Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Protiinfekční léky na předpis » Léky na předpis na virovou infekci organismu

CRIXIVAN 200 180X200MG Tobolky - recenze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 25882

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

Podobné produkty od stejného výrobce

 
Podrobné informace
Příbalový leták
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Informace o produktu

Výrobce: Merck spol.s r.o.
Kód výrobku: 25882
Kód EAN: 8711141001499
Kód SÚKL: 28034
Držitel rozhodnutí: Merck spol.s r.o.
Přípravek Crixivan by se měl užívat v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky pro léčbu dospělých a dětských pacientů infikovaných virem HIV-1. Bylo prokázáno, že Crixivan pomáhá snižovat riziko rozvoje onemocnění v souvislosti s infekcí HIV. Ukázalo se také, že Crixivan pomáhá snižovat množství HIV ve Vašem organismu ("virová nálož") a zvyšovat počet (T) buněk CD4. Buňky CD4 se podílejí na udržování funkčního i imunitního systému, aby mohl pomáhat v boji proti infekci. Tyto účinky však Crixivan nemusí mít u všech nemocných.

Příbalový leták

1

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

 

2

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

CRIXIVAN 200 mg tvrdé tobolky

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje indinaviri sulfas odpovídající indinavirum 200 mg. 

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna 200mg tobolka obsahuje 74,8 mg laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka.

Tobolky jsou částečně průhledné bílé s modrým potiskem „CRIXIVAN

TM

200 mg“.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Přípravek CRIXIVAN je indikován v kombinaci s antiretrovirovými nukleosidovými analogy k léčbě
dospělých infikovaných HIV-1. 

4.2

Dávkování a způsob podání

Přípravek CRIXIVAN musí podávat lékaři se zkušenostmi s léčbou infekce HIV. S ohledem 
na farmakodynamická data, která jsou v současnosti k dispozici, je nutno indinavir užívat v kombinaci 
s dalšími aniretrovirovými přípravky. Pokud se indinavir podává jako monoterapie, dochází 
k rychlému vývoji rezistentních virů (viz bod 5.1).

Dávkování
Doporučená dávka indinaviru je 800 mg perorálně každých 8 hodin.

Data z publikovaných studií naznačují, že podávání přípravku CRIXIVAN 400 mg v kombinaci 
s ritonavirem 100 mg, oba podávány perorálně dvakrát denně, může představovat alternativní 
dávkovací režim. Tento návrh je založen na omezených publikovaných údajích (viz bod 5.2).

Při současném podávání itrakonazolu nebo ketokonazolu je nutno zvážit snížení dávky indinaviru 
na 600 mg každých 8 hodin (viz bod 4.5).

Zvláštní populace
Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně těžkou jaterní poruchou v důsledku cirhózy je nutno dávku indinaviru 
snížit na 600 mg každých 8 hodin. Doporučení je založeno na omezených farmakokinetických údajích 
(viz bod 5.2). U pacientů s těžkou poruchou jaterní funkce nebyl přípravek zatím hodnocen, proto 
nelze ohledně dávkování vydat žádná doporučení (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
Bezpečnost pacientů s poruchou funkce ledvin nebyla hodnocena, močí v nezměněné podobě nebo 
jako metabolity se však vylučuje méně než 20 % indinaviru (viz bod 4.4).

 

3

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku CRIXIVAN u dětí mladších 4 let nebyla stanovena (viz body 5.1 
a 5.2). V současnosti dostupné údaje ohledně dětí starších 4 let jsou popsány v bodech 4.8, 5.1 a 5.2.

Způsob podání
Tvrdé tobolky je nutno polykat vcelku.

Protože přípravek CRIXIVAN je nutno užívat v intervalu po 8 hodinách, je třeba stanovit pro pacienta 
vhodný časový rozvrh užívání přípravku. Aby se dosáhlo optimální absorpce, je nutno přípravek 
CRIXIVAN podávat bez jídla, ale s vodou, 1 hodinu před jídlem nebo 2 hodiny po jídle. Přípravek 
CRIXIVAN lze případně užívat spolu s lehkým jídlem s nízkým obsahem tuku.

Pokud se podává spolu s ritonavirem, lze přípravek CRIXIVAN podávat s jídlem nebo bez jídla.

K zajištění dostatečné hydratace se doporučuje, aby dospělí vypili minimálně 1,5 litru tekutin 
za 24 hodin. 

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli z pomocných látek uvedených v bodě 6.1.

Indinavir samotný nebo v kombinaci s ritonavirem se nesmí podávat současně s léčivými přípravky 
s úzkým terapeutickým spektrem a s léčivými přípravky, které jsou substráty CYP3A4. Inhibice 
CYP3A4 jak přípravkem CRIXIVAN, tak ritonavirem, by mohla vést ke zvýšení plazmatických 
koncentrací těchto léčiv, což by potenciálně mohlo způsobit závažné nebo život ohrožující reakce 
(viz bod 4.5).

Přípravek CRIXIVAN jako monoterapie nebo v kombinaci s ritonavirem se nesmí podávat současně 
s amiodaronem, terfenadinem, cisapridem, astemizolem, kvetiapinem, alprazolamem, triazolamem, 
perorálně podávaným midazolamem (upozornění k parenterálně podávanému midazolamu, viz 
bod 4.5), pimozidem, námelovými deriváty, simvastatinem nebo lovastatinem (viz bod 4.4).

Kombinace rifampicinu s přípravkem CRIXIVAN podávaná současně s nízkou dávkou ritonaviru 
i bez něj je kontraindikována (viz bod 4.5). Současné podávání indinaviru spolu s bylinnými přípravky 
s obsahem třezalky tečkované (Hypericum perforatum) je kontraindikováno (viz bod 4.5).

Kromě toho se indinavir v kombinaci s ritonavirem nesmí podávat s alfuzosinem, meperidinem, 
piroxikamem, propoxyfenem, bepridilem, enkainidem, flekanidem, propafenonem, chinidinem, 
kyselinou fusidovou, klozapinem, klorazepatem, diazepamem, estazolamem a flurazepamem.

Indinavir se nesmí podávat s ritonavirem pacientům s dekompenzovanou chorobou jater, protože 
ritonavir je metabolizován a vylučován hlavně játry (viz bod 4.4).

Pokud se přípravek CRIXIVAN podává s ritonavirem, přečtěte si ohledně dalších kontraindikací 
souhrn údajů o přípravku s obsahem ritonaviru.

 

4

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Nefrolitiáza a tubulointersticiální nefritida
Při léčbě dospělých pacientů indinavirem se vyskytla nefrolitiáza s kumulativní frekvencí výskytu 
12,4 % (rozpětí mezi jednotlivými klinickými hodnoceními: 4,7 % až 34,4 %). Kumulativní frekvence 
výskytu  nefrolitiázy se zvyšuje s rostoucí expozicí přípravku CRIXIVAN; nicméně riziko v čase 
zůstává relativně konstantní. V některých případech se nefrolitiáza vyskytovala spolu s renální 
nedostatečností nebo s akutním renálním selháním; ve většině těchto případů byla renální 
nedostatečnost a akutní renální selhání reverzibilní. Pokud se vyskytnou známky a symptomy 
nefrolitiázy, včetně bolesti v boku s hematurií nebo bez ní (včetně mikroskopické hematurie), lze 
zvážit možnost dočasného přerušení terapie (např. na 1-3 dny) během akutní epizody nefrolitiázy nebo 
ukončení terapie. Vyšetření může zahrnovat rozbor moči, sérové hodnoty BUN (blood urea nitrogen, 
dusík močoviny v krvi) a kreatininu, a ultrazvukové vyšetření močového měchýře a ledvin. U všech 
pacientů, kteří dostávají indinavir, se doporučuje zajistit dostatečnou hydrataci (viz body 4.2 a 4.8).

Při léčbě pacientů, kteří prodělali jednu nebo více epizod nefrolitiázy, je nezbytné zajistit dostatečnou 
hydrataci, případně lze léčbu během akutní epizody nefrolitiázy dočasně přerušit (např. na 1 až 3 dny) 
nebo ukončit.

U pacientů s těžkou asymptomatickou leukocyturií (> 100 buněk ve vysokoenergetickém poli) byly 
pozorovány případy intersticiální nefritidy s medulární kalcifikací a kortikální atrofií. U pacientů 
s vyšším rizikem se musí zvážit vyšetření moči. V případě nálezu těžké perzistentní leukocyturie by 
měla být provedena další vyšetření.

Interakce léčivých přípravků
Indinavir je nutno užívat opatrně s jinými přípravky, které jsou účinnými induktory CYP3A4. Jejich 
současné podávání může mít za následek snížení plazmatických koncentrací indinaviru a v důsledku 
toho zvýšené riziko suboptimální léčby a snazší rozvoj rezistence (viz bod 4.5).

Současné užívání indinaviru s ritonavirem může zvýšit potenciální interakce. Pro potenciální interakce 
si přečtěte bod Interakce v SPC ritonaviru.

Atazanavir i indinavir jsou spojovány s nepřímou (nekonjugovanou) hyperbilirubinémií v důsledku 
inhibice UDP

glukuronosyltransferázy (UGT). Kombinace atazanaviru s ritonavirem nebo bez něj 

a přípravku CRIXIVAN nebyly hodnoceny, přičemž současné podávání těchto léčivých přípravků se 
kvůli riziku zhoršení těchto nežádoucích účinků nedoporučuje.

Současné užívání indinaviru s lovastatinem nebo simvastatinem se nedoporučuje vzhledem 
k zvýšenému riziku myopatie včetně rhabdomyolýzy. Na základě studie interakcí provedené 
s lopinavirem/ritonavirem se kombinace rosuvastatinu a inhibitorů proteázy nedoporučuje. Opatrnost 
je nutná při současném podávání indinaviru s atorvastatinem. Interakce indinaviru nebo kombinace 
indinaviru/ritonaviru s pravastatinem nebo fluvastatinem nejsou známy (viz bod 4.5).

Předpokládá se, že současné podávání přípravku CRIXIVAN se sildenafilem, tadalafilem 
a vardenafilem (inhibitory PDE5) podstatně zvýší plazmatické koncentrace těchto sloučenin a může 
vést ke zvýšení výskytu nežádoucích příhod souvisejících s podáním inhibitoru PDE5, včetně 
hypotenze, změn vízu a priapismu (viz bod 4.5).

Přenos HIV
Přestože se prokázalo, že efektivní virová suprese antiretrovirovou léčbou významně snižuje riziko 
sexuálního přenosu, nelze vyloučit reziduální riziko. Je nutno dodržet opatření k zabránění přenosu 
v souladu s národními doporučeními.

 

5

Akutní hemolytická anémie
Byla popsána akutní hemolytická anémie, která byla v některých případech těžká a rychle 
progredovala. Jakmile je stanovena diagnóza, je nutno přijmout odpovídající opatření pro léčbu 
hemolytické anémie, mezi ně může patřit i vysazení indinaviru.

Tělesná hmotnost a metabolické parametry
V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů 
a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. 
U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti 
není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba 
sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.

Jaterní onemocnění
Bezpečnost a účinnost indinaviru nebyla u pacientů s významnými základními poruchami funkce jater 
zjištěna. U pacientů s chronickou hepatitidou typu B a C, léčených kombinační antiretrovirovou 
terapií, existuje zvýšené riziko těžkých a potenciálně fatálních nežádoucích hepatálních účinků. 
V případě souběžné antivirové terapie hepatitidy typu B nebo C je nutno si přečíst příslušné informace 
o daných přípravcích. 

Pacienti s již přítomnou dysfunkcí jater včetně chronické aktivní hepatitidy vykazují během 
kombinační antiretrovirové terapie zvýšený výskyt poruch jaterních funkcí a je třeba je rutinně 
sledovat. Pokud se u těchto nemocných objeví příznaky zhoršení jaterního onemocnění, musí se zvážit 
možnost přerušení nebo úplného vysazení léčby.

U pacientů se základními onemocněními jater byla při léčbě indinairem pozorována zvýšená incidence 
nefrolitiázy.

Syndrom imunitní reaktivace
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (combination antiretroviral therapy, CARTse 
u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce 
na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy 
nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika 
prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, 
generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou Pneumocystis carinii
Jakékoli příznaky zánětu je nutno vyšetřit a v případě potřeby zahájit příslušnou léčbu.

Při imunitní reaktivaci byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova 
choroba), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho 
měsíců po zahájení léčby.

Pacienti s přidruženými onemocněními
Objevily se zprávy o zvýšené krvácivosti, včetně spontánní tvorby kožních hematomů a hemartrosů
u pacientů s hemofilií typu A a B léčených inhibitory proteázy. U některých pacientů byl dodatečně 
podáván faktor VIII. U více než poloviny popsaných případů léčba inhibitory proteázy pokračovala 
nebo – pokud byla zastavena – došlo k jejímu obnovení. Příčinný vztah se nabízí, i když mechanismus 
účinku nebyl objasněn. Nemocné s hemofilií je proto nutno upozornit na možnost zvýšené krvácivosti.

U pacientů s mírně nebo středně těžkou jaterní nedostatečností v důsledku cirhózy bude nutno 
vzhledem ke sníženému metabolizmu indinaviru snížit dávku indinaviru (viz bod 4.2). U pacientů 
s těžkou poruchou funkce jater zatím nebyla provedena žádná studie. Proto je v tomto případě nutno 
postupovat opatrně, protože by mohlo dojít ke zvýšení hladin indinaviru.

Bezpečnost pacientů s poruchou renální funkce nebyla hodnocena; močí v nezměněné podobě nebo 
jako metabolity se však vylučuje méně než 20 % léčivého přípravku (viz bod 4.2).

 

6

Osteonekróza
Ačkoli se má za to, že etiologie je multifaktoriální (zahrnující používání kortikosteroidů, konzumaci 
alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly případy osteonekrózy hlášeny 
především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici kombinované 
antiretrovirové terapii (CART). Pacienty je nutno poučit, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud 
zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.

Laktóza
Tento léčivý přípravek obsahuje 299,2 mg laktózy v jedné 800mg dávce (maximální jednorázová 
dávka).

Pacienti se vzácnými dědičnými poruchami intolerance galaktózy, jako je vrozený deficit laktázy nebo 
glukózo

galaktózová malabsorpce, by neměli tento přípravek užívat.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Metabolizmus indinaviru je zprostředkován enzymem CYP3A4 cytochromu P450. Proto léky, které 
buď mají stejnou metabolickou cestu nebo modifikují aktivitu CYP3A4, mohou ovlivňovat 
farmakokinetiku indinaviru. Podobně indinavir by také mohl pozměňovat farmakokinetiku jiných 
látek, které se metabolizují touto společnou cestou. Potencovaný indinavir (indinavir v kombinaci 
s ritonavirem) může mít aditivní farmakokinetické účinky na látky, které sdílejí metabolickou cestu 
CYP3A4, protože jak ritonavir, tak indinavir inhibují enzym CYP3A4 cytochromu P450.

Indinavir samotný nebo v kombinaci s ritonavirem se nesmí podávat současně s léčivými přípravky 
s úzkým terapeutickým spektrem a s léčivými přípravky, které jsou substráty CYP3A4. Inhibice 
CYP3A4 jak přípravkem CRIXIVAN, tak ritonavirem by mohla vést ke zvýšení plazmatických 
koncentrací těchto léčiv, což by potenciálně mohlo způsobit závažné nebo život ohrožující reakce. 
Přípravek CRIXIVAN v kombinaci s ritonavirem nebo s ním nekombinovaný se nesmí podávat 
současně s amiodaronem, terfenadinem, cisapridem, astemizolem, kvetiapinem, alprazolamem, 
triazolamem, perorálně podávaným midazolamem (upozornění k parenterálně podávanému 
midazolamu, viz tabulky 1 a 2 níže), pimozidem, námelovými deriváty, simvastatinem nebo 
lovastatinem. Kromě toho se indinavir v kombinaci s ritonavirem nesmí podávat s alfuzosinem, 
meperidinem, piroxikamem, propoxyfenem, bepridilem, enkainidem, flekanidem, propafenonem, 
chinidinem, kyselinou fusidovou, klozapinem, klorazepatem, diazepamem, estazolamem 
a flurazepamem.

Současné podávání indinaviru spolu s rifampicinem nebo bylinnými přípravky s obsahem třezalky 
tečkované (Hypericum perforatum) je kontraindikováno.

Výše uvedené léčivé přípravky nejsou v tabulkách 1 a 2 znovu opakovány, ledaže by byly k dispozici 
data o specifických interakcích.

Viz též body 4.2 a 4.3.
Tabulka 1. Interakce a dávková doporučení při podávání s dalšími léčivy –
NEPOTENCOVANÝ INDINAVIR

Interakce mezi indinavirem a jinými léčivy jsou uvedeny dále v tabulce (zvýšení je označeno jako “↑”, 
snížení jako “↓”, beze změny (≤ +/- 20 %) jako “↔”, jediná dávka jako “SD”, jednou denně jako 
“QD”, dvakrát denně jako “BID”, třikrát denně jako “TID” a čtyřikrát denně jako “QID”).

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

ANTIINFEKTIVA
Antiretrovirové látky
NRTI

 

7

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

Didanosin 
Pufrovaná léková forma

Žádná formální studie interakcí nebyla 

provedena. Normální žaludeční pH 
(v kyselé oblasti) může být pro optimální 
absorpci indinaviru nezbytné, zatímco 
kyselina rychle degraduje didanosin, ke 
kterému jsou přidána pufrační činidla, což 
má hodnotu pH zvýšit. 

Antiretrovirová aktivita byla při podání 

didanosinu 3 hodiny po podání indinaviru 
nezměněna.

Indinavir a lékové formy 

didanosinu obsahující pufr se 
musí podávat alespoň jednu 
hodinu po sobě nalačno.

Enterosolventní didanosin 
400 mg SD
(Indinavir 800 mg SD)

Indinavir: 
(Vztaženo k indinaviru 800 mg SD 

samotnému)

Didanosin: 

Lze podávat bez jakýchkoli 

omezení pokud jde o čas 
podání nebo jídlo.

Stavudin 40 mg BID
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC: 
Indinavir C

min

:↔

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému) 

Stavudin AUC: ↑ 21 %
Stavudin C

min

: nebylo hodnoceno

Indinavir a NRTI lze podávat 

společně bez úpravy dávky.

Zidovudin 200 mg TID
(Indinavir 1 000 mg TID)

Indinavir AUC: 
Indinavir C

min

: 

(Vztaženo k indinaviru 1 000 mg TID 

samotnému)

Zidovudin AUC: 
Zidovudin C

min

: ↑ 51 %

Zidovudin/lamivudin 
200/150 mg TID
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC: 
Indinavir C

min

: 

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Zidovudin AUC: ↑ 39 %
Zidovudin C

min

: 

Lamivudin AUC: 
Lamivudin C

min

: 

 

8

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

NNRTI
Delavirdin 400 mg TID
(Indinavir 600 mg TID)

Delavirdin 400 mg TID
Indinavir 400 mg TID

Indinavir AUC: ↑ 53 %
Indinavir C

min

↑ 298 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Indinavir AUC: ↔
Indinavir C

min

: ↑ 118 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Delavirdin: 

Je nutno zvážit snížení dávky 

přípravku CRIXIVAN na 400 
až 600 mg každých 8 hodin.

Efavirenz 600 mg QD
(Indinavir 1 000 mg TID)

Efavirenz 200 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC:  46 %
Indinavir C

min

:  57 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID

samotnému)

Zvýšená dávka (1 000 mg TID) indinaviru 

nekompenzuje indukční účinky efavirenzu.

Indinavir AUC:  31 %
Indinavir C

min

:  40 %

Efavirenz AUC: 

Nelze dát žádné specifické 

doporučení ohledně dávky.

Nevirapin 200 mg BID
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC:  28 %
Nevirapin:  (indukce CYP3A)

Pokud se podává 

s nevirapinem, je nutno zvážit 
zvýšení dávky indinaviru na 
1 000 mg každých 8 hodin.

INHIBITORY PROTEÁZY

Amprenavir 1 200 mg BID
(Indinavir 1 200 mg BID)

Amprenavir AUC: ↑ 90 %
Indinavir: ↔ 

Příslušné dávky této 

kombinace, s ohledem na
účinnost a bezpečnost, nebyly 
stanoveny.

Atazanavir

Interakce nebyla hodnocena

Kombinace atazanaviru 

s ritonavirem nebo bez něj 
s přípravkem CRIXIVAN se 
nedoporučují kvůli zvýšenému 
riziku hyperbilirubinémie 
(viz bod 4.4). 

 

9

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

Ritonavir 100 mg BID
(Indinavir 800 mg BID)

Ritonavir 200 mg BID
(Indinavir 800 mg BID)

Ritonavir 400 mg BID
(Indinavir 800 mg BID)

Ritonavir 400 mg BID
(Indinavir 400 mg BID)

Ritonavir 100 mg BID
(Indinavir 400 mg BID)

Indinavir AUC

24 hod

: 178 % 

Indinavir C

min

:11násobek; 

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému*)

Ritonavir AUC:  72 %
Ritonavir C

min

:  62 %

Indinavir AUC

24 hod

:266 % 

Indinavir C

min

:24násobek;

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému*)

Ritonavir AUC:  96 %
Ritonavir C

min

:  371 %

Indinavir AUC

24 hod

:220 % 

Indinavir C

min

:↑ 24násobek

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému*)

Ritonavir AUC

24 hod

: 

Indinavir AUC

24 hod

:68 %

Indinavir C

min

: ↑ 10násobek

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému*)

Ritonavir AUC

24 hod

: 

Indinavir AUC a C

min

: ↔

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému

*

)

(*)

historické kontroly

Příslušné dávky této 

kombinace, s ohledem 
na účinnost a bezpečnost, 
nebyly stanoveny. Předběžné 
klinické údaje naznačují, že 
přípravek CRIXIVAN 400 mg 
v kombinaci s ritonavirem 
100 mg, obě látky podávány 
perorálně dvakrát denně, může 
představovat alternativní 
dávkovací režim (viz bod 5.2). 
Potencovaná dávka 800 mg 
indinaviru/100 mg ritonaviru 
dvakrát denně vede ke 
zvýšenému riziku nežádoucích 
příhod.

Sachinavir 600 mg SD (léková 
forma - tvrdá gelová tobolka)
(Indinavir 800 mg TID)

Sachinavir 800 mg SD (léková 
forma - měkká gelová tobolka)
(Indinavir 800 mg TID)

Sachinavir 1 200 mg SD 
(léková forma - měkká gelová 
tobolka)
(Indinavir 800 mg TID)

Sachinavir AUC:  500 %
Sachinavir C

min

:  190 %

(Vztaženo k sachinaviru 600 mg SD (léková 

forma - tvrdá gelová tobolka) samotnému)

Sachinavir AUC:  620 %
Sachinavir C

min

:  450 % 

(Vztaženo k sachinaviru 800 mg SD (léková 

forma - měkká gelová tobolka) samotnému)

Sachinavir AUC:  360 %
Sachinavir C

min

:  450 %

(Vztaženo k sachinaviru 1 200 mg (léková 

forma -měkká gelová tobolka) samotnému)

Uspořádání této studie neumožňuje 

definitivní vyhodnocení účinku sachinaviru 
na indinavir, nicméně naznačuje, že při 
současném podávání se sachinavirem 
dochází k méně než dvojnásobnému zvýšení 
AUC

8h

indinaviru.

Příslušné dávky této 

kombinace, s ohledem 
na účinnost a bezpečnost, 
nebyly stanoveny.

Antibiotika

Sulfamethoxazol/ trimethoprim
800 mg/160 mg BID
(Indinavir 400 mg QID)

Indinavir AUC a C

min

: 

(Vztaženo k indinaviru 400 mg QID 

samotnému) 

Sulfamethoxazol AUC a C

min

: 

Indinavir a sulfamethoxazol/ 

trimethoprim lze společně 
podávat bez úpravy dávky.

Antimykotika

 

10

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

Flukonazol 400 mg QD
(Indinavir 1 000 mg TID)

Indinavir AUC: ↓ 24 % 
Indinavir C

min

: 

(Vztaženo k indinaviru 1 000 mg TID 

samotnému)

Indinavir a flukonazol lze 

společně podávat bez úpravy 
dávky.

Itrakonazol 200 mg BID
(Indinavir 600 mg TID)

Indinavir AUC: 
Indinavir C

min

: ↑ 49 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Pokud se podává současně 

s itrakonazolem, doporučuje se 
snížení dávky přípravku 
CRIXIVAN na 600 mg 
každých 8 hodin.

Ketokonazol 400 mg QD
(Indinavir 600 mg TID)

Ketokonazol 400 mg QD
(Indinavir 400 mg TID)

Indinavir AUC: ↓ 20 %
Indinavir C

min

: ↑ 29 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)
Indinavir AUC ↓ 56 %
Indinavir C

min

↓ 27 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 
samotnému)

Doporučuje se snížit dávku 

přípravku CRIXIVAN 
na 600 mg každých 8 hodin.

Antimykobakteriální látky
Isoniazid 300 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC a C

min

: ↔

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)
Isoniazid AUC a C

min

: 

Indinavir a isoniazid lze 

společně podávat bez úpravy 
dávky.

Rifabutin 300 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Rifabutin 150 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC ↓ 34 %
Indinavir C

min

: ↓ 39 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Rifabutin AUC: ↑ 173 %
Rifabutin C

min

: ↑ 244 %

(Vztaženo k rifabutinu 300 mg QD 

samotnému)

Indinavir AUC: ↓ 32 %
Indinavir C

min

: ↓ 40 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Rifabutin AUC*: ↑ 54 % 
Rifabutin C

min*

: ↑ 99 %

(*Vztaženo k rifabutinu 300 mg QD 

samotnému. Nebyla získána žádná data 
porovnávající rifabutin 150 mg QD 
v kombinaci s indinavirem 800 mg TID 
s referenční dávkou 150 mg rifabutinu 
samotného)

Podávání snížené dávky 

rifabutinu a zvýšené dávky 
přípravku CRIXIVAN nebylo 
v klinických studiích ověřeno. 
Proto se souběžné podávání 
těchto přípravků nedoporučuje.
Pokud je třeba zahájit léčbu 
rifabutinem, je třeba zvolit 
alternativní léčbu infekce HIV.

Rifampicin 600 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC:  92 %
(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Tento účinek je navozen indukcí CYP3A4 

způsobenou rifampicinem.

Používání rifampicinu 

s indinavirem je 
kontraindikováno.

ANALGETIKA
Methadon 20 až 60 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC: ↔
(Vztaženo k historickým kontrolním údajům 

o indinaviru 800 mg TID)

Methadon AUC a C

min

: 

Indinavir a methadon lze 

společně podávat bez úpravy 
dávky.

ANTIARYTMIKA

 

11

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

Chinidin 200 mg SD
(Indinavir 400 mg SD)

Indinavir AUC and C

min

: ↔

(Vztaženo k indinaviru 400 mg SD)

Očekávají se  koncentrace chinidinu 

(inhibice CYP3A4 indinavirem)

U chinidinu, pokud se podává 

spolu s přípravkem 
CRIXIVAN, je na místě 
opatrnost a doporučuje se 
monitorování terapeutických 
koncentrací. Používání 
kombinace indinavir/ritonavir 
s chinidinem je 
kontraindikováno.

ANTIASTMATIKA
Theofylin 250 mg SD
(Indinavir 800 mg TID)

Theofylin AUC a C

min

: ↔

Indinavir a theofylin lze 

společně podávat bez úpravy 
dávky.

ANTIKOAGULANCIA
Warfarin

Nebylo studováno, kombinované podávání 

může vést ke zvýšeným hladinám 
warfarinu.

Může být potřebná úprava 

dávky warfarinu.

ANTIKONVULZIVA
Karbamazepin, fenobarbital
fenytoin

Indinavir inhibuje CYP3A4 a v důsledku 

toho se předpokládá, že zvyšuje plasmatické 
koncentrace těchto antikonvulziv. Současné 
podávání léčiv, která jsou induktory 
CYP3A4, jako je karbamazepin, 
fenobarbital a fenytoin, může snížit 
plasmatické koncentrace indinaviru. 

Pokud se tato léčiva podávají 

s indinavirem, doporučuje se 
pečlivé monitorování 
terapeutických a nežádoucích 
účinků.

ANTIDEPRESIVA
Venlafaxin 50 mg TID
(Indinavir 800 mg SD)

Indinavir AUC:  28 %
(Vztaženo k indinaviru 800 mg SD 

samotnému)

Venlafaxin a jeho aktivní metabolit O-

desmethylvenlafaxin: 

Klinický význam těchto 

zjištění není znám.

ANTIPSYCHOTIKA
Kvetiapin

Nebylo studováno. Vzhledem k inhibici 
CYP3A indinavirem se očekává zvýšení 
koncentrací kvetiapinu.

Současné podávání indinaviru 

a kvetiapinu může zvýšit 
plazmatické koncentrace 
kvetiapinu, které mohou vést 
k toxicitě spojené 
s kvetiapinem, včetně kómatu. 
Současné podávání kvetiapinu 
s indinavirem je 
kontraindikováno 
(viz bod 4.3).

BLOKÁTORY VÁPNÍKOVÉHO KANÁLU
Dihydropyridin: např. 
felodipin, nifedipin, nikardipin

 koncentrace dihydropyridinového 

blokátoru vápníkového kanálu

Blokátory vápníkového kanálu jsou 

metabolizovány prostřednictvím CYP3A4, 
který je indinavirem inhibován.

Na místě je opatrnost, přičemž 

se doporučuje klinické 
monitorování pacientů.

BYLINNÉ PŘÍPRAVKY

 

12

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

Třezalka tečkovaná (Hypericum 
perforatum
) 300 mg TID
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC:  54 %
Indinavir C

min

: ↓ 81 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Snížení koncentrací indinaviru v důsledku 

indukce proteinů metabolizujících a/nebo 
transportujících léčivý přípravek třezalku 
tečkovanou.

Podávání bylinných přípravků 

obsahujících třezalku 
tečkovanou spolu s přípravkem 
CRIXIVAN je 
kontraindikováno. Pokud 
pacient třezalku těčkovanou již 
užívá, vysaďte ji, zkontrolujte 
virové hladiny a, pokud je to 
možné, hladiny indinaviru. 
Hladiny indinaviru se mohou 
při vysazení třezalky 
tečkované zvýšit, přičemž 
může být nutné dávku 
přípravku CRIXIVAN upravit. 
Indukční účinky mohou 
přetrvávat až 2 týdny 
po vysazení léčby třezalkou 
tečkovanou.

ANTAGONISTÉ HISTAMINU H

2

Cimetidin 600 mg BID
(Indinavir 400 mg SD)

Indinavir AUC a C

min

: 

(Vztaženo k indinaviru 400 mg SD 

samotnému) 

Indinavir a cimetidin lze 

společně podávat bez úpravy 
dávky.

INHIBITIORY HMG-CoA REDUKTÁZY 

Lovastatin, simvastatin

Indinavir inhibuje CYP3A4 a v důsledku 

toho se očekává, že výrazně zvýší 
plasmatické koncentrace těchto inhibitorů 
HMG-CoA reduktázy, které jsou na 
metabolizaci prostřednictvím CYP3A4 
silně závislé.

Kombinace je 

kontraindikována vzhledem ke 
zvýšenému riziku myopatie 
včetně rabdomyolýzy.

Rosuvastatin

Interakce nebyla studována. 
Studie interakcí kombinace 

lopinavir/ritonavir + rosuvastatin: 

Rosuvastatin AUC 

 2,08násobek

Rosuvastatin Cmax 

 4,66násobek

(Mechanismus není znám)

Kombinace se nedoporučuje.

Atorvastatin

 koncentrace atorvastatinu
Atorvastatin je na metabolizaci 

prostřednictvím CYP3A4 méně závislý než 
lovastatin nebo simvastatin

Používejte nejnižší možnou 

dávku atorvastatinu za 
pečlivého monitorování.
Doporučuje se opatrnost.

Pravastatin, fluvastatin

Interakce nebyla studována
Metabolizmus pravastatinu a fluvastatinu 

není na CYP3A4 závislý. Nelze vyloučit 
interakci prostřednictvím účinku na 
transport proteinů.

Interakce není známa. Jestliže 
není k dispozici alternativní 
léčba, je třeba užívat za 
pečlivého monitorování.

IMUNOSUPRESIVA
Cyklosporin A

Hladiny cyklosporinu A (CsA) se 

u pacientů léčených inhibitory proteáz, 
včetně indinaviru, výrazně zvyšují.

Hladiny CsA vyžadují 

progresivní úpravu dávky za 
využití terapeutického 
monitorování léčivého 
přípravku.

PERORÁLNÍ KONTRACEPTIVA

Norethindron/ethinylestradiol 
1/35 1 mcg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Norethindron AUC: ↑ 26 %
Norethindron C

min

: ↑ 44 %

Indinavir a 

norethindron/ethinylestradiol 
1/35 lze společně podávat bez 
úpravy dávky.

INHIBITOR PDE5 

 

13

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

Sildenafil 25 mg SD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC:  11 %
Sildenafil AUC  340 %

Je pravděpodobné, že současné podávání 

přípravku CRIXIVAN se sildenafilem 
povede ke zvýšení hladiny sildenafilu 
kompetitivní inhibicí jeho metabolizmu.

U pacientů současně léčených 

indinavirem nesmí dávka 
sildenafilu přesáhnout 
maximum 25 mg za 48 hodin.

Vardenafil 10 mg SD
(Indinavir 800 mg TID)

Vardenafil AUC: ↑ 16násobek

Je pravděpodobné, že současné podávání 

přípravku CRIXIVAN s vardenafilem 
povede ke zvýšení hladiny vardenafilu 
kompetitivní inhibicí jeho metabolizmu.

U pacientů současně léčených 
indinavirem nesmí dávka 
vardenafilu přesáhnout 
maximum 2,5 mg za 24 hodin.

Tadalafil 

Interakce nebyla studována.

Je pravděpodobné, že současné podávání 

přípravku CRIXIVAN s tadalafilem povede 
ke zvýšení hladiny tadalafilu kompetitivní 
inhibicí jeho metabolizmu.

U pacientů současně léčených 
indinavirem nesmí dávka 
tadalafilu přesáhnout 
maximum 10 mg za 72 hodin.

SEDATIVA/HYPNOTIKA
Midazolam (parenterální)

Nebylo studováno, předpokládá se, že 

kombinované podání významně zvýší 
koncentrace midazolamu, zejména pokud se 
midazolam podává perorálně.

Midazolam je rozsáhle metabolizován 

CYP3A4.

Přípravek CRIXIVAN a 
perorální midazolam se nesmí 
podávat společně 
(viz bod 4.3). Při současném
podávání přípravku 
CRIXIVAN a parenterálního 
midazolamu je nutno 
postupovat opatrně. Pokud se 
přípravek CRIXIVAN podává 
spolu s parenterálním 
midazolamem, musí se to 
provádět na jednotce 
intenzivní péče pod přísným 
klinickým dohledem pro 
případ útlumu dechu a/nebo 
prodloužené sedace. Je nutno 
zvážit úpravu dávky 
midazolamu, zvláště pokud se 
podává více než jedna dávka 
midazolamu.

STEROIDY
Dexamethason

Interakce nebyla studována
Předpokládá se 

 expozice dexamethasonu 

(inhibice CYP3A). 

Lze očekávat 

 plasmatické koncentrace 

indinaviru (indukce CYP3A).

Při současném podávání 
dexamethasonu s indinavirem 
se doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

 

14

Tabulka 2. Interakce a dávkovací doporučení při podání s dalšími léčivy – INDINAVIR 
POTENCOVANÝ RITONAVIREM.  S dávkou 400 mg indinaviru potencovanou 100 mg 
ritonaviru nebyly provedeny žádné specifické studie interakcí.

Interakce mezi indinavirem/ritonavirem a jinými léčivy jsou uvedeny dále v tabulce (zvýšení je 
označeno jako “↑”, snížení jako “↓”, beze změny (≤ +/- 20 %) jako “↔”, jediná dávka jako “SD”, 
jednou denně jako “QD”, dvakrát denně jako “BID”, třikrát denně jako “TID” a čtyřikrát denně jako 
“QID”).

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 

současného podání

ANTIINFEKTIVA
Antiretrovirové látky
Amprenavir 

Amprenavir 1 200 mg BID AUC ↑ 90 % 
s 800 mg TID indinaviru samotného 
(viz tabulka 1).
Amprenavir 600 mg BID AUC ↑ 64 % se 
100 mg BID ritonaviru samotného (ve vztahu 
k amprenaviru 1 200 mg BID samotnému). 
Ritonavir zvyšuje sérové hladiny amprenaviru 
v důsledku inhibice CYP3A4.
O současném podávání kombinace 
indinavir/ritonavir a amprenaviru nejsou 
k dispozici žádné údaje o interakcích. 

Příslušné dávky této 
kombinace s ohledem na 
účinnost a bezpečnost nebyly 
stanoveny. Perorální roztok 
ritonaviru se nesmí podávat 
společně s perorálním 
roztokem amprenaviru dětem 
kvůli riziku toxicity 
pomocných látek obsažených 
v obou formulacích.

Efavirenz 600 mg QD
(Indinavir/ritonavir 800/100 
BID)

Indinavir AUC: 25 %
Indinavir C

min

↓ 50 %

(Vztaženo ke kombinaci indinavir/ritonavir 

800/100 BID samotné)

Ritonavir AUC ↓ 36 %
Ritonavir C

min

: 39 %

Efavirenz AUC a C

min

: ↔

Zvýšení dávky kombinace 
indinavir/ritonavir při jejím 
podávání v kombinaci 
s efavirenzem nebyly 
studovány.

Antimykobakteriální látky
Rifabutin 

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Předpokládá s snížení koncentrací indinaviru a 
zvýšení koncentrací rifabutinu.

Žádná dávkovací doporučení 
pro kombinaci 
indinavir/ritonavir 
s rifabutinem nelze předložit, 
proto se tato kombinace 
nedoporučuje. Pokud je léčba 
rifabutinem potřebná, je nutno 
k léčbě HIV infekce hledat 
alternativní látky.

Rifampicin 

Rifampicin je silným induktorem CYP3A4, 
přičemž bylo prokázáno, že způsobuje 92% 
pokles AUC indinaviru, což může vést 
k virologickému selhání a vzniku rezistence. 
Při pokusech překonat pokles expozice 
zvyšováním dávky ostatních inhibitorů 
proteázy podávaných s ritonavirem byla 
pozorována vysoká četnost jaterních reakcí.

Kombinace rifampicinu 
s přípravkem CRIXIVAN 
podávaná současně s nízkou 
dávkou ritonaviru je 
kontraindikována (viz bod 4.3).

Jiná antiinfektiva
Atovaquon

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Ritonavir indukuje glukuronidaci, v důsledku 
toho se předpokládá, že snižuje plasmatické 
koncentrace atovaquonu.

Při současném podávání 
atovaquonu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

 

15

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 

současného podání

Erythromycin, itrakonazol

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se předpokládá, že zvyšují 
plasmatické koncentrace erythromycinu a 
itrakonazolu.

Při současném podávání 
erythromycinu nebo 
itrakonazolu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

Ketokonazol

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se předpokládá, že zvyšují 
plasmatické koncentrace ketokonazolu. 
Současné podávání ritonaviru a ketokonazolu 
způsobovalo zvýšenou incidenci 
gastrointestinálních a jaterních nežádoucích 
účinků.

Při současném podávání 
ketokonazolu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků. Při 
současném podávání 
s kombinací indinavir/ritonavir 
je nutno zvážit snížení dávky 
ketokonazolu.

ANALGETIKA
Fentanyl

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se očekává, že zvyšují 
plasmatické koncentrace fentanylu.

Při současném podávání 
fentanylu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

Methadon

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 

Nepotencovaný indinavir nemá na AUC 
methadonu žádný významný vliv (viz tabulka 
1 uvedená výše).

U jiných ritonavirem potencovaných inhibitorů 
proteázy byla pozorována snížení AUC 
methadonu.
Ritonavir může indukovat glukuronidaci 
methadonu.

Při současném podávání 
s kombinací indinavir/ritonavir 
mohou být nezbytné zvýšené 
dávky methadonu. Úpravu 
dávky je nutno zvážit na 
základě klinické odpovědi 
pacienta na methadonovou 
léčbu. 

Morfin

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována. Hladiny morfinu mohou být 
sníženy v důsledku indukce glukuronidace 
současně podávaným ritonavirem.

Při současném podávání 
morfinu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

ANTIARYTMIKA
Digoxin 0,4 mg SD
Ritonavir 200 mg BID

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 

nebyla studována 

Digoxin AUC:  22 %

Ritonavir může zvyšovat 
hladiny digoxinu v důsledku 
modifikace P-glykoproteinem 
zprostředkovaného efluxu 
digoxinu. Při současném 
podávání digoxinu 
s kombinací indinavir/ritonavir 
se doporučuje pečlivé 
monitorování hladin dioxinu.

ANTIKOAGULANCIA

Warfarin
Ritonavir 400 mg BID

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 

Hladiny R-warfarinu mohou být v důsledku 
indukce CYP1A2 a CYP2C9 ritonavirem 
sníženy, což vede ke snížené antikoagulaci.

Při současném podávání 
warfarinu s kombinací 
indinavir/ritonavir je nutno 
monitorovat antikoagulační 
parametry.

 

16

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 

současného podání

ANTIKONVULZIVA

Karbamazepin

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se očekává, že plasmatické 
koncentrace karbamazepinu budou zvýšeny.

Při současném podávání 
karbamazepinu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a
nežádoucích účinků.

Divalproex, lamotrigin, 
fenytoin

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Ritonavir indukuje oxidaci zprostředkovanou 
CYP2C9 a glukuronidaci a v důsledku toho se 
očekává, že snižuje plasmatické koncentrace 
antikonvulziv.

Při současném podávání těchto 
léčiv s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování sérových hladin 
nebo terapeutických účinků. 
Fenytoin může sérové hladiny 
ritonaviru snižovat.

ANTIDEPRESIVA
Trazodon 50 mg SD
Ritonavir 200 mg BID

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Trazodon AUC:  2,4násobek
Při současném podávání s ritonavirem bylo 
pozorováno zvýšení incidence nežádoucích 
účinků souvisejících s trazodonem.

Kombinaci trazodonu 
s kombinací indinavir/ritonavir 
je nutno používat opatrně, 
přičemž léčbu trazodonem je 
nutno zahajovat na nejnižší 
dávce a je nutno monitorovat 
klinickou odpověď a 
snášenlivost.

ANTIHISTAMINIKA

Fexofenadin

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Ritonavir může modifikovat 
P

glykoproteinem zprostředkovaný eflux 

fexofenadinu, pokud jsou podávány současně, 
což vede ke zvýšeným koncentracím 
fexofenadinu. 

Při současném podávání 
fexofenadinu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

Loratidin

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 

Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 

v důsledku toho se očekává, že plasmatické 
koncentrace loratadinu budou zvýšeny.

Při současném podávání 
loratadinu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

BLOKÁTORY VÁPNÍKOVÉHO KANÁLU
Diltiazem 120 mg QD
(Indinavir/ritonavir 800/100 
BID)

Diltiazem AUC

0-24 hod

:  43 %

Indinavir/ritonavir AUC: 

Při současném podávání 
s kombinací indinavir/ritonavir 
je nutná modifikace dávky 
blokátorů vápníkového kanálu, 
protože současné podávání 
těchto látek může vést 
k zesílené odpovědi.

Amlodipin 5 mg QD
(Indinavir/ritonavir 800/100 
BID)

Amlodipin AUC

0-24 hod

:  80 %

Indinavir/ritonavir AUC: 

INHIBITORY HMG-CoA REDUKTÁZY 

Stejná doporučení jako pro 

indinavir bez potenciace 
ritonavirem (viz tabulka 1).

IMUNOSUPRESIVA

Cyklosporin A
(Indinavir/ritonavir 800/100 
BID)

V jedné studii bylo po zahájení léčby 
kombinací indinavir/ritonavir 800/100 BID 
nebo lopinavir/ritonavir 400/100 BID 
potřebné snížit dávku cyklosporinu A na 5 až 
20 % předchozí dávky, aby se udržely hladiny 
cyklosporinu A v terapeutickém rozmezí.

Na základě naměřených 
minimálních hladin 
cyklosporinu A v krvi je nutno 
upravit dávku cyklosporinu A

 

17

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 

současného podání

Takrolimus

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se očekává, že plasmatické 
koncentrace takrolimu budou zvýšeny.

Při současném podávání 
takrolimu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

INHIBITOR PDE5 
Sildenafil, tadalafil

Interakce nebyly studovány.

Pro sildenafil a tadalafil platí 
stejná doporučení jako pro 
indinavir bez potenciace 
ritonavirem (viz tabulka 1).

Vardenafil

Interakce nebyly studovány.

Dávka vardenafilu nesmí 
překročit maximum 2,5 mg za 
72 hodin, pokud se podává 
s potencovaným inhibitorem 
proteázy.

SEDATIVA/HYPNOTIKA
Buspiron

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se očekává, že plasmatické 
koncentrace buspironu budou zvýšeny.

Při současném podávání 
buspironu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

Midazolam (parenterální)

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyly studovány, předpokládá se, že 
kombinované podání významně zvýší 
koncentrace midazolamu, zejména pokud se 
midazolam podává perorálně (inhibice 
CYP3A4).

Přípravek CRIXIVAN 
s ritonavirem a perorální 
midazolam se nesmí podávat 
společně (viz bod 4.3). Při 
současném podávání přípravku 
CRIXIVAN s ritonavirem 
a parenterálního midazolamu je 
nutno postupovat opatrně. 
Pokud se přípravek 
CRIXIVAN s ritonavirem 
podává spolu s parenterálním 
midazolamem, musí se to 
provádět na jednotce intenzivní 
péče pod přísným klinickým 
dohledem pro případ útlumu 
dechu a/nebo prodloužené 
sedace. Je nutno zvážit úpravu 
dávky midazolamu, zvláště 
pokud se podává více než jedna 
dávka midazolamu.

STEROIDY
Dexamethason

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Očekává se 

 expozice dexamethasonu 

(inhibice CYP3A). 
Lze očekávat 

 plasmatických koncentrací 

indinaviru (indukce CYP3A).

Při současném podávání 
dexamethasonu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

Informace o stravě nebo účinku potravy na absorpci indinaviru (viz bod 4.2 a 5.2).

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
U těhotných pacientek nejsou dostupné adekvátní a dobře kontrolované studie. Indinavir lze používat 
během těhotenství pouze v případech, kdy případný terapeutický zisk ospravedlňuje možné riziko pro 
plod. Vzhledem k tomu, že v malé studii u těhotných pacientek infikovaných HIV byly pozorovány 

 

18

významně nižší předporodní expozice, a k tomu, že k dispozici jsou o této skupině pacientek jen 
omezená data, podávání indinaviru těhotným pacientkám infikovaným HIV se nedoporučuje 
(viz bod 5.2). 

U 14 % pacientů se během léčby indinavirem vyskytla hyperbilirubinémie, uváděná převážně jako 
zvýšení hladiny nepřímého bilirubinu. Protože není známo, zda indinavir vede k exacerbaci 
fyziologické hyperbilirubinémie u novorozenců, je nutno pečlivě zvážit podávání indinaviru těhotným 
ženám v době porodu (viz bod 4.8).

U makaků rhesus vedlo podávání indinaviru novorozeným mláďatům k mírné exacerbaci přechodné 
fyziologické hyperbilirubinémie, pozorované u tohoto živočišného druhu po narození. Podávání 
indinaviru březím samicím makaků rhesus ve třetím trimestru podobnou exacerbaci nezpůsobovalo; 
docházelo však pouze k omezenému průniku indinaviru placentou.

Kojení
Doporučuje se, aby ženy infikované HIV za žádných okolností nekojily, aby nedošlo k přenosu HIV. 
Není známo, zda se indinavir vylučuje do mateřského mléka. Matky je nutno poučit, aby během léčby 
kojení přerušily.

Fertilita
O potenciálních účincích léčby přípravkem CRIXIVAN na mužskou a ženskou fertilitu nejsou 
k dispozici žádné údaje.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. K dispozici 
nejsou žádné údaje, které by naznačovaly, že indinavir ovlivňuje schopnost řídit a obsluhovat stroje. 
Pacienty je však nutno informovat o tom, že byly zaznamenány zprávy o závratích a rozostřeném 
vidění během léčby indinavirem.

4.8

Nežádoucí účinky

V souhrnné analýze kontrolovaných klinických hodnocení (viz také v tabulce dále a v bodě 4.4) se 
u přibližně 10 % pacientů léčených doporučenou (nepotencovanou) dávkou přípravku CRIXIVAN 
objevila nefrolitiáza.

V následujícím textu jsou uvedeny klinické nežádoucí účinky, uváděné zkoušejícími, které byly 
možná, pravděpodobně nebo zcela určitě v souvislosti s podáním přípravku u

 5 % nemocných, 

léčených přípravkem CRIXIVAN samotným nebo v kombinaci s NRTI (n = 309) po dobu 24 týdnů. 
Mnohé z těchto nežádoucích účinků byly také zjišťovány jako běžné, již přítomné nebo často se 
vyskytující stavy v uvedené populaci. Mezi tyto nežádoucí účinky patřily: nausea (35,3 %), bolest 
hlavy (25,2 %), průjem (24,6 %), asténie/únava (24,3 %), vyrážky (19,1 %), poruchy chuťového 
vnímání (19,1 %), suchá kůže (16,2 %), bolest břicha (14,6 %), zvracení (11,0 %), závratě (10,7 %). 
S výjimkou suché kůže, vyrážek a poruch vnímání chuti byla incidence klinických nežádoucích účinků 
podobná nebo vyšší u pacientů, léčených kontrolními antiretrovirovými nukleosidovými analogy, než 
u pacientů léčených přípravkem CRIXIVAN samotným nebo v kombinaci s NRTI. U 107 nemocných, 
léčených přípravkem CRIXIVAN samotným nebo v kombinaci s NRTI až 48 týdnů, zůstal tento 
celkový profil bezpečnosti podobný. Nežádoucí účinky, včetně nefrolithiázy, mohou vést k přerušení 
léčby.

V kontrolovaných klinických studiích, které se prováděly po celém světě, byl indinavir podáván 
samotný nebo v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky (zidovudinem, didanosinem, 
stavudinem a/nebo lamivudinem) celkem asi 2 000 nemocných, z nichž se ve většině jednalo 
o dospělé muže bílé pleti (15 % žen).

Indinavir neměnil typ, frekvenci ani závažnost známých hlavních nežádoucích účinků, vyskytujících 
se v souvislosti s podáváním zidovudinu, didanosinu nebo lamivudinu.

 

19

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny během klinických studií u dospělých a/nebo během užívání 
přípravku CRIXIVAN po uvedení na trh, a to v monoterapii a/nebo s kombinovanou antiretrovirovou 
terapií (CART).

Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až  < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné 
(≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Nežádoucí účinky byly taktéž hlášeny po uvedení přípravku na trh*; vzhledem k tomu, že byly 
hlášeny spontánně, nelze určit četnost výskytu.

Třída orgánových systémů

Četnost

Nežádoucí účinky přípravku
CRIXIVAN

Poruchy krve a lymfatického 
systému

Velmi časté

Není známo*

zvýšení MCV, poklesy počtu neutrofilů

zvýšení počtu spontánního krvácení u pacientů 
s hemofilií, anémie včetně akutní hemolytické
anémie, trombocytopenie (viz bod 4.4).

Poruchy imunitního systému

Není známo*

anafylaktoidní reakce

Poruchy metabolizmu a výživy

Není známo*

nově rozvinutý diabetes mellitus, hyperglykémie 
nebo exacerbace již přítomného diabetu, 
hypertriglyceridémie, hypercholesterolémie.

Poruchy nervového systému

Velmi časté

Časté

Není známo*

bolest hlavy, točení hlavy

nespavost, hypoestézie, parestézie

perorální parestézie

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté

Časté

Není známo*

nauzea, zvracení, průjem, dyspepsie

flatulence, sucho v ústech, kyselá regurgitace

hepatitida, včetně hlášení selhání jater, 
pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi časté

Není známo*

izolovaná symptomatická hyperbilirubinémie, 
zvýšení ALT a AST

abnormality jaterních funkcí

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté

Časté

Není známo*

vyrážka, suchá kůže

svědění

vyrážka včetně erythema multiforme a Stevens-
Johnsonova syndromu, hypersenzitivní 
vaskulitida, alopecie, hyperpigmentace, 
kopřivka, zarostlé nehty na nohou a/nebo zánět 
nehtového lůžka.

Poruchy svalové a kosterní 
soustavy a pojivové tkáně

Časté

Není známo*

myalgie

myositida, rhabdomyolýza, zvýšení CPK, 
osteonekróza (viz bod 4.4), periartritida.

 

20

Poruchy ledvin a močových 
cest

Velmi časté

Časté

Není známo*

haematurie, proteinurie, krystalurie

nefrolithiáza, dysurie.

nefrolithiáza, v některých případech 
s nedostatečností ledvin nebo akutním selháním 
ledvin; pyelonefritida, intersticiální nefritida, 
někdy spojená s usazeninami krystalů indinaviru. 
U některých pacientů se po vysazení léčby 
indinavirem intersticiální nefritida neupravila; 
nedostatečnost ledvin, selhání ledvin, 
leukocyturie (viz bod 4.4).

Celkové poruchy a reakce 
v místě aplikace

Velmi časté

astenie/únava, změna vnímání chutí, bolest 
břicha

Metabolické parametry
Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi (viz 
bod 4.4).

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (CART) se u pacientů infikovaných HIV s těžkou 
imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 
infekce. Byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba), avšak
hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po 
zahájení léčby (viz bod 4.4).

Popis vybraných nežádoucích účinků
Nefrolitiáza
U přibližně 10 % (252/2 577) pacientů léčených v klinických studiích přípravkem CRIXIVAN 
v doporučených dávkách byla hlášena nefrolitiáza, včetně bolesti v boku s hematurií nebo bez ní 
(včetně mikroskopické hematurie), v porovnání s 2,2 % v kontrolních skupinách. Obecně platí, že tyto 
příhody nebyly spojeny s dysfunkcí ledvin a vymizely po hydrataci a dočasném přerušení léčby 
(např. na 1 až 3 dny).

Hyperbilirubinémie
Izolovaná asymptomatická hyperbilirubinémie (celkový bilirubin 

 2,5 mg/dl, 43 mol/l), uváděná

převážně jako zvýšené hodnoty nepřímého bilirubinu a výjimečně v souvislosti se zvýšením hladin 
ALT, AST nebo alkalické fosfatázy, se vyskytla přibližně u 14 % pacientů, léčených přípravkem 
CRIXIVAN samotným nebo v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky. Většina nemocných 
v léčbě přípravkem CRIXIVAN pokračovala bez snížení dávky a hladiny bilirubinu se postupně 
snižovaly směrem k výchozím hodnotám. Hyperbilirubinémie se vyskytla častěji při dávkách 
překračujících hodnotu 2,4 g/den ve srovnání s dávkami do 2,4 g/den. 

Pediatrická populace
V klinických studiích u pediatrických pacientů (≥ 3 roky) byl profil nežádoucích účinků podobný jako 
u dospělých pacientů s výjimkou vyšší četnosti nefrolitiázy u 29 % (20/70) pediatrických pacientů 
léčených přípravkem CRIXIVAN. U 10,9 % (6/55) pediatrických pacientů léčených přípravkem 
CRIXIVAN byla zaznamenána asymptomatická pyurie neznámé etiologie. Některé z těchto příhod 
byly spojeny s mírným zvýšením sérových hladin kreatininu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

.

 

21

4.9

Předávkování

Byly zaznamenány zprávy o předávkování přípravkem CRIXIVAN u lidí. Nejčastěji uváděnými 
symptomy byly gastrointestinální příznaky (např. nausea, zvracení, průjem) a renální příznaky 
(např. nefrolitiáza, bolest v boku, hematurie).

Není známo, zda je indinavir dialyzovatelný peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antivirotika k systémovému podání, inhibitor proteázy, ATC kód: 
JO5AE02

Mechanismus účinku
Indinavir inhibuje rekombinantní proteázy HIV-1 a HIV-2 přibližně s desetinásobně vyšší selektivitou 
k proteáze HIV-1 než proteáze HIV-2. Indinavir se reverzibilně váže na aktivní místo proteázy, čímž 
enzym kompetitivně inhibuje a zabraňuje tak štěpení virových prekurzorových polyproteinů, k němuž 
dochází během zrání nově vznikající virové částice. Výsledné nezralé částice nejsou infekční a 
nedokáží zahajovat nové cykly infekce. Indinavir významně neinhiboval eukaryontní proteázy, lidský 
renin, lidský cathepsin D, lidskou elastázu a lidský faktor Xa.

Mikrobiologie
Při koncentracích 50-100 nM zprostředkovával indinavir 95% inhibici (IC

95

) šíření virů (v poměru 

k neléčeným kontrolám infikovaným viry) v kulturách lidských T-lymfoidních buněk a v primárních 
lidských monocytech/makrofázích, infikovaných HIV-1 variant LAI, MN, RF a makrofágotropní 
variantou SF-162. V koncentracích 25-100 nM zprostředkovával indinavir 95% inhibici šíření virů 
v kulturách mitogeny aktivovaných lidských mononukleárů periferní krve, infikovaných různými, 
převážně klinickými izoláty HIV-1, včetně izolátů s rezistencí vůči zidovudinu a nenukleosidovým 
inhibitorům reverzní transkriptázy (NNRTI). Synergní antiretrovirová aktivita byla pozorována 
v případech, kdy byly lidské T-lymfoidní buňky, infikované HIV-1 varianty LAI, inkubovány 
s indinavirem a buď zidovudinem, didanosinem nebo nenukleosidovým inhibitorem reverzní 
transkriptázy.

Rezistence vůči léčivému přípravku
U některých pacientů došlo ke ztrátě suprese hladin virové RNA; počty buněk CD4 však často 
zůstávaly na hodnotách vyšších než před zahájením léčby. Pokud došlo ke ztrátě suprese virové RNA, 
bylo možno pravidelně pozorovat náhradu cirkulujících vnímavých virů rezistentními variantami viru. 
Rezistence korelovala s hromaděním mutací v genomu viru, která vedla k expresi substitucí 
aminokyselin ve virové proteáze.

V souvislosti s rezistencí vůči indinaviru se uvádí minimálně 11 míst aminokyselin v proteáze: L10, 
K20, L24, M46, I54, L63, I64, A71, V82, I84 a L90. Podstata jejich příspěvku k rezistenci je však 
komplexní. Žádná z těchto substitucí nebyla ani nezbytná ani dostatečná ke vzniku rezistence. 
Například žádná jediná substituce ani dvojice substitucí nedokázala zajistit měřitelnou 
(

 čtyřnásobnou) rezistenci vůči indinaviru, přičemž úroveň rezistence závisela na způsobu, jímž byly 

vícečetné substituce zkombinovány. Obecně však platí, že vyšší hladina rezistence byla výsledkem 
současné exprese většího počtu substitucí na jedenácti výše uvedených pozicích. Z pacientů, u nichž 
došlo během monoterapie indinavirem v dávce 800 mg každých 8 hodin k opětovnému zvýšení hladin 
virové RNA („rebound“) byly u většiny pacientů pozorovány substituce pouze na třech místech: V82 
(na A nebo F), M46 (na I nebo L) a L10 (na I nebo R). Jiné substituce byly pozorovány méně často. 
Zdá se, že se pozorované substituce aminokyselin hromadí sekvenčním způsobem a bez pravidelného 
pořadí, snad v důsledku probíhající replikace viru.

 

22

Je třeba poznamenat, že snížení suprese hladin virové RNA bylo pozorováno častěji při zahájení 
terapie indinavirem v dávkách nižších, než je doporučená perorální dávka 2,4 g/den. Proto je nutno 
terapii indinavirem zahajovat v doporučené dávce, aby se dosáhlo zvýšené suprese replikace 
viru a zabránilo se tak vzniku rezistentních virů.

Současné podávání indinaviru a nukleosidových analogů (které dosud nebyly pacientovi podávány) 
může snížit riziko rozvoje rezistence vůči indinaviru i nukleosidovým analogům. V jedné srovnávací 
studii zajistila kombinovaná terapie nukleosidovými analogy (trojitá terapie se zidovudinem plus 
didanosinem) ochranu proti selekci virů s expresí minimálně jedné substituce aminokyselin, 
související s rezistencí vůči indinaviru (ze 13/24 na 2/20 ve 24. týdnu léčby) a vůči nukleosidovým 
analogům (z 10/16 na 0/20 ve 24. týdnu léčby).

Zkřížená rezistence
Izoláty od pacientů infikovaných HIV-1 se sníženou vnímavostí vůči indinaviru vykazovaly různé 
typy a stupně zkřížené rezistence vůči řadě různých inhibitorů HIV proteázy, včetně ritonaviru 
a sachinaviru. Úplná zkřížená rezistence byla zjištěna mezi indinavirem a ritonavirem; zkřížená 
rezistence vůči sachinaviru se však u jednotlivých izolátů lišila. Mnohé substituce aminokyselin 
proteáz, o nichž se uvádí, že souvisejí s rezistencí vůči ritonaviru a sachinaviru, znamenaly rezistenci 
i vůči indinaviru.

Farmakodynamické účinky

Dospělí
Zatím bylo prokázáno, že léčba indinavirem samotným nebo v kombinaci s jinými antiretrovirovými 
látkami (např. nukleosidovými analogy) snižuje virovou zátěž a zvyšuje počty lymfocytů CD4 
u pacientů s počty buněk CD4 pod 500 buněk/mm

3

.

V jedné publikované studii bylo 20 pacientů infikovaných HIV s nedetekovatelnou virovou náloží 
v plazmě (< 200 kopií/ml), kteří byli léčeni indinavirem 800 mg každých 8 hodin, převedeno 
v otevřeném, překříženém uspořádání na kombinaci indinavir/ritonavir 400/100 mg každých 12 hodin. 
18 pacientů pokračovalo ve studii do konečného 48. týdne. Po 48 týdnech zůstala u všech pacientů 
virová nálož < 200 kopií/ml.

Jiná publikovaná studie hodnotila účinnost a bezpečnost kombinace indinavir/ritonavir 400/100 mg 
každých 12 hodin u 40 pacientů antiretrovirovými látkami dosud neléčených. 30 subjektů dokončilo 
48 týdnů léčby. Ve 4. týdnu byla C

min

indinaviru 500 ng/ml s významnou variabilitou minim (rozmezí 

5 až 8 100 ng/ml). Na základě analýzy “intent to treat” mělo 65 % pacientů HIV RNA < 400 kopií/ml 
a 50 % mělo virovou nálož < 50 kopií/ml; podle analýzy “on-treatment” mělo 96 % pacientů HIV 
RNA < 400 kopií/ml a 74 % mělo virovou nálož < 50 kopií/ml.

Do třetí publikované studie bylo zařazeno osmdesát pacientů antiretrovirovými látkami dosud
neléčených. V této otevřené nerandomizované studii s jednou skupinou byli pacienti léčeni 
stavudinem a lamivudinem plus kombinací indinavir/ritonavir 400/100 mg každých 12 hodin. Šedesát 
dva pacienti pokračovali ve studii do konečného 96. týdne. V analýzách podle léčebného záměru 
(intention to treat) a podle léčby byl v 96. týdnu podíl pacientů s RNA HIV < 50 kopií/ml 68,8 %, 
respektive 88,7 %.

Bylo zjištěno, že indinavir samotný nebo v kombinaci s nukleosidovými analogy (zidovudin/stavudin 
a lamivudin) zpomaluje ve srovnání s nukleosidovými analogy progresi klinického stavu a zajišťuje 
trvalý účinek na virovou zátěž a počty buněk CD4.

U pacientů již dříve léčených zidovudinem snížila kombinace indinavir, zidovudin a lamivudin –
na rozdíl od lamivudinu přidaného k zidovudinu – pravděpodobnost rozvoje onemocnění definujícího 
AIDS nebo smrti (AIDS defining illness or death, ADID) po 48 týdnech ze 13 % na 7 %. Podobně 
u nemocných, jimž dosud nebyly podávány antiretrovirové přípravky, snížil indinavir se zidovudinem 
a bez něj – ve srovnání se samotným zidovudinem –pravděpodobnost rozvoje ADID po 48 týdnech 

 

23

z 15 % při samotném zidovudinu na přibližně 6 % při indinaviru samotném nebo v kombinaci se 
zidovudinem.

Účinky na virovou zátěž byly pravidelně výraznější u pacientů, léčených indinavirem v kombinaci 
s nukleosidovými analogy, avšak procenta nemocných s virovou RNA v séru pod hranicí kvantifikace 
(500 kopií/ml) se mezi studiemi lišila, od 40 % až po více než 80 % po 24 týdnech. Toto procento 
zůstává při dlouhodobém sledování stabilní. Podobně jsou účinky na počty buněk CD4 výraznější 
u pacientů, léčených - na rozdíl od samotného indinaviru - kombinací indinaviru s nukleosidovými 
analogy. Ve studiích tento účinek i při dlouhodobém sledování přetrvává.

Pediatrická populace
Byly navrženy dvě klinické studie s 41 dětskými pacienty (4 až 15 let věku) s cílem stanovit 
bezpečnost, antiretrovirovou aktivitu a farmakokinetiku indinaviru v kombinaci se stavudinem 
a lamivudinem. V jedné studii po 24 týdnech dosahoval podíl pacientů s virovou RNA v plazmě pod 
hodnotou 400 kopií/ml 60 %; střední hodnota zvýšení počtu buněk CD4 činila 242 buněk/mm

3

a střední hodnota procentuálního zvýšení počtu buněk CD4 byla 4,2 %. Po 60 týdnech podíl 
nemocných s virovou RNA v plazmě pod hodnotou 400 kopií/ml dosahoval 59 %. Ve druhé studii 
po 16 týdnech podíl pacientů s virovou RNA v plazmě pod hodnotou 400 kopií/ml činil 59 %; střední 
hodnota zvýšení počtu buněk CD4 dosáhla 73 buněk/mm

3

a střední hodnota procentuálního zvýšení 

počtu buněk CD4 činila 1,2 %. Po 24 týdnech podíl pacientů s virovou RNA v plazmě pod hodnotou 
400 kopií/ml dosáhl 60 %.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Indinavir podaný nalačno se rychle vstřebává, přičemž maximálních plazmatických hladin dosahuje 
za 0,8

 0,3 hodin (střední hodnota  směrodatná odchylka). Vyšší než dávce úměrné zvýšení 

plazmatických hladin indinaviru bylo pozorováno v dávkovém rozmezí 200-800 mg. Při dávkách 
v rozmezí 800 mg až 1 000 mg je odchylka od úměrného vztahu k dávce méně výrazná. V důsledku 
krátkého poločasu 1,8

 0,4 hodin dochází po opakovaném podání dávky pouze k minimálnímu 

zvýšení plazmatických koncentrací. Biologická dostupnost indinaviru po jednorázové dávce 800 mg 
byla přibližně 65 % (90% interval spolehlivosti, 58-72 %).

Údaje ze studie v ustáleném stavu se zdravými dobrovolníky naznačují, že ve farmakokinetice 
indinaviru existuje diurnální proměnlivost. Při dávkovém režimu 800 mg každých 8 hodin byly 
naměřené maximální plasmatické koncentrace (C

max

) po ranní, odpolední a večerní dávce 15 550 nM, 

8 720 nM a 8 880 nM. Korespondující plazmatické koncentrace 8 hodin po podání dávky byly 
220 nM, 210 nM a 370 nM v uvedeném pořadí. Relevance těchto zjištění pro ritonavirem potencovaný 
indinavir není známa. Při ustáleném stavu po dávkovém režimu 800 mg každých 8 hodin dosáhli 
HIV-séropozitivní dospělí pacienti v jedné studii geometrických středních hodnot: AUC

0-8h

27 813 nM*h (90% interval spolehlivosti = 22 185, 34 869), maximálních plazmatických koncentrací 
11 144 nM (90% interval spolehlivosti = 9 192, 13 512) a plazmatických koncentrací 8 hodin po 
podání dávky 211 nM (90% interval spolehlivosti = 163, 274).

Vliv potravy
V ustáleném stavu po dávkovém režimu 800 mg indinaviru/100 mg ritonaviru každých 12 hodin spolu 
s nízkotučným jídlem dosáhli zdraví dobrovolníci následujících geometrických středních hodnot: 
AUC

0-12h

116 067 nM*h (90% interval spolehlivosti = 101 680, 132 490); maximální plazmatické 

koncentrace 19 001 nM (90% interval spolehlivosti = 17 538, 20 588) a plazmatické koncentrace 
12 hod. po podání dávky 2 274 nM (90% interval spolehlivosti = 1 701, 3 042). Při použití uvedeného 
dávkovacího režimu spolu s tučným jídlem nebyly pozorovány žádné statisticky významné odlišnosti 
v expozici.

Režim potencovaného indinaviru. O farmakokinetice indinaviru ve spojení s nízkou dávkou ritonaviru 
jsou k dispozici jen omezené údaje. Farmakokinetika indinaviru (400 mg) s ritonavirem (100 mg) 
podávanými dvakrát denně byla hodnocena ve dvou studiích. Farmakokinetická analýza v jedné studii 
byla provedena na 19 pacientech, s mediánem (rozmezím) AUC 0–12 hod, C

max

a C

min

indinaviru 

 

24

dosahujícími 25 421 nM*h (21 489–36 236 nM*h), 5 758 nM (5 056–6 742 nM), respektive 
239 (169–421 nM). Farmakokinetické parametry ve druhé studii byly srovnatelné.

U dětských pacientů infikovaných HIV zajistilo podávání tvrdých tobolek s indinavirem v dávkovém 
režimu 500 mg/m

2

každých 8 hodin hodnoty AUC

0-8h

ve výši 27 412 nM*h, maximální plazmatické 

koncentrace 12 182 nM a plazmatické koncentrace 8 hodin po podání dávky 122 nM. Hodnoty AUC 
a maximální plazmatické koncentrace byly obecně podobné hodnotám, pozorovaným u dospělých 
infikovaných HIV, kteří dostávali doporučenou dávku 800 mg každých 8 hodin; za povšimnutí stojí, 
že plazmatické koncentrace 8 hodin po podání dávky byly nižší.

Během těhotenství bylo prokázáno, že systémová expozice indivaviru se relevantně snížila (PACTG 
358, přípravek CRIXIVAN 800 mg každých 8 hodin + zidovudin 200 mg každých 8 hodin a 
lamivudin 150 mg dvakrát denně). Střední hodnota plazmatické koncentrace indinaviru AUC

0-8h 

ve 

30.-32. týdnu těhotenství (n = 11) byla 9 231 nM*hod, což je o 74 % (95% interval spolehlivosti: 
50 %, 86 %) méně, než bylo pozorováno v 6. týdnu po porodu. Šest z těchto 11 (55 %) pacientek mělo 
střední hodnoty plazmatických koncentrací indinaviru 8 hodin po dávce (C

min

) pod prahem spolehlivé 

měřitelnosti. Farmakokinetika indinaviru u těchto 11 pacientek 6 týdnů po porodu byla celkově 
podobná jako u netěhotných pacientek v jiné studii (viz bod 4.6).

Podávání indinaviru s vysokokalorickým jídlem, s vysokým obsahem tuků a bílkovin, vedlo 
k omezení a snížení absorpce; hodnota AUC klesla přibližně o 80 % a C

max

o 86 %. Podávání 

s lehkými jídly (např. suché toasty s marmeládou nebo konzervovaným ovocem, jablečným džusem 
a kávou s odstředěným mlékem nebo mlékem bez tuku a cukrem nebo s kukuřičnými lupínky 
s odstředěným mlékem nebo mlékem bez tuku s cukrem) vedlo k plazmatickým koncentracím, 
srovnatelnými s odpovídajícími hodnotami ve stavu na lačno.

Farmakokinetika indinaviru, užitého ve formě síranu indinaviru (z otevřených tvrdých tobolek), 
přimíchaného do jablečného džusu, byla celkově srovnatelná s farmakokinetikou indinaviru, užitého 
ve formě tvrdých tobolek ve stavu nalačno. U dětských pacientů infikovaných HIV farmakokinetické 
parametry indinaviru v jablečném džusu byly: AUC

0-8h

26 980 nM*h; maximální plazmatická 

koncentrace 13 711 nM a plazmatické koncentrace 8 hodin po podání dávky 146 nM.

Distribuce
Indinavir se nevázal ve vysoké míře na proteiny v lidské plazmě (39 % nevázáno).

Nejsou k dispozici žádné údaje, týkající se průniku indinaviru do centrálního nervového systému 
u lidí.

Biotransformace
Bylo identifikováno sedm hlavních metabolitů a metabolické cesty byly popsány jako glukuronidace 
na úrovni dusíku pyridinu, pyridin-N-oxidace s 3´-hydroxylací na indanovém prstenci a bez ní, 
3

-hydroxylace indanu, p-hydroxylace fenylmetylové složky a N-depyridometylace s 3-hydroxylací 

a bez ní. In vitro studie na lidských jaterních mikrosomech ukázaly, že CYP3A4 je jediným 
isoenzymem P450, který sehrává významnou úlohu v oxidativním metabolizmu indinaviru. Analýza 
vzorků plazmy a moči jedinců, jimž byl podáván indinavir, ukázala, že metabolity indinaviru vykazují 
vůči proteinázám malou inhibiční aktivitu.

Vylučování
V dávkovém rozmezí 200 až 1 000 mg, podávaném dobrovolníkům i pacientům infikovaným HIV, 
bylo zjištěno mírně vyšší než dávce úměrné zvýšení vylučování indinaviru v moči. Renální clearance 
(116 ml/min) indinaviru nezávisí na koncentraci v celém rozsahu klinických dávek. Ledvinami se 
vylučuje méně než 20 % indinaviru. Střední hodnota množství vyloučeného léčivého přípravku 
v nezměněné formě močí po podání jedné dávky ve stavu nalačno činilo 10,4 % po dávce 700 mg 
a 12,0 % po dávce 1 000 mg. Indinavir se vylučoval rychle s poločasem 1,8 hodin.

Zvláštní skupiny pacientů
Nezdá se, že by farmakokinetika indinaviru byla ovlivněna rasou.

 

25

Neexistují žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice indinaviru mezi HIV-séropozitivními 
ženami a HIV-séropozitivními muži.

Nemocní s mírnou nebo středně těžkou jaterní nedostatečností a s klinicky prokázanou cirhózou 
vykazovali snížený metabolizmus indinaviru, což mělo za následek přibližně o 60 % vyšší průměrné 
hodnoty AUC po dávce 400 mg. Střední hodnota poločasu indinaviru se prodloužila přibližně 
na 2,8 hodiny.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V moči potkanů, jedné opice a jednoho psa byly zpozorovány krystaly. Krystaly nebyly spojeny 
s renálním postižením indukovaným léčivým přípravkem. Zvýšení hmotnosti štítné žlázy 
a hyperplázie folikulárních buněk štítné žlázy jako důsledek zvýšení clearance tyroxinu bylo 
pozorováno u potkanů, jimž byl aplikován indinavir v dávkách 

 160 mg/kg/den. Ke zvýšení 

hmotnosti jater došlo u potkanů, jimž byl podáván indinavir v dávkách 

 40 mg/kg/den, tento jev byl 

při dávkách 

 320 mg/kg/den doprovázen hepatocelulární hypertrofií.

Maximální neletální perorální dávka indinaviru byla minimálně 5 000 mg/kg u potkanů a myší, což 
byla nejvyšší zkoušená dávka ve studiích akutní toxicity.

Studie u potkanů ukázaly, že vychytávání do mozkové tkáně je omezeno, distribuce do lymfatického 
systému a z něj probíhá rychle, a že dochází k výraznému vylučování do mléka kojících samic 
potkanů. Distribuce indinaviru přes placentální bariéru byla významná u potkanů, ale omezená 
u králíků.

Mutagenita
Ve studiích s metabolickou aktivací a bez ní nevykazoval indinavir žádnou mutagenní ani 
genotoxickou aktivitu.

Kancerogenita
Při maximální tolerované dávce, odpovídající systémové expozici přibližně 2 až 3násobně vyšší, než 
je klinická expozice, nebyla u myší zjištěna žádná kancerogenita. U potkanů byla při podobných 
hodnotách expozice pozorována zvýšená incidence adenomů štítné žlázy, snad v souvislosti se 
zvýšeným uvolňováním tyreotropního hormonu na podkladě zvýšení clearance tyroxinu. Význam 
těchto nálezů pro člověka je nejspíše omezený.

Vývojová toxicita
Studie vývojové toxicity byly provedeny u potkanů, králíků a u psů (v dávkách vyvolávajících 
systémovou expozici srovnatelnou s expozicí u člověka nebo mírně vyšší) a nepřinesly žádný důkaz 
teratogenity. U potkanů nebyly pozorovány žádné vnější změny ani změny na vnitřnostech, byla však 
zjištěna zvýšená incidence nadpočetných žeber a krčních žeber. U králíků a psů nebyly pozorovány 
žádné vnější změny ani změny na vnitřnostech a skeletu. U potkanů a u králíků nebyly pozorovány 
žádné účinky na přežívání embryí/plodů ani na hmotnost plodů. U psů bylo pozorováno mírné zvýšení 
resorpce; všechny plody zvířat, kterým byl lék aplikován, však byly životaschopné a incidence živých 
plodů u zvířat s aplikací léku byla srovnatelná s incidencí u kontrolních zvířat.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:
laktóza
magnesium-stearát

Obal tobolky:

 

26

želatina
oxid titaničitý (E 171)
potiskový inkoust: indigokarmín (E 132)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původní lahvičce. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn 
před vlhkostí. 

6.5

Druh obalu a obsah balení

HDPE lahvička s polypropylenovým uzávěrem a krytem z ochranné folie obsahující 180, 270 nebo 
360 tobolek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním

Vnitřní obaly obsahují balení vysoušedla (desikans), které musí zůstat v lahvičce.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Limited
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/96/024/001
EU/1/96/024/002
EU/1/96/024/003

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 4. říjen 1996
Datum posledního prodloužení registrace: 18. červenec 2011

10.

DATUM REVIZE TEXTU : 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

 

27

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

CRIXIVAN 400 mg tvrdé tobolky

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje indinaviri sulfas, odpovídající indinavirum 400 mg. 

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna 400mg tobolka obsahuje 149,6 mg laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka.

Tobolky jsou částečně průhledné bílé se zeleným potiskem „CRIXIVAN

TM

400 mg“.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Přípravek CRIXIVAN je indikován v kombinaci s antiretrovirovými nukleosidovými analogy k léčbě
dospělých infikovaných HIV-1. 

4.2

Dávkování a způsob podání

Přípravek CRIXIVAN musí podávat lékaři se zkušenostmi s léčbou infekce HIV. S ohledem 
na farmakodynamická data, která jsou v současnosti k dispozici, je nutno indinavir užívat v kombinaci 
s dalšími aniretrovirovými přípravky. Pokud se indinavir podává jako monoterapie, dochází 
k rychlému vývoji rezistentních virů (viz bod 5.1).

Dávkování
Doporučená dávka indinaviru je 800 mg perorálně každých 8 hodin.

Data z publikovaných studií naznačují, že podávání přípravku CRIXIVAN 400 mg v kombinaci 
s ritonavirem 100 mg, oba podávány perorálně dvakrát denně, může představovat alternativní 
dávkovací režim. Tento návrh je založen na omezených publikovaných údajích (viz bod 5.2).

Při současném podávání itrakonazolu nebo ketokonazolu je nutno zvážit snížení dávky indinaviru 
na 600 mg každých 8 hodin (viz bod 4.5).

Zvláštní populace
Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně těžkou jaterní poruchou v důsledku cirhózy je nutno dávku indinaviru 
snížit na 600 mg každých 8 hodin. Doporučení je založeno na omezených farmakokinetických údajích 
(viz bod 5.2). U pacientů s těžkou poruchou jaterní funkce nebyl přípravek zatím hodnocen, proto 
nelze ohledně dávkování vydat žádná doporučení (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
Bezpečnost pacientů s poruchou funkce ledvin nebyla hodnocena, močí v nezměněné podobě nebo 
jako metabolity se však vylučuje méně než 20 % indinaviru (viz bod 4.4).

 

28

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku CRIXIVAN u dětí mladších 4 let nebyla stanovena (viz body 5.1 
a 5.2). V současnosti dostupné údaje ohledně dětí starších 4 let jsou popsány v bodech 4.8, 5.1 a 5.2.

Způsob podání
Tvrdé tobolky je nutno polykat vcelku.

Protože přípravek CRIXIVAN je nutno užívat v intervalu po 8 hodinách, je třeba stanovit pro pacienta 
vhodný časový rozvrh užívání přípravku. Aby se dosáhlo optimální absorpce, je nutno přípravek
CRIXIVAN podávat bez jídla, ale s vodou, 1 hodinu před jídlem nebo 2 hodiny po jídle. Přípravek
CRIXIVAN lze případně užívat spolu s lehkým jídlem s nízkým obsahem tuku.

Pokud se podává spolu s ritonavirem, lze přípravek CRIXIVAN podávat s jídlem nebo bez jídla.

K zajištění dostatečné hydratace se doporučuje, aby dospělí vypili minimálně 1,5 litru tekutin 
za 24 hodin. 

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli z pomocných látek uvedených v bodě 6.1.

Indinavir samotný nebo v kombinaci s ritonavirem se nesmí podávat současně s léčivými přípravky 
s úzkým terapeutickým spektrem a s léčivými přípravky, které jsou substráty CYP3A4. Inhibice 
CYP3A4 jak přípravkem CRIXIVAN, tak ritonavirem, by mohla vést ke zvýšení plazmatických 
koncentrací těchto léčiv, což by potenciálně mohlo způsobit závažné nebo život ohrožující reakce 
(viz bod 4.5).

Přípravek CRIXIVAN jako monoterapie nebo v kombinaci s ritonavirem se nesmí podávat současně 
s amiodaronem, terfenadinem, cisapridem, astemizolem, kvetiapinem, alprazolamem, triazolamem, 
perorálně podávaným midazolamem (upozornění k parenterálně podávanému midazolamu, viz 
bod 4.5), pimozidem, námelovými deriváty, simvastatinem nebo lovastatinem (viz bod 4.4).

Kombinace rifampicinu s přípravkem CRIXIVAN podávaná současně s nízkou dávkou ritonaviru 
i bez něj je kontraindikována (viz bod 4.5). Současné podávání indinaviru spolu s bylinnými přípravky 
s obsahem třezalky tečkované (Hypericum perforatum) je kontraindikováno (viz bod 4.5).

Kromě toho se indinavir v kombinaci s ritonavirem nesmí podávat s alfuzosinem, meperidinem, 
piroxikamem, propoxyfenem, bepridilem, enkainidem, flekanidem, propafenonem, chinidinem, 
kyselinou fusidovou, klozapinem, klorazepatem, diazepamem, estazolamem a flurazepamem.

Indinavir se nesmí podávat s ritonavirem pacientům s dekompenzovanou chorobou jater, protože 
ritonavir je metabolizován a vylučován hlavně játry (viz bod 4.4).

Pokud se přípravek CRIXIVAN podává s ritonavirem, přečtěte si ohledně dalších kontraindikací 
souhrn údajů o přípravku s obsahem ritonaviru.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Nefrolitiáza a tubulointersticiální nefritida
Při léčbě dospělých pacientů indinavirem se vyskytla nefrolitiáza s kumulativní frekvencí výskytu 
12,4 % (rozpětí mezi jednotlivými klinickými hodnoceními: 4,7 % až 34,4 %). Kumulativní frekvence 
výskytu nefrolitiázy se zvyšuje s rostoucí expozicí přípravku CRIXIVAN; nicméně riziko v čase 
zůstává relativně konstantní. V některých případech se nefrolitiáza vyskytovala spolu s renální 
nedostatečností nebo s akutním renálním selháním; ve většině těchto případů byla renální 
nedostatečnost a akutní renální selhání reverzibilní. Pokud se vyskytnou známky a symptomy 
nefrolitiázy, včetně bolesti v boku s hematurií nebo bez ní (včetně mikroskopické hematurie), lze 
zvážit možnost dočasného přerušení terapie (např. na 1-3 dny) během akutní epizody nefrolitiázy nebo 

 

29

ukončení terapie. Vyšetření může zahrnovat rozbor moči, sérové hodnoty BUN (blood urea nitrogen, 
dusík močoviny v krvi) a kreatininu, a ultrazvukové vyšetření močového měchýře a ledvin. U všech 
pacientů, kteří dostávají indinavir, se doporučuje zajistit dostatečnou hydrataci (viz body 4.2 a 4.8).

Při léčbě pacientů, kteří prodělali jednu nebo více epizod nefrolitiázy, je nezbytné zajistit dostatečnou 
hydrataci, případně lze léčbu během akutní epizody nefrolitiázy dočasně přerušit (např. na 1 až 3 dny) 
nebo ukončit.

U pacientů s těžkou asymptomatickou leukocyturií (> 100 buněk ve vysokoenergetickém poli) byly 
pozorovány případy intersticiální nefritidy s medulární kalcifikací a kortikální atrofií. U pacientů 
s vyšším rizikem se musí zvážit vyšetření moči. V případě nálezu těžké perzistentní leukocyturie by 
měla být provedena další vyšetření.

Interakce léčivých přípravků
Indinavir je nutno užívat opatrně s jinými přípravky, které jsou účinnými induktory CYP3A4. Jejich 
současné podávání může mít za následek snížení plazmatických koncentrací indinaviru a v důsledku 
toho zvýšené riziko suboptimální léčby a snazší rozvoj rezistence (viz bod 4.5).

Současné užívání indinaviru s ritonavirem může zvýšit potenciální interakce. Pro potenciální interakce 
si přečtěte bod Interakce v SPC ritonaviru.

Atazanavir i indinavir jsou spojovány s nepřímou (nekonjugovanou) hyperbilirubinémií v důsledku 
inhibice UDP

glukuronosyltransferázy (UGT). Kombinace atazanaviru s ritonavirem nebo bez něj 

a přípravku CRIXIVAN nebyly hodnoceny, přičemž současné podávání těchto léčivých přípravků se 
kvůli riziku zhoršení těchto nežádoucích účinků nedoporučuje.

Současné užívání indinaviru s lovastatinem nebo simvastatinem se nedoporučuje vzhledem 
k zvýšenému riziku myopatie včetně rhabdomyolýzy. Na základě studie interakcí provedené 
s lopinavirem/ritonavirem se kombinace rosuvastatinu a inhibitorů proteázy nedoporučuje. Opatrnost 
je nutná při současném podávání indinaviru s atorvastatinem. Interakce indinaviru nebo kombinace 
indinaviru/ritonaviru s pravastatinem nebo fluvastatinem nejsou známy (viz bod 4.5).

Předpokládá se, že současné podávání přípravku CRIXIVAN se sildenafilem, tadalafilem 
a vardenafilem (inhibitory PDE5) podstatně zvýší plazmatické koncentrace těchto sloučenin a může 
vést ke zvýšení výskytu nežádoucích příhod souvisejících s podáním inhibitoru PDE5, včetně 
hypotenze, změn vízu a priapismu (viz bod 4.5).

Přenos HIV
Přestože se prokázalo, že efektivní virová suprese antiretrovirovou léčbou významně snižuje riziko 
sexuálního přenosu, nelze vyloučit reziduální riziko. Je nutno dodržet opatření k zabránění přenosu 
v souladu s národními doporučeními.

Akutní hemolytická anémie
Byla popsána akutní hemolytická anémie, která byla v některých případech těžká a rychle 
progredovala. Jakmile je stanovena diagnóza, je nutno přijmout odpovídající opatření pro léčbu 
hemolytické anémie, mezi ně může patřit i vysazení indinaviru.

Tělesná hmotnost a metabolické parametry
V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů 
a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. 
U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti 
není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba 
sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.

Jaterní onemocnění
Bezpečnost a účinnost indinaviru nebyla u pacientů s významnými základními poruchami funkce jater 
zjištěna. U pacientů s chronickou hepatitidou typu B a C, léčených kombinační antiretrovirovou 

 

30

terapií, existuje zvýšené riziko těžkých a potenciálně fatálních nežádoucích hepatálních účinků. 
V případě souběžné antivirové terapie hepatitidy typu B nebo C je nutno si přečíst příslušné informace 
o daných přípravcích. 

Pacienti s již přítomnou dysfunkcí jater včetně chronické aktivní hepatitidy vykazují během 
kombinační antiretrovirové terapie zvýšený výskyt poruch jaterních funkcí a je třeba je rutinně
sledovat. Pokud se u těchto nemocných objeví příznaky zhoršení jaterního onemocnění, musí se zvážit 
možnost přerušení nebo úplného vysazení léčby.

U pacientů se základními onemocněními jater byla při léčbě indinairem pozorována zvýšená incidence 
nefrolitiázy.

Syndrom imunitní reaktivace
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (combination antiretroviral therapy, CARTse 
u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce 
na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy 
nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika 
prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, 
generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou Pneumocystis carinii
Jakékoli příznaky zánětu je nutno vyšetřit a v případě potřeby zahájit příslušnou léčbu.

Při imunitní reaktivaci byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova 
choroba), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho 
měsíců po zahájení léčby.

Pacienti s přidruženými onemocněními
Objevily se zprávy o zvýšené krvácivosti, včetně spontánní tvorby kožních hematomů a hemartrosů
u pacientů s hemofilií typu A a B léčených inhibitory proteázy. U některých pacientů byl dodatečně 
podáván faktor VIII. U více než poloviny popsaných případů léčba inhibitory proteázy pokračovala 
nebo – pokud byla zastavena – došlo k jejímu obnovení. Příčinný vztah se nabízí, i když mechanismus 
účinku nebyl objasněn. Nemocné s hemofilií je proto nutno upozornit na možnost zvýšené krvácivosti.

U pacientů s mírně nebo středně těžkou jaterní nedostatečností v důsledku cirhózy bude nutno 
vzhledem ke sníženému metabolizmu indinaviru snížit dávku indinaviru (viz bod 4.2). U pacientů 
s těžkou poruchou funkce jater zatím nebyla provedena žádná studie. Proto je v tomto případě nutno 
postupovat opatrně, protože by mohlo dojít ke zvýšení hladin indinaviru.

Bezpečnost pacientů s poruchou renální funkce nebyla hodnocena; močí v nezměněné podobě nebo 
jako metabolity se však vylučuje méně než 20 % léčivého přípravku (viz bod 4.2).

Osteonekróza
Ačkoli se má za to, že etiologie je multifaktoriální (zahrnující používání kortikosteroidů, konzumaci 
alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly případy osteonekrózy hlášeny 
především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici kombinované 
antiretrovirové terapii (CART). Pacienty je nutno poučit, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud 
zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.

Laktóza
Tento léčivý přípravek obsahuje 299,2 mg laktózy v jedné 800mg dávce (maximální jednorázová 
dávka).

Pacienti se vzácnými dědičnými poruchami intolerance galaktózy, jako je vrozený deficit laktázy nebo 
glukózo

galaktózová malabsorpce, by neměli tento přípravek užívat.

 

31

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Metabolizmus indinaviru je zprostředkován enzymem CYP3A4 cytochromu P450. Proto léky, které 
buď mají stejnou metabolickou cestu nebo modifikují aktivitu CYP3A4, mohou ovlivňovat 
farmakokinetiku indinaviru. Podobně indinavir by také mohl pozměňovat farmakokinetiku jiných 
látek, které se metabolizují touto společnou cestou. Potencovaný indinavir (indinavir v kombinaci 
s ritonavirem) může mít aditivní farmakokinetické účinky na látky, které sdílejí metabolickou cestu 
CYP3A4, protože jak ritonavir, tak indinavir inhibují enzym CYP3A4 cytochromu P450.

Indinavir samotný nebo v kombinaci s ritonavirem nebo s ním nekombinovaný se nesmí podávat 
současně s léčivými přípravky s úzkým terapeutickým spektrem a s léčivými přípravky, které jsou 
substráty CYP3A4. Inhibice CYP3A4 jak přípravkem CRIXIVAN, tak ritonavirem by mohla vést 
ke zvýšení plazmatických koncentrací těchto léčiv, což by potenciálně mohlo způsobit závažné nebo 
život ohrožující reakce. Přípravek CRIXIVAN v kombinaci s ritonavirem nebo s ním nekombinovaný 
se nesmí podávat současně s amiodaronem, terfenadinem, cisapridem, astemizolem, kvetiapinem, 
alprazolamem, triazolamem, perorálně podávaným midazolamem (upozornění k parenterálně 
podávanému midazolamu, viz tabulky 1 a 2 níže), pimozidem, námelovými deriváty, simvastatinem 
nebo lovastatinem. Kromě toho se indinavir v kombinaci s ritonavirem nesmí podávat s alfuzosinem, 
meperidinem, piroxikamem, propoxyfenem, bepridilem, enkainidem, flekanidem, propafenonem, 
chinidinem, kyselinou fusidovou, klozapinem, klorazepatem, diazepamem, estazolamem 
a flurazepamem.

Současné podávání indinaviru spolu s rifampicinem nebo bylinnými přípravky s obsahem třezalky 
tečkované (Hypericum perforatum) je kontraindikováno.

Výše uvedené léčivé přípravky nejsou v tabulkách 1 a 2 znovu opakovány, ledaže by byly k dispozici 
data o specifických interakcích.

Viz též body 4.2 a 4.3.

Tabulka 1. Interakce a dávková doporučení při podávání s dalšími léčivy –
NEPOTENCOVANÝ INDINAVIR

Interakce mezi indinavirem a jinými léčivy jsou uvedeny dále v tabulce (zvýšení je označeno jako “↑”, 
snížení jako “↓”, beze změny (≤ +/- 20 %) jako “↔”, jediná dávka jako “SD”, jednou denně jako 
“QD”, dvakrát denně jako “BID”, třikrát denně jako “TID” a čtyřikrát denně jako “QID”).

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

ANTIINFEKTIVA
Antiretrovirové látky
NRTI
Didanosin 
Pufrovaná léková forma

Žádná formální studie interakcí nebyla 

provedena. Normální žaludeční pH 
(v kyselé oblasti) může být pro optimální 
absorpci indinaviru nezbytné, zatímco 
kyselina rychle degraduje didanosin, ke 
kterému jsou přidána pufrační činidla, což 
má hodnotu pH zvýšit. 

Antiretrovirová aktivita byla při podání 

didanosinu 3 hodiny po podání indinaviru 
nezměněna.

Indinavir a lékové formy 

didanosinu obsahující pufr se 
musí podávat alespoň jednu 
hodinu po sobě nalačno.

Enterosolventní didanosin 
400 mg SD
(Indinavir 800 mg SD)

Indinavir: 
(Vztaženo k indinaviru 800 mg SD 

samotnému)

Didanosin: 

Lze podávat bez jakýchkoli 

omezení pokud jde o čas 
podání nebo jídlo.

 

32

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

Stavudin 40 mg BID
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC: 
Indinavir C

min

:↔

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému) 

Stavudin AUC: ↑ 21 %
Stavudin C

min

: nebylo hodnoceno

Indinavir a NRTI lze podávat 

společně bez úpravy dávky.

Zidovudin 200 mg TID
(Indinavir 1 000 mg TID)

Indinavir AUC: 
Indinavir C

min

: 

(Vztaženo k indinaviru 1 000 mg TID 

samotnému)

Zidovudin AUC: 
Zidovudin C

min

: ↑ 51 %

Zidovudin/lamivudin 
200/150 mg TID
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC: 
Indinavir C

min

: 

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Zidovudin AUC: ↑ 39 %
Zidovudin C

min

: 

Lamivudin AUC: 
Lamivudin C

min

: 

NNRTI
Delavirdin 400 mg TID
(Indinavir 600 mg TID)

Delavirdin 400 mg TID
Indinavir 400 mg TID

Indinavir AUC: ↑ 53 %
Indinavir C

min

↑ 298 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Indinavir AUC: ↔
Indinavir C

min

: ↑ 118 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Delavirdin: 

Je nutno zvážit snížení dávky 

přípravku CRIXIVAN na 400 
až 600 mg každých 8 hodin.

Efavirenz 600 mg QD
(Indinavir 1 000 mg TID)

Efavirenz 200 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC:  46 %
Indinavir C

min

:  57 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Zvýšená dávka (1 000 mg TID) indinaviru 

nekompenzuje indukční účinky efavirenzu.

Indinavir AUC:  31 %
Indinavir C

min

:  40 %

Efavirenz AUC: 

Nelze dát žádné specifické 

doporučení ohledně dávky.

Nevirapin 200 mg BID
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC:  28 %
Nevirapin:  (indukce CYP3A)

Pokud se podává 

s nevirapinem, je nutno zvážit 
zvýšení dávky indinaviru na 
1 000 mg každých 8 hodin.

INHIBITORY PROTEÁZY

Amprenavir 1 200 mg BID
(Indinavir 1 200 mg BID)

Amprenavir AUC: ↑ 90 %
Indinavir: ↔ 

Příslušné dávky této 

kombinace, s ohledem na 
účinnost a bezpečnost, nebyly 
stanoveny.

 

33

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

Atazanavir

Interakce nebyla hodnocena

Kombinace atazanaviru 

s ritonavirem nebo bez něj 
s přípravkem CRIXIVAN se 
nedoporučují kvůli zvýšenému 
riziku hyperbilirubinémie 
(viz bod 4.4). 

Ritonavir 100 mg BID
(Indinavir 800 mg BID)

Ritonavir 200 mg BID
(Indinavir 800 mg BID)

Ritonavir 400 mg BID
(Indinavir 800 mg BID)

Ritonavir 400 mg BID
(Indinavir 400 mg BID)

Ritonavir 100 mg BID
(Indinavir 400 mg BID)

Indinavir AUC

24 hod

: 178 % 

Indinavir C

min

:11násobek; 

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému*)

Ritonavir AUC:  72 %
Ritonavir C

min

:  62 %

Indinavir AUC

24 hod

:266 % 

Indinavir C

min

:24násobek;

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému*)

Ritonavir AUC:  96 %
Ritonavir C

min

:  371 %

Indinavir AUC

24 hod

:220 % 

Indinavir C

min

:↑ 24násobek

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému*)

Ritonavir AUC

24 hod

: 

Indinavir AUC

24 hod

:68 %

Indinavir C

min

: ↑ 10násobek

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému*)

Ritonavir AUC

24 hod

: 

Indinavir AUC a C

min

: ↔

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému*)

(

*

)

historické kontroly

Příslušné dávky této 

kombinace, s ohledem 
na účinnost a bezpečnost, 
nebyly stanoveny. Předběžné 
klinické údaje naznačují, že 
přípravek CRIXIVAN 400 mg 
v kombinaci s ritonavirem 
100 mg, obě látky podávány 
perorálně dvakrát denně, může 
představovat alternativní 
dávkovací režim (viz bod 5.2). 
Potencovaná dávka 800 mg 
indinaviru/100 mg ritonaviru 
dvakrát denně vede ke 
zvýšenému riziku nežádoucích 
příhod.

Sachinavir 600 mg SD (léková 
forma - tvrdá gelová tobolka)
(Indinavir 800 mg TID)

Sachinavir 800 mg SD (léková 
forma - měkká gelová tobolka)
(Indinavir 800 mg TID)

Sachinavir 1 200 mg SD 
(léková forma - měkká gelová 
tobolka)
(Indinavir 800 mg TID)

Sachinavir AUC:  500 %
Sachinavir C

min

:  190 %

(Vztaženo k sachinaviru 600 mg SD (léková 

forma - tvrdá gelová tobolka) samotnému)

Sachinavir AUC:  620 %
Sachinavir C

min

:  450 % 

(Vztaženo k sachinaviru 800 mg SD (léková 

forma - měkká gelová tobolka) samotnému)

Sachinavir AUC:  360 %
Sachinavir C

min

:  450 %

(Vztaženo k sachinaviru 1 200 mg (léková 

forma -měkká gelová tobolka) samotnému)

Uspořádání této studie neumožňuje 

definitivní vyhodnocení účinku sachinaviru 
na indinavir, nicméně naznačuje, že při 
současném podávání se sachinavirem 
dochází k méně než dvojnásobnému zvýšení 
AUC

8h

indinaviru.

Příslušné dávky této 

kombinace, s ohledem na
účinnost a bezpečnost, nebyly 
stanoveny.

 

34

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

Antibiotika

Sulfamethoxazol/ trimethoprim
800 mg/160 mg BID
(Indinavir 400 mg QID)

Indinavir AUC a C

min

: 

(Vztaženo k indinaviru 400 mg QID 

samotnému) 

Sulfamethoxazol AUC a C

min

: 

Indinavir a sulfamethoxazol/ 

trimethoprim lze společně 
podávat bez úpravy dávky.

Antimykotika
Flukonazol 400 mg QD
(Indinavir 1 000 mg TID)

Indinavir AUC: ↓ 24 % 
Indinavir C

min

: 

(Vztaženo k indinaviru 1 000 mg TID 

samotnému)

Indinavir a flukonazol lze 

společně podávat bez úpravy 
dávky.

Itrakonazol 200 mg BID
(Indinavir 600 mg TID)

Indinavir AUC: 
Indinavir C

min

: ↑ 49 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Pokud se podává současně 

s itrakonazolem, doporučuje se 
snížení dávky přípravku 
CRIXIVAN na 600 mg 
každých 8 hodin.

Ketokonazol 400 mg QD
(Indinavir 600 mg TID)

Ketokonazol 400 mg QD
(Indinavir 400 mg TID)

Indinavir AUC: ↓ 20 %
Indinavir C

min

: ↑ 29 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID

samotnému)
Indinavir AUC ↓ 56 %
Indinavir C

min

↓ 27 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 
samotnému)

Doporučuje se snížit dávku 

přípravku CRIXIVAN na 
600 mg každých 8 hodin.

Antimykobakteriální látky

Isoniazid 300 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC a C

min

: ↔

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)
Isoniazid AUC a C

min

: 

Indinavir a isoniazid lze 

společně podávat bez úpravy 
dávky.

Rifabutin 300 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Rifabutin 150 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC ↓ 34 %
Indinavir C

min

: ↓ 39 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Rifabutin AUC: ↑ 173 %
Rifabutin C

min

: ↑ 244 %

(Vztaženo k rifabutinu 300 mg QD 

samotnému)

Indinavir AUC: ↓ 32 %
Indinavir C

min

: ↓ 40 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Rifabutin AUC*: ↑ 54 % 
Rifabutin C

min*

: ↑ 99 %

(*Vztaženo k rifabutinu 300 mg QD 

samotnému. Nebyla získána žádná data 
porovnávající rifabutin 150 mg QD 
v kombinaci s indinavirem 800 mg TID 
s referenční dávkou 150 mg rifabutinu 
samotného)

Podávání snížené dávky 

rifabutinu a zvýšené dávky 
přípravku CRIXIVAN nebylo 
v klinických studiích ověřeno. 
Proto se souběžné podávání 
těchto přípravků nedoporučuje.
Pokud je třeba zahájit léčbu 
rifabutinem, je třeba zvolit 
alternativní léčbu infekce HIV.

Rifampicin 600 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC:  92 %
(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Tento účinek je navozen indukcí CYP3A4 

způsobenou rifampicinem.

Používání rifampicinu 

s indinavirem je 
kontraindikováno.

 

35

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

ANALGETIKA
Methadon 20 až 60 mg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC: ↔
(Vztaženo k historickým kontrolním údajům 

o indinaviru 800 mg TID)

Methadon AUC a C

min

: 

Indinavir a methadon lze 

společně podávat bez úpravy 
dávky.

ANTIARYTMIKA

Chinidin 200 mg SD
(Indinavir 400 mg SD)

Indinavir AUC and C

min

: ↔

(Vztaženo k indinaviru 400 mg SD)

Očekávají se  koncentrace chinidinu 

(inhibice CYP3A4 indinavirem)

U chinidinu, pokud se podává 

spolu s přípravkem 
CRIXIVAN, je na místě 
opatrnost a doporučuje se 
monitorování terapeutických 
koncentrací. Používání 
kombinace indinavir/ritonavir 
s chinidinem je 
kontraindikováno.

ANTIASTMATIKA
Theofylin 250 mg SD
(Indinavir 800 mg TID)

Theofylin AUC a C

min

: ↔

Indinavir a theofylin lze 

společně podávat bez úpravy 
dávky.

ANTIKOAGULANCIA
Warfarin

Nebylo studováno, kombinované podávání 

může vést ke zvýšeným hladinám 
warfarinu.

Může být potřebná úprava 

dávky warfarinu.

ANTIKONVULZIVA
Karbamazepin, fenobarbital
fenytoin

Indinavir inhibuje CYP3A4 a v důsledku 

toho se předpokládá, že zvyšuje plasmatické 
koncentrace těchto antikonvulziv. Současné 
podávání léčiv, která jsou induktory 
CYP3A4, jako je karbamazepin, 
fenobarbital a fenytoin, může snížit 
plasmatické koncentrace indinaviru. 

Pokud se tato léčiva podávají 

s indinavirem, doporučuje se 
pečlivé monitorování 
terapeutických a nežádoucích 
účinků.

ANTIDEPRESIVA
Venlafaxin 50 mg TID
(Indinavir 800 mg SD)

Indinavir AUC:  28 %
(Vztaženo k indinaviru 800 mg SD 

samotnému)

Venlafaxin a jeho aktivní metabolit O-

desmethylvenlafaxin: 

Klinický význam těchto 

zjištění není znám.

ANTIPSYCHOTIKA
Kvetiapin

Nebylo studováno. Vzhledem k inhibici 
CYP3A indinavirem se očekává zvýšení 
koncentrací kvetiapinu.

Současné podávání indinaviru 

a kvetiapinu může zvýšit 
plazmatické koncentrace 
kvetiapinu, které mohou vést 
k toxicitě spojené 
s kvetiapinem, včetně kómatu. 
Současné podávání kvetiapinu 
s indinavirem je 
kontraindikováno 
(viz bod 4.3).

BLOKÁTORY VÁPNÍKOVÉHO KANÁLU

Dihydropyridin: např. 
felodipin, nifedipin, nikardipin

 koncentrace dihydropyridinového 

blokátoru vápníkového kanálu

Blokátory vápníkového kanálu jsou 

metabolizovány prostřednictvím CYP3A4, 
který je indinavirem inhibován.

Na místě je opatrnost, přičemž 

se doporučuje klinické 
monitorování pacientů.

 

36

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

BYLINNÉ PŘÍPRAVKY

Třezalka tečkovaná (Hypericum 
perforatum
) 300 mg TID
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC:  54 %
Indinavir C

min

: ↓ 81 %

(Vztaženo k indinaviru 800 mg TID 

samotnému)

Snížení koncentrací indinaviru v důsledku 

indukce proteinů metabolizujících a/nebo 
transportujících léčivý přípravek třezalku 
tečkovanou.

Podávání bylinných přípravků 

obsahujících třezalku 
tečkovanou spolu s přípravkem 
CRIXIVAN je 
kontraindikováno. Pokud 
pacient třezalku těčkovanou již 
užívá, vysaďte ji, zkontrolujte 
virové hladiny a, pokud je to 
možné, hladiny indinaviru. 
Hladiny indinaviru se mohou 
při vysazení třezalky 
tečkované zvýšit, přičemž 
může být nutné dávku 
přípravku CRIXIVAN upravit. 
Indukční účinky mohou 
přetrvávat až 2 týdny po 
vysazení léčby třezalkou 
tečkovanou.

ANTAGONISTÉ HISTAMINU H

2

Cimetidin 600 mg BID
(Indinavir 400 mg SD)

Indinavir AUC a C

min

: 

(Vztaženo k indinaviru 400 mg SD 

samotnému) 

Indinavir a cimetidin lze 

společně podávat bez úpravy 
dávky.

INHIBITIORY HMG-CoA REDUKTÁZY 

Lovastatin, simvastatin

Indinavir inhibuje CYP3A4 a v důsledku 

toho se očekává, že výrazně zvýší 
plasmatické koncentrace těchto inhibitorů 
HMG-CoA reduktázy, které jsou na 
metabolizaci prostřednictvím CYP3A4 
silně závislé.

Kombinace je 

kontraindikována vzhledem ke 
zvýšenému riziku myopatie 
včetně rabdomyolýzy.

Rosuvastatin

Interakce nebyla studována. 
Studie interakcí kombinace 

lopinavir/ritonavir + rosuvastatin: 

Rosuvastatin AUC 

 2,08násobek

Rosuvastatin Cmax 

 4,66násobek

(Mechanismus není znám)

Kombinace se nedoporučuje.

Atorvastatin

 koncentrace atorvastatinu
Atorvastatin je na metabolizaci 

prostřednictvím CYP3A4 méně závislý než 
lovastatin nebo simvastatin

Používejte nejnižší možnou 

dávku atorvastatinu za 
pečlivého monitorování.
Doporučuje se opatrnost.

Pravastatin, fluvastatin

Interakce nebyla studována
Metabolizmus pravastatinu a fluvastatinu 

není na CYP3A4 závislý. Nelze vyloučit 
interakci prostřednictvím účinku na 
transport proteinů.

Interakce není známa. Jestliže 
není k dispozici alternativní 
léčba, je třeba užívat za 
pečlivého monitorování.

IMUNOSUPRESIVA
Cyklosporin A

Hladiny cyklosporinu A (CsA) se u 

pacientů léčených inhibitory proteáz, včetně 
indinaviru, výrazně zvyšují.

Hladiny CsA vyžadují 

progresivní úpravu dávky za 
využití terapeutického 
monitorování léčivého 
přípravku.

PERORÁLNÍ KONTRACEPTIVA

Norethindron/ethinylestradiol 
1/35 1 mcg QD
(Indinavir 800 mg TID)

Norethindron AUC: ↑ 26 %
Norethindron C

min

: ↑ 44 %

Indinavir a 

norethindron/ethinylestradiol 
1/35 lze společně podávat bez 
úpravy dávky.

 

37

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 
současného podání

INHIBITOR PDE5 

Sildenafil 25 mg SD
(Indinavir 800 mg TID)

Indinavir AUC:  11 %
Sildenafil AUC  340 %

Je pravděpodobné, že současné podávání 

přípravku CRIXIVAN se sildenafilem 
povede ke zvýšení hladiny sildenafilu 
kompetitivní inhibicí jeho metabolizmu.

U pacientů současně léčených 

indinavirem nesmí dávka 
sildenafilu přesáhnout 
maximum 25 mg za 48 hodin.

Vardenafil 10 mg SD
(Indinavir 800 mg TID)

Vardenafil AUC: ↑ 16násobek

Je pravděpodobné, že současné podávání 

přípravku CRIXIVAN s vardenafilem 
povede ke zvýšení hladiny vardenafilu 
kompetitivní inhibicí jeho metabolizmu.

U pacientů současně léčených 
indinavirem nesmí dávka 
vardenafilu přesáhnout 
maximum 2,5 mg za 24 hodin.

Tadalafil 

Interakce nebyla studována.

Je pravděpodobné, že současné podávání 

přípravku CRIXIVAN s tadalafilem povede 
ke zvýšení hladiny tadalafilu kompetitivní 
inhibicí jeho metabolizmu.

U pacientů současně léčených 
indinavirem nesmí dávka 
tadalafilu přesáhnout 
maximum 10 mg za 72 hodin.

SEDATIVA/HYPNOTIKA
Midazolam (parenterální)

Nebylo studováno, předpokládá se, že 

kombinované podání významně zvýší 
koncentrace midazolamu, zejména pokud se 
midazolam podává perorálně.

Midazolam je rozsáhle metabolizován 

CYP3A4.

Přípravek CRIXIVAN a 
perorální midazolam se nesmí 
podávat společně 
(viz bod 4.3). Při současném 
podávání přípravku  
CRIXIVAN a parenterálního 
midazolamu je nutno 
postupovat opatrně. Pokud se 
přípravek CRIXIVAN podává 
spolu s parenterálním 
midazolamem, musí se to 
provádět na jednotce 
intenzivní péče pod přísným 
klinickým dohledem pro 
případ útlumu dechu a/nebo 
prodloužené sedace. Je nutno 
zvážit úpravu dávky 
midazolamu, zvláště pokud se 
podává více než jedna dávka 
midazolamu.

STEROIDY

Dexamethason

Interakce nebyla studována
Předpokládá se 

 expozice dexamethasonu 

(inhibice CYP3A). 

Lze očekávat 

 plasmatické koncentrace 

indinaviru (indukce CYP3A).

Při současném podávání 
dexamethasonu s indinavirem 
se doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

 

38

Tabulka 2. Interakce a dávkovací doporučení při podání s dalšími léčivy – INDINAVIR
POTENCOVANÝ RITONAVIREM.  S dávkou 400 mg indinaviru potencovanou 100 mg 
ritonaviru nebyly provedeny žádné specifické studie interakcí.

Interakce mezi indinavirem/ritonavirem a jinými léčivy jsou uvedeny dále v tabulce (zvýšení je 
označeno jako “↑”, snížení jako “↓”, beze změny (≤ +/- 20 %) jako “↔”, jediná dávka jako “SD”, 
jednou denně jako “QD”, dvakrát denně jako “BID”, třikrát denně jako “TID” a čtyřikrát denně jako 
“QID”).

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 

současného podání

ANTIINFEKTIVA
Antiretrovirové látky
Amprenavir 

Amprenavir 1 200 mg BID AUC ↑ 90 % 
s 800 mg TID indinaviru samotného 
(viz tabulka 1). 
Amprenavir 600 mg BID AUC ↑ 64 % se 
100 mg BID ritonavir u samotného (ve vztahu 
k amprenaviru 1 200 mg BID samotnému). 
Ritonavir zvyšuje sérové hladiny amprenaviru 
v důsledku inhibice CYP3A4.
O současném podávání kombinace 
indinavir/ritonavir a amprenaviru nejsou 
k dispozici žádné údaje o interakcích. 

Příslušné dávky této 
kombinace s ohledem na 
účinnost a bezpečnost nebyly 
stanoveny. Perorální roztok 
ritonaviru se nesmí podávat 
společně s perorálním 
roztokem amprenaviru dětem 
kvůli riziku toxicity 
pomocných látek obsažených 
v obou formulacích.

Efavirenz 600 mg QD
(Indinavir/ritonavir 800/100 
BID)

Indinavir AUC: 25 %
Indinavir C

min

↓ 50 %

(Vztaženo ke kombinaci indinavir/ritonavir 

800/100 BID samotné)

Ritonavir AUC ↓ 36 %
Ritonavir C

min

: 39 %

Efavirenz AUC a C

min

: ↔

Zvýšení dávky kombinace 
indinavir/ritonavir při jejím 
podávání v kombinaci 
s efavirenzem nebyly 
studovány.

Antimykobakteriální látky
Rifabutin 

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Předpokládá s snížení koncentrací indinaviru a 
zvýšení koncentrací rifabutinu.

Žádná dávkovací doporučení 
pro kombinaci 
indinavir/ritonavir 
s rifabutinem nelze předložit, 
proto se tato kombinace 
nedoporučuje. Pokud je léčba 
rifabutinem potřebná, je nutno 
k léčbě HIV infekce hledat 
alternativní látky.

Rifampicin 

Rifampicin je silným induktorem CYP3A4, 
přičemž bylo prokázáno, že způsobuje 92% 
pokles AUC indinaviru, což může vést 
k virologickému selhání a vzniku rezistence. 
Při pokusech překonat pokles expozice 
zvyšováním dávky ostatních inhibitorů 
proteázy podávaných s ritonavirem byla 
pozorována vysoká četnost jaterních reakcí.

Kombinace rifampicinu 
s přípravkem CRIXIVAN 
podávaná současně s nízkou 
dávkou ritonaviru je 
kontraindikována (viz bod 4.3).

Jiná antiinfektiva
Atovaquon

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Ritonavir indukuje glukuronidaci, v důsledku 
toho se předpokládá, že snižuje plasmatické 
koncentrace atovaquonu.

Při současném podávání 
atovaquonu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

 

39

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 

současného podání

Erythromycin, itrakonazol

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se předpokládá, že zvyšují 
plasmatické koncentrace erythromycinu a 
itrakonazolu.

Při současném podávání 
erythromycinu nebo 
itrakonazolu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

Ketokonazol

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se předpokládá, že zvyšují 
plasmatické koncentrace ketokonazolu. 
Současné podávání ritonaviru a ketokonazolu 
způsobovalo zvýšenou incidenci 
gastrointestinálních a jaterních nežádoucích 
účinků.

Při současném podávání 
ketokonazolu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků. Při 
současném podávání 
s kombinací indinavir/ritonavir 
je nutno zvážit snížení dávky 
ketokonazolu.

ANALGETIKA
Fentanyl

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se očekává, že zvyšují 
plasmatické koncentrace fentanylu.

Při současném podávání 
fentanylu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

Methadon

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 

Nepotencovaný indinavir nemá na AUC 
methadonu žádný významný vliv (viz tabulka 
1 uvedená výše).

U jiných ritonavirem potencovaných inhibitorů 
proteázy byla pozorována snížení AUC 
methadonu.
Ritonavir může indukovat glukuronidaci 
methadonu.

Při současném podávání
s kombinací indinavir/ritonavir 
mohou být nezbytné zvýšené 
dávky methadonu. Úpravu 
dávky je nutno zvážit na 
základě klinické odpovědi 
pacienta na methadonovou 
léčbu. 

Morfin

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována. Hladiny morfinu mohou být 
sníženy v důsledku indukce glukuronidace 
současně podávaným ritonavirem.

Při současném podávání 
morfinu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

ANTIARYTMIKA
Digoxin 0,4 mg SD
Ritonavir 200 mg BID

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 

Digoxin AUC:  22 %

Ritonavir může zvyšovat 
hladiny digoxinu v důsledku 
modifikace P-glykoproteinem 
zprostředkovaného efluxu 
digoxinu. Při současném 
podávání digoxinu 
s kombinací indinavir/ritonavir 
se doporučuje pečlivé 
monitorování hladin dioxinu.

ANTIKOAGULANCIA

Warfarin
Ritonavir 400 mg BID

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Hladiny R-warfarinu mohou být v důsledku 
indukce CYP1A2 a CYP2C9 ritonavirem 
sníženy, což vede ke snížené antikoagulaci.

Při současném podávání  
warfarinu s kombinací 
indinavir/ritonavir je nutno 
monitorovat antikoagulační 
parametry.

 

40

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 

současného podání

ANTIKONVULZIVA

Karbamazepin

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se očekává, že plasmatické 
koncentrace karbamazepinu budou zvýšeny.

Při současném podávání 
karbamazepinu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

Divalproex, lamotrigin, 
fenytoin

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Ritonavir indukuje oxidaci zprostředkovanou 
CYP2C9 a glukuronidaci a v důsledku toho se 
očekává, že snižuje plasmatické koncentrace 
antikonvulziv.

Při současném podávání těchto 
léčiv s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování sérových hladin 
nebo terapeutických účinků. 
Fenytoin může sérové hladiny 
ritonaviru snižovat.

ANTIDEPRESIVA
Trazodon 50 mg SD
Ritonavir 200 mg BID

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Trazodon AUC:  2,4násobek
Při současném podávání s ritonavirem bylo 
pozorováno zvýšení incidence nežádoucích 
příhod souvisejících s trazodonem.

Kombinaci trazodonu 
s kombinací indinavir/ritonavir 
je nutno používat opatrně, 
přičemž léčbu trazodonem je 
nutno zahajovat na nejnižší 
dávce a je nutno monitorovat 
klinickou odpověď a 
snášenlivost.

ANTIHISTAMINIKA

Fexofenadin

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Ritonavir může modifikovat P-
glykoproteinem zprostředkovaný eflux 
fexofenadinu, pokud jsou podávány současně, 
což vede ke zvýšeným koncentracím 
fexofenadinu. 

Při současném podávání 
fexofenadinu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

Loratidin

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 

Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 

v důsledku toho se očekává, že plasmatické 
koncentrace loratadinu budou zvýšeny.

Při současném podávání 
loratadinu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

BLOKÁTORY VÁPNÍKOVÉHO KANÁLU
Diltiazem 120 mg QD
(Indinavir/ritonavir 800/100 
BID)

Diltiazem AUC

0-24 hod

:  43 %

Indinavir/ritonavir AUC: 

Při současném podávání 
s kombinací indinavir/ritonavir 
je nutná modifikace dávky 
blokátorů vápníkového kanálu, 
protože současné podávání 
těchto látek může vést 
k zesílené odpovědi.

Amlodipin 5 mg QD
(Indinavir/ritonavir 800/100 
BID)

Amlodipin AUC

0-24 hod

:  80 %

Indinavir/ritonavir AUC: 

INHIBITORY HMG-CoA REDUKTÁZY 

Stejná doporučení jako pro 
indinavir bez potenciace 
ritonavirem (viz tabulka 1).

IMUNOSUPRESIVA

Cyklosporin A
(Indinavir/ritonavir 800/100 
BID)

V jedné studii bylo po zahájení léčby 
kombinací indinavir/ritonavir 800/100 BID 
nebo lopinavir/ritonavir 400/100 BID 
potřebné snížit dávku cyklosporinu A na 5 až 
20 % předchozí dávky, aby se udržely hladiny 
cyklosporinu A v terapeutickém rozmezí.

Na základě naměřených 
minimálních hladin 
cyklosporinu A v krvi je nutno 
upravit dávku cyklosporinu A

 

41

Léčivé přípravky podle 
terapeutických oblastí

Interakce

Doporučení týkající se 

současného podání

Takrolimus

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se očekává, že plasmatické 
koncentrace takrolimu budou zvýšeny.

Při současném podávání 
takrolimu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

INHIBITOR PDE5 
Sildenafil, tadalafil

Interakce nebyly studovány.

Pro sildenafil a tadalafil platí 
stejná doporučení jako pro 
indinavir bez potenciace 
ritonavirem (viz tabulka 1).

Vardenafil

Interakce nebyly studovány.

Dávka vardenafilu nesmí 
překročit maximum 2,5 mg za 
72 hodin, pokud se podává 
s potencovaným inhibitorem 
proteázy.

SEDATIVA/HYPNOTIKA
Buspiron

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována 
Indinavir a ritonavir inhibují CYP3A4 a 
v důsledku toho se očekává, že plasmatické 
koncentrace buspironu budou zvýšeny.

Při současném podávání 
buspironu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

Midazolam (parenterální)

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyly studovány, předpokládá se, že 
kombinované podání významně zvýší 
koncentrace midazolamu, zejména pokud se 
midazolam podává perorálně (inhibice 
CYP3A4).

Přípravek CRIXIVAN 
s ritonavirem a perorální 
midazolam se nesmí podávat 
společně (viz bod 4.3). Při 
současném podávání přípravku 
CRIXIVAN s ritonavirem 
a parenterálního midazolamu je 
nutno postupovat opatrně. 
Pokud se přípravek 
CRIXIVAN s ritonavirem 
podává spolu s parenterálním 
midazolamem, musí se to 
provádět na jednotce intenzivní 
péče pod přísným klinickým 
dohledem pro případ útlumu 
dechu a/nebo prodloužené 
sedace. Je nutno zvážit úpravu 
dávky midazolamu, zvláště 
pokud se podává více než jedna 
dávka midazolamu.

STEROIDY
Dexamethason

Interakce s kombinací indinavir/ritonavir 
nebyla studována  
Očekává se 

 expozice dexamethasonu 

(inhibice CYP3A). 
Lze očekávat 

 plasmatických koncentrací 

indinaviru (indukce CYP3A).

Při současném podávání 
dexamethasonu s kombinací 
indinavir/ritonavir se 
doporučuje pečlivé 
monitorování terapeutických a 
nežádoucích účinků.

Informace o stravě nebo účinku potravy na absorpci indinaviru (viz bod 4.2 a 5.2).

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
U těhotných pacientek nejsou dostupné adekvátní a dobře kontrolované studie. Indinavir lze používat 
během těhotenství pouze v případech, kdy případný terapeutický zisk ospravedlňuje možné riziko pro 
plod. Vzhledem k tomu, že v malé studii u těhotných pacientek infikovaných HIV byly pozorovány 

 

42

významně nižší předporodní expozice, a k tomu, že k dispozici jsou o této skupině pacientek jen 
omezená data, podávání indinaviru těhotným pacientkám infikovaným HIV se nedoporučuje 
(viz bod 5.2). 

U 14 % pacientů se během léčby indinavirem vyskytla hyperbilirubinémie, uváděná převážně jako 
zvýšení hladiny nepřímého bilirubinu. Protože není známo, zda indinavir vede k exacerbaci 
fyziologické hyperbilirubinémie u novorozenců, je nutno pečlivě zvážit podávání indinaviru těhotným 
ženám v době porodu (viz bod 4.8).

U makaků rhesus vedlo podávání indinaviru novorozeným mláďatům k mírné exacerbaci přechodné 
fyziologické hyperbilirubinémie, pozorované u tohoto živočišného druhu po narození. Podávání 
indinaviru březím samicím makaků rhesus ve třetím trimestru podobnou exacerbaci nezpůsobovalo; 
docházelo však pouze k omezenému průniku indinaviru placentou.

Kojení
Doporučuje se, aby ženy infikované HIV za žádných okolností nekojily, aby nedošlo k přenosu HIV. 
Není známo, zda se indinavir vylučuje do mateřského mléka. Matky je nutno poučit, aby během léčby 
kojení přerušily.

Fertilita
O potenciálních účincích léčby přípravkem CRIXIVAN na mužskou a ženskou fertilitu nejsou 
k dispozici žádné údaje.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. K dispozici 
nejsou žádné údaje, které by naznačovaly, že indinavir ovlivňuje schopnost řídit a obsluhovat stroje. 
Pacienty je však nutno informovat o tom, že byly zaznamenány zprávy o závratích a rozostřeném 
vidění během léčby indinavirem.

4.8

Nežádoucí účinky

V souhrnné analýze kontrolovaných klinických hodnocení (viz také v tabulce dále a v bodě 4.4) se 
u přibližně 10 % pacientů léčených doporučenou (nepotencovanou) dávkou přípravku CRIXIVAN 
objevila nefrolitiáza.

V následujícím textu jsou uvedeny klinické nežádoucí účinky, uváděné zkoušejícími, které byly 
možná, pravděpodobně nebo zcela určitě v souvislosti s podáním přípravku u 

 5 % nemocných, 

léčených přípravkem CRIXIVAN samotným nebo v kombinaci s NRTI (n = 309) po dobu 24 týdnů. 
Mnohé z těchto nežádoucích účinků byly také zjišťovány jako běžné, již přítomné nebo často se 
vyskytující stavy v uvedené populaci. Mezi tyto nežádoucí účinky patřily: nausea (35,3 %), bolest 
hlavy (25,2 %), průjem (24,6 %), astenie/únava (24,3 %), vyrážky (19,1 %), poruchy chuťového 
vnímání (19,1 %), suchá kůže (16,2 %), bolest břicha (14,6 %), zvracení (11,0 %), závratě (10,7 %). 
S výjimkou suché kůže, vyrážek a poruch vnímání chuti byla incidence klinických nežádoucích účinků 
podobná nebo vyšší u pacientů, léčených kontrolními antiretrovirovými nukleosidovými analogy, než 
u pacientů léčených přípravkem CRIXIVAN samotným nebo v kombinaci s NRTI. U 107 nemocných, 
léčených přípravkem CRIXIVAN samotným nebo v kombinaci s NRTI až 48 týdnů, zůstal tento 
celkový profil bezpečnosti podobný. Nežádoucí účinky, včetně nefrolithiázy, mohou vést k přerušení 
léčby.

V kontrolovaných klinických studiích, které se prováděly po celém světě, byl indinavir podáván 
samotný nebo v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky (zidovudinem, didanosinem, 
stavudinem a/nebo lamivudinem) celkem asi 2 000 nemocných, z nichž se ve většině jednalo 
o dospělé muže bílé pleti (15 % žen).

Indinavir neměnil typ, frekvenci ani závažnost známých hlavních nežádoucích účinků, vyskytujících 
se v souvislosti s podáváním zidovudinu, didanosinu nebo lamivudinu.

 

43

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny během klinických studií u dospělých a/nebo během užívání 
přípravku CRIXIVAN po uvedení na trh, a to v monoterapii a/nebo s kombinovanou antiretrovirovou 
terapií (CART).

Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až  < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné 
(≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Nežádoucí účinky byly taktéž hlášeny po uvedení přípravku na trh*; vzhledem k tomu, že byly 
hlášeny spontánně, nelze určit četnost výskytu.

Třída orgánových systémů

Četnost

Nežádoucí účinky přípravku CRIXIVAN

Poruchy krve a lymfatického 
systému

Velmi časté

Není známo*

zvýšení MCV, poklesy počtu neutrofilů

zvýšení počtu spontánního krvácení u pacientů 
s hemofilií, anémie včetně akutní hemolytické
anémie, trombocytopenie (viz bod 4.4).

Poruchy imunitního systému

Není známo*

anafylaktoidní reakce

Poruchy metabolizmu a výživy

Není známo*

nově rozvinutý diabetes mellitus, hyperglykémie 
nebo exacerbace již přítomného diabetu, 
hypertriglyceridémie, hypercholesterolémie.

Poruchy nervového systému

Velmi časté

Časté

Není známo*

bolest hlavy, točení hlavy

nespavost, hypoestézie, parestézie

perorální parestézie

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté

Časté

Není známo*

nauzea, zvracení, průjem, dyspepsie

flatulence, sucho v ústech, kyselá regurgitace

hepatitida, včetně hlášení selhání jater, 
pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi časté

Není známo*

izolovaná symptomatická hyperbilirubinémie, 
zvýšení ALT a AST

abnormality jaterních funkcí

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté

Časté

Není známo*

vyrážka, suchá kůže

svědění

vyrážka včetně erythema multiforme a Stevens-
Johnsonova syndromu, hypersenzitivní 
vaskulitida, alopecie, hyperpigmentace, 
kopřivka, zarostlé nehty na nohou a/nebo zánět 
nehtového lůžka.

Poruchy svalové a kosterní 
soustavy a pojivové tkáně

Časté

Není známo*

myalgie

myositida, rhabdomyolýza, zvýšení CPK, 
osteonekróza (viz bod 4.4), periartritida.

 

44

Poruchy ledvin a močových 
cest

Velmi časté

Časté

Není známo*

haematurie, proteinurie, krystalurie

nefrolithiáza, dysurie.

nefrolithiáza, v některých případech 
s nedostatečností ledvin nebo akutním selháním 
ledvin; pyelonefritida, intersticiální nefritida, 
někdy spojená s usazeninami krystalů indinaviru. 
U některých pacientů se po vysazení léčby 
indinavirem intersticiální nefritida neupravila; 
nedostatečnost ledvin, selhání ledvin, 
leukocyturie (viz bod 4.4).

Celkové poruchy a reakce 
v místě aplikace

Velmi časté

astenie/únava, změna vnímání chutí, bolest 
břicha

Metabolické parametry
Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi (viz 
bod 4.4).

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (CART) se u pacientů infikovaných HIV s těžkou 
imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 
infekce. Byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba), avšak 
hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po 
zahájení léčby (viz bod 4.4).

Popis vybraných nežádoucích účinků
Nefrolitiáza
U přibližně 10 % (252/2 577) pacientů léčených v klinických studiích přípravkem CRIXIVAN 
v doporučených dávkách byla hlášena nefrolitiáza, včetně bolesti v boku s hematurií nebo bez ní 
(včetně mikroskopické hematurie), v porovnání s 2,2 % v kontrolních skupinách. Obecně platí, že tyto 
příhody nebyly spojeny s dysfunkcí ledvin a vymizely po hydrataci a dočasném přerušení léčby 
(např. na 1 až 3 dny).

Hyperbilirubinémie
Izolovaná asymptomatická hyperbilirubinémie (celkový bilirubin 

 2,5 mg/dl, 43 mol/l), uváděná

převážně jako zvýšené hodnoty nepřímého bilirubinu a výjimečně v souvislosti se zvýšením hladin 
ALT, AST nebo alkalické fosfatázy, se vyskytla přibližně u 14 % pacientů, léčených přípravkem 
CRIXIVAN samotným nebo v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky. Většina nemocných 
v léčbě přípravkem CRIXIVAN pokračovala bez snížení dávky a hladiny bilirubinu se postupně 
snižovaly směrem k výchozím hodnotám. Hyperbilirubinémie se vyskytla častěji při dávkách 
překračujících hodnotu 2,4 g/den ve srovnání s dávkami do 2,4 g/den. 

Pediatrická populace
V klinických studiích u pediatrických pacientů (≥ 3 roky) byl profil nežádoucích účinků podobný jako 
u dospělých pacientů s výjimkou vyšší četnosti nefrolitiázy u 29 % (20/70) pediatrických pacientů 
léčených přípravkem CRIXIVAN. U 10,9 % (6/55) pediatrických pacientů léčených přípravkem 
CRIXIVAN byla zaznamenána asymptomatická pyurie neznámé etiologie. Některé z těchto příhod 
byly spojeny s mírným zvýšením sérových hladin kreatininu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

.

 

45

4.9

Předávkování

Byly zaznamenány zprávy o předávkování přípravkem CRIXIVAN u lidí. Nejčastěji uváděnými 
symptomy byly gastrointestinální příznaky (např. nausea, zvracení, průjem) a renální příznaky 
(např. nefrolitiáza, bolest v boku, hematurie).

Není známo, zda je indinavir dialyzovatelný peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antivirotika k systémovému podání, inhibitor proteázy, ATC kód: 
JO5AE02

Mechanismus účinku
Indinavir inhibuje rekombinantní proteázy HIV-1 a HIV-2 přibližně s desetinásobně vyšší selektivitou 
k proteáze HIV-1 než proteáze HIV-2. Indinavir se reverzibilně váže na aktivní místo proteázy, čímž 
enzym kompetitivně inhibuje a zabraňuje tak štěpení virových prekurzorových polyproteinů, k němuž 
dochází během zrání nově vznikající virové částice. Výsledné nezralé částice nejsou infekční a 
nedokáží zahajovat nové cykly infekce. Indinavir významně neinhiboval eukaryontní proteázy, lidský 
renin, lidský cathepsin D, lidskou elastázu a lidský faktor Xa.

Mikrobiologie
Při koncentracích 50-100 nM zprostředkovával indinavir 95% inhibici (IC

95

) šíření virů (v poměru 

k neléčeným kontrolám infikovaným viry) v kulturách lidských T-lymfoidních buněk a v primárních 
lidských monocytech/makrofázích, infikovaných HIV-1 variant LAI, MN, RF a makrofágotropní 
variantou SF-162. V koncentracích 25-100 nM zprostředkovával indinavir 95% inhibici šíření virů 
v kulturách mitogeny aktivovaných lidských mononukleárů periferní krve, infikovaných různými, 
převážně klinickými izoláty HIV-1, včetně izolátů s rezistencí vůči zidovudinu a nenukleosidovým 
inhibitorům reverzní transkriptázy (NNRTI). Synergní antiretrovirová aktivita byla pozorována 
v případech, kdy byly lidské T-lymfoidní buňky, infikované HIV-1 varianty LAI, inkubovány 
s indinavirem a buď zidovudinem, didanosinem nebo nenukleosidovým inhibitorem reverzní 
transkriptázy.

Rezistence vůči léčivému přípravku
U některých pacientů došlo ke ztrátě suprese hladin virové RNA; počty buněk CD4 však často 
zůstávaly na hodnotách vyšších než před zahájením léčby. Pokud došlo ke ztrátě suprese virové RNA, 
bylo možno pravidelně pozorovat náhradu cirkulujících vnímavých virů rezistentními variantami viru. 
Rezistence korelovala s hromaděním mutací v genomu viru, která vedla k expresi substitucí 
aminokyselin ve virové proteáze.

V souvislosti s rezistencí vůči indinaviru se uvádí minimálně 11 míst aminokyselin v proteáze: L10, 
K20, L24, M46, I54, L63, I64, A71, V82, I84 a L90. Podstata jejich příspěvku k rezistenci je však 
komplexní. Žádná z těchto substitucí nebyla ani nezbytná ani dostatečná ke vzniku rezistence. 
Například žádná jediná substituce ani dvojice substitucí nedokázala zajistit měřitelnou 
(

 čtyřnásobnou) rezistenci vůči indinaviru, přičemž úroveň rezistence závisela na způsobu, jímž byly 

vícečetné substituce zkombinovány. Obecně však platí, že vyšší hladina rezistence byla výsledkem 
současné exprese většího počtu substitucí na jedenácti výše uvedených pozicích. Z pacientů, u nichž 
došlo během monoterapie indinavirem v dávce 800 mg každých 8 hodin k opětovnému zvýšení hladin 
virové RNA („rebound“) byly u většiny pacientů pozorovány substituce pouze na třech místech: V82 
(na A nebo F), M46 (na I nebo L) a L10 (na I nebo R). Jiné substituce byly pozorovány méně často. 
Zdá se, že se pozorované substituce aminokyselin hromadí sekvenčním způsobem a bez pravidelného 
pořadí, snad v důsledku probíhající replikace viru.

 

46

Je třeba poznamenat, že snížení suprese hladin virové RNA bylo pozorováno častěji při zahájení 
terapie indinavirem v dávkách nižších, než je doporučená perorální dávka 2,4 g/den. Proto je nutno 
terapii indinavirem zahajovat v doporučené dávce, aby se dosáhlo zvýšené suprese replikace 
viru a zabránilo se tak vzniku rezistentních virů.

Současné podávání indinaviru a nukleosidových analogů (které dosud nebyly pacientovi podávány) 
může snížit riziko rozvoje rezistence vůči indinaviru i nukleosidovým analogům. V jedné srovnávací 
studii zajistila kombinovaná terapie nukleosidovými analogy (trojitá terapie se zidovudinem plus 
didanosinem) ochranu proti selekci virů s expresí minimálně jedné substituce aminokyselin, 
související s rezistencí vůči indinaviru (ze 13/24 na 2/20 ve 24. týdnu léčby) a vůči nukleosidovým 
analogům (z 10/16 na 0/20 ve 24. týdnu léčby).

Zkřížená rezistence
Izoláty od pacientů infikovaných HIV-1 se sníženou vnímavostí vůči indinaviru vykazovaly různé 
typy a stupně zkřížené rezistence vůči řadě různých inhibitorů HIV proteázy, včetně ritonaviru a 
sachinaviru. Úplná zkřížená rezistence byla zjištěna mezi indinavirem a ritonavirem; zkřížená 
rezistence vůči sachinaviru se však u jednotlivých izolátů lišila. Mnohé substituce aminokyselin 
proteáz, o nichž se uvádí, že souvisejí s rezistencí vůči ritonaviru a sachinaviru, znamenaly rezistenci 
i vůči indinaviru.

Farmakodynamické účinky

Dospělí
Zatím bylo prokázáno, že léčba indinavirem samotným nebo v kombinaci s jinými antiretrovirovými 
látkami (např. nukleosidovými analogy) snižuje virovou zátěž a zvyšuje počty lymfocytů CD4 
u pacientů s počty buněk CD4 pod 500 buněk/mm

3

.

V jedné publikované studii bylo 20 pacientů infikovaných HIV s nedetekovatelnou virovou náloží 
v plazmě (< 200 kopií/ml), kteří byli léčeni indinavirem 800 mg každých 8 hodin, převedeno 
v otevřeném, překříženém uspořádání na kombinaci indinavir/ritonavir 400/100 mg každých 12 hodin. 
18 pacientů pokračovalo ve studii do konečného 48. týdne. Po 48. týdnech zůstala u všech pacientů 
virová nálož < 200 kopií/ml.

Jiná publikovaná studie hodnotila účinnost a bezpečnost kombinace indinavir/ritonavir 400/100 mg 
každých 12 hodin u 40 pacientů antiretrovirovými látkami dosud neléčených. 30 subjektů dokončilo 
48 týdnů léčby. Ve 4. týdnu byla C

min

indinaviru 500 ng/ml s významnou variabilitou minim (rozmezí 

5 až 8 100 ng/ml). Na základě analýzy “intent to treat” mělo 65 % pacientů HIV RNA < 400 kopií/ml 
a 50 % mělo virovou nálož < 50 kopií/ml; podle analýzy “on-treatment” mělo 96 % pacientů HIV 
RNA < 400 kopií/ml a 74 % mělo virovou nálož < 50 kopií/ml.

Do třetí publikované studie bylo zařazeno osmdesát pacientů antiretrovirovými látkami dosud 
neléčených. V této otevřené nerandomizované studii s jednou skupinou byli pacienti léčeni 
stavudinem a lamivudinem plus kombinací indinavir/ritonavir 400/100 mg každých 12 hodin. Šedesát 
dva pacienti pokračovali ve studii do konečného 96. týdne. V analýzách podle léčebného záměru 
(intention to treat) a podle léčby byl v 96. týdnu podíl pacientů s RNA HIV < 50 kopií/ml 68,8 %, 
respektive 88,7 %.

Bylo zjištěno, že indinavir samotný nebo v kombinaci s nukleosidovými analogy (zidovudin/stavudin 
a lamivudin) zpomaluje ve srovnání s nukleosidovými analogy progresi klinického stavu a zajišťuje 
trvalý účinek na virovou zátěž a počty buněk CD4.

U pacientů již dříve léčených zidovudinem snížila kombinace indinavir, zidovudin a lamivudin –
na rozdíl od lamivudinu přidaného k zidovudinu – pravděpodobnost rozvoje onemocnění definujícího 
AIDS nebo smrti (AIDS defining illness or death, ADID) po 48 týdnech ze 13 % na 7 %. Podobně 
u nemocných, jimž dosud nebyly podávány antiretrovirové přípravky, snížil indinavir se zidovudinem 
a bez něj – ve srovnání se samotným zidovudinem –pravděpodobnost rozvoje ADID po 48 týdnech 

 

47

z 15 % při samotném zidovudinu na přibližně 6 % při indinaviru samotném nebo v kombinaci se 
zidovudinem.

Účinky na virovou zátěž byly pravidelně výraznější u pacientů, léčených indinavirem v kombinaci 
s nukleosidovými analogy, avšak procenta nemocných s virovou RNA v séru pod hranicí kvantifikace 
(500 kopií/ml) se mezi studiemi lišila, od 40 % až po více než 80 % po 24 týdnech. Toto procento 
zůstává při dlouhodobém sledování stabilní. Podobně jsou účinky na počty buněk CD4 výraznější 
u pacientů, léčených 

 na rozdíl od samotného indinaviru  kombinací indinaviru s nukleosidovými 

analogy. Ve studiích tento účinek i při dlouhodobém sledování přetrvává.

Pediatrická populace
Byly navrženy dvě klinické studie s 41 dětskými pacienty (4 až 15 let věku) s cílem stanovit 
bezpečnost, antiretrovirovou aktivitu a farmakokinetiku indinaviru v kombinaci se stavudinem 
a lamivudinem. V jedné studii po 24 týdnech dosahoval podíl pacientů s virovou RNA v plazmě pod 
hodnotou 400 kopií/ml 60 %; střední hodnota zvýšení počtu buněk CD4 činila 242 buněk/mm

3

a střední hodnota procentuálního zvýšení počtu buněk CD4 byla 4,2 %. Po 60 týdnech podíl 
nemocných s virovou RNA v plazmě pod hodnotou 400 kopií/ml dosahoval 59 %. Ve druhé studii 
po 16 týdnech podíl pacientů s virovou RNA v plazmě pod hodnotou 400 kopií/ml činil 59 %; střední 
hodnota zvýšení počtu buněk CD4 dosáhla 73 buněk/mm

3

a střední hodnota procentuálního zvýšení 

počtu buněk CD4 činila 1,2 %. Po 24 týdnech podíl pacientů s virovou RNA v plazmě pod hodnotou 
400 kopií/ml dosáhl 60 %.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Indinavir podaný nalačno se rychle vstřebává, přičemž maximálních plazmatických hladin dosahuje 
za 0,8

 0,3 hodin (střední hodnota  směrodatná odchylka). Vyšší než dávce úměrné zvýšení 

plazmatických hladin indinaviru bylo pozorováno v dávkovém rozmezí 200-800 mg. Při dávkách 
v rozmezí 800 mg až 1 000 mg je odchylka od úměrného vztahu k dávce méně výrazná. V důsledku 
krátkého poločasu 1,8

 0,4 hodin dochází po opakovaném podání dávky pouze k minimálnímu 

zvýšení plazmatických koncentrací. Biologická dostupnost indinaviru po jednorázové dávce 800 mg 
byla přibližně 65 % (90% interval spolehlivosti, 58-72 %).

Údaje ze studie v ustáleném stavu se zdravými dobrovolníky naznačují, že ve farmakokinetice 
indinaviru existuje diurnální proměnlivost. Při dávkovém režimu 800 mg každých 8 hodin byly 
naměřené maximální plasmatické koncentrace (C

max

) po ranní, odpolední a večerní dávce 15 550 nM, 

8 720 nM a 8 880 nM. Korespondující plazmatické koncentrace 8 hodin po podání dávky byly 
220 nM, 210 nM a 370 nM v uvedeném pořadí. Relevance těchto zjištění pro ritonavirem potencovaný 
indinavir není známa. Při ustáleném stavu po dávkovém režimu 800 mg každých 8 hodin dosáhli 
HIV-séropozitivní dospělí pacienti v jedné studii geometrických středních hodnot: AUC

0-8h

27 813 nM*h (90% interval spolehlivosti = 22 185, 34 869), maximálních plazmatických koncentrací 
11 144 nM (90% interval spolehlivosti = 9 192, 13 512) a plazmatických koncentrací 8 hodin po 
podání dávky 211 nM (90% interval spolehlivosti = 163, 274).

Vliv potravy
V ustáleném stavu po dávkovém režimu 800 mg indinaviru/100 mg ritonaviru každých 12 hodin spolu 
s nízkotučným jídlem dosáhli zdraví dobrovolníci následujících geometrických středních hodnot: 
AUC

0-12h

116 067 nM*h (90% interval spolehlivosti = 101 680, 132 490); maximální plazmatické 

koncentrace 19 001 nM (90% interval spolehlivosti = 17 538, 20 588) a plazmatické koncentrace 
12 hod. po podání dávky 2 274 nM (90% interval spolehlivosti = 1 701, 3 042). Při použití uvedeného 
dávkovacího režimu spolu s tučným jídlem nebyly pozorovány žádné statisticky významné odlišnosti 
v expozici.

Režim potencovaného indinaviru. O farmakokinetice indinaviru ve spojení s nízkou dávkou ritonaviru 
jsou k dispozici jen omezené údaje. Farmakokinetika indinaviru (400 mg) s ritonavirem (100 mg) 
podávanými dvakrát denně byla hodnocena ve dvou studiích. Farmakokinetická analýza v jedné studii 
byla provedena na 19 pacientech, s mediánem (rozmezím) AUC 0–12 hod, C

max

a C

min

indinaviru 

 

48

dosahujícími 25 421 nM*h (21 489–36 236 nM*h), 5 758 nM (5 056–6 742 nM), respektive 
239 (169–421 nM). Farmakokinetické parametry ve druhé studii byly srovnatelné.

U dětských pacientů infikovaných HIV zajistilo podávání tvrdých tobolek s indinavirem v dávkovém 
režimu 500 mg/m

2

každých 8 hodin hodnoty AUC

0-8h

ve výši 27 412 nM*h, maximální plazmatické 

koncentrace 12 182 nM a plazmatické koncentrace 8 hodin po podání dávky 122 nM. Hodnoty AUC 
a maximální plazmatické koncentrace byly obecně podobné hodnotám, pozorovaným u dospělých 
infikovaných HIV, kteří dostávali doporučenou dávku 800 mg každých 8 hodin; za povšimnutí stojí, 
že plazmatické koncentrace 8 hodin po podání dávky byly nižší.

Během těhotenství bylo prokázáno, že systémová expozice indivaviru se relevantně snížila (PACTG 
358, přípravek CRIXIVAN 800 mg každých 8 hodin + zidovudin 200 mg každých 8 hodin a 
lamivudin 150 mg dvakrát denně). Střední hodnota plazmatické koncentrace indinaviru AUC

0-8h

ve 

30.-32. týdnu těhotenství (n = 11) byla 9 231 nM*hod, což je o 74 % (95% interval spolehlivosti: 
50 %, 86 %) méně, než bylo pozorováno v 6. týdnu po porodu. Šest z těchto 11 (55 %) pacientek mělo 
střední hodnoty plazmatických koncentrací indinaviru 8 hodin po dávce (C

min

) pod prahem spolehlivé 

měřitelnosti. Farmakokinetika indinaviru u těchto 11 pacientek 6 týdnů po porodu byla celkově 
podobná jako u netěhotných pacientek v jiné studii (viz bod 4.6).

Podávání indinaviru s vysokokalorickým jídlem, s vysokým obsahem tuků a bílkovin, vedlo 
k omezení a snížení absorpce; hodnota AUC klesla přibližně o 80 % a C

max

o 86 %. Podávání 

s lehkými jídly (např. suché toasty s marmeládou nebo konzervovaným ovocem, jablečným džusem 
a kávou s odstředěným mlékem nebo mlékem bez tuku a cukrem nebo s kukuřičnými lupínky 
s odstředěným mlékem nebo mlékem bez tuku s cukrem) vedlo k plazmatickým koncentracím, 
srovnatelnými s odpovídajícími hodnotami ve stavu na lačno.

Farmakokinetika indinaviru, užitého ve formě síranu indinaviru (z otevřených tvrdých tobolek), 
přimíchaného do jablečného džusu, byla celkově srovnatelná s farmakokinetikou indinaviru, užitého 
ve formě tvrdých tobolek ve stavu nalačno. U dětských pacientů infikovaných HIV farmakokinetické 
parametry indinaviru v jablečném džusu byly: AUC

0-8h

26 980 nM*h; maximální plazmatická 

koncentrace 13 711 nM a plazmatické koncentrace 8 hodin po podání dávky 146 nM.

Distribuce
Indinavir se nevázal ve vysoké míře na proteiny v lidské plazmě (39 % nevázáno).

Nejsou k dispozici žádné údaje, týkající se průniku indinaviru do centrálního nervového systému 
u lidí.

Biotransformace
Bylo identifikováno sedm hlavních metabolitů a metabolické cesty byly popsány jako glukuronidace 
na úrovni dusíku pyridinu, pyridin-N-oxidace s 3´-hydroxylací na indanovém prstenci a bez ní, 
3

-hydroxylace indanu, p-hydroxylace fenylmetylové složky a N-depyridometylace s 3-hydroxylací 

a bez ní. In vitro studie na lidských jaterních mikrosomech ukázaly, že CYP3A4 je jediným 
isoenzymem P450, který sehrává významnou úlohu v oxidativním metabolizmu indinaviru. Analýza 
vzorků plazmy a moči jedinců, jimž byl podáván indinavir, ukázala, že metabolity indinaviru vykazují 
vůči proteinázám malou inhibiční aktivitu.

Vylučování
V dávkovém rozmezí 200 až 1 000 mg, podávaném dobrovolníkům i pacientům infikovaným HIV, 
bylo zjištěno mírně vyšší než dávce úměrné zvýšení vylučování indinaviru v moči. Renální clearance 
(116 ml/min) indinaviru nezávisí na koncentraci v celém rozsahu klinických dávek. Ledvinami se 
vylučuje méně než 20 % indinaviru. Střední hodnota množství vyloučeného léčivého přípravku 
v nezměněné formě močí po podání jedné dávky ve stavu nalačno činilo 10,4 % po dávce 700 mg 
a 12,0 % po dávce 1 000 mg. Indinavir se vylučoval rychle s poločasem 1,8 hodin.

Zvláštní skupiny pacientů
Nezdá se, že by farmakokinetika indinaviru byla ovlivněna rasou.

 

49

Neexistují žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice indinaviru mezi HIV-séropozitivními 
ženami a HIV-séropozitivními muži.

Nemocní s mírnou nebo středně těžkou jaterní nedostatečností a s klinicky prokázanou cirhózou 
vykazovali snížený metabolizmus indinaviru, což mělo za následek přibližně o 60 % vyšší průměrné 
hodnoty AUC po dávce 400 mg. Střední hodnota poločasu indinaviru se prodloužila přibližně 
na 2,8 hodiny.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V moči potkanů, jedné opice a jednoho psa byly zpozorovány krystaly. Krystaly nebyly spojeny 
s renálním postižením indukovaným léčivým přípravkem. Zvýšení hmotnosti štítné žlázy 
a hyperplázie folikulárních buněk štítné žlázy jako důsledek zvýšení clearance tyroxinu bylo 
pozorováno u potkanů, jimž byl aplikován indinavir v dávkách 

 160 mg/kg/den. Ke zvýšení 

hmotnosti jater došlo u potkanů, jimž byl podáván indinavir v dávkách 

 40 mg/kg/den, tento jev byl 

při dávkách 

 320 mg/kg/den doprovázen hepatocelulární hypertrofií.

Maximální neletální perorální dávka indinaviru byla minimálně 5 000 mg/kg u potkanů a myší, což 
byla nejvyšší zkoušená dávka ve studiích akutní toxicity.

Studie u potkanů ukázaly, že vychytávání do mozkové tkáně je omezeno, distribuce do lymfatického 
systému a z něj probíhá rychle, a že dochází k výraznému vylučování do mléka kojících samic 
potkanů. Distribuce indinaviru přes placentální bariéru byla významná u potkanů, ale omezená 
u králíků.

Mutagenita
Ve studiích s metabolickou aktivací a bez ní nevykazoval indinavir žádnou mutagenní ani 
genotoxickou aktivitu.

Kancerogenita
Při maximální tolerované dávce, odpovídající systémové expozici přibližně 2 až 3násobně vyšší, než 
je klinická expozice, nebyla u myší zjištěna žádná kancerogenita. U potkanů byla při podobných 
hodnotách expozice pozorována zvýšená incidence adenomů štítné žlázy, snad v souvislosti se 
zvýšeným uvolňováním tyreotropního hormonu na podkladě zvýšení clearance tyroxinu. Význam 
těchto nálezů pro člověka je nejspíše omezený.

Vývojová toxicita
Studie vývojové toxicity byly provedeny u potkanů, králíků a u psů (v dávkách vyvolávajících 
systémovou expozici srovnatelnou s expozicí u člověka nebo mírně vyšší) a nepřinesly žádný důkaz 
teratogenity. U potkanů nebyly pozorovány žádné vnější změny ani změny na vnitřnostech, byla však 
zjištěna zvýšená incidence nadpočetných žeber a krčních žeber. U králíků a psů nebyly pozorovány 
žádné vnější změny ani změny na vnitřnostech a skeletu. U potkanů a u králíků nebyly pozorovány 
žádné účinky na přežívání embryí/plodů ani na hmotnost plodů. U psů bylo pozorováno mírné zvýšení 
resorpce; všechny plody zvířat, kterým byl lék aplikován, však byly životaschopné a incidence živých 
plodů u zvířat s aplikací léku byla srovnatelná s incidencí u kontrolních zvířat.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:
laktóza
magnesium-stearát

 

50

Obal tobolky:
želatina
oxid titaničitý (E 171)
potiskový inkoust: oxid titaničitý (E 171), indigokarmín (E 132) a oxid železitý (E 172)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky pro lahvičky z HDPE obsahující 90 a 180 tvrdých tobolek.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původní lahvičce. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn 
před vlhkostí. 

6.5

Druh obalu a obsah balení

HDPE lahvička s polypropylenovým uzávěrem a krytem z ochranné folie obsahující 90 nebo 
180 tobolek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním

Vnitřní obaly obsahují balení vysoušedla (desikans), které musí zůstat v lahvičce.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Limited
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/96/024/004
EU/1/96/024/005

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 4. říjen 1996
Datum posledního prodloužení registrace: 18. červenec 2011

10.

DATUM REVIZE TEXTU : 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

 

51

PŘÍLOHA II

A.

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA 
PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ

B.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ

C.

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE

D.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA 
BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO 
PŘÍPRAVKU

 

52

A.

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ

Název a adresa výrobce odpovědného za propouštění šarží

Merck Sharp & Dohme B.V., Waarderweg 39, P.O. Box 581, 2003 PC Haarlem, Nizozemsko

B.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ

Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz příloha I: Souhrn údajů 
o přípravku, bod 4.2).

C.

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE

Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti

Požadavky pro předkládání pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti pro tento léčivý přípravek 
jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odst. 7 
směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro 
léčivé přípravky.

D.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ 
TOHOTO LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Neuplatňuje se.

 

53

PŘÍLOHA III

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE

 

54

A. OZNAČENÍ NA OBALU

 

55

ÚDAJE UVÁDĚNÉ  NA VNĚJŠÍM OBALU

CRIXIVAN 200 mg – balení po 180, 270 a 360 tobolkách – text na krabičce

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

CRIXIVAN 200 mg tvrdé tobolky
Indinavirum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tvrdá tobolka obsahuje indinaviri sulfas odpovídající indinavirum 200 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Laktóza. Další informace viz příbalová informace.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

180 tvrdých tobolek
270 tvrdých tobolek
360 tvrdých tobolek

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Perorální podání.
Tvrdé tobolky je nutno spolknout vcelku.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

Vysoušedlo nesmí být z lahvičky odstraněno.
Vysoušedlo se nesmí polykat.

8.

POUŽITELNOST

EXP

 

56

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v původní lahvičce. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn 
před vlhkostí.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Limited
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/96/024/001 180 tvrdých tobolek
EU/1/96/024/002 270 tvrdých tobolek
EU/1/96/024/003 360 tvrdých tobolek

13.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

CRIXIVAN 200 mg

 

57

ÚDAJE UVÁDĚNÉ  NA VNITŘNÍM OBALU

CRIXIVAN 200 mg – balení po 180, 270 a 360 tobolkách – štítek na lahvičce

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

CRIXIVAN 200 mg tvrdé tobolky
Indinavirum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tvrdá tobolka obsahuje indinaviri sulfas odpovídající indinavirum 200 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Laktóza. Další informace viz příbalová informace.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

180 tvrdých tobolek
270 tvrdých tobolek
360 tvrdých tobolek

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Perorální podání.
Tvrdé tobolky je nutno spolknout vcelku.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

Vysoušedlo nesmí být z lahvičky odstraněno.
Vysoušedlo se nesmí polykat.

8.

POUŽITELNOST

EXP

 

58

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v původní lahvičce. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn 
před vlhkostí.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Limited
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/96/024/001 180 tvrdých tobolek
EU/1/96/024/002 270 tvrdých tobolek
EU/1/96/024/003 360 tvrdých tobolek

13.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

 

59

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

CRIXIVAN 400 mg – balení po 90 a 180 tobolkách – vnější obal

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

CRIXIVAN 400 mg tvrdé tobolky
Indinavirum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tvrdá tobolka obsahuje indinaviri sulfas odpovídající indinavirum 400 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Laktóza. Další informace viz příbalová informace.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

90 tvrdých tobolek
180 tvrdých tobolek

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Perorální podání.
Tvrdé tobolky je nutno spolknout vcelku.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

Vysoušedlo nesmí být z lahvičky odstraněno.
Vysoušedlo se nesmí polykat.

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v původní lahvičce. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn 
před vlhkostí. 

 

60

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Limited
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/96/024/004 90 tvrdých tobolek
EU/1/96/024/005 180 tvrdých tobolek

13.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

CRIXIVAN 400 mg

 

61

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNITŘNÍM OBALU

CRIXIVAN 400 mg – balení po 90 a 180 tobolkách – štítek na lahvičce

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

CRIXIVAN 400 mg tvrdé tobolky
Indinavirum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tvrdá tobolka obsahuje indinaviri sulfas odpovídající indinavirum 400 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Laktóza. Další informace viz příbalová informace.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

90 tvrdých tobolek
180 tvrdých tobolek

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Perorální podání.
Tvrdé tobolky je nutno spolknout vcelku.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

Vysoušedlo nesmí být z lahvičky odstraněno.
Vysoušedlo se nesmí polykat.

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v původní lahvičce. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn 
před vlhkostí. 

 

62

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Limited
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/96/024/004 90 tvrdých tobolek
EU/1/96/024/005 180 tvrdých tobolek

13.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

 

63

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE

 

64

Příbalová informace: informace pro uživatele

CRIXIVAN 200 mg tvrdé tobolky

indinavirum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.

-

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo 
lékárníkovi nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, 
které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci
1.

Co je přípravek CRIXIVAN a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek CRIXIVAN užívat 

3.

Jak se přípravek CRIXIVAN užívá 

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek CRIXIVAN uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek CRIXIVAN a k čemu se používá

Co je přípravek CRIXIVAN
Přípravek CRIXIVAN obsahuje látku nazývanou indinavir. Ta patří do skupiny léků označovaných 
jako „inhibitory proteázy“. 

K čemu se přípravek CRIXIVAN používá
Přípravek CRIXIVAN se používá k léčbě infekcí virem lidské imunodeficience (HIV) u dospělých. 
Přípravek CRIXIVAN se užívá současně s jinými léčivými přípravky určenými k léčbě infekce HIV 
(antiretrovirové léčivé přípravky). Tento způsob léčby se nazývá kombinovaná antiretrovirová léčba.

 Příkladem jiného léku, který Vám může být podáván současně s přípravkem CRIXIVAN, je 

ritonavir.

Jak přípravek CRIXIVAN funguje
Přípravek CRIXIVAN léčí infekci HIV a napomáhá snižovat počet částic HIV v krvi.

Přípravek CRIXIVAN napomáhá:

 snižovat riziko, že onemocníte chorobami souvisejícími s HIV

 snižovat množství HIV v těle („virovou zátěž“)

 zvyšovat počty buněk CD4 (T). Buňky CD4 jsou důležitou součástí Vašeho imunitního

systému. Hlavní rolí imunitního systému je ochrana před infekcemi.

Přípravek CRIXIVAN nemusí mít tyto účinky u všech pacientů. Lékař bude sledovat, jak u Vás tento 
lék funguje.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek CRIXIVAN užívat

Neužívejte přípravek CRIXIVAN:

jestliže jste alergický(á) na indinavir nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku 
(uvedenou v bodě 6).

jestliže užíváte některý z následujících léků:

rifampicin - antibiotikum používané k léčbě infekcí

cisaprid - používaný na střevní problémy

 

65

amiodaron - používaný na problémy se srdečním rytmem

pimozid - používaný na některé duševní problémy

lovastatin nebo simvastatin - používané na snížení cholesterolu

třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) - bylinný lék používaný na deprese

ergotaminiumtartrát (s kofeinem nebo bez kofeinu) - používaný na migrénu

astemizol nebo terfenadin - antihistaminika používaná na sennou rýmu a jiné alergie

kvetiapin – používaný k léčbě některých duševních onemocnění, jako je schizofrenie, 
bipolární porucha a velká depresivní porucha

alprazolam, triazolam a midazolam (užívané ústy) - používané na zklidnění nebo na 
spaní.

Pokud se Vás cokoli z výše uvedeného týká, přípravek CRIXIVAN neužívejte. Pokud si nejste 
jistý(á), před užitím přípravku CRIXIVAN se poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní 
sestrou.

Kromě toho, pokud se přípravek CRIXIVAN podává současně s léčivou látkou ritonavirem:
Neužívejte přípravek CRIXIVAN ani ritonavir:

 pokud máte problémy s játry

 pokud užíváte některý z následujících léků:

-

kyselina fusidová - antibiotikum používané k léčbě infekcí

-

piroxikam - používaný na artritidu

-

alfuzosin - používaný na problémy s prostatou

-

bepridil - používaný na bolest na hrudi (anginu pectoris)

-

klozapin - používaný na některé problémy s duševním zdravím

-

pethidin nebo propoxyfen - používané na bolest

-

estazolam nebo flurazepam - pomáhají usnout

-

klorazepát nebo diazepam - používané na zklidnění

-

enkainid, flekainid, propafenon nebo chinidin - používané na problémy s nepravidelným 
srdečním rytmem.

Pokud se Vás cokoli z výše uvedeného týká, přípravek CRIXIVAN ani ritonavir neužívejte. Pokud si 
nejste jistý(á), poraďte se předtím, než začnete přípravek CRIXIVAN užívat, se svým lékařem, 
lékárníkem nebo zdravotní sestrou.

Upozornění a opatření 
Před užitím přípravku CRIXIVAN se poraďte se svým lékařem, lékarníkem nebo zdravotní sestrou, 
pokud jste měl(a) nebo pokud se u Vás objevila kterákoli z následujících obtíží:

alergie

problémy s ledvinami (včetně zánětu ledvin, ledvinových kamenů nebo bolestí v zádech s krví 
v moči nebo bez krve v moči) 

„hemofilie“ – přípravek CRIXIVAN může zvýšit pravděpodobnost krvácení. Pokud 
zaznamenáte krvácení nebo pokud se budete cítit slabý/á, ihned se obraťte na svého lékaře.

problémy s játry – u lidí s „chronickou hepatitidou B nebo C“ nebo s „cirhózou“ léčených
„antiretrovirovými“ léky je pravděpodobnější, že u nich tento lék vyvolá závažné a potenciálně 
smrtelné nežádoucí účinky postihující játra. Může být potřeba u Vás provádět krevní testy 
sledující funkci jater.

silná bolest, citlivost nebo slabost ve svalech – k tomuto dojde s větší pravděpodobností, 
pokud užíváte léky snižující cholesterol nazývané „statiny“ (jako je simvastatin). Ve vzácných 
případech mohou být problémy se svaly závažné (rhabdomyolýza). Pokud se u Vás objeví silná
bolest svalů nebo závažná svalová slabost, co nejdříve informujte svého lékaře.

 

66

známky infekce – může jít o předchozí infekci, která se vrátila zpět brzy po zahájení léčby 
HIV. K tomu může dojít proto, že tělo je znovu schopno začít se infekci bránit. K tomu dochází 
u některých lidí s pokročilou infekcí HIV (AIDS), kteří předtím měli infekce související s HIV. 
Pokud zaznamenáte jakékoli příznaky infekce, informujte prosím ihned svého lékaře.

autoimunní onemocnění (stavy, které se vyskytují, když imunitní systém napadá zdravé tkáně)
se mohou též objevit poté, co začnete užívat léky k léčbě Vaší HIV infekce. Autoimunitní 
onemocnění se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. Pokud zaznamenáte jakékoli 
příznaky infekce nebo jiné příznaky, jako jsou svalová slabost, slabost začínající v rukách a 
chodidlech a postupující směrem  nahoru k trupu, bušení srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím, 
informujte ihned svého lékaře a požádejte o nezbytnou péči.

problémy s kostmi – projevy zahrnují ztuhlé klouby, bolest a bolestivost zvláště v oblasti kyčlí 
a pohybové obtíže. Pokud zaznamenáte kterýkoli z těchto příznaků, poraďte se se svým 
lékařem. Tyto problémy mohou být způsobeny onemocněním kostí nazývaným „osteonekróza“
(ztráta krevního zásobení kostí způsobující odumření kosti), které se může objevit měsíce až 
roky po zahájení léčby HIV. Riziko, že budete mít problémy s kostmi je vyšší, pokud:
-

pijete alkohol

-

máte vysoký index tělesné hmotnosti

-

máte velmi slabý imunitní systém

-

jste užíval(a) kortikosteroidy současně s přípravkem CRIXIVAN

-

dlouhodobě užíváte kombinovanou antiretrovirovou léčbu

Pokud se Vás cokoli z výše uvedeného týká (nebo si tím nejste jistý(á)), před užitím přípravku
CRIXIVAN se poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou.

Děti a dospívající
Přípravek CRIXIVAN se u dětí mladších 18 let nedoporučuje.

Další léčivé přípravky a přípravek CRIXIVAN
Informujte svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru o všech lécích, které užíváte, které jste 
v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat. Týká se to také léků dostupných bez 
lékařského předpisu, včetně bylinných přípravků.

Přípravek CRIXIVAN může ovlivnit fungování některých jiných léků. Stejně mohou některé jiné léky 
ovlivnit fungování přípravku CRIXIVAN.

Ritonavir
Ritonavir se používá ke zvyšování hladin přípravku CRIXIVAN v krvi nebo, méně často a ve vyšších 
dávkách, k léčbě infekce HIV. Informujte svého lékaře, pokud se chystáte užívat oba přípravky 
CRIXIVAN a ritonavir. Také si přečtěte Příbalovou informaci pro ritonavir.

Přečtěte si prosím části „Neužívejte přípravek CRIXIVAN“ „Neužívejte přípravek CRIXIVAN,
ani ritonavir“ 
uvedené výše v bodě 2, kde naleznete důležitý seznam léků, které s přípravkem 
CRIXIVAN nesmíte kombinovat. Pokud užíváte nebo jste v nedávné době užíval(a) kterýkoli z těchto 
léků, přípravek CRIXIVAN neužívejte. Pokud si nejste jistý(á), před užitím přípravku CRIXIVAN se 
poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou.

Dále se na svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru předtím, než začnete přípravek 
CRIXIVAN užívat obraťte, pokud užíváte některý z následujících léků, 
protože lékař bude možná 
chtít upravit dávku léků:

 theofylin – používaný na astma

 warfarin – používaný k ředění krve

 morfin, fentanyl –používané proti bolesti

 buspiron – používaný na zklidnění

 flukonazol – používaný na plísňové infekce

 venlafaxin, trazodon –používané na deprese

 

67

 takrolimus, cyklosporin – používané zejména po transplantaci orgánu

 delavirdin, efavirenz, nevirapin – používané proti HIV

 amprenavir, sachinavir, atazanavir – používané proti HIV

 sildenafil, vardenafil, tadalafil – používané na impotenci

 dexamethason – používaný k zastavení otoku (zánětu)

 itrakonazol, ketokonazol – používané k léčbě plísňových infekcí

 atorvastatin, rosuvastatin, pravastatin, fluvastatin – používané ke snížení cholesterolu

 fexofenadin, loratidin – antihistaminika používaná proti senné rýmě a jiným alergickým stavům

 perorální antikoncepce (pilulka) obsahující norethindron nebo ethinylestradiol

 fenobarbital, fenytoin, karbamazepin, divalproex, lamotrigin – léky používané k léčbě záchvatů 

křečí (epilepsie)

 midazolam (injekční) – používaný na akutní záchvaty křečí a k uspání pacienta před některými

lékařskými zákroky

 amlodipin, felodipin, nifedipin, nikardipin, digoxin, diltiazem – používané na vysoký krevní 

tlak a některé problémy se srdcem

 kvetiapin – používaný k léčbě některých duševních onemocnění, jako je schizofrenie, bipolární 

porucha a velká depresivní porucha.

Pokud se Vás cokoli z výše uvedeného týká (nebo si tím nejste jistý(á)), před užitím přípravku
CRIXIVAN se poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou.

Přípravek CRIXIVAN s jídlem a pitím
Ohledně užívání přípravku CRIXIVAN viz bod 3 uvedený níže. Nicméně je obzvláště důležité, abyste

neužíval(a) přípravek CRIXIVAN s jídlem bohatým na kalorie, tuky a bílkoviny. To proto, že 
tyto potraviny brání tělu vstřebat dostatek přípravku CRIXIVAN, a ten nebude tak dobře 
účinkovat.

Těhotenství a kojení

Pokud jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, užívejte 
přípravek CRIXIVAN pouze v případě, kdy lékař rozhodne, že užívání léku je jednoznačně 
nezbytné. Není známo, zda by mohl přípravek CRIXIVAN škodit nenarozenému dítěti, pokud 
by ho užívala těhotná žena.

Ženám s HIV se nedoporučuje kojit. To proto, aby se zabránilo přenosu HIV na dítě.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Během léčby přípravkem CRIXIVAN byly popsány závratě a rozostřené vidění. Pokud k tomu dojde, 
nesmíte řídit vozidla ani obsluhovat stroje.

Co byste ještě měl(a) vědět
Přípravek CRIXIVAN infekci HIV nevyléčí. Stále můžete dostat infekce či jiné nemoci související 
s HIV. Proto musíte během užívání přípravku CRIXIVAN nadále navštěvovat svého lékaře.

HIV se přenáší krví nebo pohlavním stykem s osobou nakaženou HIV. I když užíváte tento léčivý 
přípravek, stále můžete šířit HIV, ačkoli riziko je účinnou antiretrovirovou léčbou sníženo. Poraďte se 
s lékařem o opatřeních potřebných k zabránění přenosu infekce na další osoby.

Přípravek CRIXIVAN obsahuje laktózu
Tento lék obsahuje laktózu (typ cukru). Pokud Vám Váš lékař řekl, že nesnášíte některé cukry nebo je 
nemůžete strávit, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento léčivý přípravek užívat.

 

68

3.

Jak se přípravek CRIXIVAN užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry. 
Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou. 

Kolik přípravku se užívá

Doporučená dávka přípravku CRIXIVAN je:

čtyři 200mg tobolky (800 mg) – užívají se třikrát denně (každých 8 hodin).
To znamená, že celkem budete každý den užívat dvanáct 200mg tobolek (2 400 mg).

Pokud rovněž užíváte ritonavir, obvykle budete užívat nižší dávku přípravku CRIXIVAN. Doporučené 
dávky jsou:

přípravek CRIXIVAN – dvě 200mg tobolky (400 mg) – užívají se dvakrát denně.
To znamená, že celkem budete každý den užívat čtyři 200mg tobolky (800 mg).

Ritonavir – 100 mg – užívá se dvakrát denně.

Jak se tento lék užívá

Tento lék užívejte ústy.

Tobolky polykejte celé a zapíjejte je vodou, odstředěným nebo nízkotučným mlékem, džusem, 
čajem nebo kávou.

Tobolky nedrťte ani nežvýkejte.

U dospělých je během léčby přípravkem CRIXIVAN důležité každý den vypít alespoň 1,5 litru 
tekutin. To napomůže snížit nebezpečí tvorby ledvinových kamenů.

Přípravek CRIXIVAN neužívejte s jídlem bohatým na kalorie, tuky a bílkoviny. To proto, že 
tyto potraviny brání tělu přijmout dostatek přípravku CRIXIVAN, a ten nebude tak dobře 
účinkovat.

Kdy se tento lék užívá

Lék užívejte 1 hodinu před nebo 2 hodiny po jídle.

Pokud lék nemůžete užívat bez jídla, pak přípravek CRIXIVAN užívejte s nízkotučným lehkým 
jídlem. Může to být suchý toast s džemem nebo kukuřičné lupínky s odstředěným mlékem nebo
s nízkotučným mlékem a cukrem.

Pokud rovněž užíváte ritonavir, pak můžete přípravek CRIXIVAN užívat kdykoli v průběhu dne 
s jídlem nebo bez jídla.

Jestliže jste užil(a) více přípravku CRIXIVAN, než jste měl(a)
Pokud užijete více přípravku CRIXIVAN, než jste měl(a), poraďte se co nejdříve se svým lékařem. 
Mohou se objevit následující příznaky:

pocit nevolnosti

zvracení

průjem

bolest zad

krev v moči.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek CRIXIVAN
Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Pokud jste dávku 
vynechal(a), neberte si ji později v ten samý den. Stačí pokračovat v pravidelném užívání.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek CRIXIVAN
Vždy užívejte přípravek přesně podle pokynů svého lékaře – ten Vám sdělí, jak dlouho máte svůj lék 
užívat. 

Bez porady se svým lékařem nepřestávejte přípravek CRIXIVAN užívat.

To proto, že snížení nebo vynechávání dávek zvýší pravděpodobnost, že se HIV stane vůči 
přípravku CRIXIVAN odolným.

Pokud k tomu dojde, léčba přestane být účinná.

 

69

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře, lékárníka
nebo zdravotní sestry.

4.

Možné nežádoucí účinky

Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) a glukózy
v krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů 
v krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil.

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého.

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny u pacientů užívajících přípravek CRIXIVAN:

Pokud zaznamenáte kterýkoli z následujících nežádoucích účinků, ihned navštivte svého lékaře 
– můžete potřebovat okamžité lékařské ošetření:

alergické reakce – příznaky zahrnují svědění kůže, zarudnutí kůže, „pupínky“ nebo „kopřivku“, 
otok obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla a potíže s dýcháním. Jak často k tomu může dojít není 
známo (z dostupných údajů to nelze určit), nicméně tato reakce může někdy být závažná a 
zahrnovat šok.

Rovněž existují další nežádoucí účinky, které Vás mohou postihnout během užívání tohoto léku, 
jako je zvýšené krvácení u hemofiliků, problémy se svaly, příznaky infekce a problémy s kostmi. 
Viz prosím „Upozornění a opatření“ v bodě 2 výše.

Další nežádoucí účinky zahrnují:

Velmi časté (postihují více než 1 z 10 lidí):

bolest hlavy

vyrážka nebo suchá kůže

pocit nevolnosti

zvracení

změna vnímání chutí

poruchy trávení nebo průjem

bolest žaludku nebo otok

pocit točení hlavy, slabosti nebo únavy

Časté (postihují méně než 1 z 10 lidí):

plynatost

svědění

sucho v ústech

návrat kyselého žaludečního obsahu do jícnu

bolest svalů

bolest při močení

potíže s usínáním

pocit necitlivosti nebo neobvyklé pocity na kůži

Od zahájení užívání léku po uvedení na trh byly rovněž hlášeny následující nežádoucí účinky. 
Jak často se vyskytují není známo:

ztráta vlasů

zánět slinivky břišní

těžké kožní reakce

ztmavnutí kůže

pocit necitlivosti v ústech

 

70

snížení počtu červených krvinek

zarostlé nehty na nohou s infekcí nebo bez ní

problémy s játry, jako je zánět jater nebo selhání jater

problémy s ledvinami, jako je infekce ledvin, zhoršení nebo ztráta funkce ledvin

bolest a snížená pohyblivost ramene

Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo 
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního 
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v

Dodatku V

Nahlášením nežádoucích účinků můžete 

přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5.

Jak přípravek CRIXIVAN uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na lahvičce nebo na krabičce za 
„EXP“. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Přípravek CRIXIVAN uchovávejte v původní lahvičce a tu uchovávejte dobře uzavřenou, aby byl 
přípravek chráněn před vlhkostí. Lahvička obsahuje balení vysoušedla (exsikans), které musí zůstat 
v lahvičce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 
prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek CRIXIVAN obsahuje

 Léčivou látkou je indinavirum. Jedna tvrdá tobolka obsahuje indinaviri sulfas odpovídající 

indinavirum 200 mg.

 Pomocnými látkami jsou laktóza, magnesium-stearát, želatina a oxid titaničitý (E 171). 

 Tobolky jsou potištěny inkoustem obsahujícím indigokarmín (E 132).

Jak přípravek CRIXIVAN vypadá a co obsahuje toto balení

Tvrdé tobolky přípravku CRIXIVAN 200 mg se dodávají v lahvičkách z vysokodenzního 
polyethylenu (HDPE) s uzávěrem z polypropylenu a krytem z ochranné folie o obsahu 180, 270 nebo 
360 tobolek.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Tobolky jsou poloprůhledné, bílé a označené modrým nápisem "CRIXIVAN

 200 mg".

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci: Merck Sharp & Dohme Limited, Hertford Road, Hoddesdon, 
Hertfordshire EN11 9BU, Velká Británie

Výrobce: Merck Sharp & Dohme B.V., Waarderweg 39, Postbus 581, 2003 PC Haarlem, Nizozemsko

 

71

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:

Belgique/België/Belgien
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél/Tel: 0800 38 693 (+32(0)27766211)
dpoc_belux@merck.com

Lietuva
UAB Merck Sharp & Dohme
Tel.: +370 5 278 02 47
msd_lietuva@merck.com

България
Мерк Шарп и Доум България ЕООД
Тел.: +359 2 819 3737
info-msdbg@merck.com

Luxembourg/Luxemburg
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél/Tel: +32(0)27766211
dpoc_belux@merck.com

Česká republika
Merck Sharp & Dohme s.r.o.
Tel.: +420 233 010 111
dpoc_czechslovak@merck.com

Magyarország
MSD Pharma Hungary Kft.
Tel.: +361 888 53 00
hungary_msd@merck.com

Danmark
MSD Danmark ApS
Tlf: +45 4482 4000
dkmail@merck.com

Malta
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Tel: 8007 4433 (+356 99917558)
malta_info@merck.com

Deutschland
MSD SHARP & DOHME GMBH
Tel: 0800 673 673 673 (+49 (0) 89 4561 2612)
e-mail@msd.de

Nederland 
Merck Sharp & Dohme BV
Tel: 0800 9999000 (+31 23 5153153)
medicalinfo.nl@merck.com

Eesti
Merck Sharp & Dohme OÜ
Tel.: +372 6144 200
msdeesti@merck.com

Norge
MSD (Norge) AS
Tlf: +47 32 20 73 00
msdnorge@ msd.no

Ελλάδα
MSD Α.Φ.Β.Ε.Ε.
Τηλ: +30 210 98 97 300
dpoc_greece@merck.com

Österreich
Merck Sharp & Dohme Ges.m.b.H.
Tel: +43 (0) 1 26 044
msd-medizin@merck.com

España
Merck Sharp & Dohme de España, S.A.
Tel: +34 91 321 06 00
msd_info@merck.com

Polska
MSD Polska Sp. z o.o.
Tel.: +48 22 549 51 00
msdpolska@merck.com

France
MSD France
Tél: + 33 (0) 1 80 46 40 40

Portugal
Merck Sharp & Dohme, Lda
Tel: +351 21 4465700
clic@merck.com

Hrvatska
Merck Sharp & Dohme d.o.o. 
Tel: + 385 1 6611 333
croatia_info@merck.com

România
Merck Sharp & Dohme Romania S.R.L.
Tel: +40 21 529 29 00
msdromania@merck.com

 

72

Ireland
Merck Sharp & Dohme Ireland (Human Health) 

Limited

Tel: +353 (0)1 2998700
medinfo_ireland@merck.com

Slovenija
Merck Sharp & Dohme, inovativna zdravila 

d.o.o.

Tel: + 386 1 5204 201
msd_slovenia@merck.com

Ísland
Vistor hf.
Sími: +354 535 7000

Slovenská republika
Merck Sharp & Dohme, s. r. o.
Tel.: +421 2 58282010
dpoc_czechslovak@merck.com

Ιtalia
MSD Italia S.r.l.
Tel: +39 06 361911
medicalinformation.it@merck.com

Suomi/Finland
MSD Finland Oy
Puh/Tel: +358 (0) 9 804 650
info@msd.fi

Κύπρος
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Τηλ: 800 00 673 (+357 22866700)
cyprus_info@merck.com 

Sverige
Merck Sharp & Dohme (Sweden) AB
Tel: +46 77 5700488
medicinskinfo@merck.com

Latvija
SIA Merck Sharp & Dohme Latvija
Tel: +371 67364224
msd_lv@merck.com.

United Kingdom
Merck Sharp & Dohme Limited
Tel: +44 (0) 1992 467272
medicalinformationuk@merck.com

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

Další zdroje informací
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

Na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky je tato příbalová informace 
k dispozici ve všech úředních jazycích EU/EHP.

 

73

Příbalová informace: informace pro uživatele

CRIXIVAN 400 mg tvrdé tobolky

indinavirum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.

-

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo 
lékárníkovi nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, 
které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci
1.

Co je přípravek CRIXIVAN a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek CRIXIVAN užívat

3.

Jak se přípravek CRIXIVAN užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek CRIXIVAN uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek CRIXIVAN a k čemu se používá

Co je přípravek CRIXIVAN
Přípravek CRIXIVAN obsahuje látku nazývanou indinavir. Ta patří do skupiny léků označovaných
jako „inhibitory proteázy“. 

K čemu se přípravek CRIXIVAN používá
Přípravek CRIXIVAN se používá k léčbě infekcí virem lidské imunodeficience (HIV) u dospělých. 
Přípravek CRIXIVAN se užívá současně s jinými léčivými přípravky určenými k léčbě infekce HIV 
(antiretrovirové léčivé přípravky). Tento způsob léčby se nazývá kombinovaná antiretrovirová léčba.

Příkladem jiného léku, který Vám může být podáván současně s přípravkem CRIXIVAN, je 
ritonavir.

Jak přípravek CRIXIVAN funguje
Přípravek CRIXIVAN léčí infekci HIV a napomáhá snižovat počet částic HIV v krvi.

Přípravek CRIXIVAN napomáhá:

snižovat riziko, že onemocníte chorobami souvisejícími s HIV

snižovat množství HIV v těle („virovou zátěž“)

zvyšovat počty buněk CD4 (T). Buňky CD4 jsou důležitou součástí Vašeho imunitního 
systému. Hlavní rolí imunitního systému je ochrana před infekcemi.

Přípravek CRIXIVAN nemusí mít tyto účinky u všech pacientů. Lékař bude sledovat, jak u Vás tento 
lék funguje.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek CRIXIVAN užívat

Neužívejte přípravek CRIXIVAN:

jestliže jste alergický(á) na indinavir nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku 
(uvedenou v bodě 6).

jestliže užíváte některý z následujících léků:

 rifampicin - antibiotikum používané k léčbě infekcí

 cisaprid - používaný na střevní problémy

 

74

 amiodaron - používaný na problémy se srdečním rytmem

 pimozid - používaný na některé duševní problémy

 lovastatin nebo simvastatin - používané na snížení cholesterolu

 třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) - bylinný lék používaný na deprese

 ergotaminiumtartrát (s kofeinem nebo bez kofeinu) - používaný na migrénu

 astemizol nebo terfenadin - antihistaminika používaná na sennou rýmu a jiné alergie

kvetiapin – používaný k léčbě některých duševních onemocnění, jako je schizofrenie, 
bipolární porucha a velká depresivní porucha

 alprazolam, triazolam a midazolam (užívané ústy) - používané na zklidnění nebo na spaní.

Pokud se Vás cokoli z výše uvedeného týká, přípravek CRIXIVAN neužívejte. Pokud si nejste 
jistý(á), před užitím přípravku CRIXIVAN se poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní 
sestrou.

Kromě toho, pokud se přípravek CRIXIVAN podává současně s léčivou látkou ritonavirem:
Neužívejte přípravek CRIXIVAN ani ritonavir:

pokud máte problémy s játry

pokud užíváte některý z následujících léků:
-

kyselina fusidová - antibiotikum používané k léčbě infekcí

-

piroxikam - používaný na artritidu

-

alfuzosin - používaný na problémy s prostatou

-

bepridil - používaný na bolest na hrudi (anginu pectoris)

-

klozapin - používaný na některé problémy s duševním zdravím

-

pethidin nebo propoxyfen - používané na bolest

-

estazolam nebo flurazepam - pomáhají usnout

-

klorazepát nebo diazepam - používané na zklidnění

-

enkainid, flekainid, propafenon nebo chinidin - používané na problémy 
s nepravidelným srdečním rytmem.

Pokud se Vás cokoli z výše uvedeného týká, přípravek CRIXIVAN ani ritonavir neužívejte. Pokud si 
nejste jistý(á), před užitím přípravku CRIXIVAN se poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo 
zdravotní sestrou.

Upozornění a opatření
Před užitím přípravku CRIXIVAN se poraďte se svým lékařem, lékarníkem nebo zdravotní sestrou, 
pokud jste měl(a) nebo pokud se u Vás objevila kterákoli z následujících obtíží:

alergie

problémy s ledvinami (včetně zánětu ledvin, ledvinových kamenů nebo bolestí v zádech s krví 
v moči nebo bez krve v moči)

„hemofilie“ – přípravek CRIXIVAN může zvýšit pravděpodobnost krvácení. Pokud 
zaznamenáte krvácení nebo pokud se budete cítit slabý/á, ihned se obraťte na svého lékaře.

problémy s játry – u lidí s „chronickou hepatitidou B nebo C“ nebo s „cirhózou“ léčených
„antiretrovirovými“ léky je pravděpodobnější, že u nich tento lék vyvolá závažné a potenciálně 
smrtelné nežádoucí účinky postihující játra. Může být potřeba u Vás provádět krevní testy 
sledující funkci jater.

silná bolest, citlivost nebo slabost ve svalech – k tomuto dojde s větší pravděpodobností, 
pokud užíváte léky snižující cholesterol nazývané „statiny“ (jako je simvastatin). Ve vzácných 
případech mohou být problémy se svaly závažné (rhabdomyolýza). Pokud se u Vás objeví silná
bolest svalů nebo závažná svalová slabost, co nejdříve informujte svého lékaře.

 

75

známky infekce – může jít o předchozí infekci, která se vrátila zpět brzy po zahájení léčby 
HIV. K tomu může dojít proto, že tělo je znovu schopno začít se infekci bránit. K tomu dochází 
u některých lidí s pokročilou infekcí HIV (AIDS), kteří předtím měli infekce související s HIV. 
Pokud zaznamenáte jakékoli příznaky infekce, informujte prosím ihned svého lékaře.

autoimunní onemocnění (stavy, které se vyskytují, když imunitní systém napadá zdravé tkáně)
se mohou též objevit poté, co začnete užívat léky k léčbě Vaší HIV infekce. Autoimunitní 
onemocnění se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. Pokud zaznamenáte jakékoli 
příznaky infekce nebo jiné příznaky, jako jsou svalová slabost, slabost začínající v rukách a 
chodidlech a postupující směrem k tělesnému trupu, bušení srdce, třes nebo hyperaktivita, 
prosím, informujte ihned svého lékaře a požádejte o nezbytnou péči.

problémy s kostmi – projevy zahrnují ztuhlé klouby, bolest a bolestivost zvláště v oblasti kyčlí 
a pohybové obtíže. Pokud zaznamenáte kterýkoli z těchto příznaků, poraďte se se svým 
lékařem. Tyto problémy mohou být způsobeny onemocněním kostí nazývaným „osteonekróza“ 
(ztráta krevního zásobení kostí způsobující odumření kosti), které se může objevit měsíce až 
roky po zahájení léčby HIV.  Riziko, že budete mít problémy s kostmi je vyšší, pokud:
-

pijete alkohol

-

máte vysoký index tělesné hmotnosti

-

máte velmi slabý imunitní systém

-

jste užíval(a) kortikosteroidy současně s přípravkem CRIXIVAN

-

dlouhodobě užíváte kombinovanou antiretrovirovou léčbu

Pokud se Vás cokoli z výše uvedeného týká (nebo si tím nejste jistý(á)), před užitím přípravku
CRIXIVAN se poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou.

Děti a dospívající
Přípravek CRIXIVAN se u dětí mladších 18 let nedoporučuje.

Další léčivé přípravky a přípravek CRIXIVAN
Informujte svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru o všech lécích, které užíváte, které jste 
v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat. Týká se to také léků dostupných bez 
lékařského předpisu, včetně bylinných přípravků.

Přípravek CRIXIVAN může ovlivnit fungování některých jiných léků. Stejně mohou některé jiné léky 
ovlivnit fungování přípravku CRIXIVAN.

Ritonavir
Ritonavir se používá ke zvyšování hladin přípravku CRIXIVAN v krvi nebo, méně často a ve vyšších 
dávkách, k léčbě infekce HIV. Informujte svého lékaře, pokud se chystáte užívat oba přípravky 
CRIXIVAN a ritonavir. Také si přečtěte Příbalovou informaci pro ritonavir.

Přečtěte si prosím části „Neužívejte přípravek CRIXIVAN“ „Neužívejte přípravek CRIXIVAN,
ani ritonavir“ 
uvedené výše v bodě 2, kde naleznete důležitý seznam léků, které s přípravkem 
CRIXIVAN nesmíte kombinovat. Pokud užíváte nebo jste v nedávné době užíval(a) kterýkoli z těchto 
léků, přípravek CRIXIVAN neužívejte. Pokud si nejste jistý(á), před užitím přípravku CRIXIVAN se 
poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou.

Dále se na svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru předtím, než začnete přípravek 
CRIXIVAN užívat obraťte, pokud užíváte některý z následujících léků, 
protože lékař bude možná 
chtít upravit dávku léků:

theofylin – používaný na astma

warfarin – používaný k ředění krve

morfin, fentanyl – používané proti bolesti

buspiron – používaný na zklidnění

flukonazol – používaný na plísňové infekce

venlafaxin, trazodon – používané na deprese

 

76

takrolimus, cyklosporin – používané zejména po transplantaci orgánu

delavirdin, efavirenz, nevirapin – používané proti HIV

amprenavir, sachinavir, atazanavir – používané proti HIV

sildenafil, vardenafil, tadalafil – používané na impotenci

dexamethason – používaný k zastavení otoku (zánětu)

itrakonazol, ketokonazol – používané k léčbě plísňových infekcí

atorvastatin, rosuvastatin, pravastatin, fluvastatin – používané ke snížení cholesterolu

fexofenadin, loratidin – antihistaminika používaná proti senné rýmě a jiným alergickým 
stavům

perorální antikoncepce (pilulka) obsahující norethindron nebo ethinylestradiol

fenobarbital, fenytoin, karbamazepin, divalproex, lamotrigin – léky používané k léčbě 
záchvatů křečí (epilepsie)

midazolam (injekční) – používaný na akutní záchvaty křečí a k uspání pacienta před 
některými lékařskými zákroky

amlodipin, felodipin, nifedipin, nikardipin, digoxin, diltiazem – používané na vysoký krevní 
tlak a některé problémy se srdcem

kvetiapin – používaný k léčbě některých duševních onemocnění, jako je schizofrenie, 
bipolární porucha a velká depresivní porucha

Pokud se Vás cokoli z výše uvedeného týká (nebo si tím nejste jistý(á)), před užitím přípravku
CRIXIVAN se poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou.

Přípravek CRIXIVAN s jídlem a pitím
Ohledně užívání přípravku CRIXIVAN viz bod 3 uvedený níže. Nicméně je obzvláště důležité, 
abyste:

neužíval(a) přípravek CRIXIVAN s jídlem bohatým na kalorie, tuky a bílkoviny. To proto, že 
tyto potraviny brání tělu vstřebat dostatek přípravku CRIXIVAN, a ten nebude tak dobře 
účinkovat.

Těhotenství a kojení

Pokud jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, užívejte 
přípravek CRIXIVAN pouze v případě, kdy lékař rozhodne, že užívání léku je jednoznačně 
nezbytné. Není známo, zda by mohl přípravek CRIXIVAN škodit nenarozenému dítěti, pokud 
by ho užívala těhotná žena.

Ženám s HIV se nedoporučuje kojit. To proto, aby se zabránilo přenosu HIV na dítě.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Během léčby přípravkem CRIXIVAN byly popsány závratě a rozostřené vidění. Pokud k tomu dojde, 
nesmíte řídit vozidla ani obsluhovat stroje.

Co byste ještě měl(a) vědět
Přípravek CRIXIVAN infekci HIV nevyléčí. Stále můžete dostat infekce či jiné nemoci související 
s HIV. Proto musíte během užívání přípravku CRIXIVAN nadále navštěvovat svého lékaře.

HIV se přenáší krví nebo pohlavním stykem s osobou nakaženou HIV. I když užíváte tento léčivý 
přípravek, stále můžete šířit HIV, ačkoli riziko je účinnou antiretrovirovou léčbou sníženo. Poraďte se 
s lékařem o opatřeních potřebných k zabránění přenosu infekce na další osoby.

Přípravek CRIXIVAN obsahuje laktózu
Tento lék obsahuje laktózu (což je typ cukru). Pokud Vám Váš lékař řekl, že nesnášíte některé cukry 
nebo je nemůžete strávit, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento léčivý přípravek užívat.

 

77

3.

Jak se přípravek CRIXIVAN užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry. 
Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou.

Kolik přípravku se užívá

Doporučená dávka přípravku CRIXIVAN je:

dvě 400mg tobolky (800 mg) – užívají se třikrát denně (každých 8 hodin).
To znamená, že celkem budete každý den užívat šest 400mg tobolek (2 400 mg).

Pokud rovněž užíváte ritonavir, obvykle budete užívat nižší dávku přípravku CRIXIVAN. Doporučené 
dávky jsou:

přípravek CRIXIVAN – jedna 400mg tobolka (400 mg) – užívají se dvakrát denně.
To znamená, že celkem budete každý den užívat dvě 400mg tobolky (800 mg).

Ritonavir – 100 mg – užívá se dvakrát denně.

Jak se tento lék užívá

Tento lék užívejte ústy.

Tobolky polykejte celé a zapíjejte je vodou, odstředěným nebo nízkotučným mlékem, džusem, 
čajem nebo kávou.

Tobolky nedrťte ani nežvýkejte.

U dospělých je během léčby přípravkem CRIXIVAN důležité každý den vypít alespoň 1,5 litru 
tekutin. To napomůže snížit nebezpečí tvorby ledvinových kamenů.

Přípravek CRIXIVAN neužívejte s jídlem bohatým na kalorie, tuky a bílkoviny. To proto, že 
tyto potraviny brání tělu přijmout dostatek přípravku CRIXIVAN, a ten nebude tak dobře 
účinkovat.

Kdy se tento lék užívá

Lék užívejte 1 hodinu před nebo 2 hodiny po jídle.

Pokud lék nemůžete užívat bez jídla, pak přípravek CRIXIVAN užívejte s nízkotučným lehkým 
jídlem. Může to být suchý toast s džemem nebo kukuřičné lupínky s odstředěným mlékem nebo 
s nízkotučným mlékem a cukrem.

Pokud rovněž užíváte ritonavir, pak můžete přípravek CRIXIVAN užívat kdykoli v průběhu dne 
s jídlem nebo bez jídla.

Jestliže jste užil(a) více přípravku CRIXIVAN, než jste měl(a)
Pokud užijete více přípravku CRIXIVAN, než jste měl(a), poraďte se co nejdříve se svým lékařem. 
Mohou se objevit následující příznaky:

pocit nevolnosti

zvracení

průjem

bolest zad

krev v moči.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek CRIXIVAN
Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Pokud jste dávku 
vynechal(a), neberte si ji později v ten samý den. Stačí pokračovat v pravidelném užívání.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek CRIXIVAN
Vždy užívejte přípravek přesně podle pokynů svého lékaře – ten Vám sdělí, jak dlouho máte svůj lék 
užívat. 

Bez porady se svým lékařem nepřestávejte přípravek CRIXIVAN užívat.

To proto, že snížení nebo vynechávání dávek zvýší pravděpodobnost, že se HIV stane vůči 
přípravku CRIXIVAN odolným.

Pokud k tomu dojde, léčba přestane být účinná.

 

78

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře, lékárníka 
nebo zdravotní sestry.

4.

Možné nežádoucí účinky

Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) a glukózy 
v krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů 
v krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil.

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého.

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny u pacientů užívajících přípravek CRIXIVAN:

Pokud zaznamenáte kterýkoli z následujících nežádoucích účinků, ihned navštivte svého lékaře 
– můžete potřebovat okamžité lékařské ošetření:

alergické reakce – příznaky zahrnují svědění kůže, zarudnutí kůže, „pupínky“ nebo „kopřivku“, 
otok obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla a potíže s dýcháním. Jak často k tomu může dojít není 
známo (z dostupných údajů to nelze určit), nicméně tato reakce může někdy být závažná a 
zahrnovat šok.

Rovněž existují další nežádoucí účinky, které Vás mohou postihnout během užívání tohoto léku, 
jako je zvýšené krvácení u hemofiliků, problémy se svaly, příznaky infekce a problémy s kostmi. 
Viz prosím „Upozornění a opatření“ v bodě 2 výše.

Další nežádoucí účinky zahrnují:

Velmi časté (postihují více než 1 z 10 lidí):

bolest hlavy

vyrážka nebo suchá kůže

pocit nevolnosti

zvracení

změna vnímání chutí

poruchy trávení nebo průjem

bolest žaludku nebo otok

pocit točení hlavy, slabosti nebo únavy

Časté (postihují méně než 1 z 10 lidí):

plynatost

svědění

sucho v ústech

návrat kyselého žaludečního obsahu do jícnu

bolest svalů

bolest při močení

potíže s usínáním

pocit necitlivosti nebo neobvyklé pocity na kůži

Od zahájení užívání léku po uvedení na trh byly rovněž hlášeny následující nežádoucí účinky. 
Jak často se vyskytují není známo:

ztráta vlasů

zánět slinivky břišní

těžké kožní reakce

ztmavnutí kůže

pocit necitlivosti v ústech

 

79

snížení počtu červených krvinek

zarostlé nehty na nohou s infekcí nebo bez ní

problémy s játry, jako je zánět jater nebo selhání jater

problémy s ledvinami, jako je infekce ledvin, zhoršení nebo ztráta funkce ledvin

bolest a snížená pohyblivost ramene

Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo 
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního 
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v

Dodatku V

Nahlášením nežádoucích účinků můžete 

přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5.

Jak přípravek CRIXIVAN uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na lahvičce nebo na krabičce za 
„EXP“. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Přípravek CRIXIVAN uchovávejte v původní lahvičce a tu uchovávejte dobře uzavřenou, aby byl 
přípravek chráněn před vlhkostí. Lahvička obsahuje balení vysoušedla (exsikans), které musí zůstat 
v lahvičce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 
prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek CRIXIVAN obsahuje

Léčivou látkou je indinavirum. Jedna tvrdá tobolka obsahuje indinaviri sulfas odpovídající 
indinavirum 400 mg. 

Pomocnými látkami jsou laktóza, magnesium-stearát, želatina a oxid titaničitý (E 171).

Tobolky jsou potištěny inkoustem obsahujícím oxid titaničitý (E 171), indigokarmín (E 132) a 
oxid železitý (E 172).

Jak přípravek CRIXIVAN vypadá a co obsahuje toto balení

Tvrdé tobolky přípravku CRIXIVAN 400 mg se dodávají v lahvičkách z vysokodenzního 
polyethylenu (HDPE) s uzávěrem z polypropylenu a krytem z ochranné folie o obsahu 90 nebo 
180 tobolek. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Tobolky jsou poloprůhledné, bílé a označené zeleným nápisem "CRIXIVAN

 400 mg".

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci: Merck Sharp & Dohme Limited, Hertford Road, Hoddesdon, 
Hertfordshire EN11 9BU, Velká Británie

Výrobce: Merck Sharp & Dohme B.V., Waarderweg 39, Postbus 581, 2003 PC Haarlem, Nizozemsko

 

80

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:

Belgique/België/Belgien
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél/Tel: 0800 38 693 (+32(0)27766211)
dpoc_belux@merck.com

Lietuva
UAB Merck Sharp & Dohme
Tel.: +370 5 278 02 47
msd_lietuva@merck.com

България
Мерк Шарп и Доум България ЕООД
Тел.: +359 2 819 3737
info-msdbg@merck.com

Luxembourg/Luxemburg
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél/Tel: +32(0)27766211
dpoc_belux@merck.com

Česká republika
Merck Sharp & Dohme s.r.o.
Tel.: +420 233 010 111
dpoc_czechslovak@merck.com

Magyarország
MSD Pharma Hungary Kft.
Tel.: +361 888 53 00
hungary_msd@merck.com

Danmark
MSD Danmark ApS
Tlf: +45 4482 4000
dkmail@merck.com

Malta
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Tel: 8007 4433 (+356 99917558)
malta_info@merck.com

Deutschland
MSD SHARP & DOHME GMBH
Tel: 0800 673 673 673 (+49 (0) 89 4561 2612)
e-mail@msd.de

Nederland 
Merck Sharp & Dohme BV
Tel: 0800 9999000 (+31 23 5153153)
medicalinfo.nl@merck.com

Eesti
Merck Sharp & Dohme OÜ
Tel.: +372 6144 200
msdeesti@merck.com

Norge
MSD (Norge) AS
Tlf: +47 32 20 73 00
msdnorge@ msd.no

Ελλάδα
MSD Α.Φ.Β.Ε.Ε.
Τηλ: +30 210 98 97 300
dpoc_greece@merck.com

Österreich
Merck Sharp & Dohme Ges.m.b.H.
Tel: +43 (0) 1 26 044
msd-medizin@merck.com

España
Merck Sharp & Dohme de España, S.A.
Tel: +34 91 321 06 00
msd_info@merck.com

Polska
MSD Polska Sp. z o.o.
Tel.: +48 22 549 51 00
msdpolska@merck.com

France
MSD France
Tél: + 33 (0) 1 80 46 40 40

Portugal
Merck Sharp & Dohme, Lda
Tel: +351 21 4465700
clic@merck.com

Hrvatska
Merck Sharp & Dohme d.o.o. 
Tel: + 385 1 6611 333
croatia_info@merck.com

România
Merck Sharp & Dohme Romania S.R.L.
Tel: +40 21 529 29 00
msdromania@merck.com

 

81

Ireland
Merck Sharp & Dohme Ireland (Human Health) 

Limited

Tel: +353 (0)1 2998700
medinfo_ireland@merck.com

Slovenija
Merck Sharp & Dohme, inovativna zdravila 

d.o.o.

Tel: + 386 1 5204 201
msd_slovenia@merck.com

Ísland
Vistor hf.
Sími: +354 535 7000

Slovenská republika
Merck Sharp & Dohme, s. r. o.
Tel.: +421 2 58282010
dpoc_czechslovak@merck.com

Ιtalia
MSD Italia S.r.l.
Tel: +39 06 361911
medicalinformation.it@merck.com

Suomi/Finland
MSD Finland Oy
Puh/Tel: +358 (0) 9 804 650
info@msd.fi

Κύπρος
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Τηλ: 800 00 673 (+357 22866700)
cyprus_info@merck.com 

Sverige
Merck Sharp & Dohme (Sweden) AB
Tel: +46 77 5700488
medicinskinfo@merck.com

Latvija
SIA Merck Sharp & Dohme Latvija
Tel: +371 67364224
msd_lv@merck.com.

United Kingdom
Merck Sharp & Dohme Limited
Tel: +44 (0) 1992 467272
medicalinformationuk@merck.com

Tato příbalová informace byla naposledy revidována 

Další zdroje informací
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

Na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky je tato příbalová informace 
k dispozici ve všech úředních jazycích EU/EHP.

 

Recenze

Recenze produktu CRIXIVAN 200 180X200MG Tobolky

Diskuze

Diskuze k produktu CRIXIVAN 200 180X200MG Tobolky

Přidat nový příspěvek do diskuze

 

Mohlo by vás zajímat


Načítám

Nejprodávanější značky

Výhodné nabídky už nemusíte hledat

pošleme vám je e-mailem :)

Zkuste to, odhlásit se koneckonců můžete kdykoli.
Nahoru
OK
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Zjistit více
Zpracovávám