Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Léky na předpis na krev

ANGIOX 250 MG IVN INJ PLV CSL 10X250MG - diskuze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 48426

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

 
Podrobné informace
Příbalový leták
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Informace o produktu

Kód výrobku: 48426
Kód EAN:
Kód SÚKL: 28273
Angiox je určen pro pacienty, kteří podstupují chirurgickou léčbu ucpání cév (angioplastika nebo perkutánní koronární zákrok - PCI).

Příbalový leták

1 

  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA I 

 

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 

 
 
 
 

2 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Angiox 250 mg – prášek pro koncentrát pro injekční/infuzní roztok. 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 
Jedna injekční lahvička obsahuje bivalirudinum 250 mg.  
 
Po rekonstituci obsahuje 1 ml rekonstituovaného roztoku bivalirudinum 50 mg.  
Po naředění obsahuje 1 ml naředěného roztoku bivalirudinum 5 mg. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Prášek pro koncentrát pro injekční/infuzní roztok (prášek pro koncentrát). 
 
Bílý až našedlý lyofilizovaný prášek 
 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1 

Terapeutické indikace 

 
Angiox je indikován jako antikoagulancium pro dospělé pacienty, kteří podstupují perkutánní 
koronární zákrok (PCI) včetně pacientů s infarktem myokardu s elevací ST úseku (STEMI), kteří 
podstupují primární PCI.  
 
Angiox je dále určen k léčbě dospělých pacientů s nestabilní anginou pectoris / infarktem myokardu 
bez elevace ST úseku (UA/NSTEMI), kteří jsou indikováni k neodkladné nebo časné intervenci. 
 
Přípravek Angiox by měl být podáván současně s kyselinou acetylsalicylovou a klopidogrelem.  
 
4.2 

Dávkování a způsob podání 

 
Angiox by měl podávat lékař, který má zkušenosti buď s postupy akutní koronární péče, nebo s 
koronárními zákroky. 
 
Dávkování 
 
Pacienti podstupující PCI včetně pacientů s infarktem myokardu s elevací ST segmentu (STEMI) 
podstupující primární PCI 
 
Doporučená dávka bivalirudinu pro pacienty, kteří podstupují PCI, je intravenózní bolus v dávce 0,75 
mg/kg tělesné hmotnosti pacienta, bezprostředně následovaný intravenózní infuzí 1,75 mg/kg tělesné 
hmotnosti pacienta/hodinu, nejméně po celou dobu trvání zákroku. Podle aktuálního klinického stavu 
pacienta může infuze 1,75 mg/kg tělesné hmotnosti/h pokračovat i po zákroku PCI, a to až další 4 
hodiny a následně ve snížené dávce 0,25 mg/kg tělesné hmotnosti/hodina po dalších 4-12 hodin. U 
pacientů se STEMI by měla být podávána infuze 1,75 mg/kg tělesné hmotnosti/hodina po dobu až 4 
hodin po PCI a následně by měla pokračovat ve snížené dávce 0,25 mg/kg tělesné hmotnosti/hodina 
po dalších 4 až 12 hodin, pokud to vyžaduje klinický stav (viz bod 4.4). 
 
Po primární PCI je nutné u pacientů pečlivě monitorovat projevy a příznaky ischémie myokardu. 
 

3 

Pacienti s nestabilní anginou pectoris / infarktem myokardu bez elevace ST úseku (UA/NSTEMI) 
 
Doporučená počáteční dávka bivalirudinu pro farmakologicky léčené pacienty s akutním koronárním 
syndromem (ACS) je bolus 0,1 mg/kg intravenózně, a dále pokračovat formou infuze v dávce 0,25 
mg/kg/h. K farmakologické stabilizaci pacienta může být infuze 0,25 mg/kg/h podávána po dobu až 72 
hod. Pokud je farmakologicky léčený pacient následně indikován k PCI, má být před výkonem podán 
další bolus přípravku v dávce 0,5 mg/kg bivalirudinu a dávka podávaná infuzí zvýšena na 1,75 
mg/kg/h po dobu trvání zákroku. Po ukončení zákroku PCI, pokud je to z klinického hlediska 
nezbytné, lze po další 4-12 hodin podávat infuzí sníženou dávku 0,25 mg/kg/h. 
 
U pacientů, kteří jsou indikováni k implantaci koronárního arteriálního bypassu (coronary artery 
bypass graft, CABG) bez mimotělního oběhu, má být intravenózní infuze bivalirudinu podávána až do 
doby zákroku. Těsně před zákrokem má být podán bolus 0,5 mg/kg a následně, po dobu trvání 
zákroku, má být intravenózní infuzí podáváno 1,75 mg/kg/h. 
 
U pacientů, kteří jsou indikováni k implantaci koronárního arteriálního bypassu (CABG) s použitím 
mimotělního oběhu, má být intravenózní infuze bivalirudinu podávána až doby 1 hodiny před 
plánovaným zákrokem. Pak je třeba infuzi přerušit a pacientovi má být dále podáván nefrakcionovaný 
heparin (UFH). 
 
Pro zajištění řádného podání bivalirudinu je vhodné před podáním zcela rozpuštěný, rekonstituovaný a 
naředěný přípravek řádně promíchat (viz bod 6.6). Bolus má být podán rychlým vstříknutím do žíly, 
aby pacient dostal celou bolusovou dávku před zahájením procedury.  
 
Nitrožilní infuzní set by měl být předem naplněn bivalirudinem, aby se zajistila kontinuita infuze léku 
po podální bolusové dávky.  
 
Infuzi je třeba zahájit bezprostředně po podání bolusu, který má být pacientovi podán před zahájením 
procedury, a pak má pokračovat nepřetržitě po celou dobu provádění procedury. Bezpečnost a 
účinnost bolusu bivalirudinu bez následné infuze nebyla hodnocena a nedoporučuje se ani v případě 
plánovaného krátkého zákroku PCI.  
 
Zvýšení hodnoty aktivovaného koagulačního času (ACT) může být použito jako ukazatel toho, že 
pacient dostal bivalirudin. 
 
Hodnoty ACT 5 minut po podání jednorázové dávky přípravku jsou v průměru 365 +/- 100 sekund. 
Pokud je 5minutová hodnota ACT nižší než 225 sekund, je třeba podat druhý bolus přípravku v dávce 
0,3 mg/kg. 
 
Jakmile je hodnota ACT vyšší než 225 sekund, není nutné žádné další sledování za předpokladu, že je 
dále přípravek řádně podáván infuzí 1,75 mg/kg/hod. 
 
Pokud je pozorováno nedostatečné zvýšení hodnoty ACT, může být příčina nalezena v nesprávné 
přípravě medikace, která může být například představována nedostatečným rozmícháním přípravku 
Angiox nebo poruchou nitrožilního infuzního setu.  
 
Arteriální kanylu (arteriální sheath) lze vyjmout z cévy 2 hodiny po ukončení infuze bivalirudinu bez 
nutnosti sledování antikoagulace. 
 
Podávání s jinou antikoagulační léčbou 
U pacientů se STEMI, kteří podstupují primární PCI, by standardní pomocná terapie před přijetím do 
nemocnice měla zahrnovat klopidogrel a může zahrnovat časné podání UFH (viz bod 5.1). 
 
S podáváním přípravku Angiox lze začít 30 minut po ukončení intravenózního podávání 
nefrakcionovaného heparinu nebo 8 hodin po ukončení podkožního podávání nízkomolekulárního 
heparinu. 
 

4 

Přípravek Angiox lze používat v kombinaci s inhibitorem GP IIb/IIIa. Více informací o použití 
bivalirudinu s inhibitorem GP IIb/IIIa nebo bez něj naleznete v bodě 5.1.  
 
Ledvinová nedostatečnost 
Použití přípravku Angiox je kontraindikováno u pacientů s těžkou renální insuficiencí (GFR < 
30 ml/min) a u pacientů závislých na dialýze (viz bod 4.3). 
 
Dávka přípravku pro pacienty s ACS (0,1 mg/kg jako bolus, dále infuze 0,25 mg/kg/h) by neměla být 
pro pacienty s mírnou až středně těžkou renální insuficiencí upravována. 
 
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (GFR 30 - 59 ml/min), kteří podstupují PCI (bez 
ohledu na to, zda byl podáván bivalirudin z indikace ACS, nebo ne), se doporučuje snížit dávkování 
přípravku v infuzi na 1,4 mg/kg/h. Bolusová dávka by neměla být odlišná od doporučení popsaných 
pro indikaci ACS nebo PCI viz výše. 
 
Pacienti s poruchou funkce ledvin mají být během PCI pečlivě sledováni s ohledem na klinické 
příznaky krvácení, protože u těchto pacientů je clearance bivalirudinu snížena (viz kapitola 5.2).  
Pokud je po pěti minutách hodnota ACT nižší než 225 sekund, má být podán druhý bolus v dávce 0,3 
mg/kg a po pěti minutách po jeho podání má být znovu zkontrolována hodnota ACT.  
Pokud je i poté pozorováno nedostatečné zvýšení hodnoty ACT, může být příčina v nesprávné 
přípravě medikace, která může být například představována nedostatečným rozmícháním přípravku 
Angiox nebo poruchou nitrožilního infuzního setu.  
 
Jaterní poruchy 
Dávky není nutné nijak upravovat. Farmakokinetické studie ukazují, že jaterní metabolismus 
bivalirudinu je omezený, proto nebyla bezpečnost a účinnost bivalirudinu speciálně prověřována u 
pacientů s jaterními poruchami. 
 
Starší pacienti 
V případě starších pacientů je nutné z důvodu věkem podmíněného zhoršení renálních funkcí věnovat 
zvýšenou pozornost z důvodu vysokého rizika krvácení. Úprava dávek u této věkové skupiny by se 
měla řídit renálními funkcemi.   
 
Pediatrická populace 
V současnosti neexistuje indikace pro použití přípravku Angiox u dětí mladších 18 let a nelze učinit 
žádná doporučení ohledně dávkování. V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 5.1 a 5.2. 
 
Způsob podání 
 
Angiox je určen pro intravenózní podání. 
 
Přípravek  Angiox  je  třeba  nejprve  rekonstituovat.  1 ml  rekonstituovaného  roztoku  obsahuje  50 mg 
bivalirudinu. Takto rekonstituovaný přípravek je třeba dále naředit do celkového objemu 50 ml, takže 
výsledný naředěný roztok obsahuje 5 mg bivalirudinu/1 ml roztoku. 
 
Před podáním je třeba rekonstituovaný a naředěný přípravek řádně promíchat.  
 
Návod k rekonstituci a naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6. 
 
4.3 

Kontraindikace 

 
Přípravek Angiox je kontraindikován u pacientů s/se: 
 

 

známou hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku 
uvedenou v bodě 6.1 nebo na hirudiny 

 

aktivními projevy krvácení nebo se zvýšeným rizikem krvácení z důvodu poruch hemostázy 
a/nebo s ireverzibilními poruchami srážlivosti krve, 

5 

 

těžkou nekontrolovanou hypertenzí, 

 

subakutní bakteriální endokarditidou, 

 

těžkou poruchou ledvin (GF < 30 ml/min) a u dialyzovaných pacientů. 

 
4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 
Angiox není určen pro intramuskulární podání. Přípravek nepodávejte intramuskulárně. 
 
Krvácení 
 
Během léčby je třeba pozorně sledovat, zda pacient nevykazuje známky krvácení, a to zejména 
v případě, že je bivalirudin používán v kombinaci s jinými antikoagulancii (viz bod 4.5). I když v 
souvislosti s bivalirudinem většinou dochází ke krvácení v místě tepenné punkce, může u pacientů, u 
kterých probíhá zákrok PCI, dojít v průběhu léčby ke krvácení v kterémkoliv místě. Známkou 
krvácení může být neočekávaný pokles hematokritu, hemoglobinu nebo krevního tlaku. Pokud 
krvácení nastane nebo pokud je na něj podezření, je třeba léčbu ukončit.  
 
Žádné antidotum bivalirudinu není známo, ale jeho účinky rychle odeznívají (T

½

 je 25 ± 12 minut). 

 
Delší podávání infuzí bivalirudinu po PCI v doporučených dávkách nebyly spojeny se zvýšeným 
výskytem krvácení (viz bod 4.2). 
 
Použití v kombinaci s inhibitory krevních destiček nebo antikoagulancii 
 
Při použití v kombinaci s antikoagulačními léčivými přípravky lze očekávat zvýšené riziko krvácení 
(viz bod 4.5). Při použití bivalirudinu v kombinaci s inhibitorem krevních destiček nebo 
antikoagulačním přípravkem je třeba pravidelně sledovat klinické a biologické parametry hemostázy. 
 
U pacientů, kteří užívají warfarin a jsou léčeni bivalirudinem, je třeba sledovat mezinárodní 
normalizovaný poměr (International Normalised Ratio, INR), aby se zajistilo, že se po ukončení léčby 
bivalirudinem hladiny vrátí k hodnotám před léčbou. 
 
Přecitlivělost 
 
V klinických studiích byly méně často hlášeny alergické reakce (≥ 1/1000 až ≤ 1/100). Je ale třeba 
podniknout nezbytná opatření pro tyto situace. Pacienti by měli být informováni o prvních příznacích 
alergických reakcí včetně kopřivky, svědivé vyrážky, tísně na hrudi, sípotu, nízkého tlaku a anafylaxe. 
V případě šoku je třeba dodržovat současné léčebné postupy pro léčbu šoku. Anafylaxe včetně 
anafylaktického šoku s fatálními důsledky byly po uvedení přípravku na trh hlášeny velmi vzácně 
(≤ 1/10 000), (viz bod 4.8). 
 
Pozitivita protilátek proti bivalirudinu vyžadující emergentní léčbu je vzácná a dosud nebyla 
prokázána souvislost s klinicky doloženými alergickými nebo anafylaktickými reakcemi. U pacientů, 
kterým byl dříve podáván lepirudin a kteří si proti němu vytvořili protilátky, je třeba postupovat 
opatrně. 
 
Akutní trombóza stentu 
 
Akutní trombóza stentu (do 24 hodin) byla pozorována u pacientů se STEMI, kteří podstupují 
primární PCI a kteří byli léčeni revaskularizací cílové cévy (Target Vessel Revascularisation, TVR), 
viz body 4.8 a 5.1. Většina z těchto případů nebyla fatální. Toto zvýšené riziko akutní trombózy stentu 
bylo pozorováno v prvních 4 hodinách po ukončení zákroku u pacientů, kteří buď ukončili infuzi 
bivalirudinu na konci zákroku nebo dostávali dále infuzi ve snížené dávce 0,25 mg/kg/h (viz bod 4.2). 
Pacienti by měli zůstat alespoň 24 hodin ve zdravotnickém zařízení, které je schopno zvládat 
ischemické komplikace, a po primární PCI je u nich nutné pečlivě monitorovat projevy a 
příznaky ischémie myokardu. 
 

6 

Brachyterapie 
 
Během gama brachyterapie s použitím přípravku Angiox byla v průběhu terapie pozorována tvorba 
krevních sraženin. 
 
Při beta brachyterapii je třeba přípravek Angiox podávat opatrně.  
 
Pomocná látka 
 
Angiox obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné injekční lahvičce, tzn. neobsahuje téměř 
žádný sodík.  
 
4.5 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 
Byly provedeny studie působení přípravku s inhibitory krevních destiček včetně kyseliny 
acetylsalicylové, tiklopidinu, klopidogrelu, abciximabu, eptifibatidu nebo tirofibanu. Výsledky 
nenasvědčují tomu, že by docházelo k farmakodynamickým interakcím s těmito léčivými přípravky. 
 
Při použití přípravku v kombinaci s protisrážlivými přípravky (heparin, warfarin, trombolytika nebo 
antiagregační léčiva) lze na základě znalosti mechanismu jejich účinku očekávat zvýšení rizika 
krvácení. 
 
V každém případě by měly být při použití bivalirudinu v kombinaci s inhibitory krevních destiček 
nebo antikoagulancii pravidelně sledovány klinické a biologické parametry hemostázy. 
 
4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 
Těhotenství 
 
Adekvátní údaje o podávání bivalirudinu těhotným ženám nejsou k dispozici nebo jsou k dispozici 
pouze omezené údaje. Studie na zvířatech jsou nedostatečné pro posouzení účinků na průběh 
těhotenství, embryonální nebo fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3).  
 
Přípravek Angiox by neměl být během těhotenství podáván, pokud klinický stav ženy nevyžaduje 
podávání bivalirudinu. 
 
Kojení 
 
Není známo, zda se bivalirudin vylučuje do lidského mateřského mléka. U kojících matek je třeba při 
podávání přípravku Angiox postupovat opatrně. 
 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 
Angiox nemá žádný nebo má jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. 
 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 
Souhrn bezpečnostního profilu  
 

 

Mezi nejčastější závažné a smrtelné nežádoucí účinky patří velké krvácení (krvácení v místě 
zavedení kanyly a mimo něj, včetně nitrolebního krvácení) a hypersenzitivita, včetně 
anafylaktického šoku. Trombóza koronární tepny a trombóza koronárního stentu s infarktem 
myokardu a trombóza katétru byly hlášeny vzácně. Chyby v aplikaci přípravku mohou mít za 
následek smrtelnou trombózu. 

 

U pacientů dostávajících warfarin dochází při podání bivalirudinu ke zvýšení INR. 

  

7 

Tabulkový přehled nežádoucích účinků 
 
Nežádoucí účinky bivalirudinu uváděné ve studiích HORIZONS, ACUITY, REPLACE-2 a plynoucí 
ze zkušeností po uvedení na trh jsou uvedeny v tabulce 1 podle jednotlivých tříd orgánových systémů.  
 
Tabulka 1.  Nežádoucí účinky bivalirudinu uváděné ve studiích HORIZONS, ACUITY, 

REPLACE-2 a po uvedení na trh  

 
Třída orgánového 
systému 
 
 

Velmi 
časté  
(

 1/10) 

Časté  
(

 1/100 a < 

1/10) 

Méně časté  
(

 1/1000 a 

 

1/100) 

Vzácné 
≥ 1/10 000 až ≤ 
1/1000 

Velmi vzácné 
< 1/10 000) 

Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 

 

Pokles 
hladiny 
hemoglobinu 

Trombocytopenie, 
anémie 
 

 

 

Poruchy 
imunitního 
systému 

 

 

Přecitlivělost, 
včetně 
anafylaktické 
reakce a šoku, 
včetně fatálních 
následků 

 

 

Poruchy 
nervového systému 

 

 

Bolesti hlavy 

Nitrolební 
krvácení 

 

Poruchy oka 

 

 

 

Nitrooční 
krvácení 

 

Poruchy ucha a 
labyrintu 

 

 

 

Krvácení z ucha 

 

Srdeční poruchy 

 

 

 

Srdeční 
tamponáda, 
perikardiální 
krvácení,  
infarkt 
myokardu, 
trombóza 
koronární tepny, 
bradykardie, 
ventrikulární 
tachykardie, 
angina pectoris, 
bolest na prsou 
 

 

Cévní poruchy 

Malé 
krvácení v 
kterémkoli 
místě 

Velké 
krvácení 
v kterémkoli 
místě, včetně 
případů 
končících 
úmrtím 

Hematom, 
hypotenze 

Trombóza 
koronárního 
stentu včetně 
případů úmrtí

c

trombóza včetně 
případů úmrtí, 
arteriovenózní 
píštěl, trombóza 
katétru, cévní 
pseudoaneurysma 

Kompartment- 
syndrom

a,b 

 

Respirační, hrudní 
a mediastinální 
poruchy 

 

 

Epistaxe, 
hemoptýza, 
krvácení z hltanu  

Pulmonální 
krvácení, 
dyspnoe

a

  

 

 

Gastrointestinální 
poruchy 

 

 

Krvácení do 
gastrointestinálního 

Peritoneální 
krvácení, 

 

8 

traktu (včetně 
hematemézy, 
melény, krvácení z 
jícnu, análního 
krvácení), 
retroperitoneální 
krvácení, krvácení 
dásní, nevolnost 
 

retroperitoneální 
hematom, 
zvracení 

Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
 

 

Ekchymóza 

 

Vyrážka, 
kopřivka 

 

Poruchy svalové a 
kosterní soustavy a 
pojivové tkáně  

 

 

 
 
 

Bolesti zad, 
bolesti třísel 
 

 

Poruchy ledvin a 
močových cest 

 

 

Hematurie 

 

 

Celkové poruchy a 
reakce v místě 
aplikace 
 

 

Krvácení 
v místě 
vpichu, 
hematom 
v místě 
vpichu do 
cévy 

>

 5 cm, 

hematom 
v místě 
vpichu do 
cévy < 5 cm 

 

Reakce v místě 
vpichu 
(nepříjemné 
pocity v místě 
vpichu, bolest 
v místě vpichu, 
defekt v místě 
vpichu) 

 

Vyšetření 

 

 

 

Zvýšené hodnoty 
INR

d

 

 

Poranění, otravy a 
procedurální 
komplikace 

 

 

 

Reperfuzní 
poškození 
(pomalý nebo 
žádný průtok), 
zhmoždění 

 

 
a. Nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh 
b. Kompartment syndrom byl hlášen jako komplikace spojená s hematomem předloktí po podání 
bivalirudinu radiálním přístupem po uvedení přípravku na trh  
c. Další podrobnosti týkající se trombózy stentu jsou uvedeny v bodě 4.8: Studie HORIZONS 
(pacienti se STEMI podstupující primární PCI). Viz také bod 4.4, kde jsou uvedeny pokyny pro 
monitorování akutní trombózy stentu.  
d. Bod 4.4 popisuje opatření pro monitorování INR při současném podávání bivalirudinu 
s warfarinem. 
 
Popis vybraných nežádoucích účinků 
 
Krvácení 
 
Ve všech klinických studiích byly údaje o krvácení shromažďovány odděleně od údajů o nežádoucích 
reakcích a jsou shrnuty v tabulce 6 společně s definicemi krvácení použitými v jednotlivých studiích. 
 

9 

Studie HORIZONS (pacienti se STEMI podstupující primární PCI) 
 
Krevní destičky, krvácení a srážlivost 
 
K velkému i malému krvácení docházelo ve studii HORIZONS často (

 1/100 a < 1/10). Výskyt 

velkého a malého krvácení byl významně nižší u pacientů léčených bivalirudinem oproti pacientům 
užívajícím heparin s inhibitorem GP IIb/IIIa. Výskyt velkého krvácení je uveden v tabulce 6. 
K velkému krvácení docházelo nejčastěji v místě zavedení kanyly. Nejčastější příhodou byl vznik 
hematomu o průměru do 5 cm v místě zavedení kanyly. 
 
Ve studii HORIZONS byla trombocytopenie hlášena u 26 pacientů (1,6 %) léčených bivalirudinem a u 
67 pacientů (3,9 %) léčených heparinem plus inhibitorem GP IIb/IIIa. Všichni tito pacienti léčení 
bivalirudinem dostávali zároveň kyselinu acetylsalicylovou, všichni kromě 1 dostávali klopidogrel a 
15 rovněž dostávalo inhibitor GP IIb/IIIa. 
 
Studie ACUITY (pacienti s nestabilní anginou pectoris / infarktem myokardu bez elevace úseku ST 
(UA/NSTEMI) 

 

Následující údaje jsou založeny na vyhodnocení klinické studie s použitím bivalirudinu u 13 819 
pacientů s ACS; pacienti byli randomizováni na 4 612 pacientů, kterým byl podáván pouze 
bivalirudin, na 4 604 pacientů, kterým byl podáván bivalirudin plus inhibitor glykoproteinu IIb/IIIa, a 
dále na 4 603 pacientů, kterým byl podán nefrakcionovaný heparin nebo enoxaparin plus inhibitor 
glykoproteinu IIb/IIIa. K nežádoucím účinkům docházelo častěji u žen a u pacientů starších 65 let než 
u mladších pacientů a u mužů, a to jak v rameni, kde byl podáván bivalirudin, tak v rameni, kde byl 
podáván heparin. 
  
U přibližně 23,2 % pacientů, kterým byl podáván bivalirudin, byla zaznamenána nejméně jedna 
nežádoucí příhoda a u 2,1 % pacientů se vyskytl některý nežádoucí účinek. Nežádoucí účinky 
bivalirudinu jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů v tabulce 1. 
 
Krevní destičky, krvácení a srážlivost 
 
Ve studii ACUITY byly údaje o krvácení shromážděny odděleně od nežádoucích účinků.  
 
Velké krvácení bylo definováno jako kterékoli z následujících: nitrolební krvácení, retroperitoneální 
krvácení, intraokulární krvácení, krvácení v místě přístupu vyžadující radiologickou nebo chirurgickou 
intervenci, hematom v místě vpichu o průměru ≥ 5 cm, pokles koncentrace hemoglobinu o ≥ 4 g/dl, 
aniž byl nalezen zdroj krvácení, pokles koncentrace hemoglobinu o ≥ 3 g/dl se známým zdrojem 
krvácení, reoperace pro krvácení nebo podání jakéhokoliv transfuzního přípravku. Malé krvácení bylo 
definováno jako jakékoliv zjištěné krvácení, které nesplňovalo kritéria definovaná pro velké krvácení. 
K malému krvácení docházelo velmi často (

 1/10), k velkému krvácení často (

 1/100 a < 1/10).  

 
Četnost velkých krvácení je uvedena v tabulce 6 pro populaci indikovanou k léčbě a v tabulce 7 pro 
populaci léčenou dle protokolu (pacienti léčení klopidogrelem a kyselinou acetylsalicylovou). 
K velkému i malému krvácení docházelo významně méně často v rameni se samotným bivalirudinem 
než v rameni, kde byla podávána kombinace heparinu a inhibitoru glykoproteinu IIb/IIIa a v rameni, 
kde byl podáván bivalirudin plus inhibitor glykoproteinu IIb/IIIa. Podobný pokles výskytu krvácení 
byl pozorován u pacientů, kde byla terapie heparinem změněna na terapii bivalirudinem (N = 2 078). 
 
Velké krvácení se nejčastěji objevovalo v místě zavedení kanyly. Dalšími méně často pozorovanými 
místy krvácení, kde se krvácení vyskytovalo s četností větší než 0,1 % (méně často), byla „ostatní“ 
místa vpichu, retroperitoneální prostor, gastrointestinální trakt, uši, nos nebo hrdlo. 
 
U 10 pacientů účastnících se studie ACUITY a léčených bivalirudinem byla pozorována 
trombocytopenie (0,1 %). Většina těchto pacientů užívala současně kyselinu acetylsalicylovou a 
klopidogrel a 6 z 10 pacientů také inhibitor glykoproteinu IIb/IIIa. Mortalita v této skupině byla 
nulová. 

10 

 
Studie REPLACE-2 (pacienti podstupující PCI
 
Následující údaje jsou založeny na vyhodnocení klinické studie s podáváním bivalirudinu u 6 000 
pacientů. U těchto pacientů byl proveden perkutánní koronární zákrok (PCI), přičemž polovině z nich 
byl podáván bivalirudin (REPLACE- 2). K nežádoucím účinkům docházelo častěji u žen a u pacientů 
starších 65 let než u mladších pacientů a u mužů, a to jak v rameni, kde byl podáván bivalirudin, tak v 
rameni, kde byl podáván heparin. 
  
U přibližně 30 % pacientů, kterým byl podáván bivalirudin, byla zaznamenána nejméně jedna 
nežádoucí příhoda, a u 3 % pacientů se vyskytl některý nežádoucí účinek. Nežádoucí účinky 
bivalirudinu jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů v tabulce 1. 
 
Krevní destičky, krvácení a srážlivost 
 
Ve studii REPLACE-2 byly údaje o krvácení hodnoceny odděleně od nežádoucích účinků. Frekvence 
velkého krvácení ve skupině intent-to-treat jsou uvedeny v tabulce 6. 
 
Velké krvácení bylo definováno jako některé z následujících: nitrolební krvácení, retroperitoneální 
krvácení, ztráta krve vyžadující transfuzi nejméně dvou jednotek plné krve nebo podání erymasy, dále 
krvácení vedoucí k poklesu hemoglobinu o více než 3 g/dl nebo pokles hemoglobinu o více než 4 g/dl 
(nebo pokles hodnoty hematokritu o 12 %), aniž byl nalezen zdroj krvácení. Malé krvácení bylo 
definováno jako jakékoliv zjištěné krvácení, které nesplňovalo kritéria pro velké krvácení. K malému 
krvácení docházelo velmi často (

 1/10), k velkému krvácení často (

 1/100 a < 1/10).  

 
K malému i velkému krvácení docházelo významně méně často v rameni s bivalirudinem než v 
rameni, kde byla podávána kombinace heparinu a inhibitoru glykoproteinu IIb/IIIa. Velké krvácení se 
nejčastěji objevovalo v místě zavedení kanyly. Dalšími méně často pozorovanými místy krvácení, kde 
se krvácení vyskytovalo s frekvencí větší než 0,1 % (méně často), byla „ostatní“ místa vpichu, 
retroperitoneální prostor, gastrointestinální trakt, uši, nos nebo hrdlo. 
 
Ve studii REPLACE-2 se u 20 pacientů léčených bivalirudinem (0,7 %) objevila trombocytopenie. 
Většině těchto pacientů byla zároveň podávána kyselina acetylsalicylová a klopidogrel a 10 z 20 
pacientů byl rovněž podáván inhibitor GP IIb/IIIa.  
Úmrtnost u těchto pacientů byla nulová. 
 
Akutní srdeční příhody 
 
Studie HORIZONS (pacienti se STEMI, kteří podstupují primární PCI) 
 
Následující údaje jsou založeny na vyhodnocení klinické studie s použitím bivalirudinu u pacientů 
se STEMI, kteří podstupují primární PCI; 1800 pacientů bylo randomizováno pouze na bivalirudin, 
1802 pacientů bylo randomizováno na heparin plus inhibitor glykoproteinu IIb/IIIa. Závažné 
nežádoucí účinky byly hlášeny častěji ve skupině s heparinem a inhibitorem GP IIb/IIIa než ve 
skupině léčené bivalirudinem.  
 
Celkem u 55,1 % pacientů, kterým byl podáván bivalirudin, byla zaznamenána nejméně jedna 
nežádoucí příhoda a u 8,7 % pacientů se vyskytl některý nežádoucí účinek na léčivo. Nežádoucí 
účinky na bivalirudin jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů v tabulce 1. Výskyt trombózy 
stentu do prvních 24 hodin byl 1,5 % u pacientů, kterým byl podáván bivalirudin, oproti 0,3 % 
u pacientů, kterým byl podáván UFH plus inhibitor GP IIb/IIIa (p = 0,0002). Po akutní trombóze 
stentu došlo ke dvěma úmrtím, a to k jednomu úmrtí v každém rameni studie. Výskyt trombózy stentu 
od 24 hodin do 30 dnů byl 1,2 % u pacientů, kterým byl podáván bivalirudin, oproti 1,9 % u pacientů, 
kterým byl podáván UFH plus inhibitor GP IIb/IIIa (p = 0,1553). Po subakutní trombóze stentu došlo 
celkem k 17 úmrtím, ke 3 v rameni s bivalirudinem a ke 14 v rameni s UFH plus inhibitorem GP 
IIb/IIIa. Ve výskytu trombózy stentu v jednotlivých ramenech léčby po 30 dnech (p = 0,3257) a po 1 
roce (p = 0,7754) nebyl statisticky významný rozdíl. 

11 

 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky  
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V.  
 
4.9 

Předávkování 

 
V klinických studiích byly hlášeny případy až desetinásobného překročení doporučené dávky. Také 
byly zaznamenány případy podání jednorázových bolusů bivalirudinu až 7,5 mg/kg. V některých 
případech předávkování bylo pozorováno krvácení. 
 
V případě předávkování bivalirudinem je třeba léčbu okamžitě přerušit a sledovat, zda u pacientů 
nedochází k příznakům krvácení. 
 
V případě velkého krvácení je třeba léčbu bivalirudinem okamžitě přerušit. Neexistuje žádné známé 
antidotum bivalirudinu, ale bivalirudin lze z organismu odstranit hemodialýzou.  
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1   Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: antitrombotika, přímý inhibitor trombinu, ATC kód: B01AE06.  
 
Mechanismus účinku 
 
Přípravek Angiox obsahuje bivalirudin, což je přímý a specifický inhibitor trombinu, který se váže 
současně na katalytické vazebné místo a na anionové vazebné místo volného i vázaného trombinu. 
 
Trombin hraje hlavní roli v trombotickém procesu a slouží k rozložení fibrinogenu na monomery 
fibrinu a k aktivaci faktoru XIII na XIIIa. Umožňuje tak fibrinu vytvořit kovalentně provázaný systém, 
který trombus stabilizuje. Trombin také aktivuje faktory V a VIII a vyvolává tak další generování 
trombinu a aktivuje krevní destičky tím, že stimuluje jejich agregaci a uvolňování jejich součástí. 
Bivalirudin tyto účinky trombinu zpomaluje. 
 
Vazba bivalirudinu na trombin, a tedy jeho aktivita, je reverzibilní proces, protože trombin pomalu 
štěpí vazbu Arg

3

-Pro

4

 bivalirudinu, což má za následek obnovení účinku trombinu. Bivalirudin tedy na 

počátku funguje jako kompletní nekompetitivní inhibitor trombinu, ale postupně se stává 
kompetitivním inhibitorem, který umožní původně inhibovaným molekulám trombinu interagovat s 
dalšími složkami srážení a koagulaci v případě potřeby obnovit. 
 
In vitro studie ukázaly, že bivalirudin inhibuje jak volný trombin, tak i trombin vázaný. Účinek 
bivalirudinu neklesá a bivalirudin není neutralizován látkami uvolňovanými krevními destičkami.  
 
In vitro studie rovněž ukázaly, že bivalirudin prodlužuje aktivovaný parciální tromboplastinový čas 
(aPTT), trombinový čas (TT) a protrombinový čas (PT) normální lidské plazmy v závislosti na 
koncentraci a že bivalirudin neindukuje agregaci krevních destiček ve srovnání se séry pacientů s 
diagnostikovaným syndromem heparin-indukované trombocytopenie/trombózy (HIT/HITTS). 
 
U zdravých dobrovolníků a pacientů bivalirudin vyvolává antikoagulační aktivitu závislou na dávce a 
koncentraci, jak ukazuje prodloužení testů ACT, aPTT, PT, INR a TT. Intravenózní podávání 
bivalirudinu vede k měřitelné inhibici koagulace během několika minut. 
 

12 

Farmakodynamické účinky 
 
Farmakodynamické účinky bivalirudinu mohou být posouzeny koagulačním vyšetřením, včetně testů 
ACT. Hodnota ACT pozitivně koreluje s dávkou a plazmatickou koncentrací podaného bivalirudinu. 
Údaje získané na 366 pacientech ukazují, že test ACT není ovlivněn současnou léčbou s použitím 
inhibitoru glykoproteinu IIb/IIIa.  
Klinická účinnost a bezpečnost  
 
V klinických studiích bylo prokázáno, že bivalirudin zajišťuje dostatečný antikoagulační účinek při 
PCI zákroku. 
 
Studie HORIZONS (pacienti se STEMI, kteří podstupují primární PCI
 
Studie HORIZONS byla prospektivní dvouramenná, jednoduše zaslepená randomizovaná 
multicentrická studie ke stanovení bezpečnosti a účinnosti bivalirudinu u pacientů se STEMI 
podstupujících primární PCI s implantací stentu s pomalým uvolňováním paklitaxelu (TAXUS™) 
nebo jinak identického holého kovového stentu (Express2™). Celkem bylo randomizováno 3 602 
pacientů, kterým byl podáván buď bivalirudin (1 800 pacientů) nebo nefrakcionovaný heparin plus 
inhibitor GP IIb/IIIa (1 802 pacientů). Všem pacientům byla podávána kyselina acetylsalicylová a 
klopidogrel, přičemž dvěma třetinám pacientů (cca 64 %) byla podána počáteční dávka 600 mg 
klopidogrelu a jedné třetině počáteční dávka 300 mg klopidogrelu. Cca 66 % pacientů bylo předléčeno 
nefrakcionovaným heparinem. 
 
Dávka bivalirudinu použitá ve studii HORIZONS byla stejná jako ve studii REPLACE-2 (bolus 
0,75 mg/kg, po němž následovala infuze 1,75 mg/kg tělesné hmotnosti za hodinu). Celkem 92,9 % 
léčených pacientů podstoupilo primární PCI, který představoval primární strategii jejich léčby. 
 
Analýza a výsledky studie HORIZONS po 30 dnech u celkové populace (ITT) jsou uvedeny v tabulce 
2. Výsledky po 1 roce odpovídaly výsledkům po 30 dnech. 
 
Definice krvácení a výsledky studie HORIZONS jsou uvedeny v tabulce 6. 
 
Tabulka 2.  Výsledky studie HORIZONS po 30 dnech (populace indikovaná k léčbě, ITT) 
 
Koncový bod 

Bivalirudin 
(%) 

Nefrakcionovaný 
heparin + inhibitor 
GP IIb/IIIa (%) 

Relativní riziko 
[95 % CI] 

Hodnota p* 

 

N = 1 800 

N = 1 802 

 

 

Všechny účinky po 
30 dnech 

 

 

 

 

MACE

1

 

5,4 

5,5 

0,98 

[0,75; 1,29] 

0,8901 

Velké krvácení

2

 

5,1 

8,8 

0,58 

[0,45; 0,74] 

< 0,0001 

Ischemické složky 
Úmrtí ze všech příčin 

2,1 

3,1 

0,66 

[0,44; 1,0] 

0,0465 

Reinfarkt 

1,9 

1,8 

1,06 

[0,66; 1,72] 

0,8003 

Ischemická 
revaskularizace cílové 
cévy 

2,5 

1,9 

1,29 [0,83,1,99] 

0,2561 

Mrtvice 

0,8 

0,7 

1,17 

[0,54; 2,52] 

0,6917 

 

*Hodnota p superiority. 

Vážná nežádoucí srdeční a ischemická událost (MACE) byla definována 

13 

jako výskyt některého z těchto stavů: smrt, reinfarkt, mrtvice nebo ischemická revaskularizace cílové 

cévy. 

2

Velké krvácení bylo definováno pomocí stupnice krvácení ACUITY.  

 
Studie ACUITY (pacienti s nestabilní anginou pectoris / infarktem myokardu bez elevace segmentu 
ST (UA/NSTEMI) 
 
Studie ACUITY byla prospektivní randomizovaná otevřená studie podávání bivalirudinu s (rameno B) 
nebo bez (rameno C) současného podávání inhibitoru glykoproteinu IIb/IIIa, ve srovnání s podáváním 
nefrakcionovaného heparinu nebo enoxaparinu s inhibitorem glykoproteinu IIb/IIIa (rameno A) u 
13819 vysoce rizikových pacientů s ACS. 
 
V rameni B a C studie ACUITY byla doporučena iniciální postrandomizační dávka bivalirudinu 
intravenózní bolus 0,1 mg/kg, a dále kontinuální intravenózní infuze 0,25 mg/kg/h během angiografie 
nebo dle klinické potřeby. 
 
Pacientům, kteří byli indikováni k PCI, byl podán intravenózní bolus 0,5 mg/kg bivalirudinu a rychlost 
intravenózní infuze byla zvýšena na 1,75 mg/kg/h. 
 
V rameni A studie ACUITY byl podán nefrakcionovaný heparin (UFH) nebo enoxaparin v souladu 
s pokyny pro postupy u ACS pro pacienty s UA a NSTEMI. Pacienti v rameni A a B byli také 
randomizováni pro čas podání inhibitoru glykoproteinu IIb/IIIa, a to buď předem v době randomizace 
(před angiografií) nebo při PCI. Celkem 356 (7,7 %) pacientům randomizovaným v rameni C byl též 
podán inhibitor glykoproteinu IIb/IIIa. 
 
Pacienti se znaky vysokého rizika byli ve studii ACUITY rozloženi rovnoměrně ve všech třech 
ramenech. Přibližně 77 % pacientů mělo opakovaně ischémii, asi 70% pacientů dynamické změny 
EKG nebo zvýšené srdeční biomarkery, asi 28 % pacientů mělo diabetes a přibližně 99 % pacientů 
podstoupilo angiografii do 72 hodin. 
 
Po angiografickém vyšetření byli pacienti indikováni k další léčbě (33 %), k PCI zákroku (56 %) nebo 
CABG (11 %). K doplňkové antiagregační léčbě bylo ve studii použito podání kyseliny 
acetylsalicylové a klopidogrelu. 
 
Primární analýzu a výsledky studie ACUITY po 30 dnech a po 1 roce pro sledovanou populaci (ITT) a 
pro pacienty, kterým byla dle protokolu podávána kyselina acetylsalicylová a klopidogrel (před 
angiografií nebo před PCI), dokumentuje tabulka 3 a 4. 
 

14 

Tabulka 3.  Studie ACUITY; rozdíly mezi riziky složených ischemických cílových parametrů a 

jejich komponent po 30 dnech a po 1 roce v celé sledované populaci (ITT)  

 

 

Celá sledovaná populace (ITT) 

Rameno A UFH/enox 

+inhibitor 

glykoproteinuIIb/IIIa 

(N=4603) 

Rameno B  

bival 

+inhibitor 

glykoproteinu 

IIb/IIIa 

(N=4604) 

B – A 

Riziko 

změn  

(95 % CI) 

 

Rameno C 

Pouze 

bival  

 

(N=4612) 

C – A 

Rozdíl v 

riziku  

(95 % CI) 

 

Po 30 dnech 
Všechny 
ischemie  

7,3 

7,7 

0,48 

(-0,60; 

1,55) 

7,8 

0,55 

(-0,53; 1,63) 

 Úmrtí 

1,3 

1,5 

0,17 

(-0,31; 

0,66) 

1,6 

0,26 

(-0,23; 0,75) 

 IM 

4,9 

5,0 

0,04 

(-0,84; 

0,93) 

5,4 

0,45 

(-0,46; 1,35) 

Neplánovaná 
revaskularizace 

2,3 

2,7 

0,39 

(-0,24; 

1,03) 

2,4 

0,10 

(-0,51; 0,72) 

Po 1 roce 
Všechny 
ischemie  

15,3 

15,9 

0,65 

(-0,83; 

2,13) 

16,0 

0,71 

(-0,77; 2,19) 

 Úmrtí 

3,9 

3,8 

0,04 

(-0,83; 

0,74) 

3,7 

-0,18 

(-0,96; 0,60) 

 IM 

6,8 

7,0 

0,19 

(-0,84; 

1,23) 

7,6 

0,83 

(-0,22; 1,89) 

 Neplánovaná 
revaskularizace 

8,1 

8,8 

0,78 

(-0,36; 

1,92) 

8,4 

0,37 

(-0,75; 1,50) 

 

15 

Tabulka 4.  Studie ACUITY; rozdíly mezi riziky složených cílových parametrů ischemie a jejich 

komponent po 30 dnech a po 1 roce u pacientů, kteří užívali kyselinu 
acetylsalicylovou a klopidogrel dle protokolu*  

 
 

Pacienti, kteří užívali kyselinu acetylsalicylovou a klopidogrel dle protokolu*  

 

Rameno A 

UFH/enox 
+inhibitor 

glykoproteinu 

IIb/IIIa 

(N=2842) 

Rameno B  

bival +inhibitor 

glykoproteinuIIb/IIIa 

(N=2924) 

B – A 

Rozdíly v 

riziku 

 (95 % CI) 

 

Rameno C 

Pouze 

bival  

 

(N=2911) 

C – A 

Rozdíly v 

riziku 

  

(95 % CI) 

 

Po 30 dnech 
Všechny 
ischemie  

7,4 

7,4 

0,03 

(-1,32; 

1,38) 

7,0 

-0,35 

(-1,68; 0,99) 

 Úmrtí 

1,4 

1,4 

-0,00 

(-0,60; 0,60) 

1,2 

-0,14 

(-0,72; 0,45) 

 IM 

4,8 

4,9 

0,04 

(-1,07; 1,14) 

4,7 

-0,08 

(-1,18; 1,02) 

 Neplánovaná 
revaskularizace 

2,6 

2,8 

0,23 

(-0,61; 1,08) 

2,2 

-0,41 

(-1,20; 0,39) 

Po 1 roce 
Všechny 
ischemie 

16,1 

16,8 

0,68 

(-1,24; 

2,59) 

15,8 

-0,35 

(-2,24; 1,54) 

 Úmrtí 

3,7 

3,9 

0,20 

(-0,78; 1,19) 

3,3 

-0,36 

(-1,31; 0,59) 

 IM 

6,7 

7,3 

0,60 

(-0,71; 1,91) 

6,8 

0,19 

(-1,11; 1,48) 

 Neplánovaná 
revaskularizace 

9,4 

10,0 

0,59 

(-0,94; 2,12) 

8,9 

-0,53 

(-2,02; 0,96) 

*klopidogrel před angiografií nebo před PCI 
 
Incidenci krvácivých příhod podle stupnice ACUITY a TIMI po 30 dnech pro populaci indikovanou 
k léčbě ukazuje tabulka 6. Incidenci krvácivých příhod podle stupnice ACUITY a TIMI po 30 dnech 
pro pacienty, kteří užívali kyselinu acetylsalicylovou a klopidogrel dle protokolu, ukazuje tabulka 7. 
Výhoda bivalirudinu před UFH/enoxaparinem plus inhibitorem GP IIb/IIIa z pohledu krvácivých 
událostí byla pozorována pouze v rameni s monoterapií bivalirudinem. 

 

Studie REPLACE-2 (pacienti podstupující PCI
 
Výsledky po 30 dnech vycházející z čtyřnásobných a trojnásobných koncových bodů 
z randomizované, dvojitě zaslepené studie na více než 6 000 pacientů podstupujících PCI 
(REPLACE-2) jsou uvedeny v tabulce 5. Definice krvácení a výsledky studie REPLACE-2 jsou 
uvedeny v tabulce 6. 
 

16 

Tabulka 5.  Výsledky studie REPLACE-2: koncové body po 30 dnech (v celé sledované populaci 

– ITT – a v populaci léčené dle protokolu)  

 

 
 

Koncový bod 

Celá léčená populace 

Dle protokolu 

bivalirudin 

(N=2994) 

heparin 

 inhibitor GP 

IIb/IIIa  

(N=3008) 

bivalirudin 

(N=2902) 

heparin 

 inhibitor 

GP IIb/IIIa 

(N=2882) 

Čtyřnásobný koncový bod 

9,2 

10,0 

9,2 

10,0 

Trnojnásobný koncový 
bod* 

7,6 

7,1 

7,8 

7,1 

Složky: 

 

 

 

 

   Úmrtí 

0,2 

0,4 

0,2 

0,4 

   Infarkt myokardu 

7,0 

6,2 

7,1 

6,4 

   Velké krvácení** (podle 
kritérií jiných než TIMI – 
viz bod 4.8) 

2,4 

4,1 

2,2 

4,0 

   Urgentní revaskularizace 

1,2 

1,4 

1,2 

1,3 

* nezahrnuje složku velkého krvácení.    **p 

 0,001  

 
Tabulka 6.  Výskyt velkého krvácení v klinických studiích bivalirudinu po 30 dnech u celé léčené 

populace   

 
 

Bivalirudin (%) 

Bival + 

inhibitor 

GP 

IIb/IIIa 

(%) 

UFH/Enox

1

 + inhibitor GP 

IIb/IIIa (%) 

REPLACE-

ACUITY  HORIZONS 

ACUITY  REPLACE-

ACUITY  HORIZONS 

N = 2 994  N = 4 612  N = 1 800 

N = 4 604 

N = 3 008  N = 4 603  N = 1 802 

Protokolem 
definované 
velké 
krvácení 

 

2,4 

 

3,0 

 

5,1 

 

5,3 

 

4,1 

 

5,7 

 

8,8 

Velké 
krvácení 
dle TIMI 
(jiné než 
CABG) 

 

0,4 

 

0,9 

 

1,8 

 

1,8 

 

0,8 

 

1,9 

 

3.2 

1

 Enoxaparin byl použit ke srovnání jen ve studii ACUITY. 

 
Tabulka 7.  Studie ACUITY; krvácivé příhody do 30. dne u pacientů, kteří užívali kyselinu 

acetylsalicylovou a klopidogrel dle protokolu*  

 
 

UFH/enox + inhibitor GP 

IIb/IIIa (N= 2 842) % 

Bival + inhibitor GP 

IIb/IIIa (N=2 924) % 

Jen bival 

(N=2 911) % 

Velké krvácení dle 
stupnice ACUITY  

5,9 

5,4 

3,1 

Velké krvácení dle 
stupnice TIMI  

1,9 

1,9 

0,8 

*klopidogrel před angiografií nebo před PCI 
 

17 

Definice krvácení 
 
Velké krvácení bylo ve studii REPLACE-2 definováno jako výskyt některého z těchto stavů: 
nitrolební krvácení, retroperitoneální krvácení, ztráta krve vedoucí k transfuzi alespoň dvou jednotek 
plné krve nebo erymasy, nebo krvácení vedoucí k poklesu koncentrace hemoglobinu o více než 3 g/dl, 
nebo pokles koncentrace hemoglobinu o více než 4 g/dl (nebo 12 % hematokritu), aniž by byl nalezen 
zdroj krvácení. Velké krvácení bylo ve studii ACUITY definováno jako některé z následujících 
stavů: nitrolební krvácení, retroperitoneální krvácení, intraokulární krvácení, krvácení v místě přístupu 
vyžadující radiologickou nebo chirurgickou intervenci, hematom v místě vpichu o průměru ≥ 5 cm, 
pokles koncentrace hemoglobinu o ≥ 4 g/dl, aniž byl nalezen zdroj krvácení, pokles koncentrace 
hemoglobinu o ≥ 3 g/dl, byl-li nalezen zdroj krvácení, reoperace pro krvácení, podání jakéhokoliv 
transfuzního přípravku.  
Velké krvácení bylo ve studii HORIZONS rovněž definováno podle stupnice ACUITY. Velké 
krvácení
 ve studii TIMI bylo definováno jako nitrolební krvácení nebo pokles koncentrace 
hemoglobinu o ≥ 5 g/dl. 
 
Postheparinová trombocytopenie (heparin-induced thrombocytopenia -HIT) a syndrom postheparinové 
trombocytopenie-trombózy (HIT/HITTS)  
 
Klinické studie na malém počtu pacientů poskytly omezené informace o použití přípravku Angiox u 
pacientů se syndromem HIT/HITTS. 
 
Pediatrická populace 
 
V klinické studii TMC-BIV-07-01 byla farmakodynamická odpověď měřená dle ACT stejná jako ve 
studiích s dospělými subjekty. Ke zvýšení ACT došlo u všech pacientů – od novorozenců po starší děti 
i dospělé – se zvýšenými koncentracemi bivalirudinu. Údaje týkající se ACT v porovnání s údaji o 
koncentracích vykazují tendenci k nižší křivce koncentrace-odpověď u dospělých oproti starším dětem 
(6 let až < 16 let) a mladším dětem (2 roky až < 6 let) a starších dětí oproti malým dětem (31 dní až < 
24 měsíců) a novorozencům (od narození do 30. dne života). Farmakodynamické modely ukázaly, že 
k tomuto účinku dochází v důsledku vyššího ACT u novorozenců a malých dětí než u starších dětí. 
Nejvyšší hodnoty ACT u všech skupin (dospělí a všechny pediatrické skupiny) se však přibližují 
podobné úrovni ACT činící přibližně 400 sekund. Ke klinické užitečnosti ACT u novorozenců a dětí 
by se mělo přistupovat s opatrností vzhledem k jejich hematologickému vývoji.  
Ve studii byly pozorovány trombotické (9/110, 8,2 %) a závažné krvácivé příhody (2/110, 1,8 %). 
Další často hlášené nežádoucí příhody zahrnovaly sníženou tepovou frekvenci v dolních končetinách, 
krvácení v místě zavedení katétru, abnormální tepovou frekvenci a nauzeu (8,2 %, 7,3 %, 6,4 % a 5,5 
%). Pět pacientů vykazovalo nejnižší počet krevních destiček po výchozí návštěvě < 150 000 
buněk/mm

3

, což odpovídá ≥ 50% poklesu krevních destiček oproti výchozímu stavu. Všech pět příhod 

souviselo s dodatečnými kardiologickými výkony za použití antikoagulační léčby heparinem (n = 3) 
nebo s infekcemi (n = 2). Na základě populační analýzy farmakokinetiky/farmakodynamiky a modelu 
pro vyhodnocení expozice a nežádoucích příhod vycházejících z údajů získaných z této studie bylo 
stanoveno, že u pediatrických pacientů bylo použití dávkování pro dospělé osoby s plazmatickými 
hladinami podobnými hladinám dosaženým u dospělých spojeno s nižším výskytem trombotických 
příhod a nemělo vliv na krvácivé příhody (viz bod 4.2). 
 
5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

 
Byly hodnoceny farmakokinetické vlastnosti bivalirudinu a byla prokázána souvislost s pacienty, kteří 
podstoupili perkutánní koronární intervenci, a s pacienty s ACS. 
 
Absorpce  
 
Biologická dostupnost bivalirudinu po intravenózním podání je kompletní a okamžitá. Střední 
koncentrace bivalirudinu v rovnovážném stavu při konstantní intravenózní infuzi 2,5 mg/kg/hod je 
12,4 µg/ml. 
 

18 

Distribuce  
 
Bivalirudin je rychle distribuován mezi plazmou a extracelulární tekutinou. Objem distribuce v 
rovnovážném stavu je 0,1 l/kg. Bivalirudin se neváže na plazmatické proteiny (jiné než trombin) nebo 
na červené krvinky. 
 
Biotransformace  
 
Protože je bivalirudin peptid, předpokládá se, že se katabolyzuje na aminokyseliny s jejich následnou 
recyklací v těle. Bivalirudin je metabolizován proteázami včetně trombinu. Hlavní metabolit, který je 
výsledkem štěpení vazby Arg

3

-Pro

4, 

v N- terminální sekvenci trombinu, není aktivní z důvodu ztráty 

afinity k vazebnému místu katalytického účinku trombinu. Asi 20 % bivalirudinu se vyloučí močí 
v nezměněné formě. 
 
Eliminace  
 
Profil koncentrace v závislosti na čase po intravenózním podání je dobře popsán 
dvoukompartmentovým modelem. Eliminace probíhá podle procesu prvního řádu s terminálním 
poločasem 25 

 12 minut u pacientů s normální funkcí ledvin. Odpovídající clearance je přibližně 3,4 

 0,5 ml/min/kg. 

 
Jaterní nedostatečnost  
 
Farmakokinetika bivalirudinu nebyla studována u pacientů s nedostatečností jater, ale neočekává se, že 
nebude změněna, protože bivalirudin není metabolizován jaterními enzymy, jako jsou izoenzymy 
cytochromu P-450. 
 
Nedostatečnost ledvin  
 
Systémová clearance bivalirudinu se snižuje s klesající glomerulární filtrací (GF). Clearance 
bivalirudinu je podobná u pacientů s normální funkcí ledvin a u pacientů s lehkou poruchou ledvin. 
Clearance je snížena asi o 20 % u pacientů se středně závažnou nebo s těžkou poruchou ledvin a o 80 
% u pacientů, u kterých je nutná dialýza (tabulka 8).  
 
Tabulka 8.  Farmakokinetické parametry bivalirudinu u pacientů s normální a se sníženou 

funkcí ledvin  

 

Funkce ledvin (rychlost glomerulární filtrace)

 

Clearance 

(ml/min/kg)

 

Poločas (minuty)

 

Normální funkce ledvin (≥90ml/min)

 

3,4 

25 

Lehká ledvinová porucha (60-89 ml/min)

 

3,4 

22 

Středně těžká ledvinová porucha (30-59 ml/min)

 

2,7 

34 

Těžká ledvinová porucha (10-29 ml/min)

 

2,8 

57 

Pacienti závislí na dialyzační léčbě (mimo dialýzu)

 

1,0 

3,5 hodin

 

 
Starší osoby  
 
Farmakokinetika byla posuzována u starších pacientů v rámci farmakokinetické studie ledvin. Dávky 
pro tuto věkovou skupinu by se měly upravovat na základě funkcí ledvin, viz bod 4.2. 

 

Pohlaví  
 
Pohlaví nemá na farmakokinetiku bivalirudinu vliv.  
 

19 

Pediatrická populace 
 
V klinickém hodnocení se 110 pediatrickými pacienty (novorozenci až děti ve věku < 16 let), kteří 
podstoupili perkutánní intravaskulární zákroky, byl posuzovnán bezpečnostní, farmakokinetický a 
farmakodynamický profil bivalirudinu [TMC-BIV-07-01]. Byla zkoumána schválená intravenózní 
bolusová dávka 0,75 mg/kg tělesné hmotnosti dospělé osoby, následovaná infuzí 1,75 mg/kg a 
farmakokinetická/farmakodynamická analýza prokázala odpověď podobnou odpovědi u dospělých, 
clearance bivalirudinu normalizovaná podle hmotnosti (ml/min/kg) byla však vyšší u novorozenců než 
u starších dětí a klesala s narůstajícím věkem. 
 
5.3 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

 
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po 
opakovaném podávání, genotoxicity a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro 
člověka. 
 
Toxicita na zvířatech při opakované nebo kontinuální expozici (1 den až 4 týdny při úrovni expozice 
až desetkrát vyšší než klinická koncentrace v plazmě v rovnovážném stavu) byla omezena na 
vystupňované farmakologické účinky. Porovnání studií s jednorázovým a opakovaným podáváním 
ukázalo, že toxicita byla primárně spojená s dobou trvání expozice. Veškeré nežádoucí účinky, 
primární i sekundární, které byly výsledkem nadměrného farmakologického účinku, byly reverzibilní. 
Nežádoucí účinky, způsobené dlouhodobým fyziologickým stresem v důsledku nehomeostatického 
stavu koagulace, nebyly po krátkodobé expozici srovnatelné s dobou klinického používání zjištěny, a 
to ani při mnohem vyšších dávkách.  
 
Bivalirudin je určen ke krátkodobému podávání, a proto nejsou k dispozici žádné údaje o 
dlouhodobém kancerogenním potenciálu bivalirudinu. Bivalirudin však nebyl mutagenní ani 
klastogenní ve standardních rozborech sledujících takovéto účinky.  
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 
6.1 

Seznam pomocných látek 

 
Mannitol 
Roztok hydroxidu sodného 4 mol/l 
 
6.2 

Inkompatibility 

 
Následující léčivé přípravky nesmí být podávány ve stejné intravenózní infuzi jako bivalirudin, 
protože způsobují zakalení, tvorbu mikročástic nebo hrubých částic: altepláza, amiodaron HCl, 
amfotericin B, chlorpromazin- hydrochlorid (HCl), diazepam, prochlorperazin- edisylát, retepláza, 
streptokináza a vankomycin HCl. 
 
Následujících šest léčivých přípravků vykazuje inkompatibilitu s bivalirudinem závislou na 
koncentraci dávky. V tabulce 9 jsou shrnuty kompatibilní a nekompatibilní koncentrace těchto 
sloučenin. Léčivé přípravky nekompatibilní s bivalirudinem ve vyšších koncentracích jsou: 
dobutamin-hydrochlorid, famotidin, haloperidol laktát, labetalol-hydrochlorid, lorazepam a 
promethazin HCl. 
 

20 

Tabulka 9.  Léčivé přípravky s inkompatibilitou na bivalirudin závislou na koncentraci dávky 
 
Léčivé přípravky 
s inkompatibilitou závislou na 
koncentraci dávky 

Kompatibilní koncentrace 

Inkompatibilní koncentrace 

Dobutamin- hydrochlorid 

4 mg/ml 

12,5 mg/ml 

Famotidin 

2 mg/ml 

10 mg/ml 

Haloperidol-laktát 

0,2 mg/ml 

5 mg/ml 

Labetalol- hydrochlorid 

2 mg/ml 

5 mg/ml 

Lorazepam 

0,5 mg/ml 

2 mg/ml 

Promethazin- hydrochlorid 

2 mg/ml 

25 mg/ml 

 
6.3 

Doba použitelnosti 

 
4 roky 
 
Rekonstituovaný roztok: Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na 
dobu 24 hodin při 2 – 8

 

°C. Uchovávejte v chladničce (2 – 8 °C). Chraňte před mrazem.  

 
Naředěný roztok: Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 24 
hodin při 25

 

°C. 

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem. 
 
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a 
podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně 
by tato doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8 °C, pokud rekonstituce/ředění neproběhlo za 
kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. 
 
6.4 

Zvláštní opatření pro uchovávání 

 
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 
 
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci a naředění jsou uvedeny v bodě 
6.3. 
 
6.5 

Druh obalu a obsah balení 

 
Angiox je dodáván ve formě lyofilizovaného prášku v 10ml skleněných injekčních lahvičkách pro 
jednorázové použití (Typ 1) uzavřených butylovou zátkou a hliníkovým uzávěrem. 
 
Angiox je k dispozici v balení po 10 injekčních lahvičkách. 
 
6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 

 
Pokyny pro přípravu 
 
Při přípravě a podávání přípravku Angiox je třeba dodržovat zásady asepse.  
 
Přidejte 5 ml sterilní vody na injekce do jedné injekční lahvičky přípravku Angiox a jemně injekční 
lahvičkou otáčejte, dokud se všechen prášek úplně nerozpustí a roztok není průzračný.  
 
Z injekční lahvičky odeberte 5 ml rekonstituovaného roztoku a dále nařeďte 5 % roztoku glukózy na 
injekce nebo roztokem chloridu sodného 9 mg/ml (0,9 %) na injekce tak, aby celkový objem takto 
připraveného roztoku byl 50 ml a výsledná koncentrace bivalirudinu byla 5 mg/ml.  
 

21 

Rekonstituovaný/naředěný roztok je třeba prohlédnout a zjistit, zda neobsahuje částice a zda se 
nezměnila jeho barva. Roztoky obsahující částice nepoužívejte.  
 
Rekonstituovaný/naředěný roztok je průzračný až mírně opalescenční, bezbarvý nebo lehce nažloutlý.  
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
 
7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
The Medicines Company UK Ltd 
115L Milton Park 
Abingdon 
Oxfordshire 
OX14 4SA 
VELKÁ BRITÁNIE 
 
 
8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/04/289/001 
 
 
9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 20. září 2004 
Datum posledního prodloužení registrace: 23. června2014 
 
 
10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu. 

22 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA II 

 

A. 

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

 
B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

 
C. 

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

 
D. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ 
POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

23 

A. 

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

 
Název a adresa výrobce odpovědného za propouštění šarží 
 
Hälsa Pharma GmbH, Nikolaus Dürkopp-Str. 4A, 33602 Bielefeld, Německo 
 
 
B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

 
Výdej  léčivého  přípravku  je  vázán  na  lékařský  předpis  s  omezením  (viz  Příloha  I:  Souhrn  údajů  o 
přípravku, bod 4.2). 
 
 
C. 

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE  

 

 

Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti 

 
Požadavky pro předkládání pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti pro tento léčivý přípravek 
jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odstavci 7 
směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro 
léčivé přípravky. 
 
 
D. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ 
LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

 

Plán řízení rizik (RMP) 

 
Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance 
podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a ve veškerých 
schválených následných aktualizacích RMP. 
 
Aktualizovaný RMP je třeba předložit: 
 

 

na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky, 

 

při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, 
které mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení 
význačného milníku (v rámci farmakovigilance nebo minimalizace rizik). 

 

 

Další opatření k minimalizaci rizik 

 
Pro zajištění správného užívání Angioxu a zamezení chyb v medikaci je držitel rozhodnutí o registraci 
povinen zajistit, aby všichni lékaři, kteří budou Angiox předepisovat nebo používat k léčení svých 
pacientů, dostali školení o dávkování a podávání přípravku. Vzdělávací materiál, který je k dispozici, 
obsahuje diapozitivy s prezentací, dávkovací kartičky podle popisu v opatřeních pro minimalizaci rizik 
v RMP a kopii Souhrnu údajů o přípravku. Tento vzdělávací materiál budou používat všechny členské 
země EU jak pro počáteční školení, tak pro přeškolování v případě zpráv o dávkování pouhého bolusu 
bez následné infuze.  
 
Prezentace na diapozitivech bude obsahovat následující důležité informace:  
 

 

 

Schválené dávkování u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci (PCI): 
Schválené dávkování Angioxu je nitrožilní injekce bolusu o objemu 0,75 mg/kg tělesné 
hmotnosti následovaná bezprostředně nitrožilní infuzí 1,75 mg/kg/hod. alespoň po dobu trvání 
PCI. 

 

Angiox musí být podáván jako bolusová dávka bezprostředně následovaná nitrožilní infuzí, a to 
i v případě plánované krátké procedury PCI. Nepoužívejte neředěné. 

24 

 

Pro pacienty podstupující PCI MUSÍ být bivalirudin podán na počátku jako nitrožilní bolus 
ihned následovaný infuzí. Toto dávkování je nutné pro dosažení a udržení plazmatické 
koncentrace potřebné pro efektivní ischemickou ochranu během PCI. Z důvodu krátkého 
poločasu bivalirudinu (25 minut) bude mít nezahájení infuze ihned po podání bolusové dávky 
Angioxu za následek pokles plazmatické koncentrace pod požadovanou hladinu už během 
několika málo minut. 

 

V registru ImproveR bylo bolusové dávkování (bez následné infuze) zjištěno v klinické praxi 
v rámci Evropské unie. Toto dávkování bylo spojeno s vyšším počtem ischemických příhod 
během hospitalizace (MACE). Bezpečnost a účinnost bolusu bez následné infuze dávky 
ANGIOXu nebyla hodnocena a nedoporučuje se ani v případě plánování krátké procedury PCI. 

 

Angiox je kontraindikován u pacientů se závažnou renální insuficiencí (poměr glomerulární 
filtrace (GFR) < 30 ml/min) a u pacientů závislých na dialýze. 

 

U pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin (GFR 30-59 ml/ min) by měla být 
rychlost infuze snížena na 1,4 mg/kg/hod. Bolusová dávka zůstává 0,75 mg/kg (nebo 0,5 mg/kg 
u pacientů, kteří podstupují PCI po podání bivalirudinu před katetrizací (UA/NSTEMI)). 
 

Dávkovací kartičky budou obsahovat následující důležité informace: 
 

 

Angiox musí být podáván jako bolusová dávka bezprostředně následovaná nitrožilní infuzí i v 
případě plánování krátké procedury PCI.  

 

Bivalirudin nepoužívejte neředěný. 

 

Tabulková informace o dávkování podle tělesné hmotnosti pacienta. 

 

Angiox je kontraindikován u pacientů se závažnou renální insuficiencí (poměr glomerulární 
filtrace (GFR) < 30 ml/min) a u pacientů závislých na dialýze. 

 

U pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin (GFR 30-59 ml/ min) by měla být 
rychlost infuze snížena na 1,4 mg/kg/hod. Bolusová dávka zůstává 0,75 mg/kg (nebo 0,5 mg/kg 
u pacientů, kteří podstupují PCI po podání bivalirudinu před katetrizací (UA/NSTEMI). 

 

Stručné informace o přípravě a pokyny k podávání. 

 
Držitel rozhodnutí o registraci se na znění dávkovací kartičky a na komunikačním plánu dohodne 
s příslušným národním orgánem každého členského státu před zahájením distribuce do jednotlivých 
členských států.  
 
Použití dávkovací kartičky pro Angiox se doporučuje jako rychlý průvodce. Poskytovatelům zdravotní 
péče se doporučuje prostudovat si kompletní informace o dávkování v Souhrnu údajů o přípravku 
Angiox. 
 
 
 

25 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA III 

 

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

26 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A. OZNAČENÍ NA OBALU 

27 

 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  
VNĚJŠÍ KRABIČKA (balení po 10 injekčních lahvičkách). 
 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Angiox 250 mg – prášek pro koncentrát pro injekční/infuzní roztok 
bivalirudinum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
1 injekční lahvička obsahuje bivalirudinum 250 mg. 
Po rekonstituci obsahuje 1 ml roztoku bivalirudinum 50 mg. 
Po naředění obsahuje 1 ml roztoku bivalirudinum 5 mg. 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
Mannitol, roztok hydroxidu sodného 4 mol/l 
 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
Prášek pro koncentrát pro injekční/infuzní roztok 
10 injekčních lahviček 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci 
Intravenózní podání. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
Použitelné do: 
 

28 

 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Lyofilizovaný prášek: Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 
Rekonstituovaný roztok: Uchovávejte v chladničce (2 – 8 °C). Chraňte před mrazem. 
 
Naředěný roztok: Uchovávejte při teplotě do 25 

C. Chraňte před mrazem. 

 
 
10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
 

 
Všechen nepoužitý přípravek musí být zlikvidován. 
 
 
11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
The Medicines Company UK Ltd 
115L Milton Park 
Abingdon 
Oxfordshire 
OX14 4SA 
VELKÁ BRITÁNIE 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

 
EU/1/04/289/001 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
č.š.: 
 
 
14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 
16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 
Nevyžaduje se – odůvodnění přijato.

29 

 
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU 
 
INJEKČNÍ LAHVIČKA
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

 
Angiox 250 mg – prášek pro koncentrát pro injekční/infuzní roztok  
bivalirudinum 
Intravenózní podání 
 
 
2. 

ZPŮSOB PODÁNÍ 

 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
č.š: 
 
5. 

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET 

 
250 mg  
 
 
6. 

JINÉ 

 

30 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

31 

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE 

Angiox 250 mg prášek pro koncentrát pro injekční/infuzní roztok 

bivalirudinum 

 
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek používat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje. 
 

Ponechejte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře. 

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři. Stejně 
postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové 
informaci. Viz bod 4. 

 
Co naleznete v této příbalové informaci  
 
1. 

Co je Angiox a k čemu se používá 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Angiox používat 

3. 

Jak se přípravek Angiox používá 

4. 

Možné nežádoucí účinky 

Jak přípravek Angiox uchovávat  

6. 

Obsah balení a další informace 

 
 
1. 

CO JE ANGIOX A K ČEMU SE POUŽÍVÁ 

 
Angiox obsahuje látku zvanou bivalirudin, což je antitrombotikum. Antitrombotika jsou léky, které 
zabraňují tvorbě krevních sraženin (trombózy).  
 
Angiox je určen pro pacienty, kteří: 
 

 

mají bolesti na hrudi při onemocnění srdce (akutní onemocnění věnčitých cév-ACS) 

 

podstupují chirurgickou léčbu ucpaných cév (angioplastika a/nebo perkutánní koronární zákrok 
– PCI). 

 
 
2. 

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ANGIOX POUŽÍVAT  

 
Nepoužívejte Angiox, pokud 
 

jestliže jste alergický(á) na bivalirudin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku 
(uvedenou v bodě 6) nebo hirudiny (jiná antikoagulancia), 

jestliže máte nebo jste v poslední době prodělal(a) krvácení do žaludku, střev, močového 
měchýře nebo jiných orgánů, například pokud jste zjistil(a) abnormální výskyt krve ve stolici 
nebo moči (s výjimkou menstruačního krvácení),  

jestliže máte nebo jste měl(a) problémy se srážlivostí krve nebo nízký počet krevních destiček, 

jestliže máte závažnou hypertenzi (vysoký krevní tlak),  

jestliže proděláváte infekci srdeční tkáně. 

jestliže máte vážné problémy s ledvinami nebo potřebujete dialýzu. 

 
Poraďte se s lékařem, pokud si nejste jistý(á). 
 
Upozornění a opatření 
 
Než začnete přípravek Angiox užívat, poraďte se se svým lékařem. 
 

 

pokud se u Vás objeví krvácení (pokud ano, bude podávání přípravku Angiox přerušeno). 
V průběhu léčby bude lékař sledovat, zda se u Vás nevyskytnou příznaky krvácení, 

32 

 

pokud jste dříve užíval(a) přípravky podobné přípravku Angiox (např. lepirudin),  

 

před podáním přípravku injekčně nebo infuzí Vás lékař seznámí s možnými příznaky a 
známkami alergické reakce. Alergická reakce se objevuje méně často (může se 
vyskytnout až u 1 ze 100 pacientů), 

 

pokud podstupujete radiační léčbu („ozařování“) cév zásobujících srdce krví (léčba zvaná 
beta nebo gamma brachyterapie). 

 
Po léčbě přípravkem Angiox z důvodu srdeční příhody byste měl(a) být hospitalizován(a) po dobu 
nejméně 24 hodin a sledován(a) pro případ výskytu jakýchkoli příznaků a projevů, které Vám mohou 
připomínat prodělanou srdeční příhodu, kvůli níž jste byl(a) hospitalizován(a).  
 
Děti a dospívající  
 

 

přípravek není vhodný pro děti (mladší 18 let). 

 
Další léčivé přípravky a Angiox
 
 
Informujte svého lékaře  

 

o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete 
užívat. 

 

pokud užíváte léky na ředění krve nebo léky zabraňující tvorbě krevních sraženin 
(antikoagulancia nebo antitrombotika, např. warfarin, dabigatran, apixaban, rivaroxaban, 
kyselina acetylsalicylová, klopidogrel, prasugrel, tikagrelor). 

 
Tyto léky mohou při současném podávání s přípravkem Angiox zvýšit riziko nežádoucích účinků, 
např. krvácení. Přípravek Angiox může ovlivnit výsledky krevních testů k monitorování účinnosti 
léčby warfarinem (Quickův test, INR test). 
 
Těhotenství, kojení a plodnost 
 
Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte 
se se svým lékařem dříve, než začnete tento přípravek používat. 
 
Přípravek Angiox může být v těhotenství používán pouze v mimořádných případech. Váš lékař 
posoudí, zda je pro Vás tento typ léčby vhodný, či nikoliv. 
Pokud kojíte, lékař zváží, zda je pro Vás přípravek Angiox vhodný. 
 
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů 
 
Účinky přípravku Angiox rychle odezní. Angiox je podáván pacientům pouze v nemocnici. Nemůže 
tedy ovlivnit Vaši schopnost řídit dopravní prostředky nebo obsluhovat stroje. 
 
Přípravek Angiox obsahuje sodík 
 
Tento přípravek obsahuje méně než 23 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, tzn. neobsahuje téměř 
žádný sodík. 
 
 
3. 

JAK SE ANGIOX POUŽÍVÁ  

 
Na Vaši léčbu Angioxem bude dohlížet lékař. Podávané množství přípravku Angiox určí lékař a 
připraví přípravek k použití. 
 
Dávka přípravku závisí na Vaší hmotnosti a způsobu Vaší léčby. 
 

33 

Dávkování 
 
Pro pacienty s akutním onemocněním věnčitých cév (ACS), kteří podstupují farmakologickou 
léčbu, je doporučená počáteční dávka

 
0,1 mg/kg tělesné hmotnosti v nitrožilní injekci a dále v infuzi („kapačka“) do žíly v dávce 0,25 mg/kg 
tělesné hmotnosti za hodinu až po dobu 72 hodin. 
 
Jestliže budete poté potřebovat perkutánní koronární zákrok (PCI), dávka bude zvýšena na:  
  

 

0,5 mg/kg hmotnosti v nitrožilní injekci a dále v infuzi („kapačka“) do žíly v dávce 1,75 mg/kg 
tělesné hmotnosti za hodinu po dobu trvání PCI.  

 

 

Po ukončení zákroku může být infuze snížena opět na dávku 0,25 mg/kg tělesné hmotnosti za 
hodinu po dobu dalších 4 až 12 hodin. 

 
V případě, že musíte podstoupit operaci s implantací bypassového štěpu do koronární artérie, bude 
Vám podávání bivalirudinu přerušeno jednu hodinu před operací, nebo Vám bude podána další injekce 
v dávce 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti a poté infuze přípravku obsahující 1,75 mg/kg tělesné hmotnosti 
za hodinu po dobu trvání zákroku. 
 
Doporučená dávka pro pacienty, kteří jsou indikováni ihned k perkutánnímu koronárnímu 
zákroku (PCI)

 

 

0,75 mg/kg tělesné hmotnosti v nitrožilní injekci, následovaná okamžitě infuzí (kapačkou) do 
žíly obsahující 1,75 mg/kg tělesné hmotnosti za jednu hodinu alespoň po dobu trvání PCI. 
Nitrožilní infuze může být podávána s touto dávkou až po dobu 4 hodin po PCI a u pacientů se 
STEMI (pacienti se závažným typem srdečního záchvatu) by měla pokračovat v této dávce až 4 
hodiny. Infuze může být následována infuzí s nižší dávkou 0,25 mg/kg tělesné hmotnosti po 
dobu dalších 4 až 12 hodin.  

 
Pokud máte poruchu funkce ledvin, bude možná třeba dávku přípravku Angiox snížit. 
 
U starších osob, pokud mají sníženou funkci ledvin, lze dávku snížit. 
 
Lékař rozhodne o délce léčby. 
 
Angiox je podán do žíly nejprve injekcí, po níž následuje infuze („kapačka“), nikdy ne do svalu. 
Angiox podává lékař, který má zkušenosti s péčí o pacienty s onemocněním srdce. 
 
Jestliže Vám bylo podáno více přípravku Angiox, než mělo být podáno: 
 
Léčba je vedena lékařem, a to včetně rozhodnutí o tom, kdy podávání ukončit, a sledování, zda se u 
Vás neobjevují známky nežádoucích účinků přípravku. 
 
Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře. 
 
 
4. 

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY 

 
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého. 
Jestliže zaznamenáte některý z následujících, potenciálně závažných nežádoucích účinků:  
 

během pobytu v nemocnici: oznamte to ihned svému lékaři nebo sestře. 

mimo nemocnici: dostavte se ihned na pohotovost nejbližší nemocnice. 

 

34 

Nejčastějším (může se vyskytnout až u 1 z 10 osob) závažným nežádoucím účinkem při použití 
přípravku Angiox je velké krvácení, ke kterému může dojít ve kterékoli části těla (např. žaludek, 
trávicí ústrojí (včetně zvracení krve nebo krvavé stolice), dutina břišní, plíce, třísla, močový měchýř, 
srdce, oči, uši, nos nebo mozek). To může vést ve vzácných případech i k cévní mozkové příhodě 
nebo úmrtí. Otoky nebo bolest v tříslech či paži, bolest zad, podlitiny, bolest hlavy, vykašlávání krve, 
růžová nebo červená moč, pocení, pocit na omdlení nebo na zvracení nebo závratě v důsledku nízkého 
krevního tlaku mohou být projevem vnitřního krvácení. Ke krvácení může dojít pravděpodobněji 
v případě, že je Angiox používán v kombinaci s jinými antikoagulancii nebo antitrombotickými 
přípravky (viz bod 2, „Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky“). 
 

  Krvácení a podlitiny v místě vpichu (po PCI zákroku) mohou způsobit bolest. Vzácně (až u 1 z 1 

000 osob) mohou vyžadovat chirurgické ošetření cévy v tříslech (např. když se objeví píštěl či 
pseudoaneurysma- pseudovýduť). Méně často (až u 1 ze 100 osob) může dojít ke snížení počtu 
krevních destiček, což může vést ke zhoršení jakéhokoli krvácení. Krvácení dásní (méně časté, 
může se vyskytnout až u 1 ze 100 osob) není obvykle závažné.  

 

 

Alergické reakce jsou méně časté (mohou se vyskytnout až u 1 ze 100 osob) a obvykle nejsou 
závažné, ale za určitých okolností se závažnými mohou stát, a ve vzácných případech mohou být i 
smrtelné v důsledku nízkého krevního tlaku (šok). Mohou začít drobnými příznaky, jako je 
svědění, zarudnutí kůže, vyrážka nebo malé pupínky na kůži. Někdy mohou být reakce bouřlivější 
s bolestí v krku, stažením krku, otoky očí, obličeje, jazyka nebo rtů, pískání během nadechování, 
potížemi s dýcháním nebo vydechováním.  

 

 

Trombóza (krevní sraženina) je méně častý nežádoucí účinek (může se vyskytnout až u 1 ze 100 
osob), který může vést k vážné nebo smrtelné komplikaci, jako je srdeční infarkt. Trombóza 
zahrnuje trombózu koronární tepny (krevní sraženina v srdečních tepnách nebo ve stentu, která 
se může jevit jako srdeční infarkt a může být také smrtelná) a/nebo trombózu v katétru, v obou 
situacích se jedná o vzácné případy (mohou se vyskytnout až u 1 z 1 000 osob). 
 

 
Jestliže zaznamenáte některý z následujících, (potenciálně méně závažných), nežádoucích účinků: 
 

během pobytu v nemocnici: oznamte to ihned svému lékaři nebo sestře. 

mimo nemocnici: nejdříve vyhledejte pomoc Vašeho ošetřujícího lékaře. Jestliže lékař není 
k dispozici, dostavte se ihned na pohotovost nejbližší nemocnice. 

 
Velmi časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u více než 1 z 10 osob): 

 

mírné krvácení  

 
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout až u 1 z 10 osob): 

 

anémie (nízký počet červených krvinek)  

 

hematom (podlitina) 

 
Méně časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout až u 1 ze 100 osob): 

 

nevolnost a/nebo zvracení 

 
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout až u 1 z 1 000 osob): 

 

zvýšené hladiny INR (výsledek vyšetření krve v rámci monitorování účinnosti léčby warfarinem), 
(viz bod 2, Další léčivé přípravky a přípravek Angiox) 

 

angina pectoris nebo bolest na hrudi 

 

zpomalený tep 

 

zrychlený tep 

 

dušnost 

 

reperfuzní poškození (pomalý nebo žádný průtok): narušený průtok v srdečních tepnách po 
jejich otevření  

 

35 

Hlášení nežádoucích účinků  
 
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři. Stejně postupujte 
v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Nežádoucí 
účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků 
uvedeného v Dodatku V.  
 
Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto 
přípravku. 
 
 
5. 

JAK ANGIOX UCHOVÁVAT  

 
Jelikož je přípravek Angiox určen pro použití pouze v nemocničním prostředí, odpovídají za jeho 
uchovávání zdravotničtí pracovníci.  
 
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. 
 
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku a krabičce za 
Použitelné do. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. 
 
Lyofilizovaný prášek: Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 
 
Rekonstituovaný roztok: Uchovávejte v chladničce (2 – 8 °C). Chraňte před mrazem. 
 
Naředěný roztok: Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem. 
 
Roztok je průzračný až mírně opalescenční, bezbarvý nebo lehce nažloutlý. 
Lékař zkontroluje roztok před použitím, a pokud bude mít roztok změněnou barvu nebo v něm budou 
přítomny částice, bude zlikvidován. 
 
 
6. 

OBSAH BALENÍ A DALŠÍ INFORMACE 

 
Co Angiox obsahuje 
 

 

Léčivou látkou je bivalirudinum. 

 

Jedna injekční lahvička obsahuje bivalirudinum 250 mg.  

 

Po rekonstituci (přidání 5 ml vody na injekci do injekční lahvičky k rozpuštění prášku) obsahuje 
1 ml bivalirudinum 50 mg.  

 

Po dalším naředění (smíchání 5 ml rekonstituovaného roztoku v infuzním vaku [celkové 
množství 50 ml] s roztokem glukózy nebo roztokem chloridu sodného) obsahuje 1 ml 
bivalirudinum 5 mg. 

 

Pomocnými látkami jsou mannitol a roztok hydroxidu sodného 4 mol/l. 

 
Jak Angiox vypadá a co obsahuje toto balení 
 
Prášek pro koncentrát pro injekční/infuzní roztok (prášek pro koncentrát). 
Angiox je bílý až našedlý prášek ve skleněných injekčních lahvičkách. 
Je k dispozici v baleních po 10 injekčních lahvičkách.  
 
Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce 
 
The Medicines Company UK Limited 
115L Milton Park 
Abingdon 
Oxfordshire 

36 

OX14 4SA 
VELKÁ BRITÁNIE 
 
Výrobce 
 
Hälsa Pharma GmbH 
Nikolaus Dürkopp-Str. 4A 
33602 Bielefeld 
Německo 
 
Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci. 
 

België/Belgique/Belgien 
The Medicines Company UK Ltd  
Tél/Tel : +32 (0) 80081522 
ou/oder +32 (0) 27006752 
Email/E-Mail : 
medical.information@themedco.com  
 

Lietuva 
The Medicines Company UK Ltd 
Tel. Nr.: +370 880031794 
arba +370 852140678 
El. paštas: medical.information@themedco.com  
 

България 
The Medicines Company UK Ltd  
Teл.: 00800 1103246  
или +359(0) 24916041 
e-mail: medical.information@themedco.com  
 

Luxembourg/Luxemburg 
The Medicines Company UK Ltd  
Tél/Tel : +352 80028211 
ou/oder +352 24871691  
Email/E-Mail : 
medical.information@themedco.com 
 

Česká republika 
The Medicines Company UK Ltd  
Tel.: +420 800050070 
nebo +420 239018449 
E-mail: medical.information@themedco.com  
 

Magyarország 
The Medicines Company UK Ltd 
Tel. : +36 (0) 680986235 
vagy +36 (0) 617777410 
E-mail : medical.information@themedco.com 

Danmark 
The Medicines Company UK Ltd  
Tlf.nr.: +45 80251618 
eller +45 43314966 
E-mail : medical.information@themedco.com   
 

Malta 
The Medicines Company UK Ltd  
Tel : +356 80062399 
jew +356 27780987  
Email : medical.information@themedco.com 

Deutschland 
The Medicines Company UK Ltd  
Tel : +49 (0) 8007238819 
oder +49 (0) 69299571318  
E-Mail : medical.information@themedco.com  
 

Nederland 
The Medicines Company UK Ltd  
Tel : +31 (0) 8003712001  
of +31 (0) 707709201  
Email : medical.information@themedco.com 

Eesti 
The Medicines Company UK Ltd 
Tel. : +372 8000044560 
või +372 8801076  
E-mail: medical.information@themedco.com  
 

Norge 
The Medicines Company UK Ltd 
Tlf.: +47 80056935 
eller +47 22310956 
E-post: medical.information@themedco.com 
 

Ελλάδα 
Ferrer-Galenica A.E. 
Τηλ: +30 210 5281700 

Österreich 
The Medicines Company UK Ltd  
Tel : +43 (0) 800070265 
oder +43 (0) 1206092417  
E-Mail : medical.information@themedco.com 
 

37 

España 
Ferrer Internacional, S.A. 

Gran Vía Carlos III, 94 
08028-Barcelona 

Tel.: +34 93 600 37 00 

Polska 
The Medicines Company UK Ltd 
Tel.: +48 800702695  
lub +48 223060790 
E-mail: medical.information@themedco.com  
 

France 
The Medicines Company France SAS 
Tél : +33 (0)805542540 
ou + 33 (0)1 41 29 75 75 
ou + 33 (0)1 57 32 92 42 
Email : medical.information@themedco.com  
 

Portugal 
Ferrer Portugal, S.A. 
Tel.: +351 21 444 96 00 
 

Hrvatska 
The Medicines Company UK Ltd  
Tel: 00800 843 633 26

 

ili +41 44 828 1084 
Email: medical.information@themedco.com 

România 
The Medicines Company UK Ltd  
Tel: 00800 843 633 26  
sau +41 44 828 1084  
E-mail : medical.information@themedco.com  
 

Ireland 
The Medicines Company UK Ltd  
Tel : +353 1800812065  
or +353 (0)19075583  
Email : medical.information@themedco.com  

Slovenija 
The Medicines Company UK Ltd 
Tel : +386 (0) 80080631 
ali +386 (0) 18888602  
E-pošta: medical.information@themedco.com 
 

Ísland 
The Medicines Company UK Ltd  
Sími : +354 8007260 
eða +41 44 828 1084  
Netfang : medical.information@themedco.com  
 

Slovenská republika 
The Medicines Company UK Ltd  
Tel : +421 (0 )268622610 
alebo +421 (0) 268622610  
Email : medical.information@themedco.com 

Italia 
The Medicines Company UK Ltd  
Tel: +39 800979546  
o +39 (0)291294790 
Email: medical.information@themedco.com  
 

Suomi/Finland 
The Medicines Company UK Ltd 
Puh./tel. +358 (0) 800774218 
tai +358 (0) 972519943  
S-posti: medical.information@themedco.com 

Κύπρος 
THESPIS PHARMACEUTICAL LtdΤηλ: Τηλ: 
+357-22677710 
  
 

Sverige 
The Medicines Company UK Ltd 
Tfn : +46 (0) 20100527 
eller +46 (0) 859366368  
E-post : medical.information@themedco.com 
 

Latvija 
The Medicines Company UK Ltd  
Tālr. +371 80004842 
vai +371 67859709 
E-pasts: medical.information@themedco.com  

United Kingdom 
The Medicines Company UK Ltd  
Tel : +44 (0)800 587 4149  
or +44 (0)203 684 6344 
Email : medical.information@themedco.com 
 

 
 
Tato příbalová informace byla naposledy revidována:  
 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.  
 
 

38 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 
 
Následující informace jsou určeny pouze pro zdravotnické pracovníky: 
 
Zdravotničtí pracovníci by si měli prostudovat Souhrn údajů o přípravku, který obsahuje veškeré 
informace k preskripci. 
 
Angiox je indikován jako antikoagulancium pro dospělé pacienty, kteří podstupují perkutánní 
koronární zákrok (PCI) včetně pacientů s infarktem myokardu s elevací ST úseku (STEMI), kteří 
podstupují primární PCI.  
 
Angiox je dále určen k léčbě dospělých pacientů s nestabilní anginou pectoris / infarktem myokardu 
bez elevace ST úseku (UA/NSTEMI), kteří jsou indikováni k neodkladné nebo časné intervenci. 
 
Přípravek Angiox by měl být podáván současně s kyselinou acetylsalicylovou a klopidogrelem. 
 
Pokyny pro přípravu 
 
Při přípravě a podávání přípravku Angiox je třeba dodržovat zásady asepse.  
 
Přidejte 5 ml sterilní vody na injekce do jedné injekční lahvičky přípravku Angiox a jemně injekční 
lahvičkou otáčejte, dokud se všechen prášek úplně nerozpustí a roztok není průzračný.  
 
Z injekční lahvičky odeberte 5 ml rekonstituovaného roztoku a dále nařeďte 5% roztokem glukózy na 
injekce nebo roztokem chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) na injekce tak, aby celkový objem takto 
připraveného roztoku byl 50 ml a výsledná koncentrace bivalirudinu byla 5 mg/ml.  
 
Rekonstituovaný/naředěný roztok je třeba prohlédnout a zjistit, zda neobsahuje částice a zda se 
nezměnila jeho barva. Roztoky obsahující částice nepoužívejte.  
 
Rekonstituovaný/naředěný roztok je průzračný až mírně opalescenční, bezbarvý nebo lehce nažloutlý.  
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
Inkompatibility 
 
Následující léčivé přípravky nesmí být podávány ve stejné intravenózní infuzi jako bivalirudin, 
protože způsobují zakalení, tvorbu mikročástic nebo hrubých částic: altepláza, amiodaron HCl, 
amfotericin B, chlorpromazin hydrochlorid (HCl), diazepam, prochlorperazin- edisylát, retepláza, 
streptokináza a vankomycin HCl. 
 
Následujících šest léčivých přípravků vykazuje inkompatibilitu s bivalirudinem závislou na 
koncentraci dávky. V bodě 6.2 jsou shrnuty kompatibilní a nekompatibilní koncentrace těchto 
sloučenin. Léčivé přípravky nekompatibilní s bivalirudinem ve vyšších koncentracích jsou: 
dobutamin-hydrochlorid, famotidin, haloperidol-laktát, labetalol-hydrochlorid, lorazepam a 
promethazin HCl. 
 
Kontraindikace  
 
Přípravek Angiox je kontraindikován u pacientů s/se: 
 

 

známou hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku 
uvedenou v bodě 6.1 nebo na hirudiny 

 

aktivními projevy krvácení nebo se zvýšeným rizikem krvácení z důvodu poruch hemostázy 
a/nebo s ireverzibilními poruchami srážlivosti krve, 

 

těžkou nekontrolovanou hypertenzí, 

39 

 

subakutní bakteriální endokarditidou, 

 

těžkou poruchou ledvin (GF < 30 ml/min) a u dialyzovaných pacientů. 

 
(viz bod 4.3 Souhrnu údajů o přípravku) 
 
Dávkování 
 
Pacienti podstupující PCI včetně pacientů s infarktem myokardu s elevací ST segmentu (STEMI) 
podstupující primární PCI 
 
Doporučená dávka bivalirudinu pro pacienty, kteří podstupují PCI, je intravenózní bolus v dávce 0,75 
mg/kg tělesné hmotnosti pacienta, bezprostředně následovaný intravenózní infuzí 1,75 mg/kg tělesné 
hmotnosti pacienta/hodinu, nejméně po celou dobu trvání zákroku. Podle aktuálního klinického stavu 
pacienta může infuze 1,75 mg/kg tělesné hmotnosti / h pokračovat i 4 hodiny po zákroku PCI a 
následně ve snížené dávce 0,25 mg/kg tělesné hmotnosti/hodina po dalších 4-12 hodin. U pacientů se 
STEMI by měla být podávána infuze 1,75 mg/kg tělesné hmotnosti/hodina po dobu až 4 hodin po PCI 
a následně by měla pokračovat ve snížené dávce 0,25 mg/kg tělesné hmotnosti/hodina po dalších 4 až 
12 hodin, pokud to vyžaduje klinický stav (viz bod 4.4). 
 
Po primární PCI je nutné u pacientů pečlivě monitorovat projevy a příznaky ischémie myokardu. 
 
Pacienti s nestabilní anginou pectoris / infarktem myokardu bez elevace ST úseku (UA/NSTEMI) 
 
Doporučená počáteční dávka bivalirudinu pro farmakologicky léčené pacienty s akutním koronárním 
syndromem (ACS) je bolus 0,1 mg/kg intravenózně, a dále pokračovat formou infuze v dávce 0,25 
mg/kg/h. K farmakologické stabilizaci pacienta může být infuze 0,25 mg/kg/h podávána po dobu až 72 
hod. 
Pokud je následně farmakologicky léčený pacient indikován k PCI, má být před výkonem podán další 
bolus přípravku v dávce 0,5 mg/kg bivalirudinu a dávka podávaná infuzí zvýšena na 1,75 mg/kg/h po 
dobu trvání zákroku. Po ukončení zákroku PCI, pokud je to z klinického hlediska nezbytné, lze po 
další 4-12 hodin podávat infuzí sníženou dávku 0,25 mg/kg/h. 
 
U pacientů, kteří jsou indikováni k implantaci koronárního arteriálního bypassu (coronary artery 
bypass graft, CABG) bez mimotělního oběhu, má být intravenózní infuze bivalirudinu podávána až do 
doby zákroku. Těsně před zákrokem má být podán bolus 0,5 mg/kg a následně, po dobu trvání 
zákroku, má být intravenózní infuzí podáváno 1,75 mg/kg/h. 
 
U pacientů, kteří jsou indikováni k implantaci koronárního arteriálního bypassu (CABG) s použitím 
mimotělního oběhu, má být intravenózní infuze bivalirudinu podávána až do doby 1 hodiny před 
plánovaným zákrokem. Pak je třeba infuzi přerušit a pacientovi má být dále podáván nefrakcionovaný 
heparin (UFH). 
 
Pro zajištění řádného podání bivalirudinu je vhodné před podáním zcela rozpuštěný, rekonstituovaný a 
naředěný přípravek řádně promíchat (viz bod 6.6). Bolus má být podán rychlým vstříknutím do žíly, 
aby pacient dostal celou bolusovou dávku před zahájením procedury.  
 
Nitrožilní infuzní set by měl být předem naplněn bivalirudinem, aby se zajistila kontinuita infuze léku 
po podální bolusové dávky.  
 
Infuzi je třeba zahájit bezprostředně po podání bolusu, který má být pacientovi podán před zahájením 
procedury, a pak má pokračovat nepřetržitě po celou dobu provádění procedury. Bezpečnost a 
účinnost bolusu bivalirudinu bez následné infuze nebyla hodnocena a nedoporučuje se ani v případě 
plánovaného krátkého zákroku PCI.  
 
Zvýšení hodnoty aktivovaného koagulačního času (ACT) může být použito jako ukazatel, že pacient 
dostal bivalirudin. 

40 

Ledvinová nedostatečnost 
Použití přípravku Angiox je kontraindikováno u pacientů s těžkou renální insuficiencí (GFR < 
30 ml/min) a u pacientů závislých na dialýze (viz bod 4.3). 
 
Dávka přípravku pro pacienty s ACS (0,1 mg/kg jako bolus, dále infuze 0,25 mg/kg/h) by neměla být 
pro pacienty s mírnou až středně těžkou renální insuficiencí upravována. 
 
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (GFR 30 - 59 ml/min), kteří podstupují PCI (bez 
ohledu na to, zda byl podáván bivalirudin z indikace ACS, nebo ne), se doporučuje snížit dávkování 
přípravku v infuzi na 1,4 mg/kg/h. Bolusová dávka by neměla být odlišná od doporučení popsaných 
pro indikaci ACS nebo PCI viz výše. 
 
Jaterní poruchy 
Úprava dávky není nutná. 
(Více informací týkajících se dávkování je uvedeno v bodě 4.2 Souhrnu údajů o přípravku) 
 
Doba použitelnosti 
 
4 roky 
 
Rekonstituovaný roztok: Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na 
dobu 24 hodin při 2 – 8

 

°C. Uchovávejte v chladničce (2 – 8 °C). Chraňte před mrazem.  

 
Naředěný roztok: Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 24 
hodin při 25

 

°C. Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem. 

 
 

Recenze

Recenze produktu ANGIOX 250 MG IVN INJ PLV CSL 10X250MG

Diskuze

Diskuze k produktu ANGIOX 250 MG IVN INJ PLV CSL 10X250MG

Přidat nový příspěvek do diskuze

 

Mohlo by vás zajímat


Načítám

Nejprodávanější značky

Výhodné nabídky už nemusíte hledat

pošleme vám je e-mailem :)

Zkuste to, odhlásit se koneckonců můžete kdykoli.
Nahoru
OK
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Zjistit více
Zpracovávám