Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Léky na předpis na krev

ARIXTRA 7,5 MG/0,6 ML 2X0.6ML Injekční roztok - diskuze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě

Kód výrobku: 28065

Více informací

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

Podobné produkty od stejného výrobce

Podrobné informace

Informace o produktu

Výrobce:	GLAXO WELLCOME PRODUCTION, NOTRE DAME DE BONDEVILL
Kód výrobku:	28065
Kód EAN:
Kód SÚKL:	28356
Držitel rozhodnutí:	GLAXO WELLCOME PRODUCTION, NOTRE DAME DE BONDEVILL

Arixtra se používá k léčení pacientů s krevními sraženinami v cévách nohou (hluboká žilní trombóza) a/nebo v cévách plic (plicní embolie).

Příbalový leták

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Arixtra 1,5 mg/0,3

ml injekční roztok, předplněná injekční stříkačka

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna předplněná injekční stříkačka (0,3 ml) obsahuje fondaparinuxum natricum1,5 mg.

Pomocná látk

a se známým účinkem: Obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné dávce a je

tedy v

podstatě sodíku prostý.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok.

Roztok je čirá a bezbarvá kapalina.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u dospělých pacientů podstupujících závažnější

ortopedický zákrok na dolních končetinách, jako např. zlomenina kyčle, závažnější operace kolena

nebo náhrada kyčelního kloubu.

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u dospělých pacientů podstupujících břišní

operaci, u kterých se předpokládá vysoké riziko tromboembolických komplikací, jako jsou např.
pacienti podstupující operaci zhoubného nádoru v

břišní dutině (viz bod 5.1).

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u dospělých pacientů s interním onemocněním, u

kterých se usuzuje na vysoké riziko VTE a kteří jsou nepohybliví kvůli akutní chorobě jako např.

srdeční nedostatečnost a/nebo akutní respirační onemocnění, a/nebo akutní infekce nebo zánětlivé

onemocnění.

Léčba akutní symptomatické spontánní tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy

u dospělých (viz body 4.2 a 5.1).

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pacienti podstupující velký ortopedický nebo břišní výkon

Doporučená dávka fondaparinuxu je 2,5 mg jednou denně podaná pooperačně subkutánní injekcí.

Počáteční dávka by měla být podána 6 hodin po chirurgickém uzavření za předpokladu, že bylo
zastaveno krvácení.

Léčba by měla pokračovat až do snížení rizika tromboembolických příhod, obvykle do propuštění

pacienta, nejméně po dobu 5 až 9 dní po operaci. Zkušenost ukazuje, že u pacientů po operaci

zlomeniny kyčle riziko VTE přetrvává déle než 9 dnů po operaci. U těchto pacientů má být zváženo

použití prodloužené profylaxe fondaparinuxem až na dalších 24 dnů (viz bod 5.1).

U pacientů s interním onemocněním s vysokým rizikem tromboembolických komplikací je třeba

individuální posouzení

Doporučená dávka fondaparinuxu je 2,5 mg jednou denně podaná subkutánní injekcí. U pacientů
s

interním onemocněním byla klinicky studována délka léčby 6 – 14 dnů (viz bod 5.1).

Léčba tromboflebitidy

Doporučená dávka fondaparinuxu je 2,5 mg jednou denně. Fondaparinux se podávaná formou

podkožní injekce. Pacienti vhodní k léčbě fondaparinuxem v dávce 2,5 mg, musí mít akutní,

symptomatickou, izolovanou, spontánní tromboflebitidu dolních končetin v délce alespoň 5 cm, která

je potvrzená ultrazvukovým vyšetřením nebo jinými objektivními vyšetřovacími metodami. Léčbu je

třeba zahájit co nejdříve po stanovení diagnózy a po vyloučení současné flebotrombózy (hluboké žilní
trombózy) nebo tromboflebitidy ve vzdálenosti menší než 3

cm od safenofemorální junkce. Léčba má

trvat nejméně 30 dnů a nejdéle 45 dnů u pacientů s vysokým rizikem tromboembolických komplikací
(viz body 4.4 a 5.1).

Lékaři by mohli pacientům doporučit, aby si podávali injekci přípravku Arixtra

sam

i. Toto doporučení může lékař učinit pouze tehdy, když posoudí, že jsou pacienti schopni si injekci

sami aplikovat a pokud si to samotní pacienti

přejí. Lékaři by v takovém případě měli pacientům

poskytnout jasné instrukce, jak

ým způsobem si mají injekci přípravku Arixtra správně aplikovat.

•

Pacienti, kteří mají podstoupit chirurgický výkon nebo jiné invazivní zákroky

U pacientů s tromboflebitidou, kteří mají podstoupit chirurgický výkon nebo jiné invazivní zákroky, se
fondaparinux nemá podávat (je-

li to možné) v průběhu 24 hodin před chirurgickým výkonem.

Fondaparinux je mož

né znovu začít podávat nejdříve 6 hodin po zákroku, za předpokladu, že bylo

zastaveno krvácení.

Zvláštní skupiny pacientů

U pacientů podstupujících operaci vyžaduje podávání první injekce fondaparinuxu u pacientů ≥75 let
a/nebo s

tělesnou hmotností <50 kg a/nebo s poškozením ledvin s clearance kreatininu mezi 20 až 50

ml/min přísné dodržování načasování.

První dávka fondaparinuxu by ne

měla být podána dříve než 6 hodin po chirurgickém uzavření. Injekce

by neměla být aplikována, pokud nebylo zastaveno krvácení. (viz bod 4.4).

Poškození ledvin

• Prevence VTE -

Fondaparinux by neměl být užíván u pacientů s clearance kreatininu <20

ml/min (viz bod 4.3). U pacientů s clearance kreatininu v rozmezí od 20 do 50 ml/min by měla
být dávka snížena na 1,5 mg jedenkrát

denně (viz body 4.4 a 5.2). U pacientů s mírným

poškozením funkce ledvin (clearance kreatininu >50 ml/min) není nutná žádná úprava
dávkování.

•

Léčba tromboflebitidy - Fondaparinux se nesmí podávat pacientům s clearance kreatininu <20
ml/min (viz bod 4.3). U

pacientů s clearance kreatininu v rozmezí od 20 do 50 ml/min je třeba

dávku snížit na 1,5

mg jednou denně (viz body 4.4 a 5.2). U pacientů s lehkou poruchou

renálních funkcí (clearance kreatininu >50 ml/min) není nutné žádné snížení dávky.

Bezpečnost a účinnost dávky 1,5 mg nebyla dosud hodnocena (viz bod 4.4).

Poškození jater

• Prevence VTE -

U pacientů s mírným nebo středně těžkým jaterním poškozením není nutná

žádná úprava dávkování. U pacientů s těžkým poškozením jater by měl být fondaparinux
podáván s

opatrností, protože u této skupiny pacientů nebyl přípravek hodnocen (viz body 4.4

a 5.2).

•

Léčba tromboflebitidy - Bezpečnost a účinnost fondaparinuxu u pacientů s těžkou poruchou

jaterních funkcí nebyla dosud hodnocena, proto se podávání fondaparinuxu těmto pacientům

nedoporučuje (viz bod 4.4).

Pediatrická populace -

Podávání fondaparinuxu dětem do 17 let se vzhledem k chybějícím údajům o

bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje.

Nízká tělesná hmotnost

• Prevence VTE – U

pacientů s tělesnou hmotností <50 kg existuje zvýšené riziko krvácení.

Eliminace fondaparinuxu se při nízké tělesné hmotnosti snižuje. Fondaparinux by měl být u

pacientů s nízkou tělesnou hmotností podáván s opatrností (viz bod 4.4).

•

Léčba tromboflebitidy - Bezpečnost a účinnost fondaparinuxu u pacientů s tělesnou hmotností
nižší než 50 kg nebyla dosud hodnocena, p

roto se podávání fondaparinuxu těmto pacientům

nedoporučuje (viz bod 4.4).

Způsob podání

Fondaparinux se podává hlubokou subkutánní injekcí pacientovi vleže. Místa vpichu by měla být

střídána mezi levou a pravou anterolaterální a levou a pravou posterolaterální břišní stěnou. Aby se při

použití předplněné injekční stříkačky zabránilo ztrátě léčivého přípravku, nevytlačujte ze stříkačky

před použitím vzduchovou bublinu. Celá délka jehly by měla být zavedena kolmo do kožní řasy

držené mezi palcem a ukazovákem; kožní řasa by měla být držena po celou dobu injekce.

Další informace o použití přípravku, zacházení s ním a o jeho likvidaci viz bod 6.6.

4.3

Kontraindikace

hypersenzitivita

na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

aktivní klinicky významné krvácení

akutní bakteriální endokarditida

těžké poškození ledvin definované clearance kreatininu <20 ml/min.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

ondaparinux je určen pouze k subkutánnímu podání. Nepodávejte intramuskulárně.

Krvácení

Fondaparinux by měl být užíván s opatrností u pacientů se zvýšeným rizikem krvácení, jako např.

vrozená nebo získaná krvácivá onemocnění (tj. počet destiček <50 000/mm

), aktivní vředová

gastrointestinální choroba, nedávné intrakraniální krvácení nebo stav krátce po operaci mozku, páteře

nebo očí a u zvláštních skupin pacientů, jak je uvedeno níže.

• Prevence VTE -

Látky, které mohou zvyšovat riziko krvácení, by neměly být podávány

současně s fondaparinuxem. Tyto látky zahrnují desirudin, fibrinolytika, antagonisty receptorů

GP IIb/IIIa, heparin, heparinoidy nebo nízkomolekulární heparin (LMWH). Pokud je třeba,

měla by být současná terapie antagonisty vitamínu K podávána v souladu s informacemi
v bodu 4.5

. Ostatní protidestičkové léčivé přípravky (kyselina acetylsalicylová, dipyridamol,

sulfinpyrazon, tiklopidin nebo klopidogrel) a nesteroidní antiflogistika by měla být podávána
s

opatrností. Pokud je současné podání nutné, je nezbytné pečlivé monitorování.

•

Léčba tromboflebitidy - Fondaparinux je třeba užívat s opatrností u pacientů, kteří jsou

současně léčeni dalšími léčivými přípravky, které zvyšují riziko krvácení.

Pacienti s tromboflebitidou

Před zahájením léčby fondaparinuxem je třeba potvrdit, že tromboflebitida je od safenofemorální
junkce vzdálená více než 3

cm. Zároveň je třeba vyloučit současnou flebotrombózu pomocí kompresní

ultrasonografie nebo jinými objektivními vyšetřovacími metodami. Zatím nejsou k dispozici žádné
údaje týkající se užití fondaparinuxu v dávce 2,5

mg u pacientů s tromboflebitidou a současnou

flebotrombózou nebo u pacientů s tromboflebitidou lokalizovanou blíže než 3 cm od safenofemorální
junkce (viz body 4.2 a 5.1).

Bezpečnosti a účinnost fondaparinuxu v dávce 2,5 mg nebyla zatím hodnocena u následujících skupin

pacientů: pacienti s tromboflebitidou po skleroterapii nebo způsobenou následkem komplikací
intravenózní kanyly, pacienti s anamnézou tromboflebitidy v

průběhu posledních 3 měsíců, pacienti

s anamnézou

žilní tromboembolické příhody v průběhu posledních 6 měsíců nebo pacienti s aktivním

nádorovým onemocněním (viz body 4.2 a 5.1).

Míšní/Epidurální anestézie

U pacientů podstupujících velký ortopedický výkon nelze při současném užití fondaparinuxu a

míšní/epidurální anestézie nebo míšní punkce vyloučit míšní/epidurální nebo spinální hematomy, které
mohou vést k dlouhodobé nebo trvalé paralýze.

Riziko těchto vzácných příhod může být vyšší při

pooperačním dlouhodobějším užití epidurálních katetrů nebo současném užití jiných léčiv

ovlivňujících hemostázu.

Starší pacienti
U starší populace existuje zvýšené riziko krvácení. Vzhledem k

tomu, že funkce ledvin se obecně

snižuje s

věkem, může u starších pacientů docházet ke sníženému vylučování a zvýšené expozici

fondaparinuxu (viz bod 5.2). Fondaparinux by měl být u starších pacientů podáván s opatrností (viz
bod 4.2).

Nízká tělesná hmotnost

• Prevence VTE -

U pacientů s tělesnou hmotností <50 kg existuje zvýšené riziko krvácení.

Vylučování fondaparinuxu se snižuje s hmotností. U těchto pacientů by fondaparinux měl být
podáván s opatrností (viz bod 4.2).

•

Léčba tromboflebitidy - Zatím nejsou žádné dostupné klinické údaje týkající se užití
fondaparinuxu k

léčbě tromboflebitidy u pacientů s tělesnou hmotností nižší než 50 kg, proto

se fondaparinux k

léčbě tromboflebitidy u těchto pacientů nedoporučuje (viz bod 4.2).

Poškození ledvin

• Prevence VTE -

Je známo, že fondaparinux je převážně vylučován ledvinami. U pacientů

s clearance kreatininu

<50 ml/min

existuje zvýšené riziko krvácení a VTE a léčba by měla být

podávána s opatrností (viz body 4.2, 4.3 a 5.2). K dispozici jsou pouze omezené klinické údaje

u pacientů s clearance kreatininu méně než 30 ml/min.

•

Léčba tromboflebitidy - Fondaparinux se nesmí užívat u pacientů s clearance kreatininu
<20

ml/min (viz bod 4.3). U pacientů s clearance kreatininu v rozmezí od 20 do 50 ml/min je

třeba dávku snížit na 1,5 mg jednou denně (viz body 4.2 a 5.2). Bezpečnost a účinnost dávky
1,5 mg nebyla zatím hodnocena.

Těžké poškození jater

• Prevence VTE - Není nutná úprava dávkování fondaparinuxu. Podávání fondaparinuxu by

však mělo být zváženo u pacientů s těžkým poškozením jater kvůli zvýšenému riziku krvácení
z

důvodu nedostatku koagulačních faktorů (viz bod 4.2).

• Lé

čba tromboflebitidy - Zatím nejsou k dispozici žádné klinické údaje týkající se užití

fondaparinuxu k

léčbě tromboflebitidy u pacientů s těžkou poruchou jaterních funkcí, proto se

fondaparinux k

léčbě tromboflebitidy u těchto pacientů nedoporučuje (viz bod 4.2).

Pacienti s heparinem indukovanou trombocytopenií (HIT)

Fondaparinux by měl být podáván s opatrností pacientům s HIT v anamnéze. Účinnost a bezpečnost

fondaparinuxu nebyla u pacientů s HIT typu II formálně studována. Fondaparinux se neváže na

destičkový faktor 4 a nereaguje zkříženě se sérem pacientů s heparinem indukovanou trombocytopenií

(HIT) typu II. Nicméně, u pacientů léčených fondaparinuxem byly vzácně spontánně hlášeny případy

HIT. Kauzální souvislost mezi léčbou fondaparinuxem a výskytem HIT dosud nebyla stanovena.

Alergie na latex

Ochranný kryt jehly předplněné injekční stříkačky obsahuje suchou přírodní latexovou gumu, která

může u osob citlivých na latex vyvolat alergickou reakci.

4.5

Interakce s

jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Riziko krvácení zvyšuje současné podávání fondaparinuxu a látek, které mohou zvyšovat riziko
hemorhagií (viz bod 4.4).

Perorální antikoagulancia (warfarin), inhibitory destiček (kyselina acetylsalycilová), NSAID
(piroxikam) a digoxin farmakokinet

iku fondaparinuxu neovlivňují. Dávka fondaparinuxu (10 mg)

interakčních studiích byla vyšší než doporučená dávka pro současné indikace. Fondaparinux

neovlivňuje INR aktivitu warfarinu ani krvácivost při léčbě kyselinou acetylsalicylovou nebo
piroxikamem ani farmakokinetiku digoxinu v rovnovážném stavu.

Následující léčba jinými antikoagulancii

Jestliže bude zahájena následující léčba s heparinem nebo LMWH, první injekce by měla být
zpravidla podána jeden den po poslední injekci fondaparinuxu.
Jestliže je

žádoucí následující léčba antagonisty vitamínu K, v léčbě s fondaparinuxem by se mělo

pokračovat, dokud nebude dosaženo cílových hodnot INR.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Adekvátní údaje o podávání fondaparinuxu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech
jsou vzhledem k omezené expozici

nedostatečné pro posouzení účinků na průběh těhotenství,

embryonální/fetální vývoj, porod a postnatální vývoj. Fondaparinux by neměl být předepisován

těhotným ženám, pokud to není zcela nezbytné.

Kojení

Fondaparinux je vylučován do mléka potkanů, ale není známo, zda je fondaparinux vylučován do

lidského mateřského mléka. Kojení se během léčby fondaparinuxem nedoporučuje. Perorální absorpce

dítětem je však nepravděpodobná.

Fertilita
Žádné údaj

e o vlivu fondaparinuxu na fertilitu u člověka nejsou k dispozici. Studie na zvířatech

neprokázaly žádné účinky fondaparinuxu na fertilitu.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny.

4.8

Nežádoucí účinky

Nejčastějšími hlášenými závažnými nežádoucími účinky jsou v případě fondaparinuxu krvácivé

komplikace (v různých místech zahrnujících vzácné případy intrakraniálního/intracerebrálního a
retroperitoneálního krvácení) a

anémie. Fondaparinux by měl být podáván s opatrností u pacientů, u

kterých je zvýšené riziko vzniku hemoragie (viz bod 4.4).

Bezpečnost fondaparinuxu 2,5 mg byla hodnocena u 3 595 pacientů podstupujících závažnější

ortopedický zákrok na dolních končetinách, léčených nejvýše 9 dnů, u 327 pacientů podstupujících

operaci fraktury kyčle léčených po 3 týdny následující po 1 týdnu iniciální profylaxe, u 1407 pacientů

podstupujících břišní operaci léčených nejvýše 9 dnů a u 425 pacientů s interním onemocněním, kteří

byli léčeni pro riziko tromboembolických komplikací až 14 dnů.

Nežádoucí účinky, jejichž výskyt dle hlášení zkoušejícího přinejmenším mohl souviset s podáváním
fondaparinuxu, jsou uvedeny v

rámci třídění dle četnosti (velmi časté ≥1/10; časté: ≥1/100 až <1/10;

méně časté: ≥1/1000 až <1/100; vzácné: ≥1/10 000 až <1 000; velmi vzácné <1/10 000) a dle
orgánového systému v

sestupném pořadí závažnosti. Tyto nežádoucí účinky by měly být

interpretovány v návaznosti na chirurgický výkon a v medicínském kontextu.

Klasifikace orgánových

systémů dle MedDRA

Nežádoucí účinky u pacientů
podstupujících velký
ortopedický výkon na dolních

končetinách a/nebo břišní
operaci

Nežádoucí účinky u

pacientů s interním

onemocněním

Infekce a infestace

Vzácné:

pooperační infekce v ráně

Poruchy krve a
lymfatického systému

Časté: pooperační krvácení,
anémie

Méně časté: krvácení (epistaxe,
gastrointestinální krvácení,
hemoptýza, hematurie, hematom),
trombocytopenie, purpura,
trombocytémie, poruchy krevních

destiček, koagulační poruchy

Časté: krvácení (hematom,
hematurie, hemoptýza,
krvácení z dásní)

Méně časté: anémie

Poruchy imunitního
systému

Vzácné: alergická reakce

(včetně

velmi vzácně hlášených případů
angioedému,
anafylaktoidních/anafylaktických
reakcí)

Vzácné: alergická reakce

(včetně velmi vzácně

hlášených případů
angioedému,
anafylaktoidních/anafylaktick
ých reakcí)

Poruchy metabolismu a
výživy

Vzácné: hypokalémie

Poruchy nervového
systému

Vzácné: úzkost, somnolence,

vertigo, závratě, bolest hlavy,
zmatenost

Cévní poruchy

Vzácné: hypotenze

Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy

Vzácné: dušnost, kašel

Méně časté: dušnost

Gastrointestinální
poruchy

Méně časté: nauzea, zvracení,
Vzácné:

bolest břicha, dyspepsie,

gastritida, zácpa, průjem

Poruchy jater a
žlu

čových cest

Méně časté: zvýšení jaterních

enzymů, poruchy jaterních funkcí
Vzácné: bilirubinémie

Poruchy kůže a podkožní

tkáně

Méně časté: vyrážka, svědění

Méně časté: vyrážka, svědění

Celkové poruchy a
reakce v

místě aplikace

Méně časté: otok, periferní otok,

horečka, sekrece z ran
Vzácné: bolest na hrudi, únava,
návaly horka, bolest dolních

končetin, genitální otok, zrudnutí

kůže, synkopa

Méně časté: bolest na hrudi

jiných studiích nebo v rámci zkušeností po uvedení na trh byly vzácně popsány případy

intrakraniálního/intracerebrálního a retroperitoneálního krvácení.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích

účinků uvedeného v

Dodatku V

4.9

Předávkování

Podávání fondaparinuxu může vést při vyšším než doporučeném dávkování ke zvýšenému riziku
krvácení. Žádné antidotum pro fondaparinux není známo.

Předávkování spojené s krvácivými komplikacemi by mělo vést k přerušení léčby a vyhledání

primární příčiny. Mělo by být zváženo zahájení vhodné terapie, jako je chirurgická hemostáza, krevní

převod, transfúze čerstvé plazmy, plazmaferéza.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antitrombotikum.
ATC kód: B01AX05

Farmakodynamické účinky

Fondaparinux je syntetický a selektivní inhibitor aktivovaného faktoru X (Xa). Antitrombotická

aktivita fondaparinuxu je výsledkem antitrombinem III (ATIII) zprostředkované selektivní inhibice

faktoru Xa. Selektivní vazbou na ATIII fondaparinux zesiluje (asi 300x) přirozenou neutralizaci

faktoru Xa ATIII. Neutralizace faktoru Xa přerušuje kaskádu srážení krve a inhibuje jak tvorbu
trombinu, tak vznik trombu. Fondaparinux nedeaktivuje trombin (aktivovaný faktor II) a nemá žádný

vliv na destičky.

V dávce 2,5

mg fondaparinux neovlivňuje běžné koagulační testy, jako aktivovaný parciální

trombinový čas (aPTT), aktivovaný čas srážení (ACT) nebo protrombinový čas (PT)/test
mezinárodního

normalizovaného poměru (INR) v plazmě ani krvácivý čas nebo fibrinolytickou

aktivitu. Nicméně, vzácně byly spontánně hlášeny případy prodloužení aPTT.

Fondaparinux nereaguje

zkříženě se sérem od pacientů s heparinem vyvolanou trombocytopenií.

Klinické studie

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u pacientů podstupujících závažnější

ortopedické operace dolních končetin léčených nejvýše 9 dnů: klinický program fondaparinuxu byl

navržen tak, aby prokázal účinnost fondaparinuxu v prevenci žilních tromboembolických příhod

(VTE), tj. proximální a distální hluboké žilní trombózy (DVT) a plicní embolie (PE) u pacientů

podstupujících závažnější ortopedický zákrok na dolních končetinách, jako např. operace zlomeniny

kyčle, závažnější operace kolena nebo náhrada kyčelního kloubu. Více než 8 000 pacientů (fraktura

kyčle – 1 711, náhrada kyčelního kloubu – 5 829, závažnější operace kolena – 1 367) bylo zařazeno
v kontrolovaných klinických studiích fází II a III. Fondaparinux 2,5

mg jedenkrát denně se začátkem

podávání 6-8 hod. po operaci byl srovnáván s

enoxaparinem 40 mg jedenkrát denně se začátkem

podávání 12 hod. před operací, nebo 30 mg dvakrát denně se začátkem podávání 12-24 hod. po
operaci.

Ve společné analýze těchto studií byla předepsaná doporučená dávka fondaparinuxu proti enoxaparinu
spojena se signifikantním poklesem (54% - [95% CI, 44%; 63%]) v

počtu VTE vyhodnocených 11

dnů po operaci, nezávisle na typu provedené operace. Většina hlavních cílových parametrů příhod

byla diagnostikována pomocí předem naplánované venografie a spočívala hlavně v distální DVT,

avšak incidence proximální DVT byla také signifikantně redukována. Incidence symptomatické VTE,
zahrnující PE, se v

rámci jednotlivých skupin signifikantně nelišila.

Ve studiích proti enoxapar

inu 40 mg jedenkrát denně se začátkem podávání 12 hodin před operací

bylo pozorováno větší krvácení u 2,8% pacientů léčených fondaparinuxem v doporučené dávce, a u
2,6% s enoxaparinem.

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u pacientů podstupujících operaci

zlomeniny kyčle léčených nejvýše 24 dnů následujících po 1 týdnu iniciální profylaxe:
V

randomizované dvojitě zaslepené studii bylo léčeno 737 pacientů fondaparinuxem 2,5 mg jedenkrát

denně po 7 +/- 1 dnů následujících po operaci fraktury kyčle. Na konci tohoto období 656 pacientů

náhodně dostávalo fondaparinux 2,5 mg jedenkrát denně nebo placebo po dalších 21 +/- 2 dnů.

Fondaparinux způsobil významnou redukci v celkovém počtu VTE ve srovnání s placebem [3 pacienti

(1,4%) proti 77 pacientům (35%)]. Většina (70/80) ze zaznamenaných VTE příhod byly venograficky

prokázané nesymptomatické případy DVT. Fondaparinux také způsobil signifikantní redukci v počtu

symptomatických VTE (DVT a/nebo PE) [1 (0,3%) proti 9 (2,7%) pacientům] včetně popsaných dvou

smrtelných PE ve skupině s placebem. Závažné krvácení, vždy v místě operace, a žádné smrtelné bylo

pozorováno u 8 pacientů (2,4%) léčených fondaparinuxem 2,5 mg ve srovnání s 2 (0,6%) s placebem.

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u pacientů podstupujících břišní operaci, u

kterých se předpokládá vysoké riziko tromboembolických komplikací, jako jsou např. pacienti

podstupující operaci zhoubného nádoru v břišní dutině: Ve dvojitě zaslepené klinické studii bylo

2927 pacientů randomizováno do skupiny dostávající fondaparinux 2,5 mg jedenkrát denně nebo do

skupiny dostávající dalteparin 5000 IU jedenkrát denně, s jednou předoperační injekcí o dávce 2500

IU a první pooperační injekcí o dávce 2500 IU, po dobu 7 ± 2 dny. Hlavními operačními místy byla

oblast kolorektální, gastrická, hepatální, cholecystektomie a další operace žlučových cest. Šedesát

devět procent pacientů podstoupilo operační zákrok pro zhoubný nádor. Pacienti podstupující

urologickou operaci (kromě operace ledvin) nebo gynekologickou operaci, laparoskopický zákrok

nebo cévní operaci nebyli do studie začleněni.

V

této studii byla incidence celkové VTE 4,6 % (47/1027) ve skupině dostávající fondaparinux oproti

6,1 % (62/1021) ve skupině dostávající dalteparin: snížení míry pravděpodobnosti [ 95 % CI ] = - 25,8
% [ -49,7 %, 9,5

% ]. Rozdíl v četnosti celkové VTE mezi léčenými skupinami, který nebyl statisticky

významný, byl dán zejména redukcí asymptomatické distální DVT. Incidence symptomatické DVT

byla u obou skupin podobná: 6 pacientů (0,4 %) ve skupině dostávající fondaparinux oproti 5

pacientům (0,3 %) ve skupině dostávající dalteparin. V rozsáhlé podskupině pacientů podstupujících

operaci zhoubného nádoru (69 % pacientů v souboru) byla četnost VTE 4,7 % ve skupině dostávající
fondapa

rinux oproti 7,7 % ve skupině dostávající dalteparin.

Velké krvácení bylo zaznamenáno u 3,4 % pacientů užívajících fondaparinux a u 2,4 % pacientů
užívajících dalteparin.

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u pacientů s interním onemocněním s
vysokým rizikem tromboembo

lických komplikací kvůli omezené pohyblivosti během akutních

onemocnění: V randomizované dvojitě zaslepené studii bylo léčeno 839 pacientů fondaparinuxem 2,5

mg jedenkrát denně nebo placebem po dobu 6 – 14 dnů. V této studii byli zahrnuti akutně nemocní

pacienti ve věku ≥60 let, u kterých se předpokládá klid na lůžku po dobu minimálně 4 dnů, a dále

pacienti hospitalizovaní pro městnavé srdeční selhání NYHA třídy IIII/IV a/nebo akutní respirační

onemocnění a/nebo akutní infekční nebo zánětlivé onemocnění. Fondaparinux signifikantně snížil

celkový poměr VTE ve srovnání s placebem [18 pacientů (5,6%) proti 34 pacientům (10,5%)]. Většina

příhod byly asymptomatické distální DVT. Fondaparinux také signifikantně snížil počet fatálních PE

[0 pacientů (0,0%) proti 5 pacientům (1,2%)]. Závažnější krvácení bylo pozorováno u 1 pacienta
(0,2%) v

každé skupině.

Léčba pacientů s akutní, symptomatickou, spontánní tromboflebitidou bez současné
flebotrombózy (DVT)

Randomizovaná, dvojitě zaslepená klinická studie (CALISTO) zahrnovala 3002 pacientů s akutní,

symptomatickou, izolovanou, spontánní tromboflebitidou dolních končetin v délce alespoň 5 cm, která

byla potvrzená kompresní ultrasonografií. Do studie nebyli zařazeni pacienti, kteří měli současnou
DVT nebo tromboflebitidu lokalizovanou ve vzdálenosti kratší než 3 cm od safenofemorální junkce.

Ze studie byli vyloučeni pacienti, kteří měli těžkou poruchu jaterních funkcí, těžkou poruchu renálních
funkcí (clearance kreatininu < 30 ml/min), nízkou t

ělesnou hmotnost (< 50 kg), aktivní nádorové

onemocnění, symptomatickou plicní embolii, kteří v nedávné době prodělali DVT/PE (před < 6

měsíci) nebo tromboflebitidu (před < 90 dny), měli tromboflebitidu související se skleroterapií nebo
vzniklou následkem komplikací intravenózní kanyly

, nebo kteří měli vysoké riziko krvácení.

Pacienti byli randomizováni k léčbě fondaparinuxem v dávce 2,5 mg jednou denně nebo k podávání
placeba po dobu 45

dnů. Léčba byla doplněna elastickými punčochami, analgetickou a/nebo lokální

protizánětlivou léčbou NSAID. Následné sledování pokračovalo až do dne 77. Populaci pacientů ve

studii tvořily z 64 % ženy, medián věku byl 58 let a 4,4 % pacientů mělo clearance kreatininu < 50
ml/min.

Primární cílový parametr účinnosti, který byl tvořen symptomatickou PE, symptomatickou DVT,
symptomatickým rozší

řením tromboflebitidy, rekurencí symptomatické tromboflebitidy nebo úmrtím

do dne 47, byl výrazně snížen z 5,9 % ve skupině s placebem na 0,9 % ve skupině léčené
fondaparinuxem v dávce 2,5 mg (snížení relativního rizika: 85,2 %; 95 % CI, 73,7 % až 91,7 %

[p<0,001]). Incidence každé tromboembolické složky primárního cílového parametru byla rovněž

významně snížena u pacientů léčených fondaparinuxem a to následovně: symptomatická PE [0 (0 %)
vs. 5 (0,3 %) (p=0,031)], symptomatická DVT [3 (0,2 %) vs. 18 (1,2 %); snížení relativního rizika

83,4 % (p<0,001)], rozšíření symptomatické tromboflebitidy [4 (0,3 %) vs. 51 (3,4 %); snížení
relativního rizika 92,2 % (p<0,001)], rekurence symptomatické tromboflebitidy [5 (0,3 %) vs. 24 (1,6
%); snížení relativního rizika 79,2 % (p<0,001)].

Výskyt mortality byl nižší a podobný mezi léčebnými skupinami s počtem 2 (0,1%) úmrtí ve skupině
s

fondaparinuxem oproti 1 (0,1 %) úmrtí ve skupině s placebem.

Účinnost léčby přetrvávala až do dne 77 a byla konzistentní ve všech předdefinovaných podskupinách

včetně pacientů s varikózními žilami a pacientů s tromboflebitidou lokalizovanou distálně od kolene.

Závažné krvácení se v

průběhu léčby objevilo u 1 (0,1 %) pacienta léčeného fondaparinuxem a 1 (0,1

%) pacienta ve skupině s placebem. Klinicky významné nezávažné krvácení se objevilo u 5 (0,3 %)

pacientů léčených fondaparinuxem a 8 (0,5 %) pacientů ve skupině s placebem.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po subkutánním podání se fondaparinux kompletně a rychle vstřebává (absolutní biologická

dostupnost je 100%). Po jednorázovém subkutánním injekčním podání 2,5 mg fondaparinuxu mladým

zdravým jedincům nastupuje vrchol plazmatické koncentrace (průměrná C

max

= 0,34 mg/l) za 2 hod.

po podání. Plazmatická koncentrace odpovídající polovině průměrné koncentrace C

max

je dosaženo 25

minut po podání.

U starších zdravých osob je farmakokinetika fondaparinuxu lineární v

rozmezí od 2 do 8 mg při

subkutánním podání. P

ři podávání jedenkrát denně je rovnovážný stav hladiny v plazmě dosažen za 3

až 4 dny při 1,3násobném vzestupu C

max

a AUC.

Odhady průměrných hodnot farmakokinetických parametrů (CV%) fondaparinuxu v ustáleném stavu u

pacientů podstupujících náhradu kyčelního kloubu léčených fondaparinuxem 2,5 mg jedenkrát denně
jsou: C

max

(mg/l) – 0,39 (31%), T

max

(h) – 2,8 (18%) a C

min

(mg/l) –

0,14 (56%). U pacientů se

zlomeninou kyčle, v souvislosti s jejich vyšším věkem, jsou plazmatické koncentrace fondaparinuxu
v rovnovážném stavu: C

max

(mg/l) – 0,50 (32%), C

min

(mg/l) – 0,19 (58%).

Distribuce

Distribuční objem fondaparinuxu je limitován (7-11 litrů). In vitro se fondaparinux vysoce a

specificky váže na protein antitrombin, vazbou dávkově závislou na plazmatické koncentraci (98,6%
až 97,0% v rozmezí koncentrace od 0,5 do 2 mg/l).

Fondaparinux se významně neváže na jiné

plazmatické proteiny, včetně destičkového faktoru 4 (PF4).

Poněvadž fondaparinux se významně neváže na jiné plazmatické bílkoviny než ATIII, nepředpokládají

se žádné interakce v

důsledku vzájemného vytěsňování s jinými léčivými přípravky.

Biotransformace

Ačkoliv to není vyhodnoceno, není prokázáno, že by se fondaparinux metabolizoval, a zejména

neexistuje žádný důkaz existence aktivních metabolitů.

Fondaparinux neinhibuje CYP450 (CYP1A2, CYP2A6, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6, CYP2E1
nebo CYP3A4) in vitro. Vzhledem k

tomu se neočekává, že bude interagovat s ostatními léčivými

přípravky in vivo inhibicí zprostředkovanou metabolismem CYP.

Eliminace

Eliminační poločas (t

) je okolo 17 hodin u zdravých mladých osob a okolo 21 hodin u zdravých

starších osob. Fondaparinux je vylučován do 64 – 77% ledvinami v nezměněné podobě.

Zvláštní

skupiny pacientů

Děti - Použití fondaparinuxu k prevenci žilních tromboembolických příhod (VTE) nebo k léčbě
trombózy povrchových žil nebylo u této populace hodnoceno.

Starší pacienti-Renální funkce mohou klesat s

věkem, eliminační kapacita pro fondaparinux může být

tedy u starších pacientů redukována. U pacientů >75 let podstupujících ortopedický zákrok byla

plazmatická clearance snížena přibližně 1,2 až 1,4krát než u pacientů <65 let.

Poškození ledvin - Ve srovnání s pacienty s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu >80 ml/min),

u pacientů s mírným poškozením ledvin (clearance kreatininu 50 až 80 ml/min) je plazmatická

clearance nižší 1,2 až 1,4krát a u pacientů se středně závažným poškozením ledvin (clearance

kreatininu 30 až 50 ml/min) je průměrně 2krát nižší. U závažného poškození ledvin (clearance
kreatininu < 30 ml/min) je

plazmatická clearance přibližně 5krát nižší než u normálních ledvinných

funkcí. Odpovídající konečné hodnoty poločasů byly 29 hod. u středně závažného poškození a 72

hodin u pacientů se závažným poškozením ledvin.

Pohlaví -

Při zohlednění tělesné hmotnosti nebyly pozorovány žádné pohlavní rozdíly.

Rasa -

Prospektivně nebyly prováděny žádné studie farmakokinetických rozdílů mezi rasami.

Nicméně studie provedené v Asii (Japonsku) u zdravých osob neodhalily rozdíl ve
farmakokinetických profilech ve srovná

ní se zdravými bělochy. Rovněž nebyl pozorován žádný rozdíl

plazmatické clearance mezi černochy a bělochy podstupujícími ortopedické operace.

Tělesná hmotnost - Plazmatická clearance fondaparinuxu stoupá s tělesnou hmotností (vzestup o 9%
na 10 kg).

Poškození jater -

Po podání jednorázové subkutánní dávky fondaparinuxu jedincům se středně těžkým

jaterním poškozením (typu B dle Child-Pughovy klasifikace) došlo ve srovnání s osobami s normální
jaterní funkcí ke snížení C

max

a AUC celkového (tj. vázaného i nevázaného) fondaparinuxu o 22 %,

resp. o 39 %. Nižší plazmatické koncentrace fondaparinuxu jsou přisuzovány snížené vazbě na ATIII

vznikající sekundárně v důsledku nižších plazmatických koncentrací ATIII u jedinců s jaterním
poškozením, což vede ke zvýšené renální clearance fondaparinuxu. V

důsledku toho lze předpokládat,

že se koncentrace nevázaného fondaparinuxu u pacientů s mírným až středně těžkým jaterním

poškozením nemění a na základě farmakokinetických údajů tedy není nutná žádná úprava dávkování.

F

armakokinetika fondaparinuxu nebyla hodnocena u pacientů s těžkým jaterním poškozením (viz

body 4.2 a 4.4)

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po

opakovaném podávání a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Studie na zvířatech

zaměřené na toxický vliv na reprodukci jsou vzhledem k limitované expozici nedostatečné.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Chlorid sodný
Voda na injekci
Kyselina chlorovodíková
Hydroxid sodný

6.2

Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k

dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s žádnými

dalšími léčivými přípravky.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní o

patření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Skleněný válec (1 ml) spojený s jehlou kalibru 27 x 12,7 mm zazátkovaný brombutylovou nebo
chlorbutylovou elastickou pístovou zátkou.

Arixtra je dostupná v

balení po 2, 7, 10 a 20 předplněných injekčních stříkačkách. Existují dva typy

injekčních stříkaček:

•

injekční stříkačka se žlutým pístem a automatickým bezpečnostním systémem

•

injekční stříkačka se žlutým pístem a manuálním bezpečnostním systémem.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Subkutánní injekce je podávána stejným způsobem jako klasickou injekční stříkačkou.

Parenterální roztok má být před podáním vizuálně zkontrolován, zda neobsahuje částečky látky a

nemá změněnou barvu.

Návod na aplikaci pacientem je uveden v příbalové informaci.

Ochranný systém jehly předplněných injekčních stříkaček s Arixtrou byl navržen tak, aby

bezpečnostní systém zabránil poranění hrotem jehly po aplikaci injekce.

Veškerý nepoužitý

léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními

požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Aspen Pharma Trading Limited
3016 Lake Drive
Citywest Business Campus
Dublin 24

Irsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/02/206/005-008
EU/1/02/206/024
EU/1/02/206/025
EU/1/02/206/026

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 21. března 2002

Datum posledního prodloužení registrace: 21. března 2007

10.

DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské agentury pro

léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Arixtra 2,5 mg/0,5

ml injekční roztok, předplněná injekční stříkačka

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna předplněná injekční stříkačka (0,5 ml) obsahuje fondaparinuxum natricum 2,5 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: Obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné dávce a je
tedy v

podstatě sodíku prostý.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Roztok je čirá a bezbarvá kapalina.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u dospělých pacientů podstupujících závažnější

ortopedický zákrok na dolních končetinách, jako např. zlomenina kyčle, závažnější operace kolena

nebo náhrada kyčelního kloubu.

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u dospělých pacientů podstupujících břišní

operaci, u kterých se předpokládá vysoké riziko tromboembolických komplikací, jako jsou např.

pacienti podstupující operaci zhoubného nádoru v břišní dutině (viz bod 5.1).

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u dospělých pacientů s interním onemocněním, u
kterých se usuzuje n

a vysoké riziko VTE a kteří jsou nepohybliví kvůli akutní chorobě jako např.

srdeční nedostatečnost a/nebo akutní respirační onemocnění, a/nebo akutní infekce nebo zánětlivé

onemocnění.

Léčba nestabilní anginy pectoris nebo infarktu myokardu bez elevace úseku ST (UA/NSTEMI) u

dospělých pacientů, u kterých není indikována urgentní (<120 minut) invazivní léčba (PCI) (viz body
4.4 a 5.1).

Léčba infarktu myokardu s elevací úseku ST (STEMI) u dospělých pacientů, kteří jsou léčeni

trombolytiky nebo u pacientů, kteří zpočátku nejsou léčeni žádnou jinou formou reperfúzní terapie.

Léčba akutní symptomatické spontánní tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy

u dospělých (viz body 4.2 a 5.1).

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování
Pacienti pod

stupující velký ortopedický nebo břišní výkon

Doporučená dávka fondaparinuxu je 2,5 mg jednou denně podaná pooperačně subkutánní injekcí.

Počáteční dávka by měla být podána 6 hodin po chirurgickém uzavření za předpokladu, že bylo
zastaveno krvácení.

Léčba by měla pokračovat až do snížení rizika tromboembolických příhod, obvykle do propuštění

pacienta, nejméně po dobu 5 až 9 dní po operaci. Zkušenost ukazuje, že u pacientů po operaci

zlomeniny kyčle riziko VTE přetrvává déle než 9 dnů po operaci. U těchto pacientů má být zváženo
použití prodloužené profylaxe fond

aparinuxem až na dalších 24 dnů (viz bod 5.1).

U pacientů s interním onemocněním s vysokým rizikem tromboembolických komplikací je třeba
individuální posouzení

Doporučená dávka fondaparinuxu je 2,5 mg jednou denně podaná subkutánní injekcí. U pacientů
s interním

onemocněním byla klinicky studována délka léčby 6 – 14 dnů (viz bod 5.1).

Léčba nestabilní anginy pectoris/infarktu myokardu bez elevace úseku ST (UA/NSTEMI)

Doporučená dávka fondaparinuxu je 2,5 mg jedenkrát denně ve formě subkutánní injekce.

Léčba se zahajuje co nejdříve po stanovení diagnózy a v léčbě se pokračuje po dobu maximálně 8 dnů

nebo do ukončení hospitalizace, pokud k němu dojde dříve.

Pokud je u pacienta prováděna perkutánní koronární intervence (PCI), měl by být v průběhu PCI
podán nefrakcionovaný heparin (UFH) podle

běžné klinické praxe, přičemž je třeba vzít v úvahu

potenciální riziko krvácení včetně doby od podání poslední dávky fondaparinuxu (viz bod 4.4). Doba

opětovného zahájení subkutánního podávání přípravku Arixtra po vyjmutí vodiče by měla být určena

na základě klinického posouzení. V pivotní klinické studii s pacienty s UA/NSTEMI nebyla léčba

fondaparinuxem zahájena dříve, než za 2 hodiny po vyjmutí vodiče.

Léčba infarktu myokardu s elevací úseku ST (STEMI)

Doporučená dávka fondaparinuxu je 2,5 mg jedenkrát denně. První dávka přípravku Arixtra se podává

intravenózně a následující dávky se podávají subkutánní injekcí. Léčba se zahajuje co nejdříve po
stanovení diagnózy a v

léčbě se pokračuje po dobu maximálně 8 dnů nebo do ukončení hospitalizace,

pokud k němu dojde dříve.

Pokud je u pacienta prováděna PCI (jiná než primární), měl by být v průběhu PCI podán
nefrakcionovaný heparin (UFH) podle

běžné klinické praxe, přičemž je třeba vzít v úvahu potenciální

riziko krvácení včetně doby od podání poslední dávky fondaparinuxu (viz bod 4.4). Doba opětovného

zahájení subkutánního podávání fondaparinuxu po vyjmutí vodiče by měla být určena na základě
klinického posouzení. V piv

otní klinické studii s pacienty se STEMI nebyla léčba fondaparinuxem

zahájena dříve, než za 3 hodiny po vyjmutí vodiče.

• Pacienti,

kteří mají podstoupit rekonstrukční výkon na koronárních tepnách (CABG)

U pacientů se STEMI nebo UA/NSTEMI, kteří mají podstoupit rekonstrukční výkon na koronárních

tepnách (CABG), by Arixtra pokud možno neměla být podána v průběhu 24 hodin před operací a

léčba by měla být znovu zahájena 48 hodin po operaci.

Léčba tromboflebitidy

Doporučená dávka fondaparinuxu je 2,5 mg jednou denně. Fondaparinux se podávaná formou

podkožní injekce. Pacienti vhodní k léčbě fondaparinuxem v dávce 2,5 mg, musí mít akutní,

symptomatickou, izolovanou, spontánní tromboflebitidu dolních končetin v délce alespoň 5 cm, která
je potvrzená ultrazvukov

ým vyšetřením nebo jinými objektivními vyšetřovacími metodami. Léčbu je

třeba zahájit co nejdříve po stanovení diagnózy a po vyloučení současné flebotrombózy (hluboké žilní
trombózy) nebo tromboflebitidy ve vzdálenosti menší 3 cm od safenofemorální junkce.

Léčba má trvat

nejméně 30 dnů a nejdéle 45 dnů u pacientů s vysokým rizikem tromboembolických komplikací (viz
body 4.4 a 5.1).

Lékaři by mohli pacientům doporučit, aby si podávali injekci přípravku Arixtra sami.

Toto doporučení může lékař učinit pouze tehdy, když posoudí, že jsou pacienti schopni si injekci sami

aplikovat a pokud si to samotní pacienti přejí. Lékaři by v takovém případě měli pacientům poskytnout

jasné instrukce, jakým způsobem si mají injekci přípravku Arixtra správně aplikovat.

• Pacienti s

tromboflebitidou, kteří mají podstoupit chirurgický výkon nebo jiné invazivní zákroky

U pacientů s tromboflebitidou, kteří mají podstoupit chirurgický výkon nebo jiné invazivní zákroky, se

fondaparinux nemá podávat (je-

li to možné) v průběhu 24 hodin před chirurgickým výkonem.

Fondaparinux je možné znovu začít podávat nejdříve 6 hodin po zákroku, za předpokladu, že bylo
zastaveno krvácení.

Zvláštní skupiny pacientů

Prevence VTE po operaci

U pacientů podstupujících operaci vyžaduje podávání první injekce fondaparinuxu u pacientů ≥75 let
a/nebo s

tělesnou hmotností <50 kg a/nebo s poškozením ledvin s clearance kreatininu mezi 20 až 50

ml/min přísné dodržování načasování.

První dávka fondaparinuxu by ne

měla být podána dříve než 6 hodin po chirurgickém uzavření. Injekce

by neměla být aplikována, pokud nebylo zastaveno krvácení. (Viz bod 4.4).

Poškození ledvin:

• Profylaxe VTE -

Fondaparinux by neměl být užíván u pacientů s clearance kreatininu <20

ml/min (viz bod 4.3). U pacientů s clearance kreatininu v rozmezí od 20 do 50 ml/min by

měla být dávka snížena na 1,5 mg jedenkrát denně (viz body 4.4 a 5.2). U pacientů s mírným
poškozením funkce ledvin (clearance kreatininu >50 ml/min) není nutná žádná úprava
dávkování.

•

Léčba UA/NSTEMI a STEMI – Fondaparinux by neměl být podáván pacientům s clearance

kreatininu < 20 ml/min (viz bod 4.3). U pacientů s clearance kreatininu >20 ml/min není nutná
žádná úprava dávkování.

•

Léčba tromboflebitidy - Fondaparinux se nesmí podávat pacientům s clearance kreatininu <20

ml/min (

viz bod 4.3). U pacientů s clearance kreatininu v rozmezí od 20 do 50 ml/min je třeba

dávku snížit na 1,5

mg jednou denně (viz body 4.4 a 5.2). U pacientů s lehkou poruchou

renálních funkcí (clearance kreatininu >50 ml/min) není nutné žádné snížení dávky.

Bezpečnost a účinnost dávky 1,5 mg nebyla dosud hodnocena (viz bod 4.4).

Poškození jater

• Prevence

VTE a léčba UA/NSTEMI a STEMI - U pacientů s mírným nebo středně těžkým

jaterním poškozením není nutná žádná úprava dávkování. U pacientů s těžkým poškozením

jater by měl být fondaparinux podáván s opatrností, protože u této skupiny pacientů nebyl

přípravek hodnocen (viz body 4.4 a 5.2).

•

Léčba tromboflebitidy - Bezpečnost a účinnost fondaparinuxu u pacientů s těžkou poruchou
jaterních funkcí nebyla dosud hod

nocena, proto se podávání fondaparinuxu těmto pacientům

nedoporučuje (viz bod 4.4).

Pediatrická populace -

Podávání fondaparinuxu dětem do 17 let se vzhledem k chybějícím údajům o

bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje.

Nízká tělesná hmotnost

• Prevence VTE

a léčba UA/NSTEMI a STEMI - U pacientů s tělesnou hmotností <50 kg

existuje zvýšené riziko krvácení. Eliminace fondaparinuxu se při nízké tělesné hmotnosti

snižuje. Fondaparinux by měl být u pacientů s nízkou tělesnou hmotností podáván s opatrností
(viz bod 4.4).

•

Léčba tromboflebitidy - Bezpečnost a účinnost fondaparinuxu u pacientů s tělesnou hmotností

nižší než 50 kg nebyla dosud hodnocena, proto se podávání fondaparinuxu těmto pacientům

nedoporučuje (viz bod 4.4).

Způsob podání

• Subkutánní podání

Fondapa

rinux se podává hlubokou subkutánní injekcí pacientovi vleže. Místa vpichu by měla

být střídána mezi levou a pravou anterolaterální a levou a pravou posterolaterální břišní

stěnou. Aby se při použití předplněné injekční stříkačky zabránilo ztrátě léčivého přípravku,

nevytlačujte ze stříkačky před použitím vzduchovou bublinu. Celá délka jehly by měla být

zavedena kolmo do kožní řasy držené mezi palcem a ukazovákem; kožní řasa by měla být
držena po celou dobu injekce.

• Intravenózní podání (pouze první dávka u

pacientů se STEMI)

Intravenózně se přípravek podává existující intravenózní linkou buď přímo nebo za použití

nízkoobjemových minivaků (25 nebo 50 ml) s obsahem 0,9% roztoku chloridu sodného. Aby

se při použití předplněných injekčních stříkaček zabránilo ztrátám léčivého přípravku,

nevytlačujte vzduchovou bublinu ze stříkačky před podáním injekce. Po podání injekce je

třeba intravenózní katetr dostatečně propláchnout fyziologickým roztokem, aby se zajistilo,

že byl podán celý objem léčivého přípravku. Při podávání minivakem by infúze měla být

aplikována během 1 až 2 minut.

Další informace o

použití přípravku, zacházení s ním a o jeho likvidaci viz bod 6.6.

4.3

Kontraindikace

hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

aktivní klinicky významné krvácení

akutní bakteriální endokarditida

těžké poškození ledvin definované clearance kreatininu <20 ml/min.

4.4

Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Fondaparinux nesmí být podáván intramuskulárně.

Krvácení

Fondaparinux by měl být užíván s opatrností u pacientů se zvýšeným rizikem krvácení, jako např.

vrozená nebo získaná krvácivá onemocnění (tj. počet destiček <50 000/mm

), aktivní vředová

gastrointestinální choroba, nedávné intrakraniální krvácení nebo

stav krátce po operaci mozku, páteře

nebo očí a u zvláštních skupin pacientů, jak je uvedeno níže.

Při podávání v indikaci prevence VTE, by látky, které mohou zvyšovat riziko krvácení, neměly být

podávány současně s fondaparinuxem. Tyto látky zahrnují desirudin, fibrinolytika, antagonisty

receptorů GP IIb/IIIa, heparin, heparinoidy nebo nízkomolekulární heparin (LMWH). Pokud je třeba,

měla by být v souladu s informacemi bodu 4.5 podávána současná terapie antagonisty vitamínu K.

Ostatní protidestičkové léčivé přípravky (kyselina acetylsalicylová, dipyridamol, sulfinpyrazon,

tiklopidin nebo klopidogrel) a nesteroidní antiflogistika by měla být podávána s opatrností. Pokud je

současné podání nutné, je nezbytné pečlivé monitorování.

Při léčbě UA/NSTEMI a STEMI by fondaparinux měl být podáván s opatrností u pacientů, kteří jsou

současně léčeni dalšími látkami zvyšujícími riziko krvácení (jako jsou inhibitory GPIIb/IIIa nebo
trombolytika).

Léčba tromboflebitidy - Fondaparinux je třeba užívat s opatrností u pacientů, kteří jsou současně léčeni

dalšími léčivými přípravky, které zvyšují riziko krvácení.

PCI a riziko trombu vodícího katetru

U pacientů se STEMI podstupujícími primární PCI se podání fondaparinuxu před a v průběhu PCI

nedoporučuje. Podobně u pacientů s UA/NSTEMI, kteří jsou v život ohrožujícím stavu vyžadujícím

urgentní revaskularizaci, se podání fondaparinuxu před a v průběhu PCI nedoporučuje. Jedná se o
pacienty s refrakterní nebo rekurentní anginou pectoris spojenou s dynamickou odchylkou úseku ST,

e srdečním selháním, s život ohrožujícími arytmiemi nebo s hemodynamickou nestabilitou.

U pacientů s UA/NSTEMI a STEMI podstupujících PCI (jinou než primární) se podávání

fondaparinuxu jako samotného antikoagulancia nedoporučuje z důvodu zvýšeného rizika vzniku
trombu ve vodícím katetru (viz klinické studie v

bodě 5.1). Proto by měl být v průběhu PCI (jiné než

primární) podáván UFH

jako podpůrná léčba podle běžné klinické praxe (viz dávkování v bodě 4.2).

Pacienti s tromboflebitidou

Před zahájením léčby fondaparinuxem je třeba potvrdit, že tromboflebitida je od safenofemorální
junkce vzdálená více než 3

cm. Zároveň je třeba vyloučit současnou flebotrombózu pomocí kompresní

ultrasonografie nebo jinými objektivními vyšetřovacími metodami. Zatím nejsou k dispozici žádné
údaje týkající se užití fondaparinuxu v dávce 2,5

mg u pacientů s tromboflebitidou a současnou

flebotrombózou nebo u pacientů s tromboflebitidou lokalizovanou blíže než 3 cm od safenofemorální
junkce (viz body 4.2 a 5.1).

Bezpečnosti a účinnost fondaparinuxu v dávce 2,5 mg nebyla zatím hodnocena u následujících skupin

pacientů: pacienti s tromboflebitidou po skleroterapii nebo způsobenou následkem komplikací
intravenózní kanyly, pacienti s anamnézou tromboflebitidy v

průběhu posledních 3 měsíců, pacienti

s anamnézou

žilní tromboembolické příhody v průběhu posledních 6 měsíců nebo pacienti s aktivním

nádorovým onemocněním (viz body 4.2 a 5.1).

Míšní/Epidurální anestézie

U pacientů podstupujících velký ortopedický výkon nelze při současném užití fondaparinuxu a

míšní/epidurální anestézie nebo míšní punkce vyloučit míšní/epidurální nebo spinální hematomy, které
mohou vést k

dlouhodobé nebo trvalé paralýze. Riziko těchto vzácných příhod může být vyšší při

pooperačním dlouhodobějším užití epidurálních katetrů nebo současném užití jiných léčiv

ovlivňujících hemostázu.

Starší pacienti
U starší populace existuje zvýšené riziko krvácení. Vzhledem k

tomu, že funkce ledvin se obecně

snižuje s

věkem, může u starších pacientů docházet ke sníženému vylučování a zvýšené expozici

fondaparinuxu (viz bod 5.2). Fondaparinux by měl být u starších pacientů podáván s opatrností (viz
bod 4.2).

Nízká tělesná hmotnost

• Prevence

VTE a léčba UA/NSTEMI a STEMI - U pacientů s tělesnou hmotností <50 kg

existuje zvýšené riz

iko krvácení. Vylučování fondaparinuxu se snižuje s hmotností. U těchto

pacientů by fondaparinux měl být podáván s opatrností (viz bod 4.2).

•

Léčba tromboflebitidy - Zatím nejsou žádné dostupné klinické údaje týkající se užití
fondaparinuxu k

léčbě tromboflebitidy u pacientů s tělesnou hmotností nižší než 50 kg, proto

se fondaparinux k

léčbě tromboflebitidy u těchto pacientů nedoporučuje (viz bod 4.2).

Poškození ledvin

Je známo, že fondaparinux je převážně vylučován ledvinami.

• Profylaxe VTE -

U pacientů s clearance kreatininu <50 ml/min existuje zvýšené riziko

krvácení a VTE a léčba by měla být podávána s opatrností (viz body 4.2, 4.3 a 5.2).
K

dispozici jsou pouze omezené klinické údaje u pacientů s clearance kreatininu méně než 30

ml/min.

•

Léčba UA/NSTEMI a STEMI - Pro léčbu UA/NSTEMI a STEMI existují pouze omezené
klinické údaje o použití fondaparinuxu v dávce 2,5

mg jedenkrát denně u pacientů s clearance

kreatininu mezi 20 a 30 ml/min. Proto by o tom, zda prospěch léčby převáží možná rizika,

měl rozhodnout lékař (viz body 4.2 a 4.3).

•

Léčba tromboflebitidy - Fondaparinux se nesmí užívat u pacientů s clearance kreatininu
<20

ml/min (viz bod 4.3). U pacientů s clearance kreatininu v rozmezí od 20 do 50 ml/min je

třeba dávku snížit na 1,5 mg jednou denně (viz body 4.2 a 5.2). Bezpečnost a účinnost dávky

1,5 mg nebyla zatím hodnocena.

Těžké poškození jater

• Prevence VTE a

léčba UA/NSTEMI a STEMI - Není nutná úprava dávkování fondaparinuxu.

Podávání fondaparinuxu by však mělo být zváženo u pacientů s těžkým poškozením jater

kvůli zvýšenému riziku krvácení z důvodu nedostatku koagulačních faktorů (viz bod 4.2).

•

Léčba tromboflebitidy - Zatím nejsou k dispozici žádné klinické údaje týkající se užití
fondaparinuxu k

léčbě tromboflebitidy u pacientů s těžkou poruchou jaterních funkcí, proto se

fondaparinux k

léčbě tromboflebitidy u těchto pacientů nedoporučuje (viz bod 4.2).

Pacienti s heparinem indukovanou trombocytopenií (HIT)

Fondaparinux by měl být podáván s opatrností pacientům s HIT v anamnéze. Účinnost a bezpečnost

fondaparinuxu nebyla u pacientů s HIT typu II formálně studována. Fondaparinux se neváže na

destičkový faktor 4 a nereaguje zkříženě se sérem pacientů s heparinem indukovanou trombocytopenií

(HIT) typu II. Nicméně, u pacientů léčených fondaparinuxem byly vzácně spontánně hlášeny případy

HIT. Kauzální souvislost mezi léčbou fondaparinuxem a výskytem HIT dosud nebyla stanovena.

Alergie na latex

Ochranný kryt jehly předplněné injekční stříkačky může obsahovat suchou přírodní latexovou gumu,

která může u osob citlivých na latex vyvolat alergickou reakci.

4.5

Interakce s

jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Riziko krvácení zvyšuje současné podávání fondaparinuxu a látek, které mohou zvyšovat riziko
hemorhagií (viz bod 4.4).

Perorální anti

koagulancia (warfarin), inhibitory destiček (kyselina acetylsalycilová), NSAID

(piroxikam) a digoxin farmakokinetiku fondaparinuxu neovlivňují. Dávka fondaparinuxu (10 mg)
v

interakčních studiích byla vyšší než doporučená dávka pro současné indikace. Fondaparinux

neovlivňuje INR aktivitu warfarinu, ani krvácivost při léčbě kyselinou acetylsalicylovou nebo
piroxikamem ani farmakokinetiku digoxinu v rovnovážném stavu.

Následující léčba jinými antikoagulancii

Jestliže bude zahájena následující léčba s heparinem nebo LMWH, první injekce by měla být
zpravidla podána jeden den po poslední injekci fondaparinuxu.

Jestliže je žádoucí následující léčba antagonisty vitamínu K, v léčbě s fondaparinuxem by se mělo

pokračovat, dokud nebude dosaženo cílových hodnot INR.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Adekvátní údaje o podávání fondaparinuxu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech
jsou vzhledem k omezené expozici

nedostatečné pro posouzení účinků na průběh těhotenství,

embryonální/fetální vývoj, porod a postnatální vývoj. Fondaparinux

by neměl být předepisován

těhotným ženám, pokud to není zcela nezbytné.

Kojení

Fondaparinux je vylučován do mléka potkanů, ale není známo, zda je fondaparinux vylučován do

lidského mateřského mléka. Kojení se během léčby fondaparinuxem nedoporučuje. Perorální absorpce

dítětem je však nepravděpodobná.

Fertilita

Žádné údaje o vlivu fondaparinuxu na fertilitu u člověka nejsou k dispozici. Studie na zvířatech

neprokázaly žádné účinky fondaparinuxu na fertilitu.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny.

4.8

Nežádoucí účinky

Nejčastějšími hlášenými závažnými nežádoucími účinky jsou v případě fondaparinuxu krvácivé
komplikac

e (v různých místech zahrnujících vzácné případy intrakraniálního/intracerebrálního a

retroperitoneálního krvácení) a anémie. Fondaparinux by měl být podáván s opatrností u pacientů, u
kterých je zvýšené riziko vzniku hemoragie (viz bod 4.4).

Bezpečnost fondaparinuxu 2,5 mg byla hodnocena u:
- 3 595

pacientů podstupujících závažnější ortopedický zákrok na dolních končetinách, léčených

nejvýše 9 dnů
-

327 pacientů podstupujících operaci fraktury kyčle léčených po 3 týdny následující po 1 týdnu

iniciální profylaxe
-

1407 pacientů podstupujících břišní operaci léčených nejvýše 9 dnů

- 425

pacientů s interním onemocněním, kteří byli léčeni pro riziko tromboembolických komplikací

až 14 dnů
-

10 057 pacientů léčených pro UA nebo NSTEMI ACS

- 6 036 p

acientů léčených pro STEMI ACS

Pro indikaci prevence VTE jsou nežádoucí účinky, jejichž výskyt dle hlášení zkoušejícího

přinejmenším mohl souviset s podáváním fondaparinuxu, uvedeny v rámci třídění dle četnosti (velmi

časté ≥1/10; časté: ≥1/100 až <1/10; méně časté: ≥1/1000 až <1/100; vzácné: ≥1/10 000 až <1 000;
velmi vzácné

<1/10 000) a dle orgánového systému v

sestupném pořadí závažnosti. Tyto nežádoucí

účinky by měly být interpretovány v návaznosti na chirurgický výkon a v medicínském kontextu.

Klasifikace orgánových

systémů dle MedDRA

Nežádoucí účinky u pacientů
podstupujících velký
ortopedický výkon na dolních

končetinách a/nebo břišní
operaci

Nežádoucí účinky u

pacientů s interním

onemocněním

Infekce a infestace

Vzácné:

pooperační infekce v ráně

Poruchy krve a
lymfatického systému

Časté: pooperační krvácení,
anémie

Méně časté: krvácení (epistaxe,
gastrointestinální krvácení,
hemoptýza, hematurie, hematom),
trombocytopenie, purpura,
trombocytémie, poruchy krevních

destiček, koagulační poruchy

Časté: krvácení (hematom,
hematurie, hemoptýza,
krvácení z dásní)

Méně časté: anémie

Poruchy imunitního
systému

Vzácné: alergická reakce

(včetně

velmi vzácně hlášených případů
angioedému,
anafylaktoidních/anafylaktických
reakcí)

Vzácné: alergická reakce

(včetně velmi vzácně

hlášených případů
angioedému,
anafylaktoidních/anafylaktick
ých reakcí)

Poruchy metabolismu a
výživy

Vzácné: hypokalémie

Poruchy nervového
systému

Vzácné: úzkost, somnolence,

vertigo, závratě, bolest hlavy,
zmatenost

Cévní poruchy

Vzácné: hypotenze

Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy

Vzácné: dušnost, kašel

Méně časté: dušnost

Gastrointestinální
poruchy

Méně časté: nauzea, zvracení,
Vzácné:

bolest břicha, dyspepsie,

gastritida, zácpa, průjem

Poruchy jater a

žlučových cest

Méně časté: zvýšení jaterních

enzymů, poruchy jaterních funkcí
Vzácné: bilirubinémie

Poruchy kůže a podkožní

tkáně

Méně časté: vyrážka, svědění

Méně časté: vyrážka, svědění

Celkové poruchy a
reakce v

místě aplikace

Méně časté: otok, periferní otok,
ho

rečka, sekrece z ran

Vzácné: bolest na hrudi, únava,
návaly horka, bolest dolních

končetin, genitální otok, zrudnutí

kůže, synkopa

Méně časté: bolest na hrudi

jiných studiích nebo v rámci zkušeností po uvedení na trh byly vzácně popsány případy

intrakraniálního/intracerebrálního a retroperitoneálního krvácení.

Profil nežádoucích účinků hlášených v programu ACS je v souladu s nežádoucími účinky

zaznamenanými při profylaxi VTE.

Krvácení bylo často hlášeným nežádoucím účinkem u pacientů s UA/NSTEMI a STEMI. Incidence

velkého krvácení, které se objevilo do 9. dne včetně, činila ve fázi III studií s UA/NSTEMI 2,1 %
(fondaparinux) oproti 4,1 % (enoxaparin). Incidence závažné hemoragie dle modifikovaných TIMI

kritérií, která se objevila do 9. dne včetně, činila ve fázi III studií se STEMI 1,1 % (fondaparinux)

oproti 1,4 % (kontrolní přípravek [UFH/placebo]).

Ve fázi III studií s

UA/NSTEMI byly kromě krvácení nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky

(zaznamenanými nejméně u 1 % pacientů užívajících fondaparinux) bolest hlavy, bolest na hrudi a
fibrilace síní.

Ve fázi III studií u

pacientů se STEMI byly kromě krvácení nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky

(zaznamenanými nejméně u 1 % pacientů léčených fondaparinuxem) fibrilace síní, pyrexie, bolest na
hrudi, bolest hlavy, komorová tachykardie, zvracení a hypotenze.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích

účinků uvedeného v

Dodatku V

4.9

Předávkování

Podávání fondaparinuxu může vést při vyšším než doporučeném dávkování ke zvýšenému riziku
krvácení. Žádné antidotum pro fondaparinux není známo.

Předávkování spojené s krvácivými komplikacemi by mělo vést k přerušení léčby a vyhledání

primární příčiny. Mělo by být zváženo zahájení vhodné terapie, jako je chirurgická hemostáza, krevní

převod, transfúze čerstvé plazmy, plazmaferéza.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antitrombotikum.
ATC kód: B01AX05

Farmakodynamické účinky

Fondaparinux je syntetický a selektivní inhibitor aktivovaného faktoru X (Xa). Antitrombotická

aktivita fondaparinuxu je výsledkem antitrombinem III (ATIII) zprostředkované selektivní inhibice
f

aktoru Xa. Selektivní vazbou na ATIII fondaparinux zesiluje (asi 300x) přirozenou neutralizaci

vliv na destičky.

V dávce 2,5

mg fondaparinux neovlivňuje běžné koagulační testy, jako aktivovaný parciální

trombinový čas (aPTT), aktivovaný čas srážení (ACT) nebo protrombinový čas (PT)/test
mezinárodního normalizovaného

poměru (INR) v plazmě ani krvácivý čas nebo fibrinolytickou

aktivitu. Nicméně, vzácně byly spontánně hlášeny případy prodloužení aPTT.

Fondaparinux nereaguje

zkříženě se sérem od pacientů s heparinem vyvolanou trombocytopenií.

Klinické studie

Prevence

žilních tromboembolických příhod (VTE) u pacientů podstupujících závažnější

ortopedické operace dolních končetin léčených nejvýše 9 dnů: klinický program fondaparinuxu byl

navržen tak, aby prokázal účinnost fondaparinuxu v prevenci žilních tromboembolických příhod

(VTE), tj. proximální a distální hluboké žilní trombózy (DVT) a plicní embolie (PE) u pacientů

podstupujících závažnější ortopedický zákrok na dolních končetinách, jako např. operace zlomeniny

kyčle, závažnější operace kolena nebo náhrada kyčelního kloubu. Více než 8 000 pacientů (fraktura

kyčle – 1 711, náhrada kyčelního kloubu – 5 829, závažnější operace kolena – 1 367) bylo zařazeno
v kontrolovaných klinických studiích fází II a III. Fondaparinux 2,5

mg jedenkrát denně se začátkem

podávání 6-8 hod. po operaci byla srovnávána s

enoxaparinem 40 mg jedenkrát denně se začátkem

podávání 12 hod. před operací, nebo 30 mg dvakrát denně se začátkem podávání 12-24 hod. po
operaci.

Ve společné analýze těchto studií byla předepsaná doporučená dávka fondaparinuxu proti enoxaparinu
spojena se signifikantním poklesem (54% - [95% CI, 44%; 63%]) v

počtu VTE vyhodnocených 11

dnů po operaci, nezávisle na typu provedené operace. Většina hlavních cílových parametrů příhod

byla diagnostikována pomocí předem naplánované venografie a spočívala hlavně v distální DVT,

avšak incidence proximální DVT byla také signifikantně redukována. Incidence symptomatické VTE,
zahrnující PE, se v

rámci jednotlivých skupin signifikantně nelišila.

Ve studiích proti enoxaparinu 40 mg jede

nkrát denně se začátkem podávání 12 hodin před operací

bylo pozorováno větší krvácení u 2,8% pacientů léčených fondaparinuxem v doporučené dávce, a u
2,6% s enoxaparinem.

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u pacientů podstupujících operaci
zl

omeniny kyčle léčených nejvýše 24 dnů následujících po 1 týdnu iniciální profylaxe:

randomizované dvojitě zaslepené studii bylo léčeno 737 pacientů fondaparinuxem 2,5 mg jedenkrát

denně po 7 +/- 1 dnů následujících po operaci fraktury kyčle. Na konci tohoto období 656 pacientů

náhodně dostávalo fondaparinux 2,5 mg jedenkrát denně nebo placebo po dalších 21 +/- 2 dnů.

Fondaparinux způsobil významnou redukci v celkovém počtu VTE ve srovnání s placebem [3 pacienti

(1,4%) proti 77 pacientům (35%)]. Většina (70/80) ze zaznamenaných VTE příhod byly venograficky

prokázané nesymptomatické případy DVT. Fondaparinux také způsobil signifikantní redukci v počtu

symptomatických VTE (DVT a/nebo PE) [1 (0,3%) proti 9 (2,7%) pacientům] včetně popsaných dvou
smrtelných PE

ve skupině s placebem. Závažné krvácení, vždy v místě operace, a žádné smrtelné bylo

pozorováno u 8 pacientů (2,4%) léčených fondaparinuxem 2,5 mg ve srovnání s 2 (0,6%) s placebem.

Prevence žilních tromboembolických příhod (VTE) u pacientů podstupujících břišní operaci, u

kterých se předpokládá vysoké riziko tromboembolických komplikací, jako jsou např. pacienti

podstupující operaci zhoubného nádoru v břišní dutině: Ve dvojitě zaslepené klinické studii bylo

2927 pacientů randomizováno do skupiny dostávající fondaparinux 2,5 mg jedenkrát denně nebo do

skupiny dostávající dalteparin 5000 IU jedenkrát denně, s jednou předoperační injekcí o dávce 2500

IU a první pooperační injekcí o dávce 2500 IU, po dobu 7 ± 2 dny. Hlavními operačními místy byla
oblast kolore

ktální, gastrická, hepatální, cholecystektomie a další operace žlučových cest. Šedesát

devět procent pacientů podstoupilo operační zákrok pro zhoubný nádor. Pacienti podstupující

urologickou operaci (kromě operace ledvin) nebo gynekologickou operaci, laparoskopický zákrok

nebo cévní operaci nebyli do studie začleněni.

V

této studii byla incidence celkové VTE 4,6 % (47/1027) ve skupině dostávající fondaparinux oproti

6,1 % (62/1021) ve skupině dostávající dalteparin: snížení míry pravděpodobnosti [ 95 % CI ] = - 25,8
% [ -49,7 %, 9,5

% ]. Rozdíl v četnosti celkové VTE mezi léčenými skupinami, který nebyl statisticky

významný, byl dán zejména redukcí asymptomatické distální DVT. Incidence symptomatické DVT

byla u obou skupin podobná: 6 pacientů (0,4 %) ve skupině dostávající fondaparinux oproti 5

pacientům (0,3 %) ve skupině dostávající dalteparin. V rozsáhlé podskupině pacientů podstupujících

operaci zhoubného nádoru (69 % pacientů v souboru) byla četnost VTE 4,7 % ve skupině dostávající
fondaparinux oproti 7

,7 % ve skupině dostávající dalteparin.