Oblíbené položky

Úvodní strana » Magazín Lékárny.cz » Články a blogy » Alergická rýma

Alergická rýma

Rýma je asi nejčastějším onemocněním v ambulancích lékařů. Sezónní alergická rýma je způsobená alergeny, které se objevují vždy v určitém období každý rok opakovaně.

Alergická rýma

Alergickou rýmu charakterizuje zánět nosní sliznice, který se projeví jako svědění, kýchání, vodnatý výtok z nosu a otok sliznice, což způsobuje ucpávání nosních průchodů. Často se přidružují i jiné projevy, které jsou způsobené vlastním zánětem nebo neléčením rýmy, jako bolesti hlavy, zatékání hlenů, ztráta čichu a oční příznaky.

50 % tvoří alergické a nealergické – neinfekční rýmy. Jejich výskyt se během 20. století zvýšil téměř desetinásobně a v současnosti trápí až 25 % populace. V některých západních zemích s vyspělou ekonomikou jsou tato čísla ještě vyšší. Výskyt je častější v městských aglomeracích.

Sezónní alergická rýma je způsobená alergeny, které se objevují vždy v určitém období každý rok opakovaně. V našich podmínkách ji vyvolává pyl dřevin, bylin, trav a plevelů. Celoroční alergickou rýmu způsobují roztoči, zvířecí srst, peří, buňky a výměšky zvířat, alergeny hmyzu.

Velmi často, ale nesprávně, je alergická rýma nazývána polinózou. Je třeba si uvědomit, že tento výraz lze používat jen v souvislosti se sezónní alergickou rýmou zapříčiněnou pylem (pollen = pyl).

Nejčastější příčinou sezónní alergické rýmy jsou alergeny pylů trav (asi 50 %), na druhém místě byliny a na třetím pyly dřevin, hlavně z čeledi břízovitých. Méně časté jsou alergie jen na jeden druh pylu, nebo alergie na houby. Často je však diagnóza stanovena pozdě a pacient je již přecitlivělý, většinou na několik druhů rostlin. Je proto obtížné vybrat ten „hlavní alergen“, z něhož se vyrobí lék pro alergen-specifickou léčbu. Sezónní alergická rýma v současné době začíná velmi brzy, již v raném dětském věku. Není výjimečná již ani u batolat. Největší výskyt alergie je ve věku od 9 do 40 let. Sezónní rýma se projevuje v období maximálního výskytu daného alergenu v ovzduší, ale mnozí pacienti mívají alergické projevy i mimo sezónu. Je to dáno tím, že alergeny se stanou součástí prachu a v něm přetrvávají i dlouho po sezóně, bez ztráty aktivity. Podobné příznaky mohou vyvolat mimo sezónu tzv. „zkříženě reagující alergeny“, které jsou obsažené v různých potravinách (hlavně v ovoci a zelenině). Téměř 30 % sezónních alergiků trpí vazomotorickou a chladovou rýmou.

Léčba alergické rýmy je komplexní. Při včasné diagnóze lze zjistit alergen, který vyvolává onemocnění. Důležité je maximální vyloučení alergenů z prostředí alergika. V pylové sezóně eliminujeme pyl častým oplachováním vlasů, nošením brýlí a pokrývek hlavy. Optimální je vyloučení pacienta z kritického prostředí. Z tohoto hlediska jsou velmi účinné klimatické pobyty ve vysokohorském prostředí, které zároveň posilují a upravují narušenou rovnováhu imunitního systému pacienta.

Jediná kauzální (příčinná) léčba alergické rýmy, mimo odstranění alergenu, je alergen-specifická imunoterapie. Zasahuje přímo do přirozeného vývoje choroby postupným podáváním narůstající koncentrace alergenu do organizmu.

K farmakologické léčbě alergické rýmy používáme kortikosteroidy, antihistaminika (celková a lokální), kromoglykany a dekongestiva.

  • Nosní kortikosteroidy (např. beklometazon, budezonid, flutikazon, mometazon, triamcinolon) nejúčiněji potlačují ranou i pozdější zánětovou alergickou reakci. Moderní nosní kortikosteroidy lze podávat i dlouhodobě s minimálním výskytem nežádoucích účinků. Jejich plné působení se však rozvine až po několika dnech.
  • Celková - tabletová antihistaminika (např. cetirizín, desloratadin, fexofenadin, levocetirizin, loratadin), jsou vynikající aktivní, ale i preventivní léky. Tato antihistaminika tzv. druhé generace jsou ve srovnání s antihistaminiky první generace bez vážnějších vedlejších účinků, jsou bezpečnější, podávají se jen jednou denně a mohou se užívat i dlouhodobě.
  • Lokální nosní antihistaminika jako azelastin nebo levokabastin mají vyšší potenciál bezprostředního, okamžitého ovlivnění příznaků. Řadíme je mezi antihistaminika druhé generace. Nezpůsobují ospalost a mohou se podávat dlouhodobě bez rizika vzniku závislosti. V současnosti může azelastin předepsat nejen specialista, ale i lékař prvního kontaktu (obvodní lékař, pediatr) a tak lze okamžitě léčit první projevy alergické rýmy. Délka podávání lokálních antihistaminik není časově omezená a nemají téměř žádné vedlejší účinky. Při výběru lokálně působícího přípravku je důležité všímat si formy daného léku.

Z hlediska přesnosti dávkování je nejvhodnější nosní aerodisperze (vodní roztok), kdy je zaručeno rovnoměrné rozptýlení („rozprášení“) potřebného množství účinné látky na velké ploše sliznice nosu, na rozdíl od kapek. K vytvoření širšího spektra účinku je v některých případech dobré podávat celkové – tabletové antihistaminikum zároveň s lokálně působící nosní aerodisperzí.

  • Lokální oční antihistaminika tvoří neoddělitelnou součást komplexní léčby alergické rýmy, protože většina alergiků má mimo nosních i oční projevy alergie jako svědění, řezání, slzení a začervenání očí.

Účinnost kromoglykanů v porovnání s předcházejícími skupinami léků je nižší a nevýhodou je i potřebné podávání 4 – 5 krát denně. Jsou lékem volby u velmi malých dětí.

  • Lokální dekongestiva, která jsou u nás volně prodejná, jsou vyhrazena jen pro těžké neprůchodnosti nosu, a to jen na velmi omezenou dobu (cca 7 dní) pro jejich četné a někdy závažné nežádoucí účinky. Jedním z nejčastějších vedlejších účinků je poškození řasinkového epitelu nosní sliznice s následným přechodem do těžko léčitelné formy rýmy, tzv. rhinitis medicamentosa (rýma způsobená léky). Příčinou je konzervační látka benzalkonium chlorid, obsažená v těchto lécích.

Poměrně často však mohou být lokální dekongestiva úspěšně nahrazena lokálními antihistaminiky a kortikosteroidy.

V současnosti, vlivem globálního oteplování, trvá pylová sezóna téměř od února do října. Proto často u velkého procenta pacientů alergická rýma trvá nepřetržite 9 měsíců. Je třeba, aby takto postižení pacienti užívali léčbu dlouhodobě, bez rizika vedlejších účinků. Velmi častý je současný výskyt alergické rýmy s průduškovým astmatem. Alergická rýma se řadí mezi tzv. předastmatické stavy. Vzniku astmatu velmi často předchází několikaletý průběh nedostatečně léčené nebo neléčené alergické rýmy.

Právě teď probíhá jarní pylová sezona, kdy kvetou břízovité stromy. Vyzkoušejte Allergodil ve formě spreje do nosu nebo v podobě očních kapek.

MUDr. Klára Kossárová,
Klinická imunológia a alergológia, Bratislava

nakupovat

Související zboží

všechny články

Přečtěte si

 

Nahoru
OK
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Zjistit více
Zpracovávám