Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.

Kapr 2016 - plovák

Vybíráme z naší nabídky

AMPICILIN 0.5 BIOTIKA INJ SIC 50X500MG

AMPICILIN 0.5 BIOTIKA INJ SIC 50X500MG

Informace pouze pro odborníky ve zdravotnictví. Zásilkový prodej léků na předpis nepovoluje legislativa ČR i EU.
Cena doplatků přípravků se může v jednotlivých lékárnách lišit, proto ji zde neuvádíme.

Příbalová informace výrobku AMPICILIN 0.5 BIOTIKA INJ SIC 50X500MG


Příbalová informace: Informace pro uživatele
AMPICILIN 0,5 BIOTIKA
AMPICILIN 1,0 BIOTIKA
Prášek pro přípravu injekčního roztoku
(Ampicillinum natricum)
Kvalitativní a kvantitativní složení
Ampicilin 0,5 Biotika: ampicillinum natricum 0,53 g, odpovídá ampicillinum 0,5 g v injekční lahvičce.
Ampicilin 1,0 Biotika: ampicillinum natricum 1,06 g, odpovídá ampicillinum 1,0 g v injekční lahvičce
.
1 g přípravku Ampicilin Biotika obsahuje 2,7 mmol Na.
Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
Biotika a.s., 976 13 Slovenská Ľupča 566, Slovenská republika
Farmakoterapeutická skupina
Antibiotikum.
Charakteristika
Penicilinové polosyntetické baktericidní širokospektrální antibiotikum, citlivé na beta-laktamázu zlatých stafylokoků i gramnegativních bakterií. Mechanizmus baktericidního účinku ampicilinu spočívá v blokádě syntézy buněčné stěny bakterie s následnou bakteriolýzou.
Antibakteriální spektrum: ampicilin působí na všechny kmeny hemolytických streptokoků (včetně streptokoků skupiny A a B), na Streptococcus viridans, pneumokoky a enterokoky (E. faecalis) (80 - 98 %), dále na korynebakteria, listerie, Erysipelothrix insidiosa, Bacillus anthracis a také na aktinomycety, méně často na klostridia. Ze stafylokoků působí jen na kmeny, které netvoří beta-laktamázu, t.j. asi na méně než 10 % kmenů.
Z gramnegativních bakterií účinkuje dobře na gonokoky a meningokoky, na salmonely (asi na méně než 90 % kmenů). Méně citlivé jsou hemofily a bordetely (asi 60 - 70 % kmenů), Escherichia coli
(60 %), shigely (40 - 90 %), klebsiely a enterobaktery (15 %), providencie a citrobaktery (30 %), z proteů působí asi na 60 % kmenů Proteus mirabilis, ale jen na 5 - 20 % kmenů jiných biotypů (Proteus vulgaris, morgani a rettgeri). Z ostatních kmenů jsou citlivé brucely, leptospiry a treponemy.
Z anaerobů je citlivá většina grampozitivních koků a bakterií s výjimkou B. fragilis. Nepůsobí na yersinie, francisely, pseudomonády, mykobakteria, mykoplasmata, ricketsie, chlamydie, houby a prvoky.
Po intramuskulárním, ale především po intravenózním podání se dosáhne maximální plazmatická koncentrace za - 1 hodinu a je 2 až 4krát vyšší než při perorálním podání stejné dávky. Ampicilin proniká dobře do většiny tkání a tělních dutin; minimálně proniká do cerebrospinálního likvoru zdravých osob, ale při zánětu mozkových blan je jeho hladina v likvoru podstatně vyšší. Koncentrace srovnatelné s plazmatickými dosahuje v játrech a ledvinách. Prochází placentární bariérou a v nízkých koncentracích se dostává do mateřského mléka. Ampicilin se dobře vylučuje i do žluči, ve které vytváří terapeuticky účinné koncentrace.
K eliminaci dochází v ledvinách, převážně tubulární sekrecí, jen velmi málo glomerulární filtrací. Inhibitor tubulární sekrece probenecid prodlužuje poločas ampicilinu v organizmu a zvyšuje jeho plazmatickou koncentraci. Do 24 hodin se vyloučí močí po intramuskulárním podání 64 %, po intravenózním 70 % aplikované dávky. Biologický poločas je asi 1 hodina. Při renálním selhání se biologický poločas prodlužuje na 12 - 20 hodin. Ampicilin lze odstranit hemodialýzou.
Terapeutické indikace
Ampicilin je antibiotikem, které se používá v léčbě infekcí vyvolaných mikroby citlivými na ampicilin,
u infekcí dolních dýchacích cest s hnisavou expektorací, vyvolaných pneumokoky, hemofily nebo smíšenou mikroflórou; při akutní bronchitidě a při zánětech plic u dětí (pokud není důkaz samostatné stafylokokové etiologie, případně v kombinaci s oxacilinem), při akutní epiglotitidě jen v případě, že infekční agens neprodukuje beta-laktamázu, při zánětech středního ucha novorozenců a dětí předškolního věku; při zánětech vedlejších nosních dutin. V léčbě akutních exacerbací chronické bronchitidy je ampicilin indikován v první řade při monoinfekci pneumokoky.
Ampicilin je lékem první volby při infekcích močových cest vyvolaných enterokoky. Při jiných infekcích močových cest se ampicilin ordinuje až v druhé řadě, pokud není vhodnější použít kotrimoxazol. Je-li mikroorganizmus citlivý, je ampicilin indikován na kmeny neprodukující beta-laktamázy u infekcí žlučových cest, zažívacího traktu; u listeriových meningitid je ampicilin lékem 1. volby (především pneumokokové, meningokokové, streptokokové a enterokokové etiologie); při bakteriálních endokarditidách, pokud jsou způsobeny enterokoky nebo citlivými gramnegativními bakteriemi; při septikemiích.
Ampicilin se může také použít k léčbě břišního tyfu nebo paratyfu (pokud nelze použít fluorochinolony, kotrimoxazol a chloramfenikol) a k sanaci bacilonosičů salmonel v žlučníku a žlučových cestách v rámci komplexní antibioticko-chirurgické léčby.
U těžkých smíšených infekcí lze ampicilin výhodně kombinovat s gentamicinem.
Dávkování a způsob podání
Parenterálně se podává ampicilin především při těžkých infekcích, kdy se musí použít vysoké dávky, případně na zahájení léčby, v níž se pokračuje perorální aplikací amoxicilinu, který má při shodném spektru podstatně lepší biologickou dostupnost.
Denní dávka se rozděluje na 4 dávky, které se aplikují intramuskulárně nebo intravenózně v 6 hodinových intervalech. Dávky do 6 g denně po 1-1,5 g ve 4 - 6 dílčích dávkách, vyšší dávky nad 6 g denně se podávají rozděleně do 4 - 6 jednotlivých dávek, aplikovaných v krátkodobých intravenózních infuzích.
Dospělým se obvykle podává denní dávka 2 - 3 g, t.j. 500 mg každých 4 až 6 hodin, při těžších infekcích
až 400 mg/kg tělesné hmotnosti a den.
Minimální denní dávka pro dospělé nemá být nižší než 1 g. Základní dávka je obvykle 90 100mg/kg/den, maximální doporučená dávka je 400 mg/kg/den.
Denní dávka pro děti je 1,7 - 2,3 g/m2 tělesného povrchu nebo 50 - 400 mg/kg t.hm., (dávka 50 mg/kg je vhodná pro infekce dolních cest močových a jiné lehké infekce vyvolané velmi citlivými kmeny):
dětem do 1 roku 0,25 - 1,0 g (zákl. dávka)
od 1 roku do 6 let 1,0 - 2,0 g (zákl. dávka)
od 6 do 15 let 2,0 - 4,0 g (zákl. dávka)
Při léčbě bacilonosičů salmonel je denní dávka pro dospělé 6 - 8 g v dávkách v 6 hodinových intervalech, 4krát denně po 0,5 g i.v. v prvním týdnu léčby a v dalších týdnech léčby 1 g per os v 8 hodinových intervalech. Současně se aplikuje 2 krát denně po 1 g probenecidu na udržení vysokých plazmatických hladin ampicilinu.
Při těžkých bakteriálních meningitidách se denně aplikuje až 400 mg/kg tělesné hmotnosti intravenózní injekcí nebo infuzí. Ampicilin je možno aplikovat i intratekálně v jedné denní dávce: dětem do dvou let 5 - 10 mg/kg, dětem od 2 do 12 let 10 - 20 mg/kg, dospělým 20 - 40 mg/kg.
Při výrazně snížené funkci ledvin se udržovací dávka sníží na 2/3, případně až na 1/3 nebo se dávkovací interval prodlouží na 8 až 12 hodin. Při insuficienci jater s prodlouženým biologickým poločasem třeba dávky přiměřeně snížit. Podávání antibiotika při běžných infekcích má trvat 7 - 14 dnů, při vážných stavech
i déle.
Dětem do 2 roků se podá 0,5 ml, od 2 do 12 roků 1 ml a dospělým 2 ml 1 - 2 % roztoku antibiotika v 0,9 % roztoku chloridu sodného.
Kontraindikace
Hypersenzitivita na peniciliny, těžká insuficience jater, infekční onemocnění vyvolané kmeny rezistentními na ampicilin, především pseudomonádami a stafylokoky.
Pro možnost vzniku přecitlivělosti jsou kontraindikacemi : hypersenzitivita na cefalosporiny, jakákoli alergie v anamnéze, bronchiální astma, senná rýma nebo kopřivka, infekční mononukleóza nebo podezření na ni, lymfatická leukemie.
Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky se objevují nejčastěji mezi 7. až 10. dnem od zahájení aplikace a vyskytují se
u 10 až 15 % pacientů.
Nežádoucí účinky byly rozděleny podle frekvence výskytu za použití následující konvence: velmi časté ( 1/10); časté ( 1/100 až  1/10); méně časté ( 1/1 000 až  1/100); vzácné ( 1/10 000 až  1/1 000); velmi vzácné ( 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy imunitního systému
Velmi časté: riziko zkřížené senzibilizace s peniciliny .
Méně časté: riziko zkřížené senzibilizace s cefalosporiny, anafylakticky šok, edém
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: exantém, kopřivka, pruritus (6 až 8 %)
Vzácné: Stevens-Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné: purpura, trombocytopenie
Poruchy jater a žlučových cest
Vzácné: poruchy funkce jater
Gastrointestinální poruchy
Méně časté: nauzea, zvracení, průjem
Vzácné: vzniká riziko pseudomembranózní kolitidy, které si vyžaduje okamžitou léčbu.
Poruchy nervového systému
Velmi vzácné: bolesti hlavy
Psychiatrické poruchy
Velmi vzácné: poruchy spánku a osobnosti
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Po nitrožilní nebo nitrosvalové aplikaci se může objevit lokální iritace kůže, pocit bolesti či tromboflebitida v okolí místa vpichu.
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Zkřížená alergie s peniciliny, částečně mezi peniciliny a cefalosporiny. Při současné aplikaci
s bakteriostatickými antibiotiky (tetracykliny, chloramfenikolem, erytromycinem a dalšími) dochází
k antagonizmu. Kombinací s aminoglykosidovými antibiotiky se terapeuticky zvýší antimikrobiální účinnost rozšířením antimikrobiálního spektra.
Současné podávání diuretik snižuje plazmatické koncentrace ampicilinu. Ampicilin může snižovat účinek perorálně podávané antikoncepce obsahující estrogen vzhledem ke svému vlivu na bakteriální floru zažívacího traktu. Při podávání s alopurinolem vzrůstá frekvence výskytu alergických kožních reakcí. Současné podání probenecidu zpomaluje vylučování; u dětí do 2 let je však probenecid kontraindikován. U pacientů léčených antikoagulancii je možnost prodloužení krvácivosti.
Upozornění
Vyžaduje se, aby se před použitím přípravku laboratorně dokázala citlivost infekčního agens. Při podávání vysokých dávek ampicilinu, zejména delší dobu je třeba kontrolovat funkci jater, především změny S AST, krevní obraz a moč.
Tento přípravek obsahuje sodík .Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.
Alergická reakce je indikací k přerušení podávání přípravku. Při anafylaktickém šoku je potřebné především zvládnout selhání krevního oběhu a poruch dýchání adrenalinem, noradrenalinem, hydrokortizonem, podat vápník a antihistaminika; postupuje se podle zásad k zvládnutí těchto reakcí.
Pacientky užívající perorální hormonální antikoncepci mají být upozorněny na nutnost alternativní kontracepce, protože hormonální kontracepce během podávání antibiotika může selhat.
Po dobu podávaní přípravku nesmí být konzumovány alkoholické nápoje.
Předávkování
Vzhledem k velké terapeutické šíři nebylo zaznamenáno. Při případné intoxikaci by byla terapie symptomatická a podpůrná, případně je indikovaná hemodialýza.
Uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25° C v původním obalu, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem.
Po naředění ihned spotřebujte.
Varování
Přípravek se nesmí použít po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.
Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.
Balení
Zapertlovaná injekční lahvička z bezbarvého skla III. HT, pryžová chlorbutylová zátka, hliníkový kryt, krabička
Velikost balení: 1,10, 50 injekčních. lahviček po 0,5 g
1,10, 50 injekčních lahviček po 1,0 g
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku (a pro zacházení s ním)
K intramuskulární nebo intravenózní aplikaci.
Injekční roztok ampicilinu se připravuje těsně před použitím.
Příprava roztoků:
K intramuskulární aplikaci se roztok připraví rekonstitucí 0,5 g ampicilinu v 2 až 3 ml (1,0 g v 4 až 6 ml) vody k injekci a podá se hluboko intragluteálně. (Přidáním 1,8 ml vody na injekci k 0,5 g ampicilinu vzniknou 2 ml roztoku ampicilinu o koncentraci 250 mg/ml, přidáním 3,5 ml vody na injekci k 1,0 g ampicilinu vzniknou 4 ml roztoku ampicilinu o koncentraci 250 mg/ml.)
Injekční roztok k pomalé intravenózní injekci se připraví rekonstitucí 0,5 g v 10 až 30 ml (1,0 g v 20 až 60 ml) izotonického roztoku chloridu sodného.
Roztok k intravenózní infuzi se připraví následovně:
Odebráním 1,8 ml ze 100 ml vhodného infuzního roztoku a jeho vstříknutím k 0,5 g ampicilinu vzniknou 2 ml roztoku o koncentraci 250 mg/ml. Přidáním tohoto roztoku ampicilinu k zbývajícímu infuznímu roztoku se připraví infuzní roztok o koncentraci 0,5 %.
Odebráním 3,5 ml ze 100 ml vhodného infuzního roztoku a jeho vstříknutím k 1,0 g ampicilinu vzniknou 4 ml roztoku o koncentraci 250 mg/ml. Přidáním tohoto roztoku ampicilinu k zbývajícímu infuznímu roztoku se připraví infuzní roztok o koncentraci 1,0 %.
Roztok k intratekální aplikaci v koncentraci 1 až 2 % v izotonickém roztoku chloridu sodného se připraví následovně:
Odebráním 1,8 ml izotonického roztoku chloridu sodného z 50 ml izotonického roztoku chloridu sodného a jeho vstříknutím k 0,5 g ampicilinu vzniknou 2 ml roztoku o koncentraci 250 mg/ml. Přidáním tohoto roztoku ampicilinu k zbývajícímu izotonickému roztoku chloridu sodného se připraví intratekální roztok o koncentraci 1,0 %.
Odebráním 3,5 ml z 50 ml izotonického roztoku chloridu sodného a jeho vstříknutím k 1,0 g ampicilinu vzniknou 4 ml roztoku o koncentraci 250 mg/ml. Přidáním tohoto roztoku ampicilinu k zbývajícímu izotonickému roztoku chloridu sodného se připraví intratekální roztok o koncentraci 2,0 %.
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními předpisy.
Datum poslední revize
18.11. 2009
Vánoce 2016
Vybíráme z naší nabídky

Potřebujete odbornou radu?
Zeptejte se lékárníka

PharmDr. Pavel Škvor, MBA
466 444 233

Po - Pá 8 - 17 h
lekarnik@lekarna.cz

Potřebujete poradit
s objednávkou?

infolinka
466 444 233
Po - Pá 7 - 17 h
obchod@lekarna.cz

Asociace pro elektronickou komerci
Česká kvalita
Heureka.cz - ověřené hodnocení obchodu Lékárna.cz
Ověření legálního provozu E-shopu