášeno zhoršení hepatitidy C. Enbrel má být podáván 
s opatrností u pacientů s hepatitidou C v anamnéze.

Současná léčba s anakinrou
Současné podávání přípravku Enbrel s anakinrou bylo spojeno se zvýšeným rizikem závažných infekcí 
a s neutropenií ve srovnání s podáváním samotného přípravku Enbrel. Tato kombinace neprokázala 
zvýšení klinického prospěchu. Proto se současné podávání přípravku Enbrel s anakinrou nedoporučuje 
(viz bod 4.5 a 4.8).

Současná léčba s abataceptem
V klinických studiích vedlo současné podávání abataceptu a přípravku Enbrel ke zvýšené incidenci 
závažných nežádoucích příhod. Tato kombinace neprokázala lepší klinický benefit; takové použití se 
nedoporučuje (viz bod 4.5).

Alergické reakce
Běžně byly pozorovány alergické reakce spojené s podáváním přípravku Enbrel. Při používání 
přípravku Enbrel alergické reakce zahrnovaly angioedém a kopřivku, jakož i závažné reakce. 
Vyskytne-li se závažná alergická nebo anafylaktická reakce, léčení přípravkem Enbrel musí být 
okamžitě přerušeno a má být zahájena adekvátní terapie.

Imunosuprese
Protože TNF ovlivňuje protizánětlivý proces a moduluje buněčnou imunitní odpověď, je možné, že 
antagonisté TNF, včetně přípravku Enbrel, ovlivní přirozenou ochranu proti infekcím a malignitám. 
Ve studii se 49 dospělými pacienty s revmatoidní artritidou léčenou přípravkem Enbrel nebylo 
pozorováno žádné potlačení opožděné přecitlivělosti nebo hladiny imunoglobulinů nebo změny počtu 
efektorových buněčných populací.

U dvou pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou se rozvinula infekce varicely se známkami a 
příznaky aseptické meningitidy, která byla vyléčena bez následků. Pacienti s výraznou expozicí viru
varicely musí dočasně přerušit léčení přípravkem Enbrel a je třeba u nich zvážit profylaktickou léčbu
imunoglobulinem proti varicella zoster.

Bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel u pacientů se sníženou nebyla hodnocena.

Maligní nádory a lymfoproliferativní onemocnění

Solidní a hematopoetické maligní nádory (s vyloučením karcinomů kůže)
V postmarketingovém období se vyskytla hlášení o různých nádorových onemocněních (včetně 
karcinomu prsu, plic a lymfomu) (viz bod 4.8).

V kontrolovaných částech klinických studií s antagonisty TNF bylo u pacientů léčených antagonisty 
TNF pozorováno více případů lymfomů než u kontrolních pacientů. Jejich výskyt však byl vzácný a 
období sledování pacientů léčených placebem bylo kratší než u pacientů, léčených antagonisty TNF. 
Po uvedení přípravku na trh byly u pacientů léčených antagonisty TNF hlášeny případy leukémie. 
Zvýšené riziko vzniku lymfomu a leukémie je u pacientů s revmatoidní artritidou při dlouhotrvajícím 
průběhu a vysoké aktivitě zánětlivého onemocnění předpokládané, což komplikuje odhad rizika.

Na základě současného stavu znalostí nelze u pacientů léčených antagonisty TNF vyloučit možné 
riziko rozvoje lymfomů, leukémie či jiných hematopoetických nebo solidních malignit. Při zvažování 
terapie antagonisty TNF u pacientů s maligním nádorovým onemocněním v anamnéze nebo při 

37

zvažování pokračování léčby u pacientů, u kterých se rozvine maligní nádor, je třeba zvýšené 
opatrnosti.  

Zhoubná nádorová onemocnění, některá končící úmrtím, byla po uvedení přípravku na trh hlášena u 
dětí, dospívajících a mladých dospělých (do 22 let) léčených antagonisty TNF (zahájení terapie ≤ 18 
let), včetně přípravku Enbrel. Lymfomy tvořily přibližně polovinu případů. Ostatní případy 
představovaly různé typy malignit a zahrnovaly vzácné, s imunosupresí typicky spojené malignity. 
Riziko rozvoje malignit u dětí a dospívajících léčených antagonisty TNF nelze vyloučit.

Karcinomy kůže 
U pacientů léčených antagonisty TNF, včetně přípravku Enbrel, byly hlášeny případy melanomu a 
nemelanomového karcinomu kůže (NMSC). U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly
v postmarketingovém období velmi zřídka hlášeny případy Merkelova buněčného karcinomu. U všech 
pacientů, zejména u těch s rizikovými faktory pro vznik karcinomu kůže, se doporučuje pravidelné 
vyšetření kůže.

Ze společných výsledků kontrolovaných klinických studií bylo pozorováno více případů NMSC u 
pacientů léčených přípravkem Enbrel v porovnání s kontrolními pacienty, obzvláště u pacientů 
s psoriázou. 

Očkování 
Současně s přípravkem Enbrel nesmí být podávány živé vakcíny. Údaje o sekundárním přenosu 
infekce živými vakcínami u pacientů léčených přípravkem Enbrel nejsou k dispozici.
Ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované randomizované klinické studii 184 pacientů s 
psoriatickou artritidou dostalo ve 4. týdnu také multivalentní pneumokokovou polysacharidovou 
vakcínu. V této studii většina pacientů s psoriatickou artritidou, kteří dostávali  Enbrel, byla schopna 
vykázat účinnou imunitní odpověď B 

 lymfocytů na pneumokokovou polysacharidovou vakcínu, ale 

titry byly v úhrnu mírně nižší, přičemž několik pacientů mělo dvojnásobně vyšší titry v porovnání s 
pacienty, kteří nedostávali Enbrel. Klinický význam tohoto jevu není známý.

Tvorba autoprotilátek
Léčení přípravkem Enbrel může vést k tvorbě autoprotilátek (viz bod 4.8).

Hematologické reakce
U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly vzácně zjištěny případy pancytopenie a velmi vzácně 
případy aplastické anemie, některé s fatálním koncem. Pozornost musí být věnována pacientům
léčeným přípravkem Enbrel, kteří mají v anamnéze krevní dyskrazii. Všichni pacienti léčení 
přípravkem Enbrel a rodiče/pečovatelé musí být upozorněni, aby neprodleně vyhledali lékařskou 
pomoc v případě rozvoje známek a příznaků připomínajících krevní dyskrazii nebo infekci (např. 
přetrvávání horečky, bolest v krku, podlitiny, krvácení, bledost). Tito pacienti musí být bezodkladně 
vyšetřeni, včetně vyšetření úplného krevního obrazu; při potvrzení krevní dyskrazie musí být Enbrel 
vysazen.

Neurologické poruchy 
Vzácně byly u pacientů léčených přípravkem Enbrel zaznamenány demyelinizační poruchy CNS (viz 
bod 4.8). Dodatečně byly vzácně hlášeny případy periferní demyelinizační polyneuropatie (včetně 
syndromu Guillain-Barré, chronické zánětlivé demyelinizační polyneuropatie, demyelinizační 
polyneuropatie a multifokální neuropatie motoneuronů). Přestože nebyly provedeny klinické studie 
podávání přípravku Enbrel pacientům s roztroušenou sklerózou, klinické studie jiných antagonistů 
TNF u pacientů s roztroušenou sklerózou prokázaly zvýšení aktivity onemocnění. Při zvažování 
podávání přípravku Enbrel pacientům se stávající nebo nově objevenou demyelinizační poruchou nebo 
pacientům, u nichž je možno uvažovat o zvýšeném riziku rozvoje demyelinizační poruchy, je třeba 
pečlivě vyhodnotit možná rizika a výhody terapie, včetně neurologického posouzení. 

Kombinovaná terapie
Ve dvouleté kontrolované klinické studii u pacientů s revmatoidní artritidou nevedla kombinace 
přípravku Enbrel a methotrexátu k neočekávaným bezpečnostním nálezům, a bezpečnostní profil 

38

přípravku Enbrel byl při podávání v kombinaci s methotrexátem podobný profilům zaznamenaným ve 
studiích, kde byl podáván samotný Enbrel nebo samotný methotrexát. Dlouhodobé klinické studie na 
stanovení bezpečnosti podání této kombinace stále pokračují. Dlouhodobá bezpečnost podávání 
přípravku Enbrel v kombinaci s jinými chorobu modifikujícími léky (DMARD) nebyla sledována.
Použití přípravku Enbrel při terapii psoriázy v kombinaci s jinými způsoby celkové léčby nebo 
s fototerapií nebylo studováno.

Renální a jaterní nedostatečnost
Na základě farmakokinetických údajů (viz bod 5.2) není potřeba upravovat dávku u pacientů s renální 
nebo hepatální nedostatečností. Klinické zkušenosti s těmito pacienty jsou omezené.

Městnavé srdeční selhání
Lékaři musí být opatrní při používání přípravku Enbrel u pacientů s městnavým srdečním selháním. 
Existují postmarketingové zprávy o zhoršení městnavého srdečního selhání s identifikovatelnými 
vyvolávajícími faktory i bez nich u pacientů užívajících přípravek Enbrel. Vzácně (< 0,1 %) byly také 
hlášeny případy nového nástupu městnavého srdečního selhání, a to včetně městnavého srdečního 
selhání u pacientů bez známého preexistujícího kardiovaskulárního onemocnění. Někteří z těchto 
pacientů byli mladší 50 let. Dvě rozsáhlé klinické studie hodnotící podávání přípravku Enbrel při 
léčení městnavého srdečního selhání byly předčasně ukončeny z důvodu nedostatečné účinnosti. Údaje
z jedné z těchto studií, i když nepřesvědčivé, naznačují možnou tendenci ke zhoršení městnavého 
srdečního selhání u pacientů léčených přípravkem Enbrel.   

Alkoholická hepatitida
V randomizované placebem kontrolované studii fáze II bylo 48 hospitalizovaných pacientů léčeno 
přípravkem Enbrel nebo placebem pro středně těžkou až těžkou alkoholickou hepatitidu. Enbrel nebyl 
účinný a míra mortality po 6 měsících byla u pacientů léčených přípravkem Enbrel signifikantně vyšší. 
Proto se Enbrel nesmí podávat pacientům k léčbě alkoholické hepatitidy. Lékaři musí být opatrní při 
podávání přípravku Enbrel pacientům, kteří mají také středně těžkou až těžkou alkoholickou 
hepatitidu.

Wegenerova granulomatóza
Placebem kontrolovaná studie, v níž bylo 89 dospělých pacientů léčeno přípravkem Enbrel a 
standardní terapií (zahrnující cyklofosfamid nebo methotrexát a glukokortikoidy) v průměru po dobu
25 měsíců, neprokázala účinnost přípravku Enbrel při léčení Wegenerovy granulomatózy. U pacientů 
léčených přípravkem Enbrel byl signifikantně vyšší výskyt různých typů malignit (jiných než kožních) 
než v kontrolní skupině. Enbrel se nedoporučuje k léčení Wegenerovy granulomatózy.

Hypoglykémie u pacientů s léčbou diabetu
U pacientů léčených antidiabetiky byly po zahájení léčby přípravkem Enbrel hlášeny případy 
hypoglykémie. U některých z těchto pacientů bylo nutné snížit dávky antidiabetik.

Zvláštní populace

Starší osoby
U  pacientů  ve  věku  65 let  a  starších,  kterým  byl  podáván  přípravek  Enbrel,  ve  srovnání s mladšími 
pacienty, ve studiích fáze 3 u revmatoidní artritidy, psoriatické artritidy a ankylozující spondylitidy, 
nebyly pozorovány žádné celkové rozdíly v nežádoucích účincích, závažných nežádoucích účincích a 
závažných infekcích. Léčbě starších pacientů musí být však věnována zvýšená pozornost, zvláště pak 
s důrazem na výskyt infekcí.
Pediatrická populace

Očkování
Doporučuje se, aby pediatričtí pacienti absolvovali všechna očkování podle platných očkovacích 
schémat pokud možno před zahájením terapie přípravkem Enbrel (viz Očkování uvedené výše).

Zánětlivé onemocnění střev (IBD) a uveitidy u pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA)
U pacientů s JIA léčených přípravkem Enbrel byly hlášeny případy IBD a uveitidy (viz bod 4.8).  

39

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současná léčba s anakinrou
U dospělých pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou, byla pozorována vyšší 
četnost závažných infekcí ve srovnání s pacienty léčenými samotným přípravkem Enbrel nebo 
samotnou anakinrou (starší data).

Navíc ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii dospělých pacientů na základní léčbě
methotrexátem, byla u pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou pozorována vyšší 
četnost závažných infekcí (7 %) a neutropenie než u pacientů, léčených samotným přípravkem Enbrel 
(viz bod 4.4 a 4.8). Enbrel v kombinaci s anakinrou neprokázal zvýšení klinického prospěchu, a proto 
se nedoporučuje.

Současná léčba s abataceptem
V klinických studiích vedlo současné podávání abataceptu a přípravku Enbrel ke zvýšené incidenci 
závažných nežádoucích příhod. Tato kombinace neprokázala lepší klinický benefit; takové použití se 
nedoporučuje (viz bod 4.4).

Současná léčba se sulfasalazinem
V klinické studii na dospělých pacientech, kteří dostávali pevně stanovené dávky sulfasalazinu, ke 
kterým byl přidán Enbrel, zaznamenali statisticky významný pokles průměrného počtu bílých krvinek 
ve srovnání se skupinou, léčenou buď samotným přípravkem Enbrel nebo samotným sulfasalazinem. 
Klinický význam této interakce není známý. Při zvažování kombinované terapie se sulfasalazinem 
musí být lékaři opatrní.

Žádné interakce
V klinických studiích při podávání přípravku Enbrel s glukokortikoidy, salicyláty (kromě 
sulfasalazinu), nesteroidními antirevmatiky (NSAID), analgetiky nebo methotrexátem nebyly 
pozorovány žádné interakce. Pokyny ohledně vakcinace viz bod 4.4 Očkování.

Žádné klinicky významné farmakokinetické interakce nebyly pozorovány ve studiích 
s methotrexátem, digoxinem ani s warfarinem.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku musí být upozorněny, aby v průběhu léčby a 3 týdny po ukončení léčby 
přípravkem Enbrel používaly vhodnou antikoncepci k zabránění  otěhotnění.

Těhotenství
Toxikologické studie na potkanech a králících neodhalily žádné poškození plodu nebo narozených 
mláďat etanerceptem. Vyšší frekvence závažných vrozených vad byla pozorována v observační studii 
porovnávající těhotenství vystavená etanerceptu během prvního trimestru s těhotenstvími 
nevystavenými etanerceptu či jiným antagonistům TNF (adjustovaný poměr šancí [odds ratio] 2,4, 
95% CI: 1,0–5,5). Nejčastěji hlášené typy závažných vrozených vad se shodovaly s těmi nejčastěji 
hlášenými u běžné populace a nebyl identifikován žádný zvláštní obraz abnormalit. Studie nezjistila 
vyšší míru spontánního potratu, porodu mrtvého plodu nebo menších malformací. Podávání přípravku 
Enbrel během těhotenství se nedoporučuje. 
Etanercept prostupuje placentou a byl zjištěn v séru novorozenců narozených pacientkám léčeným 
během těhotenství přípravkem Enbrel. Klinický dopad této skutečnosti není znám, u novorozenců však 
může existovat zvýšené riziko infekce. Podávání živé vakcíny novorozencům po dobu 16 týdnů od 
poslední dávky přípravku Enbrel matce se obecně nedoporučuje.

Kojení
Bylo hlášeno, že se etanercept po subkutánním podání vylučuje do mateřského mléka. U kojících 
potkanů se etanercept po subkutánním podání vylučoval do mléka a objevil se v séru mláďat. Protože 

40

imunoglobuliny mohou být společně s mnoha dalšími léčivy vylučovány do mateřského mléka, musí
lékař rozhodnout na základě posouzení prospěchu kojení pro dítě a prospěchu léčby pro matku, zda 
přerušit kojení nebo přerušit podávání přípravku Enbrel. 

Fertilita
Preklinické údaje o perinatální a postnatální toxicitě etanerceptu a o jeho účincích na plodnost a 
celkovou reprodukční schopnost nejsou k dispozici.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny.

4.8

Nežádoucí účinky 

Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou reakce v místě aplikace (jako jsou bolest, otoky, 
svědění, zarudnutí a krvácení v místě vpichu), infekce (např. infekce horních cest dýchacích, zánět 
průdušek, infekce močového měchýře a kožní infekce), alergické reakce, tvorba autoprotilátek, 
svědění a horečka.

U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly také hlášeny závažné nežádoucí účinky. Antagonisté 
TNF, jako je přípravek Enbrel, působí na imunitní systém a jejich podávání může ovlivnit přirozenou 
ochranu organismu proti infekcím a vzniku malignit. Závažné infekce postihují méně než 1 ze 100 
pacientů léčených přípravkem Enbrel. Hlášení zahrnovala fatální a život ohrožující infekce a sepsi. 
U pacientů léčených přípravkem Enbrel se také vyskytla hlášení o různých typech malignit včetně 
karcinomu prsu, plic a lymfatických uzlin (lymfom). 

Byly také hlášeny případy závažných hematologických, neurologických a autoimunitních reakcí. Mezi 
ně také patří vzácná hlášení pancytopenie a velmi vzácného výskytu aplastické anemie. Při podávání 
přípravku Enbrel se objevily vzácně, respektive velmi vzácně, případy centrální a periferní 
demyelinizace. Vzácně byly hlášeny případy lupusu, s lupusem souvisejících onemocnění 
a vaskulitidy.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující seznam nežádoucích účinků je založen na zkušenostech z klinických studií u dospělých a 
postmarketingových zkušenostech u dospělých.

Ve skupinách tříděných podle orgánových systémů jsou nežádoucí účinky uvedeny vedle označení 
jejich frekvence (počtu pacientů, u nichž se tato reakce očekává) na základě těchto kategorií: 
Velmi časté (

1/10); časté (1/100 až 1/10); méně časté (1/1 000 až 1/100); vzácné 

(

1/10 000 až 1/1 000); velmi vzácné (1/10 000); četnost neznámá (z dostupných údajů nelze určit).  

41

Třída 
orgánových 
systémů

Velmi časté
≥ 1/10

Časté
≥ 1/100
až < 1/10

Méně časté
≥ 1/1 000 až 
< 1/100

Vzácné
≥ 1/10 000 až 
< 1/1 000

Velmi vzácné
< 1/10 000

Četnost 
neznámá 
(z dostupných 
údajů nelze 
určit)

Infekce a 
infestace

Infekce 
(včetně 
infekce
horních cest 
dýchacích, 
bronchitidy, 
cystitidy, 
infekce 
kůže)*

Závažné infekce 
(včetně pneumonie, 
celulitidy,
bakteriální 
artritidy, sepse a 
parazitárních 
infekcí)*

Tuberkulóza, 
oportunní 
infekce (včetně 
invazivních
plísňových, 
protozoálních, 
bakteriálních, 
atypických 
mykobakteriálníc
h, virových 
infekcí a 
legionelózy)*

Reaktivace 
hepatitidy B, 
listerióza

Novotvary 
benigní, maligní 
a blíže neurčené 
(včetně cyst a 
polypů)

Nemelanomový 
karcinom kůže* 
(viz bod 4.4)

Maligní

melanom (viz 
bod 4.4), 
lymfom, 
leukémie

Merkelův 
buněčný 
karcinom (viz 
bod 4.4)

Poruchy krve a 
lymfatického 
systému

Trombocytopenie, 
anemie, 
leukopenie, 
neutropenie

pPancytopenia*

Aplastická 
anemie*

Hemofagocytuj
ící histiocytóza 
(syndrom 
aktivace 
makrofágů)*

Poruchy 
imunitního 
systému

Alergické reakce 
(viz poruchy 
kůže a podkožní 
tkáně), tvorba 
autoprotilátek*

Vaskulitida (včetně 
vaskulitidy s 
pozitivními anti-
neutrofilními 
cytoplazmatickými 
protilátkami)

Závažné 
alergické/anafyla
ktické reakce 
(včetně 
angioedému, 
bronchospasmu), 
sarkoidóza

Zhoršení 
příznaků 
dermatomyositi
dy

Poruchy 
nervového 
systému 

Demyelinizace 
CNS 
připomínající 
roztroušenou 
sklerózu nebo 
lokalizované 
demyelinizační 
stavy, jako např. 
zánět n. opticus 
nebo 
transverzální 
myelitida (viz 
bod 4.4), 
periferní 
demyelinizační 
stavy včetně 
syndromu 
Guillain-Barré, 
chronické
zánětlivé
demyelinizační 
polyneuropatie, 
demyelinizační 
polyneuropatie 
a multifokální 
neuropathie 
motoneuronů 
(viz bod 4.4), 
záchvat

42

Třída 
orgánových 
systémů

Velmi časté
≥ 1/10

Časté
≥ 1/100
až < 1/10

Méně časté
≥ 1/1 000 až 
< 1/100

Vzácné
≥ 1/10 000 až 
< 1/1 000

Velmi vzácné
< 1/10 000

Četnost 
neznámá 
(z dostupných 
údajů nelze 
určit)

Poruchy oka

Uveitida, skleritida

Srdeční poruchy

Zhoršení 
městnavého 
srdečního selhání 
(viz bod 4.4)

Nový nástup 
městnavého 
srdečního selhání 
(viz bod 4.4)

Respirační, 
hrudní a 
mediastinální 
poruchy 

Intersticiální 
plicní 
onemocnění
(včetně 
pneumonitidy a 
plicní fibrózy)*

Poruchy jater a 
žlučových cest 

Zvýšené hladiny 
jaterních enzymů*

Autoimunitní 
hepatitida*

Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 

Pruritus, vyrážka

Angioedém, 
psoriáza (včetně 
nově začínající 
nebo zhoršující se a 
pustulózní, 
zejména dlaní a 
chodidel), 
kopřivka, 
psoriatiformní 
vyrážka

Stevensonův-
Johnsonův 
syndrom, kožní 
vaskulitida 
(včetně 
hypersenzitivní
vaskulitidy), 
erythema 
multiforme

Toxická 
epidermální 
nekrolýza

Poruchy svalové 
a kosterní 
soustavy a 
pojivové tkáně

Kožní lupus 
erythematodes, 
subakutní kožní 
lupus 
erythematodes, 
lupus-like 
syndrom

Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace

Reakce v 
místě 
injekce 
(včetně 
krvácení, 
podlitin, 
erytému, 
svědění, 
bolesti, 
otoku)*

Pyrexie

 Viz Popis vybraných nežádoucích účinků níže.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Maligní nádory a lymfoproliferativní onemocnění 
V klinických studiích zahrnujících 4114 pacientů s revmatoidní artritidou léčených přípravkem Enbrel 
přibližně až 6 let, včetně 231 pacientů léčených přípravkem Enbrel v kombinaci s methotrexátem 
ve dvouroční aktivním komparátorem kontrolované studii, bylo zjištěno sto dvacet devět (129) nových 
maligních nádorů různých typů. Zjištěná míra incidence v těchto studiích byla podobná očekávané 
incidenci v obdobném vzorku běžné populace. V klinických studiích zahrnujících 240 pacientů s 
psoriatickou artritidou léčených přípravkem Enbrel přibližně 2 roky byly hlášeny celkem 2 malignity. 
V klinických studiích zahrnujících 351 pacientů s ankylozující spondylitidou trvající déle než 2 roky 
bylo u pacientů léčených přípravkem Enbrel hlášeno 6 malignit. Ve skupině 2 711 pacientů 
s ložiskovou psoriázou léčených přípravkem Enbrel bylo ve dvojitě zaslepených a otevřených 
klinických studiích v trvání až 2,5 roku hlášeno 30 maligních nádorů a 43 nemelanomových 
karcinomů kůže.

43

V klinických studiích zahrnujících 7 416 pacientů s revmatoidní artiritidou, psoriatickou artritidou, 
ankylozující spondylitidou a psoriázou léčených přípravkem Enbrel bylo celkem hlášeno 18 lymfomů. 

Zprávy o různých maligních nádorech (včetně karcinomu prsu, plic a lymfomu) byly rovněž získány v 
postmarketingovém období (viz bod 4.4). 

Reakce v místě aplikace injekce
Ve srovnání s placebem měli pacienti s revmatickými chorobami léčení přípravkem Enbrel 
signifikantně vyšší incidenci reakcí v místě aplikace injekce (36 % versus 9 %). Lokální reakce byly 
pozorovány obvykle během prvního měsíce podávání. Přetrvávaly v průměru přibližně 3–5 dnů. 
Většina lokálních reakcí po injekci přípravku Enbrel nevyžadovala léčbu. Pacienti, kteří byli léčeni, 
dostali převážně lokální léčbu, například kortikosteroidy, nebo perorálně antihistaminika. Dodatečně 
se u některých pacientů rozvinula opožděná reakce v posledním místě aplikace se současným 
projevem reakce v předchozím místě aplikace. Tyto reakce byly všeobecně přechodného rázu a po 
odléčení se neopakovaly.

V kontrolovaných studiích u pacientů s ložiskovou psoriázou se rozvinula v průběhu prvních 12 týdnů 
lokální reakce v místě injekce u 13,6 % pacientů léčených přípravkem Enbrel v porovnání s 3,4 % 
pacientů léčených placebem.

Závažné infekce
V placebem kontrolovaných studiích nebyla pozorována zvýšená incidence vážných infekcí (fatálních, 
život ohrožujících nebo vyžadujících hospitalizaci nebo podání intravenózních antibiotik). Závažné 
infekce se vyskytly u 6,3% pacientů s revmatoidní artritidou, léčených přípravkem Enbrel až po dobu 
48 měsíců. Tyto zahrnovaly absces (různě lokalizovaný), bakteriémii, bronchitidu, bursitidu, 
celulitidu, cholecystitidu, průjem, divertikulitidu, endokarditidu (suspektní), gastroenteritidu, 
hepatitidu B, herpes zoster, bércové vředy, infekce dutiny ústní, osteomyelitidu, otitidu, peritonitidu, 
pneumonii, pyelonefritidu, sepsi, septickou artritidu, sinusitidu, infekce kůže, vředy na kůži, infekce 
močových cest, vaskulitidu a infekce ran. Ve dvouleté aktivním komparátorem kontrolované studii, 
kde byli pacienti léčeni buď jenom přípravkem Enbrel, nebo jenom methotrexátem, nebo přípravkem 
Enbrel v kombinaci s methotrexátem, byl podíl vážných infekcí v léčených skupinách podobný. Nelze 
však vyloučit, že by kombinace přípravku Enbrel s methotrexátem mohla být spojena se zvýšením 
podílu infekcí. 

V placebem kontrolovaných studiích trvajících až 24 týdnů nebyl u pacientů s ložiskovou psoriázou 
léčených přípravkem Enbrel a pacientů léčených placebem pozorován rozdíl v četnosti infekcí. 
Závažné infekce u pacientů léčených přípravkem Enbrel zahrnovaly celulitidu, gastroenteritidu, 
pneumonii, cholecystitidu, osteomyelitidu, gastritidu, apendicitidu, streptokokovou fasciitidu, 
myositidu, septický šok, divertikulitidu a absces. Ve dvojitě zaslepených i otevřených studiích u 
pacientů s psoriatickou artritidou byla u jednoho pacienta hlášena závažná infekce (pneumonie).

Během používání přípravku Enbrel byly hlášeny závažné a fatální infekce; zjištěné patogeny 
zahrnovaly bakterie, mykobaktérie (včetně tuberkulózy), viry a plísně. Některé z nich se objevily v 
průběhu několika týdnů po zahájení terapie přípravkem Enbrel u pacientů s revmatoidní artritidou, 
kteří současně měli takové choroby jako např. diabetes, městnavé srdeční selhání, aktivní nebo 
chronickou infekci v anamnéze (viz bod 4.4). Terapie přípravkem Enbrel může zvýšit mortalitu u 
pacientů se sepsí.

V souvislosti s podáváním přípravku Enbrel byly hlášeny oportunní infekce, včetně invazivních 
plísňových, parazitálních (zahrnující protozoální), virových (zahrnující herpes zoster), bakteriálních
(zahrnující Listerie Legionelly) a atypických mykobakteriálních infekcí. V souhrnných údajích 
získaných z klinických studií byla celková incidence oportunních infekcí u 15 402 subjektů léčených 
přípravkem Enbrel 0,09%. Míra četnosti vzhledem k expozici byla 0,06 příhod na 100 pacient-roků. 
V postmarketingovém používání tvořily invazivní plísňové infekce přibližně polovinu všech hlášených 
případů oportunních infekcí v celosvětovém měřítku. Nejčastěji hlášené invazivní plísňové infekce 
zahrnovaly Candidu, Pneumocystis, Aspergillus Histoplasmu. U pacientů, kteří prodělali oportunní 

44

infekce, činily invazivní plísňové infekce více než polovinu fatálních případů. Většinu případů
s fatálním zakončením tvořili pacienti s pneumonií vyvolanou Pneumocystis, nespecifickými 
systémovými plísňovými infekcemi a aspergilózou (viz bod 4.4).

Autoprotilátky
Vzorky séra léčených dospělých pacientů byly v několika časových obdobích testovány na 
autoprotilátky. U pacientů s revmatoidní artritidou bylo z hlediska hodnocení antinukleárních 
protilátek (ANA) zjištěno, že ve skupině pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo vyšší procento 
pacientů (11 %) s nově vyvinutými pozitivními protilátkami (

1:40) než ve skupině léčené placebem 

(5 %). Vyšší procento pacientů s nově vyvinutými protilátkami proti anti-dvouvláknové DNA bylo 
také stanoveno radioimunoesejí (15 % pacientů léčených přípravkem Enbrel versus 4 % v placebové 
skupině) a stanovením Crithidia luciliae esejí (3 % pacientů léčených přípravkem Enbrel ve srovnání s 
0 % ve skupině placeba). Podobně se v porovnání s pacienty léčenými placebem zvýšil ve skupině 
pacientů léčených přípravkem Enbrel počet nemocných s nově vyvinutými antikardiolipinovými 
protilátkami. Vliv dlouhodobé terapie přípravkem Enbrel na rozvoj autoimunních onemocnění není 
znám.

Vzácně se u některých pacientů, včetně pacientů s pozitivním revmatoidním faktorem, vyskytly 
případy vzniku autoprotilátek ve spojení s lupus-like syndromem nebo exantémem, které klinicky a 
biopticky odpovídají subakutnímu kožnímu lupusu nebo diskoidnímu lupusu.

Pancytopenie a aplastická anemie
V postmarketingových hlášeních existují případy pancytopenie a aplastické anemie, některé z nich s 
fatálním koncem (viz bod 4.4).

Intersticiální plicní onemocnění
V kontrolovaných klinických studiích etanerceptu byla u všech indikací frekvence (procento případů) 
intersticiálního plicního onemocnění u pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby 
methotrexátem 0,06 % (četnost „vzácné“). V kontrolovaných klinických studiích, které povolovaly 
souběžnou léčbu etanerceptem a methotrexátem, byla frekvence (procento případů) intersticiálního 
plicního onemocnění 0,47 % (četnost „méně časté“). V postmarketingových hlášeních bylo 
zaznamenáno intersticiální onemocnění plic (včetně pneumonitidy a plicní fibrózy), některá z nich 
byla fatální.

Současná léčba s anakinrou
Ve studiích byla u dospělých pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou pozorována 
vyšší četnost závažných infekcí než u pacientů léčených samotným přípravkem Enbrel, a u 2 % 
pacientů (3 ze 139) došlo k neutropenii (absolutní počet neutrofilů pod 1000/mm

3

). U jednoho 

pacienta s neutropenií se rozvinula celulitida, která byla zvládnuta hospitalizací (viz bod 4.4 a 4.5).

Zvýšené hladiny jaterních enzymů
V dvojitě zaslepených obdobích kontrolovaných klinických studií etanerceptu byla u všech indikací 
frekvence (procento případů) nežádoucích účinků v podobě zvýšené hladiny jaterních enzymů u 
pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby methotrexátem 0,54 % (četnost „méně časté“). V 
dvojitě zaslepených obdobích kontrolovaných klinických studií, které povolovaly souběžnou léčbu 
etanerceptem a methotrexátem byla frekvence (procento případů) nežádoucích účinků v podobě 
zvýšené hladiny jaterních enzymů 4,18 % (četnost „časté“).

45

Autoimunitní hepatitida
V kontrolovaných klinických studiích etanerceptu byla u všech indikací frekvence (procento případů) 
autoimunitní hepatitidy u pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby methotrexátem 0,02 % 
(četnost „vzácné“). V kontrolovaných klinických studiích, které povolovaly souběžnou léčbu 
etanerceptem a methotrexátem, byla frekvence (procento případů) autoimunitní hepatitidy 0,24 % 
(četnost „méně časté“).

Pediatrická populace

Nežádoucí účinky u dětských pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou
Nežádoucí účinky u dětských pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou byly obdobné, co do typu a 
frekvence, jako u dospělých pacientů. Rozdíly a další speciální úvahy jsou diskutovány v následujících 
odstavcích.

Infekce pozorované v klinických studiích u pacientů ve věku 2 – 18 let s juvenilní idiopatickou 
artritidou byly obecně lehkého až středně těžkého typu a odpovídaly infekcím běžně pozorovaným u 
ambulantních pacientů dětské populace. Hlášené závažné nežádoucí účinky zahrnovaly plané 
neštovice se známkami a příznaky aseptické meningitidy, vyléčené bez následků (viz také bod 4.4), 
apendicitidu, gastroenteritidu, deprese/poruchy osobnosti, kožní vředy, ezofagitidu/gastritidu, septický 
šok vyvolaný streptokokem skupiny A, diabetes mellitus 1. typu, infekce měkkých tkání a pooperační 
infekce ran. 

V jedné studii 43 z 69 dětí (tj. 62 %) s juvenilní idiopatickou artritidou ve věku 4 – 17 let prodělalo
infekci v průběhu tříměsíčního léčení přípravkem Enbrel (část I otevřená fáze) a frekvence a závažnost 
infekcí byla podobná jako u 58 pacientů, kteří dokončili 12 měsíční otevřené pokračovací terapie. 
Druhy a poměr nežádoucích účinků (NÚ) u pacientů s idiopatickou juvenilní artritidou byly podobné 
těm, které byly pozorovány ve studiích podávání přípravku Enbrel u dospělých pacientů s revmatoidní 
artritidou a většinou byly mírné. Závažné nežádoucí účinky byly hlášeny častěji u 69 pacientů s 
juvenilní idiopatickou artritidou léčenou po 3 měsíce přípravkem Enbrel než u 349 dospělých pacientů 
s revmatoidní artritidou. Zahrnovaly bolesti hlavy (19 % pacientů, tj. 1,7 NÚ/pac./rok), nevolnost 
(9 %, tj. 1,0 NÚ/pac./rok), bolest břicha (19 %, 0,74 NÚ/pac./rok) a zvracení (13 %, 0,74 
NÚ/pac./rok).

V klinických studiích s juvenilní idiopatickou artritidou byla 4 hlášení syndromu aktivace makrofágů.

Z postmarketingových zdrojů byly hlášeny případy zánětlivého onemocnění střev a uveitidy u 
pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou léčených přípravkem Enbrel včetně velmi malého počtu 
případů indikujících vyprovokování nemoci positivní stimulací (viz bod 4.4).

Nežádoucí účinky u dětských pacientů s ložiskovou psoriázou
Ve studii trvající 48 týdnů s 211 dětmi ve věku od 4 do 17 let s ložiskovou psoriázou byly hlášeny 
podobné nežádoucí účinky jako v předchozích studiích u dospělých s ložiskovou psoriázou.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

.

4.9

Předávkování

V průběhu klinického hodnocení léčení revmatoidní artritidy nebyla pozorována toxicita limitující 
dávku. Nejvyšší hodnocená dávka byla zátěžová intravenózní dávka 32 mg/m

2

, po níž následovala 

subkutánní dávka 16 mg/ m

2

podávaná 2x týdně. Jeden pacient s revmatoidní artritidou si omylem 

aplikoval subkutánně 62 mg přípravku Enbrel 2x týdně po dobu 3 týdnů bez nežádoucích účinků. Není 
známo žádné antidotum přípravku Enbrel.

46

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α)
ATC kód: L04AB01

Tumor nekrotizující faktor (TNF) je dominantním cytokinem v zánětlivém procesu revmatoidní 
artritidy. Zvýšené hladiny TNF byly také nalezeny v synovii a psoriatických placích u pacientů s 
psoriatickou artritidou a v séru i synoviální tkáni u pacientů s ankylozující spondylitidou. U ložiskové 
psoriázy vede infiltrace zánětlivými buňkami, včetně T-lymfocytů, ke zvýšení hladin TNF 
v psoriatických lézích v porovnání s jeho hladinami v nezasažené kůži. Etanercept je kompetitivním 
inhibitorem vazby TNF na jeho buněčné povrchové receptory, čímž inhibuje biologickou aktivitu 
TNF. TNF a lymfotoxin jsou pro-zánětlivé cytokiny, které se vážou ke dvěma odlišným povrchovým 
buněčným receptorům: TNF receptor p55 (55 kilodaltonů) a p75 (75 kilodaltonů). Oba TNF receptory 
se přirozeně vyskytují buď jako membránově vázané nebo ve volné formě. Volné TNF receptory jsou 
považovány za regulátory biologické aktivity TNF. 

TNF a lymfotoxin existují převážně jako homotrimery, jejichž biologická aktivita je závislá na 
zkříženém navázání (cross-linking) na TNF receptory vázané na povrchu buněk. Dimery volných 
receptorů jako je etanercept mají vyšší afinitu k TNF než monomerní receptory a jsou zjevně 
silnějšími kompetitivními inhibitory vazby TNF na jeho buněčné receptory. Navíc použití Fc regionu 
imunoglobulinu jako spojujícího elementu v konstrukci dimerického receptoru mu dodává delší 
poločas v séru.

Mechanismus účinku
Většina patologických procesů v kloubu s revmatoidní artritidou a ankylozující spondylitidou anebo 
v kůži u ložiskové psoriázy je ovlivňována prozánětlivými molekulami, které jsou součástí procesů 
řízených TNF. Má se za to, že mechanismus účinku etanerceptu je kompetitivní inhibice vazby TNF 
na jeho povrchové buněčné receptory, vytvoření biologicky neaktivního TNF a tím zabránění buněčné 
odpovědi. Etanercept může také ovlivňovat buněčné odpovědi řízené dalšími molekulami, které jsou 
indukovány prostřednictvím TNF (např. cytokiny, adhezivní molekuly nebo proteinázy).

Klinická účinnost a bezpečnost
Tato část popisuje údaje ze čtyř randomizovaných kontrolovaných studií u dospělých s revmatoidní 
artritidou, z jedné studie u dospělých s psoriatickou artritidou, z jedné studie u dospělých s 
ankylozující spondylitidou, z jedné studie u dospělých s radiograficky neprokazatelnou axiální 
spondylartritidou, ze čtyř studií u dospělých s ložiskovou psoriázou, ze tří studií u pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou a z jedné studie u dětských pacientů s ložiskovou psoriázou.

Dospělí pacienti s revmatoidní artritidou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena v randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované 
klinické studii. Studie hodnotila 234 dospělých pacientů s aktivní revmatoidní artritidou, u nichž 
selhala předchozí terapie minimálně jedním, ale ne více než čtyřmi chorobu modifikujícími léky 
(DMARD). Přípravek Enbrel v dávkách 10 mg nebo 25 mg nebo placebo byly 2x týdně subkutánně 
podávány po dobu 6 po sobě jdoucích měsíců. Výsledky této kontrolované studie byly vyjádřeny v 
procentech zlepšení revmatoidní artritidy s použitím kritérií odpovědi podle ACR (American College 
of Rheumatology). 

Odpověď ACR 20 a 50 byly vyšší u pacientů léčených přípravkem Enbrel po dobu 3 a 6 měsíců než u 
pacientů léčených placebem (ACR 20: Enbrel 62% a 59%, placebo 23% a 11% po 3 a 6 měsících; 
ACR 50: Enbrel 41% a 40%, placebo 8% a 5% po 3 a 6 měsících; p

0,01Enbrel vs. placebo ve všech 

časových úsecích pro obě odpovědi ARC 20 a ACR 50). 

47

Přibližně u 15 % pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo dosaženo odpovědi ACR 70 ve 3. a 6.
měsíci ve srovnání s méně než 5 % pacientů ve skupině léčené placebem. Ve skupině léčené 
přípravkem Enbrel se klinická odpověď obyčejně dostavila během 1-2 týdnů od zahájení a téměř vždy 
k ní došlo do 3 měsíců. Byla pozorována závislost na dávce: výsledky léčení 10 mg přípravku Enbrel 
byly uprostřed mezi placebem a dávkou 25 mg. Výsledky léčby přípravkem Enbrel byly signifikantně 
lepší než podávání placeba ve všech ukazatelích kritérií ACR, jakož i v dalších ukazatelích aktivity 
revmatoidní artritidy, které nebyly součástí hodnocení odpovědi na léčbu dle ACR, jako např. ranní 
ztuhlost. V průběhu klinického hodnocení pacienti každé 3 měsíce vyplňovali dotazník zdravotního 
hodnocení (HAQ), který zahrnoval otázky na invaliditu, vitalitu, duševní zdraví, celkový zdravotní 
stav a oblasti zdravotního stavu, které mají spojitost s artritidou. U pacientů léčených přípravkem 
Enbrel došlo po 3 a 6 měsících ke zlepšení ve všech oblastech hodnocených v dotazníku ve srovnání s 
kontrolní skupinou.  

Po ukončení podávání přípravku Enbrel se příznaky artritidy objevily znovu všeobecně do jednoho 
měsíce. Výsledky otevřené studie prokázaly, že opětovné zahájení léčby po přerušení, trvajícím až 24 
měsíců, vedlo ke stejné výsledné odpovědi, jaké bylo dosaženo u pacientů, kterým byl přípravek 
Enbrel podáván bez přerušení. V otevřené studii dlouhodobého podávání přípravku Enbrel bez 
přerušení byla pozorována přetrvávající odpověď po dobu až  10 let.

Účinnost přípravku Enbrel byla porovnávána s methotrexátem v randomizované, aktivním 
komparátorem kontrolované studii, mající jako primární kritérium hodnocení zaslepené radiografické 
hodnocení u 632 dospělých pacientů s aktivní revmatoidní artritidou (trvání kratší než tři roky), kteří 
předtím nebyli nikdy léčeni methotrexátem. Enbrel byl podáván subkutánně v dávkách 10 nebo 25 mg 
2

 týdně po dobu až 24 měsíců. Dávky methotrexátu byly zvyšovány od 7,5 mg/týden až maximálně 

na 20 mg/týden po dobu prvních 8 týdnů studie a pokračovaly až 24 měsíců. Klinické zlepšení, včetně 
nástupu účinku do 2 týdnů při dávkách přípravku Enbrel 25 mg, bylo podobné tomu, jež bylo 
pozorováno u předchozích studií, a přetrvávalo až 24 měsíců. Při zahájení měli pacienti střední stupeň 
neschopnosti s průměrným skóre HAQ 1,4–1,5. Léčba přípravkem Enbrel 25 mg vedla po 12 měsících 
k podstatnému zlepšení a k dosažení normálního skóre HAQ (méně než 0,5) u 44 % pacientů. Tento 
přínos přetrvával ve 2. roce studie.  

V této studii byly radiograficky vyhodnoceny strukturální změny kloubů a byly vyjádřeny jako změna 
TSS (Total Sharp Score) a jeho komponent, tj. skóre erozí a Joint Space Narrowing (JSN) Score. 
Radiogramy rukou/zápěstí a nohou byly hodnoceny při zahájení, po 6, 12 a 24 měsících. Enbrel v 
dávce 10 mg měl konzistentně nižší účinek na strukturální poškození než dávka 25 mg. Ve skóre erozí 
byl po 12 a 24 měsících Enbrel v dávce 25 mg signifikantně lepší než methotrexát. Rozdíly mezi 
přípravkem Enbrel v dávce 25 mg a methotrexátem v TSS a JSN nebyly statisticky významné.
Výsledky jsou znázorněny na následujícím grafu. 

48

RADIOGRAFICKÁ PROGRESE: POROVNÁNÍ PŘÍPRAVKU ENBREL vs. 
METHOTREXÁT U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU V TRVÁNÍ DO 3 LET 

C

ha

ng

fr

om

 B

as

e

lin

e

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

MTX

Enbrel 25 mg

12 Months

24 Months

TSS

Erosions

JSN

TSS

Erosions

JSN

1.3

0.8

0.9

0.4*

0.4 0.4

2.2

1.2

1.3

0.6*

0.9

0.6

*p < 0.05

V jiné dvojitě zaslepené randomizované studii kontrolované aktivním komparátorem na 682 dospělých 
pacientech s aktivní revmatoidní artritidou v trvání od 6 měsíců do 20 let (průměrně 5 let), kteří měli 
méně než uspokojivou odpověď nejméně na jedno chorobu modifikující antirevmatikum (DMARD), 
jiné než methotrexát, byla porovnávána klinická účinnost, bezpečnost a radiografický vývoj u pacientů 
léčených buď samotným přípravkem Enbrel (2x týdně 25 mg), nebo samotným methotrexátem (7,5 –
20 mg za týden, střední dávka 20 mg) nebo kombinací Enbrel a methotrexát. 

Pacienti léčení kombinací Enbrel a methotrexát měli signifikantně vyšší odpovědi ACR 20, ACR 50 a
ACR 70 a zlepšení ve skóre DAS a HAQ po 24 i po 52 týdnech než pacienti ve skupinách léčených 
monoterapií jedné z látek (výsledky jsou uvedeny v tabulce níže). Signifikantní výhody pro přípravek 
Enbrel v kombinaci s methotrexátem v porovnání s monoterapií přípravkem Enbrel a monoterapií 
methotrexátem byly pozorovány také po 24 měsících.

12 měsíců

24 měsíců

eroze

eroze

Z

m

ěn

od

 p

át

ho

 s

ta

vu

49

VÝSLEDKY KLINICKÉ ÚČINNOSTI PO 12 MĚSÍCÍCH:  POROVNÁNÍ LÉČENÍ 
PŘÍPRAVKEM ENBREL vs. METHOTREXÁT vs. ENBREL V KOMBINACI S
METHOTREXÁTEM U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU V TRVÁNÍ 
OD 6 MĚSÍCŮ DO 20 LET

Hodnocený ukazatel

Methotrexát

(n = 228)

Enbrel

(n = 223)

Enbrel +

Methotrexát

(n = 231)

Odpovědi ACR

a

ACR 20

58,8%

65,5%

74,5% 

†,

ACR 50

36,4%

43,0%

63,2% 

†,

ACR 70

16,7%

22,0%

39,8% 

†,

DAS

Základní skóre

b

5,5

5,7

5,5

Skóre v 52. týdnu

b

3,0

3,0

2,3

†,

Remise

c

14%

18%

37%

†,

HAQ

Základní

1,7

1,7

1,8

52. týden

1,1

1,0

0,8

†,

a: Pacienti, kteří nedokončili 12 měsíců ve studii, byli považováni za na léčbu neodpovídající.
b: Hodnoty DAS představují střední hodnoty.
c: Remise je definována jako DAS <1,6
Párové porovnání p-hodnot: † = p < 0,05 k porovnání  Enbrel + methotrexát vs. methotrexát a 
 = p < 0,05 k porovnání Enbrel + methotrexát vs. Enbrel

Radiografický vývoj po 12 měsících byl ve skupině léčené přípravkem Enbrel signifikantně nižší než 
ve skupině léčené methotrexátem, zatímco kombinovaná terapie byla ve zpomalení radiografického 
vývoje signifikantně lepší než obě monoterapie (viz obrázek níže).

50

RADIOGRAFICKÁ PROGRESE: POROVNÁNÍ ENBREL vs. METHOTREXÁT vs.  
ENBREL V KOMBINACI S METHOTREXÁTEM U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ 
ARTRITIDOU V TRVÁNÍ OD 6 MĚSÍCŮ DO 20 LET (12 MĚSÍČNÍ VÝSLEDKY)

Ch
an
ge 
fro

Ba
seli
ne

-1.0

-0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

3.0

Methotrexate

Enbrel 

Enbrel + Methotrexate

2.80

0.52*

-0.54

,

1.68

0.21*

-0.30

1.12

0.32

-0.23

,

TSS

Eroze

JSN

Párové porovnání p-hodnot: * = p < 0,05 k porovnání Enbrel vs. 
methotrexát, † = p < 0,05 k porovnání Enbrel + methotrexát vs. 
methotrexát a 

 = p < 0,05 k porovnání Enbrel + methotrexát vs. 

Enbrel. 

Signifikantní výhody pro přípravek Enbrel v kombinaci s methotrexátem v porovnání s monoterapií 
přípravkem Enbrel a monoterapií methotrexátem byly pozorovány také po 24 měsících. Obdobně 
signifikantní výhody pro monoterapii přípravkem Enbrel v porovnání s monoterapií methotrexátem 
byly pozorovány také po 24 měsících. 

V analýze, v níž všichni pacienti, kteří z jakéhokoli důvodu ze studie odešli, byli považováni za 
pacienty s progresí, bylo ve skupině pacientů léčených přípravkem Enbrel v kombinaci s 
methotrexátem po dobu 24 měsíců vyšší procento pacientů bez progrese (změna TSS = 0,5) v 
porovnání se skupinou léčenou samotným přípravkem Enbrel a samotným methotrexátem (62 %, 50 % 
a 36 %, p

0,05). Rozdíl mezi monoterapií přípravkem Enbrel a monoterapií methotrexátem byl také 

signifikantní (p

0,05). Mezi pacienty, kteří dokončili celých 24 měsíců léčení ve studii, byly podíly 

pacientů bez progrese v jednotlivých skupinách 78 %, 70 % a 61 %.

Bezpečnost a účinnost 50 mg přípravku Enbrel (2 subkutánní injekce po 25 mg) podaných jednou 
týdně byly vyhodnoceny ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii na 420 pacientech s 
aktivní revmatoidní artritidou. V této studii 53 pacientů dostávalo placebo, 214 pacientů dostávalo 50 
mg přípravku Enbrel jednou týdně a 153 pacientů dostávalo 25 mg Enbrel 2x týdně. Profil bezpečnosti 
a účinnosti těchto dvou léčebných režimů přípravku Enbrel byly porovnatelné v 8. týdnu v ovlivnění
známek a příznaků revmatoidní artritidy; údaje z 16. týdne ukázaly komparabilitu (non-inferiorita) 
těchto dvou režimů.

Dospělí pacienti s psoriatickou artritidou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem 
kontrolované studii na 205 pacientech s psoriatickou artritidou. Pacienti byli ve věku mezi 18 a 70 lety 
a měli aktivní psoriatickou artritidu (minimálně 3 oteklé klouby a minimálně 3 bolestivé klouby) 
nejméně v některé z následujících forem: (1) Distální interfalangeální postižení (DIP);
(2) Polyartikulární artritida (absence revmatoidních uzlíků a přítomnost psoriázy);
(3) Arthritis mutilans; (4) Asymetrická psoriatická artritida; (5) Ankylóza podobná spondylitidě.

Z

m

ěn

od

 p

át

ho

 s

ta

vu

JSN

Methotrexát

Methotrexát

51

Pacienti také měli psoriatická ložiska o minimálním průměru 2 cm a větším. Pacienti byli předtím 
léčeni nesteroidními antirevmatiky (86 %), DMARD (80 %) a kortikosteroidy (24 %). Pacienti, kteří 
byli současně léčeni methotrexátem (alespoň 2 měsíce), mohli pokračovat při stabilním dávkování 
methotrexátu 

 25 mg/týden. Dávky 25 mg přípravku Enbrel (podloženo studiemi na stanovení dávek 

na pacientech s revmatoidní artritidou) nebo placebo byly podávány subkutánně 2x týdně po dobu 6 
měsíců. Na konci dvojitě zaslepené studie mohli pacienti vstoupit do rozšířené dlouhodobé otevřené 
studie v celkové délce až 2 roky.

Klinické odpovědi byly vyjádřeny jako % pacientů, u nichž bylo dosaženo odpovědi ACR 20, 50 a 70 
a % pacientů se zlepšením podle kritérií odpovědi u psoriatické artritidy (PsARC). Souhrn výsledků 
ukazuje následující tabulka:

ODPOVĚDI PACIENTŮ S PSORIATICKOU ARTRITIDOU V PLACEBEM 

KONTROLOVANÉ STUDII

Procento pacientů
Placebo

Enbrel

a

Odpověď psoriatické artritidy 

n = 104

n = 101

ACR 20
     3. měsíc

15

59

b

     6. měsíc

13

50

b

ACR 50
     3. měsíc

4

38

b

     6. měsíc

4

37

b

ACR 70
     3. měsíc

0

11

b

     6. měsíc

1

9

c

PsARC
     3. měsíc

31

72

b

     6. měsíc

23

70

b

a:  25 mg přípravku Enbrel 2x týdně s.c.
b:  p < 0,001, Enbrel versus placebo
c:  p < 0,01, Enbrel versus placebo

U pacientů s psoriatickou artritidou léčených přípravkem Enbrel, byla klinická odpověď zřejmá od 
první návštěvy (po 4 týdnech) a přetrvávala po 6 měsíců léčení. Enbrel byl signifikantně lepší než 
placebo ve všech charakteristikách aktivity onemocnění (p

0,001) a odpovědi na samotnou léčbu 

přípravkem Enbrel a na společné podávání přípravku Enbrel s methotrexátem byly podobné. Kvalita 
života pacientů s psoriatickou artritidou byla vždy hodnocena za použití HAQ indexu invalidity. Skóre 
indexu invalidity se signifikantně zlepšilo ve všech hodnocených obdobích u pacientů s psoriatickou 
artritidou léčených přípravkem Enbrel ve srovnání s pacienty léčenými placebem (p

0,001). 

Ve studii u pacientů s psoriatickou artritidou byly hodnoceny radiografické změny. Radiogramy rukou 
a zápěstí byly pořízeny při zahájení a po 6, 12 a 24 měsících. Hodnoty upraveného TSS po 12 
měsících jsou uvedeny v následující tabulce. V analýze, ve které všichni pacienti, z jakéhokoli důvodu 
vyřazení ze studie, byli považováni za pacienty s progresí, bylo po 12 měsících ve skupině léčené 
přípravkem Enbrel vyšší procento pacientů bez progrese (změna TSS 

 0,5), než ve srovnávací 

skupině léčené placebem (73% vs. 47%, p 

 0,001). Účinek přípravku Enbrel na radiografickou 

progresi přetrvával u pacientů, kteří pokračovali v léčení během druhého roku. Zpomalení poškození 
periferních kloubů bylo pozorováno u pacientů se symetrickým polyartikulárním kloubním 
postižením.

52

STŘEDNÍ HODNOTA (SE) ROČNÍ ZMĚNY VÝCHOZÍCH HODNOT V CELKOVÉM
SHARPOVĚ SKÓRE

Placebo

Etanercept

Doba

(n = 104)

(n = 101)

12 měsíců

1.00 (0.29)

-0.03 (0.09)

a

SE = standardní chyba  
a. p = 0,0001.  

Léčení přípravkem Enbrel vedlo k fyzickému funkčnímu zlepšení ve dvojitě zaslepené etapě studie a 
tento přínos přetrvával po dobu dlouhodobější expozice až po 2 roky.

Pro nízký počet pacientů ve studii není dostatečný průkaz účinnosti přípravku Enbrel u pacientů s 
chorobou podobnou ankylozující spondylitidě a s mutilující artritidou doprovázející psoriatické 
artropatie.

U pacientů s psoriatickou artritidou nebyla provedena žádná studie použití dávkovacího režimu 50 mg 
jednou týdně. Průkaz účinnosti pro dávkovací režim jedenkrát týdně byl u této populace pacientů 
založen na údajích ze studie u pacientů s ankylozující spondylitidou.

Dospělí pacienti s ankylozující spondylitidou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena u ankylozující spondylitidy ve 3 randomizovaných, dvojitě 
zaslepených studiích, porovnávajících podávání přípravku Enbrel 25 mg dvakrát týdně s placebem. 
Celkem bylo zařazeno 401 pacientů s ankylozující spondylitidou, z nichž 203 bylo léčeno přípravkem 
Enbrel. Nejrozsáhlejší z těchto studií (n=277) zahrnovala pacienty ve věku od 18 do 70 let, kteří měli 
aktivní ankylozující spondylitidu definovanou na základě stupnice „visual analog scale“ (VAS) se 
skóre 

 30 u průměrné délky trvání a intenzity ranní ztuhlosti a VAS skóre  30 u nejméně dvou ze tří 

následujících parametrů: pacientovo celkové hodnocení; průměr VAS hodnot pro noční bolest zad a 
celkovou bolest zad; průměr 10 u otázek ze stupnice „Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index“ 
(BASFI). Pacienti léčení DMARD, NSAID nebo kortikosteroidy mohli pokračovat v jejich podávání 
ve stabilních dávkách. Do studie nebyli zařazeni pacienti s úplnou ankylózou páteře. 138 pacientům 
byla podávána dávka 25 mg přípravku Enbrel (na základě studií pro stanovení dávky u pacientů s 
revmatoidní artritidou) nebo placeba subkutánně 2x týdně po dobu 6 měsíců. 

Primárním měřítkem účinnosti (ASAS 20) bylo zlepšení o 20 a více % v alespoň 3 ze 4 domén 
(pacientovo celkové hodnocení, bolest zad, BASFI a zánět) „Assessment in Ankylosing Spondylitis 
(ASAS) a žádné zhoršení ve zbývající doméně. U ASAS 50 a 70 odpovědí byla pro 50 procentní, resp. 
70 procentní zlepšení použita stejná kritéria. 

Léčba přípravkem Enbrel ve srovnání s placebem vedla k signifikantnímu zlepšení v ASAS 20, ASAS 
50 a ASAS 70 již 2 týdny po zahájení terapie.

53

ODPOVĚDI PACIENTŮ S ANKYLOZUJÍCÍ 
SPONDYLITIDOU V PLACEBEM KONTROLOVANÉ 
STUDII

Procento pacientů

Odpověď ankylozující 
spondylitidy  

Placebo

N = 139

Enbrel

N = 138

ASAS 20 

2 týdny

22

46

a

3 měsíce

27

60

a

6 měsíců 

23

58

a

ASAS 50 

2 týdny

7

24

a

3 měsíce

13

45

a

6 měsíců 

10

42

a

ASAS 70 

2 týdny

2

12

b

3 měsíce

7

29

b

6 měsíců 

5

28

b

a: p<0,001, Enbrel versus placebo
b: p = 0,002, Enbrel versus placebo

U pacientů s ankylozující spondylitidou léčených přípravkem Enbrel byla zřetelná klinická odpověď v 
době první návštěvy (2 týdny) a přetrvávala po dobu 6 měsíců terapie. Klinická odpověď byla 
podobná jak u pacientů léčených při zahájení dalšími léčivy, tak u těch, kteří žádnou další terapii 
nedostávali.

Obdobné výsledky byly zjištěny i ve dvou menších studiích u pacientů s ankylozující spondylitidou.

Ve čtvrté studii, která byla dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná, byly hodnoceny bezpečnost a 
účinnost 50 mg přípravku Enbrel (dvě s.c. injekce po 25 mg) podaných jednou týdně a 25 mg 
přípravku Enbrel podaných dvakrát týdně 356 pacientům s aktivní ankylozující spondylitidou. Profily 
bezpečnosti a účinnosti dávkovacích režimů 50 mg jednou týdně a 25 mg dvakrát týdně byly podobné.

Dospělí pacienti s radiograficky neprokazatelnou axiální spondylartritidou
Účinnost přípravku Enbrel u pacientů s radiograficky neprokazatelnou axiální spondylartritidou (nr-
AxSpa) byla hodnocena v randomizované, 12 týdenní, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované 
studii. Studie hodnotila 215 dospělých pacientů (modifikovaná populace určená k léčbě „intent-to-
treat“) s aktivním onemocněním nr-AxSpa (ve věku 18 až 49 let), definovaných jako pacienti, kteří 
splňovali kritéria klasifikace ASAS pro axiální spondylartritidu, avšak nesplňovali modifikovaná New 
York kritéria pro AS. Dále se vyžadovalo, aby měli pacienti nedostatečnou odpověď nebo intoleranci 
na dvě či více NSAID. V dvojitě zaslepeném období dostávali pacienti přípravek Enbrel v dávce 
50 mg týdně nebo placebo po dobu 12 týdnů. Primárním měřítkem účinnosti (ASAS 40) bylo 40% 
zlepšení v alespoň třech ze čtyř domén ASAS a žádné zhoršení ve zbývající doméně. Po dvojitě 
zaslepeném období následovalo nezaslepené období, během něhož všichni pacienti dostávali přípravek 
Enbrel v dávce 50 mg týdně až po dalších 92 týdnů. Při zahájení a ve 12. a 104. týdnu se provedlo 
zobrazení sakroiliakálního kloubu a páteře pomocí MR ke zhodnocení zánětu.

V porovnání s placebem vedla léčba přípravkem Enbrel k statisticky významnému zlepšení v ASAS 
40, ASAS 20 a ASAS 5/6. Významné zlepšení bylo pozorováno také u ASAS částečná remise a 
BASDAI 50. Výsledky z 12. týdne jsou uvedeny v tabulce níže.

54

Odpověď z hlediska účinnosti v placebem kontrolované studii nr-AxSpa: Procento pacientů, 

kteří dosáhli cílových parametrů

Dvojitě zaslepené klinické odpovědi 
v 12. týdnu 

Placebo

N=106 až 109*

Enbrel

N=103 až 105*

ASAS** 40

15,7

32,4

b

ASAS 20

36,1

52,4

c

ASAS 5/6

10,4

33,0

a

ASAS částečná remise

11,9

24,8

c

BASDAI***50

23,9

43,8

b

*Někteří pacienti neposkytli úplné údaje pro každý cílový parametr
**ASAS=Assessments in Spondyloarthritis International Society
***Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index
a: p<0,001, b:<0,01 a c:<0,05, v daném pořadí, mezi přípravkem Enbrel a placebem

V 12. týdnu došlo u pacientů užívajících přípravek Enbrel k statisticky významnému zlepšení skóre 
SPARCC (Spondyloarthritis Research Consortium of Canada) u sakroiliakálního kloubu (SIJ), na 
základě měření pomocí zobrazení MR. Upravená průměrná změna od výchozí hodnoty činila 3,8 u 
pacientů léčených přípravkem Enbrel (n=95) oproti 0,8 u pacientů léčených placebem (n=105) 
(p<0,001). V týdnu 104 byla průměrná změna od výchozí hodnoty ve skóre SPARCC na základě 
měření pomocí zobrazení MR u všech pacientů užívajících přípravek Enbrel 4,64 u SIJ (n=153) a 1,40 
u páteře (n= 154). 

Přípravek Enbrel vykazoval statisticky významně větší zlepšení oproti placebu za období od zahájení 
studie do 12. týdne u většiny hodnocení kvality života souvisejících se zdravím a tělesnými funkcemi, 
včetně BASFI (Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index), EuroQol 5D Overall Health State 
Score a SF-36 Physical Component Score.

Klinická odpověď u pacientů s onemocněním nr-AxSpa, kterým byl podáván přípravek Enbrel, byla
zjevná při první návštěvě (2 týdny) a přetrvala po celou dobu 2leté léčby. Zlepšení kvality života 
související se zdravím a tělesnými funkcemi rovněž přetrvala po celou dobu 2leté léčby. Údaje 
z těchto 2 let neukázaly žádná nová bezpečnostní zjištění. V týdnu 104 progredovalo 8 pacientů do 
stupně 2 bilaterálního skóre RTG páteře podle modifikovaných Newyorských kritérií, svědčící pro 
axiální formu spondyloartropatie.

Dospělí pacienti s ložiskovou psoriázou
Enbrel se doporučuje podávat pacientům definovaným v bodu 4.1. Pacienti „bez léčebné odpovědi“ 
jsou v cílové populaci definováni nedostatečnou odpovědí (PASI 

 50 nebo PGA méně než dobrý), 

nebo zhoršením nemoci v průběhu léčení, pokud byli léčení minimálně třemi nejvýznamnějšími 
dostupnými způsoby celkové terapie, a dostávali přiměřené dávky po dostatečnou dobu k vyhodnocení 
odpovědi.

Účinnost přípravku Enbrel v porovnání s jinými způsoby celkové terapie u pacientů se středně těžkou 
až těžkou psoriázou (reagující na jiné způsoby celkové terapie) nebyla ve studiích vyhodnocována 
přímo porovnáním přípravku Enbrel s jinými způsoby celkovými terapiemi. Místo toho byly 
vyhodnoceny bezpečnost a účinnost ve 4 randomizovaných dvojitě zaslepených, placebem 
kontrolovaných studiích. Primárním kritériem účinnosti ve všech 4 studiích byl podíl pacientů v každé 
léčebné skupině, kteří dosáhli po 12 týdnech PASI 75 (tj. minimálně 75% zlepšení ve skóre Psoriasis 
Area and Severity Index oproti výchozí hodnotě).

Studie 1 byla studií 2. fáze klinického hodnocení u pacientů ve věku 

 18 let s aktivní, ale klinicky 

stabilní, ložiskovou psoriázou na ploše 

 10 % povrchu těla (BSA). 112 pacientů bylo randomizováno 

do skupiny, která dostávala dávku 25 mg přípravku Enbrel (n = 57) nebo placebo (n = 55) 2x týdně po 
dobu 24 týdnů. 

Studie 2 hodnotila 652 pacientů s chronickou ložiskovou psoriázou při použití stejných zařazovacích 
kritérií jako studie 1 spolu s minimální psoriatickou plochou a indexem závažnosti (PASI) 10 při 
screeningu. Enbrel byl podáván po dobu 6 po sobě jdoucích měsíců v dávkách 25 mg 1 x týdně, 25 mg 

55

2x týdně nebo 50 mg 2x týdně. V období prvních 12 týdnů dvojitě zaslepené terapie dostávali pacienti 
placebo nebo jednu z výše uvedených dávek přípravku Enbrel. Po 12 týdnech léčení začali dostávat 
pacienti v placebové skupině zaslepený přípravek Enbrel (25 mg 2x týdně); pacienti v aktivně 
léčených skupinách pokračovali až do 24. týdne v dávkách podle skupin, do nichž byli původně 
randomizováni.

Studie 3 hodnotila 583 pacientů a měla stejná zařazovací kritéria jako studie 2. Pacienti v této studii 
dostávali po dobu 12 týdnů 2x týdně přípravek Enbrel v dávkách 25 mg, nebo 50 mg, nebo placebo. 
Potom po dobu následujících 24 týdnů dostávali všichni pacienti nezaslepený přípravek Enbrel 
v dávkách 25 mg 2x týdně.

Studie 4 hodnotila 142 pacientů a měla podobná zařazovací kritéria jako studie 2 a 3. Pacienti v této 
studii dostávali po dobu 12 týdnů jednou týdně dávku 50 mg přípravku Enbrel nebo placebo, a potom 
po dobu následujících 12 týdnů dostávali všichni pacienti nezaslepený přípravek Enbrel v dávce 50 mg 
jednou týdně.

Ve studii 1 měla skupina léčená přípravkem Enbrel signifikantně vyšší podíl pacientů s klinickou 
odpovědí PASI 75 ve 12. týdnu (30 %) v porovnání se skupinou léčenou placebem (2 %) (p 

 0,0001). 

Po 24 týdnech dosáhlo PASI 75 56 % pacientů ve skupině léčené přípravkem Enbrel, v porovnání s 5 
% pacientů, léčených placebem. Klíčové výsledky studií 2, 3 a 4 jsou uvedeny níže.

ODPOVĚDI PACIENTŮ S PSORIÁZOU VE STUDIÍCH 2, 3 A 4

Odpově

ď (%)

------------------Studie 2-----------------

---------------Studie 3---------

----

---------------Studie 4---------

----

Placeb

o

------------Enbrel-----------

Placeb

o

--------Enbrel-----

--

Placeb

o

-------Enbrel------

25 mg 

2xtýdně

50 mg 

2xtýdně

25 mg

2xtýdn

ě

50 mg

2xtýdn

ě

50 mg 

1xtýdn

ě

50 mg 

1xtýdn

ě

n = 166

týden 

12

n = 162

týden 

12

n = 162

týden 

24

a

n = 164

týden 

12

n = 164

týden 

24

a

n = 193

týden 

12

n = 196

týden 

12

n = 196

týden 

12

n = 46

týden 

12

n = 96

týden 

12

n = 90

týden 

24

a

PASI 
50, %

14

58*

70

74*

77

9

64*

77*

9

69*

83

PASI 
75, %

4

34*

44

49*

59

3

34*

49*

2

38*

71

DSGA

b

čistá, 
nebo 
téměř 
čistá, %

5

34*

39

49*

55

4

39*

57*

4

39*

64

*p 

 0,0001 porovnáváno s placebem 

a.  Ve studii 2 a 4 nebylo ve 24. týdnu provedeno statistické porovnání s placebem, protože skupina původně 
léčená placebem začala dostávat od 13. do 24. týdne Enbrel v dávce 25 mg 2x týdně nebo 50 mg jednou týdně.
b.  Dermatologist Static Global Assessment. Čistá nebo téměř čistá je definována jako 0 nebo 1 na stupnici
0 až 5.

U pacientů s ložiskovou psoriázou, kteří dostávali Enbrel, byly zjevné signifikantní odpovědi 
v porovnání s placebem v době první kontroly (2 týdny) a přetrvávaly po 24 týdnů léčení.

Studie 2 měla také období po vysazení terapie, kdy bylo léčení ukončeno ve 24. týdnu u pacientů, kteří 
dosáhli zlepšení PASI minimálně o 50 %. U pacientů byl sledován výskyt rebound fenoménu (PASI 

150 % od úvodní hodnoty) a doba do relapsu (definován jako ztráta nejméně poloviny zlepšení 
dosaženého ve 24. týdnu v porovnání s úvodní hodnotou). V období po ukončení léčení se symptomy 
psoriázy postupně vrátily s průměrnou dobou 3 měsíce do relapsu onemocnění. Nebyl pozorován 

56

rebound fenomén ani závažné nežádoucí příhody spojené s psoriázou. Existují některé důkazy 
podporující prospěšnost opakované terapie přípravkem Enbrel u pacientů, kteří od počátku odpovídají 
na léčení.

Ve studii 3 si většina pacientů (77 %), kteří byli původně randomizováni do skupiny léčené 50 mg 
přípravku Enbrel 2x týdně a měli od 12. týdne snížené dávky na 25 mg 2x týdně, udržela odpověď 
PASI 75 do 36. týdne. U pacientů léčených po celou dobu studie dávkami 25 mg 2x týdně, se mezi 12. 
a 36. týdnem odpověď PASI 75 postupně zlepšovala.

Ve studii 4 měla přípravkem Enbrel léčená skupina pacientů vyšší podíl pacientů s PASI 75 ve 12. 
týdnu (38 %), v porovnání s placebem léčenou skupinou (2 %) (p<0,0001). U pacientů léčených po 
celou dobu studie dávkami 50 mg jednou týdně, se odpověď i nadále zlepšovala a ve 24. týdnu dosáhla
u 71% PASI 75.

V dlouhodobých otevřených studiích (až 34 měsíců), v nichž byl Enbrel podáván nepřetržitě, byly 
udrženy klinické odpovědi a bezpečnost byla srovnatelná s krátkodobými studiemi.

Analýza údajů z klinických studií neprokázala žádné charakteristiky základního onemocnění, které by 
napomohly klinikům ve výběru nejvhodnější možnosti dávkování (přerušované nebo kontinuální). 
Proto musí být výběr přerušované nebo kontinuální terapie založen na lékařském posouzení a na 
individuálních potřebách pacienta.

Protilátky proti přípravku Enbrel
V séru některých osob léčených etanerceptem byly zjištěny protilátky proti etanerceptu. Všechny tyto 
protilátky byly non-neutralizační a jejich výskyt byl zpravidla dočasný. Zdá se, že mezi vznikem 
protilátek, klinickou odpovědí ani nežádoucími účinky není žádná souvislost.

U pacientů léčených schválenými dávkami etanerceptu v klinických studiích po dobu až 12 měsíců byl 
kumulativní výskyt protilátek proti etanerceptu přibližně následující: 6% pacientů s revmatoidní 
artritidou, 7,5%  pacientů s psoriatickou artritidou, 2% pacientů s ankylozující spondylitidou, 7% 
pacientů s psoriázou, 9,7 % dětských pacientů s ložiskovou psoriázou a 4,8 % pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou. 

Podíl osob, u kterých se vyvinuly protilátky proti etanerceptu v dlouhodobých klinických studiích 
(trvajících až 3,5 roku), se s časem podle očekávání zvyšoval. Přesto však vzhledem k jejich 
přechodnému charakteru byla u pacientů s revmatoidní artritidou a psoriázou incidence protilátek 
zjištěných v každém hodnoceném okamžiku typicky méně než 7%. 

V dlouhodobé studii u pacientů s psoriázou, ve které pacienti dostávali 50 mg etanerceptu dvakrát 
týdně po dobu 96 týdnů, byl v každém hodnoceném okamžiku pozorován výskyt protilátek do 
přibližně 9%.

Pediatrická populace

Dětští pacienti s juvenilní idiopatickou artritidou
Bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena ve studii sestávající ze dvou částí u 69 dětí 
s polyartikulárním průběhem juvenilní idiopatické artritidy, které měly různé typy nástupu juvenilní 
idiopatické artritidy (polyartritida, oligoartritida, systémová artritida). Do studie byli zařazeni pacienti 
od 4 do 17 let se středně těžkou až těžkou aktivní juvenilní idiopatickou artritidou s polyartikulárním 
průběhem, refrakterní na nebo netolerující léčbu methotrexátem, kteří nadále dostávali stabilní dávku 
jednoho nesteroidního antirevmatika a/nebo  prednisonu (

0,2 mg/kg/den nebo maximálně 10 mg). V 

části I dostávali všichni pacienti přípravek Enbrel v dávce 0,4 mg/kg (max. 25 mg v dávce) s.c. 2x 
týdně. V části II byli pacienti s klinickou odpovědí v devadesátém dni randomizováni, a buď zůstali na 
přípravku Enbrel nebo dostávali placebo po dobu 4 měsíců a byli hodnoceni pro znovuvzplanutí 
nemoci. Odpovědi byly posuzovány podle měřítka ACR Pedi 30, charakterizované jako zlepšení o 

30 % ve třech a více ze šesti základních kriterií JRA a zhoršení o 

 30 % maximálně u jednoho ze šesti 

základních kriterií JRA, zahrnujících počet aktivních kloubů, omezení pohybu, celkové hodnocení 

57

lékařem a pacientem/rodičem, funkční vyšetření a rychlost sedimentace erytrocytů. Vzplanutí nemoci 
bylo definováno jako zhoršení o 

 30 % ve třech ze šesti základních kriterií JRA a zlepšení o  30 % u 

nejvýše jednoho ze šesti základních kriterií JRA a přítomnost nejméně 2 aktivních kloubů.

V části I této studie vykázalo 51 z 69 pacientů (74 %) klinickou odpověď a vstoupilo do části II. 
V části II bylo pozorováno vzplanutí nemoci u 6 z 25 pacientů (24 %) pokračujících v léčbě 
přípravkem Enbrel ve srovnání s 20 z 26 pacientů (77 %), kteří dostávali placebo (p=0,007). Od 
zahájení části II uplynulo ve skupině léčené přípravkem Enbrel průměrně 

116 dnů do znovuvzplanutí 

nemoci a u pacientů v placebové skupině průměrně 28 dnů. Z pacientů, u kterých byla zaznamenána 
klinická odpověď v 90. dni a kteří vstoupili do pokračovací fáze II, se část z těch zůstávajících na 
terapii přípravkem Enbrel od 3. do 7. měsíce dále zlepšovala, zatímco ti, kteří dostávali placebo, 
nezaznamenali zlepšení. 

V otevřené pokračovací studii zaměřené na bezpečnost bylo léčeno přípravkem Enbrel 58 dětských 
pacientů z výše uvedené studie (ve věku od 4 let v době zařazení) po dobu 10 let. Míra závažných 
nežádoucích příhod a závažných infekcí se dlouhodobou expozicí nezvýšila.

Dlouhodobá bezpečnost přípravku Enbrel v monoterapii (n=103), přípravku Enbrel s methotrexátem 
(n=294) nebo methotrexátu v monoterapii (n=197) byla hodnocena po dobu až 3 let v registru 594 dětí 
s juvenilní idiopatickou artritidou ve věku 2 až 18 let, z nichž 39 bylo ve věku 2 až 3 let. Celkově byly 
častěji hlášeny infekce u pacientů léčených etanerceptem ve srovnání se samotným methotrexátem 
(3,8% vs. 2%) a infekce související s použitím etanerceptu byly závažnějšího charakteru. 

V jiné otevřené jednoramenné studii bylo léčeno přípravkem Enbrel v dávce 0,8 mg/kg (až do 
maximální dávky 50 mg) podávané jednou týdně po dobu 12 týdnů, 60 pacientů s rozšířenou 
oligoartritidou (15 pacientů ve věku od 2 do 4 let, 23 pacientů ve věku od 5 do 11 let a 22 pacientů ve 
věku od 12 do 17 let)), 38 pacientů s artritidou spojenou s entesitidou (ve věku od 12 do 17 let) a 29 
pacientů s psoriatickou artritidou (ve věku od 12 do 17 let). V každé z těchto subtypů JIA většina 
pacientů vyhověla ACR Pedi 30 kriteriím a prokázala zlepšení klinického stavu splněním 
sekundárních cílů studie - jako je počet citlivých kloubů a celkové hodnocení stavu lékařem. 
Bezpečnostní profil byl konzistentní s výsledky předchozích JIA studií.

Nebyly provedeny studie hodnotící účinek pokračování léčby přípravkem Enbrel u pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou, u nichž nedošlo ke klinické odpovědi do 3 měsíců od zahájení léčení 
přípravkem Enbrel. Navíc nebyly provedeny studie hodnotící účinek ukončení nebo snížení 
doporučené dávky přípravku Enbrel po jeho dlouhodobém používání u pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou.

Dětští pacienti s ložiskovou psoriázou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena v randomizované dvojitě zaslepené, placebem 
kontrolované studii u 211 dětských pacientů ve věku od 4 do 17 let se středně těžkou až těžkou 
ložiskovou psoriázou (definovanou sPGA skórem ≥ 3, zahrnujících ≥10% BSA a PASI ≥ 12). Vybraní 
pacienti měli v anamnéze fototerapii nebo celkovou terapii, nebo neodpovídali dostatečně na topickou 
terapii.

Pacienti dostávali Enbrel 0,8 mg/kg (až do 50 mg) nebo placebo jednou týdně po 12 týdnů. Ve 12.
týdnu mělo pozitivní odpověď účinnosti (tj. PASI 75) více pacientů randomizovaných do skupiny 
léčené přípravkem Enbrel než randomizovaných do skupiny léčené placebem.

58

Výsledky studie u ložiskové psoriázy dětí po 12 týdnech 

Enbrel

0,8 mg/kg jednou 

týdně

(N = 106)

Placebo

(N = 105)

PASI 75, n (%)

60 (57%)

a

12 (11%)

PASI 50, n (%)

79 (75%)

a

24 (23%)

sPGA “čistý” nebo “minimální”, n (%)

56 (53%)

a

14 (13%)

Zkratky: sPGA-statické celkové lékařské hodnocení
a. p < 0,0001 v porovnání s placebem

Po 12 týdenní dvojitě zaslepené léčebné periodě dostávali všichni pacienti přípravek Enbrel 0,8 mg/kg 
(až do 50 mg) jednou týdně po dobu dalších 24 týdnů. V průběhu otevřené periody byly pozorovány 
podobné odpovědi jako ve dvojitě zaslepené periodě.

V průběhu randomizované periody vysazení léku signifikantně více pacientů přerandomizovaných do 
skupiny léčené placebem zaznamenalo relaps choroby (ztráta odpovědi PASI 75) v porovnání 
s pacienty přerandomizovanými do skupiny léčené přípravkem Enbrel. Při pokračujícím léčením 
odpovědi přetrvávaly až po 48 týdnů.

Dlouhodobá bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel v dávce 0,8 mg/kg (až do 50 mg) podávaného
jednou týdně byla hodnocena v otevřené rozšířené studii na 181 pediatrických subjektech s ložiskovou 
psoriázou v celkové délce až 2 roky následující po výše uvedené 48 týdenní studii. Dlouhodobé 
zkušenosti s užíváním přípravku Enbrel byly obecně srovnatelné s původní 48 týdenní studií a 
neukázaly žádná nová bezpečnostní zjištění.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Hodnoty etanerceptu v séru byly určovány metodou enzymatické imunoanalýzy (ELISA), která může 
detekovat ELISA-reaktivní degradační produkty, jakož i původní látku. 

Absorpce
Etanercept je pomalu absorbován z místa subkutánní injekce a po jednotlivé dávce dosahuje 
maximální koncentraci přibližně po 48 hodinách. Absolutní biologická dostupnost je 76 %. Při 
dávkování 2x týdně se očekávají ustálené koncentrace, které jsou přibližně dvakrát tak vysoké než 
koncentrace zjištěné po jednotlivé dávce. Průměrná maximální sérová koncentrace po podání 
jednotlivé subkutánní dávky 25 mg přípravku Enbrel zdravým dobrovolníkům dosahovala 1,65 

 0,66 

g/ml a plocha pod křivkou byla 235  96,6 g . hod/ml. 

Profily středních hodnot koncentrací v ustáleném stavu u pacientů s revmatoidní artritidou, léčených 
50 mg přípravku Enbrel jednou týdně (n=21) vs. 25 mg Enbrel 2x týdně (n=16) byly C 

max

2,4 mg/l vs. 

2,6 mg/l, C

min

byly 1,2 mg/l vs. 1,4 mg/l a parciální AUC byla 297 mgh/l vs. 316 mgh/l. V otevřené 

jednodávkové dvourežimové zkřížené studii na zdravých dobrovolnících byl shledán etanercept 
podávaný v jednotlivé injekci 50 mg/ml bioekvivalentním se dvěma jednotlivými injekcemi po 25 
mg/ml podanými současně.     

V populační farmakokinetické analýze pacientů s ankylozující spondylitidou byly ustálené stavy AUC

etanerceptu 466 

g*h/ml pro 50 mg Enbrel jednou týdně (N=154) a 474 g*h/ml pro 25 mg Enbrel 

dvakrát týdně (N=148). 

Distribuce
Závislost koncentrace etanerceptu na čase zobrazuje biexponenciální křivka. Celkový distribuční 
objem etanerceptu je 7,6 l, zatímco distribuční objem v ustáleném stavu je 10,4 l. 

59

Eliminace
Etanercept je pomalu vylučován z organismu. Poločas vylučování je dlouhý, přibližně 70 hodin. 
Clearance je u pacientů s revmatoidní artritidou přibližně 0,066 l/hod., tj. o něco nižší než hodnota 
0,11 l/hod. pozorovaná u zdravých dobrovolníků. Navíc farmakokinetika přípravku Enbrel u pacientů 
s revmatoidní artritidou, u pacientů s ankylozující spondylitidou a u pacientů s ložiskovou psoriázou je 
podobná.

Není zjevný rozdíl ve farmakokinetice u žen a mužů. 

Linearita
Závislost na dávce nebyla formálně hodnocena, ale v dávkovém rozmezí není zřejmé nasycení 
clearance.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin
I když po podání radioaktivně značeného etanerceptu zdravým dobrovolníkům i pacientům byla 
radioaktivita vylučována močí, u pacientů s akutním renálním selháním nebyla pozorována zvýšená 
koncentrace etanerceptu. Renální porucha by tedy neměla vyžadovat změnu dávkování. 

Porucha funkce jater
U pacientů s akutním jaterním selháním nebyla pozorována zvýšená koncentrace etanerceptu. Jaterní 
porucha by tedy neměla vyžadovat změnu dávkování.

Starší osoby
Vliv pokročilého věku na koncentrace etanerceptu v séru byl zkoumán populační farmakokinetickou 
analýzou. Clearance a objem zjištěné u pacientů ve věku od 65 do 87 let byly podobné hodnotám 
stanoveným u pacientů, kteří byli mladší než 65 let.

Pediatrická populace

Dětští pacienti s juvenilní idiopatickou artritidou
V klinické studii byl Enbrel podáván 69 pacientům (ve věku od 4 do 17 let) s polyartikulárním 
průběhem juvenilní idiopatické artritidy v dávce 0,4 mg/kg 2x týdně po dobu 3 měsíců. Střední 
hodnoty sérových koncentrací byly podobné těm, které byly zjištěny u dospělých pacientů s 
revmatoidní artritidou. Nejmladší děti (4 roky) měly sníženou clearance (zvýšily clearance, když 
normalizovaly svoji hmotnost) ve srovnání se staršími dětmi (12 let) a s dospělými. Simulace 
dávkování naznačuje, že zatímco starší děti (od 10 do 17 let) mají hladiny v séru bližší hladinám, které 
byly stanoveny u dospělých, mladší děti mají hladiny zřetelně nižší.

Dětští pacienti s ložiskovou psoriázou
Dětským pacientům s ložiskovou psoriázou (věk od 4 do 17 let) byl podáván etanercept 0,8 mg/kg (až 
do maximální dávky 50 mg za týden) jednou týdně až po dobu 48 týdnů. Střední hodnoty sérových
koncentrací v ustáleném stavu byly od 1,6 do 2,1 μg/ml v týdnech 12, 24 a 48. Tyto střední hodnoty 
koncentrací u dětských pacientů s ložiskovou psoriázou byly podobné koncentracím pozorovaným 
u pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (léčených 0,4 mg/kg etanerceptu dvakrát týdně až do 
maximální dávky 50 mg za týden). Tyto střední koncentrace byly podobné jako u dospělých pacientů 
s ložiskovou psoriázou léčenou 25 mg etanerceptu dvakrát týdně.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

V toxikologických studiích s přípravkem Enbrel nebyla zjevná žádná dávku limitující toxicita ani 
toxicita v cílových orgánech. Podle výsledků celé řady studií in vitro in vivo je přípravek Enbrel 
považován za negenotoxický. Studie karcinogenity a standardní hodnocení fertility a postnatální 
toxicity nebyly s přípravkem Enbrel provedeny v důsledku zjištění vzniku neutralizujících protilátek u 
hlodavců.

60

Přípravek Enbrel nevyvolal úmrtí ani zjevné příznaky toxicity u myší nebo potkanů po podání 
jednotlivé dávky 2000 mg/kg subkutánně nebo jednotlivé dávky 1000 mg/kg intravenózně.

Přípravek Enbrel nevykazoval toxicitu limitující velikost dávky nebo orgánovou toxicitu u opic druhu 
cynomolgus po podávání 2x týdně subkutánně po 4 nebo 26 po sobě jdoucích týdnů v dávce 15 mg/kg, 
což vedlo k sérovým koncentracím podle velikosti plochy pod křivkou více než 27x vyšším než 
zjištěným u lidí po doporučené dávce 25 mg.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Prášek
Mannitol (E421) 
Sacharosa 
Trometamol

Rozpouštědlo
Voda pro injekci.

6.2  Inkompatibility

Vzhledem k absenci studií kompatibility nesmí být tento přípravek mísen s jinými léčivými přípravky.

6.3

Doba použitelnosti

4 roky

Chemická a fyzikální stabilita po naředění byla prokázána na dobu 6 hodin při teplotě do 25 ºC. Z 
mikrobiologického hlediska má být rozpuštěný přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, 
doba uchovávání přípravku a podmínky před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by 
neměly být delší než 6 hodin při teplotě do 25 ºC, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a 
validovaných aseptických podmínek.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2 ºC – 8 ºC). Chraňte před mrazem.

Přípravek Enbrel lze jednorázově po dobu až čtyř týdnů uchovávat při teplotě maximálně do 25 ºC; po 
této době nesmí být znovu uchováván v chladu (v chladničce). Přípravek Enbrel musí být zlikvidován, 
pokud není použit do čtyř týdnů po vyjmutí z chladničky.  

Podmínky uchovávání rozpuštěného léčivého přípravku viz bod 6.3.

6.5

Druh obalu a obsah balení

Injekční lahvička z bezbarvého skla (typ I, 4 ml) s pryžovou zátkou, hliníkovým uzávěrem a krytkou z 
plastické hmoty. Enbrel se dodává v předplněných injekčních stříkačkách obsahujících vodu na 
injekci. Stříkačky jsou ze skla typu I. 

Krabička obsahuje 4, 8 nebo 24 injekční lahvičky přípravku Enbrel, 4, 8 nebo 24 předplněné stříkačky 
s rozpouštědlem, 4, 8 nebo 24 jehly, 4, 8 nebo 24 adaptéry lahvičky a 8, 16 nebo 48 alkoholových 
tamponů. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

61

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Návod na použití a zacházení
Enbrel se před použitím rozpustí v l ml vody pro přípravu injekcí a podá se subkutánní injekcí. Enbrel 
neobsahuje žádnou antibakteriální látku, a proto má být připravený roztok podán co nejdříve, 
nejpozději však do 6 hodin po rozpuštění. Roztok má být čirý a bezbarvý až světle žlutý, bez kousků, 
vloček nebo mechanických částic. V lahvičce může zůstat bílá pěna – to je normální. Enbrel by se 
neměl použít, pokud se veškerý bílý prášek nerozpustí do 10 min. Pokud se to stane, použijte jinou 
lahvičku.

Úplný návod na přípravu, podání a opakované použití rozpuštěného přípravku Enbrel je k dispozici 
v příbalové informaci, bod 7 „Návod k přípravě a podávání injekcí přípravku Enbrel“.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.

7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer Limited  
Ramsgate Road  
Sandwich   
Kent CT13 9NJ 
Velká Británie

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/99/126/003
EU/1/99/126/004
EU/1/99/126/005

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3. února 2000
Datum posledního prodloužení registrace: 3. února 2010

10.  DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu

.

62

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

ENBREL 25 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
ENBREL 50 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

ENBREL 25 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje etanerceptum 25 mg.

ENBREL 50 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje etanerceptum 50 mg.

Etanercept je fúzní protein složený z receptoru p 75 tumor nekrotizujícího faktoru a Fc proteinu, 
vyráběný technologií rekombinace DNA v expresním systému ovárií čínského křečíka (CHO).  
Etanercept je dimer chimerického proteinu, vzniklého genetickým inženýrstvím, který vzniká 
spojením extracelulární vazebné domény lidského receptoru 2 tumor nekrotizujícího faktoru 
(TNFR2/p75) s Fc oblastí lidského IgG1. Tato Fc složka obsahuje pantovou oblast, CH

a CH

3  

regiony 

ale nemá CH

region IgG1. Etanercept obsahuje 934 aminokyselin a má molekulovou hmotnost 

přibližně 150 kilodaltonů. Specifická aktivita etanerceptu je 1,7x10

6

jednotek/mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok.

Roztok je čirý, bezbarvý nebo světle žlutý.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Revmatoidní artritida
Enbrel v kombinaci s methotrexátem je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní revmatoidní 
artritidy u dospělých v případech, kdy po podání jiných chorobu modifikujících léků, včetně 
methotrexátu (pokud není kontraindikován), nebylo dosaženo adekvátní terapeutické odpovědi.

Enbrel může být podáván jako monoterapie v případě intolerance methotrexátu nebo pokud je 
pokračující léčba methotrexátem nevhodná.

Enbrel je také indikován k léčbě závažné aktivní a progresivní revmatoidní artritidy u dospělých, kteří 
nebyli předtím léčeni methotrexátem.

Enbrel použitý samostatně nebo v kombinaci s methotrexátem prokázal rentgenologicky měřitelné 
snížení míry progrese poškození kloubů a fyzické funkční zlepšení.

Juvenilní idiopatická artritida
Léčba polyartritidy (positivní či negativní revmatoidní faktor) a rozvinuté oligoartritidy u dětí a 
dospívajících ve věku od 2 let, u nichž nebylo dosaženo adekvátní odpovědi na léčbu methotrexátem, 
nebo u nichž methotrexát nebyl tolerován. 

Léčba psoriatické artritidy u dospívajících ve věku od 12 let, u nichž nebylo dosaženo adekvátní 
odpovědi na léčbu methotrexátem, nebo u nichž methotrexát nebyl tolerován.

63

Léčba artritidy spojené s entesitidou u dospívajících ve věku od 12 let, u nichž nebylo dosaženo 
adekvátní odpovědi na konvenční léčbu nebo u nichž konvenční léčba nebyla tolerována.

Přípravek Enbrel nebyl studován u dětí mladších než 2 roky.

Psoriatická artritida
Léčení aktivní a progresivní psoriatické artritidy u dospělých v případech, kdy po předchozím podání 
jiných chorobu modifikujících léků nebylo dosaženo adekvátní terapeutické odpovědi. Enbrel prokázal 
fyzické funkční zlepšení u pacientů s psoriatickou artritidou a rentgenologicky měřitelné snížení míry 
progrese poškození periferních kloubů u pacientů se symetrickými polyartikulárními podtypy choroby.

Axiální spondylartritidy

Ankylozující spondylitida (AS)
Léčení dospělých se závažnou aktivní ankylozující spondylitidou, jestliže nebylo dosaženo adekvátní 
odpovědi konvenční léčbou.

Radiograficky neprokazatelná axiální spondylartritida
Léčba dospělých se závažnou radiograficky neprokazatelnou axiální spondylartritidou s objektivními 
známkami zánětu indikovanými zvýšenou hladinou C-reaktivního proteinu (CRP) a/nebo prokázanými 
při zobrazení magnetickou rezonancí (MR), kteří měli nedostatečnou odpověď na nesteroidní 
antirevmatika (NSAID-nonsteroidal anti-inflammatory drugs).

Ložisková psoriáza
Léčení dospělých se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou, kteří neodpovídají na jinou 
celkovou terapii zahrnující cyklosporin, methotrexát nebo psoralen a ultrafialové světlo A (PUVA) 
(viz bod 5.1), nebo tato terapie je pro ně kontraindikována, nebo ji netolerují.

Ložisková psoriáza u dětí
Léčení chronické těžké ložiskové psoriázy u dětí a dospívajících ve věku od 6 let, kteří neodpovídají 
dostatečně na léčbu nebo netolerují jinou celkovou terapii nebo fototerapii.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčení přípravkem Enbrel má být zahájeno a prováděno pod dohledem lékaře specializovaného na 
diagnostikování a léčbu revmatoidní artritidy, juvenilní idiopatické artritidy, psoriatické artritidy, 
ankylozující spondylitidy, radiograficky neprokazatelné axiální spondylartritidy, ložiskové psoriázy 
nebo ložiskové psoriázy u dětí. Pacienti léčení přípravkem Enbrel mají dostat pohotovostní kartu 
pacienta.

Přípravek Enbrel je k dispozici v silách 10, 25 a 50 mg.

Dávkování

Revmatoidní artritida
Doporučenou dávku představuje 25 mg přípravku Enbrel podaného 2x týdně. Alternativně 50 mg 
podaných jednou týdně bylo stanoveno jako bezpečné a účinné (viz bod 5.1).

Psoriatická artritida, ankylozující spondylitida a radiograficky neprokazatelná axiální 
spondylartritida
Doporučená dávka je 25 mg přípravku Enbrel podaná 2x týdně nebo 50 mg podaných jednou týdně. 

Dostupné údaje naznačují, že u všech výše uvedených indikací je klinické odpovědi obvykle dosaženo 
v průběhu 12 týdnů léčby. Je třeba pečlivě zvážit pokračování léčby u pacienta, který na ni během této 
doby nevykazuje odpověď.  

64

Ložisková psoriáza
Doporučená dávka je 25 mg přípravku Enbrel podaná 2x týdně nebo 50 mg podaná jednou týdně. 
Alternativně může být podáváno 50 mg 2x týdně až 12 týdnů a dále, je-li to nezbytné, dávka 25 mg 2x 
týdně nebo 50 mg jednou týdně. Léčení přípravkem Enbrel má pokračovat až do dosažení remise, až 
po dobu 24 týdnů. U některých dospělých pacientů může být vhodné pokračování v terapii po 24 
týdnech (viz bod 5.1). U pacientů, kteří nevykazují odpověď po 12 týdnech, má být léčení ukončeno.
Je-li indikována opakovaná léčba, má se dodržet výše uvedená délka léčení. Dávka má být 25 mg 2x 
týdně nebo 50 mg jednou týdně. 

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin a jater
Nevyžaduje se úprava dávek.

Starší osoby
Nevyžaduje se žádná úprava dávek. Dávkování a způsob podávání jsou stejné jako u dospělých ve 
věku od 18 do 64 let.

Pediatrická populace
Dávkování přípravku Enbrel je u dětských pacientů založeno na jejich tělesné hmotnosti. Pacientům 
o hmotnosti nižší než 62,5 kg by měla být podána přesná dávka na mg/kg za použití prášku a
rozpouštědla pro injekční roztok nebo prášku pro injekční roztok (viz níže uvedené dávkování pro 
konkrétní indikace). Pacientům o hmotnosti 62,5 kg a více může být dávka podávána pomocí fixní 
dávky v předplněné injekční stříkačce nebo předplněném peru. 

Juvenilní idiopatická artritida 
Doporučená dávka je 0,4 mg/kg (až do maximální dávky 25 mg) ve formě subkutánní injekce 
podávaná 2x týdně v intervalu 3–4 dny mezi dávkami nebo 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) 
podávaná 1x týdně. U pacientů, kteří nevykazují žádnou odpověď po 4 měsících, má být terapie 
ukončena.

Pro podávání dětem s JIA s hmotností nižší než 25 kg může být vhodnější síla 10 mg v injekční 
lahvičce.

Nebyly provedeny žádné formální klinické studie u dětí ve věku 2 až 3 let. Limitované bezpečnostní 
údaje z registru pacientů však naznačují, že bezpečnostní profil u dětí ve věku 2 až 3 let je podobný 
jako u dospělých a dětí ve věku 4 let a starších, pokud je podávána jednou týdně subkutánně dávka 0,8 
mg/kg (viz bod 5.1).

U dětí mladších 2 let v indikaci juvenilní idiopatická artritida není zpravidla užití přípravku Enbrel 
aplikovatelné.

Ložisková psoriáza u dětí (věk 6 let a starší)
Doporučená dávka je 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) jednou týdně až po dobu 24 týdnů. 
U pacientů, kteří nevykazují žádnou odpověď po 12 týdnech, má být terapie ukončena.

Pokud je indikováno opakované léčení přípravkem Enbrel, má se postupovat podle výše uvedených 
pokynů o délce terapie. Podává se dávka 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) jednou týdně.

U dětí mladších 6 let v indikaci ložiskové psoriázy není zpravidla užití přípravku Enbrel aplikovatelné.

Způsob podání
Přípravek Enbrel je podáván subkutánní injekcí (viz bod 6.6).

Úplný návod na přípravu a podání rozpuštěného přípravku Enbrel je k dispozici v příbalové informaci, 
bod 7 „Návod k přípravě a podání injekce přípravku Enbrel“.

65

4.3

Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku obsaženou v přípravku uvedenou 
v bodě 6.1.
Sepse nebo riziko sepse.

Léčba přípravkem Enbrel nesmí být zahájena u pacientů s aktivní infekcí včetně chronických a 
lokálních infekcí.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

K lepší dohledatelnosti biologických léčivých přípravků je nutné přehledně zaznamenat (nebo uvést) 
do pacientovy dokumentace název podávaného přípravku a číslo šarže.

Infekce
Pacienti mají být vyšetřeni na infekce před zahájením, v průběhu a po ukončení léčení přípravkem 
Enbrel, přičemž je třeba brát v úvahu, že průměrný poločas vylučování etanerceptu je přibližně 70 
hodin (rozmezí 7-300 hodin).

Při používání přípravku Enbrel byly pozorovány závažné infekce, sepse, tuberkulóza a oportunní 
infekce, včetně invazivních plísňových infekcí, listerióza a legionelóza (viz bod 4.8). Příčinou těchto 
infekcí byly bakterie, mykobakterie, plísně, viry a parazité (včetně protozoí). V některých případech, 
obzvláště u plísňových a dalších oportunních infekcí, nebyly tyto infekce rozpoznány, což vedlo 
k opožděnému nasazení příslušné léčby a někdy k úmrtí. Při vyšetření pacientů na přítomnost infekce 
je třeba brát v úvahu riziko pacienta vzhledem k významným oportunním infekcím (např. expozice 
endemickým mykózám).

Pacienty, u kterých se v průběhu podávání přípravku Enbrel rozvine infekce, je třeba přísně 
monitorovat. Jestliže se u pacienta rozvíjí závažná infekce, musí být přípravek Enbrel vysazen.
Bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel nebyla u pacientů s chronickými infekcemi hodnocena. Lékaři 
mají pečlivě zvažovat podání přípravku Enbrel pacientům, kteří mají v anamnéze opakované nebo 
chronické infekce nebo trpí stavy, které mohou vytvářet dispozici k infekcím, např. pokročilý nebo 
špatně kompenzovaný diabetes.

Tuberkulóza
U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly hlášeny případy aktivní tuberkulózy včetně miliární a 
extrapulmonální tuberkulózy.

Před zahájením léčení musí být všichni pacienti vyšetřeni na aktivní a inaktivní (latentní) tuberkulózu. 
Toto vyšetření by mělo obsahovat podrobnou lékařskou anamnézu a osobní anamnézu tuberkulózy, 
možný předchozí kontakt s tuberkulózou a předchozí a/nebo současnou imunosupresivní terapii. U 
všech pacientů musí být (v souladu s lokálními doporučeními) provedeny vhodné screeningové testy -
tj. tuberkulinový kožní test a rentgen hrudníku. Doporučuje se zaznamenat výsledky těchto vyšetření 
do pohotovostní karty pacienta. Předepisující lékařům se připomíná riziko falešně negativních 
výsledků tuberkulinových testů, zvláště u pacientů těžce nemocných nebo se sníženou imunitou.

Při pozitivní diagnóze aktivní tuberkulózy se nesmí terapie přípravkem Enbrel zahájit. Pokud je 
diagnostikována inaktivní (latentní) tuberkulóza, antituberkulózní léčba latentní tuberkulózy musí být 
zahájena před začátkem terapie přípravkem Enbrel a v souladu s místními doporučeními. V takovém 
případě je třeba velmi pečlivě zhodnotit poměr přínosu/rizika terapie přípravkem Enbrel.

Všechny pacienty je třeba informovat, že pokud se během nebo po ukončení léčby přípravkem Enbrel 
objeví známky/příznaky naznačující tuberkulózu (např. přetrvávající kašel, chřadnutí/ztráta hmotnosti, 
zvýšená teplota), mají vyhledat lékařskou pomoc.

66

Reaktivace hepatitidy B
U pacientů, kteří byli v minulosti infikováni virem hepatitidy B (HBV) a léčeni souběžně antagonisty 
TNF včetně přípravku Enbrel, byla hlášena reaktivace hepatitidy B. Patří sem i zprávy o reaktivaci 
hepatitidy B u pacientů, kteří byli anti-HBc pozitivní, avšak HBsAg negativní. Před zahájením léčby 
přípravkem Enbrel se musí u pacientů provést test na infekci HBV. U pacientů s pozitivním 
výsledkem testu na infekci HBV se doporučuje konzultace s lékařem, který je odborníkem v léčbě 
hepatitidy B. Při podávání přípravku Enbrel pacientům, kteří byli v minulosti infikováni HBV, je třeba 
opatrnosti. Tito pacienti musí být po celou dobu léčby a několik týdnů po jejím ukončení sledováni na 
známky a příznaky aktivní infekce HBV. Nejsou k dispozici dostatečné údaje o léčbě HBV 
infikovaných pacientů antivirovou terapií společně s terapií antagonisty TNF. U pacientů, u nichž 
dojde k rozvoji infekce HBV, by se měla léčba přípravkem Enbrel ukončit a zahájit léčba účinnou 
antivirovou terapií spolu s vhodnou podpůrnou léčbou.

Zhoršení hepatitidy C
U pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo hlášeno zhoršení hepatitidy C. Enbrel má být podáván 
s opatrností u pacientů s hepatitidou C v anamnéze.

Současná léčba s anakinrou
Současné podávání přípravku Enbrel s anakinrou bylo spojeno se zvýšeným rizikem závažných infekcí 
a s neutropenií ve srovnání s podáváním samotného přípravku Enbrel. Tato kombinace neprokázala 
zvýšení klinického prospěchu. Proto se současné podávání přípravku Enbrel s anakinrou nedoporučuje 
(viz bod 4.5 a 4.8).

Současná léčba s abataceptem
V klinických studiích vedlo současné podávání abataceptu a přípravku Enbrel ke zvýšené incidenci 
závažných nežádoucích příhod. Tato kombinace neprokázala lepší klinický benefit; takové použití se 
nedoporučuje (viz bod 4.5).

Alergické reakce
Kryt jehly předplněné injekční stříkačky obsahuje latex (suchá přírodní pryž), který může při 
zacházení s ním nebo při podání přípravku Enbrel vyvolat hypersenzitivní reakce u osob se známou 
nebo možnou přecitlivělostí na latex.

Běžně byly pozorovány alergické reakce spojené s podáváním přípravku Enbrel. Při používání 
přípravku Enbrel alergické reakce zahrnovaly angioedém a kopřivku, jakož i závažné reakce. 
Vyskytne-li se závažná alergická nebo anafylaktická reakce, léčení přípravkem Enbrel musí být 
okamžitě přerušeno a má být zahájena adekvátní terapie.

Imunosuprese
Protože TNF ovlivňuje protizánětlivý proces a moduluje buněčnou imunitní odpověď, je možné, že 
antagonisté TNF včetně přípravku Enbrel, ovlivní přirozenou ochranu proti infekcím a malignitám. Ve 
studii se 49 dospělými pacienty s revmatoidní artritidou léčenou přípravkem Enbrel nebylo 
pozorováno žádné potlačení opožděné přecitlivělosti nebo hladiny imunoglobulinů nebo změny počtu 
efektorových buněčných populací. 

U dvou pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou se rozvinula infekce varicely se známkami a 
příznaky aseptické meningitidy, která byla vyléčena bez následků. Pacienti s výraznou expozicí viru 
varicely musí dočasně přerušit léčení přípravkem Enbrel a je třeba u nich zvážit profylaktickou léčbu
imunoglobulinem proti varicella zoster.

Bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel u pacientů se sníženou imunitou nebyla hodnocena.

Maligní nádory a lymfoproliferativní onemocnění

Solidní a hematopoetické maligní nádory (s vyloučením karcinomů kůže)
V postmarketingovém období se vyskytla hlášení o různých nádorových onemocněních (včetně 
karcinomu prsu, plic a lymfomu) (viz bod 4.8).

67

V kontrolovaných částech klinických studií s antagonisty TNF bylo u pacientů léčených antagonisty 
TNF pozorováno více případů lymfomů než u kontrolních pacientů. Jejich výskyt však byl vzácný a 
období sledování pacientů léčených placebem bylo kratší než u pacientů, léčených antagonisty TNF. 
Po uvedení přípravku na trh byly u pacientů léčených antagonisty TNF hlášeny případy leukémie.
Zvýšené riziko vzniku lymfomu a leukémie je u pacientů s revmatoidní artritidou při dlouhotrvajícím 
průběhu a vysoké aktivitě zánětlivého onemocnění předpokládané, což komplikuje odhad rizika.

Na základě současného stavu znalostí nelze u pacientů léčených antagonisty TNF vyloučit možné 
riziko rozvoje lymfomů, leukémie či jiných hematopoetických nebo solidních malignit. Při zvažování 
terapie antagonisty TNF u pacientů s maligním nádorovým onemocněním v anamnéze nebo při 
zvažování pokračování léčby u pacientů, u kterých se rozvine maligní nádor, je třeba zvýšené 
opatrnosti.  

Zhoubná nádorová onemocnění, některá končící smrtí, byla po uvedení přípravku na trh hlášena u dětí, 
dospívajících a mladých dospělých (do 22 let) léčených antagonisty TNF (zahájení terapie ≤ 18 let), 
včetně přípravku Enbrel. Lymfomy tvořily přibližně polovinu případů. Ostatní případy představovaly 
různé typy malignit a zahrnovaly vzácné, s imunosupresí typicky spojené malignity. Riziko rozvoje 
malignit u dětí a dospívajících léčených antagonisty TNF nelze vyloučit.

Karcinomy kůže 
U pacientů léčených antagonisty TNF, včetně přípravku Enbrel, byly hlášeny případy melanomu a 
nemelanomového karcinomu kůže (NMSC). U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly 
v postmarketingovém období velmi zřídka hlášeny případy Merkelova buněčného karcinomu. U všech 
pacientů, zejména u těch s rizikovými faktory pro vznik karcinomu kůže, se doporučuje pravidelné 
vyšetření kůže.

Ze společných výsledků kontrolovaných klinických studií bylo pozorováno více případů NMSC u 
pacientů léčených přípravkem Enbrel v porovnání s kontrolními pacienty, obzvláště u pacientů 
s psoriázou. 

Očkování 
Současně s přípravkem Enbrel nesmí být podávány živé vakcíny. Údaje o sekundárním přenosu 
infekce živými vakcínami u pacientů léčených přípravkem Enbrel nejsou k dispozici.
Ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované randomizované klinické studii 184 pacientů s 
psoriatickou artritidou dostalo ve 4. týdnu také multivalentní pneumokokovou polysacharidovou 
vakcínu. V této studii většina pacientů s psoriatickou artritidou, kteří dostávali  Enbrel, byla schopna 
vykázat účinnou imunitní odpověď B 

 lymfocytů na pneumokokovou polysacharidovou vakcínu, ale 

titry byly v úhrnu mírně nižší, přičemž několik pacientů mělo dvojnásobně vyšší titry v porovnání s 
pacienty, kteří nedostávali Enbrel. Klinický význam tohoto jevu není známý.

Tvorba autoprotilátek
Léčení přípravkem Enbrel může vést k tvorbě autoprotilátek (viz bod 4.8).

Hematologické reakce
U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly vzácně zjištěny případy pancytopenie a velmi vzácně 
případy aplastické anemie, některé s fatálním koncem. Pozornost musí být věnována pacientům 
léčeným přípravkem Enbrel, kteří mají v anamnéze krevní dyskrazii. Všichni pacienti léčení 
přípravkem Enbrel a rodiče/pečovatelé musí být upozorněni, aby neprodleně vyhledali lékařskou 
pomoc v případě rozvoje známek a příznaků připomínajících krevní dyskrazii nebo infekci (např. 
přetrvávání horečky, bolest v krku, podlitiny, krvácení, bledost). Tito pacienti musí být bezodkladně 
vyšetřeni, včetně vyšetření úplného krevního obrazu; při potvrzení krevní dyskrazie musí být Enbrel 
vysazen.

68

Neurologické poruchy 
Vzácně byly u pacientů léčených přípravkem Enbrel zaznamenány demyelinizační poruchy CNS (viz 
bod 4.8). Dodatečně byly vzácně hlášeny případy periferní demyelinizační polyneuropatie (včetně 
syndromu Guillain-Barré, chronické zánětlivé demyelinizační polyneuropatie, demyelinizační 
polyneuropatie a multifokální neuropatie motoneuronů). Přestože nebyly provedeny klinické studie 
podávání přípravku Enbrel pacientům s roztroušenou sklerózou, klinické studie jiných antagonistů 
TNF u pacientů s roztroušenou sklerózou prokázaly zvýšení aktivity onemocnění. Při zvažování 
podávání přípravku Enbrel pacientům se stávající nebo nově objevenou demyelinizační poruchou nebo 
pacientům, u nichž je možno uvažovat o zvýšeném riziku rozvoje demyelinizační poruchy, je třeba 
pečlivě vyhodnotit možná rizika a výhody terapie, včetně neurologického posouzení. 

Kombinovaná terapie
Ve dvouleté kontrolované klinické studii u pacientů s revmatoidní artritidou nevedla kombinace 
přípravku Enbrel a methotrexátu k neočekávaným bezpečnostním nálezům, a bezpečnostní profil 
přípravku Enbrel byl při podávání v kombinaci s methotrexátem podobný profilům zaznamenaným ve 
studiích, kde byl podáván samotný Enbrel nebo samotný methotrexát. Dlouhodobé klinické studie na 
stanovení bezpečnosti podání této kombinace stále pokračují. Dlouhodobá bezpečnost podávání 
přípravku Enbrel v kombinaci s jinými chorobu modifikujícími léky (DMARD) nebyla sledována.

Použití přípravku Enbrel při terapii psoriázy v kombinaci s jinými způsoby celkové léčby nebo 
s fototerapií nebylo studováno.

Renální a jaterní nedostatečnost
Na základě farmakokinetických údajů (viz bod 5.2) není potřeba upravovat dávku u pacientů s renální 
nebo hepatální nedostatečností. Klinické zkušenosti s těmito pacienty jsou omezené.

Městnavé srdeční selhání
Lékaři musí být opatrní při používání přípravku Enbrel u pacientů s městnavým srdečním selháním. 
Existují postmarketingové zprávy o zhoršení městnavého srdečního selhání s identifikovatelnými 
vyvolávajícími faktory i bez nich u pacientů užívajících přípravek Enbrel. Vzácně (< 0,1 %) byly také 
hlášeny případy nového nástupu městnavého srdečního selhání, a to včetně městnavého srdečního 
selhání u pacientů bez známého preexistujícího kardiovaskulárního onemocnění. Někteří z těchto 
pacientů byli mladší 50 let. Dvě rozsáhlé klinické studie hodnotící podávání přípravku Enbrel při 
léčení městnavého srdečního selhání byly předčasně ukončeny z důvodu nedostatečné účinnosti. Údaje
z jedné z těchto studií, i když nepřesvědčivé, naznačují možnou tendenci ke zhoršení městnavého 
srdečního selhání u pacientů léčených přípravkem Enbrel.   

Alkoholická hepatitida
V randomizované placebem kontrolované studii fáze II bylo 48 hospitalizovaných pacientů léčeno 
přípravkem Enbrel nebo placebem pro středně těžkou až těžkou alkoholickou hepatitidu. Enbrel nebyl 
účinný a míra mortality po 6 měsících byla u pacientů léčených přípravkem Enbrel signifikantně vyšší. 
Proto se Enbrel nesmí podávat pacientům k léčbě alkoholické hepatitidy. Lékaři musí být opatrní při 
podávání přípravku Enbrel pacientům, kteří mají také středně těžkou až těžkou alkoholickou 
hepatitidu.

Wegenerova granulomatóza
Placebem kontrolovaná studie, v níž bylo 89 dospělých pacientů léčeno přípravkem Enbrel a 
standardní terapií (zahrnující cyklofosfamid nebo methotrexát a glukokortikoidy) v průměru po dobu 
25 měsíců, neprokázala účinnost přípravku Enbrel při léčení Wegenerovy granulomatózy. U pacientů 
léčených přípravkem Enbrel byl signifikantně vyšší výskyt různých typů malignit (jiných než kožních) 
než v kontrolní skupině. Enbrel se nedoporučuje k léčení Wegenerovy granulomatózy.

Hypoglykémie u pacientů s léčbou diabetu
U pacientů léčených antidiabetiky byly po zahájení léčby přípravkem Enbrel hlášeny případy 
hypoglykémie. U některých z těchto pacientů bylo nutné snížit dávky antidiabetik.

69

Zvláštní populace

Starší osoby
U pacientů ve věku 65 let a starších, kterým byl podáván přípravek Enbrel, ve srovnání s mladšími 
pacienty, ve studiích fáze 3 u revmatoidní artritidy, psoriatické artritidy a ankylozující spondylitidy, 
nebyly pozorovány žádné celkové rozdíly v nežádoucích účincích, závažných nežádoucích účincích a 
závažných infekcích. Léčbě starších pacientů musí být však věnována zvýšená pozornost, zvláště pak 
s důrazem na výskyt infekcí.

Pediatrická populace

Očkování
Doporučuje se, aby pediatričtí pacienti absolvovali všechna očkování podle platných očkovacích 
schémat pokud možno před zahájením terapie přípravkem Enbrel (viz Očkování uvedené výše).

Zánětlivé onemocnění střev (IBD) a uveitida u pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA)
U pacientů s JIA a s uveitidou léčených přípravkem Enbrel byly hlášeny případy IBD (viz bod 4.8).  

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současná léčba s anakinrou
U dospělých pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou, byla pozorována vyšší 
četnost závažných infekcí ve srovnání s pacienty léčenými samotným přípravkem Enbrel nebo 
samotnou anakinrou (starší data).

Navíc ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii dospělých pacientů, léčených na základní 
léčbě methotrexátem, byla u pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou pozorována 
vyšší četnost závažných infekcí (7 %) a neutropenie než u pacientů, léčených samotným přípravkem 
Enbrel (viz bod 4.4 a 4.8). Enbrel v kombinaci s anakinrou neprokázal zvýšení klinického prospěchu, 
a proto se nedoporučuje.

Současná léčba podávání přípravku Enbrel s abataceptem
V klinických studiích vedlo současné podávání abataceptu  a přípravku Enbrel ke zvýšené incidenci 
závažných nežádoucích příhod. Tato kombinace neprokázala lepší klinický benefit; takové použití se 
nedoporučuje (viz bod 4.4).

Současná léčba se sulfasalazinem
V klinické studii na dospělých pacientech, kteří dostávali pevně stanovené dávky sulfasalazinu, ke 
kterým byl přidán Enbrel, zaznamenali statisticky významný pokles průměrného počtu bílých krvinek 
ve srovnání se skupinou, léčenou buď samotným přípravkem Enbrel nebo samotným sulfasalazinem. 
Klinický význam této interakce není známý. Při zvažování kombinované terapie se sulfasalazinem 
musí být lékaři opatrní.

Žádné interakce
V klinických studiích při podávání přípravku Enbrel s glukokortikoidy, salicyláty (kromě 
sulfasalazinu), nesteroidními antirevmatiky (NSAID), analgetiky nebo methotrexátem nebyly 
pozorovány žádné interakce. Pokyny ohledně vakcinace viz bod 4.4 Očkování.

Žádné klinicky významné farmakokinetické interakce nebyly pozorovány ve studiích 
s methotrexátem, digoxinem ani s warfarinem.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku musí být upozorněny, aby v průběhu léčby a 3 týdny po ukončení léčby 
přípravkem Enbrel používaly vhodnou antikoncepci k zabránění  otěhotnění.

70

Těhotenství
Toxikologické studie na potkanech a králících neodhalily žádné poškození plodu nebo narozených 
mláďat etanerceptem. Vyšší frekvence závažných vrozených vad byla pozorována v observační studii 
porovnávající těhotenství vystavená etanerceptu během prvního trimestru s těhotenstvími 
nevystavenými etanerceptu či jiným antagonistům TNF (adjustovaný poměr šancí [odds ratio] 2,4, 
95% CI: 1,0–5,5). Nejčastěji hlášené typy závažných vrozených vad se shodovaly s těmi nejčastěji 
hlášenými u běžné populace a nebyl identifikován žádný zvláštní obraz abnormalit. Studie nezjistila 
vyšší míru spontánního potratu, porodu mrtvého plodu nebo menších malformací. Podávání přípravku 
Enbrel během těhotenství se nedoporučuje. 

Etanercept prostupuje placentou a byl zjištěn v séru novorozenců narozených pacientkám léčeným 
během těhotenství přípravkem Enbrel. Klinický dopad této skutečnosti není znám, u novorozenců však 
může existovat zvýšené riziko infekce. Podávání živé vakcíny novorozencům po dobu 16 týdnů od 
poslední dávky přípravku Enbrel matce se obecně nedoporučuje.

Kojení
Bylo hlášeno, že se etanercept po subkutánním podání vylučuje do mateřského mléka. U kojících 
potkanů se etanercept po subkutánním podání vylučoval do mléka a objevil se v séru mláďat. Protože 
imunoglobuliny mohou být společně s mnoha dalšími léčivy vylučovány do mateřského mléka, musí
lékař rozhodnout na základě posouzení prospěchu kojení pro dítě a prospěchu léčby pro matku, zda 
přerušit kojení nebo přerušit podávání přípravku Enbrel. 

Fertilita
Preklinické údaje o perinatální a postnatální toxicitě etanerceptu a o jeho účincích na plodnost a 
celkovou reprodukční schopnost nejsou k dispozici.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny.

4.8

Nežádoucí účinky 

Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou reakce v místě aplikace (jako jsou bolest, otoky, 
svědění, zarudnutí a krvácení v místě vpichu), infekce (např. infekce horních cest dýchacích, zánět 
průdušek, infekce močového měchýře a kožní infekce), alergické reakce, tvorba autoprotilátek, 
svědění a horečka.

U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly také hlášeny závažné nežádoucí účinky. Antagonisté 
TNF, jako je přípravek Enbrel, působí na imunitní systém a jejich podávání může ovlivnit přirozenou 
ochranu organismu proti infekcím a vzniku malignit. Závažné infekce postihují méně než 1 ze 100 
pacientů léčených přípravkem Enbrel. Hlášení zahrnovala fatální a život ohrožující infekce a sepsi. 
U pacientů léčených přípravkem Enbrel se také vyskytla hlášení o různých typech malignit včetně 
karcinomu prsu, plic a lymfatických uzlin (lymfom). 

Byly také hlášeny případy závažných hematologických, neurologických a autoimunitních reakcí. Mezi 
ně také patří vzácná hlášení pancytopenie a velmi vzácného výskytu aplastické anemie. Při podávání 
přípravku Enbrel se objevily vzácně, respektive velmi vzácně, případy centrální a periferní 
demyelinizace. Vzácně byly hlášeny případy lupusu, s lupusem souvisejících onemocnění
a vaskulitidy.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující seznam nežádoucích účinků je založen na zkušenostech z klinických studií u dospělých a 
postmarketingových zkušenostech u dospělých.

71

Ve skupinách tříděných podle orgánových systémů jsou nežádoucí účinky uvedeny vedle označení 
jejich frekvence (počtu pacientů, u nichž se tato reakce očekává) na základě těchto kategorií: 
Velmi časté (

1/10); časté (1/100 až 1/10); méně časté (1/1 000  až 1/100); vzácné 

(

1/10 000 až 1/1 000); velmi vzácné (1/10 000); četnost neznámá (z dostupných údajů nelze určit).

Třída 
orgánových 
systémů

Velmi časté
≥ 1/10

Časté
≥ 1/100
až < 1/10

Méně časté
≥ 1/1 000 až 
< 1/100

Vzácné
≥ 1/10 000 až 
< 1/1 000

Velmi vzácné
< 1/10 000

Četnost 
neznámá 
(z dostupných 
údajů nelze 
určit)

Infekce a 
infestace

Infekce 
(včetně 
infekce
horních cest 
dýchacích, 
bronchitidy, 
cystitidy, 
infekce 
kůže)*

Závažné infekce 
(včetně pneumonie, 
celulitidy,
bakteriální 
artritidy, sepse a 
parazitárních 
infekcí)*

Tuberkulóza, 
oportunní 
infekce (včetně 
invazivních 
plísňových, 
protozoálních, 
bakteriálních, 
atypických 
mykobakteriálníc
h, virových 
infekcí a 
legionelózy)*

Reaktivace 
hepatitidy B, 
listerióza

Novotvary 
benigní, maligní 
a blíže neurčené 
(včetně cyst a 
polypů)

Nemelanomový 
karcinom kůže* 
(viz bod 4.4)

Maligní

melanom (viz 
bod 4.4), 
lymfom, 
leukémie

Merkelův 
buněčný 
karcinom (viz 
bod 4.4)

Poruchy krve a 
lymfatického 
systému

Trombocytopenie, 
anemie, 
leukopenie, 
neutropenie

pPancytopenia*

Aplastická 
anemie*

Hemofagocytuj
ící histiocytóza 
(syndrom 
aktivace 
makrofágů)*

Poruchy 
imunitního 
systému

Alergické reakce 
(viz poruchy 
kůže a podkožní 
tkáně), tvorba 
autoprotilátek*

Vaskulitida (včetně 
vaskulitidy s 
pozitivními anti-
neutrofilními 
cytoplazmatickými 
protilátkami)

Závažné 
alergické/anafyla
ktické reakce 
(včetně 
angioedému, 
bronchospasmu), 
sarkoidóza

Zhoršení 
příznaků 
dermatomyositi
dy

Poruchy 
nervového 
systému 

Demyelinizace 
CNS 
připomínající 
roztroušenou 
sklerózu nebo 
lokalizované 
demyelinizační 
stavy, jako např. 
zánět n. opticus 
nebo 
transverzální 
myelitida (viz 
bod 4.4), 
periferní 
demyelinizační 
stavy včetně 
syndromu 
Guillain-Barré, 
chronické
zánětlivé
demyelinizační 
polyneuropatie, 

72

Třída 
orgánových 
systémů

Velmi časté
≥ 1/10

Časté
≥ 1/100
až < 1/10

Méně časté
≥ 1/1 000 až 
< 1/100

Vzácné
≥ 1/10 000 až 
< 1/1 000

Velmi vzácné
< 1/10 000

Četnost 
neznámá 
(z dostupných 
údajů nelze 
určit)

demyelinizační 
polyneuropatie 
a multifokální 
neuropathie 
motoneuronů 
(viz bod 4.4), 
záchvat

Poruchy oka

Uveitida, skleritida

Srdeční poruchy

Zhoršení 
městnavého 
srdečního selhání 
(viz bod 4.4)

Nový nástup 
městnavého 
srdečního selhání 
(viz bod 4.4)

Respirační, 
hrudní a 
mediastinální 
poruchy 

Intersticiální 
plicní 
onemocnění
(včetně 
pneumonitidy a 
plicní fibrózy)*

Poruchy jater a 
žlučových cest 

Zvýšené hladiny 
jaterních enzymů*

Autoimunitní 
hepatitida*

Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 

Pruritus, vyrážka

Angioedém, 
psoriáza (včetně 
nově začínající 
nebo zhoršující se a 
pustulózní, 
zejména dlaní a 
chodidel), 
kopřivka, 
psoriatiformní 
vyrážka

Stevensonův-
Johnsonův 
syndrom, kožní 
vaskulitida 
(včetně 
hypersenzitivní
vaskulitidy), 
erythema 
multiforme

Toxická 
epidermální 
nekrolýza

Poruchy svalové 
a kosterní 
soustavy a 
pojivové tkáně

Kožní lupus 
erythematodes, 
subakutní kožní 
lupus 
erythematodes, 
lupus-like 
syndrom

Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace

Reakce v 
místě 
injekce 
(včetně 
krvácení, 
podlitin, 
erytému, 
svědění, 
bolesti, 
otoku)*

Pyrexie

 Viz Popis vybraných nežádoucích účinků níže

.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Maligní nádory a lymfoproliferativní onemocnění
V klinických studiích zahrnujících 4114 pacientů s revmatoidní artritidou léčených přípravkem Enbrel 
přibližně až 6 let, včetně 231 pacientů léčených přípravkem Enbrel v kombinaci s methotrexátem 
ve dvouroční aktivním komparátorem kontrolované studii, bylo zjištěno sto dvacet devět (129) nových 
maligních nádorů různých typů. Zjištěná míra incidence v těchto studiích byla podobná očekávané 

73

incidenci v obdobném vzorku běžné populace. V klinických studiích zahrnujících 240 pacientů s 
psoriatickou artritidou léčených přípravkem Enbrel přibližně 2 roky byly hlášeny celkem 2 malignity. 
V klinických studiích zahrnujících 351 pacientů s ankylozující spondylitidou trvající déle než 2 roky 
bylo u pacientů léčených přípravkem Enbrel hlášeno 6 malignit. Ve skupině 2 711 pacientů
s ložiskovou psoriázou léčených přípravkem Enbrel bylo ve dvojitě zaslepených a otevřených 
klinických studiích v trvání až 2,5 roku hlášeno 30 maligních nádorů a 43 nemelanomových 
karcinomů kůže.

V klinických studiích zahrnujících 7 416 pacientů s revmatoidní artiritidou, psoriatickou artritidou, 
ankylozující spondylitidou a psoriázou léčených přípravkem Enbrel bylo celkem hlášeno 18 lymfomů. 

Zprávy o různých maligních nádorech (včetně karcinomu prsu, plic a lymfomu) byly rovněž získány v 
postmarketingovém období (viz bod 4.4). 

Reakce v místě aplikace injekce
Ve srovnání s placebem měli pacienti s revmatickými chorobami léčení přípravkem Enbrel 
signifikantně vyšší incidenci reakcí v místě aplikace injekce (36 % versus 9 %). Lokální reakce byly 
pozorovány obvykle během prvního měsíce podávání. Přetrvávaly v průměru přibližně 3–5 dnů. 
Většina lokálních reakcí po injekci přípravku Enbrel nevyžadovala léčbu. Pacienti, kteří byli léčeni, 
dostali převážně lokální léčbu, například kortikosteroidy, nebo perorálně antihistaminika. Dodatečně 
se u některých pacientů rozvinula opožděná reakce v posledním místě aplikace se současným 
projevem reakce v předchozím místě aplikace. Tyto reakce byly všeobecně přechodného rázu a po 
odléčení se neopakovaly.

V kontrolovaných studiích u pacientů s ložiskovou psoriázou se rozvinula v průběhu prvních 12 týdnů 
lokální reakce v místě injekce u 13,6 % pacientů léčených přípravkem Enbrel v porovnání s 3,4 % 
pacientů léčených placebem.

Závažné infekce
V placebem kontrolovaných studiích nebyla pozorována zvýšená incidence vážných infekcí (fatálních, 
život ohrožujících nebo vyžadujících hospitalizaci nebo podání intravenózních antibiotik). Závažné 
infekce se vyskytly u 6,3% pacientů s revmatoidní artritidou, léčených přípravkem Enbrel až po dobu 
48 měsíců. Tyto zahrnovaly absces (různě lokalizovaný), bakteriémii, bronchitidu, bursitidu, 
celulitidu, cholecystitidu, průjem, divertikulitidu, endokarditidu (suspektní), gastroenteritidu, 
hepatitidu B, herpes zoster, bércové vředy, infekce dutiny ústní, osteomyelitidu, otitidu, peritonitidu, 
pneumonii, pyelonefritidu, sepsi, septickou artritidu, sinusitidu, infekce kůže, vředy na kůži, infekce 
močových cest, vaskulitidu a infekce ran. Ve dvouleté aktivním komparátorem kontrolované studii, 
kde byli pacienti léčeni buď jenom přípravkem Enbrel, nebo jenom methotrexátem, nebo přípravkem 
Enbrel v kombinaci s methotrexátem, byl podíl vážných infekcí v léčených skupinách podobný. Nelze 
však vyloučit, že by kombinace přípravku Enbrel s methotrexátem mohla být spojena se zvýšením 
podílu infekcí. 

V placebem kontrolovaných studiích trvajících až 24 týdnů nebyl u pacientů s ložiskovou psoriázou 
léčených přípravkem Enbrel a pacientů léčených placebem pozorován rozdíl v četnosti infekcí. 
Závažné infekce u pacientů léčených přípravkem Enbrel zahrnovaly celulitidu, gastroenteritidu, 
pneumonii, cholecystitidu, osteomyelitidu, gastritidu, apendicitidu, streptokokovou fasciitidu, 
myositidu, septický šok, divertikulitidu a absces. Ve dvojitě zaslepených i otevřených studiích u 
pacientů s psoriatickou artritidou byla u jednoho pacienta hlášena závažná infekce (pneumonie).

Během používání přípravku Enbrel byly hlášeny závažné a fatální infekce; zjištěné patogeny 
zahrnovaly bakterie, mykobaktérie (včetně tuberkulózy), viry a plísně. Některé z nich se objevily v 
průběhu několika týdnů po zahájení terapie přípravkem Enbrel u pacientů s revmatoidní artritidou, 
kteří současně měli takové choroby jako např. diabetes, městnavé srdeční selhání, aktivní nebo 
chronickou infekci v anamnéze (viz bod 4.4). Terapie přípravkem Enbrel může zvýšit mortalitu u 
pacientů se sepsí.

74

V souvislosti s podáváním přípravku Enbrel byly hlášeny oportunní infekce, včetně invazivních 
plísňových, parazitálních (zahrnující protozoální), virových (zahrnující herpes zoster), bakteriálních 
(zahrnující Listerie Legionelly) a atypických mykobakteriálních infekcí. V souhrnných údajích 
získaných z klinických studií byla celková incidence oportunních infekcí u 15 402 subjektů léčených 
přípravkem Enbrel 0,09%. Míra četnosti vzhledem k expozici byla 0,06 příhod na 100 pacient-roků. 
V postmarketingovém používání tvořily invazivní plísňové infekce přibližně polovinu všech hlášených 
případů oportunních infekcí v celosvětovém měřítku. Nejčastěji hlášené invazivní plísňové infekce 
zahrnovaly Candidu, Pneumocystis, Aspergillus Histoplasmu. U pacientů, kteří prodělali oportunní 
infekce, činily invazivní plísňové infekce více než polovinu fatálních případů. Většinu případů
s fatálním zakončením tvořili pacienti s pneumonií vyvolanou Pneumocystis, nespecifickými 
systémovými plísňovými infekcemi a aspergilózou (viz bod 5.2).

Autoprotilátky
Vzorky séra léčených dospělých pacientů byly v několika časových obdobích testovány na 
autoprotilátky. U pacientů s revmatoidní artritidou bylo z hlediska hodnocení antinukleárních 
protilátek (ANA) zjištěno, že ve skupině pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo vyšší procento 
pacientů (11 %) s nově vyvinutými pozitivními protilátkami (

1:40) než ve skupině léčené placebem 

(5 %). Vyšší procento pacientů s nově vyvinutými protilátkami proti anti-dvouvláknové DNA bylo 
také stanoveno radioimunoesejí (15 % pacientů léčených přípravkem Enbrel versus 4 % v placebové 
skupině) a stanovením Crithidia luciliae esejí (3 % pacientů léčených přípravkem Enbrel ve srovnání s 
0 % ve skupině placeba). Podobně se v porovnání s pacienty léčenými placebem zvýšil ve skupině 
pacientů léčených přípravkem Enbrel počet nemocných s nově vyvinutými antikardiolipinovými 
protilátkami. Vliv dlouhodobé terapie přípravkem Enbrel na rozvoj autoimunních onemocnění není 
znám.

Vzácně se u některých pacientů, včetně pacientů s pozitivním revmatoidním faktorem, vyskytly 
případy vzniku autoprotilátek ve spojení s lupus-like syndromem nebo exantémem, které klinicky a 
biopticky odpovídají subakutnímu kožnímu lupusu nebo diskoidnímu lupusu.

Pancytopenie a aplastická anemie
V postmarketingových hlášeních existují případy pancytopenie a aplastické anemie, některé z nich s 
fatálním koncem (viz bod 4.4).

Intersticiální plicní onemocnění
V kontrolovaných klinických studiích etanerceptu byla u všech indikací frekvence (procento případů) 
intersticiálního plicního onemocnění u pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby 
methotrexátem 0,06 % (četnost „vzácné“). V kontrolovaných klinických studiích, které povolovaly 
souběžnou léčbu etanerceptem a methotrexátem, byla frekvence (procento případů) intersticiálního 
plicního onemocnění 0,47 % (četnost „méně časté“). V postmarketingových hlášeních bylo 
zaznamenáno intersticiální onemocnění plic (včetně pneumonitidy a plicní fibrózy), některá z nich 
byla fatální.

Současná léčba s anakinrou
Ve studiích byla u dospělých pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou pozorována 
vyšší četnost závažných infekcí než u pacientů léčených samotným přípravkem Enbrel, a u 2 % 
pacientů (3 ze 139) došlo k neutropenii (absolutní počet neutrofilů pod 1000/mm

3

). U jednoho 

pacienta s neutropenií se rozvinula celulitida, která byla zvládnuta hospitalizací (viz bod 4.4 a 4.5).

Zvýšené hladiny jaterních enzymů
V dvojitě zaslepených obdobích kontrolovaných klinických studií etanerceptu byla u všech indikací 
frekvence (procento případů) nežádoucích účinků v podobě zvýšené hladiny jaterních enzymů u 
pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby methotrexátem 0,54 % (četnost „méně časté“). 
V dvojitě zaslepených obdobích kontrolovaných klinických studií, které povolovaly souběžnou léčbu 
etanerceptem a methotrexátem byla frekvence (procento případů) nežádoucích účinků v podobě 
zvýšené hladiny jaterních enzymů 4,18 % (četnost „časté“).

Autoimunitní hepatitida

75

V kontrolovaných klinických studiích etanerceptu byla u všech indikací frekvence (procento případů) 
autoimunitní hepatitidy u pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby methotrexátem 0,02 %
(četnost „vzácné“). V kontrolovaných klinických studiích, které povolovaly souběžnou léčbu 
etanerceptem a methotrexátem, byla frekvence (procento případů) autoimunitní hepatitidy 0,24 % 
(četnost „méně časté“).

Pediatrická populace

Nežádoucí účinky u dětských pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou
Nežádoucí účinky u dětských pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou byly obdobné, co do typu a 
frekvence, jako u dospělých pacientů. Rozdíly a další speciální úvahy jsou diskutovány v následujících 
odstavcích.

Infekce pozorované v klinických studiích u pacientů ve věku 2 – 18 let s juvenilní idiopatickou 
artritidou byly obecně lehkého až středně těžkého typu a odpovídaly infekcím běžně pozorovaným u 
ambulantních pacientů dětské populace. Hlášené závažné nežádoucí účinky zahrnovaly plané 
neštovice se známkami a příznaky aseptické meningitidy, vyléčené bez následků (viz také bod 4.4), 
apendicitidu, gastroenteritidu, deprese/poruchy osobnosti, kožní vředy, ezofagitidu/gastritidu, septický 
šok vyvolaný streptokokem skupiny A, diabetes mellitus 1. typu, infekce měkkých tkání a pooperační 
infekce ran. 

V jedné studii 43 z 69 dětí (tj. 62%) s juvenilní idiopatickou artritidou ve věku 4 – 17 let prodělalo
infekci v průběhu tříměsíčního léčení přípravkem Enbrel (část I otevřená fáze), frekvence a závažnost 
infekcí byla podobná jako u 58 pacientů, kteří dokončili 12 měsíční otevřené pokračovací terapie. 
Druhy a poměr nežádoucích účinků (NÚ) u pacientů s idiopatickou juvenilní artritidou byly podobné 
těm, které byly pozorovány ve studiích podávání přípravku Enbrel u dospělých pacientů s revmatoidní 
artritidou a většinou byly mírné. Závažné nežádoucí účinky byly hlášeny častěji u 69 pacientů s 
juvenilní idiopatickou artritidou léčenou po 3 měsíce přípravkem Enbrel než u 349 dospělých pacientů 
s revmatoidní artritidou. Zahrnovaly bolesti hlavy (19 % pacientů, tj. 1,7 NÚ/pac./rok), nevolnost (9 
%, tj. 1,0 NÚ/pac./rok), bolest břicha (19 %, 0,74 NÚ/pac./rok) a zvracení (13 %, 0,74 NÚ/pac./rok).

V klinických studiích s juvenilní idiopatickou artritidou byla 4 hlášení syndromu aktivace makrofágů.

Z postmarketingových zdrojů byly hlášeny případy zánětlivého onemocnění střev a uveitidy u 
pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou léčených přípravkem Enbrel včetně velmi malého počtu 
případů indikujících vyprovokování nemoci positivní stimulací (viz bod 4.4).

Nežádoucí účinky u dětských pacientů s ložiskovou psoriázou
Ve studii trvající 48 týdnů s 211 dětmi ve věku od 4 do 17 let s ložiskovou psoriázou byly hlášeny 
podobné nežádoucí účinky jako v předchozích studiích u dospělých s ložiskovou psoriázou.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

.

4.9

Předávkování

V průběhu klinického hodnocení léčení revmatoidní artritidy nebyla pozorována toxicita limitující 
dávku. Nejvyšší hodnocená dávka byla zátěžová intravenózní dávka 32 mg/m

2

, po níž následovala 

subkutánní dávka 16 mg/ m

2

podávaná 2x týdně. Jeden pacient s revmatoidní artritidou si omylem 

aplikoval subkutánně 62 mg přípravku Enbrel 2x týdně po dobu 3 týdnů bez nežádoucích účinků. Není 
známo žádné antidotum přípravku Enbrel.

76

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α)
ATC kód: L04AB01

Tumor nekrotizující faktor (TNF) je dominantním cytokinem v zánětlivém procesu revmatoidní 
artritidy. Zvýšené hladiny TNF byly také nalezeny v synovii a psoriatických placích u pacientů s 
psoriatickou artritidou a v séru i synoviální tkáni u pacientů s ankylozující spondylitidou. U ložiskové 
psoriázy vede infiltrace zánětlivými buňkami, včetně T-lymfocytů, ke zvýšení hladin TNF 
v psoriatických lézích v porovnání s jeho hladinami v nezasažené kůži. Etanercept je kompetitivním 
inhibitorem vazby TNF na jeho buněčné povrchové receptory, čímž inhibuje biologickou aktivitu 
TNF. TNF a lymfotoxin jsou pro-zánětlivé cytokiny, které se vážou ke dvěma odlišným povrchovým 
buněčným receptorům: TNF receptor p55 (55 kilodaltonů) a p75 (75 kilodaltonů). Oba TNF receptory 
se přirozeně vyskytují buď jako membránově vázané nebo ve volné formě. Volné TNF receptory jsou 
považovány za regulátory biologické aktivity TNF. 

TNF a lymfotoxin existují převážně jako homotrimery, jejichž biologická aktivita je závislá na 
zkříženém navázání (cross-linking) na TNF receptory vázané na povrchu buněk. Dimery volných 
receptorů jako je etanercept mají vyšší afinitu k TNF než monomerní receptory a jsou zjevně 
silnějšími kompetitivními inhibitory vazby TNF na jeho buněčné receptory. Navíc použití Fc regionu 
imunoglobulinu jako spojujícího elementu v konstrukci dimerického receptoru mu dodává delší 
poločas v séru.

Mechanismus účinku
Většina patologických procesů v kloubu s revmatoidní artritidou a ankylozující spondylitidou anebo 
v kůži u ložiskové psoriázy je ovlivňována prozánětlivými molekulami, které jsou součástí procesů 
řízených TNF. Má se za to, že mechanismus účinku etanerceptu je kompetitivní inhibice vazby TNF 
na jeho povrchové buněčné receptory, vytvoření biologicky neaktivního TNF a tím zabránění buněčné 
odpovědi. Etanercept může také ovlivňovat buněčné odpovědi řízené dalšími molekulami, které jsou 
indukovány prostřednictvím TNF (např. cytokiny, adhezivní molekuly nebo proteinázy).

Klinická účinnost a bezpečnost
Tato část popisuje údaje ze čtyř randomizovaných kontrolovaných studií u dospělých s revmatoidní 
artritidou, z jedné studie u dospělých s psoriatickou artritidou, z jedné studie u dospělých s 
ankylozující spondylitidou, z jedné studie u dospělých s radiograficky neprokazatelnou axiální 
spondylartritidou, ze čtyř studií u dospělých s ložiskovou psoriázou, ze tří studií u pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou a z jedné studie u dětských pacientů s ložiskovou psoriázou.

Dospělí pacienti s revmatoidní artritidou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena v randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované 
klinické studii. Studie hodnotila 234 dospělých pacientů s aktivní revmatoidní artritidou, u nichž 
selhala předchozí terapie minimálně jedním, ale ne více než čtyřmi chorobu modifikujícími léky 
(DMARD). Přípravek Enbrel v dávkách 10 mg nebo 25 mg nebo placebo byly 2x týdně subkutánně 
podávány po dobu 6 po sobě jdoucích měsíců. Výsledky této kontrolované studie byly vyjádřeny v 
procentech zlepšení revmatoidní artritidy s použitím kritérií odpovědi podle ACR (American College 
of Rheumatology). 

Odpověď ACR 20 a 50 byly vyšší u pacientů léčených přípravkem Enbrel po dobu 3 a 6 měsíců než u 
pacientů léčených placebem (ACR 20: Enbrel 62% a 59%, placebo 23% a 11% po 3 a 6 měsících; 
ACR 50: Enbrel 41% a 40%, placebo 8% a 5% po 3 a 6 měsících; p

0,01Enbrel vs. placebo ve všech 

časových úsecích pro obě odpovědi ARC 20 a ACR 50). 

Přibližně u 15 % pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo dosaženo odpovědi ACR 70 ve 3. a 6. 
měsíci ve srovnání s méně než 5 % pacientů ve skupině léčené placebem. Ve skupině léčené 
přípravkem Enbrel se klinická odpověď obyčejně dostavila během 1-2 týdnů od zahájení a téměř vždy 

77

k ní došlo do 3 měsíců. Byla pozorována závislost na dávce: výsledky léčení 10 mg přípravku Enbrel 
byly uprostřed mezi placebem a dávkou 25 mg. Výsledky léčby přípravkem Enbrel byly signifikantně 
lepší než podávání placeba ve všech ukazatelích kritérií ACR, jakož i v dalších ukazatelích aktivity 
revmatoidní artritidy, které nebyly součástí hodnocení odpovědi na léčbu dle ACR, jako např. ranní 
ztuhlost. V průběhu klinického hodnocení pacienti každé 3 měsíce vyplňovali dotazník zdravotního 
hodnocení (HAQ), který zahrnoval otázky na invaliditu, vitalitu, duševní zdraví, celkový zdravotní 
stav a oblasti zdravotního stavu, které mají spojitost s artritidou. U pacientů léčených přípravkem 
Enbrel došlo po 3 a 6 měsících ke zlepšení ve všech oblastech hodnocených v dotazníku ve srovnání s 
kontrolní skupinou.  

Po ukončení podávání přípravku Enbrel se příznaky artritidy objevily znovu všeobecně do jednoho 
měsíce. Výsledky otevřené studie prokázaly, že opětovné zahájení léčby po přerušení, trvajícím až 24 
měsíců, vedlo ke stejné výsledné odpovědi, jaké bylo dosaženo u pacientů, kterým byl přípravek 
Enbrel podáván bez přerušení. V otevřené studii dlouhodobého podávání přípravku Enbrel bez 
přerušení byla pozorována přetrvávající odpověď po dobu až  10 let.

Účinnost přípravku Enbrel byla porovnávána s methotrexátem v randomizované, aktivním 
komparátorem kontrolované studii, mající jako primární kritérium hodnocení zaslepené radiografické 
hodnocení u 632 dospělých pacientů s aktivní revmatoidní artritidou (trvání kratší než 3 roky), kteří 
předtím nebyli nikdy léčeni methotrexátem. Enbrel byl podáván subkutánně v dávkách 10 nebo 25 mg 
2

 týdně po dobu až 24 měsíců. Dávky methotrexátu byly zvyšovány od 7,5 mg/týden až maximálně 

na 20 mg/týden po dobu prvních 8 týdnů studie a pokračovaly až 24 měsíců. Klinické zlepšení, včetně 
nástupu účinku do 2 týdnů při dávkách přípravku Enbrel 25 mg, bylo podobné tomu, jež bylo 
pozorováno u předchozích studií, a přetrvávalo až 24 měsíců. Při zahájení měli pacienti střední stupeň 
neschopnosti s průměrným skóre HAQ 1,4–1,5. Léčba přípravkem Enbrel 25 mg vedla po 12 měsících 
k podstatnému zlepšení a k dosažení normálního skóre HAQ (méně než 0,5) u 44 % pacientů. Tento
přínos přetrvával ve 2. roce studie.  

V této studii byly radiograficky vyhodnoceny strukturální změny kloubů a byly vyjádřeny jako změna 
TSS (Total Sharp Score) a jeho komponent, tj. skóre erozí a Joint Space Narrowing (JSN) Score. 
Radiogramy rukou/zápěstí a nohou byly hodnoceny při zahájení, po 6, 12 a 24 měsících. Enbrel v 
dávce 10 mg měl konzistentně nižší účinek na strukturální poškození než dávka 25 mg. Ve skóre erozí 
byl po 12 a 24 měsících Enbrel v dávce 25 mg signifikantně lepší než methotrexát. Rozdíly mezi 
přípravkem Enbrel v dávce 25 mg a methotrexátem v TSS a JSN nebyly statisticky významné.
Výsledky jsou znázorněny na následujícím grafu. 

78

RADIOGRAFICKÁ PROGRESE: POROVNÁNÍ PŘÍPRAVKU ENBREL vs. 
METHOTREXÁT U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU V TRVÁNÍ DO 3 LET 

C

ha

ng

fr

om

 B

as

e

lin

e

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

MTX

Enbrel 25 mg

12 Months

24 Months

TSS

Erosions

JSN

TSS

Erosions

JSN

1.3

0.8

0.9

0.4*

0.4 0.4

2.2

1.2

1.3

0.6*

0.9

0.6

*p < 0.05

V jiné dvojitě zaslepené randomizované studii kontrolované aktivním komparátorem na 682 dospělých 
pacientech s aktivní revmatoidní artritidou, v trvání od 6 měsíců do 20 let (průměrně 5 let), kteří měli
méně než uspokojivou odpověď nejméně na jedno chorobu modifikující antirevmatikum (DMARD), 
jiné než methotrexát, byla porovnávána klinická účinnost, bezpečnost a radiografický vývoj u pacientů 
léčených buď samotným přípravkem Enbrel (2x týdně 25 mg), nebo samotným methotrexátem (7,5 –
20 mg za týden, střední dávka 20 mg) nebo kombinací Enbrel a methotrexát. 

Pacienti léčení kombinací Enbrel a methotrexát měli signifikantně vyšší odpovědi ACR 20, ACR 50 a 
ACR 70 a zlepšení ve skóre DAS a HAQ po 24 i po 52 týdnech než pacienti ve skupinách léčených 
monoterapií jedné z látek (výsledky jsou uvedeny v tabulce níže). Signifikantní výhody pro přípravek 
Enbrel v kombinaci s methotrexátem v porovnání s monoterapií přípravkem Enbrel a monoterapií 
methotrexátem byly pozorovány také po 24 měsících.

12 měsíců

24 měsíců

eroze

eroze

Z

m

ěn

od

 p

át

ho

 s

ta

vu

79

VÝSLEDKY KLINICKÉ ÚČINNOSTI PO 12 MĚSÍCÍCH:  POROVNÁNÍ LÉČENÍ 
PŘÍPRAVKEM ENBREL vs. METHOTREXÁT vs. ENBREL V KOMBINACI S
METHOTREXÁTEM U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU V TRVÁNÍ 
OD 6 MĚSÍCŮ DO 20 LET

Hodnocený ukazatel

Methotrexát

(n = 228)

Enbrel

(n = 223)

Enbrel +

Methotrexát

(n = 231)

Odpovědi ACR

a

ACR 20

58,8%

65,5%

74,5% 

†,

ACR 50

36,4%

43,0%

63,2% 

†,

ACR 70

16,7%

22,0%

39,8% 

†,

DAS

Základní skóre

b

5,5

5,7

5,5

Skóre v 52. týdnu

b

3,0

3,0

2,3

†,

Remise

c

14%

18%

37%

†,

HAQ

Základní

1,7

1,7

1,8

52. týden

1,1

1,0

0,8

†,

a: Pacienti, kteří nedokončili 12 měsíců ve studii, byli považováni za na léčbu neodpovídající.
b: Hodnoty DAS představují střední hodnoty.
c: Remise je definována jako DAS <1,6
Párové porovnání p-hodnot: † = p < 0,05 k porovnání  Enbrel + methotrexát vs. methotrexát a 

 = p < 0,05 k porovnání Enbrel + methotrexát vs. Enbrel

Radiografický vývoj po 12 měsících byl ve skupině léčené přípravkem Enbrel signifikantně nižší než 
ve  skupině  léčené  methotrexátem,  zatímco  kombinovaná  terapie  byla  ve  zpomalení  radiografického 
vývoje signifikantně lepší než obě monoterapie (viz obrázek níže).

80

RADIOGRAFICKÁ PROGRESE: POROVNÁNÍ ENBREL vs. METHOTREXÁT vs.  
ENBREL V KOMBINACI S METHOTREXÁTEM U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ 
ARTRITIDOU V TRVÁNÍ OD 6 MĚSÍCŮ DO 20 LET (12 MĚSÍČNÍ VÝSLEDKY)

Ch
an
ge 
fro

Ba
seli
ne

-1.0

-0.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

3.0

Methotrexate

Enbrel 

Enbrel + Methotrexate

2.80

0.52*

-0.54

,

1.68

0.21*

-0.30

1.12

0.32

-0.23

,

TSS

Eroze

JSN

Párové  porovnání  p-hodnot:  *  =  p  <  0,05  k  porovnání  Enbrel  vs. 
methotrexát,  †  =  p  <  0,05  k  porovnání  Enbrel  +  methotrexát  vs. 
methotrexát  a 

 =  p  <  0,05  k  porovnání  Enbrel  +  methotrexát  vs. 

Enbrel. 

Signifikantní výhody pro přípravek Enbrel v kombinaci s methotrexátem v porovnání s monoterapií 
přípravkem Enbrel a monoterapií methotrexátem byly pozorovány také po 24 měsících. Obdobně 
signifikantní výhody pro monoterapii přípravkem Enbrel v porovnání s monoterapií methotrexátem 
byly pozorovány také po 24 měsících. 

V analýze, v níž všichni pacienti, kteří z jakéhokoli důvodu ze studie odešli, byli považováni za 
pacienty s progresí, bylo ve skupině pacientů léčených přípravkem Enbrel v kombinaci s 
methotrexátem po dobu 24 měsíců vyšší procento pacientů bez progrese (změna TSS = 0,5) v 
porovnání se skupinou léčenou samotným přípravkem Enbrel a samotným methotrexátem (62%, 50% 
a 36%, p

0,05). Rozdíl mezi monoterapií přípravkem Enbrel a monoterapií methotrexátem byl také 

signifikantní (p

0,05). Mezi pacienty, kteří dokončili celých 24 měsíců léčení ve studii, byly podíly 

pacientů bez progrese v jednotlivých skupinách 78%, 70% a 61%.

Bezpečnost a účinnost 50 mg přípravku Enbrel (2 subkutánní injekce po 25 mg) podaných jednou 
týdně byly vyhodnoceny ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii na 420 pacientech s 
aktivní revmatoidní artritidou. V této studii 53 pacientů dostávalo placebo, 214 pacientů dostávalo 50 
mg přípravku Enbrel jednou týdně a 153 pacientů dostávalo 25 mg přípravku Enbrel 2x týdně. Profil 
bezpečnosti a účinnosti těchto dvou léčebných režimů přípravku Enbrel byly porovnatelné v 8. týdnu v 
ovlivnění známek a příznaků revmatoidní artritidy; údaje z 16. týdne ukázaly komparabilitu (non-
inferiorita) těchto dvou režimů.

Dospělí pacienti s psoriatickou artritidou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem 
kontrolované studii na 205 pacientech s psoriatickou artritidou. Pacienti byli ve věku mezi 18 a 70 lety 
a měli aktivní psoriatickou artritidu (minimálně 3 oteklé klouby a minimálně 3 bolestivé klouby) 
nejméně v některé z následujících forem: (1) Distální interfalangeální postižení (DIP);
(2) Polyartikulární artritida (absence revmatoidních uzlíků a přítomnost psoriázy);
(3) Arthritis mutilans; (4) Asymetrická psoriatická artritida; (5) Ankylóza podobná spondylitidě.

Z

m

ěn

od

 p

át

ho

 s

ta

vu

JSN

Methotrexát

Methotrexát

81

Pacienti také měli psoriatická ložiska o minimálním průměru 2 cm a větším. Pacienti byli předtím 
léčeni nesteroidními antirevmatiky (86 %), DMARD (80 %) a kortikosteroidy (24 %). Pacienti, kteří 
byli současně léčeni methotrexátem (alespoň 2 měsíce), mohli pokračovat při stabilním dávkování 
methotrexátu 

 25 mg/týden. Dávky 25 mg přípravku Enbrel (podloženo studiemi na stanovení dávek 

na pacientech s revmatoidní artritidou) nebo placebo byly podávány subkutánně 2x týdně po dobu 6 
měsíců. Na konci dvojitě zaslepené studie mohli pacienti vstoupit do rozšířené dlouhodobé otevřené 
studie v celkové délce až 2 roky.

Klinické odpovědi byly vyjádřeny jako % pacientů, u nichž bylo dosaženo odpovědi ACR 20, 50 a 70 
a % pacientů se zlepšením podle kritérií odpovědi u psoriatické artritidy (PsARC). Souhrn výsledků 
ukazuje následující tabulka:

ODPOVĚDI PACIENTŮ S PSORIATICKOU ARTRITIDOU 
V PLACEBEM KONTROLOVANÉ STUDII

Procento pacientů
Placebo

Enbrel

a

Odpověď psoriatické artritidy 

n = 104

n = 101

ACR 20
     3. měsíc

15

59

b

     6. měsíc

13

50

b

ACR 50
     3. měsíc

4

38

b

     6. měsíc

4

37

b

ACR 70
     3. měsíc

0

11

b

     6. měsíc

1

9

c

PsARC
     3. měsíc

31

72

b

     6. měsíc

23

70

b

a:  25 mg přípravku Enbrel 2x týdně s.c.
b:  p < 0,001, Enbrel versus placebo
c:  p < 0,01, Enbrel versus placebo

U pacientů s psoriatickou artritidou léčených přípravkem Enbrel, byla klinická odpověď zřejmá od 
první návštěvy (po 4 týdnech) a přetrvávala po 6 měsíců léčení. Enbrel byl signifikantně lepší než 
placebo ve všech charakteristikách aktivity onemocnění (p

0,001) a odpovědi na samotnou léčbu 

přípravkem Enbrel a na společné podávání přípravku Enbrel s methotrexátem byly podobné. Kvalita 
života pacientů s psoriatickou artritidou byla vždy hodnocena za použití HAQ indexu invalidity. Skóre 
indexu invalidity se signifikantně zlepšilo ve všech hodnocených obdobích u pacientů s psoriatickou 
artritidou léčených přípravkem Enbrel ve srovnání s pacienty léčenými placebem (p

0,001). 

Ve studii u pacientů s psoriatickou artritidou byly hodnoceny radiografické změny. Radiogramy rukou 
a zápěstí byly pořízeny při zahájení a po 6, 12 a 24 měsících. Hodnoty upraveného TSS po 12 
měsících jsou uvedeny v následující tabulce. V analýze, ve které všichni pacienti, z jakéhokoli důvodu 
vyřazení ze studie, byli považováni za pacienty s progresí, bylo po 12 měsících ve skupině léčené 
přípravkem Enbrel vyšší procento pacientů bez progrese (změna TSS 

 0,5), než ve srovnávací 

skupině léčené placebem (73% vs. 47%, p 

 0,001). Účinek přípravku Enbrel na radiografickou 

progresi u pacientů, kteří pokračovali v léčení během druhého roku, přetrvával. Zpomalení poškození 
periferních kloubů bylo pozorováno u pacientů se symetrickým polyartikulárním kloubním 
postižením.

82

STŘEDNÍ HODNOTA (SE) ROČNÍ ZMĚNY VÝCHOZÍCH HODNOT V CELKOVÉM

SHARPOVĚ SKÓRE

Placebo

Etanercept

Doba

(n = 104)

(n = 101)

12 měsíců

1,00 (0,29)

-0,03 (0,09)

a

SE = standardní chyba  
a. p = 0,0001.  

Léčení přípravkem Enbrel vedlo k fyzickému funkčnímu zlepšení ve dvojitě zaslepené etapě studie a 
tento přínos přetrvával po dobu dlouhodobější expozice až po 2 roky.

Pro nízký počet pacientů ve studii není dostatečný průkaz účinnosti přípravku Enbrel u pacientů 
s chorobou podobnou ankylozující spondylitidě a s mutilující artritidou doprovázející psoriatické 
artropatie.

U pacientů s psoriatickou artritidou nebyla provedena žádná studie použití dávkovacího režimu 50 mg 
jednou týdně. Průkaz účinnosti pro dávkovací režim jedenkrát týdně byl u této populace pacientů 
založen na údajích ze studie u pacientů s ankylozující spondylitidou.

Dospělí pacienti s ankylozující spondylitidou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena u ankylozující spondylitidy ve 3 randomizovaných, dvojitě 
zaslepených studiích, porovnávajících podávání přípravku Enbrel 25 mg dvakrát týdně s placebem. 
Celkem bylo zařazeno 401 pacientů s ankylozující spondylitidou, z nichž 203 bylo léčeno přípravkem 
Enbrel. Nejrozsáhlejší z těchto studií (n=277) zahrnovala pacienty ve věku od 18 do 70 let, kteří měli 
aktivní ankylozující spondylitidu definovanou na základě stupnice „visual analog scale“ (VAS) se 
skóre 

 30 u průměrné délky trvání a intenzity ranní ztuhlosti a VAS skóre  30 u nejméně dvou ze tří 

následujících parametrů: pacientovo celkové hodnocení; průměr VAS hodnot pro noční bolest zad a 
celkovou bolest zad; průměr 10 u otázek ze stupnice „Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index“ 
(BASFI). Pacienti léčení DMARD, NSAID nebo kortikosteroidy mohli pokračovat v jejich podávání 
ve stabilních dávkách. Do studie nebyli zařazeni pacienti s úplnou ankylózou páteře. 138 pacientům 
byla podávána dávka 25 mg přípravku Enbrel (na základě studií pro stanovení dávky u pacientů s 
revmatoidní artritidou) nebo placeba subkutánně 2x týdně po dobu 6 měsíců. 

Primárním měřítkem účinnosti (ASAS 20) bylo zlepšení o 20 a více % v alespoň 3 ze 4 domén 
(pacientovo celkové hodnocení, bolest zad, BASFI a zánět) „Assessment in Ankylosing Spondylitis 
(ASAS) a žádné zhoršení ve zbývající doméně. U ASAS 50 a 70 odpovědí byla pro 50 procentní, resp. 
70 procentní zlepšení použita stejná kritéria. 

Léčba přípravkem Enbrel ve srovnání s placebem vedla k signifikantnímu zlepšení v ASAS 20, ASAS 
50 a ASAS 70 již 2 týdny po zahájení terapie.

83

ODPOVĚDI PACIENTŮ S ANKYLOZUJÍCÍ 
SPONDYLITIDOU V PLACEBEM KONTROLOVANÉ 
STUDII

Procento pacientů

Odpověď ankylozující 
spondylitidy  

Placebo

N = 139

Enbrel

N = 138

ASAS 20 

2 týdny

22

46

a

3 měsíce

27

60

a

6 měsíců 

23

58

a

ASAS 50 

2 týdny

7

24

a

3 měsíce

13

45

a

6 měsíců 

10

42

a

ASAS 70 

2 týdny

2

12

b

3 měsíce

7

29

b

6 měsíců 

5

28

b

a: p<0,001, Enbrel versus placebo
b: p = 0,002, Enbrel versus placebo

U pacientů s ankylozující spondylitidou léčenými přípravkem Enbrel byla zřetelná klinická odpověď v 
době první návštěvy (2 týdny) a přetrvávala po dobu 6 měsíců terapie. Klinická odpověď byla 
podobná jak u pacientů léčených při zahájení dalšími léčivy, tak u těch, kteří žádnou další terapii 
nedostávali.

Obdobné výsledky byly zjištěny i ve dvou menších studiích u pacientů s ankylozující spondylitidou.

Ve čtvrté studii, která byla dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná, byly hodnoceny bezpečnost a 
účinnost 50 mg přípravku Enbrel (dvě s.c. injekce po 25 mg) podaných jednou týdně a 25 mg 
přípravku Enbrel podaných dvakrát týdně 356 pacientům s aktivní ankylozující spondylitidou. Profily 
bezpečnosti a účinnosti dávkovacích režimů 50 mg jednou týdně a 25 mg dvakrát týdně byly podobné.

Dospělí pacienti s radiograficky neprokazatelnou axiální spondylartritidou
Účinnost přípravku Enbrel u pacientů s radiograficky neprokazatelnou axiální spondylartritidou (nr-
AxSpa) byla hodnocena v randomizované, 12 týdenní, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované 
studii. Studie hodnotila 215 dospělých pacientů (modifikovaná populace určená k léčbě „intent-to-
treat“) s aktivním onemocněním nr-AxSpa (ve věku 18 až 49 let), definovaných jako pacienti, kteří 
splňovali kritéria klasifikace ASAS pro axiální spondylartritidu, avšak nesplňovali modifikovaná New 
York kritéria pro AS. Dále se vyžadovalo, aby měli pacienti nedostatečnou odpověď nebo intoleranci 
na dvě či více NSAID. V dvojitě zaslepeném období dostávali pacienti přípravek Enbrel v dávce 
50 mg týdně nebo placebo po dobu 12 týdnů. Primárním měřítkem účinnosti (ASAS 40) bylo 40% 
zlepšení v alespoň třech ze čtyř domén ASAS a žádné zhoršení ve zbývající doméně. Po dvojitě 
zaslepeném období následovalo nezaslepené období, během něhož všichni pacienti dostávali přípravek 
Enbrel v dávce 50 mg týdně až po dalších 92 týdnů. Při zahájení a ve 12. a 104. týdnu se provedlo 
zobrazení sakroiliakálního kloubu a páteře pomocí MR ke zhodnocení zánětu.

V porovnání s placebem vedla léčba přípravkem Enbrel k statisticky významnému zlepšení v ASAS 
40, ASAS 20 a ASAS 5/6. Významné zlepšení bylo pozorováno také u ASAS částečná remise a 
BASDAI 50. Výsledky z 12. týdne jsou uvedeny v tabulce níže.

84

Odpověď z hlediska účinnosti v placebem kontrolované studii nr-AxSpa: Procento pacientů, 

kteří dosáhli cílových parametrů

Dvojitě zaslepené klinické odpovědi 
v 12. týdnu 

Placebo

N=106 až 109*

Enbrel

N=103 až 105*

ASAS** 40

15,7

32,4

b

ASAS 20

36,1

52,4

c

ASAS 5/6

10,4

33,0

a

ASAS částečná remise

11,9

24,8

c

BASDAI***50

23,9

43,8

b

*Někteří pacienti neposkytli úplné údaje pro každý cílový parametr
**ASAS=Assessments in Spondyloarthritis International Society
***Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index
a: p<0,001, b:<0,01 a c:<0,05, v daném pořadí, mezi přípravkem Enbrel a placebem

V 12. týdnu došlo u pacientů užívajících přípravek Enbrel k statisticky významnému zlepšení skóre 
SPARCC (Spondyloarthritis Research Consortium of Canada) u sakroiliakálního kloubu (SIJ), na 
základě měření pomocí zobrazení MR. Upravená průměrná změna od výchozí hodnoty činila 3,8 u 
pacientů léčených přípravkem Enbrel (n=95) oproti 0,8 u pacientů léčených placebem (n=105) 
(p<0,001). V týdnu 104 byla průměrná změna od výchozí hodnoty ve skóre SPARCC na základě 
měření pomocí zobrazení MR u všech pacientů užívajících přípravek Enbrel 4,64 u SIJ (n=153) a 1,40 
u páteře (n= 154). 

Přípravek Enbrel vykazoval statisticky významně větší zlepšení oproti placebu za období od zahájení 
studie do 12. týdne u většiny hodnocení kvality života souvisejících se zdravím a tělesnými funkcemi, 
včetně BASFI (Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index), EuroQol 5D Overall Health State 
Score a SF-36 Physical Component Score.

Klinická odpověď u pacientů s onemocněním nr-AxSpa, kterým byl podáván přípravek Enbrel, byla
zjevná při první návštěvě (2 týdny) a přetrvala po celou dobu 2leté léčby. Zlepšení kvality života 
související se zdravím a tělesnými funkcemi rovněž přetrvala po celou dobu 2leté léčby. Údaje 
z těchto 2 let neukázaly žádná nová bezpečnostní zjištění. V týdnu 104 progredovalo 8 pacientů do 
stupně 2 bilaterálního skóre RTG páteře podle modifikovaných Newyorských kritérií, svědčící pro 
axiální formu spondyloartropatie.

Dospělí pacienti s ložiskovou psoriázou
Enbrel se doporučuje podávat pacientům definovaným v bodu 4.1. Pacienti „bez léčebné odpovědi“ 
jsou v cílové populaci definováni nedostatečnou odpovědí (PASI 

 50 nebo PGA méně než dobrý), 

nebo zhoršením nemoci v průběhu léčení, pokud byli léčení minimálně třemi nejvýznamnějšími 
dostupnými způsoby celkové terapie, a dostávali přiměřené dávky po dostatečnou dobu k vyhodnocení 
odpovědi.

Účinnost přípravku Enbrel v porovnání s jinými způsoby celkové terapie u pacientů se středně těžkou 
až těžkou psoriázou (reagující na jiné způsoby celkové terapie) nebyla ve studiích vyhodnocována 
přímo porovnáním přípravku Enbrel s jinými způsoby celkovými terapiemi. Místo toho byly 
vyhodnoceny bezpečnost a účinnost ve čtyřech randomizovaných dvojitě zaslepených, placebem 
kontrolovaných studiích. Primárním kritériem účinnosti ve všech čtyřech studiích byl podíl pacientů 
v každé léčebné skupině, kteří dosáhli po 12 týdnech PASI 75 (tj. minimálně 75% zlepšení ve skóre 
Psoriasis Area and Severity Index oproti výchozí hodnotě).

Studie 1 byla studií 2. fáze klinického hodnocení u pacientů ve věku 

 18 let s aktivní, ale klinicky 

stabilní, ložiskovou psoriázou na ploše 

 10 % povrchu těla (BSA). 112 pacientů bylo randomizováno 

do skupiny, která dostávala dávku 25 mg přípravku Enbrel (n = 57) nebo placebo (n = 55) 2x týdně po 
dobu 24 týdnů. 

Studie 2 hodnotila 652 pacientů s chronickou ložiskovou psoriázou při použití stejných zařazovacích 
kritérií jako studie 1 spolu s minimální psoriatickou plochou a indexem závažnosti (PASI) 10 při 
screeningu. Enbrel byl podáván po dobu 6 po sobě jdoucích měsíců v dávkách 25 mg 1 x týdně, 25 mg 

85

2x týdně nebo 50 mg 2x týdně. V období prvních 12 týdnů dvojitě zaslepené terapie dostávali pacienti 
placebo nebo jednu z výše uvedených dávek přípravku Enbrel. Po 12 týdnech léčení začali dostávat 
pacienti v placebové skupině zaslepený přípravek Enbrel (25 mg 2x týdně); pacienti v aktivně 
léčených skupinách pokračovali až do 24. týdne v dávkách podle skupin, do nichž byli původně 
randomizováni.

Studie 3 hodnotila 583 pacientů a měla stejná zařazovací kritéria jako studie 2. Pacienti v této studii 
dostávali po dobu 12 týdnů 2x týdně přípravek Enbrel v dávkách 25 mg, nebo 50 mg, nebo placebo. 
Potom po dobu následujících 24 týdnů dostávali všichni pacienti nezaslepený přípravek Enbrel 
v dávkách 25 mg 2x týdně.

Studie 4 hodnotila 142 pacientů a měla podobná zařazovací kritéria jako studie 2 a 3. Pacienti v této 
studii dostávali po dobu 12 týdnů jednou týdně dávku 50 mg přípravku Enbrel nebo placebo, a potom 
po dobu následujících 12 týdnů dostávali všichni pacienti nezaslepený přípravek Enbrel v dávce 50 mg 
jednou týdně.

Ve studii 1 měla skupina léčená přípravkem Enbrel signifikantně vyšší podíl pacientů s klinickou 
odpovědí PASI 75 ve 12. týdnu (30 %) v porovnání se skupinou léčenou placebem (2 %) (p 

 0,0001). 

Po 24 týdnech dosáhlo PASI 75 56 % pacientů ve skupině léčené přípravkem Enbrel, v porovnání s 5 
% pacientů, léčených placebem. Klíčové výsledky studií 2, 3 a 4 jsou uvedeny níže.

ODPOVĚDI PACIENTŮ S PSORIÁZOU VE STUDIÍCH 2, 3 A 4

Odpově

ď (%)

------------------Studie 2-----------------

---------------Studie 3---------

----

---------------Studie 4---------

----

Placeb

o

------------Enbrel-----------

Placeb

o

--------Enbrel-----

--

Placeb

o

-------Enbrel------

25 mg 

2xtýdně

50 mg 

2xtýdně

25 mg

2xtýdn

ě

50 mg

2xtýdn

ě

50 mg 

1xtýdn

ě

50 mg 

1xtýdn

ě

n = 166

týden 

12

n = 162

týden 

12

n = 162

týden 

24

a

n = 164

týden 

12

n = 164

týden 

24

a

n = 193

týden 

12

n = 196

týden 

12

n = 196

týden 

12

n = 46

týden 

12

n = 96

týden 

12

n = 90

týden 

24

a

PASI 
50, %

14

58*

70

74*

77

9

64*

77*

9

69*

83

PASI 
75, %

4

34*

44

49*

59

3

34*

49*

2

38*

71

DSGA

b

čistá, 
nebo 
téměř 
čistá, %

5

34*

39

49*

55

4

39*

57*

4

39*

64

*p 

 0,0001 porovnáváno s placebem 

a.  Ve studii 2 a 4 nebylo ve 24. týdnu provedeno statistické porovnání s placebem, protože skupina původně 
léčená placebem začala dostávat od 13. do 24. týdne Enbrel v dávce 25 mg 2x týdně nebo 50 mg jednou týdně.
b.  Dermatologist Static Global Assessment. Čistá nebo téměř čistá je definována jako 0 nebo 1 na stupnici 0 až 5.

U pacientů s ložiskovou psoriázou, kteří dostávali Enbrel, byly zjevné signifikantní odpovědi 
v porovnání s placebem v době první kontroly (2 týdny) a přetrvávaly po 24 týdnů léčení.

Studie 2 měla také období po vysazení terapie, kdy bylo léčení ukončeno ve 24. týdnu u pacientů, kteří 
dosáhli zlepšení PASI minimálně o 50 %. U pacientů byl sledován výskyt rebound fenoménu (PASI 

150 % od úvodní hodnoty) a doba do relapsu (definován jako ztráta nejméně poloviny zlepšení 
dosaženého ve 24. týdnu v porovnání s úvodní hodnotou). V období po ukončení léčení se symptomy 
psoriázy postupně vrátily s průměrnou dobou 3 měsíce do relapsu onemocnění. Nebyl pozorován 
rebound fenomén ani závažné nežádoucí příhody spojené s psoriázou. Existují některé důkazy 

86

podporující prospěšnost opakované terapie přípravkem Enbrel u pacientů, kteří od počátku odpovídají 
na léčení.

Ve studii 3 si většina pacientů (77 %), kteří byli původně randomizováni do skupiny léčené 50 mg 
přípravku Enbrel 2x týdně a měli od 12. týdne snížené dávky na 25 mg 2x týdně, udržela odpověď 
PASI 75 do 36. týdne. U pacientů léčených po celou dobu studie dávkami 25 mg 2x týdně, se mezi 12. 
a 36. týdnem odpověď PASI 75 postupně zlepšovala.

Ve studii 4 měla přípravkem Enbrel léčená skupina pacientů vyšší podíl pacientů s PASI 75 ve 12. 
týdnu (38 %), v porovnání s placebem léčenou skupinou (2 %) (p<0,0001). U pacientů léčených po 
celou dobu studie dávkami 50 mg jednou týdně, se odpověď i nadále zlepšovala a ve 24. týdnu dosáhla 
u 71% PASI 75.

V dlouhodobých otevřených studiích (až 34 měsíců), v nichž byl Enbrel podáván nepřetržitě, byly 
udrženy klinické odpovědi a bezpečnost byla srovnatelná s krátkodobými studiemi.

Analýza údajů z klinických studií neprokázala žádné charakteristiky základního onemocnění, které by 
napomohly  klinikům  ve  výběru  nejvhodnější  možnosti  dávkování  (přerušované  nebo  kontinuální). 
Proto  musí být  výběr  přerušované  nebo  kontinuální  terapie  založen  na  lékařském  posouzení  a  na 
individuálních potřebách pacienta.

Protilátky proti přípravku Enbrel
V séru některých osob léčených etanerceptem byly zjištěny protilátky proti etanerceptu. Všechny tyto 
protilátky byly non-neutralizační a jejich výskyt byl zpravidla dočasný. Zdá se, že mezi vznikem 
protilátek, klinickou odpovědí ani nežádoucími účinky není žádná souvislost.

U pacientů léčených schválenými dávkami etanerceptu v klinických studiích po dobu až 12 měsíců byl 
kumulativní výskyt protilátek proti etanerceptu přibližně následující: 6% pacientů s revmatoidní 
artritidou, 7,5%  pacientů s psoriatickou artritidou, 2% pacientů s ankylozující spondylitidou, 7% 
pacientů s psoriázou, 9,7 % dětských pacientů s ložiskovou psoriázou a 4,8 % pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou. 

Podíl osob, u kterých se vyvinuly protilátky proti etanerceptu v dlouhodobých klinických studiích 
(trvajících až 3,5 roku), se s časem podle očekávání zvyšoval. Přesto však vzhledem k jejich 
přechodnému charakteru byla u pacientů s revmatoidní artritidou a psoriázou incidence protilátek 
zjištěných v každém hodnoceném okamžiku typicky méně než 7%. 

V dlouhodobé studii u pacientů s psoriázou, ve které pacienti dostávali 50 mg etanerceptu dvakrát 
týdně po dobu 96 týdnů, byl v každém hodnoceném okamžiku pozorován výskyt protilátek do 
přibližně 9%.

Pediatrická populace

Dětští pacienti s juvenilní idiopatickou artritidou
Bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena ve studii sestávající ze dvou částí u 69 dětí 
s polyartikulárním průběhem juvenilní idiopatické artritidy, které měly různé typy nástupu juvenilní 
idiopatické artritidy (polyartritida, oligoartritida, systémová artritida). Do studie byli zařazeni pacienti 
od 4 do 17 let se středně těžkou až těžkou aktivní juvenilní idiopatickou artritidou

s polyartikulárním průběhem, refrakterní na nebo netolerující léčbu methotrexátem, kteří nadále 
dostávali stabilní dávku jednoho nesteroidního antirevmatika a/nebo  prednisonu (

0,2 mg/kg/den 

nebo maximálně 10 mg). V části I dostávali všichni pacienti přípravek Enbrel v dávce 0,4 mg/kg 
(max. 25 mg v dávce) s.c. 2x týdně. V části II byli pacienti s klinickou odpovědí v devadesátém dni 
randomizováni, a buď zůstali na přípravku Enbrel nebo dostávali placebo po dobu 4 měsíců a byli 
hodnoceni pro znovuvzplanutí nemoci. Odpovědi byly posuzovány podle měřítka ACR Pedi 30 
charakterizované jako zlepšení o 

 30 % ve třech a více ze šesti základních kriterií JRA a zhoršení o 

30 % maximálně u jednoho ze šesti základních kriterií JRA, zahrnujících počet aktivních kloubů, 

87

omezení pohybu, celkové hodnocení lékařem a pacientem/rodičem, funkční vyšetření a rychlost 
sedimentace erytrocytů. Vzplanutí nemoci bylo definováno jako zhoršení o 

 30 % ve třech ze šesti 

základních kriterií JRA a zlepšení o 

 30 % u nejvýše jednoho ze šesti základních kriterií JRA a 

přítomnost nejméně 2 aktivních kloubů.

V části I této studie vykázalo 51 z 69 pacientů (74 %) klinickou odpověď a vstoupilo do části II. 
V části II bylo pozorováno vzplanutí nemoci u 6 z 25 pacientů (24 %) pokračujících v léčbě 
přípravkem Enbrel ve srovnání s 20 z 26 pacientů (77 %), kteří dostávali placebo (p=0,007). Od 
zahájení části II uplynulo ve skupině léčené přípravkem Enbrel průměrně 

116 dnů do znovuvzplanutí 

nemoci a u pacientů v placebové skupině průměrně 28 dnů. Z pacientů, u kterých byla zaznamenána 
klinická odpověď v 90. dni a kteří vstoupili do pokračovací fáze II, se část z těch zůstávajících na 
terapii přípravkem Enbrel od 3. do 7. měsíce dále zlepšovala, zatímco ti, kteří dostávali placebo, 
nezaznamenali zlepšení. 

V otevřené pokračovací studii zaměřené na bezpečnost bylo léčeno přípravkem Enbrel 58 dětských 
pacientů z výše uvedené studie (ve věku od 4 let v době zařazení) po dobu 10 let. Míra závažných 
nežádoucích příhod a závažných infekcí se dlouhodobou expozicí nezvýšila.

Dlouhodobá bezpečnost přípravku Enbrel v monoterapii (n=103), přípravku Enbrel s methotrexátem 
(n=294) nebo methotrexátu v monoterapii (n=197) byla hodnocena po dobu až 3 let v registru 594 dětí 
s juvenilní idiopatickou artritidou ve věku 2 až 18 let, z nichž 39 bylo ve věku 2 až 3 let. Celkově byly 
častěji hlášeny infekce u pacientů léčených etanerceptem ve srovnání se samotným methotrexátem 
(3,8% vs. 2%) a infekce související s použitím etanerceptu byly závažnějšího charakteru. 

V jiné otevřené jednoramenné studii bylo léčeno přípravkem Enbrel v dávce 0,8 mg/kg (až do 
maximální dávky 50 mg) podávané jednou týdně po dobu 12 týdnů, 60 pacientů s rozšířenou 
oligoartritidou (15 pacientů ve věku od 2 do 4 let, 23 pacientů ve věku od 5 do 11 let a 22 pacientů ve 
věku od 12 do 17 let)), 38 pacientů s artritidou spojenou s entesitidou (ve věku od 12 do 17 let) a 29 
pacientů s psoriatickou artritidou (ve věku od 12 do 17 let). V každé z těchto subtypů JIA většina 
pacientů vyhověla ACR Pedi 30 kriteriím a prokázala zlepšení klinického stavu splněním 
sekundárních cílů studie - jako je počet citlivých kloubů a celkové hodnocení stavu lékařem.
Bezpečnostní profil byl konzistentní (v souladu) s výsledky předchozích JIA studií.

Nebyly provedeny studie hodnotící účinek pokračování léčby přípravkem Enbrel u pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou, u nichž nedošlo ke klinické odpovědi do 3 měsíců od zahájení léčení 
přípravkem Enbrel. Navíc nebyly provedeny studie hodnotící účinek ukončení nebo snížení 
doporučené dávky přípravku Enbrel po jeho dlouhodobém používání u pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou.

Dětští pacienti s ložiskovou psoriázou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena v randomizované dvojitě zaslepené, placebem 
kontrolované studii u 211 dětských pacientů ve věku od 4 do 17 let se středně těžkou až těžkou 
ložiskovou psoriázou (definovanou sPGA skórem ≥ 3, zahrnujících ≥10% BSA a PASI ≥ 12). Vybraní 
pacienti měli v anamnéze fototerapii nebo celkovou terapii, nebo neodpovídali dostatečně na topickou 
terapii.

Pacienti dostávali Enbrel 0,8 mg/kg (až do 50 mg) nebo placebo jednou týdně po 12 týdnů. V 12. 
týdnu mělo pozitivní odpověď účinnosti (tj. PASI 75) více pacientů randomizovaných do skupiny 
léčené přípravkem Enbrel než randomizovaných do skupiny léčené placebem.

88

Výsledky studie u ložiskové psoriázy dětí po 12 týdnech 

Enbrel

0,8 mg/kg jednou 

týdně

(N = 106)

Placebo

(N = 105)

PASI 75, n (%)

60 (57%)

a

12 (11%)

PASI 50, n (%)

79 (75%)

a

24 (23%)

sPGA “čistý” nebo “minimální”, n (%)

56 (53%)

a

14 (13%)

Zkratky: sPGA-statické celkové lékařské hodnocení
a. p < 0,0001 v porovnání s placebem

Po 12 týdenní dvojitě zaslepené léčebné periodě dostávali všichni pacienti přípravek Enbrel 0,8 mg/kg 
(až do 50 mg) jednou týdně po dobu dalších 24 týdnů. V průběhu otevřené periody byly pozorovány 
podobné odpovědi jako ve dvojitě zaslepené periodě.

V průběhu randomizované periody vysazení léku signifikantně více pacientů přerandomizovaných do 
skupiny léčené placebem zaznamenalo relaps choroby (ztráta odpovědi PASI 75) v porovnání 
s pacienty přerandomizovanými do skupiny léčené přípravkem Enbrel. Při pokračujícím léčením 
odpovědi přetrvávaly až po 48 týdnů.

Dlouhodobá bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel v dávce 0,8 mg/kg (až do 50 mg) podávaného 
jednou týdně byla hodnocena v otevřené rozšířené studii na 181 pediatrických subjektech s ložiskovou 
psoriázou v celkové délce až 2 roky následující po výše uvedené 48 týdenní studii. Dlouhodobé 
zkušenosti s užíváním přípravku Enbrel byly obecně srovnatelné s původní 48 týdenní studií a 
neukázaly žádná nová bezpečnostní zjištění. 

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Hodnoty etanerceptu v séru byly určovány metodou enzymatické imunoanalýzy (ELISA), která může 
detekovat ELISA-reaktivní degradační produkty, jakož i původní látku. 

Absorpce
Etanercept je pomalu absorbován z místa subkutánní injekce a po jednotlivé dávce dosahuje 
maximální koncentraci přibližně po 48 hodinách. Absolutní biologická dostupnost je 76 %. Při 
dávkování 2x týdně se očekávají ustálené koncentrace, které jsou přibližně dvakrát tak vysoké než 
koncentrace zjištěné po jednotlivé dávce. Průměrná maximální sérová koncentrace po podání 
jednotlivé subkutánní dávky 25 mg přípravku Enbrel zdravým dobrovolníkům dosahovala 1,65 

 0,66 

g/ml a plocha pod křivkou byla 235  96,6 g . hod/ml. 

Profily středních hodnot koncentrací v ustáleném stavu u pacientů s revmatoidní artritidou, léčených 
50 mg přípravku Enbrel jednou týdně (n=21) vs. 25 mg Enbrel 2x týdně (n=16) byly C 

max

2,4 mg/l vs. 

2,6 mg/l, C

min

byly 1,2 mg/l vs. 1,4 mg/l a parciální AUC byla 297 mgh/l vs. 316 mgh/l. V otevřené 

jednodávkové dvourežimové zkřížené studii na zdravých dobrovolnících byl shledán etanercept 
podávaný v jednotlivé injekci 50 mg/ml bioekvivalentním se dvěma jednotlivými injekcemi po 25 
mg/ml podanými současně.     

V populační farmakokinetické analýze pacientů s ankylozující spondylitidou byly ustálené stavy AUC

etanerceptu 466 

g*h/ml pro 50 mg Enbrel jednou týdně (N=154) a 474 g*h/ml pro 25 mg Enbrel 

dvakrát týdně (N=148). 

Distribuce
Závislost koncentrace etanerceptu na čase zobrazuje biexponenciální křivka. Celkový distribuční 
objem etanerceptu je 7,6 l, zatímco distribuční objem v ustáleném stavu je 10,4 l. 

89

Eliminace
Etanercept je pomalu vylučován z organismu. Poločas vylučování je dlouhý, přibližně 70 hodin. 
Clearance je u pacientů s revmatoidní artritidou přibližně 0,066 l/hod., tj. o něco nižší než hodnota 
0,11 l/hod. pozorovaná u zdravých dobrovolníků. Navíc farmakokinetika přípravku Enbrel u pacientů 
s revmatoidní artritidou, u pacientů s ankylozující spondylitidou a u pacientů s ložiskovou psoriázou je 
podobná.

Není zjevný rozdíl ve farmakokinetice u žen a mužů. 

Linearita
Závislost na dávce nebyla formálně hodnocena, ale v dávkovém rozmezí není zřejmé nasycení 
clearance.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin
I když po podání radioaktivně značeného etanerceptu zdravým dobrovolníkům i pacientům byla 
radioaktivita vylučována močí, u pacientů s akutním renálním selháním nebyla pozorována zvýšená 
koncentrace etanerceptu. Renální porucha by tedy neměla vyžadovat změnu dávkování. 

Porucha funkce jater
U pacientů s akutním jaterním selháním nebyla pozorována zvýšená koncentrace etanerceptu. Jaterní 
porucha by tedy neměla vyžadovat změnu dávkování

Starší osoby
Vliv pokročilého věku na koncentrace etanerceptu v séru byl zkoumán populační farmakokinetickou 
analýzou. Clearance a objem zjištěné u pacientů ve věku od 65 do 87 let byly podobné hodnotám 
stanoveným u pacientů, kteří byli mladší než 65 let.

Pediatrická populace

Dětští pacienti s juvenilní idiopatickou artritidou
V klinické studii byl Enbrel podáván 69 pacientům (ve věku od 4 do 17 let) s polyartikulárním 
průběhem juvenilní idiopatické artritidy v dávce 0,4 mg/kg 2x týdně po dobu 3 měsíců. Střední 
hodnoty sérových koncentrací byly podobné těm, které byly zjištěny u dospělých pacientů s 
revmatoidní artritidou. Nejmladší děti (4 roky) měly sníženou clearance (zvýšily clearance, když 
normalizovaly svoji hmotnost) ve srovnání se staršími dětmi (12 let) a s dospělými. Simulace 
dávkování naznačuje, že zatímco starší děti (od 10 do 17 let) mají hladiny v séru bližší hladinám, které 
byly stanoveny u dospělých, mladší děti mají hladiny zřetelně nižší. 

Dětští pacienti s ložiskovou psoriázou
Dětským pacientům s ložiskovou psoriázou (věk od 4 do 17 let) byl podáván etanercept 0,8 mg/kg (až 
do maximální dávky 50 mg za týden) jednou týdně až po dobu 48 týdnů. Střední hodnoty sérových
koncentrací v ustáleném stavu byly od 1,6 do 2,1 μg/ml v týdnech 12, 24 a 48. Tyto střední hodnoty 
koncentrací u dětských pacientů s ložiskovou psoriázou byly podobné koncentracím pozorovaným u 
pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (léčených 0,4 mg/kg etanerceptu dvakrát týdně až do 
maximální dávky 50 mg za týden). Tyto střední koncentrace byly podobné jako u dospělých pacientů 
s ložiskovou psoriázou léčenou 25 mg etanerceptu dvakrát týdně.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

V toxikologických studiích s přípravkem Enbrel nebyla zjevná žádná dávku limitující toxicita ani 
toxicita v cílových orgánech. Podle výsledků celé řady studií in vitro in vivo je přípravek Enbrel 
považován za negenotoxický. Studie karcinogenity a standardní hodnocení fertility a postnatální 
toxicity nebyly s přípravkem Enbrel provedeny v důsledku zjištění vzniku neutralizujících protilátek u 
hlodavců.

90

Přípravek Enbrel nevyvolal úmrtí ani zjevné příznaky toxicity u myší nebo potkanů po podání 
jednotlivé dávky 2000 mg/kg subkutánně nebo jednotlivé dávky 1000 mg/kg intravenózně.

Přípravek Enbrel nevykazoval toxicitu limitující velikost dávky nebo orgánovou toxicitu u opic druhu 
cynomolgus po podávání 2x týdně subkutánně po 4 nebo 26 po sobě jdoucích týdnů v dávce 15 mg/kg, 
což vedlo k sérovým koncentracím podle velikosti plochy pod křivkou více než 27x vyšším než 
zjištěným u lidí po doporučené dávce 25 mg.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Sacharosa
Chlorid sodný
Arginin-hydrochlorid
Dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného
Dihydrát hydrogenfosforečnanu sodného
Voda pro injekci

6.2  Inkompatibility

Vzhledem k absenci studií kompatibility nesmí být tento přípravek mísen s jinými léčivými přípravky.

6.3

Doba použitelnosti

30 měsíců

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2 ºC - 8 ºC).
Chraňte před mrazem.

Přípravek Enbrel lze jednorázově po dobu až čtyř týdnů uchovávat při teplotě maximálně do 25 ºC; po 
této době nesmí být znovu uchováván v chladu (v chladničce). Přípravek Enbrel musí být zlikvidován, 
pokud není použit do čtyř týdnů po vyjmutí z chladničky.

Uchovávejte předplněné injekční stříkačky ve vnějším obalu, aby byly chráněny před světlem.

6.5

Druh obalu a obsah balení

ENBREL 25 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Injekční stříkačka z bezbarvého skla (typ I) s jehlou z nerezové oceli, kryt jehly z pryže a táhlo z 
plastu. 

Krabička obsahuje 4, 8 nebo 24 předplněných injekčních stříkaček a 4, 8 nebo 24 alkoholových 
tamponů. Kryt jehly předplněných injekčních stříkaček obsahuje suchou přírodní pryž (latex) (viz bod 
4.4). Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

ENBREL 50 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Injekční stříkačka z bezbarvého skla (typ I) s jehlou z nerezové oceli, kryt jehly z pryže a táhlo z 
plastu.
Krabička obsahuje 2, 4 nebo 12 předplněných injekčních stříkaček a 2, 4 nebo 12 alkoholových 
tamponů. Kryt jehly předplněných injekčních stříkaček obsahuje suchou přírodní pryž (latex) (viz bod 
4.4). Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

91

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Před použitím počkejte, než Enbrel v předplněné injekční stříkačce pro jedno použití dosáhne 
pokojové teploty (přibližně 15 až 30 minut). Po dobu, než předplněná injekční stříkačka dosáhne 
pokojové teploty, se nemá snímat kryt jehly. Roztok má být čirý až mírně opalescentní, bezbarvý nebo 
světle žlutý a může obsahovat malé průsvitné nebo bílé částice proteinu. 

Úplný návod na podání je k dispozici v příbalové informaci, bod 7 „N

ÁVOD K PŘÍPRAVĚ A PODÁVÁNÍ 

INJEKCÍ PŘÍPRAVKU 

E

NBREL

“.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.

7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer Limited  
Ramsgate Road  
Sandwich   
Kent CT13 9NJ 
Velká Británie

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

ENBREL 25 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
EU/1/99/126/013
EU/1/99/126/014
EU/1/99/126/015

ENBREL 50 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
EU/1/99/126/016
EU/1/99/126/017
EU/1/99/126/018

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3. února 2000
Datum posledního prodloužení registrace: 3. února 2010

10.

DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky

http://www.ema.europa.eu

.

92

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Enbrel 25 mg injekční roztok v předplněném peru
Enbrel 50 mg injekční roztok v předplněném peru

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Enbrel 25 mg injekční roztok v předplněném peru
Jedno předplněné injekční pero obsahuje etanerceptum 25 mg.

Enbrel 50 mg injekční roztok v předplněném peru
Jedno předplněné injekční pero obsahuje etanerceptum 50 mg.

Etanercept je fúzní protein složený z receptoru p 75 tumor nekrotizujícího faktoru a Fc proteinu, 
vyráběný technologií rekombinace DNA v expresním systému ovárií čínského křečíka (CHO). 
Etanercept je dimer chimerického proteinu, vzniklého genetickým inženýrstvím, který vzniká 
spojením extracelulární vazebné domény lidského receptoru 2 tumor nekrotizujícího faktoru 
(TNFR2/p75) s Fc oblastí lidského IgG1. Tato Fc složka obsahuje pantovou oblast, CH

a CH

3  

regiony, ale nemá CH

region IgG1. Etanercept obsahuje 934 aminokyselin a má molekulovou 

hmotnost přibližně 150 kilodaltonů. Specifická aktivita etanerceptu je 1,7x10

6

jednotek/mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok.

Roztok je čirý, bezbarvý nebo světle žlutý.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Revmatoidní artritida
Enbrel v kombinaci s methotrexátem je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní revmatoidní 
artritidy u dospělých v případech, kdy po podání jiných chorobu modifikujících léků, včetně 
methotrexátu (pokud není kontraindikován), nebylo dosaženo adekvátní terapeutické odpovědi.

Enbrel může být podáván jako monoterapie v případě intolerance methotrexátu nebo pokud je 
pokračující léčba methotrexátem nevhodná.

Enbrel je také indikován k léčbě závažné aktivní a progresivní revmatoidní artritidy u dospělých, kteří 
nebyli předtím léčeni methotrexátem.

Enbrel použitý samostatně nebo v kombinaci s methotrexátem prokázal rentgenologicky měřitelné 
snížení míry progrese poškození kloubů a fyzické funkční zlepšení.

Juvenilní idiopatická artritida
Léčba polyartritidy  (positivní  či  negativní  revmatoidní  faktor)  a  rozvinuté  oligoartritidy u  dětí  a 
dospívajících ve věku od 2 let, u nichž nebylo dosaženo adekvátní odpovědi na léčbu methotrexátem, 
nebo u nichž methotrexát nebyl tolerován. 

Léčba psoriatické artritidy u dospívajících ve věku od 12 let, u nichž nebylo dosaženo adekvátní 
odpovědi na léčbu methotrexátem, nebo u nichž methotrexát nebyl tolerován.

93

Léčba artritidy spojené s entesitidou u dospívajících ve věku od 12 let, u nichž nebylo dosaženo 
adekvátní odpovědi na konvenční léčbu nebo u nichž konvenční léčba nebyla tolerována.

Přípravek Enbrel nebyl studován u dětí mladších než 2 roky.

Psoriatická artritida
Léčení aktivní a progresivní psoriatické artritidy u dospělých v případech, kdy po předchozím podání 
jiných chorobu modifikujících léků nebylo dosaženo adekvátní terapeutické odpovědi. Enbrel prokázal 
fyzické funkční zlepšení u pacientů s psoriatickou artritidou a rentgenologicky měřitelné snížení míry 
progrese poškození periferních kloubů u pacientů se symetrickými polyartikulárními podtypy choroby.

Axiální spondylartritidy

Ankylozující spondylitida (AS)
Léčení dospělých se závažnou aktivní ankylozující spondylitidou, jestliže nebylo dosaženo adekvátní 
odpovědi konvenční léčbou.

Radiograficky neprokazatelná axiální spondylartritida
Léčba dospělých se závažnou radiograficky neprokazatelnou axiální spondylartritidou s objektivními 
známkami zánětu indikovanými zvýšenou hladinou C-reaktivního proteinu (CRP) a/nebo prokázanými 
při zobrazení magnetickou rezonancí (MR), kteří měli nedostatečnou odpověď na nesteroidní 
antirevmatika (NSAID-nonsteroidal anti-inflammatory drugs).

Ložisková psoriáza
Léčení dospělých se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou, kteří neodpovídají na jinou 
celkovou terapii zahrnující cyklosporin, methotrexát nebo psoralen a ultrafialové světlo A (PUVA) 
(viz bod 5.1), nebo tato terapie je pro ně kontraindikována, nebo ji netolerují.

Ložisková psoriáza u dětí
Léčení chronické těžké ložiskové psoriázy u dětí a dospívajících ve věku od 6 let, kteří neodpovídají 
dostatečně na léčbu nebo netolerují jinou celkovou terapii nebo fototerapii.

4.2

Dávkování a způsob podání

Léčení přípravkem Enbrel má být zahájeno a prováděno pod dohledem lékaře specializovaného na 
diagnostikování a léčbu revmatoidní artritidy, juvenilní idiopatické artritidy, psoriatické artritidy, 
ankylozující spondylitidy, radiograficky neprokazatelné axiální spondylartritidy, ložiskové psoriázy 
nebo ložiskové psoriázy u dětí. Pacienti léčení přípravkem Enbrel mají dostat pohotovostní kartu 
pacienta.

Enbrel předplněné pero je k dispozici v silách 25 mg a 50 mg. Jiná balení přípravku Enbrel jsou 
k dispozici v silách 10 mg, 25mg a 50 mg.

Dávkování

Revmatoidní artritida
Doporučenou dávku představuje 25 mg přípravku Enbrel podaných 2x týdně. Alternativně 50 mg  
podaných jednou týdně bylo stanoveno jako bezpečné a účinné (viz bod 5.1).

Psoriatická artritida, ankylozující spondylitida a radiograficky neprokazatelná axiální 
spondylartritida
Doporučená dávka je 25 mg přípravku Enbrel podaných 2 x týdně, nebo 50 mg podaných jednou 
týdně. 

Dostupné údaje naznačují, že u všech výše uvedených indikací je klinické odpovědi obvykle dosaženo 
v průběhu 12 týdnů léčby. Je třeba pečlivě zvážit pokračování léčby u pacienta, který na ni během této 
doby nevykazuje odpověď.  

94

Ložisková psoriáza
Doporučená dávka je 25 mg přípravku Enbrel podaná 2 x týdně nebo 50 mg podaná jednou týdně. 
Alternativně může být podáváno 50 mg 2 x týdně až 12 týdnů a dále, je-li to nezbytné, dávka 25 mg 2 
x týdně nebo 50 mg jednou týdně. Léčení přípravkem Enbrel má pokračovat až do dosažení remise, až 
po dobu 24 týdnů. U některých dospělých pacientů může být vhodné pokračování v terapii po 24 
týdnech (viz bod 5.1). U pacientů, kteří nevykazují odpověď po 12 týdnech, má být léčení ukončeno. 
Je-li indikována opakovaná léčba, má se dodržet výše uvedená délka léčení. Dávka má být 25 mg 2 x 
týdně nebo 50 mg jednou týdně. 

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin a jater
Nevyžaduje se úprava dávek.

Starší osoby
Nevyžaduje  se  žádná  úprava  dávek.  Dávkování  a  způsob  podávání  jsou  stejné  jako  u  dospělých  ve 
věku od 18 do 64 let.

Pediatrická populace
Dávkování přípravku Enbrel je u dětských pacientů založeno na jejich tělesné hmotnosti. Pacientům 
o hmotnosti nižší než 62,5 kg by měla být podána přesná dávka na mg/kg za použití prášku a
rozpouštědla pro injekční roztok nebo prášku pro injekční roztok (viz níže uvedené dávkování pro 
konkrétní indikace). Pacientům o hmotnosti 62,5 kg a více může být dávka podávána pomocí fixní 
dávky v předplněné injekční stříkačce nebo předplněném peru. 

Juvenilní idiopatická artritida 
Doporučená dávka je 0,4 mg/kg (až do maximální dávky 25 mg) ve formě subkutánní injekce 
podávaná 2x týdně v intervalu 3–4 dny mezi dávkami nebo 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) 
podávaná 1x týdně. U pacientů, kteří nevykazují žádnou odpověď po 4 měsících, má být terapie 
ukončena.

Pro podávání dětem s JIA s hmotností nižší než 25 kg může být vhodnější síla 10 mg v injekční 
lahvičce.

Nebyly provedeny žádné formální klinické studie u dětí ve věku 2 až 3 let. Limitované bezpečnostní 
údaje z registru pacientů však naznačují, že bezpečnostní profil u dětí ve věku 2 až 3 let je podobný 
jako u dospělých a dětí ve věku 4 let a starších, pokud je podávána jednou týdně subkutánně dávka 0,8 
mg/kg (viz bod 5.1).

U dětí mladších 2 let v indikaci juvenilní idiopatické artritidy není zpravidla užití přípravku Enbrel 
aplikovatelné.

Ložisková psoriáza u dětí (věk 6 let a starší)
Doporučená dávka je 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) jednou týdně až po dobu 24 týdnů. U 
pacientů, kteří nevykazují žádnou odpověď po 12 týdnech, by měla být terapie ukončena.

Pokud je indikováno opakované léčení přípravkem Enbrel, má se postupovat podle výše uvedených 
pokynů o délce terapie. Podává se dávka 0,8 mg/kg (až do maximální dávky 50 mg) jednou týdně.

U dětí mladších 6 let v indikaci ložiskové psoriázy není zpravidla užití přípravku Enbrel aplikovatelné.

Způsob podání
Přípravek Enbrel je podáván subkutánní injekcí (viz bod 6.6).

Úplný návod na podání je k dispozici v příbalové informaci, bod 7 „Použití předplněného pera 
MYCLIC k injekci přípravku Enbrel“.

95

4.3

Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku obsaženou v přípravku uvedenou 
v bodě 6.1.

Sepse nebo riziko sepse.

Léčba přípravkem Enbrel nesmí být zahájena u pacientů s aktivní infekcí včetně chronických a 
lokálních infekcí.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

K lepší dohledatelnosti biologických léčivých přípravků je nutné přehledně zaznamenat (nebo uvést) 
do pacientovy dokumentace název podávaného přípravku a číslo šarže.

Infekce
Pacienti mají být vyšetřeni na infekce před zahájením, v průběhu a po ukončení léčení přípravkem 
Enbrel, přičemž je třeba brát v úvahu, že průměrný poločas vylučování etanerceptu je přibližně 70 
hodin (rozmezí 7-300 hodin).

Při používání přípravku Enbrel byly pozorovány závažné infekce, sepse, tuberkulóza a oportunní 
infekce, včetně invazivních plísňových infekcí, listerióza a legionelóza (viz bod 4.8). Příčinou těchto 
infekcí byly bakterie, mykobakterie, plísně, viry a parazité (včetně protozoí). V některých případech, 
obzvláště u plísňových a dalších oportunních infekcí, nebyly tyto infekce rozpoznány, což vedlo 
k opožděnému nasazení příslušné léčby a někdy k úmrtí. Při vyšetření pacientů na přítomnost infekce 
je třeba brát v úvahu riziko pacienta vzhledem k významným oportunním infekcím (např. expozice 
endemickým mykózám).

Pacienty, u kterých se v průběhu podávání přípravku Enbrel rozvine infekce, je třeba přísně 
monitorovat. Jestliže se u pacienta rozvíjí závažná infekce, musí být přípravek Enbrel vysazen
Bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel nebyla u pacientů s chronickými infekcemi hodnocena. Lékaři 
mají pečlivě zvažovat podání přípravku Enbrel pacientům, kteří mají v anamnéze opakované nebo 
chronické infekce nebo trpí stavy, které mohou vytvářet dispozici k infekcím, např. pokročilý nebo 
špatně kompenzovaný diabetes.

Tuberkulóza
U  pacientů  léčených  přípravkem  Enbrel  byly  hlášeny  případy  aktivní tuberkulózy  včetně  miliární  a 
extrapulmonální tuberkulózy.

Před zahájením léčení musí být všichni pacienti vyšetřeni na aktivní a inaktivní (latentní) tuberkulózu. 
Toto vyšetření by mělo obsahovat podrobnou lékařskou anamnézu a osobní anamnézu tuberkulózy, 
možný předchozí kontakt s tuberkulózou a předchozí a/nebo současnou imunosupresivní terapii. U 
všech pacientů musí být (v souladu s lokálními doporučeními) provedeny vhodné screeningové testy -
tj. tuberkulinový kožní test a rentgen hrudníku. Doporučuje se zaznamenat výsledky těchto vyšetření 
do pohotovostní karty pacienta. Předepisujícím lékařům se připomíná riziko falešně negativních 
výsledků tuberkulinových testů, zvláště u pacientů těžce nemocných nebo se sníženou imunitou.

Při pozitivní diagnóze aktivní tuberkulózy se nesmí terapie přípravkem Enbrel zahájit. Pokud je 
diagnostikována inaktivní (latentní) tuberkulóza, antituberkulózní léčba latentní tuberkulózy musí být 
zahájena před začátkem terapie přípravkem Enbrel a v souladu s místními doporučeními.  V takovém 
případě je třeba velmi pečlivě zhodnotit poměr přínosu/rizika terapie přípravkem Enbrel.

Všechny pacienty je třeba informovat, že pokud se během nebo po ukončení léčby přípravkem Enbrel 
objeví známky/příznaky naznačující tuberkulózu (např. přetrvávající kašel, chřadnutí/ztráta hmotnosti, 
zvýšená teplota), mají vyhledat lékařskou pomoc.

96

Reaktivace hepatitidy B
U pacientů, kteří byli v minulosti infikováni virem hepatitidy B (HBV) a léčeni souběžně antagonisty 
TNF včetně přípravku Enbrel, byla hlášena reaktivace hepatitidy B. Patří sem i zprávy o reaktivaci 
hepatitidy B u pacientů, kteří byli anti-HBc pozitivní, avšak HBsAg negativní. Před zahájením léčby 
přípravkem Enbrel se musí u pacientů provést test na infekci HBV. U pacientů s pozitivním 
výsledkem testu na infekci HBV se doporučuje konzultace s lékařem, který je odborníkem v léčbě 
hepatitidy B. Při podávání přípravku Enbrel pacientům, kteří byli v minulosti infikováni HBV, je třeba 
opatrnosti. Tito pacienti musí být po celou dobu léčby a několik týdnů po jejím ukončení sledováni na 
známky a příznaky aktivní infekce HBV. Nejsou k dispozici dostatečné údaje o léčbě HBV 
infikovaných pacientů antivirovou terapií společně s terapií antagonisty TNF. U pacientů, u nichž 
dojde k rozvoji infekce HBV, by se měla léčba přípravkem Enbrel ukončit a zahájit léčba účinnou 
antivirovou terapií spolu s vhodnou podpůrnou léčbou.

Zhoršení hepatitidy C
U pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo hlášeno zhoršení hepatitidy C.  Enbrel má být podáván 
s opatrností u pacientů s hepatitidou C v anamnéze.

Současná léčba s anakinrou
Současné podávání přípravku Enbrel s anakinrou bylo spojeno se zvýšeným rizikem závažných infekcí 
a s neutropenií ve srovnání s podáváním samotného přípravku Enbrel. Tato kombinace neprokázala 
zvýšení klinického prospěchu. Proto se současné podávání přípravku Enbrel s anakinrou nedoporučuje 
(viz bod 4.5 a 4.8).

Současná léčba s abataceptem
V klinických studiích vedlo současné podávání abataceptu a přípravku Enbrel ke zvýšené incidenci 
závažných nežádoucích příhod. Tato kombinace neprokázala lepší klinický benefit; takové použití se 
nedoporučuje (viz bod 4.4).

Alergické reakce
Běžně byly pozorovány alergické reakce spojené s podáváním přípravku Enbrel. Při používání 
přípravku Enbrel alergické reakce zahrnovaly angioedém a kopřivku, jakož i závažné reakce. 
Vyskytne-li se závažná alergická nebo anafylaktická reakce, léčení přípravkem Enbrel musí být 
okamžitě přerušeno a má být zahájena adekvátní terapie.

Kryt jehly předplněného pera obsahuje latex (suchá přírodní pryž), který může při zacházení s ním 
nebo při podání přípravku Enbrel vyvolat hypersenzitivní reakce u osob se známou nebo možnou 
přecitlivělostí na latex.

Imunosuprese
Protože TNF ovlivňuje protizánětlivý proces a moduluje buněčnou imunitní odpověď, je možné, že 
antagonisté TNF včetně přípravku Enbrel ovlivní přirozenou ochranu proti infekcím a malignitám. Ve 
studii se 49 dospělými pacienty s revmatoidní artritidou léčenou přípravkem Enbrel nebylo 
pozorováno žádné potlačení opožděné přecitlivělosti nebo hladiny imunoglobulinů nebo změny počtu 
efektorových buněčných populací. 

U dvou pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou se rozvinula infekce varicely se známkami a 
příznaky aseptické meningitidy, která byla vyléčena bez následků. Pacienti s výraznou expozicí viru
varicely musí dočasně přerušit léčení přípravkem Enbrel a je třeba u nich zvážit profylaktickou léčbu
imunoglobulinem proti varicella zoster.

Bezpečnost a účinnost přípravku Enbrel u pacientů se sníženou imunitou nebo s chronickými 
infekcemi nebyla hodnocena.

97

Maligní nádory a lymfoproliferativní onemocnění

Solidní a hematopoetické maligní nádory (s vyloučením karcinomů kůže)
V postmarketingovém období se vyskytla hlášení o různých nádorových onemocněních (včetně 
karcinomu prsu, plic a lymfomu) (viz bod 4.8).

V kontrolovaných částech klinických studií s antagonisty TNF bylo u pacientů léčených antagonisty 
TNF pozorováno více případů lymfomů než u kontrolních pacientů. Jejich výskyt však byl vzácný a 
období sledování pacientů léčených placebem bylo kratší než u pacientů léčených antagonisty TNF. 
Po uvedení přípravku na trh byly u pacientů léčených antagonisty TNF hlášeny případy leukémie. 
Zvýšené riziko vzniku lymfomu a leukémie je u pacientů s revmatoidní artritidou při dlouhotrvajícím 
průběhu a vysoké aktivitě zánětlivého onemocnění předpokládané, což komplikuje odhad rizika.

Na základě současného stavu znalostí nelze u pacientů léčených antagonisty TNF vyloučit možné 
riziko rozvoje lymfomů, leukémie či jiných hematopoetických nebo solidních malignit. Při zvažování
terapie antagonisty TNF u pacientů s maligním nádorovým onemocněním v anamnéze nebo při 
zvažování pokračování léčby u pacientů, u kterých se rozvine maligní nádor, je třeba zvýšené 
opatrnosti.  
  
Zhoubná nádorová onemocnění, některá končící úmrtím, byla po uvedení na trh hlášena u dětí, 
dospívajících a mladých dospělých (do 22 let) léčených antagonisty TNF (zahájení terapie ≤ 18 let), 
včetně přípravku Enbrel. Lymfomy tvořily přibližně polovinu případů. Ostatní případy představovaly 
různé typy malignit a zahrnovaly vzácné, s imunosupresí typicky spojené malignity. Riziko rozvoje 
malignit u dětí a dospívajících léčených antagonisty TNF nelze vyloučit.

Karcinomy kůže 
U pacientů léčených antagonisty TNF, včetně přípravku Enbrel, byly hlášeny případy melanomu a 
nemelanomového karcinomu kůže (NMSC). U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly 
v postmarketingovém období velmi zřídka hlášeny případy Merkelova buněčného karcinomu. U všech 
pacientů, zejména u těch s rizikovými faktory pro vznik karcinomu kůže, se doporučuje pravidelné 
vyšetření kůže. 

Ze společných výsledků kontrolovaných klinických studií bylo pozorováno více případů NMSC u 
pacientů léčených přípravkem Enbrel v porovnání s kontrolními pacienty, obzvláště u pacientů 
s psoriázou. 

Očkování 
Současně s přípravkem Enbrel nesmí být podávány živé vakcíny. Údaje o sekundárním přenosu 
infekce živými vakcínami u pacientů léčených přípravkem Enbrel nejsou k dispozici. Ve dvojitě 
zaslepené placebem kontrolované randomizované klinické studii na dospělých pacientech s 
psoriatickou artritidou dostalo 184 pacientů ve 4. týdnu také multivalentní pneumokokovou 
polysacharidovou vakcínu. V této studii většina pacientů s psoriatickou artritidou, kteří dostávali  
Enbrel, byla schopna vykázat účinnou imunitní odpověď B 

 lymfocytů na pneumokokovou 

polysacharidovou vakcínu, ale titry byly v úhrnu mírně nižší, přičemž několik pacientů mělo 
dvojnásobně vyšší titry v porovnání s pacienty, kteří nedostávali Enbrel. Klinický význam toho není 
známý.

Tvorba autoprotilátek
Léčení přípravkem Enbrel může vést k tvorbě autoprotilátek (viz bod 4.8).

Hematologické reakce
U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly vzácně zjištěny případy pancytopenie a velmi vzácně 
případy aplastické anemie, některé s fatálním koncem. Pozornost musí být věnována pacientům 
léčeným přípravkem Enbrel, kteří mají v anamnéze krevní dyskrazii. Všichni pacienti léčení 
přípravkem Enbrel a rodiče/pečovatelé musí být upozorněni, aby neprodleně vyhledali lékařskou 
pomoc v případě rozvoje známek a příznaků připomínajících krevní dyskrazii nebo infekci u pacienta 
(např. přetrvávání horečky, bolest v krku, podlitiny, krvácení, bledost). Tito pacienti musí být 

98

bezodkladně vyšetřeni, včetně vyšetření úplného krevního obrazu; při potvrzení krevní dyskrazie musí 
být Enbrel vysazen.

Neurologické poruchy 
Vzácně byly u pacientů léčených přípravkem Enbrel zaznamenány demyelinizační poruchy CNS (viz 
bod 4.8). Dodatečně byly vzácně hlášeny případy periferní demyelinizační polyneuropatie (včetně 
syndromu Guillain-Barré, chronické zánětlivé demyelinizační polyneuropatie, demyelinizační 
polyneuropatie a multifokální neuropatie motoneuronů). Přestože nebyly provedeny klinické studie 
podávání přípravku Enbrel pacientům s roztroušenou sklerózou, klinické studie jiných antagonistů 
TNF u pacientů s roztroušenou sklerózou prokázaly zvýšení aktivity onemocnění. Při zvažování 
podávání přípravku Enbrel pacientům se stávající nebo nově objevenou demyelinizační poruchou nebo 
pacientům, u nichž je možno uvažovat o zvýšeném riziku rozvoje demyelinizační poruchy, je třeba 
pečlivě vyhodnotit možná rizika a výhody terapie, včetně neurologického posouzení. 

Kombinovaná terapie
Ve dvouleté kontrolované klinické studii u pacientů s revmatoidní artritidou nevedla kombinace 
přípravku Enbrel a methotrexátu k neočekávaným bezpečnostním nálezům, a bezpečnostní profil 
přípravku Enbrel byl při podávání v kombinaci s methotrexátem podobný profilům zaznamenaným ve 
studiích, kde byl podáván samotný Enbrel nebo samotný methotrexát. Dlouhodobé klinické studie na 
posouzení bezpečnosti podání této kombinace stále pokračují. Dlouhodobá bezpečnost podávání 
přípravku Enbrel v kombinaci s jinými chorobu modifikujícími léky (DMARD) nebyla sledována.
Použití přípravku Enbrel při terapii psoriázy v kombinaci s jinými způsoby celkové léčby nebo 
s fototerapií nebylo studováno.

Renální a jaterní nedostatečnost
Na základě farmakokinetických údajů (viz bod 5.2) není potřeba upravovat dávku u pacientů s renální 
nebo hepatální nedostatečností. Klinické zkušenosti s těmito pacienty jsou omezené.

Městnavé srdeční selhání
Lékaři musí být opatrní při používání přípravku Enbrel u pacientů s městnavým srdečním selháním. 
Existují postmarketingové zprávy o zhoršení městnavého srdečního selhání s identifikovatelnými 
vyvolávajícími faktory i bez nich u pacientů užívajících přípravek Enbrel. Vzácně (< 0,1 %) byly také 
hlášeny případy nového nástupu městnavého srdečního selhání, a to včetně městnavého srdečního 
selhání u pacientů bez známého preexistujícího kardiovaskulárního onemocnění. Někteří z těchto 
pacientů byli mladší 50 let. Dvě rozsáhlé klinické studie hodnotící podávání přípravku Enbrel při 
léčení městnavého srdečního selhání byly předčasně ukončeny z důvodu nedostatečné účinnosti. Údaje
z jedné z těchto studií, i když nepřesvědčivé, naznačují možnou tendenci ke zhoršení městnavého 
srdečního selhání u pacientů léčených přípravkem Enbrel.   

Alkoholická hepatitida
V randomizované placebem kontrolované studii fáze II bylo 48 hospitalizovaných pacientů léčeno 
přípravkem Enbrel nebo placebem pro středně těžkou až těžkou alkoholickou hepatitidu. Enbrel nebyl 
účinný a míra mortality po 6 měsících byla u pacientů léčených přípravkem Enbrel signifikantně vyšší. 
Proto se Enbrel nesmí podávat pacientům k léčbě alkoholické hepatitidy. Lékaři musí být opatrní při 
podávání přípravku Enbrel pacientům, kteří mají také středně těžkou až těžkou alkoholickou 
hepatitidu.

Wegenerova granulomatóza
Placebem kontrolovaná studie, v níž bylo 89 dospělých pacientů léčeno přípravkem Enbrel a 
standardní terapií (zahrnující cyklofosfamid nebo methotrexát a glukokortikoidy) v průměru po dobu 
25 měsíců, neprokázala účinnost přípravku Enbrel při léčení Wegenerovy granulomatózy. U pacientů 
léčených přípravkem Enbrel byl signifikantně vyšší výskyt různých typů malignit (jiných než kožních) 
než v kontrolní skupině. Enbrel se nedoporučuje k léčení Wegenerovy granulomatózy.

Hypoglykémie u pacientů s léčbou diabetu
U pacientů léčených antidiabetiky byly po zahájení léčby přípravkem Enbrel hlášeny případy 
hypoglykémie. U některých z těchto pacientů bylo nutné snížit dávky antidiabetik.

99

Zvláštní populace

Starší osoby
U pacientů ve věku 65 let a starších, kterým byl podáván přípravek Enbrel, ve srovnání s mladšími 
pacienty, ve studiích fáze 3 u revmatoidní artritidy, psoriatické artritidy a ankylozující spondylitidy, 
nebyly pozorovány žádné celkové rozdíly v nežádoucích účincích, závažných nežádoucích účincích a 
závažných infekcích. Léčbě starších pacientů musí být však věnována zvýšená pozornost, zvláště pak 
s důrazem na výskyt infekcí.

Pediatrická populace

Očkování
Doporučuje se, aby pediatričtí pacienti absolvovali všechna očkování podle platných očkovacích 
schémat pokud možno před zahájením terapie přípravkem Enbrel (viz Očkování uvedené výše).

Zánětlivé onemocnění střev (IBD) a uveitidy u pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA)
U pacientů s JIA a s uveitidou léčených přípravkem Enbrel byly hlášeny případy IBD (viz bod 4.8).  

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současná léčba s anakinrou
U dospělých pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou, byla pozorována vyšší 
četnost závažných infekcí ve srovnání s pacienty léčenými samotným přípravkem Enbrel nebo 
samotnou anakinrou (starší data).

Navíc ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii dospělých pacientů na základní léčbě
methotrexátem, byla u pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou pozorována vyšší 
četnost závažných infekcí (7 %) a neutropenie než u pacientů léčených samotným přípravkem Enbrel 
(viz bod 4.4 a 4.8). Enbrel v kombinaci s anakinrou neprokázal zvýšení klinického prospěchu, a proto 
se nedoporučuje.

Současná léčba s abataceptem
V klinických studiích vedlo současné podávání abataceptu a přípravku Enbrel ke zvýšené incidenci 
závažných nežádoucích příhod. Tato kombinace neprokázala lepší klinický benefit; takové použití se 
nedoporučuje (viz bod 4.4).

Současná léčba se sulfasalazinem
V klinické studii na dospělých pacientech, kteří dostávali pevně stanovené dávky sulfasalazinu, ke 
kterým byl přidán Enbrel, zaznamenali statisticky významný pokles průměrného počtu bílých krvinek 
ve srovnání se skupinou, léčenou buď samotným přípravkem Enbrel nebo samotným sulfasalazinem. 
Klinický význam této interakce není známý. Při zvažování kombinované terapie se sulfasalazinem 
musí být lékaři opatrní.

Žádné interakce
V klinických studiích při podávání přípravku Enbrel s glukokortikoidy, salicyláty (kromě 
sulfasalazinu), nesteroidními antirevmatiky (NSAID), analgetiky nebo methotrexátem nebyly 
pozorovány žádné interakce. Pokyny ohledně vakcinace viz bod 4.4 Očkování.

Žádné klinicky významné farmakokinetické interakce nebyly pozorovány ve studiích 
s methotrexátem, digoxinem ani s warfarinem.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku musí být upozorněny, aby v průběhu léčby a 3 týdny po ukončení léčby 
přípravkem Enbrel používaly vhodnou antikoncepci k zabránění  otěhotnění.

100

Těhotenství
Toxikologické studie na potkanech a králících neodhalily žádné poškození plodu nebo narozených 
mláďat etanerceptem. Vyšší frekvence závažných vrozených vad byla pozorována v observační studii 
porovnávající těhotenství vystavená etanerceptu během prvního trimestru s těhotenstvími 
nevystavenými etanerceptu či jiným antagonistům TNF (adjustovaný poměr šancí [odds ratio] 2,4, 
95% CI: 1,0–5,5). Nejčastěji hlášené typy závažných vrozených vad se shodovaly s těmi nejčastěji 
hlášenými u běžné populace a nebyl identifikován žádný zvláštní obraz abnormalit. Studie nezjistila 
vyšší míru spontánního potratu, porodu mrtvého plodu nebo menších malformací. Podávání přípravku 
Enbrel během těhotenství se nedoporučuje. 

Etanercept prostupuje placentou a byl zjištěn v séru novorozenců narozených pacientkám léčeným 
během těhotenství přípravkem Enbrel. Klinický dopad této skutečnosti není znám, u novorozenců však 
může existovat zvýšené riziko infekce. Podávání živé vakcíny novorozencům po dobu 16 týdnů od 
poslední dávky přípravku Enbrel matce se obecně nedoporučuje.

Kojení
Bylo hlášeno, že se etanercept po subkutánním podání vylučuje do mateřského mléka. U kojících 
potkanů se etanercept po subkutánním podání vylučoval do mléka a objevil se v séru mláďat. Protože 
imunoglobuliny mohou být společně s mnoha dalšími léčivy vylučovány do mateřského mléka, musí
lékař rozhodnout na základě posouzení prospěchu kojení pro dítě a prospěchu léčby pro matku, zda 
přerušit kojení nebo přerušit podávání přípravku Enbrel.

Fertilita
Preklinické údaje o perinatální a postnatální toxicitě etanerceptu a o jeho účincích na plodnost a 
celkovou reprodukční schopnost nejsou k dispozici.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny.

4.8

Nežádoucí účinky 

Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou reakce v místě aplikace (jako jsou bolest, otoky, 
svědění, zarudnutí a krvácení v místě vpichu), infekce (např. infekce horních cest dýchacích, zánět 
průdušek, infekce močového měchýře a kožní infekce), alergické reakce, tvorba autoprotilátek, 
svědění a horečka.

U pacientů léčených přípravkem Enbrel byly také hlášeny závažné nežádoucí účinky. Antagonisté 
TNF, jako je přípravek Enbrel, působí na imunitní systém a jejich podávání může ovlivnit přirozenou 
ochranu organismu proti infekcím a vzniku malignit. Závažné infekce postihují méně než 1 ze 100 
pacientů léčených přípravkem Enbrel. Hlášení zahrnovala fatální a život ohrožující infekce a sepsi. 
U pacientů léčených přípravkem Enbrel se také vyskytla hlášení o různých typech malignit včetně 
karcinomu prsu, plic a lymfatických uzlin (lymfom). 

Byly také hlášeny případy závažných hematologických, neurologických a autoimunitních reakcí. Mezi 
ně také patří vzácná hlášení pancytopenie a velmi vzácného výskytu aplastické anemie. Při podávání 
přípravku Enbrel se objevily vzácně, respektive velmi vzácně, případy centrální a periferní 
demyelinizace. Vzácně byly hlášeny případy lupusu, s lupusem souvisejících onemocnění
a vaskulitidy.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující seznam nežádoucích účinků je založen na zkušenostech z klinických studií u dospělých a 
postmarketingových zkušenostech u dospělých.

101

Ve skupinách tříděných podle orgánových systémů jsou nežádoucí účinky uvedeny vedle označení 
jejich frekvence (počtu pacientů, u nichž se tato reakce očekává) na základě těchto kategorií: 
Velmi časté (

1/10); časté (1/100 až  1/10); méně časté (1/1 000  až 1/100); vzácné 

(

1/10 000 až 1/1 000); velmi vzácné (1/10 000); četnost neznámá (z dostupných údajů nelze určit).

Třída 
orgánových 
systémů

Velmi časté
≥ 1/10

Časté
≥ 1/100
až < 1/10

Méně časté
≥ 1/1 000 až 
< 1/100

Vzácné
≥ 1/10 000 až 
< 1/1 000

Velmi vzácné
< 1/10 000

Četnost 
neznámá 
(z dostupných 
údajů nelze 
určit)

Infekce a 
infestace

Infekce 
(včetně 
infekce
horních cest 
dýchacích, 
bronchitidy, 
cystitidy, 
infekce 
kůže)*

Závažné infekce 
(včetně pneumonie, 
celulitidy,
bakteriální 
artritidy, sepse a 
parazitárních 
infekcí)*

Tuberkulóza,
oportunní 
infekce (včetně 
invazivních 
plísňových, 
protozoálních, 
bakteriálních, 
atypických 
mykobakteriálníc
h, virových 
infekcí a 
legionelózy)*

Reaktivace 
hepatitidy B, 
listerióza

Novotvary 
benigní, maligní 
a blíže neurčené 
(včetně cyst a 
polypů)

Nemelanomový 
karcinom kůže* 
(viz bod 4.4)

Maligní

melanom (viz 
bod 4.4), 
lymfom, 
leukémie

Merkelův 
buněčný 
karcinom (viz 
bod 4.4)

Poruchy krve a 
lymfatického 
systému

Trombocytopenie, 
anemie, 
leukopenie, 
neutropenie

pPancytopenia*

Aplastická 
anemie*

Hemofagocytuj
ící histiocytóza 
(syndrom 
aktivace 
makrofágů)*

Poruchy 
imunitního 
systému

Alergické reakce 
(viz poruchy 
kůže a podkožní 
tkáně), tvorba 
autoprotilátek*

Vaskulitida (včetně 
vaskulitidy s 
pozitivními anti-
neutrofilními 
cytoplazmatickými 
protilátkami)

Závažné 
alergické/anafyla
ktické reakce 
(včetně 
angioedému, 
bronchospasmu), 
sarkoidóza

Zhoršení 
příznaků 
dermatomyositi
dy

Poruchy 
nervového 
systému 

Demyelinizace 
CNS 
připomínající 
roztroušenou 
sklerózu nebo 
lokalizované 
demyelinizační 
stavy, jako např. 
zánět n. opticus 
nebo 
transverzální 
myelitida (viz 
bod 4.4), 
periferní 
demyelinizační 
stavy včetně 
syndromu 
Guillain-Barré, 
chronické
zánětlivé
demyelinizační 
polyneuropatie, 

102

Třída 
orgánových 
systémů

Velmi časté
≥ 1/10

Časté
≥ 1/100
až < 1/10

Méně časté
≥ 1/1 000 až 
< 1/100

Vzácné
≥ 1/10 000 až 
< 1/1 000

Velmi vzácné
< 1/10 000

Četnost 
neznámá 
(z dostupných 
údajů nelze 
určit)

demyelinizační 
polyneuropatie 
a multifokální 
neuropathie 
motoneuronů 
(viz bod 4.4), 
záchvat

Poruchy oka

Uveitida, skleritida

Srdeční poruchy

Zhoršení 
městnavého 
srdečního selhání 
(viz bod 4.4)

Nový nástup 
městnavého 
srdečního selhání 
(viz bod 4.4)

Respirační, 
hrudní a 
mediastinální 
poruchy 

Intersticiální 
plicní 
onemocnění
(včetně 
pneumonitidy a 
plicní fibrózy)*

Poruchy jater a 
žlučových cest 

Zvýšené hladiny 
jaterních enzymů*

Autoimunitní 
hepatitida*

Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 

Pruritus, vyrážka

Angioedém, 
psoriáza (včetně 
nově začínající 
nebo zhoršující se a 
pustulózní, 
zejména dlaní a 
chodidel), 
kopřivka, 
psoriatiformní 
vyrážka

Stevensonův-
Johnsonův 
syndrom, kožní 
vaskulitida 
(včetně 
hypersenzitivní
vaskulitidy), 
erythema 
multiforme

Toxická 
epidermální 
nekrolýza

Poruchy svalové 
a kosterní 
soustavy a 
pojivové tkáně

Kožní lupus 
erythematodes, 
subakutní kožní 
lupus 
erythematodes, 
lupus-like 
syndrom

Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace

Reakce v 
místě 
injekce 
(včetně 
krvácení, 
podlitin, 
erytému, 
svědění, 
bolesti, 
otoku)*

Pyrexie

 Viz Popis vybraných nežádoucích účinků níže

.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Maligní nádory a lymfoproliferativní onemocnění
V klinických studiích zahrnujících 4114 pacientů s revmatoidní artritidou léčených přípravkem Enbrel 
přibližně až 6 let, včetně 231 pacientů léčených přípravkem Enbrel v kombinaci s methotrexátem 
ve dvouroční aktivním komparátorem kontrolované studii, bylo zjištěno sto dvacet devět (129) nových 
maligních nádorů různých typů. Zjištěná míra incidence v těchto studiích byla podobná očekávané 

103

incidenci v obdobném vzorku běžné populace. V klinických studiích zahrnujících 240 pacientů s 
psoriatickou artritidou léčených přípravkem Enbrel přibližně 2 roky byly hlášeny celkem 2 malignity. 

V klinických studiích zahrnujících 351 pacientů s ankylozující spondylitidou trvajících déle než 2 roky 
bylo u pacientů léčených přípravkem Enbrel hlášeno 6 malignit. Ve skupině 2 711 pacientů 
s ložiskovou psoriázou léčených přípravkem Enbrel bylo ve dvojitě zaslepených a otevřených 
klinických studiích v trvání až 2,5 roku hlášeno 30 maligních nádorů a 43 nemelanomových 
karcinomů kůže.

V klinických studiích zahrnujících 7 416 pacientů s revmatoidní artiritidou, psoriatickou artritidou, 
ankylozující spondylitidou a psoriázou léčených přípravkem Enbrel bylo celkem hlášeno 18 lymfomů.

Zprávy o různých maligních nádorech (včetně karcinomu prsu, plic a lymfomu) byly rovněž získány v 
postmarketingovém období (viz bod 4.4) 

Reakce v místě aplikace injekce
Ve srovnání s placebem měli pacienti s revmatickými chorobami léčení přípravkem Enbrel 
signifikantně vyšší incidenci reakcí v místě aplikace injekce (36 % versus 9 %). Lokální reakce byly 
pozorovány obvykle během prvního měsíce podávání. Přetrvávaly v průměru přibližně 3–5 dnů. 
Většina lokálních reakcí po injekci přípravkem Enbrel nevyžadovala léčbu. Pacienti, kteří byli léčeni, 
dostali převážně lokální léčbu, například kortikosteroidy, nebo perorálně antihistaminika. Dodatečně 
se u některých pacientů rozvinula opožděná reakce v posledním místě aplikace se současným 
projevem reakce v předchozím místě aplikace. Tyto reakce byly všeobecně přechodného rázu a po 
odléčení se neopakovaly.

V kontrolovaných studiích u pacientů s ložiskovou psoriázou se rozvinula v průběhu prvních 12 týdnů 
lokální reakce v místě injekce u 13,6 % pacientů léčených přípravkem Enbrel v porovnání s 3,4 % 
pacientů léčených placebem.

Závažné infekce
V placebem kontrolovaných studiích nebyla pozorována zvýšená incidence vážných infekcí (fatálních, 
život ohrožujících nebo vyžadujících hospitalizaci nebo podání intravenózních antibiotik). Závažné 
infekce se vyskytly u 6,3% pacientů s revmatoidní artritidou, léčených přípravkem Enbrel až po dobu 
48 měsíců. Tyto zahrnovaly absces (různě lokalizovaný), bakteriémii, bronchitidu, bursitidu, 
celulitidu, cholecystitidu, průjem, divertikulitidu, endokarditidu (suspektní), gastroenteritidu, 
hepatitidu B, herpes zoster, bércové vředy, infekce dutiny ústní, osteomyelitidu, otitidu, peritonitidu, 
pneumonii, pyelonefritidu, sepsi, septickou artritidu, sinusitidu, infekce kůže, vředy na kůži, infekce 
močových cest, vaskulitidu a infekce ran. Ve dvouleté aktivním komparátorem kontrolované studii, 
kde byli pacienti léčeni buď jenom přípravkem Enbrel, nebo jenom methotrexátem, nebo přípravkem 
Enbrel v kombinaci s methotrexátem, byl podíl vážných infekcí v léčených skupinách podobný. Nelze 
však vyloučit, že by kombinace přípravku Enbrel s methotrexátem mohla být spojena se zvýšením 
podílu infekcí. 

V placebem kontrolovaných studiích trvajících až 24 týdnů nebyl u pacientů s ložiskovou psoriázou 
léčených přípravkem Enbrel a pacientů léčených placebem pozorován rozdíl v četnosti infekcí. 
Závažné infekce u pacientů léčených přípravkem Enbrel zahrnovaly celulitidu, gastroenteritidu, 
pneumonii, cholecystitidu, osteomyelitidu, gastritidu, apendicitidu, streptokokovou fasciitidu, 
myositidu, septický šok, divertikulitidu a absces. Ve dvojitě zaslepených i otevřených studiích u 
pacientů s psoriatickou artritidou byla u jednoho pacienta hlášena závažná infekce (pneumonie).

Během používání přípravku Enbrel byly hlášeny závažné a fatální infekce; zjištěné patogeny 
zahrnovaly bakterie, mykobaktérie (včetně tuberkulózy), viry a plísně. Některé z nich se objevily v 
průběhu několika týdnů po zahájení terapie přípravkem Enbrel u pacientů s revmatoidní artritidou, 
kteří současně měli takové choroby jako např. diabetes, městnavé srdeční selhání, aktivní nebo 
chronickou infekci v anamnéze (viz bod 4.4). Terapie přípravkem Enbrel může zvýšit mortalitu u 
pacientů se sepsí.

104

V souvislosti s podáváním přípravkem Enbrel byly hlášeny oportunní infekce, včetně invazivních 
plísňových, parazitálních (zahrnující protozoální), virových (zahrnující herpes zoster), bakteriálních 
(zahrnující Listerie Legionelly) a atypických mykobakteriálních infekcí. V souhrnných údajích 
získaných z klinických studií byla celková incidence oportunních infekcí u 15 402 subjektů, léčených 
přípravkem Enbrel 0,09%. Míra četnosti vzhledem k expozici byla 0,06 příhod na 100 pacient-roků. 
V postmarketingovém používání tvořily invazivní plísňové infekce přibližně polovinu všech hlášených 
případů oportunních infekcí v celosvětovém měřítku. Nejčastěji hlášené invazivní plísňové infekce 
zahrnovaly Candidu, Pneumocystis, Aspergillus Histoplasmu. U pacientů, kteří prodělali oportunní 
infekce, činily invazivní plísňové infekce více než polovinu fatálních případů. Většinu případů
s fatálním zakončením tvořili pacienti s pneumonií vyvolanou Pneumocystis, nespecifickými 
systémovými plísňovými infekcemi a aspergilózou (viz bod 4.4)

Autoprotilátky
Vzorky séra dospělých léčených pacientů byly v několika časových obdobích testovány na 
autoprotilátky. U pacientů s revmatoidní artritidou bylo z hlediska hodnocení antinukleárních 
protilátek (ANA) zjištěno, že ve skupině pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo vyšší procento 
pacientů (11 %) s nově vyvinutými pozitivními protilátkami (

1:40) než ve skupině léčené placebem 

(5 %). Vyšší procento pacientů s nově vyvinutými protilátkami proti anti-dvouvláknové DNA bylo 
také stanoveno radioimunoesejí (15 % pacientů léčených přípravkem Enbrel versus 4 % v placebové 
skupině) a stanovením Crithidia luciliae esejí (3 % pacientů léčených přípravkem Enbrel ve srovnání s 
0 % ve skupině placeba). Podobně se v porovnání s pacienty léčenými placebem zvýšil ve skupině 
pacientů léčených přípravkem Enbrel počet nemocných s nově vyvinutými antikardiolipinovými 
protilátkami. Vliv dlouhodobé terapie přípravkem Enbrel na rozvoj autoimunních onemocnění není 
znám.

Vzácně se u některých pacientů, včetně pacientů s pozitivním revmatoidním faktorem, vyskytly 
případy vzniku autoprotilátek ve spojení s lupus-like syndromem nebo exantémem, které klinicky a 
biopticky odpovídají subakutnímu kožnímu lupusu nebo diskoidnímu lupusu.

Pancytopenie a aplastická anemie
V postmarketingových hlášeních existují případy pancytopenie a aplastické anemie, některé z nich s 
fatálním koncem (viz bod 4.4)

Intersticiální plicní onemocnění
V kontrolovaných klinických studiích etanerceptu byla u všech indikací frekvence (procento případů) 
intersticiálního plicního onemocnění u pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby 
methotrexátem 0,06 % (četnost „vzácné“). V kontrolovaných klinických studiích, které povolovaly 
souběžnou léčbu etanerceptem a methotrexátem, byla frekvence (procento případů) intersticiálního 
plicního onemocnění 0,47 % (četnost „méně časté“). V postmarketingových hlášeních bylo 
zaznamenáno intersticiální onemocnění plic (včetně pneumonitidy a plicní fibrózy), některá z nich 
byla fatální.

Současná léčba s anakinrou
Ve studiích byla u dospělých pacientů léčených současně přípravkem Enbrel a anakinrou pozorována 
vyšší četnost závažných infekcí než u pacientů léčených samotným přípravkem Enbrel, a u 2 % 
pacientů (3 ze 139) došlo k neutropenii (absolutní počet neutrofilů pod 1000/mm

3

). U jednoho 

pacienta s neutropenií se rozvinula celulitida, která byla zvládnuta hospitalizací (viz bod 4.4 a 4.5).

Zvýšené hladiny jaterních enzymů
V dvojitě zaslepených obdobích kontrolovaných klinických studií etanerceptu byla u všech indikací 
frekvence (procento případů) nežádoucích účinků v podobě zvýšené hladiny jaterních enzymů u 
pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby methotrexátem 0,54 % (četnost „méně časté“). V 
dvojitě zaslepených obdobích kontrolovaných klinických studií, které povolovaly souběžnou léčbu 
etanerceptem a methotrexátem byla frekvence (procento případů) nežádoucích účinků v podobě 
zvýšené hladiny jaterních enzymů 4,18 % (četnost „časté“).

105

Autoimunitní hepatitida
V kontrolovaných klinických studiích etanerceptu byla u všech indikací frekvence (procento případů) 
autoimunitní hepatitidy u pacientů léčených etanerceptem bez souběžné léčby methotrexátem 0,02 %
(četnost „vzácné“). V kontrolovaných klinických studiích, které povolovaly souběžnou léčbu 
etanerceptem a methotrexátem, byla frekvence (procento případů) autoimunitní hepatitidy 0,24 % 
(četnost „méně časté“).

Pediatrická populace

Nežádoucí účinky u dětských pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou
Nežádoucí účinky u dětských pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou byly obdobné, co do typu a 
frekvence, jako u dospělých pacientů. Rozdíly a další speciální úvahy jsou diskutovány v následujících 
odstavcích.

Infekce pozorované v klinických studiích u pacientů ve věku 2 – 18 let s juvenilní idiopatickou 
artritidou byly obecně lehkého až středně těžkého typu a odpovídaly infekcím běžně pozorovaným u 
ambulantních pacientů dětské populace. Hlášené závažné nežádoucí účinky zahrnovaly plané 
neštovice se známkami a příznaky aseptické meningitidy, vyléčené bez následků (viz také bod 4.4), 
apendicitidu, gastroenteritidu, deprese/poruchy osobnosti, kožní vředy, ezofagitidu/gastritidu, septický 
šok vyvolaný streptokokem skupiny A, diabetes mellitus 1. typu, infekce měkkých tkání a pooperační 
infekce ran. 

V jedné studii 43 z 69 dětí (tj. 62%) s juvenilní idiopatickou artritidou ve věku 4 – 17 let prodělalo 
infekci v průběhu tříměsíčního léčení přípravkem Enbrel (část I otevřené fáze), frekvence a závažnost 
infekcí byla podobná jako u 58 pacientů, kteří dokončili 12ti měsíční otevřené pokračovací terapie. 
Druhy a poměr nežádoucích účinků (NÚ) u pacientů s idiopatickou juvenilní artritidou byly podobné 
těm, které byly pozorovány ve studiích podávání přípravku Enbrel u dospělých pacientů s revmatoidní 
artritidou a většinou byly mírné. Závažné nežádoucí účinky byly hlášeny častěji u 69 pacientů s 
juvenilní idiopatickou artritidou léčenou po 3 měsíce přípravkem Enbrel než u 349 dospělých pacientů 
s revmatoidní artritidou. Zahrnovaly bolesti hlavy (19 % pacientů, tj. 1,7 NÚ/pac./rok), nevolnost (9 
%, tj. 1,0 NÚ/pac./rok), bolest břicha (19 %, 0,74 NÚ/pac./rok) a zvracení (13 %, 0,74 NÚ/pac./rok).

V klinických studiích s juvenilní idiopatickou artritidou byla 4 hlášení syndromu aktivace makrofágů. 

Z postmarketingových  zdrojů  byly  hlášeny  případy  zánětlivého  onemocnění  střev a  uveitidy u 
pacientů  s juvenilní  idiopatickou  artritidou  léčených  přípravkem  Enbrel  včetně  velmi  malého  počtu 
případů indikujících vyprovokování nemoci positivní stimulací (viz bod 4.4).

Nežádoucí účinky u dětských pacientů s ložiskovou psoriázou
Ve studii trvající 48 týdnů s 211 dětmi ve věku od 4 do 17 let s ložiskovou psoriázou byly hlášeny 
podobné nežádoucí účinky jako v předchozích studiích u dospělých s ložiskovou psoriázou.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

.

4.9

Předávkování

V průběhu klinického hodnocení léčení revmatoidní artritidy nebyla pozorována toxicita limitující 
dávku. Nejvyšší hodnocená dávka byla zátěžová intravenózní dávka 32 mg/m

2

, po níž následovala

subkutánní dávka 16 mg/ m

2

podávaná 2x týdně. Jeden pacient s revmatoidní artritidou si omylem 

aplikoval subkutánně 62 mg přípravku Enbrel 2x týdně po dobu 3 týdnů bez nežádoucích účinků. Není 
známo žádné antidotum přípravku Enbrel.

106

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1  Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α)
ATC kód: L04AB01

Tumor nekrotizující faktor (TNF) je dominantním cytokinem v zánětlivém procesu revmatoidní 
artritidy. Zvýšené hladiny TNF byly také nalezeny v synovii a psoriatických placích u pacientů s 
psoriatickou artritidou a v séru i synoviální tkáni u pacientů s ankylozující spondylitidou. U ložiskové 
psoriázy vede infiltrace zánětlivými buňkami, včetně T-lymfocytů, ke zvýšení hladin TNF 
v psoriatických lézích v porovnání s jeho hladinami v nezasažené kůži. Etanercept je kompetitivním 
inhibitorem vazby TNF na jeho buněčné povrchové receptory, čímž inhibuje biologickou aktivitu 
TNF. TNF a lymfotoxin jsou pro-zánětlivé cytokiny, které se vážou ke dvěma odlišným povrchovým 
buněčným receptorům: TNF receptor p55 (55 kilodaltonů) a p75 (75 kilodaltonů). Oba TNF receptory 
se přirozeně vyskytují buď jako membránově vázané nebo ve volné formě. Volné TNF receptory jsou 
považovány za regulátory biologické aktivity TNF. 

TNF a lymfotoxin existují převážně jako homotrimery, jejichž biologická aktivita je závislá na 
zkříženém navázání (cross-linking) na TNF receptory vázané na povrchu buněk. Dimery volných 
receptorů jako je etanercept mají vyšší afinitu k TNF než monomerní receptory a jsou zjevně 
silnějšími kompetitivními inhibitory vazby TNF na jeho buněčné receptory. Navíc použití Fc regionu 
imunoglobulinu jako spojujícího elementu v konstrukci dimerického receptoru mu dodává delší 
poločas v séru.

Mechanismus účinku
Většina patologických procesů v kloubu s revmatoidní artritidou a ankylozující spondylitidou a v kůži 
u ložiskové psoriázy je ovlivňována prozánětlivými molekulami, které jsou součástí procesů řízených 
TNF. Má se za to, že mechanismus účinku etanerceptu je kompetitivní inhibice vazby TNF na jeho 
povrchové buněčné receptory, vytvoření biologicky neaktivního TNF a tím zabránění buněčné 
odpovědi. Etanercept může také ovlivňovat buněčné odpovědi řízené dalšími molekulami, které jsou 
indukovány prostřednictvím TNF (např. cytokiny, adhezivní molekuly nebo proteinázy).

Klinická účinnost a bezpečnost 
Tato část popisuje údaje ze čtyř randomizovaných kontrolovaných studií u dospělých s revmatoidní 
artritidou, z jedné studie u dospělých s psoriatickou artritidou, z jedné studie u dospělých s 
ankylozující spondylitidou, z jedné studie u dospělých s radiograficky neprokazatelnou axiální 
spondylartritidou, ze čtyř studií u dospělých s ložiskovou psoriázou, ze tří studií u pacientů s juvenilní 
idiopatickou artritidou a z jedné studie u dětských pacientů s ložiskovou psoriázou.

Dospělí pacienti s revmatoidní artritidou
Účinnost přípravku Enbrel byla hodnocena v randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované 
klinické studii. Studie hodnotila 234 dospělých pacientů s aktivní revmatoidní artritidou, u nichž 
selhala předchozí terapie minimálně jedním, ale ne více než čtyřmi chorobu modifikujícími léky 
(DMARD). Přípravek Enbrel v dávkách 10 mg nebo 25 mg nebo placebo byly 2x týdně subkutánně 
podávány po dobu 6 po sobě jdoucích měsíců. Výsledky této kontrolované studie byly vyjádřeny v 
procentech zlepšení revmatoidní artritidy s použitím kritérií odpovědi podle ACR (American College 
of Rheumatology). 

Odpověď ACR 20 a 50 byly vyšší u pacientů léčených přípravkem Enbrel po dobu 3 a 6 měsíců než u 
pacientů léčených placebem (ACR 20: Enbrel 62% a 59%, placebo 23% a 11% po 3 a 6 měsících; 
ACR 50: Enbrel 41% a 40%, placebo 8% a 5% po 3 a 6 měsících; p

0,01Enbrel vs. placebo ve všech

časových úsecích pro obě odpovědi ARC 20 a ACR 50). 

Přibližně u 15 % pacientů léčených přípravkem Enbrel bylo dosaženo odpovědi ACR 70 ve 3. a 6. 
měsíci ve srovnání s méně než 5 % pacientů ve skupině léčené placebem. Ve skupině léčené 
přípravkem Enbrel se klinická odpověď obyčejně dostavila během 1-2 týdnů od zahájení a téměř vždy 

107

k ní došlo do 3 měsíců. Byla pozorována závislost na dávce: výsledky léčení 10 mg přípravku Enbrel 
byly uprostřed mezi placebem a dávkou 25 mg. Výsledky léčby přípravkem Enbrel byly signifikantně 
lepší než podávání placeba ve všech ukazatelích kritérií ACR, jakož i v dalších ukazatelích aktivity 
revmatoidní artritidy, které nebyly součástí hodnocení odpovědi na léčbu dle ACR, jako např. ranní 
ztuhlost. V průběhu klinického hodnocení pacienti každé 3 měsíce vyplňovali dotazník zdravotního 
hodnocení (HAQ), který zahrnoval otázky na invaliditu, vitalitu, duševní zdraví, celkový zdravotní 
stav a oblasti zdravotního stavu, které mají spojitost s artritidou. U pacientů léčených přípravkem 
Enbrel došlo po 3 a 6 měsících ke zlepšení ve všech oblastech hodnocených v dotazníku ve srovnání s 
kontrolní skupinou.  

Po ukončení podávání přípravku Enbrel se příznaky artritidy objevily znovu všeobecně do jednoho 
měsíce. Výsledky otevřené studie prokázaly, že opětovné zahájení podávání terapie po přerušení, 
trvajícím až 24 měsíců, vedlo ke stejné výsledné odpovědi, jaké bylo dosaženo u pacientů, kterým byl 
přípravek Enbrel podáván bez přerušení. V otevřené studii dlouhodobého podávání přípravku Enbrel 
bez přerušení byla pozorována přetrvávající odpověď po dobu až 10 let.

Účinnost přípravku Enbrel byla porovnávána s methotrexátem v randomizované, aktivním 
komparátorem kontrolované studii, mající jako primární kritérium hodnocení zaslepené radiografické 
hodnocení u 632 dospělých pacientů s aktivní revmatoidní artritidou (trvání kratší než 3 roky), kteří 
předtím nebyli nikdy léčeni methotrexátem. Enbrel byl podáván subkutánně v dávkách 10 nebo 25 mg 
2

 týdně po dobu až 24 měsíců. Dávky methotrexátu byly zvyšovány od 7,5 mg/týden až maximálně 

na 20 mg/týden po dobu prvních 8 týdnů studie a pokračovaly až 24 měsíců. Klinické zlepšení, včetně 
nástupu účinku do 2 týdnů při dávkách přípravkem Enbrel 25 mg, bylo podobné tomu, jež bylo 
pozorováno u předchozích studií, a přetrvávalo až 24 měsíců. Při zahájení měli pacienti střední stupeň 
neschopnosti s průměrným skóre HAQ 1,4–1,5. Léčba přípravkem Enbrel vedla po 12 měsících k 
podstatnému zlepšení a k dosažení normálního skóre HAQ (méně než 0,5) u 44 % pacientů. Tento 
přínos přetrvával ve 2. roce studie.  

V této studii byly radiograficky vyhodnoceny strukturální změny kloubů a byly vyjádřeny jako změna 
TSS (Total Sharp Score) a jeho komponent, tj. skóre erozí a Joint Space Narrowing (JSN) score). 
Radiogramy rukou/zápěstí a nohou byly hodnoceny při zahájení, po 6, 12 a 24 měsících. Enbrel v 
dávce 10 mg měl konzistentně nižší účinek na strukturální poškození než dávka 25 mg. Ve skóre erozí 
byl po 12 a 24 měsících Enbrel v dávce 25 mg signifikantně lepší než methotrexát. Rozdíly mezi 
přípravkem Enbrel v dávce 25 mg a methotrexátem v TSS a JSN nebyly statisticky významné.
Výsledky jsou znázorněny na následujícím grafu. 

108

RADIOGRAFICKÁ PROGRESE: POROVNÁNÍ PŘÍPRAVKU ENBREL vs. 
METHOTREXÁT U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU V TRVÁNÍ DO 3 LET 

C

ha

ng

fr

om

 B

as

e

lin

e

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

MTX

Enbrel 25 mg

12 Months

24 Months

TSS

Erosions

JSN

TSS

Erosions

JSN

1.3

0.8

0.9

0.4*

0.4 0.4

2.2

1.2

1.3

0.6*

0.9

0.6

*p < 0.05

V jiné dvojitě zaslepené randomizované studii kontrolované aktivním komparátorem na 682 dospělých 
pacientech s aktivní revmatoidní artritidou, v trvání od 6 měsíců do 20 let (průměrně 5 let), kteří měli 
méně než uspokojivou odpověď nejméně na jedno chorobu modifikující antirevmatikum (DMARD), 
jiné než methotrexát, byla porovnávána klinická účinnost, bezpečnost a radiografický vývoj u pacientů 
léčených buď samotným přípravkem Enbrel (2 x týdně 25 mg), nebo samotným methotrexátem (7,5 –
20 mg za týden, střední dávka 20 mg) nebo kombinací Enbrel a methotrexát. 

Pacienti léčení kombinací Enbrel a methotrexát měli signifikantně vyšší odpovědi ACR 20, ACR 50 a 
ACR 70 a zlepšení ve skóre DAS a HAQ po 24 i po 52 týdnech než pacienti ve skupinách léčených 
monoterapií jedné z látek (výsledky jsou uvedeny v tabulce níže). Signifikantní výhody pro přípravek 
Enbrel v kombinaci s methotrexátem v porovnání s monoterapií přípravkem Enbrel a monoterapií 
methotrexátem byly pozorovány také po 24 měsících.

12 měsíců

24 měsíců

eroze

eroze

Z

m

ěn

od

 p

át

ho

 s

ta

vu

109

VÝSLEDKY KLINICKÉ ÚČINNOSTI PO 12 MĚSÍCÍCH:  POROVNÁNÍ LÉČENÍ 
PŘÍPRAVKEM ENBREL vs. METHOTREXÁT vs. ENBREL V KOMBINACI S
METHOTREXÁTEM U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU V TRVÁNÍ 
OD 6 MĚSÍCŮ DO 20 LET

Hodnocený ukazatel

Methotrexát

(n = 228)

Enbrel

(n = 223)

Enbrel +

Methotrexát

(n = 231)

Odpovědi ACR

a

ACR 20

58,8%

65,5%

74,5% 

†,

ACR 50

36,4%

43,0%

63,2% 

†,

ACR 70

16,7%

22,0%

39,8% 

†,

DAS

Základní skóre

b

5,5

5,7

5,5

Skóre v 52. týdnu

b

3,0

3,0

2,3

†,

Remise

c

14%

18%

37%

†,

HAQ

Základní

1,7